Ing. Vladimír Kraják, Bc. Jitka Burkerová, Bc. Jarmila Dolejšková, Irena Kynclová

Podobné dokumenty
Stanovení míry obtěž pachovými látkami l

Měření zápachu v okolí malého zdroje

Pachové látky v legislativě ochrany ovzduší

ď é Í Í é é é Ž é Ž é Ž é Ž É é é

Č Ž ú ú ú Š ú Š ú ú ó ú Č ú ú ú Č Ů ú ň ú ú Ě ú ú

Í ž ž Ž ž Ž Ž ž Š ď Ž Í ť ž Í Ž Ž Ž Í Ý Š Í Š ž Ž Š ž ž ť Ž Š

PŘÍLOHA A POKUS O STANOVENÍ MÍRY OBTĚŽOVÁNÍ

š š Č Í š ť ň č č š č ť č č Ě č š š č č š ň Ý ň č č š č Í č Ě č ň č ň š š Í Ý ď ď ň Í Í č č č č Í ť Í č č ň ň

ú ů Ý ůš š ů š ů Ý Ý ů

Ť ŤÍ ň ň č Ó Í č č Ť Ť Ť ň ň ť Ž ň ť ň Í ů ň ň ň č ť Í ŤÍ č Ť Ť č Í Ť č č Ť Ť Ď Ť č Ť č č Ť č Ť č ť Ť Ž Ť č Í Ž č ú Ť č Ý Ď č Ť

V B r n ě, 2 4. b ř e z n a

á ý á á ú ú ř ý ý ů ě ů ř á á á á ě ě š ř ů á ě ě ě ů ř š ý š ě ů ž ář ř ř š ý ář á ě ř á ý ě ů á á á ě á ž ě ě ů ě ý ě ř ě šť Č ý á á ř á ě á ř ý ý á

Ý é ě é é Ý é Ú é é Ý Š ě é Č ě Ý ě ž é é é Í é Č Š Ž é ž é ž é é ě é é ž é ě Ž é é é é ě Á ÁŘ

ů ř Ž ý ý ř ď ř

ř ř ř ú ň Ž Í ř ř ú ř ř ř ř ř ř ď Í ř ř ř ř ř ď ř ř Í ř ř ř ř ú ř Ž ř ú

ď ť Ý ť Š

Ý Ť ň Ť Ť Ó Ť Ú ď Ú ř Ž Ť Ť Ť Á Ď Ť Ť ů Ď ř Ť ů Ď Ť ď ď ť Ť ď

ě

Ž ť ř ň Ó ř Č ň Ť ť ť ů ť ť

Ý Á Š Ť ě ř ě ě ě ř ě ř ř ě ě ř ě ů ř ř ě ž ř ě Í ě ě ě ě ů ě ě ř ů ěž ř ě ů ř ě ů ž ě ň ú ú ů ž ů Ř ř ž ů ě ř ř ěř ů ěř ů ů ů ě ů ě ů ž ě ř ř ě ř ě ě

ď š š š š ň ť Í Í š Í š š Č ť š š š ň š Ů š š šť š š

Ř Á

Ú é ů é Ú é Ž é é é ě Ú ž é ě ž Ž ě é ě ě ě ě é ě Ú ě ž é ě ě Ž ě ě ě Š ě ó ě ě Í é Ž é Ž Ž ě ě ě ě ě Š ůž ě ěž Ž Ž ě Ž Ž Ž ě ň ň ě ó é Ž ě

Í ž Í Ý Ž Ž Č Ú Í Í Í Ž Ž Ď Ž Ť ž Ť

í Š ó č É Í é á ď Ď é Š Á ó ó É Ó

ůď ť š ť Ý

ě ě é é Ú Ů ě ů ě ú Í Č ě ú é ň é Ú ě Ý é ů ě ě ě š ú ě ě š ů Ú ÚČ ě ň ú ž ú š ě é Ž é ÚČ é é é Š ě Ž ÚČ ň ÚČ ó ú ú ú Ž ú Č Ž Ů ú š ě Ý ě ě ž ú ě é š

Á Č Ě Í Í ů š č ř Í ř ž ů ý ř ř ů č ř ž ř č ř ž ř č ú ř ř ž ř ý ý ů ý č č č ř ů ř š ř ů ř ž č ů ď ý ů ý ř ý ř Í ť č ř Ž č š Š ž č ř úč ř č ž Ť č ú ř ž

ř ř ř Č Ů ř úř ů ú ů ř ž úř ž ř š ř Č Ý řž š ů ů ů ú ý ýš ř ž ý ý ý ž ž ú ů ř ř ú ů ýš ů ý ž š ň ú š

č č č Ó ť č č č č č Í č č č Ť č č Ó č č č č č Ť č č Ť Á ť Ť č ť č Ž č ť ť Í ť Ó Ť

Ů Č Č Ě Í š í í ě í í Ťí í ě í ňí í Ť ě ě Ť í ě í í ě ě ě í š í Ťí ě í ě ší Ó Č š í í í š í ě í í ě í Ť ší í í ě ě í Ť í í ě í š š ě ě ě í ě ě í í š ě

