Zaèínáme hrát Souèástí hry je herní deska (japonsky goban) se ètvercovou sítí Pro zaèáteèníky

Transkript

1 PRAVIDLA GO Japonské slovo go znamená sílu, tvrdost, protiúder. GO je 4000 let stará, pùvodnì èínská, stolní hra pro dva hráèe. Pøed více než 1300 lety se rozšíøila do Japonska, kde byla její pravidla bìhem dlouhých staletí postupnì modifikována a vylepšována, až se ustálila do dnešní podoby. Jen v Japonsku GO hraje kolem sedmi milionù lidí. Hra nabízí prakticky nekoneèné množství herních variant. Na dálném východì je podobnì oblíbená jako u nás šachy. Hrají ji zde nejen miliony amatérù, ale i množství profesionálù. Velkou pøedností GO je, že si ji díky tzv. handicapùm mohou s potìšením zahrát i soupeøi velmi rùzných kvalit. GO se hraje tak, že dva hráèi støídavì pokládají èerné a bílé kameny na hrací desku. Cílem hry je ohranièit co nejvìtší území, pøípadnì zajmout soupeøovi co nejvíce kamenù. Zaèínáme hrát Souèástí hry je herní deska (japonsky goban) se ètvercovou sítí Pro zaèáteèníky mùže být vhodnìjší sí Dále hra obsahuje èerné a bílé kameny, kterých má každý z hráèù k dispozici neomezené množství. Zkušenosti ukazují, že hráèi vystaèí s kameny. (Pokud by pøece jen došly, je možno si se soupeøem vymìnit zajatce.) Devìt zvýraznìných prùseèíkù na hrací desce jsou tzv. handicapy (vysvìtlení viz str. 8). Slabší hráè dostane èerné kameny, nebo Obr. 1: hrací deska (goban). se o barvu kamenù losuje. První tah provede hráè s èernými kameny. Tahem se rozumí položení jednoho kamene na kterýkoli volný prùseèík sítì. Kameny se kladou pouze na prùseèíky! Hráèi se v tazích pravidelnì støídají. Co je cílem hry? Podstatou GO je boj o získání co nejvìtšího území. Územím nazýváme volné prùseèíky uvnitø oblasti, jejíž hranice je tvoøena kameny jedné barvy, pøípadnì okrajem desky. Území hráèi získávají postupným obsazováním volných prùseèíkù svými kameny tak, aby spolu sousedily po èáøe. Hráè, který získá nejvíce území, vítìzí. Abychom pochopili, jak se obsazuje území, musíme nejprve objasnit základní vìc: totiž, že kameny, podobnì jako vojáky v boji, je možno zajmout. To je základní prvek, který dìlá z GO zajímavou hru. GO: objednávky: nica.hyperlink.cz

2 Svobody a zajímání kamenù Kámen položený kdekoli do volného prostoru desky má ètyøi svobody, tj. ètyøi volné prùseèíky sousedící s ním po èáøe, nikoliv úhlopøíènì. Kámen u strany desky má 3 svobody a kámen v rohu 2 svobody. Na obr. 2 jsou svobody vyznaèeny køížky. Obr. 3: èerný táhne na 1 a zajme bílého. Hráè, na jehož kameny je útoèeno, se samozøejmì mùže bránit. Pøidá-li k vlastnímu kameni další kameny tak, aby spolu sousedily po èáøe (nikoli po úhlopøíèce), vytváøí øetìz. Takový Obr. 5: položením kamene na 1 èerný zajme ètyøi kameny bílého. Obr. 2: svobody. Obsadí-li nìkterý hráè svými kameny všechny svobody nìjakého kamene protivníka, je kámen zajat a musí být okamžitì odstranìn z desky. (obr. 3) Na hrací desce nesmí zùstat žádný kámen, který nemá alespoò jednu svobodu. Obr. 4: pøíklady øetìzù. øetìz má spoleèné svobody a mùže být zajat pouze jako celek (viz obr. 5). Øetìz a na obr. 4 má 9 svobod, b má 6 spoleèných svobod. Pozor, kameny 1 a 2 netvoøí øetìz a mohou být zajaty každý zvláš. Omezení volby tahu Bylo již øeèeno, že hráè mùže táhnout na kterýkoli volný prùseèík na hrací desce. Existují však dvì výjimky, které plynou z logiky hry. První je zákaz sebevraždy, druhou je zákaz opakování pozice. Zákaz sebevraždy Hráè nesmí zahrát tah do sebevraždy. To znamená, že nesmí táhnout na pozici, kde by jeho kámen nemìl žádnou svobodu (viz obr. 6). Ale pozor! Do sebevraždy mùže hráè táhnout tehdy, jestliže v dùsledku tahu zajme jeden nebo Obr. 6: èerný nesmí táhnout na místa oznaèená køížkem. Èerný kámen na tìchto místech by nemìl žádnou svobodu. Obr. 7: èerný mùže táhnout na místa oznaèená køížkem. Tìmito tahy totiž zajme soupeøovy kameny oznaèené a. 2 GO: objednávky: nica.hyperlink.cz

