Bohemia centralis, Praha, 30: 115 120, 2010 Mravenec rašelinný (Formica picea) ve středních Čechách The black bog ant (Formica picea) in Central Bohemia Klára Bezděčková a Pavel Bezděčka Muzeum Vysočiny Jihlava, CZ-586 01 Jihlava, Masarykovo nám. 55; e-mail: bezdeckova@muzeum.ji.cz Abstract. We report the first finding of black bog ant Formica picea Nylander, 1846 (Hymenoptera: Formicidae) in Central Bohemia. The isolated occurrence of the psychrophile and tyrphophil species in the region that mostly belongs to warm climate areas is faunistically and biogeographically interesting. Key words: black bog ant, Formica picea, Protected Landscape Area Blaník, Brdy Mts. Úvod Černý, výrazně lesklý mravenec Formica picea Nylander, 1846 (mravenec rašelinný, black bog ant, Moor-Ameise) se v Evropě vyskytuje pouze lokálně, na otevřených stanovištích s humolitovým substrátem, v horských polohách také na minerálních půdách. Hnízda buduje v bultech mechů či ostřice, v Alpách staví i jednoduchá zemní hnízda v trávnících subalpinského a alpinského stupně (Seifert 2004). Druh F. picea provází řada taxonomických a nomenklatorických problémů. V literatuře je většinou uváděn pod jménem Formica picea Nylander, 1846. Toto pojmenování je však mladším primárním homonymem k Formica picea Leach, 1825 (dnes Camponotus piceus), a tak začali pro mravence rašelinného 115
BOHEMIA CENTRALIS 30 někteří autoři užívat jméno Formica transcaucasica Nassonov, 1889. Později Dlussky (1967) synonymizoval F. picea s Formica candida Smith, 1878 a Bolton (1995) navrhl používat F. candida jako první náhradní jméno. Seifert (2004) však tyto druhy opět oddělil a s odvoláním na pravidla ICZN zavedl pro mravence rašelinného opět jméno F. picea. Diskuse o heterospecificitě těchto taxonů však stále pokračují a je možné, že v budoucnosti dojde k dalším změnám (Seifert 2007 os. sdělení; Dlussky 2010 os. sdělení). V České republice byl dosud tento druh nalezen na slatinných a rašelinných stanovištích v některých západočeských pohořích (Krušné hory, Český les, Slavkovský les, Šumava a její podhůří), v jižních Čechách (CHKO Třeboňsko, Novohradské hory), na Českomoravské vrchovině a v oblasti Ralské pahorkatiny (viz Soudek 1920; Vondráček 1920; Záleský 1939, 1941; Lauterer 1968; Nenadál 1998; Vysoký et. Šutera 2001; Bezděčka et Bezděčková 2007, 2008, Bezděčková et Bezděčka 2007, Bezděčková et Bezděčka, nepubl. údaje). V minulosti byl uváděn také z Jeseníků (Záleský 1939; Kratochvíl 1949), tyto údaje však nejsou podloženy dokladovým materiálem, a poněvadž se výskyt F. picea v Jeseníkách dosud nepodařilo ověřit, je stále předmětem diskuse (Bezděčka 2005a). V této práci předkládáme vůbec první nálezy mravence F. picea ze středních Čech. Vzhledem k tomu, že se jedná o ostrůvkovitý výskyt chladnomilného tyrfofilního druhu v regionu, který náleží převážně teplým klimatickým oblastem (cf. Quitt 1971), jsou tyto údaje faunisticky i biogeograficky zajímavé. Metody Výskyt F. picea ve Středočeském kraji jsme studovali v rámci mapování výskytu tohoto druhu na území České republiky, které provádíme od roku 2007. Na základě ortofotomap a publikovaných i nepublikovaných informací (např. Ložek et al. 2005) jsme vybrali devět lokalit, vhodných pro výskyt F. picea. V červenci 2010 jsme je navštívili a hledali hnízda, případně jedince F. picea. Současně jsme zaznamenávali výskyt dalších druhů mravenců. Vše det. Bezděčková et Bezděčka. Zeměpisné souřadnice udávají střed plochy osídlené F. picea a jsou v systému WGS-84 (GPS). Zkratky: CHKO chráněná krajinná oblast, PR přírodní rezervace, PP přírodní památka, EVL evropsky významná lokalita. Výsledky Na území Středočeského kraje jsme našli mravence F. picea na čtyřech lokalitách. Dvě z těchto lokalit jsou maloplošná zvláště chráněná území v CHKO Blaník, dvě jsou bez legislativní ochrany a nacházejí se v pohoří Brdy, 116
