ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 29.7.2013 COM(2013) 553 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o provádění aplikací dálkového průzkumu a o využívání finančních zdrojů poskytnutých pro tyto účely podle nařízení Rady (ES) č. 78/2008 CS CS

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o provádění aplikací dálkového průzkumu a o využívání finančních zdrojů poskytnutých pro tyto účely podle nařízení Rady (ES) č. 78/2008 1. ÚVOD Pro kvalitu odhadů úrody a zemědělské produkce jsou nezbytné podrobné informace o využívání zemědělské půdy a stavu plodin na orné půdě. Takové informace jsou obzvláště užitečné pro monitorování trhu a řízení souvisejících tržních opatření v rámci jednotné společné organizace trhu. Evropská unie v této souvislosti vyvinula značné úsilí, aby vytvořila a vylepšila inovativní technologie a modely, které se konkrétně týkají aplikací dálkového průzkumu. Z nasbíraných zkušeností vyplývá, že dálkový průzkum poskytuje vysoce kvalitní nezávislé informace, které nelze získat z klasických systémů zemědělské statistiky a prognostiky. Nařízení Rady (ES) č. 78/2008 1 průzkumu na období 2008 2013. poskytuje právní rámec pro tyto činnosti dálkového Aplikace dálkového průzkumu podporované tímto rámcem poskytují užitečné informace Komisi, zainteresovaným členským státům, výzkumným ústavům a dalším uživatelům prostřednictvím šíření různých produktů. Systém je od svého vytvoření neustále zdokonalován. Kromě hlavního cíle, jímž je poskytování odhadů výnosů zemědělských plodin a předpovídání úrody, systém rovněž umožňuje nahlédnout do jiných oblastí týkajících se zemědělství EU, jako je změna klimatu. Článek 4 nařízení (ES) č. 78/2008 stanoví, že Komise předloží do 31. července 2013 konečnou zprávu o uskutečňování opatření dálkového průzkumu a o využívání finančních zdrojů poskytnutých v rámci tohoto nařízení. Tato zpráva je vypracována s ohledem na pokračování těchto opatření v rámci společné zemědělské politiky (SZP) po 31. prosinci 2013. Zpráva rozpracovává možný scénář pro pokračování stávajícího systému MARS pro odhad výnosu zemědělských plodin pro EU a jeho rozšíření ve světě s cílem dále zlepšit odhady výnosů pro EU a přispět k mezinárodním iniciativám zahájeným ministry zemědělství skupiny G20. 2. SYSTÉM MARS PRO ODHAD VÝNOSU ZEMĚDĚLSKÝCH PLODIN Systém MARS pro odhad výnosu zemědělských plodin (The Mars Crop Yield Forecasting Systém, MCYFS) byl spuštěn v roce 1988 jako desetiletý pilotní projekt pro poskytování 1 Nařízení Rady (ES) č. 78/2008 ze dne 21. ledna 2008 o opatřeních, která má Komise přijmout pro období 2008 2013 prostřednictvím aplikací dálkového průzkumu zavedených v rámci společné zemědělské politiky, Úř. věst. L 25, 30.1.2008, str. 1. CS 2 CS

odhadů výnosů zemědělských plodin a předpovídání úrody. Činnost, která se tehdy nazývala monitorování zemědělství prostřednictvím dálkového průzkumu (Monitoring Agriculture with Remote Sensing, MARS), se soustředila na posuzování výnosů zemědělských plodin a objemů produkce různých zemědělských plodin v rámci EU na základě meteorologické analýzy, agrometeorologických ukazatelů simulovaného růstu plodin, satelitních údajů s nízkým rozlišením a statistické analýzy. Od roku 1999 se tato činnost prováděla v období 1999 2003 na právním základě rozhodnutí 1445/2000/ES 2 a pokračovala v letech 2004 2007 podle rozhodnutí 2066/2003/ES 3. Od roku 2008 do roku 2013 se tato činnost provádí podle nařízení Rady (ES) č. 78/2008. Systém MCYFS je provozován v rámci činnosti AGRI4CAST v Institutu pro životní prostředí a udržitelný rozvoj (IES) Společného výzkumného střediska (JRC). Systém MCYFS je komplexní, integrovaný analytický nástroj, který se zaměřuje na plnění cílů stanovených v nařízení, konkrétně monitorování