Otázky na EGÚ Brno, a.s.

Otázky na EGÚ Brno, a.s. Odpovědi EGÚ Brno Všeobecné otázky 1) Jaký je historický vývoj energetiky a co nejvíce ovlivnilo vývoj tohoto oboru? 1919 Zákon o soustavné elektrizaci státu Československa 1930 první vedení 100 kv (Třinec Žilina) 1945 založeno jednotné dispečerské řízení soustavy pro Čechy a Moravu 1955 elektrifikovány všechny obce v Čechách a na Moravě 1960 plná elektrizace celého tehdejšího Československa 1961 zprovozněné prvního vedení o napětí 400 kv základ současné přenosové sítě ES ČR 2) Jaké koncepty energetických soustav se ve světě užívají? Energetické soustavy ve struktuře distribuční stě nn (230/400 V) vn (22 kv a 35 kv) vvn (110 kv) přenosová sítě 220 kv 400 kv ve světě též 750 kv. Propojení národních elektrizačních soustav se sousedními zeměmi na úrovní přenosové sítě (ve velmi omezené míře lokální propojení na úrovni vn a 110 kv). ES ČR je propojena s evropskou přenosovou sítí ENTSO-E a s národními soustavami zemí kontinentální Evropy pracuje v synchronním (paralelním) provozu na základě trojfázové soustavy střídavého proudu s jednotnou frekvencí 50 Hz. Propojení je realizováno vedeními 400 kv a 220 kv, jsou i přeshraniční vedení 110 kv, ale jejich význam je zanedbatelný. Propojení s ostrovními zeměmi (Velká Británie, Skandinávie) se realizuje podmořskými kabely s využitím přenosů stejnosměrným proudem o napětí 200 až 400 kv. 3) Co znamená podpětí, jak vzniká a jak se dá podpětí v síti předcházet? Podpětí vzniká vlivem velkého odběru výkonu, kdy přenášený proud způsobuje velký úbytek napětí ne vedení (podél přenosové trasy). Předchází se mu posilovaním vedení tj. přechod na větší průřezy vodičů), výstavbou nových vedení zahušťováním sítě, výstavbou nových transformoven (zkracování délek napájecích vedení), přenosy výkonu na vyššího napěťových hladinách a kompenzací účiníku (aby složka přenášeného jalového proudu byla minimální). Situaci s podpětím lze přirovnat k poklesu tlaku vody u velmi dlouhého vodovodního potrubí. 4) Proč se používají různé napěťové soustavy, jaké to má výhody a nevýhody? Vyšší napěťové hladiny umožňují přenosy větších výkonů na větší vzdálenosti a vykazují nižší ztráty při přenosu. Vyšší napětí umožňují přenášet výkon při nižších proudech. 5) Vyrábí se více, stejně nebo méně elektrické energie než se spotřebovává?

Z principu fungování elektrizační soustavy se musí v každém okamžiku rovnat vyrobená elektrická energie energii spotřebované. K tomu se používají různé regulační prostředky na úrovni výroby i odběru elektrické energie. Obecně mluvíme o podpůrných službách ES. 6) Jaké mechanismy se používají k tomu, aby se výroba rovnala spotřebě? Regulace vyrovnané energetické bilance se děje na několika úrovních. Zajišťuje ji provozovatel přenosové soustavy ČEPS, a.s. nákupem systémových podpůrných služeb od výrobců elektřiny. Jedná se o regulaci v elektrárnách, která se dělí podle rychlosti časové odezvy primární (nejrychlejší), sekundární a terciární regulace. Objemy poskytované regulace jsou nabízeny výrobci (elektrárnami) a jsou předmětem aukce podpůrných služeb pro zajištění spolehlivého provozu ES. Laicky řečeno, ČEPS platí elektrárnám, aby nejely na plný výkon, a v případě potřeby soustavy měly rezervu na rychlé dodatečné nasazení výkonu. Na aktivaci podpůrných služeb s možností filtrování dle kategorií je možné nahlédnout zde https://www.ceps.cz/cze/data/vsechnadata/stranky/regulacni-energie.aspx Podpůrné služby jsou popsány v jedné části kodexu PS https://www.eru.cz/documents/10540/479698/cii_k_prip.pdf/098792a3-e424-4a52-a1a3- a51a983bf8bc 7) Co se děje, pokud se vyrábí méně, než se spotřebovává? Pokud spotřeba převýší výrobu, projeví se to poklesem frekvence (kmitočtu) a elektrárny zvyšují svoji dodávku nejprve primární regulací, posléze dojde k vyrovnání bilance s využitím sekundární a terciární regulace. Toto vše se děje automaticky a podílejí se na tom všichni výrobci elektřiny, kteří byli pro tyto služby vybrání provozovatelem PS. V havarijních situacích funguje tzv. frekvenční odlehčování, kdy jsou automaticky bez zásahu z centra odpojovány části ES a tím se dosáhne snížení zatížení. K zvýšení dodávky výkonu dochází například v severních Čechách a výkon se přenáší ke spotřebě například do Otrokovic. Tato záležitost nijak přímo nesouvisí s kapacitou propojovacích vedení. 8) Co se děje, pokud se vyrábí více, než se spotřebovává? Při přebytku výroby nad spotřebou dojde ke zvýšení frekvence a opět zafunguje primární, sekundární a terciární regulace, která je k tomuto účelu vyčleněna (tzv. je záporná regulace, která snižuje výkon zdrojů). V havarijních situacích začne automaticky fungovat snižování výroby i u zdrojů, které nejsou zařazeny do systému podpůrných služeb. 9) Jaké se používají energetické zdroje, jaké mají charakteristiky v čem jsou jejich výhody a nevýhody? Elektrárny kondenzační (uhelné, jaderné, paroplynové) synchronní turbogenerátory Elektrárny vodní a přečerpávací synchronní hydrogenerátory Elektrárny větrné synchronní i asynchronní generátory Elektrárny fotovoltaické připojené přes měniče Plynové elektrárny, vč. bioplynových stanic synchronní generátory