ý ď ř š ý ň Ú ž Ž ý ž ú ýš ú ú ů Ýš ř ý ý ž řš ý ý ž ř š Í Í Í ý ý ž ú ú ř ž ó ú ř š ř ý ř ž ů ý ý ř ýš ř ž ů ž řš ž šť ř ý ž ř ř ž ú ů ž ď ř š ž ž ž

Ý š ň š ž ň

Univerzita Karlova v Praze Právnická fakulta DIPLOMOVÁ PRÁCE Filip Kračman

ŤÍ č Ť č Ý č č Ť Í Ť č č Í Ž č č č Í Ť Ť Ř Í ň Ý č ú č č Í Í č Ť č ú Ť č č č č č č č ÍÍ ť Ť č č Ž Ť

é š ž ú é ď É ř ž ú ů é š ž ú ú š ř š ž ř ů š ů ř š é é ž š ú ž ř ů é ů ř ú ň é š ř ř é ú Š Š ř ř š š é é é ú é š ž ů š ř ř ž ř ř é ř ř é é š ž ř ž ž

ú ú Ž Č Č Č Ť ť

ů č č č č úč č ž ň ž č ž ž š ž č ř č ů ř ř č ó é Á ř é š Á

ý ž ýž ý š š ž Ť ó ý ú ž š Ň ž ú ý š ý ý Ť Ř ů š ž ý ý ý ý ý ž š ů ť š ž ť ý ýš ů š ý ý Á Í

ú ě ě ě ú ú ě ě š ě ě ě ě ě ě ě ú ě ů ů ů ě ě ů ů ů

E M B L E M A T I C K É M Y S T É R I U M Z A H R A D Y

Ě Í Č ŘÍ Ů Ý Ů Ú ů ů ú ů ů Ň É ŘÍ ŘÍ Ř É ÝĎ Í Á Ú Ě Ů Ž Á Í ú ů ú ů ú ž ú ú ú Č Č ž ú ú ž

Ž Ý Ř Ě Ž ď ď Ž

ěž Úč úč Í ěž Ž č Ž ž ů Á Č Č Ž Úč Ž Úč Ž ň ž Ů č č Ž Úč Ž Í č š ě ň ó ÚČ č Ž Úč č Č š Ž Š Š ÍŠ

Š ž Ť š Ť Č ž š š Ť š Ť Ž Ť ž Ť ž Ž Ť Ť Ť š ď Ť š Í Ť š Ť ž š š š Ž ť Ť Í Ť Ť š Ť ž Ť Ť š ž š Ť ž š Ť ž Í ž Ť Ť š Ť Ó Ť Ž Ť š Š ž Ť Ť š ž š ž Ť š Ž Ž

Měření pachových látek

Á Č ě Š ě Č ě ě ě ý ý Č ž ý ý ž Š ý ň ž ě ý ž ů ý ě Ž ý ě ý ÁŘ Á

Ř Ů č č č ň ř ň ř ř ř ř Ú ž ř Í č č č č ň ř č Ž ň ř č ň ř Ů ů ř ů ň ří ů ň ř ř ů ří ú ů ň ř ž ž ž ž ž ž ů Ž ř ú ň č ž ř ř č ž ž č Ž č ž ň ň ří č ř ř ž

Ú Í Ú Č ý ý Ú ý Ú Ú ů ý ýš ů Ž ů š ů ů ů ý Ů ú ý ů Ú š ý ý ý ý ů ý Ž Ů ú ž ýš ý Ú ž É Í ý Ý Í Ú ý ý ú Ú ý ú

Č Í Ý ž Ý ň š š ň ůž ůž ž ž ů ůž ž ž ž ž Ý Ý ť ž ůž ů ž Á š ž š ž ž ž ž ž ž ž ž ž ž ž Ý ůž š ž š ž š Ý š ť ž š ž ž ť ž ž ň ž ž ž

ý ý ů ů ý ů ř Š úř ř ř ů ř ý ř ů ň ý ř ň ó ř ý ů ř Ú ř ý Á ý ň ř ř ř ř ý ř ý ř Č ú

š ř ž ů ř š ů ř Ž ř é Č ř ř ú Č ř ř ř é Č ř é ý é ýš ú Ť ý Í Ž Ž ú ú ň é ř Ž ř ů Ž ú ř Ž Ž ř ů ú ú Ž Ž ů ř é Č é é ž š é é ž š ř ř ř

ř š š ř š é ýš š š š úř š ř š š Ý ř ý ř úř ř ř Ž Ž Ž

Naše ne zcela dobré zkušenosti s používáním zákona č. 472/2005 Sb. a souvisejících předpisů. - aplikace souvisejících předpisů (nařízení a vyhlášky)

Ž š ú Í ň š ň Ž ň Í ů š ů Ž ů ú ň Í ň ď É ó Í ú ň ó Ž ůů ó Ň ť ú Ť ů Ú š š Ú ú š š ú ú ú Í ú ú ů š š š ů šť ú Ú ší ú

