VYHODNOCENÍ PLÁNU ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ MĚSTA TÁBORA ZA ROK 2016 Únor 2017 1
Vyhodnocení Plánu odpadového hospodářství města Tábora za rok 2016 Cílem POH je vytvoření komplexního systému odpadového hospodářství ve městě Tábor, respektujícího principy trvale udržitelného rozvoje, při současném respektování právní úpravy platné v oblasti odpadového hospodářství ČR. Struktura a obsah POH města Tábora odpovídá požadavkům zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech ) a vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady ve znění pozdějších předpisů (dále jen v. č. 383/2001 Sb., ). POH stanovuje cíle a následně opatření k jejich dosažení tak, aby bylo dosaženo souladu se závaznou částí Plánu odpadového hospodářství Jihočeského kraje. Mezi stanovené cíle POH města Tábora jsou implementovány pouze takové, které odpovídají podmínkám a možnostem našeho města a jejichž splnění může město Tábor v rámci svých kompetencí garantovat nebo ovlivnit. Plán odpadového hospodářství města Tábora byl původně zpracován pro období 2005 až 2010. V roce 2013 byla provedena jeho aktualizace, která respektuje veškeré změny systému nakládání s odpady ve městě Tábor. V současné době je vyhlášen nový POH ČR a v únoru 2016 byl schválen a vyhlášen i nový POH Jihočeského kraje. Na základě těchto skutečností byl v průběhu roku 2016 zpracován i nový POH města Tábora, který je v současné době předložen ke schválení zastupitelstvu města. V původním POH města Tábora byly stanoveny tyto cíle : Strategický cíl 1: odděleně sbírané druhy komunálních odpadů Zvýšit množství odděleně sbíraných druhů komunálních odpadů (papír, plasty, sklo, bioodpad) za účelem jejich materiálového využití z 10% v roce 2005 na 25 % jejich produkce v roce 2015, s předpokladem jeho dalšího navyšování minimálně o 2% ročně. Současně snížit množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO) ukládaných na skládky tak, aby podíl této složky ve skládkovaném odpadu činil v roce 2013 nejvýše 75 % hmotnostních a výhledově v roce 2020 nejvýše 35 % hmotnostních z celkového množství BRKO vzniklých v roce 1995. Strategický cíl 1 rozdělujeme tedy na dva samostatné cíle POH. 1.1. odděleně sbírané složky komunálních odpadů (papír, plasty, sklo a tetrapak) Cíl POH Zvýšit množství odděleně sbíraných druhů komunálních odpadů (papír, plasty, sklo, bioodpad) ze současných 20% na 25 % v roce 2015 a dále o 2% každým rokem, za účelem jejich materiálového využití. množství vytříděných odpadů vztažených k celkovému množství SKO 2
Vývoj množství vyseparovaného odpadu je zřejmý z níže uvedené tabulky. Komodita kovy je odděleně sbírána až od roku 2013, proto její množství v letech předchozích není uvedeno. Kovy se do té doby shromažďovaly pouze ve sběrných dvorech. Separovaný sběr kovů byl zahájen v červenci 2013. V rámci systému separace bylo umístěno na území města 9 kontejnerů se spodním výsypem o objemu 1100 l. Na pořízení kontejnerů získalo město dotaci z OPŽP. Rok plast a průměr papír průměr sklo průměr tetrap průměr Kovy prům celkem průměr na na na na ěr na PET (t/rok) (t/rok) ak (t/rok) občana občana občana občana na občana (t/rok) (kg/rok) (kg/rok) (kg/rok) (t/rok) (kg/rok) občan (kg/rok) PET + plast papír sklo tetrapa k a (kg/ro k) kovy celkem 2005 159,1 4,36 148,6 4,07 188,1 5,15 495,8 13,58 2006 152,6 4,26 235,8 6,58 177,7 4,96 1,79 0,05 567,9 15,84 2007 190,7 5,29 333,3 9,2 191,9 