Vyhodnocení vlivů Územního plánu velkého územního celku Karlovarského kraje na životní prostředí Část I. shrnutí netechnického charakteru

Vyhodnocení vlivů Územního plánu velkého územního celku Karlovarského kraje na životní prostředí Část I. shrnutí netechnického charakteru (dokumentace dle přílohy č. 9 zákona č. 100/2001 Sb.) Liberec 2005

Odpovědný řešitel: RNDr. Petr Anděl, CSc. osvědčení odborné způsobilosti č.j.: 7248/1155/OPV/93 Spoluřešitelé: Ing. Ivana Gorčicová Ing. Lenka Bradáčová Ing. Václav Přibáň Ing. Leoš Petržílka Ing. Jana Svobodová Ing. Silvie Pochtiolová Ing. Jana Hrnčířová EVERNIA s.r.o. EVERNIA s.r.o. EVERNIA s.r.o. EVERNIA s.r.o. CpKP Střední Čechy CpKP Střední Čechy CpKP Střední Čechy Technické práce: Dana Krupková Michaela Berková Kontaktní adresa na zpracovatele : EVERNIA s.r.o. Tř. 1. máje 97 460 01 Liberec Tel. 485 228 272 Fax: 485 228 206 Email: evernia@evernia.cz EVERNIA s.r.o. strana 2

A. ÚVOD (1) Územní plán velkého územního celku (dále ÚP VÚC) je významným nástrojem územního plánování a svými výstupy může zásadním způsobem ovlivnit hodnocené území na řadu let. Proto je důležité, aby všechny navrhované koncepční záměry byly také hodnoceny ve vztahu k potenciálním vlivů na životní prostředí. Režim tohoto hodnocení je stanoven zákonem č. 100/2001 Sb. o posuzovaná vlivů na životní prostředí v platném znění. Postup hodnocení se zkráceně nazývá SEA (Strategic Environmental Assessment strategické hodnocení vlivů na životní prostředí). Jeho základní součástí je vypracování Vyhodnocení vlivů, jehož náplň je určena v příloze č. 9 citovaného zákona. Tato zpráva je souhrnem Vyhodnocení vlivů na životní prostředí Územního plánu velkého územního celku Karlovarského kraje. (2) Postavení procesu SEA v hodnocení vlivů na životní prostředí a investiční přípravě. Územní plán velkého územního celku a navazující SEA stojí na samém začátku investiční přípravy. Územní plán je určitým druhem koncepčního materiálu, a proto řeší zásadní koncepční otázky na obecné úrovni. Z toho vychází i SEA. Je zaměřena na obecnou koncepční úroveň a neřeší a ani nemůže řešit detailní vlivy jednotlivých záměrů, protože pro to chybí odpovídající technické podklady. Přitom často právě konečné podrobné technické řešení rozhoduje o skutečné míře vlivu. Proto je třeba proces SEA chápat jako základní signální úroveň, která by měla postihnout hlavní potenciální rizika nikoliv řešit detailní opatření ochrany. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE (3) Zpracovatel ÚP VÚC Karlovarského kraje: Ing. Arch. Pavel Koubek, UK-24, Urbanistický atelier, Varšavská 32 Praha 2, tel.: 224 251 797, e-mail: uk24@volny.cz Zpracovatel SEA: RNDr. Petr Anděl, CSc., EVERNIA s.r.o., Tř. 1. máje 97, Liberec, tel.: 485 228 272, e-mail:andel@evernia.cz Pořizovatel: Karlovarský kraj, Závodní 353/88, Karlovy Vary Datum zpracování ÚP VÚC Karlovarského kraje: červen 2005 OBSAH (4) Vyhodnocení vlivů na životní prostředí se skládá z následujících částí: (A) úvod kde jsou stanoveny cíle a metodika práce, (B) vstupní předpoklady rozebírán je současný stav životního prostředí, cíle na ochranu životního prostředí stanovené v nadřazených koncepcích a další skutečnosti, které předurčují vlastní hodnocení, (C) hodnocení vlivů na životní prostředí zahrnuje vlastní posouzení jednotlivých záměrů z územního plánu, (D) rekapitulace hodnocení, (E) závěr a (F) Přehled vstupních podkladů. Součástí jsou dále 3 textové přílohy, 6 mapových příloh a toto shrnutí netechnického rázu. METODIKA (5) Vlivy na životní prostředí se vyhodnocují dvěma základními způsoby: (i) porovnáním s obecnými cíly ochrany životního prostředí, které jsou nadefinované v mezinárodních, národních i krajských dokumentech, (ii) posuzováním vlivu na jednotlivé složky životního prostředí (obyvatelstvo, ovzduší, vodu, půdu, rostliny, živočichy, ekosystémy a krajinu). Výsledkem je zařazení záměru podle celkové přijatelnosti do tří kategorií: (A) vysoce EVERNIA s.r.o. strana 3

problémové zahrnuje záměry s velkými konflikty s cíly a složkami životního prostředí, které obecně nelze doporučit k realizaci, (B) problémové se zřetelnými dopady na životní prostředí, nebo třeba jen na jednu složku, o jejichž realizovatelnosti bude možné rozhodnout až na základě podrobného šetření v dalších stupních investiční přípravy, (C) standardní záměry, jejichž vliv na životní prostředí je na úrovni, která je běžná pro daný typ staveb a u nichž se řeší v dalším stupni především optimalizační opatření. PŘEHLED NAVRHOVANÝCH ZÁMĚRŮ (6) Všechny navrhované záměry, které se objevují v ÚP VÚC KK, jsou uspořádány po jednotlivých skupinách v přiložených schématech. První schéma představuje záměry v oblasti ochrany přírody, jako je návrh územního systému ekologické stability, změny území CHKO Slavkovský les, návrh CHKO Střední Poohří, návrh nových maloplošných zvláště chráněných území a Natura 2000. Druhé schéma zahrnuje záměry v oblasti těžby nerostných surovin, průmyslu, dopravy, rekreace, technické infrastruktury a kulturních památek a památkových zón. Umístění základních záměrů, včetně jejich konečné kategorizace, je uvedeno na problémové mapě v příloze. B. VSTUPNÍ PŘEDPOKLADY (7) Mezi základní skutečnosti, které je třeba zohlednit při zpracování SEA, patří: (i) současný stav životního prostředí, který podle jednotlivých složek vytváří limity využití území a současně představuje základní potenciál pro jeho rozvoj, (ii) závěry koncepcí zpracovaných na mezinárodní, národní a krajské úrovni zde jsou stanoveny základní principy ochrany životního prostředí, které je třeba respektovat, (iii) názory veřejnosti představují bezprostřední vazbu na reálné potřeby obyvatel. SOUČASNÝ STAV ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ (8) Hodnocení vycházelo z podkladů zpracovaných v rámci přípravy územního plánu, kde byly vymapovány základní kategorie ochrany v jednotlivých složkách životního prostředí. Vlastní hodnocení je rozděleno na části (i) ovzduší, (ii) voda, (iii) půda, (iv) horninové prostředí, (v) flóra a fauna, (vi), ekosystémy, (vii) krajinný ráz, (viii) kulturní a archeologické památky, (x) obyvatelstvo. (9) Uvedené podklady z ÚP VÚC byly doplněny a rozšířeny o další tři části týkající se charakteristiky přírodního prostředí: (a) hodnocení území z hlediska migrace velkých savců zde byly posuzovány jednak hlavní migrační tahy, jednak oblasti v regiónu, které jsou cenné svoji celistvostí, (b) kategorizace území z hlediska krajinného rázu, (c) lokality s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů nadregionálního a regionálního významu. Uvedené podklady byly použity jako rozšiřující hlediska pro hodnocení záměrů. (10 ) Vliv ÚP VÚC na lokality Natura 2000 byl hodnocen v samostatné zprávě, jejímž autorem je RNDr. Karel Nykles. Hodnocení je samostatnou přílohou ÚP VÚC. Výsledky tohoto hodnocení byly využity v dokumentaci SEA v rámci hodnocení přírodních charakteristik. (11) Ovzduší. Karlovarský kraj patří k oblastem s problémovou kvalitou ovzduší. Ministerstvo životního prostředí vymezuje podle zákona o ochraně ovzduší oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Sdělením ve Věstníku MŽP částka 12, prosinec 2004 byly na území Karlovarského kraje vymezeny následující oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší:- Dalovice, Jenišov, Mírová, EVERNIA s.r.o. strana 4

