Aktuální mapy znečištění ovzduší v evropském i českém měřítku (roční charakteristiky) a vývoj v oblasti mapování

Podobné dokumenty
Rozvoj metodiky tvorby map znečištění. Jan Horálek Pavel Kurfürst, Nina Benešová, Roman Juras, Jana Ďoubalová

Poskytování in-situ dat kvality ovzduší a jejich použití v kombinaci s modelovými a satelitními daty

Tvorba map znečišťujících látek se zaměřením na benzo(a)pyren. Jan Horálek

Rozvoj mapování na evropské i české úrovni

Evropské mapování znečištění ovzduší za rok 2005

Stav a vývoj kvality ovzduší v Praze-Satalicích v letech

SAMIRA Dostupná satelitní data. Roman Juras, Jana Ďoubalová

Výsledky měření znečištění ovzduší na automatizované monitorovací stanici Jeseník za chladné období říjen březen 2014

PROJEKT DOPRAVA prezentace výsledků

VÝSLEDKY MĚŘENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ

Monitorování kvality ovzduší v České republice

Kvalita ovzduší v Jihomoravském kraji

ODBORNÁ ZPRÁVA Pro potřeby PLL a. s. Jeseník VÝSLEDKY MĚŘENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ NA AUTOMATIZOVANÉ MONITOROVACÍ STANICI JESENÍK-LÁZNĚ V ROCE 2016

Sledování a hodnocení kvality ovzduší v ČR

Mapování územního rozložení charakteristik kvality ovzduší, vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší - OZKO

Úvod do problematiky, sledování úrovně znečištění ovzduší, vyhodnocení plnění cílů v oblasti ochrany ovzduší RNDr. Leona Matoušková, Ph.D.

VLIV METEOROLOGICKÝCH PODMÍNEK NA KVALITU OVZDUŠÍ V PŘESHRANIČNÍ OBLASTI SLEZSKA A MORAVY

Kvalita ovzduší a emisní inventury v roce 2007

Plán rozvoje oboru ochrany čistoty ovzduší ČHMÚ do roku 2020

Co se skrývá v datech možnosti zpřesnění (odhadu) expozice (. Another Brick in the Wall..)

VÝZNAMNÉ SMOGOVÉ SITUACE A JEJICH ZÁVISLOST NA METEOROLOGICKÝCH PODMÍNKÁCH V ČR

Návrh postupu pro stanovení četnosti překročení 24hodinového imisního limitu pro suspendované částice PM 10

PŘÍLOHA A IMISNÍ STUDIE PROGRAM ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ PARDUBICKÉHO KRAJE DRUH A POSOUZENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ ZHOTOVITEL:

Vliv emisí z měst ve střední Evropě na atmosférickou chemii a klima

Popis metod CLIDATA-GIS. Martin Stříž

N Á V R H VYHLÁŠKA. ze dne.2017,

Vývoj úrovně znečištění ovzduší: minulost, současnost RNDr. Leona Matoušková, Ph.D.

STŘEDNĚDOBÁ STRATEGIE do roku 2020 ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.5: Kvalita místního ovzduší v Praze Libuši v roce 2008

POKUS O STATISTICKOU PŘEDPOVĚD ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ. Josef Keder. ČHMÚ, ÚOČO, Observatoř Tušimice,

HODNOTICÍ KRITÉRIA PRO PROJEKTY PRIORITNÍ OSY 2 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Stav a výhled životního prostředí v ČR a EU

Ministerstvo životního prostředí stanoví podle 5 odst. 6 a 30 odst. 4 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (dále jen zákon ):

PŘEDBĚŽNÉ ZHODNOCENÍ. Znečištění ovzduší benzo[a]pyrenem, těžkými kovy a benzenem na území České republiky v roce 2018

Měření znečištění ovzduší na Lysé hoře a v Beskydech

Návrh směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu. Jana Ratajová Odbor ochrany ovzduší Ministerstvo životního prostředí

HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 2 SPECIFICKÉHO CÍLE 2.4 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Hodnocení úrovně koncentrace PM 10 na stanici Most a Kopisty v průběhu hydrologické rekultivace zbytkové jámy lomu Most Ležáky 1

HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 2 SPECIFICKÉHO CÍLE 2.2 Operačního programu Životní prostředí

» I. Legislativa současná» II. Legislativa budoucí» III. Současné problémy

Modelování znečištění ovzduší. Nina Benešová

PROGRAMY KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓN A AGLOMERACÍ (PZKO)

ROZPTYLOVÉ PODMÍNKY A JEJICH VLIV NA KONCENTRACI AEROSOLOVÝCH ČÁSTIC PM 10 V LOKALITĚ MOSTECKÉHO JEZERA

Kvalita ovzduší v Jihomoravském kraji. Mgr. Robert Skeřil, Ph.D. Český hydrometeorologický ústav,

O MOŽNOSTI ADJUSTACE IMISNÍCH KONCENTRACÍ NA METEOROLOGICKÉ PODMÍNKY. RNDr. Josef Keder, CSc.