5,3 7,1 0,2 723,0 20,08 2008 175,7 4,9 562,1 15,8 238,45 6,7 5,035 0,14 981,3 27,6 2009 181,7 5,1 720,2 20,2 409,4 11,5 5,5 0,15 1316,8 36,9 2010 157,6 4,4 607,3 17,3 354,6 10,1 5,5 0,15 1124,9 31,98 2011 178,9 5,0 716,2 20,1 457 12,8 5,81 0,16 1357,9 38,14 2012 166,8 4,7 721,3 20,5 412,9 11,7 6,3 0,18 1307,3 37,08 2013 179,2 5,16 612,7 17,66 355,1 10,2 10,9 0,31 72,086 2,07 1229,2 35,42 2014 209,06 6,0 639,11 18,36 389,4 11,19 10,8 0,31 57,521 1,65 1305,9 37,53 2015 221,55 6,39 663,85 19,16 412,22 11,9 11,6 0,33 106,20 3,06 1415,4 40,86 2016 241,68 6,94 712,275 20,72 405,39 11,63 11,989 0,34 108,35 3,11 1479,68 42,48 Tabulka č. 1 vývoj separovaného odpadu Procentní podíl vytříděného komunálního odpadu ve vztahu ke směsnému komunálnímu odpadu uvádíme v následující tabulce ROK SKO (t) Separace (t) % separace z SKO 2005 5517 495,8 9 2006 5635 567,9 10,07 2007 5225 723 13,8 2008 5969 981,3 16,4 2009 5801 1316,8 22,6 2010 6005 1124,9 18,7 2011 6221 1357,9 21,8 2012 6246 1307,3 20,9 2013 5981 1229,2 20,6 2014 5949 1305,9 22,0 2015 5940 1415,4 23,8 2016 6025 1479,68 24,6 Tabulka č. 2 procentní podíl separace 3
7000 6000 5000 4000 3000 SKO Separace 2000 1000 0 Graf č. 1 vývoj množství SKO a separovaného odpadu od roku 2000 do současnosti Z výše uvedených tabulek je zřejmé, že v roce 2016 došlo k navýšení množství vytříděných komodit, celkem o 64,28 t. Zároveň došlo ale i ke zvýšení množství směsného komunálního odpadu o 85 t. V porovnání s množstvím směsného komunálního odpadu došlo k navýšení výtěžnosti na současných 24,6 %. V grafech č.1 a č.2 je vidět, jak přestože narůstá množství vyseparovaných složek, množství SKO se stále pohybuje okolo 6000 t. množství (t) 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 SKO+ separac SKO 2000 2002 2004 2006 2008 2010 2012 2014 2016 Graf č. 2 vývoj množství SKO a separace od roku 2000 v součtovém grafu Abychom ještě více motivovali občany k intenzivnější separaci odpadů, rozšířili jsme v roce 2016 síť stanovišť o další lokalitu v Zárybničné Lhotě a doplnili jsme stanoviště o nové 4
kontejnery na nápojový karton (3 ks). Pro rok 2017 jsme připravili projekt na rozšíření sítě o dalších 34 stanovišť (tj. celkem o 102 kontejnerů). Jejich realizace je ale závislá na získání dotace z OPŽP, o kterou jsme požádali v listopadu 2016 a v současné době čekáme, jak dotační řízení dopadne. Pokud nebudeme v dotačním řízení úspěšní, podáme žádost znovu v letošní podzimní plánované výzvě. 1.2. Biologicky rozložitelné odpady Cíl POH Snížit množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO) ukládaných na skládky tak, aby podíl této složky ve skládkovaném odpadu činil v roce 2015 nejvýše 50 % hmotnostních a výhledově v roce 2020 nejvýše 35 % hmotnostních z celkového množství BRKO vzniklých v roce 1995. Podíl biologicky rozložitelných komunálních odpadů v SKO Dle POH Jihočeského kraje činila produkce BRKO v roce 1995 148 kg/osobu/rok. Vzhledem ke skutečnosti, že v té době nebyla v dosažitelné vzdálenosti žádná kompostárna a město neprovádělo oddělený sběr kompostovatelného odpadu od občanů, lze předpokládat, že veškerý objem vyprodukovaného BRKO skončil na skládce KO. Při přepočtu na obyvatele by tedy celkový potenciál produkce BRKO od občanů činil 5172 t. Od července roku 2011 byl ve městě Tábor zahájen provoz pilotního projektu sběru bioodpadů z domácností. Tento projekt byl dále rozšiřován a to ve dvou následných etapách. V