ň ň ň ň ě ě ě Ď Ú ě ě Č ě Č ó ů Š ěď ě ě ó ě Ř ě ěž ěž ě ž ě ě Č Ú ď ú Ř

Č Č Č Ý ď

ť Ť Í š š Ě Ů Í Ě Í Í Ě Ě

é Ó é ú ů ů ú ú é ň é Ú Č Ž ů é ů é ž é ů ů Ž ů š Ú Ů é š Ů š Ž š É Í Ť é š Í

ň č ů ý ů ů ů ý ť č č ý č č ý ý ý č ú ý ů ť č č Ú ů Ý ů ů ú ý ů ů úč Ú č ů ů úč ý ů ů č ů úč Í ů Í Í ý č úč ů č ň ú ú ů ú č ů č ň ú ú ů ú ú ý ů ň ý ú

Využití rozptylových studií pro hodnocení zdravotních rizik. MUDr.Helena Kazmarová Státní zdravotní ústav Praha

Měření pachových látek

Č š š Č ň ů Č š ů Č ů ů é š é é š ó š éú š é ú š é é é š ú ů ú ů ů é Í š ú š ú é é ď é é ú ů ů é é é é é é ů ŽÍ š é š

ž Š ú ý ž ý ů É ž Ň Š ý ú ý Ž ž ď š ý ž ý š š ž ž ž ů ž ď ý ž ň ď ů ý Ž ů š ý ď Ť Ť ý ž ůž ž ž ž ý ž š š ž

ž ř ř ý Ž š ý š š Ž ř š š š ř š ý š ý Ž ů Ž ž š ý Ž Č š ý š Ů Ů ř ř š š ř ý ý ž ý Ž šť š ý ý ý ý ů ůž ý ý ř ý ý ž ý Ž ý ú š ý Ž Í ů ý ů ů ů ú ý ů ř ý

Ž Ť ž ž š ž ť Ť š Ž š š Í š Í ž ď Ž š ž Ť š Ó š š Ž Í Ž ň Ž š š Á ž š ž Í š Š ž Š ž š š Ó ť ň ň Ž Č Ó ž Ť ž š ž Ť

ú ú ť ú ú ú ú ú ú ú ú ú ť ť ú ú ť ú ú ú ť ó ú ť Ý ú ú ú ú ú ú ú ó

Č ů ť ú ů ť ť ú ů ů ť ť ň ů Ť ť ů ó Č ú ť ů ů ů ú ó ó ť ů ů ú ú ú Á ú ť ť ó ň ů ů ň ť Ů Ů ť ň ů ů

ú ř ů ů ž č č ř ů ř Í řď č ř ž ů žď ž ů ů ř ú Š š ů č č šť ž ř č ř ú ž ř ň ňů ň ňů ň Ý ňů ň

ě ú ů éú ž é Ž é ú Á ě ě é ů é ů ůž ě ě ě ú é ť

Í š š š š Í

Ť ť Ě

Ú č Č ě é č č ú ŠÍ ú š ě é č Á ě é č č ž é ž é Č é ú š ů č ě ů ž ý č é č ú ě Ž ú ž č č č é š č ú ě Č č š Č ě ě š ů ě č Č č é č Č Č ě ý ě Ů é ě č ú ó ž

ť ť ť ť ť ť ť Ó ť

ř ý Č ř Ú Ú ř ý ř Č ý ý Č ý ý Ú ř ť ú ě ř ř ú ě ř ý ř ý ý ť ý ě Ě ú ě ě ř ř ú ř ř ý ř ě ý ě ř Š Á

Měření pachových látek

ěř ř Š ě ř ř ě ř Ď Č Í Č ě ř ř ě ř ě ý ě Ť ě ý ě ě ě ř ř š Č ó Č Č Č ěř ř ň ř ě řš ý Č Č š ě š ě ý š ř Č Č ě Č Č

Ě Ž

Návrh směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu. Jana Ratajová Odbor ochrany ovzduší Ministerstvo životního prostředí

Ť š Í š Č Ť š ň š ň š Í š ť š š š Ť Ť š Ť š ň š š Ť Ť š š š Č Ť š š š š Č ť š š Ú Ť š Ť š Č Ť ň ň Ť š

ý ý ěř Ú Č ě š Žď ě ř ř ě ň ů ú Č ů ě Í ř Č Č úř ů Č Č ř Ž ó úř Č Č ů š ě ý Ý ěř ř ě ě

úř Š ě ÍČ Ů ž é š ě š ž é ě ž ů é ěř ýž ý ř š ě ů ó š ž ý ý é Ů ý ěř ý ěř ů ý ěř ů ý š é ů é ý ěř ěř éž ý úř š ě ů é ó ú ý ů é é ě ě ý ěř ý ý ý ěř é é

Ú é š é é š ú ů š Í Ú ú éú ú ú ú ú é é

ů ů ď

Č š ď ú Č ň ž Ř ú Ž š ď ú ž š ů ú ď š ů ň ů ď ů ť ž š ť Ť š ž Ž š š ó

Á Á Á č Ý ú ó é ň ó ď é š ž é é š é ň č š žň éž é č Á É ž é ň ň é é ú ó ž ž ó é Ž ó ž ů é š ú é š

