Strategicky plan rozvoje mestskč casti Praha š Libus. B. Na vrhova ca st strategie

Transkript

1 Strategicky plan rozvoje mestskč casti Praha š Libus B. Na vrhova ca st strategie Zpracovatel: SPF Group, v.o.s. Datum: brezen-cerven 2009

2 Obsah OBSAH U VOD STRATEGICKA VIZE ROZVOJE MESTSKČ CASTI...5 Vy chodiska... 5 Znenıvize HLAVNIPROBLČMY ROZVOJE Dopravnıinfrastruktura a obsluz nost Vysoke zatız enı komunikacı silnicnı dopravou Zanedbany nebo nezpevnůny povrch nůktery ch ulic Snız ena bezpecnost chodcu v silnicnı dopravů Nedostatek parkovacıch mıst Deficity v dopravnı obsluznosti MHD Deficity v infrastrukture pro cyklisty Verejnč prostory a z ivotnıprostredı Vy skyt zanedbany ch ca stı verejny ch prostranstvı Vy skyt zanedbany ch objektu Absence centra lnıch mıstš a mıst setka va nı Slaba regulace vy stavby Energetika Vysoka spotreba energie v budova ch můstske ca sti Slabe zapojenı obnovitelny ch zdroju energie do energeticke bilance můstske ca sti Omezena osvůta a management v oblasti energetiky Socialnıa volnoc asova oblast Omezene moznosti kulturnıho a volnocasove ho vyzitı Slaba integrace a fakticka segregace cizincu a na rodnostnıch mensin Dılcı proble my v oblasti skolstvı Mıstnısprava Nedostatky v mıstnı verejne spra vů Deficity v prezentaci a informovanosti obyvatel a subjektu pusobıcıch v MC NAVRH PRIORIT A OPATR ENI Rozvoj dopravnıinfrastruktury a obsluz nosti Eliminace zatız enı komunikacı silnicnı dopravou Rekonstrukce a Ú pravy povrchu komunikacı Optimalizace kapacity parkovacıch mıst...14 SPF Group, v.o.s. 2

3 1.4. Optimalizace dopravnı obsluznosti MHD Dalsı vy stavba infrastruktury pro cyklisty Zkvalitnenıprostredıa koordinace uzemnıho rozvoje Revitalizace verejny ch prostranstvı Rekonstrukce zanedbanych objektu Vytvarenı mıst setka va nı a centra lnıch mıst Posılenı regulace vy stavby Realizace energeticky ch uspor Snız enı spotreby energie Rozsırenı vyuzitı obnovitelny ch zdroju energie Zavedenı energeticke ho managementu a rozsırenı osvůty Posilovanısocialnısoudrz nosti a kvality z ivota Rozvoj moznostı kulturnıho, sportovnıho a volnocasove ho vyzitı Zlepsenı souzitı s cizinci a na rodnostnımi mensinami Zkvalitnůnı skolstvı Zkvalitnenıc innosti mıstnıspravy a komunikace s obyvateli Optimalizace cinnostı Úradu MC Posılenı komunikace s jiny mi subjekty verejne spra vy Zlepsenı spolupra ce s partnersky mi organizacemi Zvysenı informovanosti obyvatel a subjektu pusobıcıch v MC Posilova nı zapojenı obcanu do rozvoje MC VYHODNOCENIVZTAHU STRATEGIE K PRINCIP M UDRZITELNČHO ROZVOJE SPF Group, v.o.s. 3

4 1 U vod Na vrhova ca st strategicke ho pla nu rozvoje MC Praha-Libus navazuje na ca st analytickou. Zatımco analyticka ca st se zaby va identifikacı soucasne ho stavu, silny ch a slaby ch stra nek a rozvojovy ch prılezitostı a hrozeb, na vrhova ca st nabızı zpusoby, jak identifikovane slabe stra nky a hrozby resit a jak vyuzıt silny ch stra nek a prılezitostı. V Ú vodu na vrhove ca sti je definova na rozvojova vize můstske ca sti jako vyja drenı za doucıho (idea lnıho) cılove ho stavu, k nůmuz ma realizace strategicke ho pla nu smůrovat. Na sleduje popis hlavnıch a dılcıch proble mu můstske ca sti, ktery vycha zı jednak z vize, a jednak ze sta vajıcı situace identifikovane v analyticke ca sti strategicke ho pla nu. Proble m tak lze definovat jako rozpor nebo nesoulad mezi stavem za doucım (vyja dreny m rozvojovou vizı) a stavem soucasny m (popsany m v analyticke ca sti). Na proble my, uspora dane v dvoustupnove hierarchii, naslednů reaguje navrh rozvojovy ch priorit a opatrenı, ktera zhruba respektujı strukturu indetifikovany ch proble mu a predstavujı de facto jejich pozitivnı formulaci (nůktera opatrenı nebo priority vsak mohou reagovat na vıce identifikovany ch proble mu, a naopak na nůktere proble my muze reagovat vůtsı pocet opatrenı, prıpadnů priorit). Klıcovou obsahovou slozku navrhove ca sti strategicke ho pla nu predstavuje popis opatrenı. Ve standardizovane m forma tu jsou popsa ny zejme na cıle a aktivity jednotlivy ch opatrenı a vychozı stav, na ktery dane opatrenı reaguje. Kazde opatrenı je dale klasifikova no podle typu podpory, financnı a organizacnı na rocnosti a casove priority jeho realizace. Na navrhovou ca st strategicke ho pla nu, ktera se zaby va obsahem rozvoje MC, navazuje ca st realizacnı, ktera popisuje formu, jak k naplnůnı jednotlivy ch opatrenı dospůt. SPF Group, v.o.s. 4