červenci 2013 o dalších 650 nádob a v říjnu 2015 o 600 nádob. V roce 2016 byl zaveden sběr biodpadů na Náchodském sídlišti. Rozmístěny byly nádoby ke každému stanovišti nádob na SKO. Celkem je zde 20 nádob. Systém se poměrně dobře ujal a sebrané odpady nevykazovaly žádné významné znečištění. V současné době je tedy na území města celkem 1600 kompostainerů na sběr biologicky rozložitelných odpadů. Jedná se o projekty, na které byla získána dotace z Operačního programu Životní prostředí, vyjma sběru bioodpadů na Náchodském sídlišti. Výtěžnost sběru v jednotlivých letech je následující: Počet provedených svozů Počet vyvážených nádob Výtěžnost systému (t) Rok 2011 červenec prosinec Rok 2012 Rok 2013 Rok 2014 20 330 98,447 32 330 215,42 32 980 333,2 32 980 507,99 Rok 2015 32 1580 557,74 Rok 2016 32 1600 815,92 Tabulka č. 3 vývoj sběru bioodpadů 5
Bioodpady jsou dále shromažďovány i ve sběrných dvorech. V roce 2016 bylo prostřednictvím sběrných dvorů odevzdáno 260,92 bioodpadů. Celkem tedy z produkce fyzických osob bylo vyseparováno 1076,84 t bioodpadů. Připočteme-li k celkovému množství bioodpadů i bioodpady, které vznikly z veřejné zeleně 1450,42 t, získáme celkem 2227,26 t bioodpadů. V níže uvedeném grafu č. 3 je znázorněn vývoj množství odděleně shromážděných bioodpadů od roku 2007. Jak je vidět největší podíl bioodpadů stále zaujímají bioodpady z veřejné zeleně. Nicméně bioodpady z domácností významným způsobem stále stoupají. Množství bioodpadů, které se v roce 2016 podařilo odděleně shromáždit tedy činí 48,9 % z celkového potenciálu produkce stanoveného na základě potenciálu z roku 1995. 3500 3000 2500 2000 1500 Biopopelnice SD zeleň 1000 500 0 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Graf č. 3 vývoj množství odděleně shromážděných bioodpadů Domácí kompostování Další snížení množství bioodpadů ukládaných na skládky je možné i odkloněním alespoň části bioodpadů mimo celý systém. K tomuto způsobu jsme přistoupili v roce 2014 zavedením systému domácího kompostování. Mezi občany města bylo formou výpůjčky rozmístěno celkem 1120 kompostérů. Na projekt jsme získali dotaci z Operačního programu Životní prostředí. V současné době máme připravenu druhou etapu. Na podzim roku 2016 jsme požádali o dotaci na dalších 600 kompostérů. Na výsledek dotačního řízení zatím čekáme. Obr. č 1 - kompostér pro domácí kompostování 6
1.3. Separovaný sběr textilu Jako doplňkovou službu zavedlo město Tábor ve spolupráci se společností E+B textil, s.r.o. sběr použitého textilu, hraček, kabelek a obuvi. Shromážděné věci jsou sváženy do přetřiďovacího zařízení. Část oděvů je pak následně prodána v secondhandech, část je určena pro charitu a ty věci, které se již nedají použít k nošení jsou zpracovány například na čistící nebo sorbční materiály. Od roku 2014 byla uzavřena ještě další smlouva o spolupráci v tomto sběru a to se společností Revenge, která se v roce 2015 přejmenovala na spol. TextilEco. V roce 2016 byl systém sběru dále rozšířen o dalších 17 stanovišť a spol. E+B textil, s.r.o. postoupila svou část systému společnosti DIMATEX CS, spol. s r.o. V současné době máme na území města celkem 41 stanovišť. 26 stanovišť od spol. DIMATEX CS, spol. s r.o. a 15 stanovišť spol. TextilEco, a.s. Množství textilu, sebraných od počátku služby uvádíme v následující tabulce č. 4 ROK Množství (t) 2011 45,6 2012 41,547 2013 60,722 2014 65,23 2015 100,15 2016 120,233 Tabulka č. 4 vývoj sběru textilu t/rok 140 120 100 80 60 40 20 0 2011 2012 2013 2014 2015 2016 TEXTIL Je vidět, že od počátku zavedení služby v roce 2011 množství sebraného textilu stouplo na téměř trojnásobek. Obr. č.2 příklad kompletního separačního stanoviště 7
