ústav pro výzkum informaèních technologií støední odborné školy Interdact

id ústav pro výzkum informaèních technologií støední odborné školy Interdact kvìten/èerven 2013 upravená verze - únor 2014

vedoucí ústavu: BA Ondøej Drudik grafický návrh, návrh rozložení: Marek Šimr editor: Hoang Phi Manh, Marek Šimr, David Spousta, Petr Kulhánek, a další design úvodního loga InterDactu: Jakub Mokrohajský, Lukáš Vokurka V pøípadì, dotazù nebo chcete-li zveøejnit své èlánky posílejte je na ondrej.drudik@interdact.cz

EDITORIAL Vážení a milý ètenáøi, v druhém èísle Interdact bulletinu pøedstavujeme nìkolik roèníkových prací studentù ètvrtých roèníkù z oboru Informatika v ekonomice zabývající se Operaèními systémy, Historií informaèních technologií a také Obchodováním na internetu. Tyto témata jsou zvolena zámìrnì, protože by mìla pomoci jako výchozí podklady k maturitním zkouškám, kde jsou tato právì témata také obsažena. Zároveò je také zaøazeno oddychové téma zabývající se Mass Multiplayerem a obecnì rùznými žánry moderních i starších her. Dále jsou v tomto èísle pøedstaveny grafické práce našich studentù, zejména ve vektorovém grafickém programu Corel Draw. Dále bych chtìl podìkovat všem studentùm, kteøí se podíleli na upraveném grafickém vzhledu této publikace, zejména nìkterým studentùm z IE3. Nakonec bych všem studentùm chtìl popøát hezké prázdniny, plné zajímavých zážitkù. pøeji všem pøíjemné a pouèné ètení BA Ondøej Drudik vedoucí ústavu informaèních technologií støední odborné školy Interdact 03

stránka 5 Operaèní systémy stránka 13 Historie IT stránka 18 Mass Multiplayer Jakub Muhlberger Lukáš Vokurka Fiala Jan pøehled vlastností dnešních a h i s t o r i c k ý c h o p e r a è n í c h systémù, nejdùležitìjších výrobcù OS; roèníková práce (povinný materiál pro IT2, IE3, a doporuèený materiál pro IT1) tento èlánek se zabývá bohatou h i s t o r i í i n f o r m a è n í c h t e c h n o l o g i í o d j e j i c h prvopoèátkù až do souèasnosti, roèníková práce (povinný materiál pro IT1, IT2, IE3) analýza mass multiplayer RPG, aspektù tìchto typù her, seminární práce stránka 24 E-commerce stránka 34 Bezpeènost Cloudu stránka 49 Grafické práce studentù Patrik Šulc Drudik rùzní autoøi p o d ro b n é z h o d n o c e n í a a n a l ý z a e l e k t r o n i c k é h o obchodování a aspektù e- commerce, vèetnì jeho vývoje, roèníková práce (povinný materiál pro IT2, IE3, doporuèený materiál pro IT1) studijní materiál, který navazuje na pøedešlý èlánek zabezpeèení poèítaèových sítí z minulého èísla, který dopodrobna rozebírá fungování cloudu a datacenter studijní materiál ( p ov i n n ý m a t e r i á l p r o I E 3, doporuèený materiál pro IT2 a IT1) pøedstavení projektù studentù naší školy, zejména vytvoøené ve v e k t o r o v é m g r a f i c k é m programu Corel Draw (prezentace školy) 04

OPERAÈNÍ SYSTÉMY - Jakub Mûhlberger Téma operaèní systém jsem si vybral, jelikož se o operaèní systémy zajímám a používám je, jako ostatnì každý, kdo používá poèítaèe. Operaèní systém je velmi dùležitý pro chod a práci s poèítaèem. Umožòuje nám pøístup ke všem èinnostem, které nám poèítaè nabízí. Ve své práci budu popisovat veškeré èásti operaèního systému, historii, výrobce a další. Doufám že se pøi psaní mé práce nauèím mnoho užiteèných vìcí a zdokonalím tím své znalosti poèítaèù. Co jsou informaèní technologie? Informaèní technologie, je technické odvìtví, které se zabývá zpùsobem, jakým fungují poèítaèe, respektive jakým zpùsobem funguje jejich hmotná èást, tedy hardware. Zároveò je to také souhrnné oznaèení pro tyto technologie. Co je operaèní systém? Operaèní systém je základní programové vybavení poèítaèe (software) nezbytné pro jeho provoz. Je to rozhraní, jehož prostøednictvím uživatel komunikuje s hardwarem (fyzickými èástmi poèítaèe). Je to velmi komplexní software, jehož vývoj je velmi složitý a nároèný. Døíve byl operaèní systém pouze textový, ale dnes je již plnì grafický. Skládá se z jádra (oznaèovaného jako kernel) a pomocných systémových nástrojù. Jádro - které funguje jako spojení mezi HW a OS - je základním kamenem operaèního systému. Zavádí se do operaèní pamìti poèítaèe pøi startu a zùstává v èinnosti po celou dobu bìhu operaèního systému. Jádro mùže být naprogramováno rùznými zpùsoby a podle toho rozeznáváme 3 druhy: 1) Monolitické jádro - jádro je jedním funkèním celkem 2) Mikrojádro - jádro je velmi malé a všechny oddìlené èásti pracují samostatnì jako bìžné procesy 3) Hybridní jádro - kombinuje vlastnosti monolitického jádra a mikrojádra 05