5 2 Strategicka vize rozvoje můstske ca sti Vy chodiska Můstska ca st Praha-Libus formuluje svou strategickou rozvojovou vizi, ktera vymezuje celkovou orientaci můstske ca sti, tedy to, cım chce MC byt v dlouhodobe perspektivů pro sve obyvatele, pro na vstůvnıky i pro mıstnı podnikatele. Vize predstavuje pozitivnı formulaci za doucıho cılove ho stavu pro obdobı realizace strategicke ho pla nu, tj. pro strednůdoby horizont let Rozvojova vize predstavuje zakladnı prıstup k tomu, jak aktivnů uchopit svou vlastnı budoucnost. Proto je take vize svornıkem i inspiracı pro cely strategicky pla n rozvoje můsta s jeho rozvojovy mi prioritami, opatrenımi a konkre tnımi projekty. Rozvojova vize je navrzena se znalostı libusske minulosti a soucasnosti tak, aby reflektovala tradice a specifika můstske ca sti a soucasnů aby v sobů obsahovala primůrenů ambicio znı moznosti, jak s tradicemi a soucasny m stavem pracovat, prıpadnů jak ho můnit. Vize tedy pricha zı: s respektem k historii a tradicım Libuse a Pısnice, aniz by se je neodvazovala prekonat a doplnit, s respektem k poloze můstske ca sti v ra mci Prahy, prıpadnů sirsıho stredoceske ho prostoru, aniz by tuto polohu povazovala za nezvratny determinujıcı faktor, s respektem k soucasne socia lnı strukture a lidske mu potencia lu můstske ca sti, aniz by se zdra hala je můnit a novů motivovat, se znalostı kompetencı a zvyklostı mıstnı spra vy, aniz by zcela rezignovala na te mata, ktera jsou v kompetenci nadrazeny ch organizacı (na Ú rovni Prahy ci sta tu). Strategicka vize zohlednuje pozadavky udrzitelne ho rozvoje, a to tım, ze zahrnuje vsechny tri jeho pilıre (viz detailnı popis jednotlivy ch priorit a opatrenı v na sledujıcıch kapitola ch). Strategicka vize rozvoje můstske ca sti je formulova na v na sledujıcım textu jako slogan a na slednů jako vysvůtlujıcı text. Znenıvize Na Ú zemı hl.m. Prahy se nacha zejı ruznorode ctvrti a můstske ca sti. Navza jem se od sebe lisı svym funkcnım zamůrenım, urbanisticky m a architektonicky m charakterem, strukturou obyvatel a mıstnı ekonomiky. Ctvrti v okolı MC Praha-Libus vsak vykazujı relativnů podobne charakteristiky jako samotna MC Praha-Libus, coz vycha zı predevsım z polohy na okraji Prahy. Polohu Libuse a Pısnice vsak nelze oznacit za zcela perifernı vzhledem k blızkosti dulezity ch dopravnıch sıtı, relativnů dobre dostupnosti centra, tradici vyrobnıch ekonomicky ch odvůtvı, pomůrnů vysoke hustotů zalidnůnı a ekonomicke a administrativnı prova zanosti s okolnımi můstsky mi ca stmi. To vytvarı urcity protipo l vuci ca stecnů venkovske muš charakteru Libuse a Pısnice. Z tůchto duvodu nelze můstskou ca st rozvıjet jen jako rezidencnı, hospodarsky vyuzıvane nebo rekreacnı Ú zemı. Můstska ca st patrı a bude patrit mezi oblasti s pestrou skladbou hospodarsky ch aktivit, silnou rezidencnı i rekreacnı funkcı, vyznamny mi dopravnımi napojenımi, prıtomnostı specificky ch skupin obyvatel atd. Mnoho ruznorodych aktivit se v MC Praha-Libus odehra va na relativnů male plose. Proto je rozvojova vize MC Praha-Libus formulova na jako: Libus a Pısnice Š ziva můstska ca st Atribut zivaš soucasnů vyjadruje komunikativnı mıstnı spra vu a intenzivnı zapojenı obyvatel a dalsıch subjektu do verejne ho zivota a rozvojovy ch aktivit v můstske ca sti. SPF Group, v.o.s. 5

6 3 Hlavnı proble my rozvoje Identifikace proble mu, tedy kriticky ch oblastı rozvoje můstske ca sti predstavuje v dokumentu strategicke ho pla nu meznık, ktery umoznuje naslednů definovat rozvojove priority a opatrenı. Kriticka oblast je v tomto kontextu cha pa na jako vyznamna barie ra zjistůna v ramci analy zy (profilu) můstske ca sti (nebo v ra mci realizovany ch pruzkumu), ktera bra nı dosazenı rozvojove vize a predstavuje tak rozpor mezi sta vajıcım a za doucım stavem rozvojovy ch podmınek můstske ca sti. Vsechny zjistůne proble move oblasti jsou rozdůleny do jednotlivy ch dılcıch proble mu. Kazdy dılcı proble m je rovnůz obsahovů specifikova n, a to strukturovanů v bodech. Podrobnůjsı popis navrhu resenı jednotlivy ch proble movy ch oblastı je uveden v kapitole 4 Navrh priorit a opatrenı. Popis proble movy ch oblastı a dılcıch proble mu tedy predstavuje hierarchii ( strom proble muš), ktera je na slednů volnů transformova na do strategie rozvoje můsta s hierarchiı priorit a opatrenı ( strom prioritš) Š viz kapitola Dopravnıinfrastruktura a obsluz nost V ramci oblasti dopravy bylo identifikova no 6 hlavnıch proble mu. Ty jsou dale specifikova ny v bodech Vysoke zatızenıkomunikacısilnicnıdopravou Velky na rust intenzity dopravy na radia lnıch komunikacıch v Praze obecnů, prutah vedoucı v ose osıdlenı MC Nevhodna dopravnı resenı a koliznı mısta (koordinace svůtelny ch krizovatek, krizovatka Kunraticka spojka-libusska, odbocka z Libusske do area lu Sapa) Hrozba skokove ho na rustu intenzity dopravy po zprovoznůnı jiznıho Ú seku Prazske ho okruhu 1.2. Zanedbany nebo nezpevná ny povrch ná ktery ch ulic Nezpevnůny povrch vedlejsıch komunikacı zejme na v Pısnici Spatny technicky stav komunikacı (napr. odvod destove vody v Libusske ul. v Pısnici) Nevyhovujıcı stav Libusske ulice v Pısnici 1.3. Snızena bezpecnost chodcu v silnicnıdopravá Snız ena bezpecnost důtı v ulicıch v okolı skoly (mezi zasta vkou a skolou) Absence chodnıku a bezpecnostnıch opatrenı pro chodce v Pısnici 1.4. Nedostatek parkovacıch mıst Nedostatek parkovacıch mıst v Sıdlisti Pısnice Nedostatek parkovacıch mıst v centra lnı ca sti Libuse SPF Group, v.o.s. 6

