PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ SVAZU PRŮMYSLU A DOPRAVY ČR PRIORITY A POŽADAVKY V OBLASTI DIGITÁLNÍ EKONONOMIKY, PRŮMYSLU 4.

Podobné dokumenty
Sekce Technologie 4.0

Digitální ekonomika a společnost Ing. Petr OČKO, Ph.D. náměstek ministryně

Podpora digitalizace české ekonomiky

VÝBĚR Z HODNOCENÍ UPLYNULÉHO VOLEBNÍHO OBDOBÍ VLÁDY

CESTA K DIGITÁLNÍ EKONOMICE A SPOLEČNOSTI. Cesta k digitální ekonomice a společnosti

Národní strategie umělé inteligence v ČR Ing. Petr Očko, Ph.D. náměstek ministra průmyslu a obchodu pro digitalizaci a inovace 28.

PRACOVNÍ SKUPINA PRO IMPLEMENTACI PRŮMYSLU 4.0 VE FIRMÁCH

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Strategický dokument se v současné době tvoří.

Řešení. Východiska řešení. Rizika

Možnosti zapojení do Regionální inovační strategie Olomouckého kraje a RIS3 (S3) strategie Kamil Krč, MBA

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) možnosti pro podnikatele

Naplňování cílů Dohody o partnerství a podíl OP PIK na její realizaci

Podpora podnikatelských projektů z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

AKTIVITY SVAZU PRŮMYSLU A DOPRAVY ČR V OBLASTI PODPORY ROZVOJE PRŮMYSLU 4.0 V ČR

PRACOVNÍ SKUPINA PRO IMPLEMENTACI PRŮMYSLU 4.0 VE FIRMÁCH

Úvodní konference k tvorbě Programu rozvoje Libereckého kraje Liberec

VAZBY STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ NA JINÉ NÁSTROJE

Podpora výzkumu, vývoje a inovací pro potřeby průmyslu. Senát PČR

ICT UNIE Sdružení pro informační technologie a telekomunikace

2. Podnikatelské fórum Ústeckého kraje 2016

Průmysl 4.0 revoluceprobíhá

Cesta ke zvýšení konkurenceschopnosti České republiky

Páteřní infrastruktura

Výčet strategií a cílů, na jejichž plnění se projektový okruh podílí: Strategický rámec rozvoje veřejné správy České republiky pro období

Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti a Národní inovační strategie (souhrn úkolů pro Radu pro výzkum, vývoj a inovace)

Národní strategie umělé inteligence v ČR Ing. Petr Očko, Ph.D. Náměstek ministra průmyslu a obchodu pro digitalizaci a inovace 14.

Programy podpory pro inovativní

Opatření A1 - Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky a podpora podnikatelského prostředí. Vize

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření

Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Obsah Strategie rozvoje infrastruktury pro prostorové informace v ČR do roku (GeoInfoStrategie) Jiří Čtyroký, vedoucí Zpracovatelského týmu

Brno, Příprava budoucího období kohezní politiky EU 2014+

Příští výrobní revoluce příležitost nebo hrozba?

Implementace a rozvoj sítí 5G v České republice. Jednání k problematice rozvoje sítí 5G a Smart Cities Praha 27. srpna 2019

Průmysl 4.0 z pohledu české praxe. Výsledky průzkumu Srpen 2016

DIGITÁLNÍ EKONOMIKA A SPOLEČNOST

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou,

Digitální šance pro byznys Nová vláda ČR a digitální ekonomika

Evropské fondy : Jednoduše pro lidi

Podpora výzkumu, vývoje a inovací na Ministerstvu průmyslu a obchodu

Evropská dimenze odborného vzdělávání

Naplňování Cílů udržitelného rozvoje v ČR (OECD, 2017)

Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky

Příprava na kohezní politiku EU nadnárodní, národní a krajská úroveň. Workshop pro zástupce ORP Olomouckého kraje,

Garant karty projektového okruhu:

Setkání regionálních partnerů HLAVNÍ TITULEK PREZENTACE

Česko podnikavé, kreativní a přitažlivé pro talenty a peníze (vize Národní Strategie inteligentní specializace České republiky)