OPERAÈNÍ SYSTÉMY Funkce operaèního systému 1) Správce prostøedkù - resources manager 2) Virtuální poèítaè - virtual machine Správce prostøedkù - prostøedky jsou vstupní/výstupní zaøízení, soubory, procesor, pamì apod. Operaèní systém vlastní jednotlivé systémové prostøedky - pøidìluje a odebírá je jednotlivým procesùm. Virtuální poèítaè - operaèní systém skrývá detaily ovládání jednotlivých zaøízení (transparentnost), definuje standardní rozhraní pro volání systémových služeb. Programátor mùže díky "odizolování" od konkrétních zaøízení pracovat i se zaøízeními, o kterých jeho autor v dobì vytváøení programu nemìl ani ponìtí. Rozdìlení operaèních systémù: Desktopové: - Jednouživatelské - Umožòují spouštìní více aplikací jednoho uživatele - Sdílení souborù a složek s omezenou bezpeèností - Pøíklady: Microsoft Windows, Apple MAC OS, Unix/Linux Serverové: - Podpora více uživatelù souèasnì - Víceuživatelské aplikace - Robustní systémy, vìtšinou velmi naddimenzované - Výraznì vyšší stupeò bezpeènosti - Pøíklady: Windows Server, Novell NetWare, Linux, Unix Rozdìlení operaèního systému podle zpùsobu nasazení: - Dávkový OS - Interaktivní OS - Operaèní systém reálného èasu je to multitaskingový operaèní systém zamìøený na bìh procesù reálného èasu. Uplatòuje se v oblastech robotiky, telekomunikace, automatizace a embedded systémù. 06

OPERAÈNÍ SYSTÉMY Rozdìlení operaèního systému pro víceprocesorové stroje: Asymmetric multiprocessing pouze jeden procesor smí pracovat se systémovými datovými strukturami. Výhody: jednodušší není potøeba, aby OS umožòoval sdílení svých vnitøních datových struktur. Nevýhody: nižší pružnost, v nìkterých pøípadech nižší výkonno. Symmetric multiprocessing se systémovými datovými strukturami mùže pracovat více procesorù. Jednouživatelské operaèní systémy Monitor je jednoduchý operaèní systém, který naète úlohu z pamìti, pøedá øízení úloze a když úloha skonèí, pøedá øízení zpìt monitoru. Víceuživatelské operaèní systémy Je to takový operaèní systém, který má schopnost pøipravit pracovní prostøedí pro více uživatelù, ale zároveò tyto uživatele dokáže držet v bezpeèí pøed vlivy ostatních uživatelù (dokáže je vzájemnì oddìlit a kontrolovat). Charakteristickým rysem víceuživatelského operaèního systému je existence nástrojù pro omezování práv jednotlivých uživatelù. Díky tomu nemùže obyèejný uživatel mazat systémové soubory ani soubory jiných uživatelù, nemùže násilím ukonèovat bìh systémových procesù a procesù jiných uživatelù, apod. Vlastnosti víceuživatelských systémù: - Možnost souèasné práce více uživatelù - Indentifikace a vzájemná ochrana uživatelù Vlastnosti víceúlohových OS (multitasking) - Operaèní systém umožòuje správu více procesù - Bìh více procesù ve sdílení èasu - Ochrana pamìti, plánování procesù Vlastnosti vícevláknových OS (multithreading) - Proces se mùže skládat z nìkolika souèasnì bìžících úloh - Pøechod od plánování procesù na plánování vláken (thread) Vlastnosti víceprocesorových OS (multiprocessing) - Operaèní systém podporuje práci s více procesory 07

OPERAÈNÍ SYSTÉMY Módy operaèního systému: Reálný mód (real mode) - schopnost adresovat jen 1 MB pamìti Chránìný mód (protected mode) - umožòuje pøístup k celkové pamìti PC vèetnì virtuální (èást HDD urèená k emulaci RAM) - aplikace neodèerpávají pamì aktuálnì bìžícím aplikacím Virtuální reálný mód - umožòuje aplikacím v reálném módu pracovat v chránìném režimu Kompatibilní mód - vytváøí prostøedí døívìjších operaèních systémù pro nekompatibilní aplikace Privilegované prstence pro chránìný mód OS. Operaèní systém urèuje, které procesy beží v daném módu. 08