7 1.5. Deficity v dopravnıobsluznosti MHD Nedostatecna frekvence spoju (napojenı na Jiznı Můsto a Modrany, linka 113 ve spicce, Pısnice o vıkendu) Slaba na vaznost autobusovy ch linek (zejme na 113/165 a 198) 1.6. Deficity v infrastrukture pro cyklisty Absence/nedotazenost cyklisticke stezky do Modran a Cholupic Nevyresene vlastnicke vztahy na trasa ch cyklisticky ch stezek 2. Verejnč prostory a z ivotnıprostredı V ramci oblasti verejny ch prostor, prostranstvı a zivotnıho prostredı byly identifikova ny 4 hlavnı proble my. Ty jsou da le specifikova ny v bodech Vy skyt zanedbany ch ca stıverejny ch prostranstvı Zanedbana prostranstvı na sıdlisti Pısnice (vesmůs prostranstvı, ktera nejsou v majetku můsta) Zcha tralost ca sti verejny ch prostranstvı v Libusi Loka lnı nepora dek v ulicıch a na chodnıcıch 2.2. Vy skyt zanedbanych objektu Zanedbanost nůktery ch budov v majetku MC (velmi zanedbany objekt restaurace U Radnice) Vy skyt zanedbanych, zejme na soukromy ch objektu na Libusske ulici a v jejım okolı 2.3. Absence centra lnıch mıstš a mıst setka va nı Absence hlavnıho na můstı (s obcanskou vybavenostı atd.) Rozdůlenı Úradu MC do nůkolika budov Loka lnı absence mıst setka va nı 2.4. Slaba regulace vy stavby Neregulovana vy stavba obytny ch domu Absence regulacnıch pla nu pro omezenı parametru vy stavby Nepripravenost spra vy MC na realizaci velky ch stavebnıch akcı, ktere jsou mimo jejı kompetenci, ale k nimz se muze vyja drit 3. Energetika V ra mci energetiky byly identifikova ny 3 hlavnı proble my. Ty jsou da le specifikova ny v bodech. SPF Group, v.o.s. 7

8 3.1. Vysoka spotreba energie v budova ch má stske casti Vysoke energeticke ztra ty v dusledku zastarale ho technicke ho stavu a absence technologicky ch opatrenı pro snız enı energeticke na rocnosti Chybůjıcı zmapova nı aktua lnı energeticke na rocnosti budov Slaba koordinace pri snizova nı energeticke na rocnosti spotrebicu Slaba koordinace dodrzova nı za sad energeticky Ú sporne ho chova nı uzivatelu 3.2. Slabe zapojenıobnovitelny ch zdroju energie do energeticke bilance má stske casti Absence zmapova nı moznosti vyuzitı obnovitelny ch zdroju Dosud chybůjıcı pilotnı projekty vyuzitı obnovitelny ch zdroju na vereny ch budova ch v MC 3.3. Omezena osvá ta a management v oblasti energetiky Chybůjıcı energeticky management a monitoring Slaba koordinace osvůty mezi verejnostı o zpusobech snizova nı spotreby energiı Nedostatecna propagace energeticky ch Ú spor mezi obyvateli můstske ca sti 4. Socialnıa volnoc asova oblast V ramci socia lnı a volnocasove oblasti byly identifikova ny 3 hlavnı proble my. Ty jsou dale specifikova ny v bodech Omezene moznosti kulturnıho a volnoc asove ho vyzitı Zhorsena dostupnost muzeı, vy stavnıch sını, kin atd. mimo Ú zemı MC Absence vy znamnůjsıho kulturnıho, sportovnıho a volnocasove ho zarızenı nebo sa lu na Ú zemı MC Nedostatecne vyuzitı prostoru skol pro kulturnı vyzitı a dalsı mimoskolnı cinnost Nızka atraktivita a ma lo diverzifikovana nabıdka sta vajıcıch volnocasovy ch zarızenı pro prıslusne cılove skupiny 4.2. Slaba integrace a fakticka segregace cizincu a na rodnostnıch mensin Nızka informovanost zejme na o cizincıch, zejme na o vietnamske komunitů mezi ceskou vůtsinou Jazykova a socia lnı barie ra mezi obůma komunitami Vnıma nı souzitı ceske a vietnamske komunity pouze jako proble mu Nepripravenost verejne spra vy na vietnamskou mensinu a jejı proble my 4.3. Dılcıproble my v oblasti skolstvı Zhorsena image ZS Meteorologicka Rezervy ve vybavenı ZS Meteorologicka SPF Group, v.o.s. 8

9 Nedostatecne osvůtlenı okolı budovy ZS Meteorologicka 5. Mıstnısprava V oblasti mıstnı spra vy byly identifikova ny 2 hlavnı proble my. Ty jsou da le specifikova ny v bodech Nedostatky v mıstnıverejne spra vá Nesyste move pridůlova nı grantu MC Nevyhovujıcı (rozsahem mala ) pusobnost verejne spra vy v MC Odtazitost a abstraktnost verejny ch setka nı 5.2. Deficity v prezentaci a informovanosti obyvatel a subjektu pu sobıcıch v MC Ne zcela vyhovujıcı webove stra nky (diskusnı fo ra, aktua lnı zpravodajstvı) Nedostatecne vyuzitı existujıcı infrastruktury pro informovanost (můstsky rozhlas, skoly, plaka tove plochy, newslettery, SMS zpravodajstvı) Nedostatky v informovanosti podnikatelsky ch subjektu a neziskovy ch organizacı, obyvatel Nesyste mova prezentace MC navenek (image, prezentace v me diıch apod.) SPF Group, v.o.s. 9

10 4 Na vrh priorit a opatrenı Priority a opatrenı rozvoje můstske ca sti vycha zejı z identifikace a klasifikace proble mu uvedeny ch v predchozı kapitole. Na kazdy identifikovany proble m by můstska ca st můla reagovat adekva tnů podle svy ch financnıch a instituciona lnıch moznostı a kompetencı a podle zavaznosti dane ho proble mu. Z tohoto duvodu predstavuje strategie můsta volnou transformaci stromu proble muš sesta vajıcıho z proble movy ch oblastı a dılcıch proble mu do stromu prioritš, ktery je slozen z rozvojovy ch priorit a opatrenı. U rovni kriticky ch oblastı tak pribliznů odpovıdajı priority a na dılcı proble my nebo jejich soubory reagujı jednotliva opatrenı. Logiku stavby strategie ukazuje sche ma. Obrazek 1: Stavba strategie rozvoje mestskč casti Praha-Libus profil můsta rozvojova vize proble mova oblast priorita hlavnı cıl dılcı proble m opatrenı dılcı cıl strom problč mň strom priorit projekt / intervence cıl projektu / intervence Jednotlive priority jsou popsa ny ve strucne podobů v dalsım textu. Opatrenı jsou popsa na podrobnůji, pricemz jejich popis obsahuje na sledujıcı polozky: na zev opatrenı strucny popis vy chozı situace/proble m, ktery opatrenı resı - popis soucasne situace a navaznost na proble move okruhy a dılcı proble my popsane v kapitole 3 cıl opatrenı - obecnů formulovane zhodnocenı, ceho chce můstska ca st realizacı opatrenı dosa hnout aktivity naplnujıcı opatrenı - logicky, prıp. chronologicky uspora dany vycet aktivit (obsahova specifikace opatrenı) zpusob podpory - rozlisenı do 4 kategoriı: o investicnı = investicnı akce/projekt můstske ca sti o neinvesticnı = neinvesticnı akce/projekt můstske ca sti o organizacnı = administrativnı ci insituciona lnı zmůna/ú prava SPF Group, v.o.s. 10

