Náboženský život v ČR 2009-2010

Náboženský život v ČR 2009-2010

společné zúčastněné pozorování návštěva zenového kláštera Senšinji, v úterý 27. dubna v 19:00, Kuncova 3a, Praha 5, sraz v 18:50 na stanici metra B Stodůlky

společné zúčastněné pozorování Návštěva společenství Fa-lun-kung v úterý 4. května v 18:30 v Domě dětí a mládeže Prahy 5, Štefánikova 11 (u metra Anděl), 1. patro.

doprovodné akce celovečerní hraný film The Profit (USA, 2001) s českými titulky na motivy života L. R. Hubbarda 19. dubna - pondělí 16:15, HTF nová aula L 101

prosba kolegy Asistent Mgr. Pavel Dušek hledá jednotlivce, kteří mají zkušenost s imaginací v rámci duchovní či duševní práce na sobě (např. autohypnóza s prvky imaginace, vyšší stupeň autogenního tréninku, aktivní imaginace, meditace s vizualizací apod.). Pro svou disertaci shání lidi ochotné podělit se v rozhovoru o svou zkušenost. PPD_Praha22@centrum.cz

indická náboženství u nás

indická náboženství u nás povědomí u nás zajišťuje mistři a směry duchovní tradice jóga ájurvéda áhinsá a vegetariánství

indická náboženství u nás popularizátoři mystikové mezi válkami Karel Weinfurter (1867-1942) František Drtikol (1883-1961) Paul Brunton (1898-1981)

indická náboženství u nás popularizátoři mystikové mezi válkami Karel Weinfurter (1867-1942) František Drtikol (1883-1961) Paul Brunton (1898-1981) pokračování mystické tradice Eduard Tomáš (1908-2002) Míla Tomášová (1920-2001)

rozvoj hathajógy v 60. letech Karel Werner (*1925) Milada Bartoňová (1917-2008) Vlasta Kaplanová (*1917) Rudolf Skarnitzl (*1925) indická náboženství u nás jóga

rozvoj hathajógy v 60. letech indická náboženství u nás jóga Boris Merhaut (*1924) a kol.: Jóga. Od staré Indie k dnešku (1971)

jóga prakrti a puruša osvobozování puruši

jóga prakrti a puruša osvobozování puruši Pataňdžali Jógasútry (194 súter) asi ze 2. st. př. Kr.

jóga zákazy (jama)

jóga zákazy (jama) neubližovat živým tvorům být pravdivý nebrat nic cizího zdržovat se sexu nebýt chtivý majetku a požitků

jóga zákazy příkazy vnější čistota vnitřní uspokojení askeze studium (jama) (nijama)

jóga zákazy (jama) příkazy (nijama) správné držení těla (ásana) ovládnutí dechu (pránájáma) ovládnutí smyslů (pratjáhára) koncentrace meditace kontemplace (dhárana) (dhjána) (samádhi)

PATAŇDŽALIHO JÓGA SÚTRY I, 1 Tímto začíná vysvětlení jógy. I, 2 Jóga je zastavení změn mysli. I, 3 Potom je Vidoucí nezabarven a v přirozeném stavu. I, 4 V opačném případě je zabarven změnami mysli a má jejich tvar. I, 5 Změn mysli je pět druhů. Z nich některé jsou škodlivé (přinášející utrpení), jiné neškodné (nebolestivé). I, 6 Jsou to: správné poznání, nesprávné poznání, představa, sen a paměť. I, 7 Správné poznání pochází z vlastního přímého pozorování, ze zaručeného svědectví a ze správného závěru. I, 8 Nesprávné poznání je založeno na mylném vysvětlení. I, 9 Představa vychází z přesvědčení sděleného pouze slovy. Přesvědčení nemá důkaz odpovídající skutečnosti.

I, 10 Sen je změna mysli, která nastává, jestliže se mysl přestane soustavně zaměřovat na předměty pozorování. I, 11 Paměť je pravdivá vzpomínka na předchozí uvědomělou zkušenost. I, 12 Zastavením těchto změn se provádí cvičením a nepřipoutaností. I, 13 Cvičením se rozumí nepřerušované a opakované úsilí o dokonalé odstranění změn mysli. I, 14 Toto cvičení upevní vnitřní stav, je-li prováděno po dlouhou dobu, nepřetržitě a s vážnou pozorností. I, 15 Nepřipoutanost znamená vědomé zřeknutí se vztahů k viděným nebo jinak poznávaným předmětům. I, 16 Nejvyšší nepřipoutanost se vzdává nejen vztahů k předmětům, ale i vlastností (gun); setrvává pouze u znalosti Nejvyšší podstaty (Puruši). (...)