Otovice, Děpoltovice, Hory, Karlovy Vary, Hroznětín, Kolová Nová Role, Sadov, Šemnice, Svatava, Dolní Rychnov, Sokolov, Březová, Horní Slavkov, Chodov, Král. Poříčí, Loket, Lomnice, Nové Sedlo, Staré Sedlo, Vintířov. (12) Voda. Pro Karlovarský kraj je charakteristická koncentrace četných zřídel minerálních vod. Převládají zdroje uhličité železnaté vody, vzácnější jsou zřídla termální vody v Karlových Varech a Jáchymově, v jehož případě jde zároveň o vody radonové. Největší počet pramenů je v oblasti kolem Františkových lázní, Karlových Varů a Mariánských lázní. V Mariánských Lázních a jejich okolí se vyskytují chladné minerální vody rozdílného chemického složení. Mnohé prameny v Chebské pánvi a v širším okolí nejsou využívány, některé jsou poškozeny a nebo slouží jen pro místní odběr. Limitujícím faktorem pro ÚP VÚC je výskyt minerálních a léčivých vod. V jejich okolí a ochranných pásmech jsou omezeny činnosti, které by tyto zdroje mohly poškodit. (13) Půdy. Z celorepublikového měřítka mají zemědělské půdy v řešeném území podprůměrné produkční předpoklady. Přesto je žádoucí relativně nejkvalitnější půdy chránit před nezemědělským využitím. Z hlediska zemědělských půd nejsou stanoveny limity, které by byly významné pro ÚP VÚC Karlovarského kraje. (14) Geologie. Na území Karlovarského kraje se v současné době těží ložiska hnědého uhlí, kaolinů, jílů, keramických a žáruvzdorných jílů, živce, stavebního kamene, kamene pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu a štěrkopísků. Těžba cíno-wolframových rud na ložisku Krásno byla ukončena v průběhu devadesátých let minulého století, těžba uranu v Jáchymovském revíru a v Horním Slavkově byla ukončena ještě dříve. Zásadním problémem v této oblasti jsou rekultivace území po těžbě. Předpokládá se využití těchto ploch pro rekreaci a průmysl. Na těchto plochách bude preferována lokalizace vodních ploch a nových ubytovacích a sportovních zařízení. (15) Flóra a fauna. Na řešeném území byly vybrány druhy, které jsou určitým způsobem význačné pro Karlovarský kraj a patří mezi zvláště chráněné druhy dle zákona č. 114/1992 Sb. a/nebo evropsky významné druhy chráněné dle směrnice 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Výskyt nadregionálně významných druhů je limitujícím faktorem pro umísťování staveb a činností na území Karlovarského kraje. (16) Migrace živočichů. Z nadregionálního (celorepublikového) hlediska patří území Karlovarského kraje k oblastem mimořádného významu. Je to dáno zejména tím, že sem od jihu zasahuje migračně velmi významná oblast Českého lesa navazující na Šumavu a od severu lesnatá oblast Krušných hor. Propojení těchto dvou velkých lesnatých oblastí je hlavním úkolem při zajišťování průchodnosti tohoto regionu. Při realizaci záměrů, zejména liniových staveb, je nutné dbát na to, aby byla zachována prostupnost pro migraci živočichů. (17) Fragmentace krajiny. Fragmentace patří k nejvýznamnějších problémům, který negativně ovlivňují charakter krajiny a populace volně žijících živočichů. Jde o proces, při kterém dochází k rozdělení souvislých biotopů do menších a izolovanějších celků. Jednotlivé fragmenty původního stanoviště jsou zpravidla oddělené většími plochami nepříznivého prostředí, které mohou představovat pro některé druhy organismů bariéry. Z celorepublikového hlediska patří Karlovarský kraj k nejméně rozděleným územím. Při realizaci zejména liniových staveb je třeba chránit celistvé biotopy před jejich dalším dělením. Jako metodická pomůcka pro hodnocení jsou použity tzv. polygony UAT, které vymezují oblasti, které nejsou ještě dopravou fragmentované. EVERNIA s.r.o. strana 5

(18) Ekosystémy. Na území Karlovarského kraje je zastoupeno velkoplošné zvláště chráněné území (CHKO Slavkovský les), maloplošná zvláště chráněná území (89), soustava Natura 2000 a územní systém ekologické stability. Na území Karlovarského kraje je vymezeno celkem 36 evropsky významných stanovišť. Všechny navržené lokality jsou současně začleněny i do některé kategorie ochrany v rámci zvláště chráněných území. Dále zde leží ptačí oblast Doupovské hory a Novodomské rašeliniště Kovářská, které sem zasahuje jen velmi málo, do dvou k.ú. na severovýchodě Karlovarského kraje: Osvinov (Stráž nad Ohří) a Plavno (Krásný les). Výskyt zvláště chráněných území, regionálních a nadregionálních prvků ÚSES, evropsky významných stanovišť a významných ptačích území je významným limitujícím prvkem pro schvalování staveb a činností na území kraje. (19) Krajinný ráz. Zájmové území Karlovarského kraje se vyznačuje poměrně různorodou a většinou zajímavou krajinou s výraznými kontrasty. Osu území a jeho demografickoekonomické jádro tvoří třetihorní sníženina Chebsko-sokolovské pánve. Její velká část je silně poznamenána povrchovou těžbou uhlí a dalšími projevy novodobé antropogenní činnosti. Téměř 42 % území je zalesněno největší podíl lesů mají Krušné hory, Slavkovský a Český les a Smrčiny, vysoce lesnatá je i severní část Doupovských hor. Naopak nejméně lesů je v Chebské a Sokolovské pánvi, nižší podíl lesů má i jihovýchodní část kraje. Zcela specifickým fenoménem zájmového území je vysídlená ( postkulturní, resp. postagrární ) krajina. Ta zaujímá značné rozlohy hned v několika částech kraje. Na území Karlovarského kraje se nachází celkem 10 přírodních parků. Území Karlovarského kraje je v provedeném hodnocení rozděleno podle stupně ochrany krajinného rázu, přičemž výskyt území s vyšší ochranou krajinného rázu je limitujícím faktorem pro realizaci záměru. (20) Obyvatelstvo. Demografická situace Karlovarska je velmi dobrá. V Karlovarském kraji je nadprůměrná koncentrace obyvatel ve městech, a to převážně v městech menších, a nadprůměrné zastoupení malých a velmi malých sídel. Hlavními hospodářskými odvětvími Karlovarského kraje, která také poskytují nejvíce pracovních příležitostí, jsou lázeňství, hornictví a energetika, stavebnictví a lesnictví. Cestovní ruch v Karlovarském kraji je založen na lázeňství, které se stále více integruje do služeb cestovního ruchu a přestává být výlučně léčebnou disciplínou. Zaměřuje se na prevenci a profituje i ze služeb poskytovaných mimo léčebné programy. Karlovarský kraj je nejvýznamnější lázeňskou oblastí České republiky (poskytuje cca 40 % lázeňských služeb v rámci ČR). "Lázeňský trojúhelník" měst Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně doplňují Jáchymov a Lázně Kynžvart (místa se statutem lázeňských míst). V Kyselce byl provoz lázní uzavřen. (21) Veřejné zdraví. Z hlediska veřejného zdraví lze Karlovarský kraj charakterizovat: (a) střední délka života při narození - v r. 2003 byla u mužů (71,52 let) 3. nejnižší mezi kraji (před krajem Ústeckým a Moravskoslezským),a u žen (77,47 let) 2. nejnižší mezi kraji (před krajem Ústeckým). (b) standardizovaná úmrtnost mužů v ČR ve sledovaných letech stále klesala, v r. 2001 se pokles zastavil. V Karlovarském kraji je celková tendence poklesu obdobná jako v ČR, avšak s výkyvy v jednotlivých letech. Hodnota v Karlovarském kraji byla vždy vyšší než v ČR. (c) incidence zhoubných novotvarů celkem je zde sledována za období 1995 2002. V ČR je patrná soustavná vzrůstající tendence. V Karlovarském kraji je tendence rovněž plynule vzrůstající. Je vždy na vyšších hodnotách. (22) Z uvedených rozborů lze jako charakteristické rysy životního prostředí Karlovarského kraje uvést především následující: (a) polární charakter území v kontrastu mezi přírodní a EVERNIA s.r.o. strana 6

