ENERGETICKY PLA N MESTSKČ C ASTI PRAHA-LIBUS 2010-2020

ENERGETICKY PLA N MESTSKČ C ASTI PRAHA-LIBUS 2010-2020 listopad 2009

Jmeno Tomas Hejzlar, tajemnık Zdeník Krız Oskar Botha Miroslav Habada Josef Budılek Víra Dvora kova Marta Vachouskova Víra Krenkova Miroslav Safarık Jaroslav Klusa k Lucie Stuchlıkova Realizacnı tym Organizace MC Praha-Libus MC Praha-Libus MC Praha-Libus MC Praha-Libus MC Praha-Libus MC Praha-Libus MC Praha-Libus MC Praha-Libus PORSENNA o.p.s. PORSENNA o.p.s. PORSENNA o.p.s. Tento dokument vznikl jako jeden z vystupu projektu MODEL (Management Of Domains related to Energy in Local authorities), ve volnem prekladu Energeticky management míst a obcı. Jedna se o mezina rodnı projekt koordinovany organizacı Energie-Cites (celoevropske sdruzenı míst se za jmem o udrzitelnou energetiku) za čcasti osmi partneru ze zemı strednı a vy chodnı Evropy (Bulharsko, C eska republika, Chorvatsko, Litva, Lotyssko, Polsko, Rumunsko a Slovinsko).

Obsah 1. Shrnutı energetickeho pla nu (manazersky souhrn)...5 洤 2. U vod Ř Energeticky pla n místa a energeticky management...8 洤 3. Metodicky prıstup...10 洤 4. Vy chozı stav energetickeho hospodarstvı MC Praha-Libus...11 洤 5. Energeticky pla n místa/místskeca sti...13 洤 5. 1. Vize EPM...13 洤 5. 2. Globa lnı cıl...13 洤 5. 3. Prioritnı oblasti...13 洤 5. 4. Prioritnı oblast 1 Ř U spory energie...13 洤 5. 5. Prioritnı oblast 2 Ř Obnovitelnezdroje energie...18 洤 5. 6. Prioritnı oblast 3 Ř Vzdíla va nı a osvíta...20 洤 5. 7. Vza jemnevazby...22 洤 6. Principy EPM...23 洤 6. 1. Tvorba čzemní pla novacı dokumentace...23 洤 6. 2. Rızenı spotreby...23 洤 6. 3. Vyuzıva nı obnovitelny ch zdroju energie...23 洤 6. 4. Na kup energie...23 洤 6. 5. Motivace...24 洤 6. 6. Energeticky informacnı system...24 洤 6. 7. Procesnı schema...24 洤 6. 8. Pravidla pro rozhodova nı o realizaci investicnı akce...24 洤 7. Zpusob vyhodnocova nı a aktualizace EPM (monitoring)...26 洤 8. Za vírecna ustanovenı...28 洤 Prıloha Ř Pojmy a definice...29 洤 Seznam zkratek...29 洤 Seznam pojmu...29 洤 3/30

Seznam tabulek Tabulka 1 Prehled budov v majetku MC Praha-Libus zahrnuty ch do EPM...11 洤 Tabulka 2 Prioritnı oblast 1 Ř Podrobníjsı popis aktivit (opatrenı)...15 洤 Tabulka 3 Prioritnı oblast 2 Ř Podrobníjsı popis aktivit (opatrenı)...19 洤 Tabulka 4 Prioritnı oblast 3 Ř Podrobníjsı popis aktivit (opatrenı)...21 洤 Tabulka 5 Kriteria pro stanovenı priorit aktivit (opatrenı)...25 洤 Tabulka 6 Indika tory na črovni energetickeho pla nu...26 洤 Seznam obra zku Obra zek 1 Celkova struktura Energeticky pla nu místskeca sti Praha-Libus...7 洤 Obra zek 2 Pozice energetickeho pla nu místa a energetickeho managementu...8 洤 Obra zek 3 Schema zava dínı energetickeho managementu...9 洤 Obra zek 4 Obecna struktura energetickeho pla nu místa...10 洤 4/30

1. Shrnutı energetickeho planu (manazersky souhrn) Energeticky pla n místske ca sti (EPM) je strednídoby m koncepcnım dokumentem, ktery na obdobı 10-ti let (2010-2020) definuje zakladnı vize, principy a priority energetickeho hospodarstvı místskeca sti Praha-Libus. EPM byl vytvoren za vza jemnespolupra ce a diskuse clenu realizacnıho tymu slozeneho ze zastupcu místske ca sti Praha-Libus a spolecnosti PORSENNA o.p.s. Energeticky pla n je vytvoren pouze pro objekty a zarızenı v majetku ci povírene spra ví místske ca sti a jeho vypracova nı je nepovinne (povinnost nevyply va z legislativy). Presto se místska ca st Praha-Libus rozhodla pro jeho sestavenı predevsım proto, aby zıskala moznost čcinní rıdit a vyhodnocovat spotrebu energie ve svy ch vlastnıch objektech. Vize Vize EPM Praha-Libus vycha zı z dlouhodoby ch cılu a rozvojovy ch zamíru místskeca sti, kterevyply vajı ze Strategickeho pla nu, čzemnıho pla nu a ostatnıch rozvojovy ch dokumentu místske ca sti. Pro místskou ca st Praha-Libus byla realizacnım tymem zformulova na na sledujıcı vize. Mšstska cast Praha-Libus smšruje do roku 2020 k: udrzitelne komunalnı energetice stabilizaci vydaju za energie dusledne osvštš v oblasti energetickych Úspor Globalnı cıl Vize energetickeho pla nu, respektive konkretizovany stav místskeca sti Praha-Libus v roce 2020 v oblasti komuna lnı energetiky je blıze specifikova na v globa lnım cıli EPM. Globalnı cıl mšstske casti Praha-Libus je definovan nasledovnš: zvysovanı energeticke sobšstacnosti a nezavislosti zvysovanı kvality zivotnıho prostredı informovana spolecnost Prioritnı oblasti K naplnínı vize energetickeho pla nu místske ca sti a ke splnínı globa lnıch cılu byly stanoveny na sledujıcı 3 prioritnı oblasti: Prioritnı oblast 1 Ř U spory energie Prioritnı oblast 2 Ř Obnovitelnezdroje energie Prioritnı oblast 3 Ř Vzdíla va nı a osvíta 5/30

