Obec Trnová za světových válek Po Františku Josefu 1. měl nastoupit na trůn František Ferdinand. Ten však byl 28. června 1914 ve městě Sarajevu při slavnostní přehlídce zastřelen. Sarajevské výstřely otřásly mírem Evropy. Císař František Josef pod záminkou, že spiklence podporovalo Srbsko, vyhlásil Srbsku 26. července 1914 válku. Doufal, že se mu podaří dobýt celý Balkánský poloostrov. Zatím se však z toho vyvinula obrovská světová válka, která Rakousko pohřbila. S Rakouskem jako spojenec šlo do války Německo, Bulharsko a Turecko. Proti nim se postavila Anglie, Francie, Rusko, Itálie a Spojené státy severoamerické. Za této války naše země velice trpěly. Češi museli na frontě bojovat za císaře, kterého nenáviděli, za Němce, kteří vždycky stáli proti nám. Proto mnozí čeští vojáci přebíhali do zahraničních legií a dobrovolně bojovali proti Rakousku. Hned z počátku války roku 1914 narukovali z Trnové všichni mladí muži. Odvody do armády se konaly v okresním soudním městě Manětíně. Z většiny rodin postupně odcházeli otcové a synové na frontu. Na práci v hospodářství zůstávaly jen ženy, starci a děti. Finanční prostředky obyvatelstva odčerpávaly válečné půjčky. Znehodnocovala se měna, byly zaváděny chlebenky, cukřenky, kávěnky, tučenky a.p.. Nejhorší však bylo, že lidé měli lístky a nemohli za ně sehnat odpovídající potraviny. Ke zvýšení bídy přispěly velké mrazy v zimě 1916 1917 a velké sucho v roce 1917. V Plzni v létě 1917 došlo k drancování krámů a bylo vyhlášeno stanné právo. Vznikla živná půda pro černý trh. Velká část zemědělců se snažila přispět ke zmírnění bídy, našli se však jednotlivci a to nejen z řad zemědělců, kteří bídy druhých využívali ke zbohatnutí. Na počátku byla obec jedna velká rodina, na konci války se projevila hamižnost, sobectví, přetvářka a byl potlačen cit. Během 1. světové války nastoupilo v Trnové vojenskou službu 73 mužů. V roce 1916 byly z kostelů a kapliček odváděny pro vojenské účely zvony. Dne 11.1.1917 byl sejmut menší zvon v krašovickém kostele a byl poslán do Škodových závodů k rozlití pro potřebu k výrobě hlavní děl. Největší rozruch v kraji byl způsoben 25.5.1917, kdy ve 13,00 hodin 20 minut došlo k výbuchu muniční továrny v Bolevci. V trosky se proměnilo 57 objektů. Při výbuchu přišlo o život 195 lidí, z toho jen v Třemešné 60. Z obavy před dalšími detonacemi prchali lidé z Boletce, Třemešné, Záluží, Zruče a Sence zděšeně všemi směry. Z Trnové nepřišel o život nikdo, ačkoli i z Trnové byli lidé v muniční továrně zaměstnáni. Koncem války v roce 1917 a 1918 vypukla epidemie španělské chřipky. Téměř každý člověk onemocněl. V Trnové zemřelo na tuto nemoc 21 osob, převážně mladých. Po dobu války byl připravován u nás převrat. T. G. Masaryk se stal hlavou československo-zahraničního protirakouského odboje, usilujícího o vytvoření samostatného Československa a podílel se na vytvoření ČS legií. V rakousko - uherské monarchii vzrůstal nepořádek a přibývalo bídy, což uspíšilo rozpad Rakouska Uherska. 28. října 1918 došlo k povstání a k převratu. Rakousko Uhersko se rozpadlo a kromě Československé republiky, do které patřily Čechy, Morava, Slezsko, Slovensko a Podkarpatská Rus, vznikly státy: Rakousko a Maďarsko. Část byla připojena k Polsku, část k Rumunsku, část k Jugoslávii a část k Itálii. 