stavu zemědělských plodin, výnosů a zemědělské produkce. Systém se skládá z několika nezávislých modulů, které jsou integrovány a monitorují chování zemědělských plodin a stanovují odhady jejich výnosů. Z technického hlediska systém MCYFS zahrnuje: 1) správu meteorologické databáze (viz čl. 1 odst. 2 písm. a) nařízení); 2) používání agrometeorologických modelů (viz čl. 1 odst. 2 písm. d)); 3) zpracování satelitních údajů s nízkým rozlišením (viz čl. 1 odst. 2 písm. a)); 4) statistické analýzy a odhady výnosů hlavních zemědělských plodin na úrovni jednotlivých členských států v rámci celé EU (viz čl. 1 odst. 2 písm. b)) a také vizualizační nástroje. Systém MCYFS je provozován na území zahrnujícím celý evropský kontinent, země Maghrebu a Turecko. Zemědělské plodiny, na které se uplatňují simulační modely, jsou pšenice obecná, pšenice tvrdá, ječmen ozimý a jarní, kukuřice na zrno, řepka, slunečnice, brambory, cukrová řepa, pastviny, rýže a další obiloviny. 1) Meteorologická databáze U metereologických údajů, které se shromažďují z metereologických stanic v celé Evropě, se nejprve zkontroluje jejich kvalita, poté jsou tyto údaje dále zpracovány a nakonec analyzovány. Metereologické databáze jako takové lze použít k vydávání varování před riziky (např. zjištění mimořádných povětrnostních podmínek během daného měsíce). Kromě toho jsou analyzovány údaje pro předpověď počasí z Evropského střediska pro střednědobé předpovědi počasí za účelem přípravy výhledů počasí ovlivňujícího zemědělskou půdu. 2) Agrometeorologické modely používané pro simulaci růstu zemědělských plodin Agrometeorologické modely slouží k přeměně meteorologických údajů na odhady produkce rostlinné biomasy. Používanými nástroji jsou systém monitorování růstu zemědělských plodin ( Crop Growth Monitoring System, což je model WOFOST 2 3 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1445/2000/ES ze dne 22. května 2000 o používání metod leteckého mapování a dálkového průzkumu země v zemědělské statistice v letech 1999 až 2003, Úř. věst. L 163, 4.1.2000, s. 1. Rozhodnutí Evropského Parlamentu a Rady č. 2066/2003/ES ze dne 10. listopadu 2003 o pokračujícím používání leteckého mapování a dálkového průzkumu země v zemědělské statistice v letech 2004 až 2007 a o změně rozhodnutí 1445/2000/ES, Úř. věst. L 309, 26.11.2003, s. 9. CS 3 CS

World Food Study model (světový model pro studium potravin) přizpůsobený evropskému měřítku), model LINGRA používaný pro pastviny a model WARM používaný pro rýži ( Water Accounting Rice Model, model pro odhad výnosů rýže). K vytváření simulací se používají další informace, např. půdní parametry, termíny výsevu a sklizně nebo způsoby a parametry pěstování. Na této úrovni se sestavuje mnoho ukazatelů / prognostických informací týkajících se konkrétních plodin (např. možná biomasa), které se přenášejí do statistické analýzy, aby se mohly stanovit kvantitativní odhady výnosu. Tyto prvky rovněž přispívají k posouzení stavu plodin (čl. 1 odst. 1 písm. b) nařízení). Výstupem jsou mapy označující extrémní teploty v dané fázi pěstování, simulace produkce biomasy a zrna, odhady aktuální zásoby půdní vlhkosti, vývojové stadium plodiny v daném měsíci a odchylka jakéhokoli agrometeorologického indikátoru od dlouhodobého průměru v dané dekádě nebo časovém úseku vegetačního období. 3) Satelitní údaje s nízkým rozlišením Aplikace dálkového průzkumu dodávají do systému informace na všech úrovních a podílejí se na zlepšování modelů zemědělské prognostiky a na tvorbě regionálních modelů. Vedle údajů poskytovaných meteorologickými stanicemi se používají i údaje z meteorologických družic (např. záření měřené družicemi s rozlišením 5 km). Informace pocházející z dálkového průzkumu se zpracovávají a s jejich pomocí se stanovují měřené vegetační ukazatele, které lze porovnávat s agrometeorologickými ukazateli a které lze použít pro statistickou analýzu. Používají se družicové senzory s nízkým až středním rozlišením: SPOT Vegetation/NOAA-AVHRR (rozlišení okolo 1 km) a MODIS (rozlišení okolo 300 500 m) 4. 