RIS3 strategie inteligentní specializace Veřejné projednání Liberec, 13. května 2014

Příklad regionální strategie RLZ

MONITORING ČERPÁNÍ DOTACÍ EU V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ

KONCEPT INTELIGENTNÍ SPECIALIZACE A JEHO VYUŽITÍ V REGIONÁLNÍCH ROZVOJOVÝCH STRATEGIÍCH

Výčet strategií a cílů, na jejichž plnění se projektový okruh podílí:

Předávání informací z MAP do KAP

Příprava nového období čerpání peněz z EU 2014+

Lidský faktor nejen v kybernetické bezpečnosti

Priority podpory aplikovaného výzkumu z pohledu MPO

2. Podnikatelské fórum Ústeckého kraje 2016

CzechInvest Programové období Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR

Aktuální úkoly v oblasti kohezní politiky se zaměřením na současnost a budoucnost

Rozvoj a usnadnění výstavby vysokorychlostních sítí el.komunikací v ČR ICT Unie Sdružení pro informační technologie a telekomunikace

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Výčet strategií a cílů, na jejichž plnění se projektový okruh podílí:

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Implementace a rozvoj sítí 5G v České republice. Jednání k problematice rozvoje 5G Průmysl Praha

Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Praha, 9. prosince 2015

Informace o přípravě nového programového období

MONITORING ČERPÁNÍ DOTACÍ EU V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ Květen 2019 (data k 1.5.)

Elektronizace veřejné správy v budoucí kohezní politice

4. průmyslová revoluce. WORKSHOP Inovačního Think Tanku TA ČR

II. Průběžné hodnocení implementace Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020 (rok 2016)

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

Implementace GeoInfoStrategie

Strategie chytré specializace (RIS3) pro Královéhradecký kraj Závěrečná konference projektu CEPIN

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR

PODNIKATELSKÉ FÓRUM ÚSTECKÝ KRAJ

FAKULTA STROJNÍ ČVUT v Praze, Program SMART COMMUNITY s důrazem na technické vzdělávání. Míla Veselá, CEO TOP EXPO

Programové prohlášení Svazu průmyslu a dopravy ČR pro rok 2012

CS Jednotná v rozmanitosti CS B8-0286/23. Pozměňovací návrh. Julia Reda, Michel Reimon za skupinu Verts/ALE

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období

Strategie inteligentní specializace Regionální stálá konference Liberec,

Michaela Novotná S3 manažer pro Jihočeský kraj RIS3 Smart specialization strategy pro Jihočeský kraj

STRATEGIE INTELIGENTNÍ KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI. Pavel Šubrt

Cesta ke zvýšení konkurenceschopnosti

Připravena další verze programového dokumentu OP PIK. Termín odeslání na EK: konec února 2014 Probíhá ex-ante a SEA hodnocení programu.

CS Jednotná v rozmanitosti CS A8-0371/12. Pozměňovací návrh. Mylène Troszczynski za skupinu ENF

30. března 2010 Hradec Králové

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument.

Prof. RNDr. René Wokoun, CSc. a kol. XV. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách ve Valticích

Operační program Výzkum a vývoj pro inovace Nástroj rozvoje výzkumu a vývoje

Od Průmyslu 4.0 k Myšlení 4.0

Registrační číslo projektu CZ /0.0/0.0/15_037/ (MS2014+)

ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace

Transfer technologií v praxi. Regionální kancelář pro Jihočeský kraj Ing. Iva Smudková,

Tato připomínka je zásadní. TELEFON (+420)

Výzvy a milníky v přípravě inovační strategie Prahy Úvodní slovo k panelové diskusi

Aktuální stav projektu tvorby Strategie rozvoje infrastruktury pro prostorové informace v ČR do roku (GeoInfoStrategie)

Transkript:

PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ SVAZU PRŮMYSLU A DOPRAVY ČR PRIORITY A POŽADAVKY V OBLASTI DIGITÁLNÍ EKONONOMIKY, PRŮMYSLU 4.0 11/2017 11/2018 Dokument doplňuje Programové prohlášení Svazu za oblast digitální ekonomiky a Průmyslu 4.0. Obsahuje základní priority, prosazované principy a požadavky. Vychází z diskusí v členské základně a v Expertním týmu Svazu pro digitální ekonomiku. Představuje požadavky zejména ve vztahu k vládě ČR, zejména pro období 11/2017-11/2018. Stanovit jasnou a dlouhodobou vizi digitální agendy a rozvoje digitální společnosti ČR. Zajistit posílení pravomocí koordinátora digitální agendy a také institucionální ukotvení této funkce na odpovídající nadresortní úrovni bezprostředně podřízené předsedovi vlády. Ve spolupráci se SP ČR vypracovat nový Akční plán pro Společnost 4.0, jehož struktura bude odpovídat významu a provázanosti jednotlivých částí, a z nějž se stane koncepční a zastřešující dokument pro oblast digitální ekonomiky v ČR. Zajistit povinnost vytváření digitálně přívětivé legislativy prostřednictvím jasně definovaných závazných pravidel stanovených Legislativní radou vlády ve spolupráci se sociálními partnery a legislativci. Zajistit osvětovou kampaň a podporu firmám při adaptaci na Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). Spolupracovat se sociálními partnery na výkladu související legislativy. Prosazovat vyváženost návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o respektování soukromého života a ochraně osobních údajů v elektronických komunikacích a o zrušení směrnice 2002/58/ES (tzv. eprivacy) v podobě, aby: o se působnost návrhu vztahovala pouze na ty oblasti, které nejsou předmětem působnosti Obecného nařízení o ochraně osobních údajů; o byl eliminován negativní dopad na průmysl, podniky či poskytovatele služeb a také na další rozvoj digitální ekonomiky, inovativních řešení a nových modelů podnikání. Zajistit zapojení SP ČR při zpracování nových evropských pravidel v oblasti digitální ekonomiky, která nezatíží firmy a umožní další rozvoj digitálních inovací. Aktivně prosazovat evropskou legislativu, která bude podporovat rozvoj podnikatelského prostředí a rozvoj digitální ekonomiky, například v oblasti volného toku dat či autorsko-právního balíčku. ČR se bude nadále aktivně zapojovat do skupiny stejně smýšlejících pro-digitálních členských států EU a bude se aktivně zasazovat v oblastech vytváření Jednotného digitálního trhu. Podpořit důraz na oblast kybernetické bezpečnosti v rámci iniciativ a legislativních návrhů EU a prosazovat globální přístup k certifikačnímu rámci a značení tak, aby nebyla vytvářena protekcionistická opatření. Ve spolupráci se SP ČR nastavit a vyhlásit kvalitně formulovanou II. výzvu v OP PIK určenou na rozvoj vysokorychlostního internetu v podobě, která bude motivovat k čerpání prostředků ze strany soukromé sféry. TELEFON (+420) 225 279 111 E-MAIL SPCR@SPCR.CZ WEB WWW.SPCR.CZ ADRESA FREYOVA 948/11, 190 00 PRAHA 9 ZAPSANÝ VE SPOLKOVÉM REJSTŘÍKU, VEDENÉM MĚSTSKÝM SOUDEM V PRAZE ODDÍL L, VLOŽKA 3148. IČO: 00536211, DIČ: CZ00536211. ČLEN

