Stav a vývoj kvality ovzduší v Praze-Satalicích v letech

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Stav a vývoj kvality ovzduší v Praze-Satalicích v letech 2004 2013"

Karel Kadlec
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Stav a vývoj kvality ovzduší v Praze-Satalicích v letech a) Zhodnocení stavu a vývoje kvality ovzduší v Praze-Satalicích v letech zejména vzhledem k zprovoznění Vysočanské radiály. V městské části Praha-Satalice není umístěna měřicí stanice imisního monitoringu. Vzhledem k tomu, že účelem posouzení je kvalita ovzduší po zprovoznění Vysočanské radikály, pro reprezentaci situace v dané oblasti byly vybrány výsledky měření blízké automatizované imisní stanice (AIM) Praha 9 Vysočany. Tato stanice je klasifikovaná jako dopravní vzhledem k umístění na nám. OSN blízko křižovatky frekventovaných komunikací Kolbenova a Freyova (obr. 1). Obr. 1 Umístění stanice AIM Praha 9-Vysočany a vyznačení hlavních komunikací v okolí stanice a Satalic Vysočanská radiála byla otevřena dne Na základě dat ze Sčítání dopravy v roce 2010 a 2013 (zdroj: ŘSD ČR) lze konstatovat, že celkový počet vozidel se zvýšil v úsecích Kbelská, Novopacká a Pražský okruh (řádově tisíce vozidel). Jedná se o úseky, které jsou propojeny Vysočanskou radiálou. Tou v roce 2013 projelo 20700/19500 (sčítání v obou směrech) vozidel. Naopak v úsecích Chlumecká, Kbelská 2 a Kolbenova 2 se celkový počet vozidel mezi lety 2010 a 2013 snížil (řádově stovky až tisíce vozidel). V přímém okolí stanice automatizovaného imisního monitoringu AIM ČHMÚ Praha 9-Vysočany ke změně provozu mezi lety 2010 a 2013 víceméně nedošlo. Vývoj kvality ovzduší v letech v Satalicích lze odhadnout na základě dat naměřených na stanici AIM Praha 9-Vysočany a na základě dat v Satalicích odvozených z map polí koncentrací některých znečišťujících látek. Vývoj kvality ovzduší v hodnoceném období ( ) odpovídá celorepublikovému trendu koncentrací znečišťujících látek (obr. 2). V roce 2005 koncentrace většiny znečišťujících látek stouply a v roce 2006 dosáhly svých maxim. V následujících dvou letech byl naopak zaznamenán pokles koncentrací. V roce 2009 nebyl trend jednoznačný, koncentrace většiny látek opět klesly nebo stagnovaly, stouply ale koncentrace PM 10. V roce

Vzhledem k tomu, že účelem posouzení je kvalita ovzduší po zprovoznění Vysočanské radikály, pro reprezentaci situace v dané oblasti byly vybrány výsledky měření blízké automatizované imisní stanice

2 2010 dosáhly úrovně látek v rámci hodnoceného období svého druhého maxima. Naopak od u 2011, k jehož konci byla Vysočanská radiála otevřena, lze konstatovat klesající trend imisních charakteristik NO 2 a PM 10 (pro SO 2 a CO nejsou k dispozici data, podrobněji viz tabulka 1). V letech s potencionálním ovlivněním kvality ovzduší v důsledku provozu na Vysočanské radiále, dosáhly koncentrace NO 2 a PM 10 stejné až nižší úrovně v porovnání s průměrnými koncentracemi za období (tedy za období bez možného ovlivnění kvality ovzduší Vysočanskou radiálou) obr nk 25. nejvyšší hodinová koncentrace SO 2 4nk 4. nejvyšší 24 hodinová koncentrace SO 2 36nk 36. nejvyšší 24 hodinová koncentrace PM 10 x roční aritmetický průměr 19nk 19. nejvyšší hodinová koncentrace NO 2 8hk nejvyšší 8 hodinová klouzavá průměrná koncentrace CO LV imisní limit Obr. 2 Koncentrace znečišťujících látek (SO 2, PM 10, PM 2,5, NO 2 a CO) v porovnání s imisními limity dle zákona č. 201/2012 Sb., stanice AIM Praha 9-Vysočany,

1). V letech 2011 2013 s potencionálním ovlivněním kvality ovzduší v důsledku provozu na Vysočanské radiále, dosáhly koncentrace NO 2 a PM 10 stejné až nižší úrovně v porovnání s průměrnými

