Zpracoval: Ing. Bedřich Michálek, Ph.D. 23.9.2008 Současný stav těžby uranu v České republice a možnosti jejího dalšího rozvoje Pracovní návštěva Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu Parlamentu ČR
NEJVĚTŠÍ DOLY Z HLEDISKA PRODUKCE URANU stav 2006/2007 DŮL ZEMĚ VLASTNÍK/SPOLEČNOST ZPŮSOB TĚŽBY PRODUKCE (t U) % SVĚTOVÉ PRODUKCE McARTHUR RIVER KANADA CAMECO hlubinně 7200/7199 17,0 RANGER AUSTRÁLIE ERA (RIO TINTO 68%) povrchově 4026/4589 11,0 OLYMPIC DAM AUSTRÁLIE BHP BILLITON vedlejší produkt/hlubinně 2868/3388 8,0 KRASNOKAMENSK RUSKO TVEL hlubinně 3000/3037 7,0 RÖSSING NAMIBIE RIO TINTO (69%) povrchově 3077/2583 6,0 RABBIT LAKE KANADA CAMECO hlubinně 1972/1544 4,0 ARLIT NIGER AREVA/ONAREM povrchově 1565/1750 4,0 AKOUTA NIGER AREVA/ONAREM hlubinně 1869/1403 3,0 McCLEAN LAKE KANADA COGEMA povrchově 690/734 2,0 AKDALA KAZACHSTÁN URANIUM ONE loužení in situ.../1000 2,0 ZAFARABAD UZBEKISTÁN NAVOI loužení in situ.../900 2,0 BEVERLY AUSTRÁLIE HEATHGATE loužení in situ 699/634 1,5
Vývoj ceny uranu
Vývoj potřeby a těžby uranu
Jaderná energetika ve světě 16% elektrické energie je vyráběno v jaderných elektrárnách 441 jaderných reaktorů v provozu v roce 2006 s celkovým výkonem 370 GWe PLYN 19% PODÍL PRIMÁRNÍCH ZDROJŮ NA VÝROBĚ ELEKTRICKÉ ENERGIE VE SVĚTĚ ROPA 7% UHLÍ 39% VODA A JINÉ ZDROJE 19% JÁDRO 16%
Výhled jaderné energetiky 30 jaderných reaktorů je ve výstavbě dalších 30 reaktorů je naplánováno vybudovat kapacita jaderných reaktorů vzroste na 450-530 GWe do roku 2025 OTÁZKA: Budou zajištěny dostatečné zdroje přírodního uranu pro očekávané potřeby jaderných elektráren?
Těžba uranu v České republice DIAMO, státní podnik, Stráž pod Ralskem Produkce uranu 3 500 3 000 2 500 2 000 tun U 1 500 1 000 500 0 1946 1948 1950 1952 1954 1956 1958 1960 1962 1964 1966 1968 1970 1972 1974 1976 1978 1980 1982 1984 1986 1988 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 rok
Jaderná energetika v České republice V České republice je vyráběno v jaderných reaktorech PODÍL PRIMÁRNÍCH ZDROJŮ NA VÝROBĚ ELEKTRICKÉ 31% elektrické energie ENERGIE V ČESKÉ REPUBLICE UHLÍ 62% VODA A JINÉ ZDROJE 4% 4% PAROPLYN 3% 3% JÁDRO 31%
Přehled exploatace jednotlivých ložisek uranu Stráž pod Ralskem loužení in situ 15,1% Hamr 10,3% Jáchymov 6,2% Horní Slavkov 2,2% těžební oblast Příbram 1949-1992 1952 - dosud Rožná, západní Morava ukončení těžby 2012 (?) 1974-1993 1969-1996 severní Čechy od 1996 získáván uran sanací horninového prostředí západní Čechy doba exploatace 1954-1992 Jáchymov 1947-1962 Horní Slavkov 1949-1963 geologický průzkum 1955-1990 Průzkum 1,4% Západní Morava 19,2% Západní Čechy 9,0% Příbram 36,4%
Dobývací prostor ložiska Rožná Důl ROŽNÁ II v likvidaci Chemická úpravna Odkaliště Důl ROŽNÁ I
Důl Rožná I Zahájení těžby v roce 1957
Těžba uranu z ložiska Rožná Vytěženo 15,800 mil. tun rudy Průměrný obsah 1,16 kg U/tunu rudy ZÁKLADNÍ UKAZATELÉ TĚŽBY NA LOŽISKU ROŽNÁ Celkem 18 476,9 tun U 600,0 0,35 500,0 0,3 množství U kovu (t) 400,0 300,0 200,0 100,0 množství vytěženého U kovu průměrný obsah U kovu v těžené rudě 0,25 0,2 0,15 0,1 0,05 0,0 1957 1959 1961 1963 1965 1967 1969 1971 1973 1975 1977 1979 1981 1983 1985 1987 1989 1991 1993 obsah U kovu v rudě (%) 1995 1997 1999 2001 2003 2005 2007 0 množství vytěženého U kovu (t) průměrný obsah U kovu v těžené rudě (%)
Geologický řez ložiskem Rožná 4. ZÓNA 1. ZÓNA S
Sestupné lávkování na zával pod umělým stropem
Příčný řez dobývkovým blokem - schéma
komín v podloží mezipatrová rozrážka zrudnění dobývaná lávka
Sestupné lávkování na zával pod umělým stropem
PRACOVNÍ OPERACE: 1. VRTÁNÍ VÝVRTŮ PRO NÁLOŽKY TRAHAVINY 2. TRHACÍ PRÁCE 3. ODTĚŽENÍ HORNINY ŠKRABÁKEM 4. VYZTUŽOVÁNÍ
VYDOBYTÁ LÁVKA S POLOŽENÝM UMĚLÝM STROPEM PŘIPRAVENÁ K ZÁVALU
Sled dobývání rudního tělesa 2005
Sled dobývání rudního tělesa 2006
Plnění důlních vozů