Strategický cíl 2: nakládání s nebezpečnými odpady Cíl POH Snížit měrnou produkci nebezpečných odpadů o 20% do roku 2015 ve srovnání s rokem 2000 s předpokladem dalšího snižování. Množství nebezpečných odpadů odložených ve sběrných dvorech Nebezpečné odpady jsou shromažďovány ve všech 4 sběrných dvorech po jednotlivých komoditách, o kterých je vedena přesná evidence. Sumář pak uvádíme v následující tabulce č. 5 Rok Nebezpečné odpady celkové množství (t) v kg/obyv./rok 2000 19,25 0,52 2001 28,14 0,77 2002 35,8 1,02 2003 43,811 1,20 2004 41,498 1,14 2005 58,337 1,59 2006 24,600 0,68 2007 28,116 0,78 2008 35,48 0,9 2009 52,05 1,46 2010 45,084 1,2 2011 63,493 1,8 2012 76,512 2,1 2013 51,111 1,46 2014 50,03 1,4 2015 45,037 1,29 2016 44,136 1,28 Tabulka č. 5 vývoj množství nebezpečných odpadů ve sběrných dvorech Vývoj množství nebezpečných odpadů shromážděných ve sběrných dvorech není v průběhu let lineární. O důvodech těchto výkyvů se můžeme pouze dohadovat. Odůvodnitelný je pouze pomalý náběh od roku 2000, kdy byl otevřen 1. sběrný dvůr a občané se v té době teprve učili nebezpečné složky odpadů nevhazovat do běžných popelnic. Další skokové snížení se projevilo mezi roky 2005 a 2006, kdy byl zaveden zpětný odběr elektrozařízení, který tyto výrobky z režimu zákona o odpadech vyřadil. Od roku 2006 je na základě změny zákona o odpadech veškeré zpětně odebrané elektro (televize, lednice, počítače, vysavače, pračky atd) vedeno mimo evidenci odpadů a tudíž se o toto množství snížilo množství NO. V posledních letech produkce NO mírně klesá, což je sice v souladu s POH, důležité ale je, aby nebezpečné odpady končily ve sběrných dvorech a ne na skládce komunálního odpadu. Oproti roku 2000 se množství nebezpečných odpadů navýšilo o Obr. č. 3 sběrný dvůr Klokoty 230 %. 8
Strategický cíl 3: Nakládání s vybranými výrobky, odpady a zařízeními Mezi vybrané výrobky patří: odpadní oleje, baterie a akumulátory (včetně galvanických článků a baterií), pneumatiky, autovraky, elektrická a elektronická zařízení (tj. zejména výbojky a zářivky, pračky, sporáky a chladničky z domácností). Rozhodující povinnost při hospodaření s těmito specifickými druhy odpadů mají podle platných předpisů tzv. povinné osoby (výrobci a dovozci). Města a obce spolupracují s těmito subjekty zejména formou možnosti občanů odevzdávat tyto vysloužilé výrobky ve sběrných dvorech. Zvláštní pozornost v této části plánu je věnována následujícím vybraným výrobkům: minerální a jiné oleje, baterie a akumulátory (včetně galvanických článků a baterií), pneumatiky, autovraky, elektrická a elektronická zařízení (včetně výbojek a zářivek a chladniček z domácností. 3.1 odpadní oleje Cíl POH Zavedení systému zpětného odběru povinnými osobami, zvýšení jejich odděleného sběru a materiálového využití. Množství shromážděných olejů ve sběrných dvorech Odpadní oleje jsou standardně shromažďovány ve sběrných dvorech. Jako doplňková služba byl v roce 2011 zaveden sběr jedlých olejů v rámci separovaného sběru na Sídlišti Nad Lužnicí, který byl dále v roce 2014 rozšířen i do oblasti Pražského Sídliště. Množství shromážděných olejů ve sběrných dvorech uvádí níže uvedená tabulka č. 6, množství jedlých olejů ze sídlištního sběru pak následující tab. č. 7. 3.1.1. Sběr minerálních olejů ve sběrných dvorech (jedná se oleje kategorie N, zejména vyjeté oleje z automobilů) Rok Množství olejů (t) 2011 3,681 2012 7,941 2013 4,831 2014 3,102 2015 1,31 2016 1,78 Tabulka č. 6 minerální oleje 3.1.2. - Separovaný sběr jedlých olejů 9