OPERAÈNÍ SYSTÉMY Operaèní systémy od spoleènosti Microsoft Microsoft je americká akciová spoleènost se sídlem v Redmondu ve státì Washington. Zabývá se výrobou mnoha produktù úzce spjatými s poèítaèi, nebo mobilními telefony. Tato firma byla založena roku 1975 v Albuquerque v Novém Mexiku Billem Gatesem a Paulem Allenem za úèelem vývoje a prodeje interpretù BASIC pro Altair 8800. Na zaèátku 80 let zaèala dominovat trhu s operaèními systémy se svým systémem pro domácí poèítaèe MS-DOS. Microsoft se také zaèal zamìøovat na výrobu kanceláøských programù Microsoft Office. V posledních letech se Microsoft zamìøil i na výrobu herních konzolí - Xbox a Xbox 360. V kvìtnu 2011 Microsoft zakoupil za 8,5 miliardy dolarù spoleènost Skype Communications První grafický systém, který firma Microsoft zaèala prodávat v roce 1985. Nejednalo se o operaèní systém v pravém slova smyslu, ale o nadstavbu nad 16bitový systém DOS (DOS mìl pouze textové uživatelské rozhraní s pøíkazovým øádkem). Windows pro DOS se spouštìl jako bìžný program až poté, co se zapnul systém DOS. Windows 1.0 - první verze tohoto operaèního systému byla na trh uvedena roku 1985. Tento operaèní systém poskytoval uživateli jednoduché grafické rozhraní, ve kterém bylo možné spouštìt vìtšinu jednoduchých programù pùvodnì vytvoøených pro DOS. Okna se u Windows 1.0 nemohla pøekrývat a nìkteré složitìjší programy se v tomto prostøedí nedali používat. Grafické programy urèené pro tento Windows postupnì nahradily programy urèené pro DOS. Windows 2.0 - tato verze operaèního systému Windows byla uvedena na trh v øíjnu 1987. V tomto operaèním systému se okna programù již mohla pøekrývat a byly zmìnìny a rozšíøeny klávesové zkratky. Verze 2.1 byla uvedena v kvìtnu 1988 a byla dostupná ve dvou provedeních: Windows/286 2.10 a Windows/386 2.10. Windows 3.0 a 3.1 - byly to první operaèní systémy Windows, které zaznamenaly komerèní úspìch. Jádro tìchto operaèních systémù obsahovalo èásteènou podporu 32bitových ovladaèù, které pøistupovaly k hardwaru pøímo bez využití služeb DOSu a BIOSu. Tyto systémy pøinesly také lepší design, hlavnì kvùli dispozicím nových virtuálních pamìtí a naèítatelných virtuálních ovladaèù zaøízení (VxDs). Windows 95 - jednu z nejvìtších zmìn prodìlalo grafické rozhraní, které pøineslo intuitivnìjší a snazší ovládání a tím i vyšší zájem uživatelù. Bìhem prvního dne se prodalo 300,000 kopií. Tento operaèní systém obsahoval i podporu protokolu TCP/IP, což umožòovalo pøímý pøístup k internetu bez instalace doplòkù od jiných dodavatelù. Windows 98 a 98 SE - byl uveden v èervnu 1998. Pøidal podporu USB, automatické aktualizace poèítaèe, Internet Explorer 4.01, panel pro snadné spuštìní a další. V kvìtnu 1999 byl pøedstaven Windows 98 Second Edition, který opravil øadu menších chyb a obsahovala novìjší verze programù. 09

OPERAÈNÍ SYSTÉMY Windows ME (Millennium Edition) - byl uveden v roce 2000 a byl posledním z øady Windows pro DOS. Windows XP (Experience - zkušenost) - byl vydán v roce 2001. Prodával se do roku 2008 v mnoha rùzných variantách. Windows Vista (výhled/rozhled) - byl vydán v roce 2007. Tento operaèní systém nebyl ani zdaleka tak úspìšný jako pøedcházející Windows XP. Windows 7 - byl vydán v roce 2009. Vydává se jak v 32bitové, tak i v 64bitové verzi. Oproti Windows Vista je tento operaèní systém výraznì modernizován a jeho cílem je plná kompatibilita s existujícími ovladaèi zaøízení, aplikací a hardwaru. Windows 8 - je nejnovìjší operaèní systém firmy Microsoft. Byl vydán 26. øíjna 2012. Stejnì jako u Windows 7 se vydává v 32 i 64bitové verzi. Je založen na uživatelském rozhraní Modern User Interface (pùvodnì Metro), které je známe ze sytému Windows Phone. Je urèen pro použití ve stolních i pøenosných poèítaèích, vèetnì tabletù. Operaèní systémy od spoleènosti Apple Apple Inc., døíve Apple Computer Inc., je podnik založený roku 1976 Stevem Jobsem, Stevem Wozniakem a Ronaldem Waynem v oblasti Silicon Valley ve mìste Cupertin v americké Kalifornii. Firma Apple nejdøíve zaujala na trhu se svojí poèítaèovou stavebnicí Apple I, který byl následován velmi úspìšným modelem Apple II. V 80. letech tuto øadu nahradila nová øada Macintosh - pozdìji Mac. Hlavní doménou této firmy je výroba poèítaèù a v dnešní dobì i mobilních telefonù. První iphone byl pøedstaven v lednu 2007 a od té doby se stal celosvìtovým hitem. Mac OS X 10.0 Cheetah - vydán 24. bøezna 2001. Mac OS X 10.1 Puma - vydán 25. záøí 2001. Mac OS X 10.2 Jaguar - vydán 23. srpna 2002. Pøináší mnoho nových aplikací a možností. Zvyšuje rychlost celého systému, obsahuje nové funkce pro handicapované, vylepšený "Finder", který umožòuje vyhledávat pøímo v každem oknì, nový program pro chatování "ichat" a mnoho dalších menších vylepšení 10