Prioritnı oblast 1 - Uspory energie V ra mci prioritnı oblasti 1 je definova n na sledujıcı cıl: Do roku 2020 mšstska cast Praha-Libus snızı rocnı spotrebu energie o 20 % v porovnanı s rokem 2008. Tato prioritnı oblast je da le clenína na 2 dılcı priority. Priorita 1.1. Snızenı energetickena rocnosti budov v majetku/povírenespra ví místske ca sti Priorita 1.2. Efektivnı uzıva nı budov a chova nı uzivatelu Prioritnı oblast 2 - Obnovitelne zdroje energie V ra mci prioritnı oblasti 2 je definova n na sledujıcı cıl: Do roku 2020 mšstska cast Praha-Libus realizuje minimalnš 1 demonstracnı projekt na vyuzitı OZE. Tato prioritnı oblast je da le clenína na 1 dılcı prioritu. Priorita 2.1. Obnovitelnezdroje energie Prioritnı oblast 3 - Vzdšlavanı a osvšta V ra mci prioritnı oblasti 3 je definova n na sledujıcı cıl: Do roku 2020 mšstska cast Praha-Libus zvysı povšdomı o Úsporach energie a vyuzitı OZE mezi mıstnımi obyvateli, energeticka efektivnost se tak stane bšznym vzorcem chovanı. Tato prioritnı oblast je da le clenína na 1 dılcı prioritu. Priorita 3.1. Osvíta 6/30

Obrazek 1 Celkova struktura Energeticky planu mšstske casti Praha-Libus VIZE Íudrzitelna komunalnı energetika Ístabilizace vydaju za energie Ídusledna osvšta v oblasti energetickych Úspor GLOBA LNICIL Ízvysovanı energeticke sobšstac nosti a nezavislosti Ízvysovanı kvality zivotnıho prostredı Íinformovana spolec nost Prioritnı oblast 1 Prioritnı oblast 2 Prioritnı oblast 3 U spory energie OZE Osvíta Cıl Prioritnı oblasti 1 Cıl Prioritnı oblasti 2 Cıl Prioritnı oblasti 3 PO1 - do roku 2020 snızit spotrebu energie na provoz budov o 20% v porovna nı s rokem 2008 PO2 - realizovat demonstracnı projekty na vyuzitı sola rnı energie PO3 - zvysenı informovanosti obyvatel MC o čspora ch energie a OZE Priorita 1.1 Priorita 2.1 Priorita 3.1 P11 - Snızenı energetickena rocnosti budov v majetku MC P21 - Obnovitelnezdroje energie P31 - Osvíta Priorita 1.2 P12 - Efektivnı uzıva nı budov a chova nı uzivatelu VAZBY 7/30

2. Uvod ŘEnergeticky plan mšsta a energeticky management Energeticky pla n místa (EPM) 1 je jednım z nastroju energetickeho managementu místa, resp. místske ca sti. Predstavuje zakladnı dokument pro dlouhodobou koncepci spra vy majetku místa ve vztahu k energetickemu rızenı. Narozdıl od čzemnı energetickekoncepce (U EK) 2 nenı jeho zpracova nı ani pro kraje a statuta rnı místa povinne (nevyply va z legislativy). Presto vsak muze byt velmi uzitecny m nastrojem uz jen proto, ze místska ca st dıky nímu zıska moznost čcinní rıdit spotrebu energie ve svy ch vlastnıch objektech. Je nezbytne, aby EPM i jeho aktualizace byly schvalova ny nejen vedenım místa, ale take Radou místa a Zastupitelstvem. Ke schva lenemu energetickemu pla nu jsou v pravidelny ch intervalech pripravova ny a schvalova ny akcnı pla ny. Prıpravu tíchto dokumentu rıdı energeticky manazer, ktery takerıdı k tomuto čcelu vytvorenou pracovnı skupinu. Pozici energetickeho pla nu místa v souboru vy znamny ch koncepcnıch dokumentu zachycuje na sledujıcı obra zek. Obrazek 2 Pozice energetickeho planu mšsta a energetickeho managementu Prvnı linie dokumentu predstavujı strategicke rozvojove materia ly, zejmena strategie regiona lnıho rozvoje, pla n rozvoje kraje, strategicky pla n místa, prıpadní Integrovany pla n rozvoje místa podle metodiky ministerstva pro mıstnı rozvoj (pro čcely IOP). Druha linie dokumentu predstavuje strategickedokumenty prımo z oblasti energetiky, predevsım Sta tnı 1 Energeticky m pla nem místa se v dokumentu rozumı obecní i energeticky pla n místskeca sti. 2 U zemnı energetickou koncepci zpracova vajı povinní kraje a statuta rnı místa na za kladí za kona o hospodarenı energiı, resp. jeho prova dícım narızenım vlady 195/2001 Sb., ktery m se stanovı podrobnosti obsahu čzemnı energetickekoncepce. 8/30

energetickou koncepci a U zemnı energetickou koncepci prıslusneho kraje. Tretı linie dokumentu je zamírena na strategickedokumenty souvisejıcı s čzemnım rozvojem. Pokud se místo ci obec rozhodne zpracovat čzemnı energetickou koncepci (UEK), ci energeticky pla n místa (EPM), míly by by t tyto strategickedokumenty zpracova ny v souladu se vsemi tremi liniemi rozvojovy ch dokumentu, specifikovany ch vyse. Energeticky management je ze zakona c. 406/2000 Sb., o hospodarenı energiı ve znínı pozdíjsıch predpisu, definova n jako souca st U EK. Stejní tak muze by t prova dín i v prıpadí zpracova nı energetickeho pla nu místa (EPM). Energeticky management je soubor opatrenı, jejichz cılem je efektivnı rızenı a snizova nı spotreby energie v danem čzemı, budoví atd. Jedna se o uzavreny cyklicky proces neusta leho zlepsova nı energetickeho hospodarstvı, ktery se skla da z na sledujıcıch cinnostı: mírenı spotreby energie, stanovenı potencia lu čspor energie, realizace opatrenı, vyhodnocova nı spotreby energie a čcinnosti realizovany ch opatrenı, porovna va nı velikosti čspor predpokla dany ch a skutecní dosazeny ch, aktualizace energeticky ch koncepcı, energeticky ch pla nu místa (EPM) a akcnıch pla nu k EPM. Zavedenı energetickeho managementu je systemovy m a investicní nena rocny m krokem. Cılem je postupnedosahova nı vy znamny ch čspor energie a zlepsenı organizace pra ce. Kroky zava dínı energetickeho managementu na črovni municipalit zna zornuje nasledujıcı obra zek. Obrazek 3 Schema zavadšnı energetickeho managementu 9/30