4) Statistická analýza Ukazatele získané z meteorologické databáze, agrometeorologické databáze a databáze dálkového průzkumu se porovnávají s časovou řadou výnosů a analyzují se statistickými metodami (např. regresí nebo analýzou scénářů). Konečnými výsledky jsou kvantitativní odhady výnosů, které se spolu s analýzou výše uvedených výstupů zveřejňují ve věstnících MARS. Údaje v systému pokrývají dlouhý časový úsek počínaje rokem 1975. 5) Vizualizační nástroje a šíření výstupů Uživatelé mohou prozkoumávat databáze (meteorologické údaje, agrometeorologické údaje, údaje z dálkového průzkumu) pomocí informačních nástrojů. V rámci činnosti AGRI4CAST je provozován internetový portál, kde lze zobrazit a stahovat údaje z dálkového průzkumu, a portál, kde si lze prohlížet a stahovat meteorologické a agrometeorologické údaje ve formě elektronických map. Je rovněž možné stáhnout analýzy stavu plodin a odhadů výnosu. Všechny výše jmenované prvky se používají pro přípravu věstníků a specifických studií souvisejících s klimatickými podmínkami (viz čl. 1 odst. 2 písm. c)). Poskytují analýzy stavu plodin v různých regionech EU, povětrnostní 4 Zkratka SPOT vyjadřuje Satellite Pour l'observation de la Terre (družice na pozorování Země), NOAA znamená National Oceanic and Atmospheric Administration (Národní úřad pro oceán a atmosféru ), AVHRR Advanced very high Resolution Radiometer (pokročilý radiometr s velmi vysokým rozlišením) a MODIS Moderate Resolution Imaging Spectroradiometer (zobrazovací spektroradiometr se středním rozlišením). CS 4 CS

mapy, jakož i ukazatele týkající se plodin a odhady výnosů. Věstník MARS je vydáván pravidelně v průběhu hlavního vegetačního období v tištěné podobě a na internetu. 3. PROVÁDĚNÍ 3.1. Celkové provádění Za účelem pokračování činností od roku 2008 do roku 2013 podle nařízení Rady (ES) č. 78/2008 byl zahájen nový projekt pod názvem MARSOP3. Zaměřuje se na poskytování operativních produktů v téměř reálném čase Společnému výzkumnému středisku k monitorování zemědělské produkce a úrody v Evropě. V srpnu 2007 bylo v dodatku k Úřednímu věstníku Evropské unie vyhlášeno nabídkové řízení (Operativní aktivity pro činnosti MARS (MARSOP3) 2008 2013, oznámení o zakázce č. 2007/S 154-191094). Po vyhodnocení nabídek pro část I (meteorologické údaje) a část II (získávání a zpracovávání satelitních údajů) a po získání příznivého stanoviska poradní skupiny pro veřejné zakázky byla uzavřena smlouva s konsorciem vedeným ústavem Alterra BV. Na základě operativních produktů poskytovaných v rámci této smlouvy provádí Společné výzkumné středisko analýzu stavu plodin a připravuje odhady výnosů a produkce. Tyto informace jsou k dispozici členským státům a široké veřejnosti. 3.2. Provádění s ohledem na článek 1 nařízení Rady (ES) č. 78/2008 V článku 1 nařízení Rady (ES) č. 78/2008 jsou stanoveny cíle pro provádění opatření dálkového průzkumu (čl. 1 odst. 1) a uvedeny podrobnosti ohledně opatření, která je nutno provést (čl. 1 odst. 2). Pro lepší přehlednost odpovídá popis provádění opatření struktuře článku 1. 