OPERAÈNÍ SYSTÉMY Mac OS X 10.3 Panther - vydán 24. øíjna 2003. Obsahuje další vylepšení aplikace "Finder", nový systém pro manipulaci s okny "Exposé", podporuje také rychlé pøepínání uživatelù. Novinkou je "ichat AV", který nyní umožòuje videokonferenèní hovory, vestavìná podpora pro faxování, vylepšená kompatibilita se systémem Microsoft Windows, nebo tøeba zvýšená rychlost celého systému s lepší podporou pro G5. Mac OS X 10.4 Tiger - vydán 29. dubna 2005. Je vybaven novou funkcí "Dashboard", která funguje jako pøídavná plocha s ovládacími prvky a také aplikací "Spotlight" umožòující vyhledávání na disku poèítaèe. Mac OS X 10.5 Leopard - vydán 26. øíjna 2007. Novinkou je tzv. "Quick Look", který umožòuje zobrazit obsah souboru bez otevírání aplikace, "Time Machine" - program pro archivaci, zálohování a obnovu dat. Další vìcí, kterou tento operaèní systém obsahuje je správce virtuálních pracovních ploch "Spaces". Mac OS X 10.6 Snow Leopard - vydán 29. srpna 2009. Jednou z jeho výhod je, že po nainstalování je velikost tohoto operaèního systému o 7 GB menší, než jeho pøedchozí verze Leopard. Je to také první 64bitový Mac OS X pro procesory Intel. Vìtšina aplikací v tomto operaèním systému je 64bitová. Obsahuje plnì integrované vícedotykové ovládání a podporu pro využití výkonu grafické karty i v negrafických aplikacích "OpenCL". Mac OS X 10.7 Lion - vydán 20. èervence 2011. Tento systém je jako první plnì dostupný v èeštinì. Má v sobì zahrnutou aplikaci "Mac App Store", pro pøístup k distribuènímu kanálu aplikací pod správou Applu. Sluèuje "Dashboard", "Exposé" a "Spaces" do jednoho celku použitím aplikace "Mission Control", podporuje fullscreenové aplikace a také obsahuje možnost procházet starší verze dokumentù (aplikace "Versions"), automatické ukládání dokumentù (aplikace "Auto Save"), nebo otevírání aplikací ve stejném rozmístìní oken a kurzorù, jako pøed zavøením okna (aplikace "Resume"). Mac OS X 10.8 Mountain Lion - zatím nejnovìjší operaèní systém z øady Mac OS X vydán 19. èervence 2012. Do tohoto operaèního systému pøibyly aplikace pro pøipomínky ("Reminders"), poznámky ("Notes"), pøevzaté z ios. Obsahuje také notifikaèní centrum a integrovaný Twitter a Facebook. 11

OPERAÈNÍ SYSTÉMY Volba operaèního systému: Pøi volbì operaèního systému bychom mìli zjistit, jaké aplikace chceme na poèítaèi provozovat (operaèní systém s nimi musí být kompatibilní), charakter aplikací (jestli jsou jednouživatelské, nebo víceuživatelské), jak vysokou bezpeènost potøebujeme (pokud budeme používat poèítaè pouze v domácnosti, nebo ho bude používat. napøíklad firma, která manipuluje s osobními informacemi) a také bychom mìli zjistit, jaké hardwarové nároky daný operaèní systém má. Závìr: První poèítaèe pracovaly bez operaèního systému. První operaèní systémy byly dodávány k sálovým poèítaèùm (Mainframe) firmy IBM, která na nì v té dobì mìla témìø monopol. Mezi nejznámìjší výrobce operaèních systémù pro poèítaèe patøí napøíklad firmy Microsoft, Linux, nebo Apple. Nejrozšíøenìjším operaèním systémem na svìtì (s 54% procenty celkového podílu) byl k dubnu 2011 Windows XP z øady Windows NT od firmy Microsoft, který byl vydán v roce 2001. Je urèen pro použití na domácích, firemních osobních poèítaèích, laptopech a mediálních centrech. Prodej byl ukonèen v roce 2008. Do 8. Dubna 2014 budou poskytovány jen nejdùležitìjší bezpeènostní aktualizace a poté bude jakákoliv další podpora ukonèena. Druhým nejrozšíøenìjším byl Windows 7 s 22% a tøetí místo obsadil Windows Vista se 17%. Dále pak následovaly Mac OSX s 6% a Linux s 1%. V dnešní dobì nemají operaèní systémy jen poèítaèe, ale také mobilní telefony, tablety a další. Nejrozšíøenìjší operaèní systémy pro mobilní telefony jsou Symbian od firmy Nokia, iphoneos od firmy Apple, Android od firmy Google a také Windows mobile od firmy Microsoft. 12

HISTORIE IT - Historie Informaèních technologií Je celkem zajímavé, že vùbec první zmínky o zaøízeních, které mùžeme považovat za tzv. prapradìdeèky dnešních poèítaèù datujeme již od roku 3000 let pø. n. l. Jeho název je ABAKUS. Zøejmì šlo o "zaprášený kámen, který se používal v Babylonii. Nejstarším dochovaným exempláøem je SALAMISKÁ TABULKA, pocházející cca z roku 300 pø. n. l.. Mechanické kalkulátory První mechanický kalkulátor vznikl mezi roky 150 a 100 pø. n. l. s názvem MECHANISMUS Z ANTIKYTHÉRY. Zøejmì sloužil k výpoètu vesmírných tìles a skládal se z více než tøiceti ozubených koleèek seøezaných v rovnostranných trojúhelnících. Byl založen nejspíše na "heliocentrickém postupu" (obíhání Zemì kolem Slunce). Vìtšina mechanických kalkulátorù byla založena na desítkové soustavì. Roku 1642 fyzik a teolog Blaise Pascal vyrobil ve pouhých 19ti letech poèítací stroj, který umìl sèítat a odèítat. Bìhem svého života nechal vyrobit ještì více než 50 kusù. Roku 1725 použil Basile Bouchon dìrovaný papír pro øízení tkalcovského stavu. O rok pozdìji je Jean-Baptiste Falcon vylepšil spojením karet. 1801 Joseph Marie Jaxquard použil v tkalcovském stavu dìrné štítky, které bylo možné vymìòovat. Charles Babbage uplatnil roku 1835 tyto dìrné štítky k programování. Jeho firma se pozdìji stala základem spoleènosti IBM a tento charakter uchování a zpracování dat se zachoval na 100let. První programovatelné stroje Roku 1833 Charles Babbage pokroèil od svého Difference engine k návrhu na Analytical engine, který se stal prvním universálním PC (dokáže emulovat jiné stroje zmìnou programu). Pokus o sestavení tohoto stroje však skonèil neúspìšnì z finanèních dùvodù. 13