Klára Bezděčková a Pavel Bezděčka: Mravenec rašelinný (Formica picea) ve středních Čechách v prostoru Vojenského újezdu Brdy (Vojenský výcvikový prostor Jince). Nadmořská výška lokalit se pohybovala od 470 m do 750 m. Na třech lokalitách jsme nalézali jednotlivé dělnice nebo několik málo hnízd (nejvýše tři), na jedné lokalitě jsme zaznamenali desítky hnízd. Hnízda byla většinou umístěna v trsech trav (Carex spp., Nardus stricta) nebo v bultech rašeliníků (Sphagnum spp.) a vyplněna úlomky rozkousaného rostlinného materiálu. Celkem jsme na těchto lokalitách nacházeli 5 9 druhů mravenců (Tab. 1). Nálezy Formica picea ve Středočeském kraji 1. CHKO Blaník, PP Částrovické rybníky (49 39 19.148 N, 14 54 58.147 E), nadm. výška cca 475 m, komplex prameništních rašelinných luk kolem tří malých rybníčků na Částrovickém potoce, 9. 7. 2010. Jednotlivé dělnice, hnízdo nenalezeno. 2. CHKO Blaník, PR Podlesí (49 37 25.618 N, 14 52 8.696 E), nadm. výška 470 m, zrašelinělé prameništní louky v sousedství dvou rybníků, 9. 7. 2010. Dvě hnízda. 3. Bývalá hájovna Bor (49 41 19.039 N, 13 51 13.043 E), nadm. výška 750 m, místy vlhká louka vzdálená asi 100 m od rašeliniště u malého rybníčku, 20. 7. 2010. Jedno hnízdo. 4. EVL a navrhovaná PP Padrťsko (49 39 53.464 N, 13 45 55.87 E), nadm. výška. 630 m, komplex slatinných luk pod hrází Dolejšího Padrťského rybníka, 20. 7. 2010. Desítky hnízd. Tabulka 1. Druhy mravenců zjištěné na studovaných lokalitách. 1 4: číslo lokality viz výše. Table 1. Ant species found in studied localities. 1 4: number of the locality see above. Druh Lokalita 1 2 3 4 Myrmica rubra (Linnaeus, 1758) + + + + Myrmica ruginodis Nylander, 1846 + + - + Myrmica scabrinodis Nylander, 1846 + + + + Lasius flavus (Fabricius, 1781) + + + + Lasius platythorax Seifert, 1991 + + - + Formica cunicularia Latreille, 1798 - - - + Formica lemani Bondroit, 1917 - - - + Formica lugubris Zetterstedt, 1838 - - + - Formica picea Nylander, 1846 + + + + Formica rufa Linnaeus, 1758 - + - - Formica sanguinea Latreille, 1798 - + - + Celkem 6 8 5 9 117
BOHEMIA CENTRALIS 30 Diskuse V roce 2010 jsme zjistili na čtyřech lokalitách ve Středočeském kraji výskyt mravence F. picea. Jedná se o vůbec první nálezy tohoto druhu ve středních Čechách. F. picea je boreomontánní druh, vyskytující se v Evropě, na Kavkaze a na západní Sibiři (Seifert 2004). V mnoha evropských zemích je vzácný a např. v Německu (Binot 1998 et al., Seifert 1998), Rakousku (Schlick-Steiner et al. 2003) či ve Velké Británii (Else et Spooner 1987; Falk 1991) je zařazen do červených seznamů. V České republice patří ve smyslu zákona 114/1992 Sb. ke zvláště chráněným druhům živočichů v kategorii ohrožený druh a v Červeném seznamu ČR (Bezděčka 2005b) je veden jako kriticky ohrožený. Nejzávažnějším ohrožením je pro tento druh sukcesní zarůstání, fragmentace a destrukce jeho biotopů. Podobně jako jinde v Evropě i v České republice se F. picea vyskytuje na nelesních stanovištích, zejména na rašeliništích a rašelinných či slatinných loukách (Bezděčka et Bezděčková 2007, 2008; Bezděčková et Bezděčka 2007; Bezděčková et Bezděčka, nepubl. údaje). Tento typ biotopů je hojně zastoupen zejména v západočeských pohraničních pohořích, na Českomoravské vrchovině a na území jihočeské pánve. V těchto oblastech jsme také zaznamenali nejsilnější populace F. picea (Bezděčková et