11 garant opatrenı o neprım e = prijetı usnesenı, iniciace jedna nı, schuzky, lobbing apod. s cılem realizovat akce, ktere spadajı do kompetence jine ho subjektu nez MC Praha-Libus - osoba, resp. pracovnı pozice ve strukrure rızenı MC Praha-Libus, ktera zodpovıda za realizaci opatrenı; pro kazde opatrenı zpravidla uveden 1 politickyš garant (obvykle clen rady nebo zastupitelstva) a 1 Úrednickyš garant (zamůstnanec Úradu můstske ca sti) priblizna financnı na rocnost opatrenı - rozliseno ve 4 kategoriıch, pricemz u opatrenı typu neprım e podpory je rozlisena financnı na rocnost z pohledu můstske ca sti (tzn. vydaje na jedna nı, schuzky apod.) a z pohledu subjektu realizujıcıho prıslusnou akci (tzn. vlastnı investicnı nebo neinvesticnı vy daje): o nızka (v ra du nejvyse nůkolika tis. Kc) Š zejme na u organizacnıch a neprım y ch opatrenı, ktere lze z financnıho hlediska zajistit z bůznych provoznıch vydaju (osobnıch, rezijnıch apod.) o strednı (v ra du desıtek az stovek tis. Kc) Š zejme na u neinvesticnıch opatrenı (typu skolenı, seminare, vzdůla vacı programy apod.) a u maly ch investicnıch akcı (typu jednoduchy ch parkovy ch Ú prav, vybavenı mobiliarem apod.) o vysoka (v ra du milionu az desıtek milionu Kc) Š zejme na u investicnıch opatrenı (typu vystavba nebo rekonstrukce budovy, cyklisticke stezky nebo verejny ch prostranstvı) o velmi vysoka (v ra du stovek milionu Kc a vyssım) Š u rozsa hly ch investicnıch opatrenı (typu vy stavba metra nebo vy znamnůjsı pozemnı komunikace) moznosti spolufinancova nı z externıch zdroju - mozne financnı zdroje pro zıska nı prostredku na realizaci opatrenı, zejme na struktura lnı fondy EU a narodnı zdroje (zejme na v prıpadů narodnıch zdroju se vsak casto jedna o podpurne programy schvalovane na konkre tnı rok, a tudız nemusejı byt v dalsıch letech vyhlaseny a naopak mohou byt vyhlaseny programy jine ) - u nůktery ch opatrenı (napr. opatrenı prevaznů organizacnı povahy) nelze rea lnů s externımi financnımi prostredky pocıtat Š v takove m prıpadů je u polozky uvedeno nenı relevantnıš organizacnı na rocnost opatrenı - rozliseno ve 3 kategoriıch: o snadne (lze realizovat v ramci rutinnı cinnosti zastupcu můstske ca sti nebo zamůstnancu Úradu můstske ca sti) o strednů na rocne (je treba vyvinout organizacnı iniciativu, uspora dat zvlastnı jedna nı pri zapojenı dalsıch subjektu apod.) o na rocne (je treba prova důt dlouhodoba a dukladnů pripravova na jedna nı, prıpravne pra ce atd. s vůtsım poctem subjektu) casova priorita realizace opatrenı - rozliseno ve 4 kategoriıch (urceno prumůrem hodnocenı casove priority jednotlivy ch opatrenı cleny strategicke ho ty mu MC): o aktua lnı (v horizontu 1-2 let, tzn. blızı se vymezenı aktivit v prvnım akcnım pla nu) o kra tkodoba (v horizontu 3-5 let, tzn. lze doporucit prıpadnů rovnůz zahrnout do prvnıho akcnıho pla nu) o strednůdoba (v horizontu 6-8 let, tzn. pribliznů v obdobı platnosti tohoto strategicke ho pla nu, tzn. do prvnıho akcnıho pla nu lze doporucit zahrnout jen minimum aktivit v ra mci tůchto opatrenı) o dlouhodoba (v horizontu 9 a vıce let, tzn. muze presa hnout casovy ramec tohoto strategicke ho pla nu, predpokla da se tedy zohlednůnı tohoto opatrenı pri aktualizaci strategicke ho pla nu) SPF Group, v.o.s. 11