HISTORIE IT Nultá generace Elektromechanické stroje využívající vìtšinou relé. Kmitoèet mìly vìtšinou okolo 100Hz. Vývoj této technologie zpùsobila 2. svìtová válka. Roku 1934 Ing. Konrad Zuse sestrojil první funkèní poèítací stroj pracující v dvojkové soustavì s programem na dìrné pásce (kinofilm). Mìl kolíèkovou pamì 16 èísel a byl velmi poruchový. Z2 obsahoval již 200 relé, pamì byla mechanická, pøevzatá ze Z1. Z3 byl vylepšený Z2. Obsahoval 2600 elektromagnetických relé a byl využit k výpoètùm drah balistických raket V2. Pracoval pouze ve dvojkové soustavì a byl schopen provést až 50 výpoètù za minutu. Bohužel byl tento poèítaè znièen roku 1944 pøi náletu. Colossus Mark I Poèítaè vytvoøený Ing. Betchleyem Parkem pro lámání nìmeckých šifer, vytváøených šifrovacími stroji ENIGMA a dálnopisy SZ40 a T52. Obsahoval vakuové elektronky. Byl 15 metrù dlouhý a pohánìn elektromotorem o výkonu 3.7 kw. Byl øízen programem na dìrné pásce. Colossus pracoval v desítkové soustavì a pevnì danou desetinnou èárkou. Byl schopen seèíst a odeèíst dvì èísla za 0.3 sek, vynásobit za 6 sek a vypoèítat hodnotu úhlu za 1 minutu. Colossus Mark II Tento poèítaè obsahoval èistì relé a to pøibližnì 13 000. Operaèní pamì byla schopna pojmout až 100 èísel s desetinnými èárkami. Byl pøibližné 2 rychlejší než jeho pøedchùdce ve všech ohledech. ABC Poèítaè schopen vyøešit lineární rovnice sestaven prof. Johnem V. Atansoffem roku 1944. SAPO První poèítaè vyroben roku 1957 v Èeskoslovensku obsahoval 7000 relé a 400 elektronek. Mìl magnetickou bubnovou pamì. Pracoval ve dvojkové soustavì s pohyblivou øádovou èárkou. Zvláštností tohoto poèítaèe bylo hlavnì to, že obsahoval 3 shodné procesory pracující souèasnì. Výsledek každé operace porovnal mezi procesory. Tento pozoruhodný poèítaè byl sestaven doc. dr. A. Svobodou, Ing. Oblonským a jejich spolupracovníky. Bohužel 3 roky po jeho spuštìní tento poèítaè shoøel. 14

HISTORIE IT První generace (1945 1951) Tato generace byla charakteristická použitím elektronek a v malé míøe ještì relé. Tyto poèítaèe byly pomìrnì neefektivní, drahé, mìli vysoký výkon, èasto se porouchávali a mìli nízkou výpoèetní rychlost. U tìchto poèítaèù byl úspìch, pokud se povedlo ukonèit jeden výpoèet bez jakékoliv poruchy. ENIAC Elektronkový poèítaè pracující podobnì jako dnešní poèítaèe. Provádìl až 5000 výpoètù za sekundu a byl energeticky velmi nároèný, poruchový a drahý. Byl v provozu od roku 1944 do roku 1955. MANIAC ENIAC byl pøímou inspirací pro sestavení poèítaèe MANIAC. Sestavil ho John von Neumann a byl použit k matematickým výpoètùm pøi fyzikálních dìjích a byl velkou pomùckou pøi vývoji jaderné bomby. Druhá generace (1951 1965) Tato generace poèítaèù využívala polovodièové elektronky (tranzistory), díky kterým se snížila spotøeba, zvýšila rychlost a spolehlivost a zmenšili se hlavnì rozmìry. UNIVAC Tento poèítaè vyroben roku 1951 byl èistì elektronkový a úspìšnì pøedpovìdìl volební vítìzství prezidenta Dwighta D. Eisenhowera. EPOS Elektronický poèítaè spuštìný roku 1960 vylepšený na EPOS II ihned rokem 1962 tranzistory vykonával 30 tisíc operací za sekundu. V 70. letech byl pøejmenován na ZPA 600 a ZPA 601 byl vybaven již operaèním systémem ASSEMBLER a tento poèítaè byl již vyrábìn i v mobilní (pøenosné) verzi. Tøetí generace (1965 1980) Tato generace využívala již integrované obvody. V této generaci se objevují již minipoèítaèe a mikropoèítaèe. Cray Roku 1976 byl tento superpoèítaè nejvýkonnìjší na svìtì. IBM Systém 360 Nejznámìjší øada poèítaèù IBM 360. Skládaly se z elektronických souèástek (nejvíce tranzistorù). Byl schopen spustit více úloh najednou díky tøem pamì ovým oblastem 15