3 36nk 36. nejvyšší 24 hodinová koncentrace PM 10 x roční aritmetický průměr 19nk 19. nejvyšší hodinová koncentrace NO 2 průměr : průměrná hodnota imisní charakteristiky za y Obr. 3 Imisní charakteristika PM 10 a NO 2, , v porovnání s jejich průměry ( ), stanice AIM Praha 9-Vysočany b) Porovnání dostupných naměřených údajů s vyhlášenými imisními limity pro ochranu zdraví lidí dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Shrnující údaje naměřených znečišťujících látek ze stanice AIM Praha 9-Vysočany jsou porovnány v následující tabulce s imisními limity pro ochranu zdraví lidí dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (obr. 2, tabulka 1). Všechny y jsou vztaženy k této v současnosti platné legislativě. V uvedených letech se na stanici AIM Praha 9-Vysočany pohybovaly koncentrace znečišťujících látek SO 2 a CO výrazně pod imisním limitem. Měření těchto látek zde bylo, podobně jako na dalších stanicích v ČR, ukončeno. Koncentrace SO 2 a CO dlouhodobě nepřekračují své imisní limity na stanicích v celé České republice. V letech , 2010 a 2011 došlo na této lokalitě k překročení imisního limitu u 36. nejvyšší 24 hodinové koncentrace PM 10. V roce 2011, kdy byla Vysočanská radiála otevřena, došlo k překročení imisního limitu ještě před jejím otevřením. Tzn. imisní limitu pro 24hodinovou koncentraci PM 10 byl překročen dne 6. listopadu Roční imisní limit PM 10

ochranu zdraví lidí dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší.

4 byl překročen pouze v roce Zatímco v denních koncentracích úroveň znečištění ovzduší PM 10 v jednotlivých letech kolísá, v ročním průměru je patrný klesající trend. V případě PM 2,5 došlo na stanici AIM Praha 9-Vysočany k překročení imisního limitu rovněž v roce Pro tuto jemnou frakci částic platí výrazný klesající trend. Měření PM 2,5 bylo na této stanici ukončeno. Hodinový limit NO 2 nebyl, v období , na této lokalitě překročen. K překročení ročního imisního limitu NO 2 došlo v letech , 2010 a Mírně klesající trend je patrný i u ročního průměru NO 2, v posledních dvou letech byly koncentrace těsně pod imisním limitem. Tabulka 1 Imisní charakteristiky znečišťujících látek na stanici AIM Praha 9-Vysočany, Roky/znečiš. látka SO 2 PM 10 PM 2,5 NO 2 CO 25nk 4nk 36nk x x 19nk x 8hk Imisní limit zdraví Povolený počet překročení 24x za 3x za 35x za Hodnoty koncentrací látek v µg.m -3 25nk 25. nejvyšší hodinová koncentrace SO 2 4nk 4. nejvyšší 24 hodinová koncentrace SO 2 36nk 36. nejvyšší 24 hodinová koncentrace PM 10 x roční aritmetický průměr 19nk 19. nejvyšší hodinová koncentrace NO 2 8hk nejvyšší 8 hodinová klouzavá průměrná koncentrace CO tučně zvýrazněné koncentrace překračují imisní limit 18x za

Měření PM 2,5 bylo na této stanici ukončeno. Hodinový limit NO 2 nebyl, v období 2004 2013, na této lokalitě překročen. K překročení ročního imisního limitu NO 2 došlo v letech 2005 2008, 2010 a 2011.