3. Metodicky prıstup Energeticky pla n místa, jak jiz bylo naznaceno vyse, je povazova n za strednídoby dokument, tedy sestavova n na obdobı 10-15 let. Pri sestavova nı energetickeho pla nu místa jsou vyuzıva ny na sledujıcı metody pra ce: Metoda strategickeho pla nova nı Ř byla vyuzita pri formulaci globa lnıho cıle, prioritnıch oblastı, cıle prioritnıch oblastı, priorit a konkretnı aktivity, kterevycha zely z definovanevize. V ra mci kazdeaktivity jsou da le formulova ny: ď oceka vany vy sledek, ď financnı vy hled ď indika tory čspísnosti. Metoda backcastingu Ř jedna se o prıstup, kdy (napr. v komuna lnı energetice) čroven budoucı spotreby predem urcıme a na slední zajistıme na stroje pro dosazenı za doucıho stavu. Backcasting je pouzit pri formulaci kvantitativnıch cılu v oblasti čspor energie, snızenı emisı CO 2, ci podılu vyuzitı obnovitelny ch zdroju energie. Metoda aktivnı participace Ř tato metoda spocıvala v tom, ze energeticky pla n nebyl tvoren pouze externí spolecnostı PORSENNA o.p.s., ale vize, globa lnı cıl, prioritnı oblasti atd. byly nejprve formulova ny ze strany místa a pote v resitelskem tymu diskutova ny a upravova ny. Struktura energetickeho pla nu místa je zna zornína v nasledujıcım schematu, kterereflektuje strategicky prıstup k pla nova nı, tak jak bylo naznaceno vyse. Obrazek 4 Obecna struktura energetickeho planu mšsta VIZE GLOBA LNICIL Prioritnı oblast 1 Prioritnı oblast 2 Prioritnı oblast 3 Cıl Prioritnı oblasti 1 Cıl Prioritnı oblasti 2 Cıl Prioritnı oblasti 3 Priorita 1.1 Priorita 2.1 Priorita 3.1 Priorita 1.2 Priorita 2.2 Priorita 3.2 Priorita 1.3 Priorita 2.3 Priorita 3.3 VAZBY 10/30

4. Vychozı stav energetickeho hospodarstvı MC Praha-Libus Místska ca st Praha-Libus nevlastnı a neprovozuje za dny centra lnı zdroj tepla. Budovy nacha zejıcı se na čzemı MC jsou zasobeny zemnım plynem, v male mıre pak zdroji spalujıcımi pevna paliva. Zemnı plyn je vyuzıva n jednak v loka lnıch zdrojıch umıstíny ch v jednotlivy ch objektech a takev blokovy ch kotelna ch za sobujıcıch teplem prevazní panelove bytovedomy na sıdlistıch a níkterebudovy obcanskevybavenosti (napr. skoly). Tyto blokove kotelny jsou postupní napojova ny na soustavu CZT Prazske tepla renske, a.s. (viz take kapitola 6. 2. ). Na straní spotreby energie se ve vlastnictvı (ci povírenespra ví) MC Praha-Libus nacha zejı objekty, jejichz prehled uva dı nasledujıcı tabulka. Nejsou zde uvedeny objekty, kterebuž nejsou verejní prıstupne, nebo majı minima lnı spotrebu energie na svuj provoz, proto nejsou zahrnuty v EPM. MC nevlastnı ani nema v povírenespra ví za dnebytoveobjekty. Tabulka 1 Prehled budov v majetku MC Praha-Libus zahrnutych do EPM 1 2 3 4 5 Nazev budovy, adresa Popis zdroje tepla MS K Luka m 664/1, 142 00, Praha 4 Ř Libus area l je vyta pín plynovou teplovodnı kotelnou provozovanou persona lem skoly MS Lojovicka 557/12, 142 00, Praha 4 Ř Libus area l je vyta pín plynovou teplovodnı kotelnou provozovanou persona lem skoly ZS Meteorologicka 181/2, 142 00, Praha 4 Ř Libus area l je vyta pín plynovou teplovodnı kotelnou provozovanou U MC Praha Ř Libus, firmou Libusska Komterm 35/200, 142 00, Praha 4 Ř Libus area l je vyta pín plynovou teplovodnı kotelnou provozovanou zaskoleny m topicem MS Ke Kasní 334/14, 142 00, Praha 4 Ř Pısnice area l je vyta pín elektrinou Celkova Celkova Podlahova spotreba referencnı plocha energie spotreba v roce 2008 energie 1 (m 2 ) (GJ/rok) (GJ/rok) 1 796 1 860 2 127 882 802 915 8 130 9 198 10 500 302 412 469 701 535 603 6 7 8 MS Mezi Domy 373/10, 142 00, Praha 4 Ř Pısnice area l je vyta pín ze systemu CZT ZS Ladislava Conka 40/3, 142 00, Praha 4 Ř Pısnice area l je vyta pín plynovou teplovodnı kotelnou provozovanou Klub Junior, Na persona Okruhu lem 395/1, skoly 142 00, Praha 4 Ř Pısnice area l je vyta pín ze systemu CZT 1 796 1 229 1 402 917 748 842 1 786 920 1 057 Celkem 16 310 15 705 17 914 1 Cast z celkovespotreby energie, ktera slouzı pro vytapč nı, je prepoc tena na dlouhodobeklimaticke podmınky pomocı tzv. denostupnovemetody. Postup vypoc tu je soucastı excelovskeverze EPM. 11/30

Pri dalsı aktualizaci energetickeho pla nu MC Praha-Libus je moznedo pla nu zahrnout i dosud nezahrnuteobjekty. Stejní tak i v prıpadí jakekoli zmíny v tíchto objektech, ktera se muze doty kat hospodarenı s energiı, je nutno postupovat v souladu s principy tohoto energetickeho pla nu. Celkova referencnı spotreba energie v jednotlivy ch budova ch bude slouzit pro vyhodnocenı cılu energetickeho pla nu MC Praha-Libus i k vyhodnocenı predpokla dany ch prınosu jednotlivy ch energeticky čsporny ch opatrenı v budova ch. 12/30