HISTORIE IT Ètvrtá generace (od roku 1981 po souèasnost) Tato generace je charakteristická mikroprocesory a osobními poèítaèi. Nastává úpadek tzv. mainframe (sálových poèítaèù). V této generaci zaèíná generace systémù DOS a vznikají GUI ( graphic user interface = grafická uživatelská rozhraní). Cena poèítaèù rapidnì klesá a zároveò se nebývalou rychlostí zvyšuje jejich výkon. S rozvojem poèítaèových sítí vzniká také internet. Výkon PC má èasem na starosti více procesorù najednou (multiprocesory). IBM PC První domácí poèítaè. V tìchto PC byla použita grafická karta typu CGA (color graphic adapter), která dovolovala zobrazit až 16barev, nebo MDA (monochrome Display Adapter), která zobrazovala informace pouze v èernobílé podobì). Nejèastìji se jako pamì ové média používali diskety. IBM XT Byl navržen pro diskety a už i pevné disky. Firma ho pøedstavila 2 roky po IMB PC. IBM XT/370 Vlastnil 3 vlastní 8mi bitové karty. ATARI 800 Øada 8-bitových domácích poèítaèù. CPU cca 1.8 MHz, grafika 384 pixelù, RAM 64 KB, ROM 24 KB, zvuk zajiš ovali 4 oscilátory. Comodore Amiga Systém byl založen na sérii mikroprocesoru Motorola 68k. Na tehdejší dobu 1982 ve svém jádru také skrýval nevídané grafické a zvukové schopnosti. Mìl v sobì integrovanì zabudovaný operaèní systém AMIGA OS. Pátá generace (budoucnost) Nikdo nedokáže pøedem øíci, kam bude technologie PC v budoucnu smìøovat, tudíž se mùžeme pouze domnívat, co by mohlo být. Nanoboti Stroje nebo roboti, které mají komponenty o velikosti kolem jednoho nanometru. Ovládají se pomocí speciálních ovladaèù a mohou pomáhat zejména pøi všelijakých onemocnìních pøímo uvnitø organismu èlovìka. 16

HISTORIE IT Superpoèítaèe souèasnosti Superpoèítaè je oznaèení pro extrémnì rychlý poèítaè spojený z více poèítaèù naráz. Nejèastìji s u nich využívá systém Linux, jelikož není tak èasto napadán poèítaèovými hackery. TITAN Nejrychlejší poèítaè svìta a souèasnosti. Pamìt má více než 700TB a skládá se z 18 688 výpoèetních jednotek. Každá jednotka obsahuje grafickou kartu GPGPU Nvidia Tesla K20 a šesnáctijádrový procesor AMD Opteron 6274. Sestrojila ho firma Cray. Má výkon více než 20 petaflopsù (20 biliard operací za sekundu). Sequia Vyrobila ho firma IBM. Jeho výkon je vìtší, než 16 petaflopsù. Tvoøí ho 1,6 milionù procesových jader a je pro nìj zapotøebí k chodu 8 megawattù energie. K computer Japonský superpoèítaè, pracující v ústavu pokroèilých výzkumù RIKEN. Vlastní pøibližnì 705 tisíc jader, výkon má kolem 11 petaflopsù, pamì 1410 TB a pro chod je zapotøebí tìmìø 13 megawattù. SuperMUC Nìmecký superpoèítaè, který vyvinula opìt firma IBM. Vlastní 147,5 tisíc jader, výkon 3 petaflops, 288 TB HDD. Tianhe-1A Èínský superpoèítaè o výkonu 2.5 petaflops. 17