5 c) Zhotovení odhadu meziročního chodu veličin PM 10 a NO 2 pro oblast Praha- Satalice z plošných map imisních koncentrací v letech Pro území městské části Praha-Satalice byl spočten meziroční chod koncentrací suspendovaných částic PM 10 a koncentrací oxidu dusičitého NO 2 v letech Pro PM 10 byl spočten chod koncentrací spočten jak pro roční průměr, tak pro 36. nejvyšší denní průměr v roce. Použito bylo příslušných map imisních koncentrací, které jsou každoročně počítány v prostorovém rozlišení 1x1 km (Ostatnická a kol., 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013). Mapy jsou konstruovány pomocí kombinace imisních dat naměřených na stanicích imisního monitoringu (primární data) s plošnými odhady koncentrací pomocí modelů transportu a rozptylu a s dalšími doplňkovými parametry (sekundární data). Použitou metodikou je přitom lineární regrese primárních sekundárních dat s následnou prostorovou interpolací reziduí této regrese. Venkovské, městské pozaďové a dopravní znečištění je přitom mapováno zvlášť s využitím měřených dat na stanicích příslušného typu, příslušné vrstvy (venkovská, městská pozaďová, dopravní) jsou slučovány dohromady pomocí gridu hustoty populace a pomocí emisí z dopravy. Je třeba zmínit, že příslušné odhady koncentrací jsou zatíženy nejistotou, která je odhadována přibližně na úrovni 20 % v případě ročního průměru a na úrovni 25 % v případě 36. nejvyšší denní průměrné koncentrace. V případě ročního průměru NO 2 je nejistota odhadována přibližně na úrovni 30%. Při odhadu meziročního chodu koncentrací na území městské části Praha-Satalice bylo využito šesti buněk gridu 1x1 km, které buď celé, nebo zčásti spadají do katastru dané Městské části. Jednotlivým buňkám gridu byla přičtena váha odpovídající poměru, v jakém daná buňka gridu spadá do katastru příslušné městské části. Je třeba ještě zmínit, že prezentovaný roční chod je třeba brát jako přibližný. Je totiž brát v úvahu jednak nejistotu odhadu v jednotlivých letech (viz výše), jednak skutečnost, že mapy v jednotlivých letech nejsou počítány ze zcela porovnatelných podkladů, např. počet měřicích stanic použitých k tvorbě mapy se v jednotlivých letech může lišit. Nicméně odhadnuté hodnoty ročních průměrných koncentrací pro PM 10 a NO 2 leží pod imisním limitem; imisní limit pro 36. nejvyšší 24hodinovou koncentraci PM 10 byl dle odhadu překročen v městské části Satalice v letech 2006, 2007 a V těchto letech došlo k překročení i na stanici Praha 9-Vysočany.

nejvyšší denní průměr v roce. Použito bylo příslušných map imisních koncentrací, které jsou každoročně počítány v prostorovém rozlišení 1x1 km (Ostatnická a kol.

6 Meziroční chod PM 10 na území MČ Praha-Satalice v letech Odhadnuté hodnoty koncentrací ročních charakteristik pro PM 10 pro městskou část Praha- Satalice v letech jsou prezentovány v tabulce 2 a na obr. 4. Tabulka 2 Roční charakteristiky koncentrací PM 10 v letech odhadnuté pro Městskou část Praha-Satalice LV roční průměr (µg.m -3 ) 38,7 28,6 25,6 28,7 24,6 26,3 24, nejvyšší 24 hod. prům. koncentrace (µg.m -3 ) 64,0 50,6 41,2 43,8 45,4 51,7 44,2 50 Obr. 4 Meziroční chod koncentrací PM 10 v letech na území MČ Praha- Satalice

Tabulka 2 Roční charakteristiky koncentrací PM 10 v letech 2006 2012 odhadnuté pro Městskou část Praha-Satalice 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 LV

7 Odhadnuté hodnoty koncentrací ročních charakteristik NO 2 pro Městskou část Praha-Satalice v letech jsou prezentovány jednak v tabulce 3 a na obr. 5. Tabulka 3 Roční charakteristiky koncentrací NO 2 v letech odhadnuté pro Městskou část Praha-Satalice LV roční průměr (µg.m -3 ) 27,6 23,6 25,4 22,9 19,9 22,2 20,5 40 Obr. 5 Meziroční chod koncentrací NO 2 v letech na území MČ Praha- Satalice Literatura Ostatnická J. a kol. (2007). Znečištění ovzduší na území České republiky v roce ČHMÚ. Ostatnická J. a kol. (2008). Znečištění ovzduší na území České republiky v roce ČHMÚ. Ostatnická J. a kol. (2009). Znečištění ovzduší na území České republiky v roce ČHMÚ. Ostatnická J. a kol. (2010). Znečištění ovzduší na území České republiky v roce ČHMÚ. Ostatnická J. a kol. (2011). Znečištění ovzduší na území České republiky v roce ČHMÚ. Ostatnická J. a kol. (2012). Znečištění ovzduší na území České republiky v roce ČHMÚ. Ostatnická J. a kol. (2013). Znečištění ovzduší na území České republiky v roce ČHMÚ.

m -3 ) 27,6 23,6 25,4 22,9 19,9 22,2 20,5 40 Obr. 5 Meziroční chod koncentrací NO 2 v letech 2006 2012 na území MČ Praha- Satalice Literatura Ostatnická J. a kol. (2007).

Podobné dokumenty

Rozvoj metodiky tvorby map znečištění. Jan Horálek Pavel Kurfürst, Nina Benešová, Roman Juras, Jana Ďoubalová

Rozvoj metodiky tvorby map znečištění Jan Horálek Pavel Kurfürst, Nina Benešová, Roman Juras, Jana Ďoubalová 1. Stávající metodika mapování a její použití 2. Rozvoj mapování NO 2 pomocí LC a dopravních