Ý ň č Ť š ň Ť š ň č š š Ť š Ť čč Ť š Í č č Ť š č Ť Ť š š š č č ň š Ó č č š š č š š Í š Ť Í š Ť č Í š Ť š š Ť Ť š š Ť Ť Ť Ť Ť č š Ď č č š Ť Í š č č Ť č

Č š ú ú ú ú Ú ú ú Ú Š ť Č Í Í Č

š ě é ě ř ř ů é é ý š ý ř š é ř é š ě ě š ý ř š ň é š ý ř é ú ž ě š ý ř š ě ř ů ř ý ě ě š ý ř é š š ě ů ě ř ř ř ú ž ě ď š ý ř ě ý ě ý ý ú ř š ý ř Ú ž

Ú é ý ú š š š š é é ý é ú ť é ý ú Ó ú š Ž é š é ý ý ů ý é ý ý ů š ý é

ě é ě ě ř ě ř Š ř é é ř ú é ř é ý ř é ř é ř ý ěř é ě ř é ř ň é ř ň é ř ř ěř ň ř ě ř ř ř é é ř é ř é ý

ř ž ž š é é ž š ů ž š éš é ů é ř é ú Š ř š ž é ú é š ůž ř é ž ů š š é ř é ř ž é é ž é š ř é š ř ř é é ř ž é ř ř é ř ř š ž é é é š é é ř ž é ž é é é é

LEGISLATIVNÍ OPATŘENÍ CHRÁNÍCÍ ZDRAVÍ ČLOVĚKA PŘED NEPŘÍZNIVÝMI VLIVY STAVEB

ú ž ú š ř š ň ř ř š ř ř ř É ú ř

Ing. Vladislav Bízek Organizace DHV CR, spol. s r. o. Název textu Programy ke zlepšení kvality ovzduší BK10 - Legislativa a právo Datum Prosinec 2001

Ě ť ť Á ď ť ť Ň Ě Ě Ž ť ť Á ÁŽ Ě Á Ý ť ť

ř č é é ř ě ý ů é ě Ě ř ů ý é ř č ř é é ř é ě ý ů é é ř ú úč č é ň ř ý ě é é ě ř řé ů ý č

Ů ž ž ž ú ž ž š úč Ů š ú ž ú ň ú ú ú ž š ú ú ň ž ú ž

Ý ů ů ú ů ů ů ú č ú ú ů ů Ř úč ŤŤÉ Á úč ů ť Č ú

Ť Ě š ú ú š ů ú ú š ú ú š ú š ú Ý š Ř Ý š š ů ů š ů š ů ú š

Transkript:

Statistické metody při i stanovení obtěž ěžování obyvatelstva pachovými látkami. l Ing. Vladimír Kraják, Bc. Jitka Burkerová, Bc. Jarmila Dolejšková, Irena Kynclová Zdravotní ústav se sídlem v Pardubicích, Kyjevská 44, 532 03 Pardubice tel.: 466019501, fax: 466019502, e-mail:

Legislativa: Legislativa minulá: Hygienický předpis č. 58, svazek 51/1981: 1, čl. /2/: Páchnoucí látky nesmí být v ovzduší přítomny v koncentraci čichově postižitelné. Příloha č. 4 Opatření FVŽP z r. 1991: Pachové látky nesmí být v koncentracích obtěžujících obyvatelstvo. Zákon o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší) č. 86/2002 Sb. Vyhláška MŽP č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů

Platná legislativa: Zákon o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší) č. 86/2002 Sb. Vyhláška MŽP č. 363/2006 Sb., kterou se mění vyhláška MŽP č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů Vyhláška MŽP č. 362/2006 Sb. o způsobu stanovení koncentrace, přípustné míry obtěžování zápachem a způsobu jejího zjišťování

1 Přípustná míra obtěžování zápachem (1)Přípustná míra obtěžování zápachem je stav ve vnějším ovzduší, kterého je třeba dosáhnout, pokud je to běžně dostupnými prostředky možné, odstraněním nebo mezením obtěžujícího pachového vjemu. (2) Překročení přípustné míry obtěžování zápachem se posuzuje na základě písemné stížnosti osob bydlících nebo pracujících v oblasti, ve které k obtěžování zápachem dochází. (3) Přípustná míra obtěžování zápachem je překročena vždy, pokud si na obtěžování zápachem stěžuje více než 20 osob podle odstavce 2 a pokud alespoň u jednoho z provozovatelů stacionárních zdrojů bylo prokázáno porušení povinnosti podle zákona, které překročení přípustné míry obtěžování zápachem způsobilo.