industriální částí, (b) vysoký podíl území s výjimečnými přírodními hodnotami a unikátním krajinným rázem (c) velký podíl území, která si zachovala svoji celistvost a nejsou dosud fragmentována dopravou, (d) značná hluková a imisní zátěž obyvatel v industriální oblasti a v blízkosti dopravních komunikací, (e) velký podíl území zdevastovaných povrchovou těžbou uhlí, která budou vyžadovat rekultivaci, (f) přítomnost řady léčivých minerálních zdrojů. (23) Každá z výše uvedených složek životního prostředí obsahuje řadu objektů a lokalit, které požívají určitý stupeň ochrany a stávají se tak limitem pro plánování investičních a dalších záměrů v území. Protože je těchto limitů celá řada, mají různou prioritu a různě se překrývají, byla pro přehlednost sestavena metodikou krajinářského hodnocení mapa, která dokumentuje citlivost území z hlediska realizace investičních záměrů (obr. 3). Území je zde rozděleno do 5 kategorií s následující charakteristikou: K1 území vysoce citlivé, legislativně chráněné, kde je realizace větších investičních záměrů vysoce problematická; K21, K22, K23 jsou území středně citlivá, označovaná jako kompromisní, kde jejich citlivost klesá v uvedeném pořadí a realizace záměrů vyžaduje hledání odpovídajících kompromisních řešení; K3 představuje území s nízkou citlivostí, označované jako volné, kde realizace záměrů vyvolává méně konfliktů se životním prostředím. Pohled na citovanou mapu a na obr. 4 ukazuje, že v Karlovarském kraji je vysoký podíl citlivých území a z toho vyplývá i nutnost pečlivého hodnocení vlivů záměrů na životní prostředí. obrázek 4: Zastoupení jednotlivých kategorií syntetické mapy K22 32% K23 5% K21 31% K1 32% CÍLE STANOVENÉ JINÝMI KONCEPCEMI (24) Byla provedena rešerše cílů ochrany životního prostředí, které jsou relevantní k vyhodnocení vlivů ÚP VÚC Karlovarského kraje na životní prostředí. Vzaty v úvahu byly koncepce na mezinárodní, národní a krajské úrovni. Protože koncepce nižší úrovně musí přejímat cíle úrovně vyšší byly jako základ pro hodnocení vzaty koncepce na krajské úrovni. Z deseti strategických dokumentů kraje bylo pro hodnocení vybráno 92 cílů. (25) Pro celkovou rekapitulaci závěrů bylo z výše uvedeného souboru vybráno 10 základních prioritních cílů ochrany životního prostředí: EVERNIA s.r.o. strana 7

tabulka 1: PC Oblast prioritní cíl P1 obyvatelstvo snižování hlukové a imisní zátěže P2 ekosystémy ochrana přírodních ekosystémů a realizace prvků ÚSES P3 Krajina ochrana celistvosti krajiny a krajinného rázu P4 Voda zkvalitnění nakládání s vodou (zásobování, odkanalizování, čistění) P5 léčivé zdroje ochrana minerálních vod a rozvoj lázeňství P6 obnovitelné zdroje zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie P7 staré zátěže rekultivace následků těžby nerostných surovin P8 dopravní infrastruktura zlepšování dopravní infrastruktury (výstavba R6 a obchvatů sídel) P9 zemědělství snižování podílu neobhospodařované zemědělské půdy P10 kulturní památky zvýšení péče o kulturní památky (především drobné, lokálního charakteru) NÁZORY VEŘEJNOSTI (26) Zapojení veřejnosti je jedním z cílů procesu EIA. Pro získání názorů veřejnosti byl vypracován dotazník, který byl prostřednictvím Krajského úřadu rozeslán všem obcím. Dotazník byl složen ze čtyř otázek, týkajících se: (a) spokojenosti se stavem životního prostředí v místě bydliště, (b) problémů v oblasti životního prostředí na úrovni obce, (c) problémů v oblasti životního prostředí na úrovni kraje, (d) důležitosti jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje. Na dotazník odpovědělo celkem 124 respondentů. (27) Spokojenost občanů se stavem životního prostředí. Výsledky na následujícím grafu ukazují mírnou převahu spokojených občanů. obrázek 5: 23% 19% 9% 4% 45% velmi spokojen(a) spíše spokojen(a) ani spokojen, ani nespokojen(a) spíše nespokojen(a) velmi nespokojen(a) (28) Názory občanů na problémové oblasti jsou patrné z následujících grafů (první hodnotí úroveň obce, druhý úroveň kraje). Z těchto výsledků je patrné, že se problémové oblasti činnosti člověka ve dvou srovnávaných úrovní značně liší. Na úrovni obce jsou problémové činnosti relativně vyrovnané: občanská vybavenost, urbanizace, doprava, odpady, tzn. čtyři oblasti dosahují 81%. Na úrovni kraje je jednoznačně nejvýznamnější problémovou oblastí doprava (43 %), jednotlivé ostatní oblasti nepřekračují 20%. EVERNIA s.r.o. strana 8