5. Energeticky plan mšsta/mšstske casti 5. 1. Vize EPM Vize energetickeho pla nu místskeca sti Praha-Libus je za kladnı strategickou orientacı aktivit místskeca sti v oblasti komuna lnı energetiky a souvisejıcıch oblastı. Tato strategicka vize ukazuje: v jakesituaci se místska ca st v soucasnedobí (rok 2009) nacha zı, ceho chce místska ca st dosa hnout na poli komuna lnı energetiky v nasledujıcıch 11-ti letech, jakejsou globa lnı cıle rozvoje místskeca sti v oblasti komuna lnı energetiky. Vize EPM Praha-Libus vycha zı z dlouhodoby ch cılu a rozvojovy ch zamíru místskeca sti vyply vajıcı ze Strategickeho pla nu místa, čzemnıho pla nu a ostatnıch rozvojovy ch dokumentu. Pro místskou ca st Praha-Libus byla zformulova na realizacnım ty mem na sledujıcı vize. Mšstska cast Praha-Libus smšruje do roku 2020 k: udrzitelne komunalnı energetice stabilizaci vydaju za energie dusledne osvštš v oblasti energetickych Úspor 5. 2. Globalnı cıl Vize energetickeho pla nu, respektive konkretizovany stav místskeca sti Praha-Libus v roce 2020 v oblasti komuna lnı energetiky je blıze specifikova na v globa lnım cıli EPM. Globalnı cıl mšstske casti Praha-Libus je definovan nasledovnš: zvysovanı energeticke sobšstacnosti a nezavislosti zvysovanı kvality zivotnıho prostredı informovana spolecnost 5. 3. Prioritnı oblasti K naplnínı vize energetickeho pla nu místske ca sti Praha-Libus byly realizacnım tymem stanoveny prioritnı oblasti, ktere predstavujı pilıre dlouhodobeho rozvoje místske ca sti v oblasti komuna lnı energetiky. Prioritnı oblasti byly stanoveny takto: Prioritnı oblast 1 Ř U spory energie Prioritnı oblast 2 Ř Obnovitelnezdroje energie Prioritnı oblast 3 Ř Vzdíla va nı a osvíta 5. 4. Prioritnı oblast 1 ŘUspory energie V ra mci prioritnı oblasti 1 je definova n na sledujıcı cıl: Do roku 2020 mšstska cast Praha-Libus snızı rocnı spotrebu energie o 20 % v porovnanı s rokem 2008. 13/30

V ra mci dane prioritnı oblasti byly realizacnım tymem definova ny nasledujıcı konkretnı priority, ktereblıze rozva dı stanovenou prioritnı oblast: Priorita 1.1. Snızenı energetickena rocnosti budov v majetku/povírenespra ví místske ca sti Priorita 1.2. Efektivnı uzıva nı budov a chova nı uzivatelu Podrobníji jsou konkretnı opatrenı/aktivity specifikova ny v nasledujıcı tabulce, spolecní s financnı narocnostı, pozadavkem na místsky rozpocet, rokem realizace, indika torem dosazenı čspíchu a garantem daneaktivity (opatrenı). 14/30

Tabulka 2 Prioritnı oblast 1 ŘPodrobnšjsı popis aktivit (opatrenı) Priorita Nazev / Popis Rozsah opatrenı Predpoklada ne naklady na realizaci Predpokladany externı financ nı zdroj Rok realizace Kc - - Priorita 1.1 P11 - Snızenı energeticke naroc nosti budov v majetku MC Opatrenı 1.1.1 Rekonstrukce MS Mezi Domy instalace plastovy ch tepelní-izolacnıch oken a 3 000 000 zpracova nı PENB 2009-2010 Opatrenı 1.1.2 Rekonstrukce kotelny MS Ke prechod na zemnı plyn 1 000 000 Kasní 2010-2011 Opatrenı 1.1.3 Rekonstrukce MS Lojovicka zateplenı obvodovy ch zdı budovy 980 000 2010-2011 Opatrenı 1.1.4 Rekonstrukce MS K Luka m instalace plastovy ch tepelní-izolacnıch oken a 3 000 000 zpracova nı PENB 2010-2011 Opatrenı 1.1.5 Rekonstrukce ZS Meteorologicka dokoncenı instalace plastovy ch oken 1 530 000 2012 Opatrenı 1.1.6 Rekonstrukce MS Mezi Domy zateplenı obvodovy ch zdı budovy 2 000 000 2012 Opatrenı 1.1.7 Rekonstrukce MS Ke Kasní zateplenı obvodovy ch zdı budovy 780 000 2013 Opatrenı 1.1.8 Rekonstrukce MS K Luka m zateplenı obvodovy ch zdı budovy 2 000 000 2013 Opatrenı 1.1.9 Rekonstrukce ZS Meteorologicka zateplenı obvodovy ch zdı budovy a zpracova nı 9 000 000 PENB 2014 Opatrenı 1.1.10 Rekonstrukce ZS Ladislava Conka zateplenı obvodovy ch zdı budovy 1 020 000 2014 a da le 15/30

Priorita Nazev / Popis Rozsah opatrenı Predpoklada ne naklady na realizaci Predpokladany externı financ nı zdroj Rok realizace Priorita 1.1 Opatrenı 1.1.11 P11 - Snızenı energeticke naroc nosti budov v majetku MC Vytvorenı fondu pro podporu čspor energie a OZE v ra mci MC Kc - - zahrnuto v na vrhu rozpoctu - 2010 Opatrenı 1.1.12 EPC projekt - MS K Luka m osazenı termostaticky ch hlavic - - 2009-2015 Opatrenı 1.1.13 EPC projekt - MS Mezi Domy osazenı termostaticky ch hlavic - - 2009-2015 Opatrenı 1.1.14 EPC projekt - ZS Meteorologicka osazenı termostaticky ch hlavic - - 2009-2015 Opatrenı 1.1.15 EPC projekt - Junior klub osazenı termostaticky ch hlavic - - 2009-2015 Opatrenı 1.1.16 Energeticky čsporneosvítlenı postupna vy mína dozıvajıcıch vysoce na rocny ch za rovek 400 000 ENESA 2010-2015 Opatrenı 1.1.17 Energeticky čspornespotrebice novespotrebice v energeticketrıdí A a lepsı 100 000 bez externıho financova nı 2010-2015 Opatrenı 1.1.18 Energeticky čspornespotrebice novepc s napa jecımi zdroji s vysokou čcinnostı 100 000 bez externıho financova nı 2010-2015 16/30

