Park Háječek (historická rešerše vypracoval Magistrát města České Budějovice, odbor památkové péče, Ing. Miroslav Fink) Původně se v místě dnešního parku Háječek a Krumlovských alejí rozprostíral Krumlovský rybník. Ten byl vyhlouben již roku 1514, aby zadržoval přívalové vody při povodních. Svoji funkci plnil celých 300 let. Od roku 1802 byl rybník postupně vysušován. Východní část rybníka byla od poloviny 19. století postupně zasypávána a zastavěna. Vznikla zde například židovská synagoga (zbořena za války, dnes ji připomíná pomník naproti zimnímu stadionu v ulici F. A. Gerstnera), či justiční palác. V západní části rybníka se ještě do konce 19. stol. na jeho vysušeném dně nacházela neupravená plocha, která byla zčásti dokonce využívána jako smetiště nebo místo na uskladnění stavební suti. Částí území vypuštěného rybníka, v místě dnešní ulice F. A. Gerstnera, procházela směrem z centra města část tratě, po které vedla Koněspřežní železnice. Na možné využití tohoto prostoru vzniklo mnoho projektů uvažovalo se například o zastavění vysušeného dna rybníku šesti novými ulicemi, s náměstím a kostelem. Plány na vytvoření parku se objevily už na konci 19. století, realizovat se však začaly až od roku 1925 zásluhou Komise pro úpravu Háječku. Od tohoto roku se započalo s parkovou úpravou, vzniklo několik doplňků, jako například kašna se sousoším kozla a čtyř dětí, s plochou téměř 50 m 2, veranda pro loutkové divadlo známá jako Kopeckého chata, dětské hřiště nebo malá zoologická zahrada. V té bylo možno najít akvárium, klece s opičkami, veverkami, papoušky a dalšími zvířaty. První stavbou postavenou v parku a hlavním impulzem pro jeho další rozvoj byl však takzvaný hudební pavilon. V tomto altánu se pravidelně pořádaly promenádní koncerty, v jeho prvním podlaží se nejprve nacházel mléčný bar pro osvěžení dětí, později kavárna. V zimě bylo pro děti v areálu parku zřízeno kluziště, za hudebním pavilonem pak i sáňkařská dráha. Hráz bývalého Krumlovského rybníka byla osázena stromy a vznikly tak tzv. Krumlovské aleje. V místě, kde se aleje stáčejí k jihu, v blízkosti hudebního pavilonu, byla ve třicátých letech dvacátého století vystavěna hvězdárna. Toto místo se nachází přesně nad soutokem řek Vltavy a Malše a v době před regulací jejich toků mělo tvar protáhlé špice. Z tohoto důvodu si získalo označení Na špici. Zde se ještě před výstavbou hvězdárny konávala cirkusová či divadelní představení, po výstavbě hvězdárny bylo možno okolo hvězdárny nalézt malou botanickou zahradu. Park byl vzorně udržován až do druhé světové války. Za války byla zničena botanická zahrada, v poválečném období utrpěla významně podoba parku, když v části její původní rozlohy byly postaveny zimní stadion a areál mrazíren na místě dřívějších tenisových kurtů, areál letního kina osazený do samého centra parku. V letním kině lze ještě dnes nalézt zpustošenou kašnu se sousoším. Obr. 1: Krumlovské aleje (pohled směrem k vodárenské věži)
Obr. 2: Pohled na Háječek z jihu (vpředu komíny Hardtmuthovy továrny, napravo synagoga) Obr. 3: Nerealizovaný plán parku Háječek (cca rok 1915)
Obr. 4: Nerealizovaný plán Háječku (rok 1895)
Obr. 5: Kašna se sousoším, vlevo v pozadí Kopeckého chata Obr. 6: Tentýž výjev, tentokrát se synagogou
Obr. 7: Park Háječek, pohled směrem k altánku Obr. 8: Pohled na altán od dnešní ulice F. A. Gerstnera
Obr. 9: Pohled na altán z opačné strany Obr. 10: Altán s předzahrádkou kavárny situované v jeho prvním podlaží
Obr. 11: Park Háječek Obr. 12: Zátiší s Kopeckého chatou
Obr. 13: park Háječek s kašnou a Kopeckého chatou Obr. 14: Zátiší v parku Háječek
Obr. 15: Kopeckého chata zblízka Obr. 16: Výřez plánu města z doby kolem r. 1930 s legendou