Bezděčka, nepubl. údaje). Ve středních Čechách nejsou rašeliništní biotopy téměř zastoupeny (Ložek et al. 2005). Jako nejvhodnější se pro výskyt F. picea v tomto regionu jeví močálovitá pánev Padrťsko v Brdech. Zdejší komplex čítající desítky až stovky hnízd je dosud jedinou známou středočeskou populací F. picea, u níž lze předpokládat, že splňuje kritéria pro minimální životaschopnou populaci (sensu Reed et al. 2003). I tady však je druh F. picea ohrožen sukcesními změnami, zejména zarůstáním třtinou křovištní (Calamagrostis epigejos), chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea), ostřicí třeslicovitou (Carex brizoides) a nálety dřevin. Zajímavé je složení místní myrmekocenózy, jejíž součástí je kromě F. picea i spíše teplo- a suchomilný druh F. cunicularia a také horský druh F. lemani. Společný výskyt těchto druhů je zřejmě důsledkem specifických mikroklimatických poměrů na lokalitě. Na druhé brdské lokalitě, u bývalé hájovny Bor, jsme našli pouze jedno netypické (zemní) hnízdo F. picea. Mohlo se jednat buď o zbytek populace, mizející následkem změněných stanovištních podmínek (především odvodnění lokality mohutným odvodňovacím příkopem), nebo o výsadek z případné sousední populace, kterou jsme ovšem pro nedostatek času při výzkumu na území vojenského újezdu neobjevili. Malé populace F. picea jsme našli i na dvou rašelinných loukách v místě holocénních náplavů (viz Ložek et al. 2005) v CHKO Blaník. Tento objev je zajímavý především svou izolovaností, neboť nejblíže odtud byl výskyt F. picea zaznamenán na Českomoravské vrchovině, na lokalitách vzdálených vzdušnou čarou cca 40 km od lokalit v CHKO Blaník (Bezděčková et Bezděčka, nepubl. údaje). Vzhledem k předpokládané reliktnosti tohoto druhu (viz např. 118
Klára Bezděčková a Pavel Bezděčka: Mravenec rašelinný (Formica picea) ve středních Čechách Czechowski et al. 2002) a jeho omezené schopnosti disperze (Mabelis et Chardon 2005) je tato vzdálenost poměrně velká. K uspokojivému vysvětlení výskytu mravence rašelinného na území CHKO Blaník bude proto třeba hlouběji zkoumat historii okolí lokalit a možnosti šíření tohoto druhu v holocénní krajině. Obě nalezené populace jsou vzhledem ke své velikosti velmi zranitelné, neboť je vedle sukcesního zarůstání a dalších předvídatelných dějů vážně ohrožují i různé stochastické jevy. Přítomnost F. picea dokladuje různorodost fauny a zachovalost biotopů Středočeského kraje. I když zde nelze očekávat hojný výskyt tohoto tyrfofilního druhu, není vyloučeno, že bude nalezen ještě na dalších místech. Zvláštní pozornost by si zasloužil především Vojenský újezd Brdy, na jehož území je řada cenných biotopů, avšak systematický myrmekologický průzkum zde nebyl nikdy proveden. Poděkování Tento výzkum byl podpořen grantem VaV SP/2d4/23/07 MŽP ČR a z prostředků PPK AOPK ČR. Děkujeme Správě CHKO Blaník a Újezdnímu úřadu Vojenského újezdu Brdy za povolení výzkumu na uvedených územích, dále (abecedně a bez titulů) Kláře Čámské (Bohostice), Luboši Hanelovi (CHKO Blaník) a Rudolfu Hlaváčkovi (Hornické muzeum Příbram) za cenné informace a Petru Wernerovi za inspirativní připomínky. Literatura Bezděčka P. (2005a): Mravenci Jeseníků (Hymenoptera: Formicidae). Campanula, sborník referátů z konference k 35. výročí CHKO Jeseníky, Jeseník, p. 76 79. Bezděčka P. (2005b): Formicoidea (mravenci). In: Farkač J., Král D. et Škorpík M. [eds]: Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Red list of threatened species in the Czech Republic. Invertebrates. Praha, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 760 pp. Bezděčka P. et Bezděčková K. (2007): Mravenec rašelinný (Formica picea Nylander, 1846) na Kraslicku. Příroda Kraslicka, 1: 67 76. Bezděčka P. et Bezdečková K. (2008): Mravenec rašelinný (Formica picea Nylander, 1846) na Českolipsku. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska, 17: 161 169. Bezděčková K. et Bezděčka P. (2007): Formica picea Nylander, 1846 (Hymenoptera: Formicidae) v centrální části Českomoravské vrchoviny. Acta Rerum Naturalium, Muzeum Vysočiny, 3: 23 28. Binot M., Bless R., Boye P., Gruttke H. et Pretscher P. (1998): Rote Liste gefährdeter Tiere Deutschlands. In: Schriftenreihe fur Landschaftspflege und Naturschutz, Heft 155: 1 434 + i xvi, Bundesamt f. Naturschutz, Bonn & Bad Godesberg. Bolton B. (1995): A new general catalogue of the ants of the world. Harvard Univ. Press, Cambridge London, 504 pp. Czechowski W., Radchenko A. et Czechowska W. (2002): The ants (Hymenoptera, Formicidae) of Poland. Mus. and Inst. of Zool. PAS Warszawa, 200 pp. Dlussky G. M. (1967): Muravji roda Formica. Institut Morfologii Zhivotnykh, Akademiya Nauk SSSR, Moscow, 236 pp. 119
BOHEMIA CENTRALIS 30 Else G. R. et Spooner G. M. (1987): Insects. In: Shirt D.B. (ed.), British Red Data Books. Peterborough. Falk S. (1991): A review of the scarce and threatened bees, wasps and ants of Great Britain. Research & survey in nature conservation no. 35. Nature Conservancy Council, Peterborough, 344 pp. Kratochvíl J. (1949): Mravenci Jeseníků. Formicoidea of the Jeseníky-mountains. Ent. listy, 12: 13 20. Lauterer P. (1968): Notes on the ocurrence of four rare species of ants in Moravia. Poznámky k výskytu vzácných druhov mravcov na Morave. Acta Rer. Natur. Mus. Nat. Slov., XIV 1: 95 98. Ložek V., Kubíková J., Špryňar P. et al. (2005): Střední Čechy. In: Mackovčin P., Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek XIII. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 904 pp. Mabelis A. A. et Chardon J. P. (2005) Survival of the Black bog ant (Formica transkaucasica Nasanov) [sic!] in relation to the fragmentation of its habitat. Journal of Insect Conservation, 9: 95 108. Nenadál S. (1998): Galerie chráněných druhů VI. Mravenec rašelinný (Formica picea Nylander, 1846). Drosera, 6: 17 18. Quitt E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Academia, Studia Geographica, 16, GÚ ČSAV v Brně, 73 s. Reed D. H., O'Grady J. J., Brook B. W., Ballou J. D. et Frankham R. (2003): Estimates of minimum viable population sizes for vertebrates and factors influencing those estimates. Biological Conservation, 113: 203 34. Soudek Š. (1920): Formica picea Nyl. na Šumavě. Věda přírodní, 1: 147. Vondráček K. (1920): Rašelinný mravenec v Čechách (Formica picea Nyl.). Věda přírodní, 1: 33 36. Seifert B. (1998): Rote Liste der Ameisen (Hymenoptera: Formicidae). Schriftenreihe für Landschaftspflege und Naturschutz, 55: 130 133. Seifert B. (2004): The Black Bog Ant Formica picea Nylander, 1846 a species different from Formica candida Smith, 1878 (Hymenoptera: Formicidae). Myrmecologische Nachrichten, 6: 29 39. Schlick-Steiner B. C., Steiner F. M. et Schödl S. (2003): Ameisen (Hymenoptera: Formicidae). Eine Rote Liste der in Niederösterreich gefährdeten Arten. Amt der NÖ Landesregierung / Abteilung Natuschutz, St. Pölten, 75 pp. Vysoký V. et Šutera V. (2001): Mravenci severozápadních Čech. Albis international, Ústí nad Labem, 211 pp. Záleský M. (1939): Formicoidea. Prodromus našeho blanokřídlého hmyzu, Pars III. Sborník entom. odd. Nár. Musea, XVII, 161: 192 240. Záleský M. (1941): Hnízda mravence rašelinného Formica picea Nyl. Věda přírodní, 20, 8: 240 243. Recenzoval RNDr. Petr Werner 120