Kogenerační jednotky Decentralizované obnovitelné zdroje elektřiny Výhody a nevýhody jsou dány typem zdrojů ve vazbě na dopady na životní prostředí, náklady na vyrobenou energii, regulovatelnost, předvídatelnost dodávky. Podrobnější popis: https://cs.wikipedia.org/wiki/elektr%c3%a1rna 10) Jaké existují způsoby akumulace elektrické energie, jaké jsou nové trendy v akumulaci elektrické energie, a které se u nás a ve světě používají a mají perspektivu? Přečerpávací vodní elektrárny v PS (PVE Dalešice 475 MW, PVE Dlouhé Stráně -650 MW) ve 110 kv PVE Štěchovice 45 MW). V zanedbatelné míře jsou v ČR nasazeny akumulátorové systémy.. Ve světě se ještě vyskytuje experimentálně akumulace do kaveren se stlačeným vzduchem. Testuje se akumulace ve formě výroby syntetického metanu či vodíku. Rozšíření elektrických akumulátorů je otázkou jejich ceny a dostatečné produkce. 11) Co to je skutečná spotřeba, špičková spotřeba, rezervovaný příkon, jaký je vztah mezi těmito veličinami, jak tyto veličiny ovlivňují přenosovou a distribuční soustavu, která z těchto veličin se sleduje při plánování změn v přenosové a distribuční soustavě a jak se s těmito veličinami při plánování pracuje? Skutečná (okamžitá) spotřeba je spotřeba v konkrétním okamžiku. Špičková spotřeba je nejvyšší spotřeba dosažená za určité období. Rezervovaný příkon nejvyšší hodnota výkonu smluvená mezi odběratelem distributorem, jejíž dodávka je distributorem garantována. Sítě jsou navrhovány na špičkovou bilanci (u sítí bez zdrojů na spotřebu) s rezervou na nejhorší možnou poruchu. Bez tohoto konceptu by docházelo k výpadkům zásobování v řádu týdnů, nebo cyklickým nedodávkám (například večer) tak jako se tomu děje v některých rozvojových zemích. Otázky vztahující se k Evropě a ČR 12) Proč byl zvolen střídavý proud, jaké jsou jeho přednosti a nedostatky? Hlavní výhodou střídavého proudu je možnost snižování a zvyšování napětí pomocí transformátorů a možnost generování točivého pole. Není nutné řešit problémy s bludnými proudy. 13) Proč se používá frekvence 50 Hz? 50Hz je kmitočet dvoupólového generátoru při 3000 otáčkách za minutu (parní turbíny). Ve světě s používá také kmitočet 60 Hz. 14) Proč se používá třífázový střídavý proud, jaké to má své důvody, výhody a nevýhody? Umožňuje generovat točivé pole. Na rozdíl od stejnosměrného přenosu přibývá jeden vodič.