Priorita Nazev / Popis Rozsah opatrenı Predpoklada ne naklady na realizaci Predpokladany externı financ nı zdroj Rok realizace Priorita 1.2 Opatrenı 1.2.1 Opatrenı 1.2.2 Opatrenı 1.2.3 Opatrenı 1.2.4 Opatrenı 1.2.5 P12 - Efektivnı uzıvanı budov a chovanı uzivatelu Efektivnı uzıva nı provozova nı a nevyta pít mıstnosti, kterese nepouzıvajı / uzıva nı budovy Uradu MC pouzıvajı obcasní, zbytecní nesvıtit, čcinní (dodrzova nı za sad energeticky vítrat, vypınat nepouzıvaneelektrospotrebice čsporneho chova nı) atd. zavedenı evidence a vyhodnocova nı dat do Energeticky management v praxi praxe, odpovídnost konkretnıch osob za sbír dat, jejich zpracova nı a vyhodnocova nı Vytvorenı sirsıho energetickeho aktivnı zapojenı reditelu skol do cinnosti ty mu energetickeho ty mu, prubízna spolupra ce Vytvorenı a pouzıva nı na vodu na spra vnevyta pínı, vítra nı, pouzıva nı (vypına nı) energeticky setrneuzıva nı budov spotrebicu,... Motivace (prıspívkovy ch organizacı, zamístnancu čradu) k realizaci čspor energie vytvorenı motivacnıho systemu a jeho pouzıva nı v praxi Kc - - - - 2010-2020 - - 2010-2020 - - 2010 0 10 000 bez externıho financova nı bez externıho financova nı CELKEM 24 920 000 - - 2010-2020 2010-2020 17/30

5. 5. Prioritnı oblast 2 ŘObnovitelne zdroje energie V ra mci prioritnı oblasti 2 je definova n na sledujıcı cıl: Do roku 2020 mšstska cast Praha-Libus realizuje minimalnš 1 demonstracnı projekt na vyuzitı OZE. V ra mci dane prioritnı oblasti byly realizacnım tymem definova ny nasledujıcı konkretnı priority, ktereblıze rozva dı stanovenou prioritnı oblast: Priorita 2.1. Obnovitelnezdroje energie Podrobníji jsou konkretnı opatrenı/aktivity specifikova ny v nasledujıcı tabulce, spolecní s financnı narocnostı, pozadavkem na místsky rozpocet, rokem realizace, indika torem dosazenı čspíchu a garantem daneaktivity (opatrenı). 18/30

Tabulka 3 Prioritnı oblast 2 ŘPodrobnšjsı popis aktivit (opatrenı) Priorita Nazev / Popis Rozsah opatrenı Predpoklada ne naklady na realizaci Predpokladany externı financ nı zdroj Rok realizace Kc - - Priorita 2.1 P21 - Obnovitelne zdroje energie Opatrenı 2.1.1 Vytipova nı vhodny ch budov pro zjistínı budov s volny m mıstem orientovany m bez externıho 20 000 instalaci OZE na jih, financnıch partneru a financnıch zdroju financova nı 2010-2015 Opatrenı 2.1.2 PPP projekt instalace FVS na upresníno v fotovoltaicky system strecha ch budov v majetku MC AP 2015 Opatrenı 2.1.3 Demonstracnı instalace napr. sola rnı system pro ohrev vody v objektu 150 000 obnovitelneho zdroje c.p.1 2015 CELKEM 170 000 - - 19/30

5. 6. Prioritnı oblast 3 ŘVzdšlavanı a osvšta V ra mci prioritnı oblasti 3 je definova n na sledujıcı cıl: Do roku 2020 mšstska cast Praha-Libus zvysı povšdomı o Úsporach energie a vyuzitı OZE mezi mıstnımi obyvateli, energeticka efektivnost se tak stane bšznym vzorcem chovanı. V ra mci dane prioritnı oblasti byla realizacnım tymem definova na nasledujıcı konkretnı priorita, ktera blıze rozva dı stanovenou prioritnı oblast: Priorita 3.1. Osvíta Podrobníji jsou konkretnı opatrenı/aktivity specifikova ny v nasledujıcı tabulce, spolecní s financnı narocnostı, pozadavkem na místsky rozpocet, rokem realizace, indika torem dosazenı čspíchu a garantem daneaktivity (opatrenı). 20/30

Tabulka 4 Prioritnı oblast 3 ŘPodrobnšjsı popis aktivit (opatrenı) Priorita Nazev / Popis Rozsah opatrenı Predpoklada ne naklady na realizaci Predpokladany externı financ nı zdroj Rok realizace Priorita 3.1 P31 - Osvšta Opatrenı 3.1.1 Osvítoveakce pro verejnost napr. Dny zdravı a udrzitelneenergetiky 10 000 Opatrenı 3.1.2 Opatrenı 3.1.3 Opatrenı 3.1.4 Osvítoveakce pro díti Informova nı verejnosti o moznostech zıska nı dotace na Vzdíla nı sirsıho energetickeho ty mu (za stupci čradu - clenove energetickeho ty mu, prıspívkovy ch organizacı) napr. kampandisplay na ostatnıch budova ch ZS a MS za kladnı informace napr. o programu Zelena čspora m absolvova nı skolenı v pra ci se softwarem EM, odborneseminare, konference atd. Kc - rok 10 000 5 000 10 000 2010-2020 2010-2015 2010-2020 2010-2020 Webovestra nky místskeca sti informace o čspora ch energie, energetickem Opatrenı 3.1.5 5 000 2009-2010 posyktujıcı informace o EM, managementu, atd. Vyuzıva nı softwaroveho na stroje pro prova dínı Opatrenı 3.1.6 Softwarova aplikace EM 0 2010 EM a informovanost obcanu CELKEM 40 000 - - 21/30