12 1. Rozvoj dopravnıinfrastruktury a obsluz nosti : Zajistit vystavbu novy ch a rekonstrukci stavajıcıch dopravnıch sıtıtak, aby odpovıdaly souc asnč poptavce a intenzite dopravy, a zefektivnit dopravnıobsluz nost mestskč casti Doprava je podle jednotlivy ch anket a pruzkumu, ktere probıhaly pri zpracova nı strategicke ho pla nu MC Praha-Libus i mimo nů, hodnocena jako nejdulezitůjsı proble mova oblast. V ramci dopravy souvisejı klıcove proble my s narustem intenzity silnicnı dopravy na hlavnıch ulicıch procha zejıcıch pres Ú zemı Libuse a Pısnice, predevsım pak na Libusske ulici. Z tohoto duvodu je priorita orientova na zejme na na odstranůnı dusledku pretız ene silnicnı infrastruktury, a to jednak dılcımi Ú pravami sta vajıcı silnicnı sıtů, a jednak prosazenım vystavby novy ch silnic, zejme na vychodnıho obchvatu můstske ca sti. Samostatnou oblastı, jejız resenı ovsem prispıva take k eliminaci proble mu se silnicnı dopravou, jsou udrzitelne druhy dopravy. Můstska ca st Praha-Libus ma relativnů dobre napojenı verejnou dopravou smůrem do centra v casech, kdy nejsou dopravnı za cpy. Souca stı priority orientovane na dopravu je vsak zlepsenı casove na vaznosti linek, posılenı frekvence spoju v tangencia lnım smůru do Modran a na Jiznı Můsto a v dlouhodobe m horizontu take vystavba novy ch dopravnıch cest, tzn. linky metra D do Pısnice a tramvajove trati Modrany-Libus. Vzhledem ke sve poloze ma Libus a Pısnice dobre predpoklady take pro rozvoj cyklisticky ch stezek a tras, a to jak pro dojızdku do zamůstna nı, tak i pro rekreacnı vyuzitı. Pro oblast dopravy platı, ze proble my zde zkoncentrovane majı pro můstskou ca st za sadnı vyznam, avsak můstska ca st samotna ma velmi omezene moznosti a kompetence realizovat jednotliva dopravnı opatrenı a resenı. R ada opatrenı a aktivit ma proto podobu neprım y ch aktivit, lobbingu, jedna nı apod Eliminace zatızenıkomunikacısilnicnıdopravou Silnicnı sıt na Ú zemı Libuse a Pısnice je dlouhodobů pretız ena silnicnı dopravou. Intenzita dopravy navıc v poslednıch letech kontinua lnů roste a po zprovoznůnı jiznı ca sti Prazske ho okruhu lze predpokla dat dalsı rust. S tım souvisı vysoka intenzita dopravy, vznik casty ch dopravnıch zacp a snız ena bezpecnost Úcastnıku silnicnıho provozu na hlavnıch ulicıch, zejme na na ul. Libusske. Libusska ulice na Ú zemı Libuse sice byla zrekonstruova na, cımz se odstranila nůktera koliznı mısta (nikoli vsak samotna vysoka intenzita dopravy a casty vznik dopravnıch za cp), ale na Ú zemı Pısnice dosud rekonstrukce neprobůhla. Take nůktere vedlejsı ulice vykazujı snız enou bezpecnost (zejme na z hlediska chodcu) a vyskytujı se na nich koliznı mısta. Prıcinou vsak obvykle nenı nadmůrna intenzita dopravy, ale spıse nedodrzova nı povolene rychlosti, nevyhovujıcı parametry vozovek, prujezd vozidel obytny mi zo nami apod. Snız it dopady extre mnı zatůze hlavnıch ulic (resp. snız it tuto zatůz samotnou) a zvysit bezpecnost v dopravů na vsech ulicıch v můstske ca sti Iniciace urychlenı vy stavby vy chodnıho obchvatu Libuse a Pısnice - iniciace vlastnıho jedna nı o vystavbů (navrzen v UP), iniciace jedna nı o pozemkovy ch Ú prava ch v trase obchvatu - kra tkodobů obchvat Pısnice (hotova projektova dokumentace) s cılem zprovoznůnı v na vaznosti na jiznı ca st Prazske ho okruhu, dlouhodobů obchvat Libuse - lobbing ve spolupra ci s dalsımi MC na jiznım okraji Prahy - v ra mci te to aktivity prijetı usnesenı Zastupitelstva MC SPF Group, v.o.s. 12

13 Realizace drobny ch dopravnıch opatrenı vedoucıch k odstranůnı koliznıch mıst v silnicnı sıti vc. vedlejsıch ulic - instalace dopravnıch znacek a opatrenı zamezujıcıch prujezdu ulicı nebo snizujıcıch rychlost vozidel ve vedlejsıch ulicıch - Ú sekova můrenı rychlosti a dalsı opatrenı zamůrenı na snız enı rychlosti na hlavnıch ulicıch - provůrenı koordinace svůtelny ch krizovatek - dokoncenı vy stavby kruhove krizovatky Novodvorska - Meteorologicka - resenı odbocky z Libusske ulice do area lu Sapa a zejme na jejıho napojenı na Kunratickou spojku Zvysenı bezpecnosti chodcu v silnicnı dopravů - monitoring kriticky ch mıst z hlediska bezpecnosti - zvysenı bezpecnosti chodcu na vedlejsıch (zklidnůny ch) ulicıch - zvysenı bezpecnosti důtı v ulicıch v okolı ZS Meteorologicka (jiz se realizuje Ú prava prechodu pro chodce) a ZS Pısnice (rekonstrukce okolnıch ulic) - vystavba a Ú pravy chodnıku v Pısnici a bezpecnostnı opatrenı ve prospůch chodcu (projektova dokumentace dokoncena, podstatne je zıska nı penůz) investicnı (realizace drobny ch dopravnıch opatrenı) neinvesticnı (monitoring kriticky ch mıst) neprım e (iniciace vy stavby obchvatu) radnı MC pro dopravu odbor ZP a dopravy U radu MC můstska ca st: vysoka (investicnı aktivity), nızka (neinvesticnı aktivity), nızka (neprım e aktivity) subjekt realizujıcı obchvat: velmi vysoka Pro aktivity identifikovane v ra mci tohoto opatrenı by bylo mozne vyuzıt alespon ca stecnů podporu na sledujıcıch programu: OPPK, prioritnı osa 2 Zivotnı prostredı, oblast podpory 2.1 Revitalizace a ochrana Ú zemı: V ra mci te to oblasti podpory lze napr. realizovat projekty zamůrene na snız enı hlukove za tůze. Sta tnı fond dopravnı infrastruktury, Program zvysujıcı bezpecnost dopravy: V ramci tohoto programu lze podporit projekty zamůrene na zvysenı bezpecnosti v silnicnı dopravů (vc. chodnıku, podchodu a dalsıch opatrenı zamůreny ch na bezpecnost chodcu). na rocne aktua lnı SPF Group, v.o.s. 13

14 1.2. Rekonstrukce a 䀇 pravy povrchu komunikacı Zejme na v Pısnici existuje rada vedlejsıch ulic, ktere majı nekvalitnı, rozbity, prıpadnů nezpevnůny povrch. V nevyhovujıcım stavu je take pısnicky Ú sek Libusske ulice, ktera je nejdulezitůjsı silnicnı komunikacı na Ú zemı můstske ca sti. Prestoze rekonstrukce povrchu ulic spada do kompetence hl.m. Prahy, lze nevyhovujıcı az havarijnı stav povrchu nůktery ch vozovek oznacit za podstatny proble m i z hlediska spra vy můstske ca sti Praha-Libus. Zlepsit technicky stav vozovek zejme na v prıpadů vedlejsıch ulic Zpevnůnı povrchu vedlejsıch komunikacı zejme na v Pısnici, ca stecnů i v Libusi - iniciace jedna nı s investorem (Hl.m. Prahou) o rekonstrukci komunikacı (koordinace s aktivitami v ra mci opatrenı 1.1) Rekonstrukce Libusske ulice v Pısnici - iniciace urychlenı rekonstrukce druhe ho Ú seku Libusske ulice na Ú zemı MC (investorem Hl.m. Praha) vc. rekonstrukce souvisejıcı technicke infrastruktury (odvodnůnı apod.) neprım e starosta MC můstska ca st: nızka investor: vysoka az velmi vysoka nenı relevantnı (jedna se o opravy silnicnıch komunikacı financovany ch z bůznych kapitol verejny ch rozpoctu) na rocne kra tkodoba 1.3. Optimalizace kapacity parkovacıch mıst Stejnů jako vůtsina ca stı Prahy se i Libus poty ka s proble mem nedostatku parkovacıch mıst. Deficit parkovacıch mıst je v prıpadů můstske ca sti Praha-Libus omezen na dvů lokality: na centra lnı ca st Libuse kolem krizovatky Libusske a Dobronicke ulice a na sıdlistů Pısnice. V prıpadů obou mıst bra nı prıpadne mu rozsırenı kapacit fyzicky nedostatek mısta. Na sıdlisti Pısnice jsou proble mem take majetkove pomůry a vlastnictvı pozemku. SPF Group, v.o.s. 14