Princip hodnocení významnosti zdrojů pro stanovení emisních stropů. Nízkoemisní zóny

Dlouhodobý vývoj imisní zátěže v Moravskoslezském kraji a porovnání s ostatními oblastmi ČR

Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

!" snížení emisí těch znečišťujících látek, u kterých jsou překračovány imisní limity s cílem dosáhnout limitních hodnot ve stanovených lhůtách,

PŘÍLOHA 1 IMISNÍ LIMITY PRO TĚŽKÉ KOVY

Predikce, krátkodobé smogové situace RNDr Josef Keder, CSc.

Přízemní ozón v Jizerských horách. Iva Hůnová Český hydrometeorologický ústav, Praha Ústav pro životní prostředí, PřF UK Praha

Datové sady odboru životního prostředí a zemědělství určené ke sdílení (více informací: Ing.Irena Košková, , irena.koskova@kraj-lbc.

A-PDF Split DEMO : Purchase from to remove the watermark

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.5: Kvalita místního ovzduší v Praze Libuši

Stanovení oblastí a stanic SVRS pro sezónu 2012/2013. Ondřej Vlček, Radostovice

Přehled činnosti oddělení ISKO Plán rozvoje oddělení 2015

Interpolační funkce. Lineární interpolace

Zdroje dat o kvalitě ovzduší a možnosti práce s nimi imise RNDr. Leona Matoušková, Ph.D.

Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Modelování rozptylu suspendovaných částic a potíže s tím spojené

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

Význam podkategorií venkovských stanic dle 2001/752/EC pro hodnocení kvality ovzduší. Jan Sládeček, ISKO Radostovice 2009

TEZE NOVELY ZÁKONA O OCHRANĚ OVZDUŠÍ nový přístup k ochraně ovzduší v České republice

Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc.

Měření v lokalitě Poliklinika Spořilov

OVZDUŠÍ V DOLNÍCH CHABRECH aneb jsou to vaše plíce! RNDr. Alice Dvorská, Ph.D.

Ochrana ovzduší ve státní správě IX

Informační systém kvality ovzduší v Kraji Vysočina

PROJEKT DOPRAVA výsledky z 1. a 2. kampaně

K možnostem krátkodobé předpovědi úrovně znečištění ovzduší statistickými metodami. Josef Keder

Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Zpracovánírozptylových studií, příklady z praxe

SLEDOVÁNÍ POČTU ČÁSTIC V OSTRAVĚ

Hodnocení rozptylových podmínek ve vztahu ke koncentracím znečišťujících látek. Josef Keder Hana Škáchová

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most

Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Projekty na pobočce Brno v roce Mgr. Robert Skeřil, Ph.D.

Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

METODICKÝ LIST: INDIKÁTOR A.5

ROZDÍLOVÁ TABULKA NÁVRHU PRÁVNÍHO PŘEDPISU S PŘEDPISY EU

legislativa v oblasti

K MOŽNOSTI IDENTIFIKACE PŮVODU ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ POMOCÍ KOMBINACE IMISNÍCH A METEOROLOGICKÝCH MĚŘENÍ. Josef Keder

MONITORING ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATELSTVA VE VZTAHU K VENKOVNÍMU A VNITŘNÍMU OVZDUŠÍ. MUDr.H. Kazmarová RNDr.B.Kotlík Státní zdravotní ústav Praha

Revize Tematické strategie EU o znečištění ovzduší. Kateřina Sukdolová, Pavel Gadas 19. listopadu 2013 Plzeň

Pokročilé metody geostatistiky v R-projektu

Příloha k nařízení statutárního města Ostravy č. 8/2010

v rámci bodu IV. tohoto opatření obecné povahy, které ukládá, že opatření Programu