MASS MULTIPLAYER RPG - Fiala Jan Online hry se dìlí na nìkolik druhù. Jeden z druhù online her je RPG. Zkratka RPG znamená Role playing game v pøekladu hra na hrdiny. Tyto hry jsou vytvoøeny ze základu lepší 2D až 3D grafického rozhraní. Her RPG je mnoho a mnoho jich také bude ještì vydáno. Hry typu RPG jsou založeny na velkém prostøedí a hodnì možností ve høe. Vìtšinou hrajete za postavu/zvíøe nebo nìjakou bytost, kterou ovládáte šipkami nebo tlaèítky: w,a,s,d. Tyto hry jsou velice slavné a hraje je desítek milionù lidi v dnešní dobì. Èlovìk se,mùže pohybovat ve virtuálním svìtì, který je skvìle pøipravený na hraní pro hráèe, kde je spousty a spousty možností, jak se bavit. Tam si mùžeme vše vytvoøit nebo hrát už v pøedem vytvoøeném prostøedí, které nám nìkdo vytvoøil. Èlovìk, který hru vytvoøil a spravuje ji, se øíká zkrácenì GA - anglicky Game admin v pøekladu Herní správce. Vìk u tohoto druhu her je neomezený. Na svìtì je tìchto her mnoho a nelze je snad ani už všechny vyjmenovat natož spoèítat nebo napsat, protože by to bylo na nìkolik stovek možná tisíce stran. Každý den vyjdou minimálnì 4 RPG hry, která se vždy propagují na nìjaké další stránce, a zaplavují nás reklamou. Na internetu je dnes opravdu obrovský,,spam reklam. Mùžu tu vyjmenovat napøíklad pár online RPG her, které zná z nás urèitì mnoho. Napøíklad: World of Warcraft, League of Language, Metin2, 4 Story, Combat arms, Country strike apod... Je jich opravdu mnoho a mnoho. Základ tìchto her je postava, za kterou hrajete celou hru a vyvíjíte ji. Dìláte ji lepší vìci, level (level znamená, jak je vaše postava užvyvinutá). Ve vìtšinì tìchto her soutìžíte o to, kdo je lepší nebo, kdo to hraje déle. Získáváte vìtšinou nìjaké zkušenosti ze hry a rozvíjíte svojí postavu. Sama postava mùže také získávat zkušenosti, a pomocí tìchto zkušeností také dìlat,,levely a jak už jsem naznaèoval, tak být lepší a lepší. Mnoho lidí na tìchto hrách chce zbohatnout, a vymýšlí se komplikovanìjší a komplikovanìjší online RPG hry. Tyto hry už se platí jen za hraní a to tak, že si hru mùžete zakoupit a hrát poøád bez placení. Existují ale i hry, ve kterých se zaregistrujete a platíte za každý mìsíc, který hrajete. I v placených hrách se dají ještì samozøejmì dokoupit speciální pøedmìty, které jsou opìt k sehnání za reálné peníze. Já osobnì preferuji hry, které jsou volnì ke stažení, a mohu je hrát zadarmo. Ne každý má na koupi placených her a radši hrají volnì dostupné hry, které jsou volnì k dispozici. Pokud budete chtít hrát hry, které jsou placené, a platit je chtít nebudete, tak existuje ještì jeden zpùsob, jak je získat a to je,,cracknout si tyto hry. Slovo,,cracknout znamená, že si hru stáhnu na èerno a hraju ji zadarmo, ale takto stažený software je nebezpeèný a porušuje zákony Èeské republiky a zákony Evropské unie. Když toto zneužívání uživatelem výrobce zjistí, tak vás mùže zažalovat výrobce za zneužitíautorských práv, a mùžete zaplatit nìkolik desítek tisíc až statisíce korun. Tento zpùsob stahování nelegálních her bych asi nedoporuèoval. Samotná hra, kterou si buï stáhneme, nebo si ji zakoupíme má svùj dìj a pøíbìh, který nám nìkdo nebo nìco zajímavého vypráví. Hra se na tom zakládá, a je na tom postavena. Vìtšinou hráè hodnotí právì tento dìj nebo pøíbìh a grafické zpracování hry. Já osobnì mám také nejradìji hru s pestrým pøíbìhem a grafická úprava hry je u mì, až na druhém místì. Takto to bude mít urèitì více lidí a hráèù a bohužel si to autoøi moc neuvìdomují. To si myslím, že je velká škoda a potom i zklamání hráèù. Autoøi her chtìjí pokoøit grafické rozhraní a jiné Myslím si, že dìlají chybu, protože zapomínají na základní vìc, jako je samotný pøíbìh, který je nepostradatelnou souèástí hry samotné. 18

Analýza Online hry dìlíme na nìkolik druhù napøíklad: RPG, Arkády, Adventure a další, jak už jsem se zmiòoval. V RPG høe mùžeme chodit za nìjakou postavièku nebo pøíšerku èi stvoøení, které si mùžeme na zaèátku vytvoøit, nebo je jednoduše dostaneme. Na zaèátku každé hry bývá nìjaký pøíbìh, který se nám odehraje a vše vysvìtlí. Poté dostaneme menší užiteèný zaèáteènický návod, kde se vše nauèíme ovládat a mùžeme do boje. Na zaèátku je krajina vytvoøená fantazií a neplatí tu žádná pravidla. Pokud nìjaká pravidla používáme, a už jsou to pravidla jakékoliv RPG, èiníme tak proto, abychom naší fantazii dali nìjaký tvar, abychom ji vyjádøili, zkrátka abychom mohli hrát. Pravidla však nebyla stvoøena proto, aby naši fantazii omezovala. Proto se pøi tvorbì postavy se nebojíme nechat svou fantazii volnì rozletìt. Vymyslíme si opravdu originální postavu a hurá do hraní. Popis V RPG hrách chodíme plnit rùzné úkoly, zadání a pøání nìjakých postavièek ve høe, od kterých dostáváme po splnìní úkolu nìjakou odmìnu. Úkol mùže znít následovnì: Zabít 10x bezhlavou pøíšerku a jiné Vydìlat si mùžeme i jinak. Ve høe mùžeme pobíjet nelítostnì monstra, ze kterých nìco dostaneme. Ze zabíjení pøíšerek dostáváme zkušenosti, které nám pomáhají si vylepšovat vìci, které nasazujeme na postavu, abychom mohli lépe pobíjet pøíšerky a monstra. Za zkušenosti si nejen vylepšujeme výbavu na samotnou postavu, ale i vytváøíme lepší vývoj postavy a to tak, že èím více zabijeme pøíšerek a monstrum, tak se nám zvyšuje takzvaný,,level. To znamená, že si dìláme na postavì úrovnì. Úrovnì slouží proto, abychom mohli soutìžit mezi hráèi, kteøí hrají hru s vámi. Úrovnì ale také slouží proto, abychom mohli nosit lepší a lepší vìcí, protože ne všechny vìci ve høe budou od nejnižší úrovnì, když zaènete. Èím více zabijete a splníte úkolù, tím budete mít vyšší a vyšší úroveò postavy. Plnìní úkolù a zabíjení pøíšerek ale není vždy nejlehèí, protože ve høe máte vìtšinou nìjaké životy, které vám pøíšerky ubírají pøi jejich samotném zabíjení. Vždy není snadné úkol ve høe splnit, a èím vìtší máte úroveò, tak tím hùøe se úkoly plní. V RPG adventurách, jako teï popisuji, mùžeme dokonce jezdit na koni, sobu, lvovi, tygrovi a dokonce i drakovi, které získáme za splnìní nìjakého speciálního úkolu od pacholka, který bývá ve vìtšinì takových her. Z takového stvoøení pak mùžeme bojovat, a dokonce na nìm v nìkterých hrách mùžeme létat (Napøíklad: Word of Warcraft). V online hrách zdarma mùžeme dokonce i obchodovat mezi hráèi s vìcmi ze hry, ale i s vìcmi z IS (Item shop) v pøekladu Obchod s položky. Je to obchod, kde si mùžeme zakoupit speciální pøedmìty ve høe za reálné peníze (Èeská mìna). Ve høe kromì speciálních pøedmìtù máme i speciální schopnosti, které se v prùbìhu hry vaše virtuální postavy uèí a rozvijí je v boji pøi zabíjení nepøátel, a dìláním vyšší úrovnì postavy. Pøíklad tohoto druhu her je napøíklad: Word of Warcraft, Metin2. 19