15 Zvysit pocet verejnů dostupny ch parkovacıch mıst v lokalita ch s nedostatecny mi moznostmi parkova nı Zvysenı kapacity parkovacıch mıst v Sıdlisti Pısnice - zkapacitnůnı (rozsırenı) vybrany ch ulic, aby bylo mozne prıcne sta nı (s vůdomım proble mu s vlastnictvım pozemku i komunikacı ve spra vů Technicke spra vy komunikacı hl.m. Prahy) - provůrenı prıpadne ho zavedenı jednosmůrne ho provozu v nůktery ch ulicıch - iniciace vystavby komercnı hlıdane parkovacı plochy nebo zıska nı nevyuzıvane ho parkovistů od hl.m. Prahy Optimalizace parkova nı v centra lnı ca sti Libuse - oznacenı prıjezdu k ma lo vyuzıvane mu parkovacımu domu na Dobronicke ulici - moznost zpoplatnůnı dlouhodobe ho parkova nı (pres 30 nebo 60 minut), zejme na na hlavnım parkovisti pred U radem MC investicnı (prıpadne dopravnı Ú pravy a zpoplatnůnı parkova nı) neprım e (vy stavba komercnı nebo jine parkovacı plochy) radnı MC pro dopravu vedoucı odboru ZP a dopravy U radu MC můstska ca st: strednı az vysoka (investicnı aktivity), nızka (neprım e aktivity) investor: vysoka nenı relevatnı strednů na rocne dlouhodoba 1.4. Optimalizace dopravnıobsluznosti MHD Autobusy můstske hromadne dopravy je MC Praha-Libus relativnů dobre obslouzena smůrem do centra Prahy. Naopak tangencia lnı propojenı (napr. na Jiznı Můsto a zejme na do Modran) ma predevsım v casech mimo spicku slabou frekvenci spoju. Z pruzkumu mezi obyvateli a z jedna nı pracovnıch skupin dale vyplynula ne zcela vyhovujıcı casova prova zanost linek, ktere pres Libus a Pısnici projız důjı. V dlouhodobe m vyhledu rozvoje MHD lze sta vajıcı zajistůnı autobusovy mi spoji pokla dat za nedostatecnů rychle a kapacitnı. Z tůchto duvodu je pripravova na vystavba linky D prazske ho metra na Nove Dvory a na slednů pres Libus do Pısnice a da le tramvajove ho propojenı Modran a Libuse. SPF Group, v.o.s. 15

16 Zvysit vyuzitelnost a atraktivnost můstske hromadne dopravy pro obyvatele a navstůvnıky můstske ca sti a zamůstnance mıstnıch firem Uspora d a n ı jedna nı na tema rozvoje můstske hromadne dopravy na Ú zemı můstske ca sti Praha- Libus s Magistra tem hl.m. Prahy, Ropidem a Dopravnım podnikem hl.m. Prahy s Úcastı verejnosti Zasıla nı dopisu se stanoviskem Zastupitelstva/Rady MC k rozvoji můstske hromadne dopravy na Ú zemı můstske ca sti organizaci Ropid Iniciace zvysenı frekvence vybrany ch spoju - napojenı na Jiznı Můsto a Modrany (zejme na Modrany predstavujı pro Libus a Pısnici obsluzne centrum komercnıch i verejny ch sluzeb) - provůrenı moznosti zkra cenı intervalu linky 113 zejme na v odpolednı spicce, ale i mimo ni (poprıpadů prodlouzenı linky 171) - posılenı obsluznosti Pısnice o vıkendu Iniciace provůrenı na vaznosti autobusovy ch linek - iniciace moznosti Ú prav casova nı a vza jemne na vaznosti zejme na linek 113/165 a 198 U pravy zasta vek MHD - dılcı stavebnů-technicke Ú pravy zasta vek za vyuzitı financnıch prostredku Dopravnıho podniku hl.m. Prahy Prosazenı vcasne vy stavby linky metra D pres Libus do Pısnice a tramvajove trati do Libuse - lobbing můstsky ch ca stı z jihu Prahy s cılem prosazenı stavby linky metra D pred linkou A nebo alespon uspısenı vy stavby linky D - prosazenı vystavby tramvajove trati Modrany-Libus (neza visle na prosazova nı vystavby metra) neprım e (jedna nı, lobbing) radnı MC pro dopravu odbor ZP a dopravy U radu MC můstska ca st: nızka investor: nızka (optimalizace linek a spoju) az strednı (Ú pravy zasta vek) nenı relevantnı, resp. pro Ú pravy zasta vek MHD lze vyuzıt prostredku DP hl.m. Prahy strednů na rocne strednůdoba SPF Group, v.o.s. 16