obrázek 6: Úroveň obce Úroveň kraje 26% 15% 1% 0% 1% 8% 20% 9% 20% 3% 14% 1% 13% 2% 2% 43% 15% 7% zemědělství lesnictví těžba průmysl doprava urbanizace občanská vybavenost odpady orgány státní správy CELKOVÁ REKAPITULACE VSTUPNÍCH PŘEDPOKLADŮ (29) Na základě předchozího rozboru stavu životního prostředí, cílů stanovených v různých koncepcích a výsledků šetření mezi veřejností byla provedena rekapitulace hlavních skutečností významných pro hodnocení koncepce. Tato rekapitulace byla provedena formou tzv. SWOT analýzy. Ta rozděluje analýzu do čtyř částí, ve kterých se hodnotí: S silné stránky území (z angl. strong); W slabé stránky území (weak); O příležitosti (oppurtunities); T hrozby (threats).obecným cílem územního plánu je udržovat a posilovat silné stránky a příležitosti a omezovat a eliminovat slabé stránky a hrozby.výsledky SWOT analýzy jsou uvedeny v následující tabulce. Číslování jednotlivých charakteristik je zde pouze z důvodů přehlednosti a není dané prioritou. tabulka 2: S SILNÉ STRÁNKY W SLABÉ STRÁNKY S1 vysoký podíl území přírodního charakteru W1 devastace krajiny těžbou uhlí, staré ekologické zátěže S2 vysoký podíl oblastí nefragmentovaných W2 vysídlování venkova s následkem velkého podílu dopravou neobhospodařovaných ploch S3 unikátní krajinný ráz založený na pestrosti W3 nedostatečná dopravní infrastruktura přírodních podmínek a osídlení nadregionálního významu S4 zdroje léčivých minerálních vod a tradice W4 vysoká hluková a imisní zátěž obyvatelstva lázeňství v sídlech, především v pánevní oblasti S5 zdroje nerostných surovin a tradice W5 nedostatečné turistické zázemí keramického průmyslu S6 dostatečná sídlení infrastruktura soustředěná W6 nevhodné a neadekvátní okolí některých v urbanizovaném pásmu lázeňských středisek S7 geografická vazba na Spolkovou republiku W7 nedostatek pracovních příležitostí Německo O PŘÍLEŽITOSTI T HROZBY O1 rekultivace prostor po těžbě ve směru k rozvoji T1 fragmentace krajiny novou rozptýlenou ekonomiky a revitalizace krajiny zástavbou a dopravní infrastrukturou O2 rozvoj kombinace lázeňství, rekreace a T2 pokračování vysídlování venkova a z toho turistického ruchu plynoucí zanedbání péče o krajinu O3 pěstování biomasy jako (i) alternativního zdroje T3 snižování kvality krajinného rázu novými energie a (ii) pro údržbu krajiny stavbami, např. větrnými elektrárnami O4 rozvoj keramického průmyslu T4 tlak na realizaci areálů velkokapacitní průmyslové turistiky O5 dostatek volných ploch pro rozvoj ekonomických aktivit T5 výstavba obytných souborů v místech s nevyhovujícími hygienickými podmínkami (např.v blízkosti kapacitních komunikací) O6 užší přeshraniční spolupráce T6 pomalé tempo odstraňování starých ekologických zátěží a následků těžby O7 mezinárodní letiště T7 nízký výkon ekonomiky EVERNIA s.r.o. strana 9

C. HODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (30) V této části jsou hodnoceny jednotlivé záměry po jednotlivých kapitolách ÚP VÚC. Do tohoto shrnutí netechnického rázu jsou zařazeny pouze základní závěry, a to především u těch záměrů, u kterých se vyskytují kolize s ochranou životního prostředí a u kterých jsou navrhovány doplňky nebo alternativní řešení. Podrobné hodnocení lze najít v základní dokumentaci. Lokalizace jednotlivých záměrů je patrná z problémové mapy, která je v příloze. NÁVRH ROZVOJE SÍDELNÍ STRUKTURY A ZHODNOCENÍ ROZVOJOVÝCH PŘEDPOKLADŮ OBCÍ (31) Návrh zahrnuje posílení sídelní struktury v pěti oblastech: (i) mikroregion Sokolov, (ii) hlavní aglomerační osa ve vazbě na paralelu silnice R 6 Hroznětím Františkovy Lázně, (iii) oblast kolem radiální osy Karlovy Vary Potůčky, (iv) Žluticko a Tepelsko, (v) oblast Bochov Bošov. Z hlediska koncepčního lze uvedené záměry považovat za správné. Základním limitem, který je třeba vést v patrnosti, je ochrana obyvatelstva před hlukem a imisemi. Proto pro všechny významné záměry je třeba zpracovávat podrobné hlukové a rozptylové studie, a to i u těch záměrů, které nepodléhají procesu EIA. Vlivy na ostatní složky životního prostředí jsou na běžné úrovni a musí být řešené v rámci jednotlivých investičních akcí. VYMEZENÍ PLOCH ZVÝŠENÉHO VÝZNAMU PRO URČITÉ FUNKCE ÚZEMÍ (32) ÚP VÚC vymezuje oblasti zvýšeného významu pro následující funkce území: (a) ochrana přírody, (b) rekreace, (c) zemědělství, (d) soustředěnou urbanizaci a rozvoj sídelní struktury, (e) těžbu nerostných surovin.(obr. 7) Jedná se o důležitý nástroj v rozvoji území, protože k vymezeným plochám jsou přiřazeny doporučující regulativy. Tématické zaměření ploch respektuje hlavní cíle rozvoje kraje a lze s ním souhlasit. Diskutovat lze ale o jejich poměrném zastoupení a umístění. Hlavní připomínka se týká oblastí zvýšeného významu ochrany přírody (33) Vzhledem k rozvojovým cílů Karlovarského kraje, kde problematika ochrany přírody je ještě zvýrazněna důrazem na lázeňství a rekreaci, je vymezení krajinných segmentů vysoké přírodní hodnoty a zvýšeného významu ochrany přírody (dále přírodní segmenty) jedním z významných regulačních nástrojů. Jejich vymezení nepovažujeme za optimální z následujících důvodů: (i) nejasné principy při vymezení: v ÚP VÚC není popsáno, jakým mechanismem byly přírodní segmenty vymezeny. Navržené přírodní segmenty neobsahují všechny oblasti, které jsou legislativně chráněny podle zákona č. 114/1992 Sb. a ani nejsou vymezeny mimo tato území, aby je bylo možné považovat za doplněk (viz.obr. 7); (ii)malý plošný rozsah: vzhledem k důležitosti tohoto instrumentu zahrnují navržené přírodní segmenty velmi malou plochu Karlovarského kraje, která neodpovídá zdejším přírodním hodnotám, ani požadavkům koncepčního řešení (porovnání s rozlohou ostatních ploch je na obr. 8). obrázek 8: Prostory s vymezenou hlavní funkcí 700 600 km2 500 400 300 200 km2 km2 km2 100 0 km2 příroda rekreace zeměděství sídla nerosty EVERNIA s.r.o. strana 10