Žánry her Každého toto nemusí bavit, ale toto je jen jeden druh online her. Existuje mnohem více druhù online her. Existuje jich strašnì mnoho. Jako pøíklad jich tu pár vypíši. Arkády - Arkády se nejèastìji hrají na kola se stupòující obtížností, nìkteré hry bývají omezeny èasem. Tento druh her byl døíve oblíben na video herních automatech, a posléze pøešel také na PC. Dle námìtu rozhoduje zejména postøeh, hbitost pohybu prstù po klávesách a jeho zautomatizování, rychlost logického myšlení, pøedvídání, trpìlivost, koncentrace, rychlost provedení nìjaké akce atd V arkádì hrách jde hlavnì o zbìsilost hraní a klikání na urèité cíle. V arkádách záleží rovnìž na šikovnosti a dùvtipu; podle množství vydávaných her na stejném principu se zaèaly dìlit do kategorií podle spoleèných znakù. Dìlení je ale jen orientaèní, nebo jedna komplikovanìjší arkáda se mùže vykazovat znaky spadajícími do více kategorií nebo naopak pro svou originalitu mùže být hùøe zaøaditelná do kterékoliv z uvedených. V Arkádách se stala také velmi populární hra pro dva a více hráèù na jednom poèítaèi. Arkáda hry se dìlí na nìkolik druhù. Dìlí se na Bojové, plošinové, sportovní, závodní a logické hry. Bojové hry Vìtšinou to bývá o dvou hrdinech, kteøí proti sobì bojují na jednom poèítaèi nebo automatech v baru ap. Hrát se ale dá i èlovìk proti poèítaèi. Hra funguje na principu zabít nepøítele, a dostat se do dalšího kola, kde hrajete proti dalšímu silnìjšímu nepøíteli. Bojujete svým vybraným hrdinou, kterého si na zaèátku vyberete a který má svoje speciální bojové údery. Ve høe asi jako ve všech se vám po zásahu do vašeho hrdiny odebírají životy, které vlastníte. Plošinové hry Plošinové hry se øadí spíše mezi takové skákaèky. Na zaèátku dostanete nìjaký úvod a tutoriál, jak postavu ovládat a projdete si menším cvièením. Poté vás hra vpustí a mùžete hrát. Váš cíl je vždy jednoduchý a to dostat se na konec. Hra se odehrává na herní kola, které se obtížností zvyšují jako pøi bojových hrách, které už jsem zmiòoval. Ve høe je asi nejdùležitìjší skákat. Musíte vìtšinou proskákat nìkolik desítek pøekážek a zlikvidovat nìkolik desítek nepøátel, abyste se dostali na konec a úspìšnì dokonèily úkol. Hra se mùže a nemusí odehrávat v èasovém limitu, a na celé kolo dostáváte omezený poèet pokusù tzv. životù, které mùžete využít, když se vám kolo nepovede a vy ho zkazíte a chcete ho zkusit znova. Nejznámìjší hra na tento zpùsob je asi Mario. Sportovní hry Sportovní hry jsou simulace a napodobeniny opravdových sportù, které mùžeme vyzkoušet. Ve sportovních hrách mùžeme vyzkoušet napøíklad jízdu na snowboardu, skateboardu, apod. V tomto sportu si mùžeme vyzkoušet speciální triky, které bychom v reálném životì asi tìžko provedli, nebo se o nì s obtížemi pokoušeli. Hra mùže být rozmanitá, ale v tomto druhu her jde spíše jen o simulaci, abychom si vyzkoušeli, jaké to mùže být. Ve sportovních hrách ale mùžeme i hrát. Mùžeme soutìžit mezi svými virtuálními protivníky. Mùžeme si zde zkusit jezdit rùzné turnaje a závody. Hra se mùže odvíjet od sbírání bodù za provádìní rùznì obtížných trikù, až po nejrychlejší jízdu a nápaditost ve høe. Závodní hry Závodní hry jsou simulace jízdy v autì, a už závodním nebo popeláøském, èi jiném úøedním vozidle. Mùžete si vyzkoušet jezdit závody a turnaje, nebo se jen projet volnì po krajinì nebo po mìstì a mnoha dalších terénù, které v takových to hrách bývá k dispozici. Závodních her je opravdu velké množství v dnešní dobì, a každým rokem jich nìkolik stovek pøibývá. Mezi nejznámìjší závodní hry patøí asi Need for speed. V takových to hrách si mùžete svoje vozidlo vylepšit, až do extrémního vzhledu 20