17 1.5. Dalsıvy stavba infrastruktury pro cyklisty Vy stavba cyklisticky ch stezek a vytycova nı cyklistickych tras dosud probıha na Ú zemı hl.m. Prahy v poslednıch letech koordinovanů, ale cyklisticky ch stezek je nedostatek. Můstska ca st Praha-Libus pritom ma potencia l pro vystavbu cyklisticky ch stezek vyuzitelny ch zejme na pro rekreacnı a sportovnı Úcely, sekunda rnů vsak i pro dojızdku do zamůstna nı a skol. Pro rozvoj cyklisticke dopravy na Ú zemı můstske ca sti byl zpracova n detailnı generel. Na za kladů nůj probıha vystavba cyklisticke stezky do Modran a Cholupic. Presto je dosud Ú zemı Libuse pro cyklistickou dopravu prevaznů neprıznive a v nůktery ch mıstech i nebezpecne. Dle pruzkumu zpracovane ho pri prıpravů cyklisticke ho generelu je intenzita dopravy temůr na vsech hlavnıch ulicıch natolik vysoka, ze resenı cyklisticke dopravy predpokla da vybudova nı cyklisticky ch stezek jako samostatny ch, oddůleny ch komunikacı. Zlepsit podmınky pro cyklistickou dopravu zejme na s ohledem na jejı kazdodennı vyuzitelnost a bezpecnost cyklistu Vyuzitı generelu cyklisticky ch tras Dostavba cyklisticke stezky do Modran a Cholupic - parametry a trasova nı dle Generelu cyklisticky ch tras na Ú zemı můstske ca sti Praha-Libus - vc. moznosti vyuzitı pro půsı, odstranůnı konfliktu s půsı dopravou - s kvalitnım vyresenım krız enı se silnicnımi komunikacemi Vy stavba dalsıch cyklistickych stezek, prıp. tras dle Generelu cyklisticky ch tras na Ú zemı můstske ca sti Praha-Libus (v navaznosti na rekreacnı cıle, rozvoj obcanske vybavenosti, dojızdkove trasy apod.) - vy stavba vlastnıch cyklisticky ch stezek (napr. smůr Kamy k, Krcsky les, Kunratice, Hodkovice, Dolnı Brezany) - vystavba souvisejıcı infrastruktury (parkova nı pro kola, stojany na jızdnı kola u posty, obchodu, skol apod., presun parkovacıch kapacit pro motorova vozidla apod.) Jedna nı o odkupu ci vy můnů pozemku v trasa ch cyklisticky ch stezek - vytipova nı dotceny ch pozemku - iniciace jedna nı - odkup nebo vy můna pozemku neprım e (jedna nı, odkup pozemku) investicnı (vy stavba) radnı MC pro dopravu odbor ZP a dopravy U radu MC strednı (jedna nı, odkup pozemku), vysoka (vy stavba) SPF Group, v.o.s. 17

18 Pro aktivity identifikovane v ra mci tohoto opatrenı by bylo mozne vyuzıt alespon ca stecnů podporu z na sledujıcıch programu: Sta tnı fond dopravnı infrastruktury, program Vystavba a Ú drzba cyklisticky ch stezek: V ramci tohoto programu lze podporit komplexnı vystavbu cyklisticky ch stezek vc. navazujıcı infrastruktury. strednů na rocne dlouhodoba 2. Zkvalitnenıprostredıa koordinace uzemnıho rozvoje : Zlepsit fyzicky a technicky stav a c istotu verejny ch prostranstvı a objektň s obsluz ny mi funkcemi a zajistit harmonicky uzemnı (prostorovy ) rozvoj vychazejıcı z usmernovanı novč vy stavby a pčce o z ivotnıprostredı Prostredı pro zivot obyvatel, ktere muze ovlivnit můstska ca st, zahrnuje predevsım verejna prostranstvı a objekty obcanske vybavenosti. Prostredı je ze strategicke ho pohledu ovlivnůne take prıstupem k Územnımu a prostorove mu rozvoji a zivotnımu prostredı. Opatrenı v ramci priority zamůrene na kvalitu prostredı a Ú zemnı rozvoj jsou tudız orientova na na zlepsenı stavu verejny ch prostranstvı a verejny ch objektu v nůktery ch lokalita ch a na koordinaci Ú zemnıho rozvoje spocıvajıcı zejme na v prosazenı regulace nove vy stavby. Můstska ca st Libus se skla da ze dvou urbanisticky ch celku Libuse a Pısnice. Oba tyto celky se navıc historicky formovaly pode l komunikace vedoucı ven z Prahy a zejme na Libus ma tudız linea rnı charakter. S tım souvisı absence centra lnıho mısta (na můstı nebo jine plochy), ktere nahrazuje centra lnı komunikace (Libusska ulice). Z dlouhodobe ho hlediska je treba posılit vyznam centra lnıch mıst v obou ctvrtıch i loka lnıch mıst setka va nı obyvatel zejme na koncentracı obsluzny ch funkcı. Vy hledovů je mozne uvazovat o propojenı obou ctvrtı vznikem nove ho centra lnıho mısta v prostoru mezi Libusı a Pısnicı, a to i v na vaznosti na dalsı rozvoj infrastruktury vc. stanic metra linky D. V oblasti zivotnıho prostredı nejsou v prıpadů Libuse a Pısnice identifikovane vyznamnůjsı nedostatky. Prıpadne obecne proble my v oblasti zivotnıho prostredı jsou pruvodnım jevem lokalizace Libuse v ramci Prahy a z Úrovnů můstske ca sti lze k jejich eliminaci tůzko prijımat opatrenı. Jediny m vyznamnym identifikovany m nedostatkem je nadmůrna spotreba energiı, a jedno z opatrenı je tudız cıleno na energeticke Ú spory, snız enı energeticke narocnosti budov a dalsı aktivity obsazene v energeticke m pla nu Revitalizace verejny ch prostranstvı Verejna prostranstvı v můstske ca sti jsou vůtsinou v dobre m stavu, o cemz svůdcı i vysledky realizovany ch pruzkumu. Nedostatky lze identifikovat jen v nůktery ch lokalita ch. Jednou z nich je obecnů sıdlistů Pısnice, kde se nacha zı zanedbane plochy, ktere vsak nejsou v majetku můstske ca sti ani hl.m.prahy. Zhorseny fyzicky stav vykazujı i nůktere plochy verejne zelenů, parku, sportovist a důtsky ch hrist. S problematikou verejny ch prostranstvı souvisı nejen jejich revitalizace, ale i prubůzna Ú drzba. Zde predstavuje proble m obcasny vyskyt vandalismu, ktere mu lze celit obtız nů. Naopak vlastnı Ú drzba prostranstvı ze strany můstske ca sti, prıpadnů hl.m. Prahy je obecnů hodnocena nadprumůrnů. SPF Group, v.o.s. 18