15) Jakým způsobem se zajišťuje rovnoměrné zatížení fází? Statisticky dochází na velmi velkém počtu odběrů k rovnoměrnému rozdělení zatížení, případné nerovnoměrné rozdělení zatížení na fáze se řeší přesunem odběrů na jinou fázi. V určitých případech jde použít i transformátory, které mají schopnost částečně symetrizovat zatížení fází. 16) Jakým způsobem se zajišťuje synchronizace generátorů elektrické energie? K síti se generátor připojuje synchronizačním zařízením, které indikuje okamžik, kdy je generátor možné připojit k síti synchronně bez výkonového rázu. Po povelu obsluhy se synchronizace děje automaticky například s využitím zařízení Synchrotact. 17) Co se děje, pokud některý energetický zdroj není přesně synchronizovaný s užívanou fází? Synchronizační zařízení nedovolí připojení takového generátoru. Pokud by došlo k připojení generátoru, vznikl by výkonový ráz a ten by mohl aktivovat ochrany, které generátor vypnou. 18) Jaké napěťové soustavy se používají v Evropě a ČR a k čemu se užívají? Viz. otázka 19. Historickým vývojem se v jiných zemích objevují ještě napěťové hladiny mimo tuto řadu 380 kv, 330 kv, 150 kv, 70 kv a podobně, je to vždy otázka historického vývoje v dané zemi. 19) Proč se v ČR používá 400 kv, 220 kv, 110 kv, 22 kv a 0,4 kv a jakým způsobem se tyto napěťové soustavy používají? 400 kv a 220 kv se používají pro páteřní přenosovou síť (tranzit, přenos od velkých elektráren), 110 kv je hladina, která rozvádí výkon po širším území, 22 kv zásobuje užší sídelní celky, 0,4 kv je napětí maloodběru. Volba napěťových hladin je dána historickým vývojem a standardizací v rámci Evropy či světa. 20) Jakým způsobem jsou napojeny energetické zdroje a do jakých napěťových soustav? Zdroje jsou napojeny do všech napěťových hladin, od 400 kv do 22 kv(i nižších úrovní) jsou napojeny přes blokový transformátor, který zvyšuje napětí generátoru na úroveň napětí sítě, do které je připojen. Do 0,4 kv se například FVE připojují přímo. 21) Na schématu přenosové a distribuční soustavy popište jednotlivé prvky a zdůvodnění jejich použití, zapojení, jejich obvyklý stav a stav při krizovém řízení? Červená, zelená - přenosová soustava 400 kv a 220 kv Černá vedení 110 kv http://www.ote-cr.cz/statistika/dlouhodoba-rovnovaha-elektrina/mapy-kestazeni/files_ddr_e_mapy_ke_stazeni/elektrizacni-soustava-cr.png

22) Co to je jalový proud a jeho kompenzace? Jalový proud či výkon je výkon který vzniká vlivem zařazení kapacit a indukčností do obvodu. Jalový proud nepřenáší výkon ve směru od výroby ke spotřebě, ale cykluje 50x za sekundu. Kompenzace je vhodné řazení prvků kapacitního a induktivního charakteru tak, aby došlo k vyrušení jejich vlivu a omezení jalového proudu. 23) Proč jsou v ČR tři distribuční území a jakým způsobem se navzájem ovlivňují, jsou to uzavřené světy, nebo jsou zde přímé propojení distribučních soustav? Rozdělení dáno historickým vývojem, spolupráce zde je trvalá i havarijní. Důležitá je vazba daného území na jednu rozvodnu PS, vlastnické poměry jsou podružné. 24) Pokud mezi distribučními územími existují propojení v napěťových soustavách distribučních sítí, jakým způsobem se provádí vzájemné vyrovnávání a zúčtování přenesené energie mezi distribučními územími? Na vedeních, přes které dochází k propojením je tzv. obchodní měření, které umožní přesné vyúčtování energie mezi distributory. 25) Existují mezinárodní propojení mezi ČR a okolními státy v napěťových soustavách distribučních sítí, mezi kterými státy to je, v jakých napěťových hladinách, jakým způsobem se provádí vyrovnávání a zúčtování přenesené energie a jakým způsobem se podílí takové propojení na mezinárodním přenosu a obchodu. Existuje propojení na úrovni 400 a 220 kv, toky výkonu se opět měří a zúčtovávají. Toto propojení je mezi všemi sousedními státy. Přeshraniční vedení 110 kv je ve směru na Slovensko (pouzůstatek po ČSSR)a Polsko, používá se prakticky jen pro havarijní zásobování, dříve se jím zásobovaly vyčleněné oblasti. 26) Jakým způsobem se měří zatížení linek a jak toto měření probíhá? Měří se měřícími transformátory proudu. Výstup transformátoru proudu je digitalizován a přenesen na dispečink. 27) Jaký je teoretický přenesený výkon na lince VN 22 kv a lince VVN 110 kv? (prosím uveďte jak ve fyzikální veličině, tak v přirovnání k velikosti sídelního celku) Charakteristicky provozně je zatížení jednoho vedení 110 kv kolem 50 MW (špičkově do 100 MW) a jednoho vedení 22 kv do 5 MW. Velmi orientačně lze počítat 0,3 kw na obyvatele. Skutečné hodnoty za sídelní celek se velmi liší případ od případu, je to dáno úrovní průmyslu v místě, způsobem vytápění atd.,