5. 7. Vzajemne vazby Vza jemne vazby energetickeho pla nu místske ca sti Praha-Libus zna zornuje Obra zek 1. Pri implementaci energetickeho pla nu místa a tvorbí akcnıch pla nu je nezbytnemıt na mysli, ze vybraneaktivity (opatrenı) specifikovanev kapitola ch 5. 4. Ř 5. 6. se vza jemní ovlivnujı a za roven mohou pri vza jemne kombinaci dosahovat multiplikacnıch efektu. Naprıklad prıpadna realizace demonstracnıho projektu na vyuzitı obnovitelny ch zdroj v ramci priority 2.1 (Opatrenı 2.1.2 ci 2.1.3) bude mıt pozitivnı vliv na vzdíla va nı a osvítu v Priorití 3.1. Naplnínı energetickeho pla nu místa, resp. jednotlivy ch energeticky ch akcnıch pla nu povede ke zmırnínı ci dokonce odstranínı hlavnıch problemu definovany ch ve strategickem pla nu v problemoveoblasti 3. energetika. 22/30

6. Principy EPM V na sledujıcı kapitole jsou zmıníny hlavnı principy implementace energetickeho pla nu místske ca sti Praha-Libus tak, aby bylo zajistíno dosazenı jeho cılu a maxima lnıch synergicky ch efektu. 6. 1. Tvorba Územnš planovacı dokumentace V prıpadí potreby zpracovat čzemnı energetickou koncepci podle zakona c. 406/2000 Sb., o hospodarenı energiı, v aktua lnım znínı potazmo dle narızenı vla dy c. 195/2001 Sb. Takto zpracovana koncepce se vztahuje na cele čzemı místske ca sti, a je tak narocníjsı na zpracova nı, ale soucasní umoznuje prımo ovlivnit proces čzemnıho pla nova nı, nebo jejı doporucenı jsou ze za kona za vazna. 6. 2. Rızenı spotreby Vsechny podrızene instituce jakozto vsichni spra vci budov, tak i uzivatele budov budou postupní proskoleni, nebo alesponinformova ni o zasada ch provozova nı budov s ohledem na energetickou efektivnost. Vsechny budovy budou v horizontu tohoto energetickeho pla nu vybaveny navodem pro spra vu a uzıva nı budovy (formou provoznıho ra du, manua lu ci prırucky dle potreby, typu a čcelu budovy). Na čzemı MC Praha-Libus probıha postupne napojova nı sta vajıcıch blokovy ch kotelen na soustavu CZT Prazsketepla renske, a.s. Pri komplexnı rekonstrukci budov ci pri vymíní dozıvajıcıch zdroju tepla v budova ch je nutno zvazit pripojenı tíchto budov na CZT. Pro kazdy jednotlivy prıpad musı byt provedena studie proveditelnosti, ktera posoudı (dlouhodobou) ekonomickou vyhodnost tohoto opatrenı. Vychozım dokumentem je vzdy energeticky audit, resp. jeho aktualizovana podoba. Vsechny opatrenı musejı byt v souladu s U zemnı energetickou koncepcı hlavnıho místa Prahy a vyhlasek hlavnıho místa Prahy, pokud tyto stanovı jasna pravidla v predmítne oblasti. 6. 3. Vyuzıvanı obnovitelnych zdroju energie Pri vystavbí novy ch budov, stejní tak jako pri rekonstrukci budov sta vajıcıch bude vzdy posouzena moznost vyuzitı obnovitelny ch zdroju energie, predevsım sola rnı energie, prıpadní biomasy. Zarovenbude tato moznost popuzena pri vystavbí, ci provozu místsky ch zarızenı - zdroj energie, sportovnı zarızenı, bazeny. Obnovitelnezdroje energie mohou byt vyuzity i jako demonstracnı a osvítoveprojekty. Prona jem strech za čcelem instalace fotovoltaicky ch elektra ren bude umoznín za specificky ch podmınek: bude uzavrena dlouhodoba smlouva o prona jmu, na jemce vzdy pred instalacı zajistı staticky posudek a prıpadne staticke posılenı strechy s ohledem na va hu konstrukce a jejı nama ha nı vítrem, na jemce vzdy pred instalacı zajistı opravu strechy v nejlepsım tepelní-technickem standardu (minima lní doporucenehodnoty dle C SN 73 0540-2:2007), na jemce se zavaze spla cet najem vzdy rok predem ve prospích revolvingoveho energetickeho fondu místa. 6. 4. Nakup energie Na kup elektriny bude postupní realizova n formou konsolidace odbírny ch mıst. 23/30

6. 5. Motivace Motivace k čspora m energie bude zajistína dvíma zpusoby - pomocı pozitivnıch ekonomicky ch stimulacı (bonusu) a pomocı negativnıch hodnocenı (malusu). Principy budou shodnepro vsechny subjekty tak, aby nebyl za dny zvy hodnín ci znevy hodnín a motivace bude vycha zet z na sledujıcıch principu: prokazatelne čspory energie budou ve financnım vyja drenı ponecha ny subjektu k dispozici na financova nı vlastnıho pla novaneho rozvoje a mimora dny ch aktivit, prokazatelna neefektivnost bude ve financnım vyja drenı danemu subjektu odpoctena z pridíleny ch prostredku v na sledujıcım kalendarnım roce. 6. 6. Energeticky informacnı system Za kladem energetickeho pla nu MC Praha-Libus je softwarovy on-line nastroj, ktery je v soucasnosti ve stavu testova nı. V ramci projektu MODEL bude provozova n zdarma, po skoncenı projektu bude rozhodnuto o zpusobu jeho dalsıho provozova nı Ř buž formou internı spra vy (autonomnı system) nebo online spra vy. 6. 7. Procesnı schema V ramci koordinovaneimplementace energetickeho pla nu místskeca sti je vhodnenastavit procesnı schema energetickeho managementu, a to za pomoci bízne formy procesnıho schematu v místskeca sti Praha-Libus. Podstatneje predevsım prova za nı vazeb mezi jednotlivy mi odbory, kdy je nezbytnepevní ustanovit, jaky dodavatel (zamístnanec, odbor MC) doda va jaky vstup energetickemu ty mu, ci energetickemu manazerovi, tj. kdo doda va data o spotrebí energie, kdo poskytuje informace o dotacnıch titulech, kdo zpracova va /zajis uje zpracova nı odborny ch energeticky ch posudku, atd. Nemení duleziteje pak pevní urcit, do jaky ch dalsıch procesnıch schemat energeticky management vstupuje, tj. jakevystupy energeticky manazer poskytuje dalsım odborum, napr. jak svy mi pozadavky na energetickou na rocnost budov, na na kup spotrebicu, zdroju energie atd. vstupuje napr. do vy bírovy ch rızenı, na stanovenı mírny ch potreb budov a zarızenı v majetku místa. 6. 8. Pravidla pro rozhodovanı o realizaci investicnı akce Pro realizaci konkretnı akce musı by t stanovena na sledujıcı jasna pravidla: ze za sobnıku akcı je k realizaci vybra na akce s nejvyssı prioritou, jaka koli realizovana akce podleha principum udrzitelneho stavitelstvı/udrzitelne energetiky vyuzitı revolvingoveho fondu Ř fond modernizace a obnovy bytoveho fondu a realizace energeticky efektivnıch opatrenı - pro financova nı a pro dofinancova nı vıcena kladu. Priority realizace konkretnıch aktivit (opatrenı) jsou v energetickem pla nu stanoveny rokem realizace. Tyto priority byly stanoveny na zakladí kriteriı a jejich specificky ch vah (uvedeny ch) v na sledujıcı tabulce. 24/30