(34) Pro podrobnější zhodnocení problému byl v rámci SEA zpracován v prostředí GIS orientační model přírodního potenciálu území. Jako indikátory byly použity tyto ukazatele: (i) území chráněná podle zákona č. 114/1992 Sb., (ii) rozložení biotopů podle materiálů poskytnutých MŽP, (iii) rozložení sídel, (iv) rozložení imisí oxidu dusičitého z dopravy. Všechny uvedené indikátory byly klasifikovány v intervalu /0; 1/, kde hodnota 0,0 odpovídá zcela antropogennímu prostředí a 1,0 ideálnímu přírodnímu prostředí. Všem indikátorům byla přirazena stejná váha. Výsledky výpočtu jsou v grafické podobě uvedeny na obr.9. Výsledky potvrdily, že velká část území Karlovarského kraje má vysoký přírodní potenciál (obr.10) a že navržené přírodní segmenty pokrývají jen velmi malou část území s vysokým přírodním potenciálem. Navrhujeme proto přehodnotit uvedenou kategorizaci, výrazně zvýšit podíl segmentů vysoké přírodní hodnoty tak, aby převážně korespondovaly s oblastmi vymezenými legislativní ochranou podle zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění. obrázek 10: Zastoupení ploch modelového přírodního potenciálu Třída přírodního potenciálu 27% 28% 3% 14% 28% 0,05-0,20 0,21-0,40 0,41-0,60 0,61-0,80 0,81-1,00 (35) U ploch zvýšeného významu může docházet k vzájemným překryvům, především s plochou pro rekreaci, která se místy překrývá jak oblastmi urbanizace, přírody i zemědělství. Toto řešení je logické, ale vyžaduje, aby regulativy pro rekreaci vždy respektovaly i druhou funkci území (např. jiný typ rekreace by se měl odehrávat v oblastech se zvýšenou přírodní hodnotou, než v urbanizovaných oblastech.) ROZVOJOVÉ PLOCHY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU PRO HOSPODÁŘSKÉ VYUŽITÍ (36) Bylo navrženo 10 rozvojových ploch nadmístního významu pro výrobu, komerční a hospodářské využití. Jejich přehled je v následující tabulce, současně s uvedením hlavních problémových oblastí, se kterými jsou v konfliktu a celkovou kategorizací podle přijatelnosti. Návrh rozvojových ploch je v souladu s rozvojovými plány Karlovarského kraje. EVERNIA s.r.o. strana 11

tabulka 3: Č. Název Problémová oblast Celková přijatelnost Z.01 Hospodářský park Aš půda, krajinný ráz B Z.02 Prům. park Cheb I. + II. ovzduší, veřejné zdraví, půda, druhy B Z.03 Prům. zóna Sokolov - Vítkov - Staré Sedlo ovzduší, veřejné zdraví, ÚSES B Z.04 Prům. zóna Sokolov - jih ovzduší, veřejné zdraví B Z.05 Prům. zóna Dolní Rychnov - Silvestr ovzduší, veřejné zdraví, ÚSES B Z.06 Prům. zóna Ostrov - jih miner. vody, půdy, Natura 2000 B Z.07 Prům. park Cheb - Horní Dvory ovzduší, veřejné zdraví, miner. vody, druhy B Z.08a Prům. park Bošov (varianta A) Natura 2000, veřejné zdraví B Z.08b Prům. park Verušičky (varianta B) půda, Natura 2000, veřejné zdraví B Z.08c Prům. park Bochov (varianta C) druhy, Natura 2000, veřejné zdraví B Z.09 Prům. park Olšová Vrata OPVZ, miner, vody, druhy C Z.10 Prům. zóna Mariánské Lázně - Klimentov miner. vody, veřejné zdraví C (37) Základním problémem při hodnocení vlivu rozvojových ploch na životní prostředí je skutečnost, že není známo, jakými konkrétními podniky a aktivitami budou naplněny. Proto je nutné stanovovat limity pro jejich využití. Základním nástrojem je legislativa v oblasti ochrany životního prostředí, která zajišťuje, že každý významný záměr bude muset projít procesem EIA, kde bude komplexně posouzen. V oblastech se zhoršeným stavem kvality ovzduší musí být zpracovány podrobné imisní studie, které budou vycházet z aktuální stavu kvality ovzduší a podrobných technických parametrů projektu. ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNICTVÍ (38) V oblasti zemědělství nejsou navrženy žádné konkrétní záměry, pouze jsou vytipovány oblasti vysokého významu pro zemědělství. K výběru těchto ploch nejsou připomínky. V případě záměrů, které by do těchto oblastí mohly zasáhnout nebo je ovlivnit, je nutné provést jejich podrobné hodnocení především z hlediska vlivu na zemědělský půdní fond. ROZVOJOVÉ PLOCHY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU PRO CESTOVNÍ RUCH, REKRACI A SPORT (39) Navrženy jsou 3 rozvojové plochy: R 11 u Sokolova na území bývalých dolů, R12 rekreační střediska Jáchymov Boží Dar Klínovec, R13 u Stříbrné. Nejméně konfliktní je záměr R.11, který využívá území po těžbě a realizace rozvojové plochy bude provedena v rámci revitalizace území. Záměry R.12 a R.13 zasahují do území, ve kterém se vyskytují vybrané druhy, které jsou určitým způsobem význačné pro Karlovarský kraj a patří mezi zvláště chráněné druhy dle zákona č. 114/1992 Sb. a/nebo evropsky významné druhy chráněné dle směrnice 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Záměr R.13 navíc leží na území přírodního parku Přebuz a spadá tedy do území s nejvyšší ochranou krajinného rázu. Celá lokalita také leží v ochranném pásmu nadregionálního biokoridoru. Konkrétní míra dopadu musí být podrobně zhodnocena v rámci dalších stupňů investiční přípravy. DOPRAVA (40) Realizace dopravní infrastruktury patří vždy ke konfliktním záměrům z hlediska vlivu na obyvatelstvo a životní prostředí. Základními faktory, které ovlivňují míru vlivu jsou (a) vedení EVERNIA s.r.o. strana 12