28) Lze zvýšit kapacitu linky VN 22 kv snížením odporu vedení, např. výměnou vodičů, zdvojením vedení, co a proč se běžně používá pro zkapacitňování linek? Lze volit větší průřez, od určitých průřezů a při volbě dvojitého vedení vypadá linka 22 kv podobně jako 110 kv, ale stále s výrazně nižší přenosovou schopností. Limitem je průřez 110 mm2. 29) Proč je v ČR distribuce elektrické energie licencované podnikání, jaké jsou pro to důvody, rizika monopolního postavení vlastníka licence, možnosti společnosti dohledu nad licencovaným podnikatelem, jaké možnosti má společnost v kontrole podnikatele vlastnícího licenci? Jedná se o tzv. přirozený monopol, kdy není vhodné podporovat hospodářskou soutěž v dodání služby ( do obce by vedlo několik drátů několika provozovatelů a ti by mezi sebou soutěžili, kdo dodá službu nejlevněji). Způsob podnikání formou licence je přímo stanoven v energetickém zákoně. Licence vydává Energetický regulační úřad (ERÚ), který vykonává regulaci v energetice. 30) Jaký zisk může podnikatel vlastnící licenci generovat, dokáže společnost ovlivnit, stanovit přiměřený zisk, jaké jsou mechanismy pro stanovení přiměřeného zisku podnikatele vlastnícího licenci? Zisk je určen Energetickým regulačním úřadem a je dán tzv. mírou výnosnosti provozních aktiv distributora, kterou určuje ERÚ. Distribuční společnost ho dokáže ovlivnit pouze udržováním svých aktiv (distribuční infrastruktury) v přiměřeném stavu. Aktiva (majetek) na jedné straně stárne a dožívá (zařízení se odepisuje), tím dochází ke snižování hodnoty aktiv, pravidelným a žádoucím investováním do obnovy sítě se hodnota majetku zase zvyšuje. Metodika určení zisku je metodikou ERÚ určenou vyhláškou o regulaci. 31) Předpokládejme, že podnikatel vlastnící licenci může generovat jen určitou výši přiměřeného zisku, které náklady společnosti se užívají ke stanovení přiměřeného zisku, jsou mezi těmito náklady i investiční náklady na rozvoj distribuční soustavy, jakým způsobem může společnost kontrolovat, že prováděné investice jsou opravdu nezbytné a důvodné? ERÚ stanovuje tzv. povolené výnosy distributora. ERÚ má přehled o všech finančních ukazatelích (náklady, odpisy, aktiva, zisk). Kromě toho, že stanovuje objem peněz, který má distributor dostat na svou činnost, provádí rovněž kontroly. Princip regulace je motivační. Distributor je motivován k hospodárnému provozu investovat tak, aby byla zajištěna kvalita dodávané služby. 32) Vedení obce jste předali grafy, které dokazují špičková zatížení VN linek, konkrétně linky VN 398, na ose X je čas ve dnech, na ose Y je proud v A, ke grafu není přiložen žádný výklad, jsou v něm viditelné zřetelné výkyvy, co to je, co to způsobuje, proč se tak děje, jak probíhá průběh v denním grafu, jak dlouho to trvalo, co jste zjistili analýzou těchto špiček, proč vznikly a co se dělá, aby tyto výkyvy nebyly?

EGÚ Brno tato data nepředalo, ale výkyvy jsou způsobeny kolísáním spotřeby v rámci denního a týdenního cyklu. Dělat se s tím nic nedá, je to dáno charakterem spotřeby. 33) Co to je za linku (VN 398, z předchozí otázky), kde se nachází, co propojuje a k čemu primárně slouží? VN398 je vedení ze Slušovic až do Pozlovic, po cestě napájí celou řadu transformačních stanic 22/0,4 kv 34) Co se děje při údržbě linek VN a VVN, jaké to má dopady na ostatní linky VN a VVN, posílá se energie po náhradních (objízdných) linkách, očisťují se o tyto vlivy grafy špičkových zatížení? Linky se musí vypnout a odběry musí být zásobovány ze záložních linek, nebo z druhé strany vedení. Špičkové zatížení za účelem nastavení dimenzování sítě se bere bez záložního napájení, ale musí být prověřen i stav se záložním napájením. Jen tak se lze vyhnout nedodávkám v řádu hodin až týdnů. 35) Jakým způsobem jsou organizovány nižší napěťové soustavy, např. nadřazená síť 400 kv dvě transformátorové stanice 400/110 kv, existuje v síti 110 kv cesta propojující tyto transformátory 400/110 kv, nebo jsou takové cesty záměrně rozpojeny a proč je tomu tak? Rozvodna 400 kv má 2-3 transformátory 350 MW (MVA) každý, rozvodny 110 kv mají většinou 2 transformátory po 40 MVA (25MVA). Cesta po 110 kv mezi 2 rozvodnami 400/110 kv existuje a používá se pro zálohování, není však trvale sepnuta, protože by se přes ni uzavíraly tzv. kruhové toky výkonu. Přes distribuci by tekl tranzit, který má téct přes PS, vedení 110 kv by vytěžoval a zvyšoval by ztráty. Otázky vztahující se k technologiím 110 kv 36) Jaké jsou technické parametry pro uložení kabelového vedení 110 kv v korugovaných trubkách, obetonovaných uložených pod jinou dopravní infrastrukturou (silnice, železnice, cyklistické stezky, polní cesty, lesní cesty) jako minimální poloměr směrového oblouku, maximální podélný sklon, minimální poloměr výškového zaoblení, minimální a maximální vzdálenost mezi šachtami a jak se řeší odvodnění těchto stavebních objektů? Všechny potřebné informace jsou v PNE 34 1050 http://www.csres.cz/upload/pne%2034%201050.pdf Průchodky pod komunikacemi a podobně se dají použít, někdy je četnost problematických míst na trase tak velká, že se kabely ukládají do kolektoru přímo pro to zbudovaného (betonový tunel) https://www.youtube.com/watch?v=a5v5qosuzmc