3.2.1. Cíle prováděných opatření (čl. 1 odst. 1) Ustanovení čl. 1 odst. 1 písm. a): řízení zemědělských trhů Činnost poskytuje nezávislé, včasné, vědecké a vysledovatelné odhady výnosů plodin pro vybrané plodiny na orné půdě ve všech členských státech a zemích sousedících s EU. Tyto informace používají útvary Komise za těmito hlavními účely: 1) aktualizace bilancí zásob plodin; 2) posouzení klimatických podmínek a možných dopadů mimořádných povětrnostních jevů v členských státech nebo v regionech (např. vliv pozdního mrazu); 3) monitorování stavu plodin ve třetích zemích. Odhady výnosů v rámci činnosti AGRI4CAST se rovněž poskytují Eurostatu do jeho systému včasného odhadu ( Early Estimate System ). Útvary Komise považují nezávislost a spolehlivost výstupů připravených v rámci činnosti AGRI4CAST za důležitý kladný rys. Statistická analýza provedená pomocí ukazatelů růstu plodin je transparentní, lze vysledovat její původ a uchovává se pro všechny simulace plodin a roky. Pro každý model je k dispozici soubor statistických ukazatelů (např. střední kvadratická odchylka pro různé intervaly spolehlivosti, standardní odchylka). V konečné fázi stanovení odhadu se provede analýza chyb, kdy se porovnají odhady výnosů plodin se skutečnými zjištěnými výnosy, aby se vyčíslila chyba odhadu výnosu a aby se zhodnotila úspěšnost odhadu. Pro informaci lze uvést, že celková chyba měřená jako střední absolutní procentuální chyba odhadu na konci kampaně pro EU-27 ve všech měsících pro všechny obiloviny dohromady byla v roce 2007 1,6 %, v roce 2008 3,3 %, v roce 2009 1,2 % a v roce 2010 CS 5 CS

činila 1,2 %, přičemž záporné hodnoty znamenají podceněný odhad a kladné hodnoty přeceněný odhad vykazovaných výnosů zemědělských plodin (vykazované výnosy za rok 2009 a 2010 jsou stále ještě předběžné). Ustanovení čl. 1 odst. 1 písm. b): monitorování stavu plodin a odhady Vedle odhadů výnosů je v průběhu vegetačního období pečlivě monitorován i stav plodin. Analyzují se meteorologické údaje a údaje z dálkového průzkumu a dávají se do souvislosti s odpovídajícími údaji o plodinách na základě výsledků biofyzického modelování (např. vliv vlny horka, období sucha nebo šoku z chladu v určitých vývojových stadiích plodin). Dále se k posuzování stavu plodin přímo používají výstupy modelu růstu plodin (např. simulovaný index listové plochy nebo simulovaná biomasa). Toto monitorování pokrývá celou EU a týká se všech zahrnutých plodin. Ustanovení čl. 1 odst. 1 písm. c): podpora přístupu k odhadům Otevřený přístup k různým výstupům zaručují internetové stránky spravované Společným výzkumným střediskem a konsorciem MARSOP3. Internetová stránka MARSOP nabízí velké množství informací (výsledky uplatňovaných opatření dálkového průzkumu, výstupy modelu růstu plodin, odkazy na věstníky). Satelitní údaje a snímky jsou uspořádány na obrazovém serveru, kde si lze data prohlížet nebo stahovat. Na vyžádání lze rovněž stáhnout meteorologické údaje z internetové stránky MARSOP. Ustanovení čl. 1 odst. 1 písm. d): zajištění technologického monitorování agrometeorologického systému Společné výzkumné středisko provádí neustálý technický dohled, jenž zajišťuje kontinuitu systému a zaručuje řádnou odbornost používaných metod. Mezi tyto metody patří interpolace meteorologických údajů na rastr, derivace opatření dálkového průzkumu za účelem popisu průběhu růstu plodin či statistická analýza provedená za účelem stanovení odhadů výnosu plodin. 3.2.2. Opatření, která je třeba provést (čl. 1 odst. 2) Ustanovení čl. 1 odst. 2 písm. a): shromažďování a nákup meteorologických údajů a satelitně získaných údajů Na shromažďování a nákupu meteorologických údajů se podílí více než 3 500 stanic poskytujících údaje o parametrech počasí, které se každodenně ukládají do systému MCYFS. Tato služba funguje nepřetržitě. Vedle toho se rovněž získávají, ukládají, dále zpracovávají a analyzují volně dostupné údaje z dálkového průzkumu družicemi s nízkým a středním rozlišením (pixelové rozlišení 1 km až 300 m) určenými k monitorování vegetace. Ustanovení čl. 1 odst. 2 písm. b): infrastruktura prostorových údajů a internetové stránky Infrastrukturu prostorových údajů tvoří technologie, normy, lidské zdroje a související činnosti nezbytné k získávání, zpracovávání, rozdělování, používání, správě a ukládání prostorových údajů. Tato infrastruktura byla zřízena systémem MCYFS s pomocí týmů ve Společném výzkumném středisku a v rámci smlouvy MARSOP3. Zahrnuje soubory prostorových údajů pro celou Evropu v různých měřítkách. Údaje se zpracovávají pro CS 6 CS