Zajistit rozvoj nových služeb egovernmentu pro občany a podnikatele s cílem zlepšení postavení ČR v mezinárodním srovnání. V oblasti egovernmentu úspěšně realizovat konkrétní krátkodobé cíle: o zajištění využívání efakturace ve veřejné správě a odstranění bariér, které této formě komunikace nyní brání; o zlepšení využívání prostředků z ESI fondů určených na realizaci projektů egovernmentu; o stanovení jasné a dlouhodobé národní vize rozvoje egovernmentu, která bude respektována všemi dotčenými subjekty. Prosazovat efektivní implementaci Průmyslu 4.0 jednotlivými ministerstvy se zaměřením na vytváření nutných podmínek v oblasti vzdělávání, výzkumu a vývoje, ICT infrastruktury, legislativy, trhu práce, standardizace a kybernetické bezpečnosti. Podporovat firmy v jejich úspěšné digitální transformaci. Vytvářet inovačně příznivé prostředí (se zapojením start-upů, inovačních center, smart cities apod.) pro vznik, vývoj a testování digitálních a mobilitních služeb a s tím související nastavení transparentního a předvídatelného právního rámce. Zajistit vybudování kvalitní digitální infrastruktury, která je klíčovým předpokladem pro fungování nově se objevujících trendů v hospodářství naší republiky a průmyslu. Identifikovat bariéry aplikace současných kontrolních mechanismů pro podnikání v oblasti sdílené ekonomiky a zajistit řádné a jednotné plnění nejen daňových povinností. Neomezovat nekomerční sdílení. Pro sjednocení podmínek a regulací tradičních a nových modelů podnikání zvolit, pokud je to možné, cestu deregulace stávajících podmínek podnikání. Příloha: Poziční dokument Svazu k Průmyslu 4.0 V Praze dne 9.10.2017 2

Příloha: Poziční dokument Svazu k Průmyslu 4.0 Průmysl 4.0 jako cesta k úspěchu nejen ve firemním prostředí Cesta k modernímu průmyslu v ČR i ve světě je spojena s prvky jako například pokročilá automatizace, digitalizace, využívání vzájemně propojených kyberneticko-fyzických systémů, internet věcí, lidí a služeb, práce s velkými daty a schopnost jejich efektivního využití, modelování veškerých procesů a vlastností ještě před zahájením výroby produktu a využití rozšířené reality ve firemních provozech, výroba s využíváním inteligentní senzoriky, pokročilé robotiky a kybernetiky, kustomizované hromadné výroby či umělá inteligence schopná samoučení, automatizace výroby prostřednictvím 3D tisku a v neposlední řadě s tím související změna způsobu řízení firem z centrálních na horizontální a obchodních modelů z lineárních na platformové. Těchto témat se v ČR chopily některé průmyslové firmy a dynamické start-upy, založené na poskytování jiných služeb, než je výroba, ještě předtím, než česká vláda přišla s Iniciativou Průmysl 4.0. Tím naskočily na celosvětovou vlnu čtvrté, digitální či kybernetické průmyslové revoluce, na kterou reagují firmy i vlády ve všech vyspělých státech světa. Průmysl 4.0 tedy rozhodně není pouhá automatizace, robotizace či digitalizace vlastní průmyslové výroby. Veškeré výše zmíněné trendy a prvky jsou pouze dílčí součástí komplexního procesu, které přispívají k odbourávání hranic vzájemně mezi zákazníky, stroji, závody, firmami, státy, k flexibilitě výroby s maximální efektivností a s tím spojenou individualizací výroby. Trend Průmyslu 4.0 se netýká pouze průmyslu, ale odráží se i v dalších odvětvích ekonomiky a postupně v celé společnosti. Přirozeně vznikají nové standardy (i v širším slova smyslu), jejichž autorem není zákonná regulace, ale firemní sféra využívající možností digitálního světa, a které se neustále posouvají. Firmy v ČR nemohou stát stranou a musí udržet krok se světovými leadry. Leadrem v Průmyslu 4.0 z logiky věci nemůže být stát. K tomu, aby české firmy mohly principy Průmyslu 4.0 úspěšně a rychle implementovat a byly v evropské i světové konkurenci úspěšné, musí stát vytvořit základní podmínky, například užším provázáním základního a aplikovaného výzkumu a podporou projektů v oblastech Průmyslu 4.0, podporou výstavby ICT infrastruktury, adaptací legislativy, přizpůsobením trhu práce a v neposlední řadě zaměřením vzdělávacího systému na interdisciplinární znalosti a rozvojem specializací jako datová analytika a architektura, kybernetická bezpečnost či ochrana dat. Vláda musí naslouchat průmyslu v případech, kdy by některé stávající regulace či nastavení bránily či brzdily rozvoj. V neposlední řadě je třeba ze strany vlády s velkou opatrností a vždy s důkladnou komplexní RIA reagovat na odrazy trendů do společnosti spojené například s otázkou ochrany dat, bezpečností či novými formami práce. Český průmysl má dlouholetou tradici a nejvyšší podíl na tvorbě HDP ze všech evropských států. K tomu, aby si svou roli udržel a obstál v globální konkurenci, musí podstoupit novou vlnu digitální transformace. Je úkolem jak vlády, tak i zástupců průmyslu, z nichž nejvýznamnějším je Svaz průmyslu a dopravy ČR (dále i SP ČR ), aby tento proces svými kroky na podporu českého průmyslu usnadňovali. 3