Statistické metody stanovení : 2 platné technické normy, které se stávaly odkazem ve vyhlášce 356/2002 Sb. závazné, vyhláška 363/2006 Sb. (s platností 1. 8. 2006 tuto závaznost ruší platnost zůstává) ČSN 83 5031. Stanovení ve venkovním ovzduší terénním průzkumem (Skupina vybraných a poučených posuzovatelů provádí na stanovišti hodnocení kvality venkovního ovzduší jeho pravidelným vdechováním po stanovenou dobu) - jednorázové měření.) Výhody: nezávislost posuzovatelů, kvalifikace posuzovatelů Nevýhody: pouze krátkodobé (okamžité) určení stavu

Soubor posuzovatelů věk by se měl pohybovat mezi 18 a 50 lety, ověření čichového vnímání, dobrý zdravotní stav, pocit odpovědnosti Jednorázové měření ke stanovení časového podílu pachu: - zkoumání každých 10 sekund po dobu 10 min. (tj. 60 vzorků) Uvádění: - intenzity pachu dle ČSN 835030: 0 zcela bez čichového vjemu 1 pach blízký prahové koncentraci detekce pachu 2 slabý neobtěžující pach 3 obtěžující pach 4 silně obtěžující pach 5 nesnesitelný pach - kvality druhu pachu nebo - posuzovatel posuzuje každé z nadechnutí a pouští nebo zastavuje stopky na začátku nebo na konci vnímání pachové epizody

Příklady základních měření: Měření v geometrické síti (předpoklad působení jediného zdroje emisí s nepřetržitou emisí sledovaná oblast čtverec 1000 x 1000 m se zdrojem emisí ve středu (minimálně 10 posuzovatelů, 26 vzájemně nezávislých jednorázových měření). Měření pachové stopy (zahrnuje měření v nejméně třech příčných průřezech kolmých k aktuálnímu směru větru (každé měření trvá 10 min.) Pro každé měřicí stanoviště se počítá podíl pozitivních jednorázových měření.

Z á z n a m v ý s l e d k ů m ě ř e n í p a c h o v é s t o p y ( Č S N 8 3 5 0 3 1 ) P r o j e k t : D a t u m : P o s u z o v a te l: M ě ř ic í s ta n o v iš tě : Z a č á t e k m ě ř e n í: h o d. K o n e c m ě ř e n í : h o d. č. v z o r k u s t u p n i c e p a c h u č. v z o r k u s t u p n i c e p a c h u č. v z o r k u s t u p n i c e p a c h u 1 2 3 4 5 6 7 8 9 1 0 1 1 1 2 1 3 1 4 1 5 1 6 1 7 1 8 1 9 2 0 2 1 2 2 2 3 2 4 2 5 2 6 2 7 2 8 2 9 3 0 3 1 3 2 3 3 3 4 3 5 3 6 3 7 3 8 3 9 4 0 4 1 4 2 4 3 4 4 4 5 č. v z o r k u 4 6 4 7 4 8 4 9 5 0 5 1 5 2 5 3 5 4 5 5 5 6 5 7 5 8 5 9 6 0 s t u p n i c e p a c h u P r o k a ž d ý v z o r e k ( v d e c h n u t í ) u v e ď t e s t u p e ň z n á s l e d u j í c í s t u p n i c e : S t u p n i c e i n t e n z i t y p a c h u : 0 z c e l a b e z č i c h o v é h o v j e m u 1 p a c h b l í z k ý p r a h o v é k o n c e n t r a c i d e t e k c e p a c h u 2 s l a b ý n e o b t ě ž u j í c í p a c h 3 o b t ě ž u j í c í p a c h 4 s iln ě o b t ě ž u j í c í p a c h 5 n e s n e s i t e l n ý p a c h K v a l i t a t i v n í p o p i s p a c h u ( z a š k r t n ě te je d e n d r u h ): N a p ř.: J i n ý p o p i š t e : S p a l i n y z d o p r a v y R o p n é p r o d u k t y

Příklad měření v pachové stopě chemického podniku: Vlastní terénní šetření zpracovali studenti - počet posuzovatelů byl 78 (31 mužů, 47 žen). Posuzovatelé zaznamenávali pachový vjem podle stanovené kódové tabulky v pravidelných intervalech, tj. každých 10 sekund. Respondent tedy poskytl během 10 minut 60 vzorků.

Stupeň intenzity pachu podle č etnosti (od všech posuzovatelů ) Stupeň in ten zity p a ch u Č etnost absolutní Č etnost relativní 0 290 6,20 1 838 17,91 2 1 175 25,11 3 1 145 24,47 4 806 17,22 5 426 9,10 Sum a 1-5 4 680 100,00 Poč et pozitivních m ěření byl 4 390 z 4680 celkových m ěření. Podíl stanovení se stupně m intenzity pachu 3 5 č iní 50,79 %. Zejm éna z grafické presentace je patrné, že rozdě lení je pom ě rně sym etrické a odvozené č íselné charakteristiky dobř e vyjadř ují m íru pachové zátě že. R o z d ě le n í č etnosti podle stupně intenzity pachu R o z d ě le n í č etnosti podle stupně in te n z ity p a c h u % 30,00 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00 25,11 24,47 17,91 17,22 9,10 6,20 0 1 2 3 4 5 Stupeň in te n z ity Prů m ě r: 2,6 M edián: 3 M odus: 2 Sm ě rodatná odchylka: 1,4

S ohledem na věk posuzovatelů (20 23 let) je předpoklad poměrně vysoké citlivosti vůči pachům (čichová vnímavost průběžně roste až do šestého roku života, poté dochází k jejímu poklesu: dvacetiletý člověk disponuje 82% čichových receptorů, se kterými se narodil, ve věku 60 let klesá na 38 % a ve věku 80 let na 28 % původního množství). Nalezené hodnoty reprezentující získaný soubor dat stupňů intenzity pachu (aritmetický průměr = 2,3, medián = 3, modus = 2, relativní četnost stupňů 3 až 5 činila 50,79 %) poukazují na prokazatelný výskyt látek pachově obtěžujících.