potřeby monitorování stavu plodin a stanovování odhadů produkce plodin. Výstupy a informace pocházející z různých zdrojů (např. z dálkového průzkumu) jsou k dispozici na různých internetových stránkách a portálech. Infrastruktura je v souladu s rámcem stanoveným směrnicí o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE) 5 : prostorová data jsou lokalizována podle projekce INSPIRE, popis pomocí metadat se řídí zásadami INSPIRE a bude dále harmonizován. Systém MCYFS bude prostřednictvím geoportálu v souladu se zásadami INSPIRE sdílet prostorové zdroje dostupné v databázi o vybraných údajích o počasí, plodinách a dálkovém průzkumu ze systému MCYFS. Ustanovení čl. 1 odst. 2 písm. c): specifické studie související s klimatickými podmínkami Systém umožňuje přípravu specifických studií souvisejících s klimatickými podmínkami díky velkému množství dostupných informací týkajících se všech relevantních aspektů. Byly vypracovány zprávy o dopadech extrémních povětrnostních jevů na plodiny v EU i ve vícero konkrétních oblastech, které byly dodány Komisi podle nařízení Rady (ES) č. 78/2008. Ustanovení čl. 1 odst. 2 písm. d): aktualizace agrometeorologických a ekonometrických modelů Vedle operativního provozu systému jsou modely a související databáze průběžně aktualizovány. Databáze v současnosti obsahuje tři terabyty informací. Od vstupu nařízení Rady v platnost došlo k důležitým zlepšením: byla rošířena síť meteorologických stanic, aby se zajistil lepší monitorovací systém; rozlišení původní mřížky 50 km x 50 km pro prostorovou analýzu se zvětšilo na 25 km x 25 km; byly provedeny nové kalibrace plodin a byla zveřejněna nová databáze a verze softwaru. 4. VÝSLEDKY A VÝSTUPY Komise, členské státy a další zúčastněné strany dostávají jednotlivé výsledky; zprávy a věstníky na jedné straně a informační služby a údaje na straně druhé. Všechny produkty jsou dostupné elektronicky (článek 2 nařízení) a částečně i v tištěné podobě. Zprávy a věstníky Věstník pro Evropu týkající se monitorování zemědělských plodin poskytuje v téměř reálném čase a v operativním kontextu informace a analýzy v oblasti monitorování růstu plodin a odhadování výnosů. Pokrývá země EU a sousedící regiony (Maghreb, oblast Černého moře). Zahrnuté plodiny jsou pšenice obecná, pšenice tvrdá, ječmen ozimý, ječmen jarní, kukuřice na zrno, řepka, slunečnice, cukrová řepa a brambory. Úplná analýza se zveřejňuje na internetu šestkrát do roka a dvakrát až třikrát ročně je doplněna aktualizovanými odhady výnosů. Pro pastviny a rýži v EU se připravují speciální věstníky. Mezi jednotlivými věstníky s úplnými analýzami se (desetkrát až dvanáctkrát ročně) 5 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE), Úř. věst. L 108, 25.4.2007, s. 1. CS 7 CS

vyhotovují aktualizace a provádějí přezkumy agrometeorologických podmínek. Všechny tyto publikace jsou k dispozici na internetu nebo na vyžádání v tištěné podobě. Informační služby a údaje Na webovém prohlížeči a internetových stránkách MARSOP je k dispozici velké množství různých informací o zemědělské produkci v Evropě v současném vegetačním období a o dalších důležitých zemědělských oblastech ve světě. Dostupné produkty zahrnují grafy a mapy ukazatelů počasí založené na pozorování a numerických modelech počasí, grafy a mapy ukazatelů růstu plodin založené na agrometeorologických modelech, grafy a mapy vegetačních indexů a kumulované sušiny založené na snímcích dálkového průzkumu. 