II, 28 II, 29 II, 30 II, 31 II, 32 II, 33 K odstranění nečistot z osvíceného chápání vede dodržování jógických cvičení. Těchto cvičení je osm: zákazy (jama), příkazy (nijama), správné držení těla (ásana), ovládnutí dechu (pránájáma), ovládnutí smyslů (pratjáhára), koncentrace (dhárana), meditace (dhjána) a kontemplace (samádhi). Zákazy jsou namířeny proti násilí (ahinsa), lži (satja), kradení (astéja), necudnosti (brahmačárja) a hrabivosti (aparigraha). Je nutno je dodržovat bez ohledu na postavení, místo, čas a okolnosti. Příkazy jsou: čistota těla i mysli (šauča), spokojenost (santóša), sebekázeň (tapas), studium spisů (svádhjája) a odevzdanost vnitřnímu božství (Íšvara-pranidhána). Proti rozptylujícím myšlenkám se cvičí opačné představy.

II, 34 II, 35 II, 36 II, 37 II, 38 II, 39 II, 40 Vztahy (nežádoucí) uvedené v jamě vždy rozptylují, a to nejen jsou-li právě používány, ale i tehdy, jestliže jsou pouze podněcovány nebo schvalovány, nebo jsou-li vyvolány žádostí, hněvem či nevědomostí, a to ať jsou malé, průměrné či značné. Jejich příčinou je nevědomost a z ní vyvěrající bolest bez konce odtud nutnost protikladných představ. Vůči tomu, kdo neubližuje (ahinsa), je potlačeno nepřátelství. Ten, kdo nelže (satja), je schopen měnit slovo ve skutečnost. K tomu, kdo nekrade (astéja), proudí hojnost ve všech směrech. Zdrženlivostí (brahmačárja) vzniká síla. Nehrabivost (aparigraha) vede k poznání vlastní inkarnace. Po vnitřním i vnějším očištění (šauča) vzniká nechuť k vlastnímu tělu a ke styku s jinými lidmi.

II, 41 II, 42 II, 43 II, 44 II, 45 II, 46 II, 47 II, 48 II, 49 II, 50 Čistota vede také k očistě sattvy, k radostnosti, k ovládnutí smyslů, ke koncentraci a uskutečnění Já. Ze spokojenosti (santóša) vzniká největší štěstí. Sebekázeň (tapas) vede k tělesnému a duševnímu očištění a ke zdokonalení těla a smyslů. Studiem (svádhjája) se dostavuje spojení s vyvoleným božstvím. Odevzdaností vnitřnímu božství (Íšvara-pranidhána) nastává dokonalá kontemplace. Držení těla (ásana) má být pevné a příjemné. Spojuje se s uvolněním a meditací o nekonečnu. Tehdy není cvičící dotčen protikladem dvojic. Pak následuje vědomá regulace dechu (pránájáma). Dech má tři stavy: vnější, vnitřní a bez pohybu. Prováděn v souladu s prostorem, časem a počtem stává se dlouhodobým a jemným. (...)

III, 1 III, 2 III, 3 III, 4 III, 5 Koncentrace (dhárana) je upoutání mysli na jeden předmět (a na jeho vlastnosti). Meditace (dhjána) je pokračování koncentrace, tj. její nepřerušovaný tok (bez rozlišování jednotlivostí). Při kontemplaci (samádhi) mizí protiklad mezi pozorujícím a pozorovaným (vidoucím a viděným), takže se sjednocují. Tyto tři způsoby kontroly mysli, zaměřené na jeden objekt, se nazývají sanjama. Jejím ovládnutím přichází světlo poznání. Pataňdžaliho Jógasútry, přeložil František Benda

indická náboženství u nás Jóga v denním životě Paramhansa svámí Mahéšvaránanda (*1946) bhakti, jóga podle Pataňdžaliho 1972 první ášram ve Vídni 1973 poprvé do Československa

indická náboženství u nás Jóga v denním životě Paramhansa svámí Mahéšvaránanda (*1946) bhakti, jóga podle Pataňdžaliho 1972 první ášram ve Vídni 1973 poprvé do Československa centrální ášram: Džajpúr v Rádžasthánu Maháprabhudíp satsang - Střílky

indická náboženství u nás Jóga v denním životě

indická náboženství u nás Jóga v denním životě Paramhansa svámí Mahéšvaránanda (*1946) bhakti, jóga podle Pataňdžaliho 1972 první ášram ve Vídni 1973 poprvé do Československa centrální ášram: Džajpúr v Rádžasthánu Maháprabhudíp satsang - zámek ve Střílkách Český svaz Jóga v denním životě 1999-2001 projekt R. A. S. T. na Slovensku

indická náboženství u nás Jóga v denním životě Paramhansa svámí Mahéšvaránanda (*1946) Česká hinduistická náboženská společnost (2003 registrace)

indická náboženství u nás jóga Unie jógy Český svaz jógy Sdružení učitelů jógy Česká akademie jógy

jógová škola Rezonance indická náboženství u nás jóga Hnutí za duchovní integraci do Absolutna Gregorian Bivolaru (*1952) hnutí MISA jóga, tantra

indická náboženství u nás