Aktualizace krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší Ústeckého kraje Příloha II. Příloha II

Extrémní imisní situace RNDr. Zdeněk Blažek, CSc., Mgr. Libor Černikovský Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava

8. Závěr. VARIANTA 1: Výchozí stav v roce 2006, referenční stav

BZN. NO 2 (µg/m 3 ) PM 2,5. Pozaďové stanice ČR 6,9 15,6 13,5 0,7 0,52 0,08 3,30 0,40 0,67

VÝVOJ EMISNÍ BILANCE OD ROKU 1990, EMISNÍ ANALÝZY, VÝVOJ PODÍLŮ NA EMISÍCH A EMISNÍ PROJEKCE. Pavel Machálek Oddělení emisí a zdrojů

Využití rozptylových studií pro hodnocení zdravotních rizik. MUDr.Helena Kazmarová Státní zdravotní ústav Praha

Ověření zdrojů benzenu v severovýchodní části města Ostrava

Společenské a obchodní centrum Zlín - Březnická

Dìkujeme všem organizacím, které poskytly údaje ke zpracování roèenky. Úplný pøehled zdrojù dat je uveden v závìru publikace.

Orlová Ing. Radim Sobotík, MBA místopředseda představenstva a obchodní ředitel ČEZ Teplárenská, a.s.

Implementace vyhlášky č. 373/2009 Sb., kterou se stanoví hodnoty zvláštních imisních limitů znečišťujících látek

Identifikace dopadů emisí z dopravy a jejich ocenění

Transkript:

Aktuální mapy znečištění ovzduší v evropském i českém měřítku (roční charakteristiky) a vývoj v oblasti mapování Jan Horálek Jana Ostatnická, Jana Schovánková, Pavel Kurfürst Peter de Smet, Leonor Tarrasón, Frank de Leeuw, Laure Malherbe, Anthony Ung, Nina Benešová

1. Metodika mapování 2. Aktuální mapy znečištění ovzduší 3. Vývoj v oblasti mapování

Metodika mapování Směrnice 2008/50/ES o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu vyžaduje, aby kvalita ovzduší byla hodnocena ve všech zónách a aglomeracích každého členského státu. Dále vyžaduje, aby primárním zdrojem hodnocení byly výsledky stacionárních měření. Tato měření mohou být při tvorbě map znečisťujících látek doplněny zejm. modelováním, aby výsledný odhad poskytoval dostatečné informace o prostorovém rozložení koncentrací znečišťujících látek v ovzduší. Používaná metodika mapování poskytuje takovýto odhad založený primárně na měření. (Z důvodu jednotnosti metodiky aplikována na celé území.)

Metodika mapování - pokračování Lineární regresní model následovaný interpolací jeho reziduí Doplňková data pro lineární regresní model byla vybrána na základě jejich regresními závislosti s měřenými daty. Prostorová interpolace IDW či kriging geostatistická metoda (tj. znalost prostorové struktury imisního pole je při interpolaci zohledňována).

Metodika mapování - pokračování variogram -míra prostorové korelace (v závislosti na dvourozměrné vzdálenosti) (h) Observations Model function Sill parametry: sill, nugget, range Nugget Range Distance (h) Empirický variogram musí být proložen nějakou analytickou funkcí v našem případě sférickou.

Metodika mapování - pokračování Oddělené mapování venkovského, městského pozaďového (a případně dopravního) znečištění vzhledem k odlišnému charakteru venkovského a městského znečištění ovzduší PM 10,PM 2.5,NO 2 atd. koncentrace ve městech jsou obecně vyšší než na venkově. Ozon venkovské koncentrace jsou vyšší než městské. Venkovské a městské vrstvy jsou vytvářeny odděleně: venkovské vrstvy založeny na venkov. pozaď. stanicích měst. pozaď. vrstvy založeny na měst./předm. pozaď. stan. (dopravní vrstvy založeny na dopravních stanicích) Výsledné mapy jsou konstruovány spojením venkovské a městské vrstvy pomocí hustoty populace, případně přičtením dopravní vrstvy pomocí hustoty emisí.