3 více soupeøových kamenù. Tím tedy jeho kámen získá svobodu, a tak vlastnì v sebevraždì nestojí (viz obr. 7). Odebrání soupeøových zajatých kamenù je totiž souèástí tahu. Zákaz opakování pozice pravidlo ko Hráè nesmí táhnout tak, aby se po jeho tahu pøesnì zopakovala pozice pøed posledním tahem soupeøe (pravidlo ko japonsky nekoneèný). Jinak by za jistých okolností bylo možno brát jeden kámen stále dokola a hra by nemìla konec. Pøíklad takové situace ukazuje obr. 8. Na obr. 8a bílý táhne na 1 a zajme èerného. Výsledek jeho tahu je na obr. 8b. Kdyby nyní èerný mohl táhnout na 2, zajmul by bílého a výsledkem by byla opìt situace z obr. 8a, neustále Obr. 8: pozice s ko. dokola. Podle pravidla ko však èerný nesmí táhnout na 2. Táhne tedy nìkde jinde. (Snaží se táhnout tak, aby bílého ohrozil na nìjakém jiném místì hrací desky.) Po jeho tahu mùže bílý táhnout na 2 a tím situaci ko ukonèit (viz obr. 8c). Kdyby však udìlal bílý jiný tah (napø. reagoval na hrozbu èerného), mohl by nyní èerný táhnout na 2 a boj o ko by pokraèoval. Pozice ko jsou dùležitým taktickým prvkem a mùže se stát, že rozhodnou celou hru. Živé a mrtvé skupiny Živé skupiny Pro každého hráèe je nejdùležitìjší zabránit soupeøi, aby zajímal jeho kameny, a uhájit již získané území. Øešením je vytváøení živých skupin, tj. takových, které soupeø nedokáže zajmout, ani když je úspìšnì obklíèí. Øíká se, že si hráè na svém území musí vytvoøit tzv. dvì oka. Na obr. 9 je nìkolik pøíkladù živých skupin. Èerné kameny jsou obklíèené bílými, pøesto ani v jednom pøípadì nemohou být zajmuty. Všechny èerné skupiny mají totiž dvì oddìlené èásti vlastního území, tj. dvì oka. Bílý by musel obsadit oba volné prùseèíky, což nemùže. Brání mu v tom pravidlo o zákazu sebevraždy. Skupiny, které ohranièují vìtší území, jsou celkem snadno udržitelné živé. Hráè Obr. 9: pøíklady živých skupin. GO: objednávky: nica.hyperlink.cz 3

4 Obr. 10: skupina ohranièující vìtší území. má vždy možnost vytvoøit uvnitø svého území jedno oko a celý zbytek území slouží za oko druhé (viz obr. 10). Platí tedy, že skupina je živá, pokud má alespoò dvì oka nebo má možnost je vytvoøit. Mrtvé skupiny Mrtvé skupiny jsou takové, které nemají žádné oko nebo mají pouze jedno. A tak i když mají vìtší poèet vnìjších svobod, hráè je nezachrání, i kdyby se snažil sebevíce. Na obr. 11 mùže bílý nejdøíve odebrat èernému všechny vnìjší svobody oznaèené køížky, nakonec mùže položit kámen do oka (oznaèeno 1) a tím zajmout všechny Obr. 11: pøíklad mrtvé skupiny. èerné kameny. Pozor na falešné oko. Skupina na obr. 12 má jedno oko falešné, bílý hráè mùže èernému tahem na 1 zajmout tøi èerné kameny a tahem na 2 zbytek. Skupina je tedy mrtvá. Obr. 12: pøíklad mrtvé skupiny s falešným okem. Mìjme situaci z obr. 13a. Je-li v této situaci na tahu èerný, táhne na 1 a vytvoøí živou skupinu (viz b). Je-li na tahu Obr. 13: živé a mrtvé skupiny. bílý, táhne na 1 a èerné kameny se stanou mrtvou skupinou (viz c). Skupiny bez ok nemusí být nutnì ztracené. Pokud se podaøí zajmout nìkteré kameny, kterými je mrtvá skupina obklièována, mùže se ještì osvobodit. Samozøejmì pouze tehdy, když protihráè mrtvou skupinu nezajme a neodstraní z hrací desky. Ale to už je otázka strategie. Situace seki Obèas mùže dojít k zvláštní situaci zvané seki. Žádný z hráèù není na daném místì schopen vytvoøit živou skupinu se dvìma oky a souèasnì soupeø není schopen jeho kameny zajmout. Skupina bílých i èerných kamenù má totiž dvì spoleèné svobody. Ani jeden z hráèù není schopen zajmout kameny protivníka. Kdyby se o to pokusil, pøišel by o vlastní kameny. Pokud by se totiž jeden 4 GO: objednávky: nica.hyperlink.cz