Vzájemné křížení či souběhy sítí řeší ČSN 736005 Poloměr za oblení bývá 20x průměr kabelu. Sklony a odvodnění se řeší u kabelových kanálů/kolektorů, vedení ve výkopech se projekčně řeší na lokální podmínky. Jedná se o rizika vyplývající ze složení a stability podloží a podobně. Kabely jsou ukládány do pískového lože (hubený beton) a jsou obloženy betonovými deskami, z principu pak výkop funguje jako meliorace. Uvádí se, že ve svazích se kabely musí vést trapézem aby nedošlo k namáhání kabelů tahem, v ČR s tímto nejsou zkušenosti, kabely 110 kv se mimo města nepoužívají. Každých asi 700 m je třeba vybudovat spojkoviště na betonovém loži, ke spojkovišti musí být možnost trvalého přístupu. Spojka je spolehlivostně nejproblematičtější částí kabelové trasy. 37) Jaké jsou předpoklady pro provedení kabelového vedení 110 kv? Kabelová vedení v podmínkách ČR jsou realizována výhradně v rámci velkých měst, kdy je třeba vést kabely přímo přes zastavěné centrum (Praha, Brno). Nasazení kabelů v jiných oblastech je neobhajitelné u regulátora, protože cena kabelového vedení je asi 30 mil. Kč za 1 km (cca 3násobek ceny venkovního vedení odpovídající přenosové schopnosti). 38) Lze v obdobné krajině, jako je Luhačovické Zálesí najít vhodnou trasu a realizovat kabelové vedení 110 kv a to nejlépe v souběhu s jinou technickou nebo dopravní infrastrukturou (např. souběh s jinou podzemní inženýrskou sítí, uložení pod cyklistickou stezkou, apod.)? Souběhy jsou možné za splnění norem pro obě sousedící inženýrské sítě ČSN 736005. Reálně se řeší pouze křížení, souběhy jen pokud není jiná možnost. 39) V kterých místech je vhodné umisťovat transformovny 400/110 kv a 110/22 kv vzhledem k funkčnímu určení území? Transformovny 400 /110 kv se umisťují v oblastech, kde je možné vést velké množství vedení 400 kv, 220 kv, 110 kv, 22 kv. Transformovny 110/22 kv se umisťují tam, kde je to technicky třeba, ve městech se v současnosti umisťují přímo do zástavby. 40) Je vhodné mezi obytnou zástavbu a transformátorovou stanici 110/22 kv vkládat distanční mezeru, jak velkou a proč? Zapouzdřené rozvodny (stejný typ bude v Pozlovicích) je možné umístit prakticky do těsné blízkosti zástavby. V Pozlovicích bude rozvodna cca. 300 m od nejbližšího rodinného domu. Pro srovnání v Brněnských Vinohradech je venkovní rozvodna jen asi 140 m od nejbližšího panelového domu. Rozvodna Opuštěná je přímo v zástavbě (viz. konec odpovědí).

41) Jaké jsou průseky v lesním porostu při vzdušném vedení 110 kv a podzemním kabelizovaném vedení 110 kv, jaká jsou ochranná pásma, jaké z toho plynou zásahy do soukromého práva vlastníků dotčených pozemků a jaký vliv má takový průsek v lesním porostu na teplotu a vlhkost vzduchu a podzemní vody? Průseky u vedení 110 kv jsou přibližně 30 m (12 m od krajních vodičů). U kabelů 110 kv je průsek asi 5 m (1m od krajních vodičů), úsek nesmí být přejížděn vozidly nad 6 tun, nesmí zde růst žádné stromy. Reálně je potřeba průsek výrazně větší, protože při realizaci výkopu a pokládce se používá těžká technika. 42) Jaké je ochranné pásmo trafostanice 110/22 kv a jaké z toho plynou zásahy do soukromého práva vlastníků dotčených pozemků? U zapouzdřené rozvodny, která by byla v Pozlovicích je ochranné pásmo 1 m (dle určitých interpretací zákona až 20m) od obvodového zdiva. Nepředpokládá se zásah do soukromého práva vlastníků pozemků. U venkovních rozvoden je ochranné pásmo 20 m od oplocení. 43) Jakou kapacitu (maximální špičkové zatížení) mají vzdušné a podzemní kabelové vedení VVN 110 kv? U běžně používaného vedení 110 kv je špičkové zatížení přibližně 100 MW, u kabelů 110 kv je možné dosáhnout stejné hodnoty. Otázky vztahující se k našemu území 44) Jak to, že když se dlouhodobě snižuje spotřeba energií, snižuje se měrná spotřeba energií na obyvatele a zároveň demografická predikce nepředpokládá výrazný růst obyvatelstva v našem regionu, je nutné realizovat tuto stavbu? Počet obyvatel ČR je posledních 100 let přibližně stejný, od 2 svět. války přesto za tu dobu spotřeba narostla asi 14x. Spotřeba trvale narůstá mimo jiné s rostoucí elektrovybaveností domácností a rozvojem sektoru služeb. K poklesu, resp. stagnaci došlo pouze v době ekonomické krize. Během loňského roku narostla spotřeba v ČR asi o 4 %. Do budoucna se předpokládá rozvoj elektromobility, domácnost s elektromobilem má asi 2x větší spotřebu než bez elektromobilu. Dimenzování sítí není jen otázka množství přenesené energie, ale především špiček výkonu. 45) Kde v našem území je největší nedostatek elektrické energie? Elektrické energie je všude dostatek, problematické jsou pouze trasy pro její spolehlivé přivedení. Rozvodna Otrokovice, která zásobuje okolí Zlína patří k nejvytíženějším v ČR. Kapacitně už nelze rozšířit (má 3 transformátory po 350 MVA), proto se bude budovat nová rozvodna 400/110 kv na Hodonínsku.