Radiační ochrana Složky celkové efektivní dávky (podzemí) 100% 100% 90% 90% 80% 80% 70% 70% 60% 60% 50% 50% 40% 40% 30% 30% 20% 20% 10% 10% 0% 0% 44 51 44 51 55 53 50 55 53 50 57 57 20 20 15 16 15 16 31 20 31 20 19 19 32 36 32 36 34 34 25 18 25 24 24 18 61 61 18 18 21 21 2001 2001 2002 2002 2003 2003 2004 2004 2005 2005 2006 2006 2007 2007 Gama Gama Radon Radon Alfa Alfa
Chemická úpravna V provozu od roku 1967
Blokové schéma zpracování uranové rudy
Odkaliště chemické úpravny
Jaderný palivový cyklus
Možnosti dalšího průzkumu a těžby na ložisku Rožná ZÁSOBY 1000 t U DO ÚROVNĚ 24. PATRA PŘEDPOKLÁDANÁ TĚŽBA DO ROKU 2012 PROGNÓZNÍ ZÁSOBY 350 t U POD 24. PATREM PRŮZKUMNÉ PRÁCE
Ložiska Brzkov, Horní Věžnice a Polná Vyhledané a prognózní zásoby na ložisku Brzkov a Horní Věžnice činí 4 825 t uranu, na ložisku Polná 831 t. Objem těžitelných zásob je 2 070 tis. tun rudy což představuje cca 3 100 t uranu.
Oblast severočeské křídové tabule Do poloviny 90. let byla intenzivně těžena ložiska Hamr (hlubinným způsobem) a Stráž pod Ralskem (loužením in situ). Hlubinný důl je v současné době již zcela zlikvidován a v oblasti chemické těžby probíhá rozsáhlá a nákladná sanace horninového prostředí.
Oblast severočeské křídové tabule Známé geologické zásoby uranu v této oblasti jsou stále v množství 115 000 t uranu, nyní evidované jako nebilanční. S přihlédnutím ke komplikovaným hydrogeologickým podmínkám oblasti lze však asi jen polovinu z tohoto množství klasifikovat jako zásoby těžitelné. V oblasti je známo 8 ložisek, z nichž 5 (Hamr, Stráž, Osečná Kotel, Břevniště a Hvězdov) jsou chráněna institutem Chráněné ložiskové území. Obnovení těžby uranu v severních Čechách není v současné době z řady důvodů možné a veřejností akceptovatelné. Nic však nebrání vedení odborné diskuze směřující k hledání vhodného způsobu exploatace, úpravárenských technologií a řešení souvisejících ekologických problémů jako příprava na situaci, až vznikne potřeba těžby i v této oblasti.
Oblast severočeské křídové tabule
Likvidace dolů a odstraňování následků těžby a úpravy uranové rudy Likvidace a zabezpečení důlních děl, případně volných prostor po dobývání v podzemí Vytvoření nového vodního režimu důlních vod Odstranění nebo nalezení nového využití povrchových objektů Rekultivace odvalů, poklesových kotlin a propadů Rekultivace a sanace odkališť
Vyvádění vod ze zatopeného ložiska Olší
Obsah uranu v důlních vodách a jejich čištění OBSAH URANU V DŮLNÍCH VODÁCH LOŽISKO ROŽNÁ, LOŽISKO OLŠÍ 14,0 obsah U ve vodách (mg/l) 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 obsah uranu v důlních vodách - ložisko Rožná v těžbě obsah uranu v důlních vodách - zatopené ložisko Olší 0,0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 obsah U ve vodách, dolové pole Bukov obsah U ve vodách, dolové pole Rožná obsah U ve vodách, ložisko Olší
Výnos uranu z čištění důlních vod VÝNOS URANU Z DŮLNÍCH VOD - LOŽISKO OLŠÍ 350 3500 300 3000 množství čerpaných vod (tis.m3) 250 200 150 100 obsah uranu v důlních vodách množství čerpaných důlních vod výnos uranu z důlních vod 2500 2000 1500 1000 výnos U (kg), obsah U ve vodách/100 (mg/l) 50 500 0 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 množství čerpaných vod výnos U z důlních vod obsah U v důlních vodách/100 0
Vertikální stratifikace důlních vod v zatopeném ložisku 0 Ložisko Příbram - koncentrace uranu v důlních vodách Hloubka pod hladinou[m] 200 400 600 800 1000 1200 jáma č. 15 (2005) jáma č.19 (2005) jáma č.19 (2004) 1400 5 6 7 8 9 10 Koncentrace U [mg/l]
Princip intenzivního využití důlních vod Samovolný přírodní proces rozpouštění uranových minerálů vdůlních vodách po předchozí oxidaci v etapě exploatace ložiska
Lokality ve správě odštěpného závodu GEAM
RD JESENÍK Zlaté Hory
JLD Hodonín
RUD Rosice, Oslavany
ČDV Běstvina
Děkuji Vám za pozornost Ing. Bedřich Michálek, Ph.D. DIAMO státní podnik Odštěpný závod GEAM