Téma pokročilé digitalizace průmyslu a zavádění prvků Průmyslu 4.0 ve firemním prostředí je jednou z priorit Expertního týmu SP ČR pro digitální ekonomiku, v jehož rámci pracuje Pracovní skupina pro implementaci Průmyslu 4.0 ve firmách. Experti SP ČR byli rovněž spoluautory Iniciativy Průmysl 4.0 a SP ČR je také aktivním členem Pracovního výboru pro digitální ekonomiku, který pod vedením koordinátora digitální agendy ČR řeší tematiku Průmyslu 4.0, resp. Společnosti 4.0 jako jedno z prioritních témat Akčního plánu pro rozvoj digitálního trhu, který se má perspektivně stát Akčním plánem pro Společnost 4.0. Směrování české VaVaI k úzkému provázání základního výzkumu s aplikovaným a jeho návaznost na firemní inovace je hlavní prioritou Expertního týmu SP ČR pro VaVaI. Zájmy českých firem v této oblasti zastupuje v rámci RVVI člen představenstva SP ČR. Kromě aktivit na vládní úrovni se SP ČR ve spolupráci se svými členskými firmami a kolektivními členy - oborovými svazy intenzivně zabývá implementací Průmyslu 4.0 ve firemním prostředí a propagací spolupráce škol všech stupňů a firem v oblasti zavádění informací o Průmyslu 4.0 do výuky. Výsledkem je zcela konkrétní spolupráce škol a firem při získávání potřebných dovedností studentů škol a absolventů pro budoucí uplatnění v plně digitalizovaném průmyslu. SP ČR je také organizátorem či partnerem série edukativních akcí pro firmy v regionech ČR a jeho experti se aktivně věnují přednáškové, publikační i výzkumné práci v oblasti Průmyslu 4.0. To vše činí Svaz průmyslu a dopravy ČR relevantním zástupcem českého podnikání aktivního v oblasti Průmyslu 4.0 pro jednání s vládou a dalšími osobami či institucemi odpovědnými za vytváření podmínek a leaderem v oblasti propagace implementace Průmyslu 4.0 v českém firemním prostředí. 4