46) Jakým způsobem je zásobováno území okolo měst Valašské Klobouky a Brumov- Bylnice, je zde obdobný nedostatek elektrické energie, jaké jsou výhledové řešení v zásobování tohoto regionu? Oblast je napájena z rozvodny 110 kv Slavičín, ve V. Kloboukách je spínací stanice linek VN. Zásadní rozdíl vůči Pozlovicím je ten, že vedení VN v oblasti V. Klobouky jsou asi 2x kratší. 47) Proč E-ON preferuje stavbu VVN označenou v ZÚR ZK E09 Slušovice Slavičín, před stavbou označenou E10 Slavičín Střelná a jaké jsou pro to důvody? Slušovice Slavičín umožní vytvořit kruh 110 kv, což je jeden ze základních pilířů spolehlivosti systému 110 kv. Střelná se Slavičínem propojit nejde, protože Slavičín má vazbu na rozvodnu 400/110 kv Otrokovice a Střelná až na rozvodnu 400(220)/110 kv Prosenice. Přes vedení 110 kv by tekly paralelní toky. 48) Jakým způsobem se po operativní stránce věci spravuje propojení distribučních území, existuje distribuční propojení mezi E-ONem a okolními distribučními územími, v jakých napěťových soustavách a jakým způsobem probíhá dispečerské řízení krizových situací? Toto propojení je řešeno primárně na úrovni 110 kv. Jsou trasy, které jsou k tomuto účelu od počátku konstruovány. V našem případě směr Otrokovice Vsetín. Řízení probíhá na základě komunikace obou dispečinků. Nová propojení mezi PDS se prakticky nerealizují. 49) Jaký přínos bude mít stavba transformátorové stanice 110/22 kv Pozlovice na naše území a okolí, které sídelní celky budou z této stanice zásobovány, uleví taková transformátorová stanice okolním transformátorům ve Slavičín, Uherský Brod, Uherské Hradiště, Mladcová, Slušovice a jak? Stanice sníží výkyvy napětí v Pozlovicích a okolí, budou z ní napájeny vývody 22 kv, které jsou v současnosti napájeny z okolních rozvoden. To odlehčí okolní rozvodny asi o 12 MW. Z rozvodny budou zásobovány všechny obce v okruhu 8-12 km. Výstavba nové TR Pozlovice v základním (bezporuchovém) stavu DS zajistí napájení Pozlovic + přilehlých obcí a zajistí napájení této lokality v požadované kvalitě a to jak z pohledu dnešního stavu, tak i s ohledem na předpokládaný rozvoj celé oblasti (v souladu s materiály UeK Zlínského kraje). Dále v případě mimořádných provozních stavů DS (které nelze vyloučit) zajistí napájení dalších obcí (téměř všech východně od Slavičína), tedy i těch, které by v případě výpadku V5510 v zimním období max. byly (i v dnešní době) omezeny. Tedy nejen obce mezi Slavičínem a Pozlovicemi, ale i ty směrem východně (v podstatě až po Valašské Klobouky vč. Nedašovy Lhoty, Návojné a další) by měly mít zájem na realizaci zmíněného investičního záměru.