Příklad -měření v pachové stopě velkochovu vepřů Linie posuzovatelů

20 m 1 2 3 4 5 6 7 8 posuzovatelé aaaaaaaaaaaaaa Areál vepřína Odběrové a měřicí místo SZÚ Brána do areálu vepřína

Výpočet indexu obtěžování: I k = (1/N k ). S (W i.n ik ). Nik - počet individuálních pozorování Wi - váhový faktor stupně obtěžování i i - stupeň obtěžování Ik - index obtěžování (Výpočet dle ČSN 83 5030)

Matice výsledků jednoho sledování obtěžování zápachem (ČSN 83 5031) Doba sledování: 2. 6. 2005, 11:05-11:15 Lokalita: Libřice - velkochov vepřů Stupeň obtěžování Respondent bez čich. vjemu prahová koncentrace slabý neobtěžující obtěžující silně obtěžující nesnesitelný Počet Ik % obtěžování 0 1 2 3 4 5 1 31 9 14 6 0 0 60 11 10 2 0 5 41 14 0 0 60 29 23 3 34 11 13 2 0 0 60 7 3 4 26 16 16 2 0 0 60 8 3 5 12 10 26 12 0 0 60 21 20 6 34 14 12 0 0 0 60 5 0 7 13 31 16 0 0 0 60 7 0 8 13 22 16 8 1 0 60 15 15 Nik 163 118 154 44 1 0 480 13 Wi 0 0 25 50 75 100 (s oučet) (průměr) Nik. Wi 0 0 3850 2200 75 0 Ik 1 3

Matice výsledků jednoho sledování obtěžování zápachem (ČSN 83 5031) Doba sledování: 2. 6. 2005, 11:20-11:30 Lokalita: Libřice - velkochov vepřů Stupeň obtěžování Respondent bez čich. vjemu prahová koncentrace slabý neobtěžující obtěžující silně obtěžující nesnesitelný Počet Ik % obtěžování 0 1 2 3 4 5 1 36 18 4 2 0 0 60 3 3 2 0 5 41 14 0 0 60 29 23 3 39 11 8 2 0 0 60 5 3 4 36 10 11 3 0 0 60 7 5 5 31 22 7 0 0 0 60 3 0 6 45 15 0 0 0 0 60 0 0 7 40 20 0 0 0 0 60 0 0 8 29 21 8 2 0 0 60 5 3 Nik 256 122 79 23 0 0 480 7 Wi 0 0 25 50 75 100 (s oučet) (průměr) Nik. Wi 0 0 1975 1150 0 0 Ik celkem 7

Matice výsledků jednoho sledování obtěžování zápachem (ČSN 83 5031) Doba sledování: 2. 6. 2005, 11:45-11:55 Lokalita: Libřice - velkochov vepřů Stupeň obtěžování Respondent bez čich. vjemu prahová koncentrace slabý neobtěžující obtěžující silně obtěžující nesnesitelný Počet Ik % obtěžování 0 1 2 3 4 5 1 27 9 4 12 8 0 60 22 33 2 0 5 30 25 0 0 60 33 42 3 28 10 17 4 1 0 60 12 8 4 16 9 27 8 0 0 60 18 13 5 26 29 5 0 0 0 60 2 0 6 25 21 14 0 0 0 60 6 0 7 26 27 7 0 0 0 60 3 0 8 18 17 23 2 0 0 60 11 3 Nik 166 127 127 51 9 0 480 13 Wi 0 0 25 50 75 100 (s oučet) (průměr) Nik. Wi 0 0 3175 2550 675 0 Ik celkem 13

Indexy zneč iš tě ní v závislosti na posuzovateli a době sledování Posuzovatel Doba 1 2 3 4 5 6 7 8 11:05-11:15 11 29 7 8 21 5 7 15 11:20-11:30 3 29 5 7 3 0 0 5 11:45-11:55 22 33 12 18 2 6 3 11 35 30 Indexy znečištění 25 20 15 10 3 1 5 5 Posuzovatelé 0 11:05-11:15 11:20-11:30 Doba sledování 11:45-11:55 7

Četnost stupňů obtě žování Stupeň obtěžování 0 1 2 3 4 5 11:05-11:15 163 118 154 44 1 0 11:20-11:30 256 122 79 23 0 0 11:45-11:55 166 127 51 9 0 0 300 Četnost stupňů obtěžování 250 200 150 100 50 3 2 1 0 Stupeň obtěžování 0 11:05-11:15 11:20-11:30 11:45-11:55 5 4 Doba sledování