trasy, (b) konkrétní technické řešení (podrobné technické řešení není ale k dispozici na stupni ÚP VÚC, ale až při přípravě jednotlivých záměrů). Proto v rámci SEA je hodnocení zaměřeno především na: (i) koncepční výběr koridoru ve vztahu k cílům v ochraně životního prostředí; (ii) kontakt s významnými objekty v ochraně životního prostředí toto hodnocení má signální charakter. V případě kontaktu s určitým prvkem chráněným z hlediska složkových zákonů životního prostředí to znamená, že dané oblasti je třeba věnovat v budoucnu zvýšenou pozornost. Konkrétní míra dopadu bude záviset na zvoleném technickém řešení (41) Přehled hlavních záměrů. ÚP VÚC navrhuje v rámci silniční dopravy celou řadu záměrů různé důležitosti. Z hlediska koncepce dopravy a potenciálních vlivů na životní prostředí jsou nejdůležitější následující: rychlostní silnice R6 Praha Karlovy Vary SRN, Silnice I/13 Karlovy Vary Chomutov, Silnice I/20 Plzeň Karlovy Vary, Silnice I/21 D5 Cheb Vojtanov, Silniční propojení Mariánské Lázně R6, Podkrušnohorská paralela R6, Silnice II/221 Karlovy Vary Potůčky. Jako jediná nová železniční trať je navrhováno spojení Teplá Bezdružice. Rychlostní silnice R6 (Praha Karlovy Vary Cheb SRN) (42) Rychlostní silnice R6 je základní dopravní osou Karlovarského kraje a její realizace patří k základním rozvojovým cílům. Z hlediska hodnocení vlivů na životní prostředí je třeba trasu na území Karlovarského kraje rozdělit na 3 části:(1) Bošov Žalmanov, (2) Žalmanov Jenišov, (3) Jenišov hranice se SRN. (43) Část č. 1 Bošov Žalmanov. Představuje část od hranice se Středočeským krajem k místu odpojení variant obchvatu Karlových Varů. Trasa je v daném úseku stabilizovaná, sleduje koridor stávající silnice I/6 a byla zhodnocena a odsouhlasena v procesu EIA. Z hlediska vlivů na životní prostředí nejsou zásadní připomínky. V rámci dalších stupňů investiční přípravy je třeba v detailech dořešit především tyto problémové okruhy: (a) technická opatření na zajištění migrační propustnosti pro živočichy, (b) ochranu zvláště chráněných druhů, (c) okrajový zásah do ptačí oblasti Doupovské hory a evropsky významné lokality Hradiště. (44) Část č. 2 Žalmanov Jenišov. Představuje prostor obchvatu Karlových Varů. Jsou zde dvě základní koncepční varianty: (a) varianta vedoucí v koridoru současné silnice I/6, která má být v úseku Olšová Vrata Karlovy Vary přestavěna v současné trase v kategorii S 24,5/70. Tato varianta je technicky i ekologicky v detailech prověřena a odsouhlasena a je možné ji doporučit; (b) varianty maximálního obchvatu se odpojují u Žalmanova. Toto řešení je třeba považovat za vysoce problematické s řadou závažných dopadů na životní prostředí. K hlavním náleží: (i) vedení trasy mimo stávající koridor a zvyšování fragmentace krajiny, (ii) významný zásah do ptačí oblasti Doupovské hory, (iii) zásah do biotopů zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, (iv) kumulace migračních bariér na vysoce významném místě v ose regionálního biokoridoru. Řešení je v rozporu s cíli ekologické politiky ČR, která požaduje minimalizaci otvírání nových dopravních koridorů. Celkově nelze varianty maximálního obchvatu v úseku Žalmanov Vysoká doporučit. (45) Velký obchvat Karlových Varů. Je součástí úseku č. 2. Z koncepčního hlediska ve vztahu k referenčnímu cíli rozvoje lázeňství a snižování hlukové a imisní zátěže obyvatelstva je třeba koncepčně počítat s velkým obchvatem Karlových Varů. Obchvat je třeba navázat na úsek Olšová Vrata Karlovy Vary a konkrétní variantu vybrat na základě detailního technického a environmentálního posouzení variant, včetně hodnocení zdravotních rizik. Pro velký obchvat je třeba držet do budoucna územní rezervu. (46) Část č. 3 Jenišov hranice SRN. Daný úsek byl z hlediska vlivů na životní prostředí detailně prověřen a odsouhlasen. Jeho část (od křižovatky Y na hranici se SRN) je v provozu EVERNIA s.r.o. strana 13

další část ke Kamennému Dvoru se staví. Část kamenný Dvůr Jenišov je v různých fázích investiční přípravy. V místě křížení s významným migračním koridorem u řeky Libavy jsou navržena odpovídající technická opatření. (47) Silnice I/13 Karlovy Vary Chomutov Liberec. Je významnou dopravní spojnicí Karlovarského a Ústeckého kraje. Trasa je dostavěna v úseku Karlovy Vary Ostrov. Vysoce problémovým úsekem z hlediska dopadů na životní prostředí je úsek mezi Ostrovem a Kláštercem n.o. Trasa zde prochází sevřeným údolím Ohře, kde se kumulují limity z hlediska výskytu minerálních léčivých zdrojů, lokalit Natura 2000, zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Významný je rovněž vliv na obyvatelstva v obcích Boč a Stráž nad Ohří, které je dosud zatěžováno současnou trasou I/13, ale ani v novém vedení trasy nebude vliv zanedbatelný. Respektovat je třeba rovněž vliv na krajinný ráz, zvláště v místě, kde se plánuje přemostění řeky Ohře. Celé hodnocení je současně ve fázi zpracování variant a jejich posuzování v procesu EIA. Je zde navrženo několik variant, které jsou hodnoceny velmi detailně za účasti odborníků jednotlivých profesí. Současný průběh posuzování dává naději, že bude vybrána přijatelná varianta. Celkově lze tedy hodnotit tento záměr jako velmi problémový, ale jako perspektivní z hlediska nalezení konečného řešení. (48) Silnice I/20 Plzeň Karlovy Vary. Současné vedení silnice I/20 je silně problematické v úseku mezi Toužimí, Bečovem nad Teplou a Karlovými Vary. Nově navržená varianta je vedena v novém dopravním koridoru v úseku Toužim Žalmanov. Toto vedení je vysoce problematické z následujících důvodů: a) je otvírán zcela nový dopravní koridor v krajině, která je dosud dopravně nedotčená a dochází tak k významné fragmentaci krajiny. Dokládá to i metodika nefragmentované oblastí (UAT), která dokládá, že bude narušen jeden z dosud nerozdělených polygonů b) lokalita je v kolizi s evropsky významnými lokalitami soustava Natura 2000. Z uvedených důvodů doporučujeme v dalším stupni, kterým bude hodnocení v procesu EIA, posoudit alternativní řešení vedení trasy v úseku Toužim - Bochov s pokračováním ve směru na Karlovy Vary po silnici R6. Na základě komplexního hodnocení těchto dvou koridorů v procesu EIA by mělo být rozhodnuto o optimálním ekologickém řešení. V procesu EIA nedoporučujeme hodnotit jako variantu stávající trasu Toužim, Bečov a dále údolím řeky Teplé, kterou je třeba považovat za nejméně vhodnou. (49) Silnice I/21 D5 Bor Planá Cheb Vojtanov SRN. Silnice I/21 vstupuje na území kraje u Mariánských Lázní a dále pokračuje severním směrem do Chebu, na Františkovy Lázně a Vojtanov. Trasa je dlouhodobě stabilizovaná, navržené dílčí přeložky pro zlepšení dopravních parametrů mají standardní dopady na životní prostředí a jsou samostatně hodnoceny v rámci procesu EIA. Záměr je doporučen k realizaci. (50) Podkrušnohorská paralera R6. Jedná se o významnou komunikaci z hlediska rozvoje urbanistické struktury kraje. Trasa začíná u obce Kfeli, kde se odpojuje od silnice I/13, dále pokračuje jihozápadním směrem přes Hroznětín., Depoltovice, Novou Roli, Chodov, Nové Sedlo, Svatavu, Habartov, Kačerov a končí ve Františkových Lázních. Jedná se o zcela novou komunikační osu území, která využívá převážně stávající silnice druhých a třetích tříd s tím, že pro zlepšení dopravních parametrů je zde navržena řada dílčích přeložek. Uvedené stavby jsou lokálního charakteru, vykazují běžné vlivy dopravních staveb na životní prostředí a jejich konkrétní vliv a návrh minimalizačních opatření musí být proveden v dalším stupni dokumentace EIA. Celkově lze záměr doporučit, protože posiluje využití a osídlení oblasti, která je k tomuto účelu vytipována územním plánem. Limitem, který ale je nutno při realizaci jednotlivých dílčích staveb brát v úvahu, je hluková a imisní zátěž obyvatelstva ve vazbě na současný stav i na příspěvek nové stavby. Pro všechny nové stavby je třeba vypracovat v rámci EVERNIA s.r.o. strana 14