50) Pokud stavba transformátorové stanice 110/22 kv v Pozlovicích sníží zátěž transformátorové stanice Slavičín, zlepší uvolněná kapacita zásobování měst a okolí Valašských Klobouků a Brumova-Bylnice, jak a proč? Zlepší obecně spolehlivost zásobování z rozvodny Slavičín na úrovni transformace 110/22 kv. 51) Proč se plánuje stavba trafostanice 110/22 kv v Pozlovicích, lze řešit zásobování elektrickou energií zvýšením kapacity stávajících linek VN 22 kv? Pokud ano, které linky jsou vhodné na zvýšení kapacity, pokud ne, proč a co konkrétně brání takovému řešení a jak je možné, že doposud to fungovalo a bez problémů? Toto řešení je nekoncepční a v budoucnu by se muselo jít stejně cestou realizace nové rozvodny 110 kv v oblasti. Toto řešení by vůbec neřešilo zálohování výpadku rozvodny Slavičín. 52) Jaký budou mít vliv na naše území ostatní plánované stavby transformátorových stanic 110/22 kv, které jsou zaneseny v ZÚR ZK, především stanic Valašské Klobouky, Bojkovice, Vésky? Uvolní se tak kapacita ve stanicích Slavičín a Uherský Brod pro zásobování našeho území, pokud ano, kolik takové kapacity se uvolní, pokud ne, proč? Uvedené stavby jsou pro výhled 20-30 let. Jakmile budou třeba, spustí se proces jejich realizace. 53) Pokud zaokruhování Slavičína ze Střelné brání různá distribuční územní nebo jiné technické omezení, je možné ve Střelné postavit rozpínací stanici, která by se spínala jen při krizovém řízení při problémech na lince Uherský Brod Slavičín, lze této konfiguraci přizpůsobit operační postupy a plány, pokud ano, jak, pokud ne, jak je možné, že se dva distributoři nedokáží domluvit? Problém je ryze technický, vedení by muselo být vypnuté, protože by jinak propojovalo uzlovou oblast Otrokovice a Prosenice. Realizace vypnutého vedení v ceně jednotek stovek milionů Kč nelze ekonomicky obhájit. 54) Je technicky možné zásobovat naše území jinak než linkou VVN 110 kv a z transformátorové stanice 110/22 kv? Uveďte prosím všechny alternativy, ať už výstavba energetického zdroje, až po výstavbu nové linky VN 22 kv z libovolné transformátorové stanice v okolí. Řešení pojaté v instalaci zdroje je neprůchozí (není jasné kdo by ho provozoval, nelze garantovat jeho výrobu), situaci z hlediska kolísání napětí by mohl ještě zhoršit. 4 vedení VN v oblasti již jsou, nepředpokládá se výstavba dalších, Pozlovice jsou relativně daleko od všech okolních rozvoden 110 kv.

55) Je možné řešit trasu VVN Slušovice Slavičín střídavě vzdušným a podzemním kabelovým vedením, je možné projít lázeňskou a rekreační oblastí podzemním kabelovým vedením a to v katastrech Provodov, Řetechov, Pozlovice, Podhradí a Dolní Lhota? Jak by se musela změnit trasa koridoru, aby mohla být realizována taková částečná kabelizace? Toto řešení se v ČR nepoužívá, protože je spolehlivostně problematické a nákladné (přechody kabel vedení). Pokud to umožňuje podloží, kabelová trasa by se vedla ve stanoveném koridoru pro vedení 110 kv. 56) Lze najít v katastrálním území Pozlovice vhodnější místo pro umístění transformátorové stanice, která nebude v takové těsnosti zástavby obce a v sousedství zastavitelného (rozvojového) území, pokud ano, kde, pokud ne, proč? Vybrané území je ideální z hlediska omezení vizuálního dopadu na okolí a z hlediska vazby na stávající linky 22 kv. 57) Kolik litrů oleje bude použito v transformátorové stanici 110/22 kv, jak bude zabráněno k pronikání do okolí a jaké jsou rizika při mimořádných událostech, lze navrhnout transformátorovou stanici 110/22 kv, aby byl úplně vyloučen únik ropných produktů (i při katastrofických scénářích, např. výbuch transformátoru) a znehodnocení zdroje lázeňských a minerálních vod? Hmotnost oleje v transformátorech 110 /22 kv bývá 10 20 tun. Standardně je transformátor postaven na hermeticky těsné betonové vaně, která pojme 150 % objemu oleje transformátoru, vana přesahuje půdorys transformátoru, kontaminace okolí není prakticky možná. Statisticky vyšší riziko je u úniku oleje z transformátorů 22/0,4 kv (náhodný průstřel lovci, krádež oleje atd.) Energetické technologické trendy 58) Jaký vliv mají energetické zdroje z obnovitelných zdrojů na přenosovou a distribuční soustavu, jak se řeší, že v noci nesvítí slunce, v zimě slunce svítí mnohem méně než v létě a podobná omezení obnovitelných zdrojů? Zvyšuje se kolísání výkonu během noci a dne, což zvyšuje kolísání napětí. Nedostupnost výkonu z decentrálních zdrojů musí být řešena konvenčními zdroji. U velmi malého počtu obnovitelných zdrojů jsou akumulátory, ty však řeší pouze akumulaci energie na večer a ráno následujícího dne. 59) Jakým způsobem se vykrývají výkyvy ve výrobě elektrické energie, co se děje s nadbytky a jak se bráníme nedostatkům ve výrobě, co je nejefektivnější a jaké jsou trendy do budoucna? Viz. odpověď otázek 3), 4), 5) 60) Jaký je horizont masového rozšíření elektromobilů a proč očekáváte tento vývoj?