Metodika mapování pokračování Odhad nejistoty mapy křížové ověřování (cross-validace) prostorová interpolace je spočtena ve všech bodech imisního měření vždy pomocí všech dat kromě naměřené hodnoty v daném bodě. Tyto odhadnuté hodnoty jsou porovnány s naměřenými daty pomocí scatterplotu (včetně R 2 a rovnice regrese) a statistických indikátorů, zejména RMSE a bias (MPE). Cross-validace oceňuje kvalitu mapy mimo místa měření. kde Z(s i ) naměřená hodnota v bodě s i Ż(s i ) je hodnota v bodě s i odhadnutá pomocí ostatních dat

PM 10 roční průměr 2010 venkovské oblasti, Evropa měřená data EMEP model PM 10 ann. avg., rur. - EMEP vs. meas. PM10, ann. avg, EMEP. [µg.m -3 ] 70 y = 0.262x + 7.02 60 R 2 = 0.211 50 40 30 20 10 0 0 10 20 30 40 50 60 70 PM 10, ann. average, measured [µg.m -3 ] Lineární regresní model (log. transformace): adj. R 2 SEE EMEP 0.33 0.324 EMEP, nadmořská výška 0.41 0.306 EMEP, nadm. v., rychlost větru 0.44 0.295

Metodika mapování pokračování PM 10 roční průměr 2010 venkovské oblasti, Evropa venkovská mapa (použitelná jen pro venkov) RMSE = 4.5 µg.m -3

PM 10 roční průměr 2010 městské oblasti, Evropa měřená data EMEP model Lineární regresní model (log. transformace): adj. R 2 SEE EMEP 0.38 0.292

PM 10 roční průměr 2010 městské oblasti městská pozaďová mapa (použitelná jen pro města) RMSE = 6.6 µg.m -3

PM 10 roční průměr, 2010, Evropa výsledná sloučená (pozaďová) mapa

1. Metodika mapování 2. Aktuální mapy znečištění ovzduší 3. Vývoj v oblasti mapování

Aktuální mapy znečištění ovzduší Evropa Každoroční zpráva: ETC/ACM Technical Paper European air quality maps of PM and ozone and their uncertainty, viz acm.eionet.europa.eu/reports. Mapy koncentrací (PM 10, PM 2,5, ozon), mapy meziročních rozdílů, tabulky expozice obyvatel a vegetace, analýza nejistot. Nejnovější: ETC/ACM TP 2013/13, mapy pro rok 2011. Připravují se mapy pro rok 2012. Příležitostně: Mapy koncentrací dalších veličin.

PM 10 roční průměr, 2011, Evropa

PM 10 roční průměr, 2012, Evropa

PM 10 roční průměr, Evropa meziroční rozdíl, 2012-2011

PM 10 36. nejvyšší denní průměr, 2011, Evropa

PM 10 36. nejvyšší denní průměr, 2012, Evropa

PM 10 36. nejvyšší denní průměr, Evropa meziroční rozdíl, 2012-2011

PM 2.5 roční průměr, 2011, Evropa

O 3 26. nejv. denní max. 8-hod. prům., 2011, Evropa

O 3 SOMO35, 2011, Evropa

O 3 AOT40 pro plodiny, venkovská mapa, 2011, Evr.

O 3 AOT40 pro plodiny, venkovská mapa, 2012, Evr.

O 3 AOT40 pro plodiny, venkovská mapa, meziroční rozdíl 2012-2011, Evropa

O 3 AOT40 pro lesy, venkovská mapa, 2011, Evropa

NO 2 roční průměr, pozaďová mapa, 2011, Evropa

NO x roční průměr, venkovská mapa, 2011, Evropa překrytá vrstvou NATURA2000

SO 2 roční průměr, venkovská mapa, 2011, Evropa překrytá vrstvou NATURA2000

SO 2 zimní průměr, venkov. mapa, 2010/2011, Evr. překrytá vrstvou NATURA2000

Aktuální mapy znečištění ovzduší ČR Každoroční publikace: Ročenka Znečištění ovzduší na území České republiky. Mapy koncentrací, trendy, Nejnovější: Ročenka za rok 2013, v tisku. Nově: odhad nejistoty.