Prioritní oblasti a požadavky od vlády Vzhledem k aktivitám SP ČR a jeho členů v oblasti Průmyslu 4.0 a role SP ČR jako hlavního zástupce tuzemského průmyslu formulujeme následující opatření, která by měly tato i budoucí vlády ČR přijmout a implementovat pro zajištění budoucí konkurenceschopnosti českého průmyslu ve vztahu k jeho evropské i globální konkurenci: 1. V OBLASTI PODPORY ROZVOJE PRŮMYSLU Přijmout a konzistentně prosazovat jednotnou vizi státu v oblasti Průmyslu 4.0 formou definování, prioritizace a vytváření základních podmínek a formou systematické podpory rozvoje průmyslu v ČR a opatření směřujících k vyšší informovanosti českých firem (osvětové kampaně, akce pro firmy, networkingové sítě) a současně i k vyšší míře jejich digitální afility (zkušební provozy typu testbedů, sdílení best practices, podpora pro referenční provozy). Tyto aktivity je třeba řídit z jednoho koordinačního místa zastřešeného státem na nejvyšší úrovni (premiér či ministr) a zamezit tak fragmentaci aktivit a projektů jak na straně státní správy, tak i soukromé sféry. 2. V OBLASTI PODPORY ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Přenastavit systém vzdělávání (včetně systémů dalšího vzdělávání a celoživotního učení) s důrazem na vznik a podporu nových studijních oborů a kvalifikací vycházejících z potřeby interdisciplinarity a současně i průniku digitálního povědomí do všech oborů. Zavést systém pro vzdělávání státních zaměstnanců (včetně úředníků všech stupňů) a učitelů v oblasti digitálních dovedností s důrazem na perspektivní implementaci konceptu Společnost 4.0. 3. V OBLASTI PODPORY POZITIVNÍCH ZMĚN NA TRHU PRÁCE Zavést systém monitorování a předvídání budoucích kvalifikačních potřeb trhu práce. V návaznosti na tento systém přizpůsobit programy státní péče o nezaměstnané, anebo ohrožené skupiny zaměstnanců. V rámci právní regulace oblasti zaměstnanosti, v daňové oblasti a oblasti sociálního zabezpečení podpořit sebezaměstnávání a alternativní formy zaměstnání tak, aby byla umožněna dostatečná pružnost zaměstnanců i zaměstnavatelů v případě nepředvídatelných budoucích změn ekonomiky a trhu práce. 4. V OBLASTI ROZVOJE VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ POTŘEBNÉHO PRO DIGITALIZACI PRŮMYSLU Jednoznačně a systematicky podpořit aplikovaný výzkumu s měřitelnými výsledky a zajistit nárůst podpory aplikovaného výzkumu ze státního rozpočtu. Zacílit aplikovaný výzkum na oblast Průmyslu 4.0. 5. V OBLASTI PODPORY INFRASTRUKTURY POTŘEBNÉ PRO DIGITALIZACI PRŮMYSLU Urychleně zajistit legislativní podporu usnadnění výstavby vysokorychlostních internetových sítí, odstranit legislativní překážky pro budování sítí a ve spolupráci s místními samosprávami se zasadit o rychlé rozšíření vysokorychlostního internetu po celém území ČR. Zajistit bezpečnost budovaných sítí vyváženým způsobem tak, aby byla na straně jedné s maximální obezřetností chráněna data plynoucí sítěmi, na straně druhé aby však nebyla zbytečně omezována práva vlastníků, provozovatelů a uživatelů sítí. 5

6. V OBLASTI PRÁVNÍ REGULACE PŘÍZNIVÉ DIGITALIZACI PRŮMYSLU Dbát na to, aby nově přijímaná legislativa byla použitelná pro digitální prostředí a odolná vůči budoucím technologickým změnám (future-proof). Zajistit, aby nové služby i požadavky státu byly realizovány především digitální cestou (digital by default) a aby legislativní návrhy vyváženě zohledňovaly nutnost ochrany dat a zajištění kybernetické bezpečnosti s potřebou podniků inovovat a rozvíjet svůj digitální potenciál. Zamezit snahám státu i Evropské unie o omezování rozvoje digitální ekonomiky a digitálního trhu protekcionistickými opatřeními, která jsou ve výsledku kontraproduktivní ve vztahu ke konkurenceschopnosti průmyslu (např. požadavky na lokalizaci dat, nové povinnosti pro výrobce digitálních zařízení apod.). 7. V OBLASTI ZAJIŠTĚNÍ PROSTŘEDKŮ NA INVESTICE DO POKROČILÉ DIGITALIZACE PRŮMYSLU Využívat pro financování rozvoje průmyslu nikoli přímých subvencí, nýbrž spíše zprostředkované podpory rozvoje digitalizace a využívání moderních technologií v průmyslu, a to i v rámci systematického nastavení výzev a bonifikace projektových žádostí podaných do výzev z operačních programů ESI fondů a dalších programů EU. 8. V OBLASTI STANDARDIZACE Přijmout novou koncepci standardizace reagující na moderní trendy, podporující rozvoj průmyslu a řešící současné nedostatky jako je nízká míra překladů norem, využití finančních prostředků získaných prodejem norem pro normotvornou činnost, zvýšení participace uživatelů norem na rozhodovacím procesu či zvýšení dostupnosti technických norem. 6