Tabulka 5 Kriteria pro stanovenı priorit aktivit (opatrenı) Kriterium Vaha Snizova nı provoznıch na kladu 25% Zvysova nı socia lnı stability (napr. stabilizace vy daju za energie doma cnostı) 10% Financnı na rocnost 20% Environmenta lnı hledisko (napr. snızenı emisı CO 2 ) 5% Technicky stav budovy / zarızenı 40% Celkem 100% 25/30

7. Zpusob vyhodnocovanı a aktualizace EPM (monitoring) K procesu tvorby EPM je nutno pristupovat jiz s vídomım potreby na sledneho monitorova nı a vyhodnocova nı pla nu. Pri zava dínı energetickeho informacnıho systemu je tak nezbytne vytvorit takovy system, ktery bude obsahovat data pro monitorova nı a vyhodnocova nı. Z toho duvodu je takevhodnepri schvalova nı prioritnıch cılu definovat (pokud to je smysluplnea mozne) kvantifikovatelnecıle. U spísnost EPM je vhodnevyhodnocovat zejmena podle na sledujıcıch kriteriı: mıra splnínı kvantitativnıch i kvalitativnıch prioritnıch cılu, vytvorenı podmınek pro zopakova nı čspísny ch projektu, mıra vlivu EPM na jineoblasti pla nova nı a rozvoje daneho místa. Tyto indika tory čspísnosti energetickeho pla nu lze zjis ovat v prubíhu realizace (pomocı vyhodnocova nı akcnıch pla nu), anebo az po jeho dokoncenı. Indika tory je vhodnevyhodnocovat jak na individua lnı črovni (črovenaktivit, tj. na črovni akcnıho pla nu), tak i na črovni celkoveho pla nu. Indika tory pro individua lnı črovenbudou vyhodnocova ny kazdorocní pri hodnocenı akcnıch pla nu. Tyto indika tory jsou specifikova ny pro kazdou aktivitu v jednotlivy ch tabulka ch v ra mci kapitol 5. 4. - 5. 6. a na jejich za kladí je moznespecifikovat a prıpadní upravit akcnı pla n na dalsı obdobı (rok). Indika tory na črovni energetickeho pla nu místa je vhodnevyhodnocovat v casovem obdobı 2-3 let a na zakladí tohoto hodnocenı upravovat priority EPM, prıpadní i jeho financnı vy hled, garance, ci celkoveprocesnı schema. Mezi indika tory na črovni energetickeho pla nu místa lze doporucit k uzitı indika tory v na sledujıcı tabulce. Tabulka 6 Indikatory na Úrovni energetickeho planu Cıslo Indikator Jednotka EPM 1 Energeticka na rocnost/spotreba budov 1 kwh/(m 2 rok) 2 3 Vy daje za paliva a energii na vyta pínı na jednotku plochy budov ve vlastnictvı MC U spory energie realizovanev budova ch a zarızenıch ve vlastnictvı MC Kc/(m 2 rok) GJ/rok 4 Emise CO 2 v budova ch ve vlastnictvı MC t/rok 5 6 Podıl energie z OZE na celkovespotrebí energie v budova ch a zarızenıch ve vlastnictvı MC 2 % Pocet osvítovy ch a jiny ch vzdíla vacıch akcı zamíreny ch na čsporu energie a OZE pocet/rok 7 Pocet osob čcastnıcıch se osvítovy ch akcı 3 pocet/rok Prioritnı oblast 1 Prioritnı oblast 1 Prioritnı oblast 1 Prioritnı oblast 1 Prioritnı oblast 2 Prioritnı oblast 3 Prioritnı oblast 3 1) Indikator Strategickeho planu pro opatrenı 3.1 Snızenı spotreby energie (GJ/rok) Poznamka / Zdroj dat DataPla n NSZM DataPla n NSZM Software EM, DataPla n Datapla n NSZM Software EM, DataPla n Akcnı pla n EPM Akcnı pla n EPM 2) Indikator Strategickeho planu pro opatrenı 3.2. Rozsırenı vyuzitı obnovitelnych zdroju energie (%) 3) Indikator Strategickeho planu pro opatrenı 3.3. Zavedenı energetickeho managementu a rozsırenı osvč ty (poc et) Jak vyply va z predchozıho textu, indika tory ve vyse uvedene tabulce vyhodnocujı ve zvolenem casovem obdobı EPM jako celek, napr. jak se místska ca st blızı k dosazenı cıle snızit o 20 % spotrebu energie do roku 2020 ve srovna nı s rokem 2008. Data pro vyhodnocenı 26/30

tíchto indika toru lze s vyhodou a z velke ca sti prevzıt ci dopocıtat z dat vstupujıcıch do DataPla nu NSZM, ktery MC Praha-Libus vyhodnocuje kazdorocní. Naproti tomu indika tory v excelovskeverzi EPM vyhodnocujı prınosy jednotlivy ch aktivit (opatrenı) EPM, resp. akcnıch pla nu. 27/30

8. Zavšrecna ustanovenı Tento energeticky pla n je verejny m dokumentem. Energeticky pla n místskeca sti Praha-Libus byl schva len Zastupitelstvem MC Praha-Libus dne 2. 12. 2009 na zakladí usnesenı c. 55/2009. 28/30