1. Čechy (Království České) 2. Bukovina (Vévodství Bukovinské) 3. Korutansko (Vévodství Korutanské) 4. Kraňsko (Vévodství Kraňské) 5. Dalmácie (Království Dalmácie) 6. Halič (Království Haličsko-Vladiměřské) 7. Rakouské Přímoří - Město a území Terst, Markrabství Istrie, Okněžněné hrabství Gorice a Gradiška 8. Dolní Rakousy (Arcivévodství Rakousy pod Enží) 9. Morava (Markrabství Moravské) 10. Salcbursko (Vévodství Salcburské) 11. Slezsko (Vévodství Slezské) 12. Vévodství Štýrské (Vévodství štýrské) 13. Tyrolsko (Okněžněné hrabství Tyrolsko) 14. Horní Rakousy (Arcivévodství Rakousy nad Enží) 15. Vorarlbersko 16. Uhersko (Království Uherské) 17. Chorvatsko-Slavonsko (Království Chorvatsko-Slavonské) 18. Bosna a Hercegovina
Zpráva o převratu došla do Trnové k večeru. Přivezli ji dělníci z Plzně a ke starostovi panu Kozovi zvláštní posel. Na bojištích v 1. světové válce padlo 20 trnovských mužů. CÍSAŘ RAKOUSKO - UHERSKÉ MONARCHIE FRANTIŠEK JOSEF I. Na trůn nastoupil roku 1848 v osmnácti letech a vládl do roku 1916, to je 68 let. Fotografie z 1. světové války. Vojáci na vojenském hřbitově právě pochovali svého kamaráda. Třetí zprava stojí pan Vojtěch Kodera z Trnové. Zadíváme-li se pozorně na snímek, vidíme u lokte prvního vojáka zleva část křížku od jiného hrobu a nad ním další malý křížek. Přehlídka lehké jízdy hulánů v rakouském Welsu 17.8.1914. Při odjezdu na frontu ještě nikdo netušil, co je tam čeká Zákopová válka na západní frontě
Když jsme mašírovali... Leták proti bídě, hladu a válce (1918) V rakouské armádě tehdy zahynulo kolem 150 tisíc Čechů. Rekvírování zvonů pro válečné účely
Následující tabulka obsahuje počet vojáků z každé politické obce, kteří nastoupili vojenskou službu za světové války, počet padlých, legionářů a příslušníků italské domobrany. Statistiku dodaly obecní úřady, které ručí za správný počet. Číslo řadné Jméno politické obce Počet vojáků, kteří nastoupili vojenskou službu za světové války Soudní okres manětínský Z toho počtu padlo nebo zemřelo za svět. války Z počtu vojáků, kteří nastoupili vojenskou službu, vstoupilo do legie ruské francouzské 1. Bělá Dolní 148 26 6 2 3 2. Bělá Horní 80 19 5 1 2 3. Bezvěrov 75 27 4. Brdo 18 7 1 5. Březín 95 12 6. Bučí 43 6 2 7. Čestětín 25 6 8. Doubravice Čes. 21 1 4 1 9. Doubravice Něm. 28 5 italské V italském zajetí vstoupilo do ital. domobrany 10. Dražeň 55 10 1 1 1 11. Hluboká 62 12 3 1 1 12. Hodoviz 28 4 2 1 1 13. Hora Kamenná 21 3 14. Hrádek 16 5 15. Hubenov 23 5 1 16. Hůrky 33 4 17. Hvozd 35 13 2 1 18. Chrášťovice 26 7 3 1 19. Kaznějov 167 32 14 1 3 20. Korýtka 12 1 21. Kotaneč 14 1 22. Krašov 31 5 23. Krašovice 62 23 7 1 1 1 24. Křečov 36 7 2 1 25. Lipí 18 2 1 26. Líté 53 9 5 3 1 27. Lomnička 32 6 2 3 28. Loza 47 11 1 1 29. Luková 52 11 30. Manětín 218 41 10 3 2 31. Mezí 18 5 32. Mrtník 73 12 6 2 2 33. Nečtiny 148 25 34. Nečtiny Hrad (Preitenštejn) 123 14 35. Pláně 42 5 1 3 1 36. Potok 16 6 37. Rabštejn n. Stř. 79 10 38. Račín 24 7 39. Rybnice 62 16 5 1 2 40. Strážiště 25 6 2 41. Stvolny 36 11 42. Štichovice 22 3 43. Trnová 73 20 2 1 1 44. Újezd 14 3 1 2
45. Vladměřice 29 4 2 2 1 46. Vlkošov 37 13 47. Vrážné 20 6 1 1 48. Vysočany 14 2 49. Zahrádka 19 3 Za přispění místních spolků nechala obec zhotovit pomník padlým vojínům v 1. světové válce. Pomník byl odhalen 28.10.1920.