5 hráè pokusil zajmout soupeøovy kameny obsazením jedné ze dvou spoleèných svobod (a nebo b), druhý by obsadil svobodu druhou a zajal jeho skupinu. Platí pravidlo, že se body za území v situaci seki nepøièítají ani jednomu z hráèù. Obr. 14: pøíklady situace seki. Ukonèení hry Na hrací desce se postupnì vytvoøí oblasti ohranièené kameny jedné barvy, pøípadnì i okrajem desky. Takto ohranièené oblasti, které tvoøí živé skupiny, nazýváme územím. Velikost území je dána poètem volných prùseèíkù, které tyto kameny obklopují. Na obr. 15 je ukázka gobanu rozdìleného na území èerného (vyznaèeno tmavou barvou) a území bílého (svìtlou barvou). Za zmínku stojí, že pokud si napø. èerný hráè ohranièí velké území, mùže bílý na toto území zaútoèit a vybudovat si v této oblasti území vlastní, a tím samozøejmì pùvodní území zlikvidovat. Taková invaze bílého se ovšem nemusí podaøit, a v tom pøípadì èerný získá øadu bílých zajatcù. Obr. 15: území èerného je zvýraznìno tmavì a bílého svìtle. Ètyøi bílé prùseèíky nejsou územím nikoho. Èasem hráèi dospìjí k tomu, že již není možno získat žádné další území, ani zajmout žádný soupeøùv kámen. V tom pøípadì, kdy hráè již nechce hrát, mùže se tahu vzdát s tím, že øekne pas. Pokud oba hráèi øeknou pas v tazích následujících po sobì, hra konèí. Jestliže pas provede jen první hráè a druhý pokraèuje ve høe, mùže i první hráè znovu ve høe pokraèovat. Pøed ukonèením partie hráèi vyøeší všechny sporné situace, zvláštì situace ko, a zaplní neutrální body území nikoho mezi hranicemi èerných a bílých území. Pokud hráèi najdou i po definitivním skonèení hry nejasnou situaci, mohou obnovit hru. Hra mùže samozøejmì konèit i tím, že jeden z hráèù partii vzdá. Urèení vítìze Po ukonèení hry se mrtvé skupiny kamenù, které leží v soupeøovì území a mohly by být pøípadnì zajaty, odstraní z hrací desky a pøidají se k zajatcùm. Není tedy tøeba jim odebrat všechny svobody, jako je to nutné pøi normálním zajímání pøi høe. GO: objednávky: nica.hyperlink.cz 5

6 Obr. 16: hra právì skonèila. Obr. 18: jak zjednodušit urèení vítìze. 6 GO: objednávky: nica.hyperlink.cz Obr. 17: po odstranìní mrtvých skupin. Nakonec si hráèi spoèítají body. Za každý volný prùseèík ve vlastním území náleží hráèi jeden bod a za každého zajatce také jeden bod. Hráè s vìtším poètem bodù vítìzí. Pøíklad na obr. 16 ukazuje hrací desku na konci hry. Dejme tomu, že èerný získal bìhem hry 11 zajatcù a bílý 15 zajatcù. Nejdøíve odstraníme z hrací desky mrtvé skupiny a pøidáme je k zajatcùm. Èerný takto získal dalších 11 zajatcù a bílý 14 zajatcù. Èerný má tedy nyní = 22 a bílý = 29 zajatcù. Stav po odstanìní zajatcù je na obr. 17. Území èerného je oznaèeno tmavou barvou, území bílého svìtlou. Lze spoèítat, že èerný získal 95 bodù a bílý 102 bodù za území. Celková bilance: èerný získal = 117 bodù a bílý = 131 bodù. Bílý tedy zvítìzil. Sèítání bodù se vìtšinou provádí úsporným zpùsobem. Zajatce umístíme do soupeøova území a tím se mu odpoèítají body za volné prùseèíky. Území zmìníme pøemístìním nìkterých kamenù tak, aby sèítání bylo jednodušší (viz obr. 18). Po vhodném zaplnìní území zajatci a pøeskupení území do obdélníkových tvarù je celkem snadné zjistit, které území je vìtší a kdo je tedy vítìz. Výhoda prvního tahu je pøi høe hráèù stejné úrovnì nìkdy kompenzována tzv. komi. Bílý si na konci hry pøiète 5,5 bodu. Protože komi není celé èíslo, hra nemùže skonèit nerozhodnì.