Oleje jsou shromažďovány v PET lahvích v plastových popelnicích. Ve sběrných dvorech jsou instalovány barely, do kterých je olej přeléván. 3.2. - baterie a akumulátory Rok Množství jedlých olejů (t) Množství jedlých olejů ve sběrných dvorech 2011 0,192 2012 0,481 0,1523 2013 0,648 0,3478 2014 0,680 0,289 2015 1,403 0,70 2016 1,374 0,68 Tabulka č. 7 jedlé oleje Cíl POH Zvyšovat množství sebraných olověných akumulátorů a jejich předání k materiálovému využití. Zvyšovat množství sebraných použitých přenosných baterií Změna meziročního nárůstu množství baterií akumulátorů v komunálním odpadu I nadále pokračuje systém sběru baterií ve školách a školkách, stejně tak, jako sběr baterií a akumulátorů ve sběrných dvorech a v červených kontejnerech na drobné elektro, které jsou umístěny na15-ti separačních stanovištích ve městě. Vývoj množství sebraných baterií v jednotlivých letech uvádíme v níže uvedené tabulce č. 8 ROK Školy a školky (kg) Sběrné dvory (kg) Červené kontejnery (kg) Celkem 2006 847,5 2474,5 3322 2007 1465 3520 4985 2008 1340 660 2000 2009 1235,1 1150 2385,1 2010 1473,5 585 2058 2011 1792,6 750 2542,6 2012 2108,9 1100 68 3276,9 2013 2151,7 1661 14,1 3826,8 2014 2496,5 1596 56,8 4149,3 2015 2176 1324 61,0 3561 2016 2226 1569 43,0 3838 Tabulka č.8 vývoj sběru baterií 10
3.3. - výbojky a zářivky Cíl POH Udržení systému zpětného odběru povinnými osobami, zvýšení jejich odděleného sběru a materiálového využití.. množství sebraných výbojek a zářivek ROK Množství zářivek (t) 2006 0,894 2007 3,478 2008 1,52 2009 1,228 2010 1,529 2011 1,623 2012 1,228 2013 1,18 2014 0,98 2015 0,88 2016 2,29 Tabulka č. 9 vývoj sběru zářivek a výbojek Zářivky a výbojky jsou součástí systému zpětného odběru elektrozařízení, které zajišťuje kolektivní systém Ekolamp s.r.o. Největší podíl těchto výrobků by se tedy měl vracet přes prodejce. 3.4 Pneumatiky Cíl POH Rozvíjení systému zpětného odběru povinnými osobami, zvýšení jejich odděleného sběru a materiálového využití. Meziroční pokles množství pneumatik ve sběrných dvorech Přestože jsou odpadní pneumatiky řazeny do systému zpětného odběru, umožňuje město Tábor občanům odevzdávat pneumatiky i ve sběrných dvorech. Zpětný odběr této komodity nefunguje tak dobře, jako v případě elektrozařízení. Prodejci obvykle berou zpět pouze tolik pneumatik, kolik si jich zákazník koupí. V případě velkých prodejních řetězců se o zpětném odběru hovořit téměř vůbec nedá. Přístup města je tedy asi jediný možný, jak zabránit odhazování pneumatik do volné přírody. Důkazem o rozjíždějícím se systému zpětného odběru by mělo být snižující se množství pneumatik ve sběrných dvorech. V letech 2014 a 2015 se zdá, že by se tento cíl mohl začít plnit, nicméně r. 2016 se množství opět navýšilo. Vývoj v množství sebraných pneumatik je uveden v tabulce č. 10. 11