Prıloha ŘPojmy a definice EPM AP U EK U P C SN U MC ZP EE TV IOP EIS CZT OZE M&T RM ZM Seznam zkratek Energeticky pla n místa (místskeca sti) Akcnı pla n k energetickemu pla nu místa U zemnı energeticka koncepce U zemnı pla n C eska sta tnı norma Urad místskeca sti Zemnı plyn Elektricka energie Tepla (uzitkova ) voda Integrovany operacnı program Energeticky informacnı system Centra lnı za sobova nı teplem Obnovitelnezdroje energie Monitoring a Targeting Rada místa Seznam pojmu Zastupitelstvo místa Energeticky management (EM) - soubor opatrenı, jejichz cılem je efektivnı rızenı a snizova nı spotreby energie. Jedna se o uzavreny cyklicky proces neusta leho zlepsova nı energetickeho hospodarstvı, ktery se skla da z nasledujıcıch cinnostı: mírenı spotreby energie, stanovenı potencia lu čspor energie, realizace opatrenı, vyhodnocova nı spotreby energie a čcinnosti realizovany ch opatrenı, porovna va nı velikosti čspor predpokla dany ch a skutecní dosazeny ch, aktualizace energeticky ch koncepcı, energeticky ch pla nu místa (EPM) a akcnıch pla nu k EPM. Energeticky plan mšsta (EPM) - strednídoby koncepcnı dokument, ktery definuje za kladnı vize, principy a priority energetickeho hospodarstvı místa. Jeho vypracova nı je plní dobrovolne (nezakotveno v legislativí). Vypracova va se vítsinou pouze pro budovy a zarızenı v majetku místa. Akc nı plan k energetickemu planu mšsta (AP) - rozpracova va cıle stanovene v EPM tak, aby byly jasní definovane, termınovane, míritelne, akceptovane, se stanovenım zodpovídnosti za plnínı a pokryte kvalifikovany mi pracovnıky. Je zpracova va n na dobu 1-2 let. Energeticky informacnı system (EIS) - softwarovy nastroj, slouzıcı k zaznamena va nı, uchova va nı a analy ze energeticky ch dat. Jeden ze za kladnıch na stroju energetickeho managementu. EPC / internı EPC Řfinancovanı projektu tzv. metodou EPC (Energy Performance Contracting) predstavuje metodu, na jejımz za kladí poskytovatel energeticky ch sluzeb tzv. firmy ESCO (Energy Service Company) nabızı na klıc komplexnı sluzby s cılem snızit spotrebu energie a naklady na energie v objektu zakaznıka, pricemz hlavnım 29/30

zdrojem spla cenı energeticky čsporny ch opatrenı jsou samotne čspory nakladu na energie dosazenev prubíhu plnínı smlouvy mezi dodavatelem a zakaznıkem, tzn. ze za kaznık nemusı vynalozit za dnou investici v dobí realizace opatrenı Metoda strategickeho planovanı - metoda pla nova nı, pri nız se nejprve formuluje vize a globa lnı cıle, k jejich dosazenı se na slední stanovujı dılcı cıle a prioritnı oblasti. Metoda backcastingu - backcasting predstavuje prıstup, kdy je za doucı stav (cıl) definova n predem a na slední jsou zajistíny na stroje a opatrenı pro dosazenı za doucıho stavu. Backcasting se od pla nova nı (forecasting) v bíznem slova smyslu lisı tım, ze mısto rozhodova nı na za kladí odhadu pravdípodobneho budoucıho vy voje, kterejsou casto mylne, uplatnuje obra ceny a vy razní aktivníjsı postup. Metoda aktivnı participace - tato metoda spocıva v tom, ze energeticky pla n nenı tvoren externí, ale vize, globa lnı cıl, prioritnı oblasti atd. jsou nejprve formulova ny ze strany místa a potev resitelskem ty mu diskutova ny a upravova ny. Monitoring a targeting - Monitoring & Targeting (da le take M&T) je obecní prijımany termın pro prubízne sledova nı (monitoring), vyhodnocova nı a nasledne dosazenı vytycenespotreby pomocı realizace vhodny ch opatrenı (targeting). Pasport - jednotny soupis vlastnostı budovy ci zarızenı. Uzemnı energeticka koncepce (UEK) - zakladnı strategicky dokument místa v oblasti energetiky, vycha zejıcı ze zakona c. 406/2000 Sb., o hospodarenı s energiı, a narızenı vla dy c. 195/2001 Sb., ktery m se stanovı podrobnosti obsahu čzemnı energetickekoncepce, ve znínı pozdíjsıch predpisu. Vítsinou se sestavuje pro veskere objekty a zarızenı na čzemı místa. Revolvingovy fond - fond, ve kterem se shromazžujı na klady usetrenedıky čsporny m opatrenım a raciona lnımu hospodarenı s energiı. Prostredky z fondu slouzı k financova nı dalsıch čsporny ch opatrenı. Udrzitelna energetika (za sobova nı energiı a spotreba energie) - energetika zalozena na efektivnım hospodarenı s energiı na straní spotreby a na diverzifikaci zdroju a vyuzitı obnovitelny ch zdroju energie na straní vy roby. Udrzitelne stavitelstvı Ř dle Agendy 21 pro udrzitelnou vystavbu je vy stavba, ktera spotrebuje minima lnı mnozstvı energie a vody bíhem sveho zivota; vyuzıva efektivní suroviny (materia ly setrne k zivotnımu prostredı, obnovitelne materia ly, ma prodlouzenou zivotnost, je demontovatelna ); vytvarı co nejmensı mnozstvı odpadu a znecistínı bíhem sveho zivota (trvanlivost, recyklovatelnost); vyuzıva co nejmensı mnozstvı pudy a dobre zapada do prirozeneho zivotnıho prostredı; uspokojuje potreby uzivatele nynı i v budoucnosti (pruznost, adaptabilita, kvalita mısta); vytvarı zdrave zivotnı prostredı interieru. Celkova vnitrnı podlahova plocha - plocha vsech podlazı budovy vymezena mezi vníjsımi stínami, bez neobyvatelny ch sklepu a oddíleny ch nevyta píny ch prostor (dle 2, pısm. p) zakona c. 406/2000 Sb. ve znínı pozdíjsıch predpisu). Pomocı teto plochy se stanovuje mírna potreba tepla na vyta pínı apod. 30/30