7 Základní technické obraty Kámen na druhé lince Obr. 19: kámen na druhé lince. Obr. 20: kámen se svobodou smìrem ke støedu hrací desky. Kámen na 2. lince s jednou svobodou nemùže být zachránìn (viz obr. 19). Platí to ovšem pouze tehdy, když je jeho poslední svoboda smìrem k okraji hrací desky. Pokud by byla smìrem k centru desky, tak èerný svùj kámen snadno zachrání (viz obr. 20). Èerný totiž získá každým tahem dvì nové svobody, ale bílý mu svým tahem odebere pouze jednu. Kámen na tøetí lince Obr. 21: kámen na tøetí lince. Útoèník je donucen se bránit. útoèí na 3 a 5, ale pozor èerný zaútoèí na 6, bílý musí bránit na 7, avšak svùj kámen na 5 už nezachrání. Pokud však vypadá situace jako na obr. 22, bílý èerného snadno chytí. V uplatnìní pøedchozí taktiky mu totiž zabrání bílý kámen na pozici x. Pokud použije bílý hráè v pøípadì kamene na tøetí lince stejnou taktiku jako na kámen na druhé lince, dopadne to pro nìj špatnì. (viz obr. 21). Zpoèátku vypadá situace obdobnì: bílý Obr. 22: bílý kámen oznaèený x mìní situaci. Schody Obr. 23: schody. Chycení kamene do schodù ukazuje obr. 23. Èerný nemùže utéci. Pokud by se o to pokusil, jenom by zvìtšoval množství zajatcù. Ale pozor. Tuto taktiku lze uplatnit pouze tehdy, když schodùm nestojí v cestì žádný kámen èerného. Chytání do sítì V jistých situacích není možné zajmout soupeøovy kameny pøímým obsazováním svobod. Lze však použít takzvané chytání do sítì. Obr. 24 ukazuje dva pøíklady takových situací. Obr. 24: chytání do sítì. GO: objednávky: nica.hyperlink.cz 7

8 Obìtování vlastního kamene Nìkdy se vyplatí obìtovat vlastní kámen (viz obr. 25). Bílý táhne na 1, èerný mu tento kámen zajme (2) a bílý potom èernému zajme ètyøi kameny (3). Obr. 25: obìtování vlastního kamene. Základy strategie Zahájení fuseki Na zaèátku hry oba hráèi vytyèují svá území spíše umís ováním samostatných kamenù, než vytváøením souvislých øad. Na obr. 26 je pøíklad zahájení. První ètyøi kameny položili oba hráèi do blízkosti rohù, protože založit území s použitím rohu je ekonomiètìjší. Po zajištìní území v rozích hráèi obvykle umís ují kameny na místa jako 9, 10, 11 a 12. Støední hra chuban Obr. 27 navazuje bezprostøednì na obr. 26. Èerný položí kámen na 13. Chce tím pøekazit plány bílého na upevnìní jeho území. To je signálem k zahájení støední fáze hry, pro kterou je typický boj o území. Vše záleží na strategii obou hráèù. Každý dobrý tah je víceúèelový sleduje obranu i útok. Vždy je tøeba myslet na celou desku a nezabývat se jedním bodem, když jinde je možné získat mnohem více. Obr. 26 zahájení. Handicapová hra Hrají-li spolu dva hráèi rùzné úrovnì, mùže dát silnìjší hráè slabšímu 2 až 9 tzv. handicapù. Provede se to tak, že èerný (slabší hráè) na zaèátku hry položí na vyznaèené body 2 až 9 svých kamenù, a bílý potom už normálnì pokraèuje ve høe. Polohy handicapù jsou ukázány na obr. 1. Pokud se hraje na desce 13 13, je poèet hadicapù 2 až 5. Handicapové body jsou na této menší desce pouze na prùseèících 4 4 a uprostøed. 8 GO: objednávky: nica.hyperlink.cz Obr. 27: støední hra.