3.5. - Autovraky Rok Množství pneumatik 2011 60,311 2012 46,419 2013 47,458 2014 44,042 2015 40,62 2016 52,0 Tabulka č. 10 vývoj sběru pneumatik Cíl POH Zavedení systému sběru všech vozidel po skončení životnosti ve městě Tábor v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb. a zajištění jejich opětovného použití, materiálového a jiného využití povinnými osobami v souladu s bodem 3.7. nařízení vlády č. 197/2003 Sb. (POH ČR). - Odstraňování autovraků je vysoce specializovaná činnost. Je tedy prováděna oprávněnou osobou podle zákona o odpadech. 3.6. Vysloužilá elektrická a elektronická zařízení Cíl POH Udržet postupně se zvyšující úroveň sběru tříděných vyřazených zařízení povinnými osobami a dosáhnout úroveň materiálového a jiného využití použitých zařízení v souladu s bodem 6. nařízení vlády č. 197/2003 Sb. (POH ČR). Množství shromážděných elektrických a elektronických zařízení Televize a monitory Velké a malé domácí spotřebiče Chlazení Drobné elektrospotře biče z červených kont. CELKEM 2006 16,62 32,08 48,7 2007 73,22 8,3 96,9 178,42 2008 79,85 43,09 58,74 181,42 2009 86,69 75,745 89,28 251,715 2010 75,305 73,402 80,16 228,867 2011 76,1 100,2 57,197 233,497 2012 98,2 85,4 42,4 226 2013 106,8 65,083 48,635 8,708 229,2 2014 72,6 44,5 48,87 13,895 179,9 2015 59,425 74,576 49,83 9,777 193,6 2016 59,8 93,45 48,5 15,2 216,95 Tabulka č. 11 vývoj zpětného odběru elektrospotřebičů 12
Celkem bylo za rok 2016 shromážděno 216,95 t elektrospotřebičů. Cíl byl naplněn. Výtěžnost požadovaná směrnicí EU je sebrat 4 kg na občana. Již v roce 2008 překročila výtěžnost sběru vysloužilých elektrospotřebičů hranici 5 kg na občana za rok. V roce 2016 byla výtěžnost systému celkem 6,2 kg na občana za rok. Přestože v posledních letech výtěžnost sběru spíše stagnuje, je zřejmé, že systém funguje dobře, protože výtěžnost je plněna nad hodnotu, kterou požaduje EU. Strategický cíl 4: Nakládání se stavebními odpady Stavební odpady a odpady asfaltových směsí jsou shromažďovány v zařízení společnosti Technické služby Tábor s.r.o. v Klenovicích, kde jsou následně předrceny a mohou být tak znovu využity. Množství takto shromážděných odpadů, které pochází ze staveb města, uvádíme v následující tabulce č. 12. Vývoj množství stavebních odpadů není lineární. Záleží na množství staveb, které se v jednotlivých letech realizují. Rok Asfaltové směsi Stavební sutě a celkem betony 2005 99,2 20,7 119,9 2006 25,64 109,3 134,94 2007 35,2 175,6 210,8 2008 27 1723 1750 2009 72 2682 2754 2010 13,7 2010 2023,7 2011 89 822,5 911,5 2012 23,9 1996,8 2020,7 2013 13,8 571,15 584,95 2014 81,5 2301,87 2383,37 2015 222,5 3469,51 3702,3 2016 247,9 2192,6 2440,5 Tabulka č. 12 stavební odpady Strategický cíl 5: Vytváření jednotné a přiměřené sítě zařízení k nakládání s odpady Cíl POH Opatření Podporovat výstavbu takových zařízení, u kterých bude technicky a ekonomicky prokázána účelnost jejich provozování, a která budou v souladu s nejlepšími dostupnými technikami. - nelze stanovit Maximálně využívat stávajících zařízení na území města event. v jeho nejbližším okolí a podporovat výstavbu nových Ve městě jsou v současné době 4 sběrné dvory, které jsou občany pravidelně využívány. Společnost Rumpold s.r.o. zde dále provozuje třídící linku, kde se přetřiďují odpady svezené ze separačních kontejnerů. 13