dokumentace pro územní rozhodnutí podrobné hlukové a imisní studie, včetně hodnocení zdravotních rizik. (51) Silnice II/221 Karlovy Vary Potůčky. Trasa začíná v Karlových Varech, kde se odpojuje od silnice R6 a dále pokračuje přes Velký rybník, Hroznětím, Merklín, Permik a Horní Blatno až do Potůčků, kde překračuje hranice ČR a SRN. Jedná se o radiální komunikaci, která zlepšuje spojení mezi Karlovarským krajem a SRN. Silnice využívá stávající komunikace druhé třídy a pro zlepšení dopravních parametrů je na ně navržena řada přeložek. Tyto přeložky jsou lokálního charakteru a jejich hodnocení musí být provedeno detailně v dalším stupni projektové přípravy na základě posouzení hlukového a imisního ovlivnění obyvatelstva a lokálních vlivů na přírodní složky ( ÚSES, významné krajinné prvky, výskyt zvláště chráněných druhů). Důraz na přírodní prvky roste především v oblasti mezi Hroznětínem a Potůčky, kde se trasa dostává do oblasti Krušných hor. Celkový záměr je v souladu s koncepcí rozvoj Karlovarského kraje, jeho vliv na životní prostředí je přijatelný. (52) Kapacitní spojení Karlovy Vary Zwikau. V rámci přípravy ÚP VÚC byl studován i navrh vybudování rychlostní kapacitní komunikace Karlovy Vary Zwikau (SRN). Vzhledem ke značným kolizím s ochranou životního prostředí nebyl žádný z dílčích návrhů do ÚP VÚC zahrnut. Zpracovatele dokumentace SEA plně souhlasí s tímto postupem a považuje záměr takovéto komunikace v daném prostoru za vysoce problémový a nedoporučuje ho k dalšímu řešení. (53) Propojení Mariánské Lázně Toužim R6. Trasa propojení začíná na silnici R6 u obce Lubenec, kde se odpojuje silnice II/194, dále pokračuje přes Chýše k Žluticím, které míjí z jihu a po silnici II/207 směřuje do Toužimi. Z Toužimi pokračuje propojení k silnici II/198 do Teplé a odsud do Mariánských Lázní. Z důvodu zlepšení dopravních parametrů je na trase navržena řada přeložek. Přeložky mají především lokální charakter a jejich konkrétní vliv na životní prostředí a návrh minimalizačních opatření může být posouzen až v rámci detailní technické dokumentace v dalším stupni investiční přípravy. V tomto stupni bude možno také rozhodnout o dílčích variantách (mezi Kladruby a Teplou). Trasa se dostává do kontaktu s evropsky významnou lokalitou Střela, s některými prvky ÚSES a lokalitami výskytu zvláště chráněných druhů. Zkapacitněním dopravního tahu lze předpokládat nárůst intenzity dopravy a tím i další fragmentaci krajiny. V souvislosti s tímto záměrem je třeba zvážit variantu silnice I/20 Toužim Bochov, která by mohla nahradit první část této přeložky v oblasti Chýše Toužim. O celé trase doporučujeme rozhodnout až ve vazbě na silnici I/20. (54) Železniční propojení Teplá Bezdružice. Navržené propojení tratí číslo 149 a 175 v úseku Teplá Bezdružice na jihovýchodním okraji Karlovarského kraje, které dále pokračuje do Plzeňského kraje. Jedná se o trať místního významu s cílem zlepšit obslužnost Tepelska. Je to nová trasa v novém dopravním koridoru, která vede volnou krajinou se standardním zásahem do složek životního prostředí. Významný konflikt se složkami životního prostředí se nepředpokládá. Realizaci je možné doporučit po důkladném zhodnocení ekonomické efektivity celého záměru. ALTERNATIVNÍ ZDROJE ENERGIE (55) Využití biomasy. Rozvoj ve využití alternativních zdrojů energie je třeba zaměřit především na pěstování a využití biomasy. Tento způsob je v souladu se snahou o rozvoj venkova a zajištění péče o krajinu. EVERNIA s.r.o. strana 15

(56) Větrné elektrárny. V ÚP VÚC bylo navrženo 40 ploch pro potenciální výstavbu větrných elektráren. Rozvoj větrných elektráren je v zájmovém regionu vysoce problematickým záměrem, protože je potenciálně v kolizi s prioritními cíli jako je ochrana krajinného rázu a rozvoj lázeňství a ochrana přírody. Větrné elektrárny by měly být realizovány pouze výjimečně při splněním všech podmínek Metodického pokynu MŽP a s respektováním požadavku lázeňství na klidový charakter širokého okolí nejen z hlediska hlukové, ale i psychické zátěže. (57) Přečerpávací elektrárna. Realizace přečerpávací vodní elektrárny je v navržené lokalitě vysoce problémovým záměrem a nedoporučuje se k realizaci. (58) Energetické využití odpadů. V rámci doplnění problematiky odpadového hospodářství zvážit energetické využití odpadů s cílem zásadně minimalizovat množství odpadu ukládaného na skládky a současně zvýšit podíl alternativních zdrojů energie. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA (59) Zásobování vodou. V oblasti zásobování pitnou vodou je v ÚP VÚC KK navrženo celkem 12 záměrů. Nejvýznamnější konflikt se složkami životního prostředí mají záměry V.10 připojení MV Velichov na SV Karlovy Vary a V.11 připojení Stráže nad Ohří na SV Karlovy Vary, které zasahují do ptačí oblasti Doupovské hory a do oblasti s výskytem nadregionálně významných druhů. Celková přijatelnost záměrů je v kategorii B problémový nebo C standardní. Záměry jsou v souladu s referenčními cíly koncepcí. (60) Odkanalizování a čistění odpadních vod. Celkem je v oblasti odkanalizování a čištění odpadních vod navrženo 7 záměrů. Záměr K.07 rozšíření SK Ostrov zasahuje do regionálního biokoridoru a do oblasti s výskytem vybraných nadregionálně významných druhů. Jeho celková přijatelnost je hodnocena stupněm B problémový. U ostatních záměrů se vyskytují pouze běžné problémy, které budou podrobně řešeny na úrovni EIA. Záměry jsou v souladu s referenčními cíly koncepcí. (61) Zásobování elektrickou energií. Jsou navrhovány 4 záměry v oblasti zásobování el. energií, z toho pouze E.01 vedení VVN 110 kv propojení pro TR Drmoul je z hlediska rozsahu stavby a vlivu na životní prostředí významný. Záměr E.01 zasahuje do přírodního parku Český les a tedy i do území s nejvyšší ochranou krajinného rázu. Dále prochází po okraji CHKO Slavkovský les a kříží nadregionální biokoridor. Jeho celková přijatelnost je hodnocena stupněm B problémový. Ostatní záměry jsou hodnoceny stupněm C standardní. (62) Zásobování plynem. V oblasti zásobování zemním plynem je navrženo celkem 5 záměrů. Jako nejvíce problematické se jeví záměry P.01 Bochov Andělská Hora a P.02 Dlouhá Ves Žlutice Chyše - Valeč, které zasahují do systému Natura 2000 i do oblastí s výskytem vybraných nadregionálně významných druhů. Spolu se záměrem P.05 Dobroše Návrší spadá jejich celková přijatelnost do kategorie B problémové. Ostatní záměry jsou z hlediska vlivu na životní prostředí méně významné a jejich celková přijatelnost je hodnocena kategorií C standardní. Záměry jsou v souladu s referenčními cíly koncepcí. (63) Zásobování teplem. Celkem je v oblasti zásobování teplem v ÚP VÚC KK navrženo 14 záměrů. Z hodnocení vyplynuly jako nejvíce problematické stavby T.11 Cheb Františkovy Lázně a T.13 Cheb Mariánské Lázně, které leží v oblasti s nejvyšší ochranou krajinného rázu, EVERNIA s.r.o. strana 16