Podíl obtě žování podíl obtěžování (stupně obtěžování 3-5) v % Doba neobtěžuje obtěžuje 11:05-11:15 90,6 9,4 11:20-11:30 95,2 4,8 11:45-11:55 87,5 12,5 Po díl o btěžování (stupně obtěžování 3-5) 14 12 10 % 8 6 4 2 0 11:05-11:15 11:20-11:30 11:45-11:55 Doba posuzování

Naše legislativa uvádí použitou normu jako jednu z metod pro hodnocení obtěžování obyvatelstva zápachem, ale neuvádí limitní hodnoty ve vztahu ktéto normě. Pokud stupně obtěžování 3 až 5 jsou jako obtěžující, potom průměrný podíl těchto stupňů všech posuzovatelů u provedených tří posuzování činí 8,9 %. Při volné aplikaci imisních limitů dle naší legislativy ( Imisní limit pro obtěžování zápachem (přípustná míra obtěžování zápachem) je překročen, jestliže zápach je vnímán jako obtěžující u více než 15 % sledované populace žijící na venkově vybrané náhodným výběrem po více než 10 % sledované doby při periodickém sledování ) dochází obtěžování zápachem u prvního posuzování pro 3 z 8 posuzovatelů (37,5 %), u druhého pro 1 z 8 (12,5 %), u třetího pro 3 z 8 (37,5 %). To znamená, že imisní limit je překročen.

ČSN 83 5030. Účinky a posuzování pachů - Stanovení obtěž ěžování dotazováním m panelového vzorku obyvatel (Vybraný vzorek obyvatelstva je opakovaně dotazován na své pocity při vnímání pachu v určeném časovém intervalu a na své hodnocení stupně obtěžování tímto pachem. Panelový vzorek - soubor osob zvolený z cílové skupiny obyvatel sídlících ve sledované a srovnávací zóně, které splňují určité požadavky reprezentativnosti a které se nacházejí v daných zónách v určené denní době. Časové intervaly sledování Posuzování pachu se má provádět v určitou pevně stanovenou denní dobu. Tato doba by se neměla měnit v průběhu jednoho sledování a v jedné sledované oblasti. Zvláštní pozornost je třeba věnovat skutečnosti, že obtěžování pachem, k němuž dochází po skončení normální pracovní doby, je ze společenského hlediska daleko závažnější.

Doba sledování Krátkodobé sledování vprůběhu 2-3 měsíců s četností nejméně jednou denně. Dlouhodobé sledování vprůběhu 12-14 měsíců nejméně jednou týdně ve stejnou dobu. Motivace a instruktáž členů panelového vzorku Je třeba informovat o smyslu a cílech akce, přesvědčit o nezbytnosti sledování a o významu svého příspěvku této akci. Každý člen musí být instruován o technickém způsobu provedení pozorování. Pro školení je možné volit formu písemnou, individuální při osobní návštěvě nebo skupinovou. Při školení obdrží každý respondent formulář záznamu sledování s informací o vyplnění. Výhody: dlouhodobé, soustavné určení stavu Nevýhody: závislost posuzovatelů, nekvalifikovanost posuzovatelů

Formulář k dotazování obyvatel při podezření na únik zapáchajících látek metodou dle ČSN 53 5030 Místo : Respondent č. : Rok sledování : 2003 Denní doba sledování: 18.00 hod. Měsíc Intenzita pachu Den 0 1 2 3 4 5 0 1 2 3 4 5 0 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 Na druhé straně tohoto formuláře jsou pokyny k jeho vyplnění.

Příklad - Kataforetické nanášení barev u 84,6 % dotazníků z vrácených a vyplněných 13 je doba obtěžování zápachem po více než 2% sledované doby u 30,6 % dotazníků z rozdaných 36 je doba obtěžování zápachem po více než 2% sledované doby Získané výsledky poukazují na překročení imisního limitu pro obtěžování zápachem (přípustné míry obtěžování zápachem), kdy zápach byl vnímán jako obtěžující u více než 5 % sledované populace (žijící ve městech) po více než 2 % sledované doby formou dotazování panelového vzorku obyvatel.

Příklad velkochov vepřů Ke zpracování bylo předáno ze 17 rozdaných všech 17 vyplněných dotazníků (2 vyplněny nedostatečně a proto nebylo možné je do souboru zpracování zařadit). Celková doba sledování (3 měsíce). U 6 respondentů z 15, tj. u 40 %, je obtěžování zápachem (stupeň obtěžování zápachem 3 až 5) po dobu delší než 10 %. Závěry: Získané výsledky poukazují na překročení imisního limitu pro obtěžování zápachem (pro vesnice nesmí být počet respondentů s dobou obtěžování vyšší než 10 % sledované doby vyšší než 15 %).