5. VYUŽÍVÁNÍ ROZPOČTOVÝCH PROSTŘEDKŮ Výdaje 05.080300 provádění nařízení (ES) č. 78/2008 2008 97 298 EUR 2009 2 370 340 EUR 2010 1 414 851 EUR 2011 1 443 813 EUR 2012 1 449 048 EUR 2013 (plánováno) 1 570 734 EUR CELKEM 8 346 084 EUR 6. ZÁVĚREČNÉ POZNÁMKY A VÝHLED DO BUDOUCNA Systém MARS poskytuje efektivní a včasné informace a objektivní údaje pro rozhodovací proces týkající se provádění SZP. Vedle hlavního cíle, jímž je stanovování odhadů výnosů sklizně a produkce, systém rovněž umožňuje nahlédnout do jiných oblastí důležitých pro zemědělství EU, jako je problematika změny klimatu. Kromě toho agrometereologický systém MARS a aplikace dálkového průzkumu poskytovaly na základě šíření produktů užitečné informace nejen Evropské komisi, ale také zúčastněným členským státům, výzkumným ústavům a jiným uživatelům. Z těchto důvodů Komise navrhla pokračování systému MCYFS v čl. 22 návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky (KOM(2011) 628), na němž se orgány EU shodly dne 26. června. Pokračování systému MARS pro odhad výnosu zemědělských plodin by mohlo zahrnovat nové činnosti odpovídající potřebám SZP, která se vyvíjí a přizpůsobuje měnícímu se globálnímu ekonomickému prostředí. V této souvislosti jsou základním předpokladem pro zajištění správného a efektivního rozhodování v EU nezávislé a spolehlivé informace na světové úrovni. Nové činnosti mohou zahrnovat: CS 8 CS

1) systém MCYFS rozšířený na jiné hlavní světové produkční oblasti a na další důležité zemědělské plodiny; 2) modelovací nástroj rozšířený na zemědělské plodiny pěstované v EU, které v současné době nejsou zahrnuty (např. žito, oves, tritikale, cukrová třtina, sojové boby); 3) úplnější modelování systémů pastvin umožňující poskytování kvantitativních odhadů produkce biomasy. Co se týče bodu 1), v roce 2014 skončí projekt s názvem GLOBCAST (GLOBal Crop Monitoring and ForeCASTing, globální monitorování plodin a prognózy). Cílem projektu GLOBCAST je posouzení možnosti rozšíření systému MCYFS na další oblasti světa (Společenství nezávislých států, Argentina, Brazílie, Čína, Indie, Austrálie, Kanada a USA) a na jiné plodiny než ty, které již zahrnuje systém MCYFS (pšenice, ječmen, řepka, cukrová řepa a brambory), jako jsou další plodiny globálního významu, které mají dopad na náš vnitřní trh, tj. sója, rýže a cukrová třtina. Projektu GLOBCAST zahrnuje analýzu nákladů rozšíření systému na další oblasti světa a další plodiny, u kterých se bude rozhodovat o jejich zahrnutí do systému MCYFS. Právní základ rozšíření systému MCYFS zůstává stejný, tj. článek 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky (KOM(2011) 628). Rozšíření systému MARS pro odhad výnosu zemědělských plodin na produkci jiných regionech než v Evropě a na další plodiny, které mají význam z hlediska zabezpečení EU potravinami, ale také z hlediska mezinárodní reakce na nedostatek potravin, by zlepšilo kvalitu informací nezbytných pro řízení vnitřního trhu. Kromě toho by mělo rozšíření projektu GLOBCAST zajistit výrazný podíl na poslední iniciativě skupiny G-20 týkající se zabezpečení potravin a cenových výkyvů, zejména pokud jde o informační systém pro trh se zemědělskými produkty (AMIS) zahrnutý do akčního plánu týkajícího se kolísání cen potravin a zemědělství 6 přijatého ministry zemědělství skupiny G-20. To by přispělo zejména k posílení kapacity pro vytváření a šíření včasných a přesných prognóz týkajících se produkce plodin na vnitrostátní, regionální a celosvětové úrovni. Rozvíjí se synergie s programem COPERNICUS (pozemní složky), pokud jde o zadávání zakázek a předběžné zpracování satelitních údajů, které by systém MARS pro odhad výnosu zemědělských plodin mohl využít. 6 http://agriculture.gouv.fr/img/pdf/2011-06-23_-_action_plan_-_vfinale.pdf. CS 9 CS