Přesný vývoj není možné odhadnout, protože je závislý na politickém rozhodnutí a technologickém vývoji. Očekává se, že po roce 2040 bude většina nově vyrobených automobilů na elektřinu. 61) Jaké očekáváte dopady na přenosovou a distribuční soustavu od technologie domácích baterií a domácích elektráren, a jaké očekáváte dopady na životní prostředí těchto technologií? V místě instalace žádné dopady na ekologii nejsou. Základní FVE elektrárna s akumulací (pokrytí spotřeby noc a ráno) pro rodinný dům stojí v současnosti 300-500 tis. Kč. V případě výrazného poklesu ceny a výrazného rozšíření budou při správném řízení dopady na distribuční soustavu pozitivní. 62) S jakými energetickými zdroji se uvažuje pro blízkou budoucnost, které alternativní zdroje se jeví perspektivní? (prosíme vyjmenovat a zdůvodnit) Do roku 2050 se ve zdrojovém mixu počítá se stejnými typy zdrojů jako nyní, jiné je jen jejich zastoupení. Perspektivní jsou FVE elektrárny a možná mikrokogenerační jednotky. Důvodem je jednoduchost instalace, minimální zásahy do krajiny. 63) Jak fungují ostrovní systémy a rozvíjí se takové energetické koncepty u nás a ve světě a jaký vliv to může mít na naše území? Ostrovní provozy založené na obnovitelných zdrojích na úrovni jedné domácnosti jsou v současnosti extrémně nákladné, je třeba pořizovat velkou akumulaci, která má nízké využití. V rozvinutém světě se jedná spíše o ojedinělé řešení. Toto řešení je standardem v rozvojových zemích s chybějící infrastrukturou, zde se však nepoužívají obnovitelné zdroje (OZE), ale agregáty na benzín či naftu. Zdravotnické aspekty Vysvětlete a dokažte, jaké jsou zdravotní důsledky elektromagnetického pole silného, slabého na: 64) Pobyt trvalý, občasný, podcházení vedení, chůze podél vedení? 65) Rozlište přímé vedení a zlomy lze eliminovat vkládáním směrových oblouků? 66) Pobyt v cívce vedení? 67) Vliv intensity elektromagnetického pole slabé, silné? 68) Vliv na člověka, který se jeví jako zdravý? 69) Vliv na člověka, který má určité kardiovaskulární problémy? 70) Vliv na kardiaka? 71) Vliv na člověka s implantovaným kardiostimulátorem, defibrilátorem?

Problematiku řeší Nařízení vlády o ochraně zdraví před neionizujícím zářením 480/2000 Sb. Limitní hodnoty jsou pro síťový kmitočet následující: Intenzita elektrického pole 5000 V.m -1 Magnetická indukce 1000 x 10-7 T Z reálného měření vyplývá, že tyto hodnoty nelze naměřit ani přímo u vedení 110 kv. Se vzdáleností tyto hodnoty silně klesají. U rodinného domu vzdáleného 60 m od vedení 110 kv byly nejvyšší naměřené hodnoty elektrického pole asi 250x nižší, než požaduje norma. Hodnoty magnetické indukce byly pak blízko hodnotám pozadí prakticky hned u vedení. Kmitočet pole a magnetické indukce mají asi 100x vyšší frekvenci, než je tep lidského srdce. Nepřímé ovlivnění lidského kardiovaskulárního systému je tedy nemožné. Implantované kardiostimulátory a defibrilátory musejí mít mimořádně vysokou odolnost proti EM rušení. V běžné domácnosti jsou totiž spotřebiče, které mohou značně převyšovat dopady pobytu přímo pod vedením 110 kv. Namátkou se jedná indukční varné desky, kompresory ledniček, wifi routery, mobilní telefony atd. Vedení 110 kv (původně 100 kv) jsou v ČR už téměř 100 let. Za tu dobu nebyly zaznamenány nepřímé negativní dopady na lidské zdraví, a to i za situace, kdy jsou vedení 110 kv a rozvodny 110 kv / 22 kv v bezprostřední blízkosti míst s pobytem osob. Několik příkladů: Nejstarší 110 kv vedení v ČR vede skrz sídliště Praha Prosek https://en.mapy.cz/turisticka?x=14.4998133&y=50.1199299&z=17&pano=1&pid=34190268& yaw=5.707&fov=1.257&pitch=-0.051 Stezka zdraví Brno Bystrc, hřiště pro seniory zbudované přímo pod vedením 110 kv https://en.mapy.cz/turisticka?x=16.5326701&y=49.2203349&z=18&pano=1&pid=51119851& yaw=1.778&fov=1.257&pitch=-0.085 Rozvodna 110 kv vybudovaná v blízkém sousedství sídliště Brno - Vinohrady https://en.mapy.cz/turisticka?x=16.6663008&y=49.2051660&z=17&pano=1&base=ophoto&pi d=34840141&yaw=5.713&fov=1.571&pitch=-0.047 Jednoduché vedení 110 kv přes centrum Brna Svitavské nábřeží https://www.google.cz/maps/@49.2060665,16.6305017,3a,75y,14.57h,106.82t/data=!3m6!1e 1!3m4!1sOwKilCX_G1tRKte8p0uB_g!2e0!7i13312!8i6656 Rozvodna 110 kv vybudovaná v areálu obchodně kancelářského komplexu IBC

Pracoviště dispečerů EON (dispečink 110 kv a 22 kv) vybudovaný přímo nad největší brněnskou rozvodnou 110 kv se 4 ks transformátorů 110 kv / 22 kv