Závěry pro orgán ochrany veřejného zdraví Samotné obtěžování pachem nelze považovat za škodlivé pro zdraví, ale ovlivňuje kvalitu života. Při respektování všeobecně přijímané definice Světové zdravotnické organizace (WHO), kdy zdraví je definováno jako stav fyzické, psychické a sociální pohody a ne pouhá absence nemoci či vady, musíme akceptovat jeho negativní dopad na zdraví obyvatelstva a přijímat opatření na jeho minimalizaci.

Zákon o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb. HLAVA VII Výkon státní správní činnosti 45 Ministerstvo zdravotnictví c) provádí sledování zdravotního stavu obyvatelstva a hodnocení zdravotních rizik v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší a sídelních seskupeních pro potřeby zpracování programů zlepšení kvality ovzduší, d) provádí účelová měření ovzduší ve vybraných sídlech z hlediska ochrany veřejného zdraví pro potřeby monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí, hodnocení a řízení zdravotních rizik; v rozsahu dohodnutém s ministerstvem a na jeho žádost se rovněž podílí na měření v základní imisní síti, e) zaujímá stanoviska z hlediska ochrany zdraví lidí k záměrům, které mohou výrazně ovlivnit čistotu ovzduší, zejména ke strategiím rozvoje jednotlivých oborů, odvětví a územních celků.

Děkuji za pozornost

Statistické metody stanovení

Statistické metody stanovení

Statistické metody stanovení

Statistické metody stanovení

Statistické metody stanovení

Statistické metody stanovení

Panelový vzorek - soubor osob zvolený z cílové skupiny obyvatel sídlících ve sledované a srovnávací zóně, které splňují určité požadavky reprezentativnosti a které se nacházejí v daných zónách v určené denní době. Časové intervaly sledování Posuzování pachu se má provádět v určitou pevně stanovenou denní dobu. Tato doba by se neměla měnit v průběhu jednoho sledování a v jedné sledované oblasti. Zvláštní pozornost je třeba věnovat skutečnosti, že obtěžování pachem, k němuž dochází po skončenínormálnípracovnídoby, je ze společenského hlediska daleko závažnější. Doba sledování Krátkodobé sledování v průběhu 2-3 měsíců s četností nejméně jednou denně. Dlouhodobé sledování v průběhu 12-14 měsíců nejméně jednou týdně ve stejnou dobu.

Motivace a instruktáž členů panelového vzorku Je třeba informovat o smyslu a cílech akce, přesvědčit o nezbytnosti sledování a o významu svého příspěvku této akci. Každý člen musí být instruován o technickém způsobu provedení pozorování. Pro školení je možné volit formu písemnou, individuální při osobní návštěvě nebo skupinovou. Při školení obdrží každý respondent formulář záznamu sledování s informací o vyplnění.

Formulář k dotazování obyvatel při podezření na únik zapáchajících látek metodou dle ČSN 53 5030 Místo : Respondent č. : Rok sledování : 2003 Denní doba sledování: 18.00 hod. Měsíc Intenzita pachu Den 0 1 2 3 4 5 0 1 2 3 4 5 0 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 Na druhé straně tohoto formuláře jsou pokyny k jeho vyplnění.

Přednáška o zdravé výživě Nadpis druhého listu strava má být co nejvíce pestrá velmi důležitá je péče o pitný režim při přípravě stravy důsledně dbát na prevenci alimentárních nákaz nelze-li ať už z jakýchkoliv důvodů zajistit dlouhodobě pestrou a vyváženou stravu, je možná rozumná suplementace vhodným doplňkem mléko a mléčné výrobky - alespoň dvě dávky denně, za dávku považujeme 250 ml mléka, acidofilního mléka nebo kefíru, 1 jogurt pokud zdravotní stav nevyžaduje úplnou abstinenci, lze akceptovat konzumaci cca 20 g alkoholu / den celkem, což odpovídá přibližně 1 pivu nebo 0,2 l vína nebo 0,05 l lihovin Ing. Matěj Novák, matej.novak@zupu.cz

Přednáška o zdravé výživě Nadpis třetího listu strava má být co nejvíce pestrá velmi důležitá je péče o pitný režim při přípravě stravy důsledně dbát na prevenci alimentárních nákaz nelze-li ať už z jakýchkoliv důvodů zajistit dlouhodobě pestrou a vyváženou stravu, je možná rozumná suplementace vhodným doplňkem mléko a mléčné výrobky - alespoň dvě dávky denně, za dávku považujeme 250 ml mléka, acidofilního mléka nebo kefíru, 1 jogurt pokud zdravotní stav nevyžaduje úplnou abstinenci, lze akceptovat konzumaci cca 20 g alkoholu / den celkem, což odpovídá přibližně 1 pivu nebo 0,2 l vína nebo 0,05 l lihovin Ing. Matěj Novák, matej.novak@zupu.cz

Přednáška o zdravé výživě Nadpis čtvrtého listu Osoba A B C D Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek Sobota Neděle Ing. Matěj Novák, matej.novak@zupu.cz

Přednáška o zdravé výživě Nadpis pátého listu Ing. Matěj Novák, matej.novak@zupu.cz