V současné době se začíná intenzivněji řešit i otázka budoucího nakládání s odpady po avizovaném zákazu skládkování neupraveného SKO, ke kterému má dojít v roce 2024. V letošním roce jsme zaznamenali i určitý nárůst třídění odpadů. Důvodem může být i skutečnost, že se snažíme systém sběru alespoň po menších částech postupně rozšiřovat. V roce 2014 realizovali kampaň na podporu separace ve spolupráci se společností EKO-KOM a.s. a systém článků o odpadech, které byly postupně v průběhu roku 2015 a 2016 postupně vydávány v Novinách táborské radnice. Občané v nich byli velmi podrobně seznamováni se systémem nakládání s odpady a s plány a potřebami do budoucna. Podpora třídění je velmi důležitá i v souvislosti s připravovaným zákazem skládkování. Pokud bude v budoucnu nutno odpady energeticky využívat, což může znamenat i jejich přepravu do vzdálenějších zařízení, je potřeba zaměřit se na co největší materiálové využití, aby množství odpadů, které bude nutné energeticky využít, bylo co možná nejmenší. Občanům města jsou stále na požádání vydávány třídící tašky. V příštích letech bude nutné řešit také otázku nakládání s bioodpadem. V současnosti využívaná kompostárna v Klenovicích má řadu omezení a nové legislativě zcela jistě nebude vyhovovat. Proto byla v roce 2016 zpracována Studie řešení nakládání s bioodpadem vzniklým na území měst Tábor, Sezimovo Ústí a Planá nad Lužnicí, která doporučuje nestavět vlastní kompostárnu, ale využít zařízení, která jsou v okolí měst již vybudována nebo se jejich stavba v brzké době předpokládá. Obr. č. 4 sada třídících tašek Strategický cíl 6: Ekologická výchova a osvěta obyvatelstva Cíl POHo Zefektivnit osvětové kampaně v koordinaci s EVVO. - nelze stanovit Odbor životního prostředí průběžně informuje občany města nejen o novinkách v systému separace, ale i o možnostech využití stávajících služeb, prostřednictvím Novin táborské radnice a vlastních internetových stránek. Stále jsou na odboru životního prostředí k dispozici sady třídících tašek, které obdrží každý, kdo prokáže zaplacení poplatku za provoz systému nakládání s odpady ve městě. 14
ZÁVĚR Plán odpadového hospodářství města Tábora byl vypracován v roce 2005 a následně v roce 2013 aktualizován. Cíle, které zde byly nastaveny, odpovídají cílům POH České republiky a POH Jihočeského kraje. V některých ohledech jsme stanovené cíle již v minulosti naplnili, některé se nám bohužel zcela plnit nedaří. V současné době je již v platnosti nový POH Jihočeského kraje a těsně před schválením i nový POH města Tábora, který nové cíle POH Jihočeského kraje plně respektuje. Problém, který se v posledních letech objevil se separací odpadů, se v letech 2014 až 2016 mírně vylepšil. V roce 2016 výtěžnost separace zvýšila o 1,62 kg na osobu a rok, což je relativně úspěch, nicméně ve srovnání s požadavky POH to stále nestačí. Vyšší výtěžnost byla u všech komodit. Celkem se tedy podařilo navýšit sběr separovaného odpadu o 64 t. Bez problémů plníme cíle v oblasti separovaného sběru vysloužilých elektrospotřebičů a baterií. Úspěšný je i separovaný sběr jedlých olejů, a textilu, který je postupně rozšiřován. Obě tyto komodity pro nás zajišťují externí firmy a my za jejich svoz neplatíme. Problematičtější je plnění cíle v oblasti sběru biologicky rozložitelných odpadů, zejména ve vztahu k novému POH, který předpokládá vyseparovat ještě minimálně dalších 15% bioodpadů. V celém systému je třeba vnímat dobře úlohu města. Ve vztahu k požadavkům POH ČR i POH Jihočeského kraje má město stanovené velmi přísné cíle. K jejich naplnění ale potřebujeme aktivní spolupráci všech občanů. Proto je potřeba jim pro jejich spolupráci připravit také vhodné podmínky. Pokud občané města situaci nepochopí a nebudou ochotni aktivně spolupracovat, nemůžeme kýženého cíle nikdy nedosáhnout. 15