významně zasahují do oblastí s výskytem vybraných druhů a záměr T.11 zasahuje do ochranného pásma 1. stupně. V hodnocení celkové přijatelnosti záměrů byly do kategorie B problémové zařazeny záměry T.08 Tisová Cheb, T.11 Cheb Františkovy Lázně, T.13 Cheb Mariánské Lázně a T.14 Sekerské Chalupy Kynžvart. Ostatních záměry spadají do kategorie C standardní. Záměry jsou v souladu s referenčními cíly koncepcí. VODNÍ NÁDRŽE (64) Problematika realizace vodních nádrží jako zásobáren pro pitnou vodu má dvě základní dimenze: (a) budoucnost a (b) současnost. Dimenze budoucnosti je spojena s potřebou pitné a užitkové vody jako naprosto nezbytné suroviny, jejíž prognóza do budoucna je značně nejistá ve vazbě na stejně nejisté prognózy změny klimatu ve směru ke globálnímu oteplování. To by vedlo celosvětově k narušení vodní bilance a ke ztrátám řady vodních zdrojů. Z tohoto pohledu je nutné v místech potenciálně vhodných pro akumulaci povrchových vod držet územní rezervu a nepovolovat jakoukoliv investiční činnost, která by do budoucna toto využití znemožnila. Časový horizont nelze reálně odhadnout, může to být 25, 50 nebo 100 let. Tato globální úroveň musí být řešena na celostátní úrovni a může být uzavřena až po zpracování a schválení Plánu hlavních povodí ČR. (65) Z hlediska současnosti není realizace těchto nádrží aktuálně nezbytná a do popředí vyvstává konfliktnost, především z hlediska střetů se zájmy ochrany přírody. Vodní nádrže Chaloupky, Mnichov a Stříbrná zasahují do evropsky významných lokalit Krušnohorské plató, Úpolínová louka Křížky, Raušenbašská lada, Teplá s přítoky a Otročínský potok. Vodní nádrže Dvorečky a Mnichov zasahují do CHKO Slavkovský les, přičemž vodní nádrž Mnichov zasahuje i do 1. zóny CHKO. Všechny vodní nádrže jsou v kontaktu s prvky nadregionálního nebo regionálního ÚSES. Celkově z hlediska ochrany přírody se jako nejvíce problematické jeví vodní nádrže Chaloupky, Mnichov a Stříbrná. Závěrečné doporučení: v současné době nepřipravovat realizaci těchto nádrží, ale stále držet jejich územní ochranu, aby nedošlo k nevratným změnám, které by zabránily případné realizaci v budoucnosti. NEROSTNÉ SUROVINY (66) K záměru odepsat zásoby na ložiskách kaolinů Počerný - Stará Role, Tašovice 1, Tašovice 2, Rybáře-Čankovská a CHLÚ ložisek stavebního kamene Mnichov u Mariánských Lázní a Mnichov u Mariánských Lázní Sítiny nejsou z hlediska ochrany životního prostředí připomínky. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY (67) K návrhu nadregionálního a regionálního územního systému ekologické stability nejsou připomínky. Jedná se o krajinně stabilizační prvek. Jeho realizace je významná na nově rekultivovaných plochách po těžbě nerostných surovin, nesmí být ale opomíjena i v ostatních částech území. ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ (68) ÚP VÚC neřeší problematiku odpadového hospodářství. Přitom nakládání s odpady, zvyšování podílu recyklace a využití a snižování množství skládkovaného odpadů patří EVERNIA s.r.o. strana 17

k zásadním otázkám ochrany životního prostředí. Proto by se závěry krajské koncepce měly promítnout i do ÚP VÚC. D. REKAPITULACE POSUZOVÁNÍ (69) V oddílu D je provedena rekapitulace posuzování vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, Protože tento souhrn je samostatnou formou rekapitulace nebudou zde tyto závěry znovu opakovány. Rekapitulovány budou pouze hlavní zásady návrhu opatření. REKAPITULACE NÁVRHU MINIMALIZAČNÍCH OPATŘENÍ (70) Opatření v oblasti realizace koncepce: (i) Realizovat navržený systém sledování dopadů územního plánu velkého územního celku Karlovarského kraje na životní prostředí během její implementace. (ii) Zohlednit navržené podmínky implementace při realizace jednotlivých úkolů v rámci územního plánu velkého územního celku Karlovarského kraje. (71) Opatření v oblasti územního plánovaní: (i) mezi limity území, které jsou zvažovány při zpracování ÚP VÚC, zařadit oblasti zhoršené kvality ovzduší vyhlašované Ministerstvem životního prostředí podle zákona o ochraně ovzduší; (ii) mezi limity území, které jsou zvažovány při zpracování ÚP VÚC, zařadit oblasti zvýšeného rizika ohrožení zdraví v blízkosti rychlostních silnic a silnic I. třídy, a to současných i připravovaných odsouhlasených územním plánem. Oblasti zvýšeného rizika definovat pásem o šířce 300 m na obě strany od rychlostní silnice a 150 m od silnice I. třídy. Výstavbu obytných souborů v těchto oblastech povolovat pouze na základě podrobného posudku z hlediska vlivu na veřejné zdraví. (iii) mezi základní regulativy výstavby obytných souborů zařadit zákaz výstavby v místech, kde nejsou dodržovány hygienické limity ochrany proti hlukové a imisní zátěži. Případné výjimky je třeba podložit rizikovou studií hodnocení vlivu na veřejné zdraví.(iv) přehodnotit kategorizaci území z hlediska zvýšené funkce a výrazně zvýšit podíl segmentů vysoké přírodní hodnoty tak, aby převážně korespondovaly s oblastmi vymezenými legislativní ochranou podle zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění. (v) Regulativy pro oblasti zvýšené funkce musí být řešeny diferencovaně pro oblasti, kde dochází k průniku dvou či více funkcí. (vi) Do ÚP VÚC dopracovat problematiku odpadového hospodářství jako nedílnou součást řešení infrastruktury a ochrany životního prostředí. (72) Opatření v oblasti realizace záměrů: (i) u všech záměrů podrobně zhodnotit vliv na životní prostředí v dalším stupni investiční přípravy, a to v procesu EIA (pokud mu podléhají) nebo v rámci územního a stavebního řízení. Podkladem musí být podrobné technické řešení záměru a detailní hodnocení stavu jednotlivých složek životního prostředí. V tomto stupni také rozhodnout o případných variantách řešení a o opatřeních na prevenci, minimalizaci a kompenzaci vlivů; (ii) při hodnocení všech záměrů vycházet rovněž z prioritních cílů ochrany životního prostředí a veřejného zdraví pro Karlovarský kraj a respektovat stanovené indikátory projektů; (iii) při hodnocení projektů podle složkových zákonů na ochranu životního prostředí a veřejného zdraví věnovat zvýšenou pozornost složkám, ve kterých byl záměr vyhodnocen v procesu SEA jako konfliktní. EVERNIA s.r.o. strana 18