PM 10 roční průměr, 2013, ČR

PM 10 36. nejvyšší denní hodnota, 2013, ČR

PM 2,5 roční průměr, 2013, ČR

Benzo(a)pyren roční průměr, 2013, ČR

NO 2 roční průměr, 2013, ČR

NO x roční průměr (limit pro vegetaci), 2013, ČR

Ozon 26. nejvyšší max. denní 8-hodinový klouzavý průměr v průměru za tři roky, 2011 2013, ČR

Ozon AOT40 pro plodiny, 2009 2013, ČR

SO 2 4. nejvyšší denní hodnota, 2013, ČR

SO 2 roční průměr (limit pro vegetaci), 2013, ČR

SO 2 zimní průměr (limit pro vegetaci), 2013/14, ČR

Arsen roční průměr, 2013, ČR

Kadmium roční průměr, 2013, ČR

Benzen roční průměr, 2013, ČR

1. Metodika mapování 2. Aktuální mapy znečištění ovzduší 3. Vývoj v oblasti mapování

Analýza použití alternativních modelů Podrobná analýza prezentována v ETC/ACM Technical Paper 2013/9 Evaluation of Copernicus MACC-II ensemble products in the ETC/ACM spatial air quality mapping. Porovnání použití modelů EMEP, MACC-II Ensemble (kombinace více modelů) a CHIMERE- EC4MACS (ve dvou rozlišeních). Navíc porovnání výsledků mapování s prostým modelem.

Analýza použití alternativních modelů pokrač. Výstupy různých modelů, PM 10, roční průměr, 2009 Tabulka statistických indikátorů vůči naměřeným datům na venkovských stanicích. Různé výsledky pro různé modely.

Analýza použití alternativních modelů pokrač. Výsledky mapování za použití různých modelů, venkov, PM 10, roční průměr, 2009 Tabulka statistických indikátorů za použití cross-validace vůči naměřeným datům na venkovských stanicích. Podobný bias pro mapy vytvořené za použití různých modelů.

Analýza použití alternativních modelů pokrač. Závěr Výsledky mapování jsou determinovány zejména měřenými daty. Bez ohledu na rozdílnou hladinu koncentrací jednotlivých rozptylových modelů poskytují výsledky mapování za použití těchto modelů tutéž základní informaci.

Změna barev a tříd koncentrací

Změna barev a tříd koncentrací pokrač.

Použití flagů při mapování v rámci ČR Rozhodnutí jarní porady laboratoří: Zohlednit flagy. Vybrány byly dva flagy: 199 (místní ovlivnění), 652 (stavební ruch/činnost v okolí). Hranice alespoň 2 procenta hodnot. Flagy byly zohledněny při mapování za rok 2013 pro veličiny PM 10 a PM 2,5. Dotčené stanice: Praha4-Libuš PM 10 (ALIB0), PM 2,5 (ALIB5) Košetice PM 10 (ALIB0), PM 2,5 (ALIB5) Frenštát p. Radhoštěm (TFRBM) PM 10 Ostrava-Zábřeh (TOZRA) PM 10, PM 2,5

Použití flagů při mapování v rámci ČR pokrač. Analýza Analýza provedena na základě vazeb s okolními stanicemi za období, kdy data označeny a kdy neoznačeny flagem. Praha-Libuš, PM 10 pomocí ARIE, období 1.3.- 1.7.

Použití flagů při mapování v rámci ČR pokrač. Analýza Ostrava-Zábřeh, PM 10 pomocí TOFF, období 1.4.- 31.12. V období flagů dopočtena data dle okolních stanic, na základě regrese z období, kdy data neoznačeny flagem. Na základě dopočtených dat spočteny roční charakteristiky.

Použití flagů při mapování v rámci ČR pokrač. Závěr Při mapování použity následující roční charakteristiky: Praha4-Libuš PM 10 roční průměr 28,7 místo 29,3 PM 10 36. nejvyšší 46,1 místo 49,6 PM 2,5 roční průměr 18,3 místo 18,7 Ostrava-Zábřeh PM 10 roční průměr 44,9 místo 45,7 PM 10 36. nejvyšší 89,6 místo 94,3 PM 2,5 roční průměr neupravován (z časových důvodů) Nebyla upravována data: Frenštát p. Radh. z hlediska roku nevýznamné Košetice nebyla okolní stanice (navíc flag nebyl u AIMu)

Další možný vývoj Použití percentilů pro měřená data (PM 10 90,41 percentil namísto 36. nejvyšší hodnoty pro roční soubor denních průměrů, ozon 93,15 percentil namísto 26. nejvyšší hodnoty pro roční soubor nejvyšších denních 8-hodinových průměrů). Požití modelu EMEP pro rok N za použití emisí pro rok N-1, (viz EMEP Status Report 1/2014) pro evropské mapování. Zahrnutí pokryvu půdy do regrese (při rozlišení 1x1 km).

Děkuji za pozornost.