19 Zajistit revitalizaci zanedbany ch lokalit a dlouhodobou udrzitelnost a cistotu verejny ch prostranstvı v můstske ca sti Neprım a podpora revitalizace prostranstvı na sıdlisti Pısnice - iniciace jedna nı ohlednů revitalizace prostranstvı, ktera nejsou v majetku můsta (jedna nı s CEZ) - neprım a podpora revitalizace ploch v majetku dalsıch subjektu, jedna nı, upozornova nı, nabıdka pomoci majitelum dotceny ch pozemku U prava verejny ch prostranstvı v Libusi a Pısnici (za vyuzitı podkladu vzniklych v ra mci projektu Zelena zo na Pısnice) - revitalizace důtsky ch hrist a sportovistů Skalska - revitalizace a pravidelna Ú drzba verejne zelenů a parku vc. verejne ho osvůtlenı a můstske ho mobiliare Instalace bezpecnostnıch kamer na vybrana mısta - identifikace mıst se zvyseny m vy skytem vandalismu - instalace bezpecnostnıch kamer napojeny ch na sluzebny můstske policie - dlouhodoba a pravidelna spolupra ce s můstskou policiı pri resenı proble mu vandalismu Zamezenı vzniku cerny ch skla dek (napr. formou instalace monitorovacıch zarızenı) investicnı (Ú pravy verejny ch prostranstvı, instalace kamer) neprım a (revitalizace sıdlistů Pısnice) radnı MC pro investice odbor investic U radu MC můstska ca st: strednı az vysoka (revitalizace), nızka (jedna nı) majitele pozemku: strednı az vysoka (revitalizace) Pro aktivity identifikovane v ra mci tohoto opatrenı by bylo mozne vyuzıt alespon ca stecnů podporu na sledujıcıch programu: OPPK, prioritnı osa 2 Zivotnı prostredı, oblast podpory 2.1 Revitalizace a ochrana Ú zemı: V ra mci teto oblasti podpory lze napr. zlepsit kvalitu prırodnıho prostredı v revitalizovany ch Ú zemıch a jejich okolı, revitalizovat verejna prostranstvı v obytny ch Ú zemıch, vcetnů sıdlist nebo jiny ch socia lnů proble movy ch lokalit (naprıklad s vysokou koncentracı kriminality), v ra mci revitalizace ploch lze obnovovat i nevyuzıvane, historicky cenne objekty, snız it tlak na vystavbu novy ch objektu v prırodnů nebo historicky cenny ch lokalita ch a v jejich blızkosti, podporit rozsirova nı a obnovu zelenů strednů na rocne SPF Group, v.o.s. 19

20 strednůdoba 2.2. Rekonstrukce zanedbany ch objektu Stav budov v Libusi a Pısnici je obecnů velmi dobry. Vizua lnı dojem kazı pouze nůkolik objektu, ktere jsou casto soucasnů v nevyhovujıcım technicke m stavu. Objekty v majetku můstske ca sti obvykle vyzadujı spıse dılcı Ú pravy (vy můna oken, zateplenı apod.). Proble m vsak predstavuje objekt na adrese Libusska cp. 1, ktery vyzaduje na kladnou rekonstrukci i nove funkcnı vyuzitı. Navıc se jedna o objekt stojıcı v same m centru Libuse. Nůktere soukrome objekty v Libusi jsou rovnůz v nevyhovujıcım stavu (ponicena fasa da ci strecha apod.). Z hlediska můstske ca sti je podstatny predevsım dopad na vzhled Libuse a Pısnice. Zlepsit stav a vzhled budov v majetku můstske ca sti a podnıtit zlepsenı stavu objektu v majetku jiny ch subjektu Rekonstrukce nůktery ch budov v majetku MC - dokoncenı koncepce majetku MC - zateplenı a dalsı dılcı rekonstrukce budov ve spra vů MC vc. skolnıch budov - rekonstrukce objektu Libusska cp. 1 (jeho vyuzitı pro obsluzne verejne i komercnı sluzby vc. umıstůnı ca sti Úradu MC je reseno v prioritů 4) - rekonstrukce parkovacıho domu v Dobronicke ulici (jeho vyuzitı je reseno v prioritů 1) Rekonstrukce soukromy ch objektu na Libusske ulici a v jejım okolı - neprım e intervence, upozornova nı, nabıdka pomoci majitelum budov investicnı (rekonstrukce budov v majetku MC) neprım a (rekonstrukce jiny ch budov) radnı MC pro investice odbor investic U radu MC můstska ca st: vysoka (rekonstrukce budov), nızka (jedna nı) dalsı majitele budov: vysoka (rekonstrukce) Pro aktivity identifikovane v ra mci tohoto opatrenı by bylo mozne vyuzıt alespon ca stecnů podporu na sledujıcıch programu (pravdůpodobnů vsak objekty v Libusi nesplnı podmınky pro to, aby mohly by t oznaceny za brownfieldš): OPPK, prioritnı osa 2 Zivotnı prostredı, oblast podpory 2.1 Revitalizace a ochrana Ú zemı: V ra mci teto oblasti podpory lze napr. revitalizovat opustůne, poskozene nebo nevhodnů vyuzıvane plochy typu brownfieldsš, zvysit jejich atraktivitu pro investory, obcany i na vstůvnıky a posilovat tak jejich můstotvornou funkci a ekonomicky potencia l SPF Group, v.o.s. 20

21 strednů na rocne strednůdoba 2.3. Vytvarenımıst setka va nıa centra lnıch mıst Můstska ca st Libus se skla da ze dvou urbanisticky ch celku Libuse a Pısnice a nema tudız vyraznůjsı centrum. Tuto skutecnost podporuje linea rnı tvar obou sıdel. Funkci center nejvıce plnı krizovatka Libusske a Dobronicke ulice a obchodnı centrum na Sıdlisti Pısnice. Obů tato centra se vsak vyznacujı znacnou prostorovou i funkcnı omezenostı. Vyhledovů se uvazuje o vzniku nove ho centra pro obů sıdla, a to v prostoru mezi nimi ve vazbů na novou stanici metra. Loka lnı mısta setka va nı obyvatel predstavujı naprıklad parky, hristů a dalsı volna prostranstvı v ruzny ch lokalita ch můstske ca sti. Tato mısta jsou obvykle v dobre m technicke m stavu a vyzadujı jen dılcı Ú pravy a investice do vybavenosti. Zlepsenı vybavenosti, atraktivity a můstotvorne funkce centra lnıch mıst a loka lnıch mıst pro setka va nı obyvatel Moznost vzniku nove ho centra lnıho prostoru jiznů od Sıdlistů Pısnice (za vyuzitı podkladu vznikly ch v ra mci projektu Zelena zo na Pısnice) - z dlouhodobe ho pohledu moznost propojenı Libuse a Pısnice a vzniku skutecne ho centra lnıho prostoru (na můstı apod.) - zanesenı do pripravovane ho U P hl.m. Prahy Revitalizace centra lnıho prostoru v Libusi (za vyuzitı podkladu vzniklych v ra mci projektu Zelena zo na Pısnice) - provůrenı potreb a moznostı prostoru kolem krizovatky Libusska -Dobronicka vc. majetkovy ch pomůru a na vrhu jejich resenı - provůrenı mozne ho vyuzitı objektu na adrese Libusska cp. 1 (vypsa no VR na funkcnı vyuzitı Š na na vrzıch se budou podılet VS studenti) - moznost sloucenı objektu Libusska cp. 1 s budovou Úradu, rozsırenı posty, kombinace komercnıch i verejny ch sluzeb - rekonstrukce zelenů na pozemku mezi objektem Libusska cp. 1 a soucasnou budovou U radu MC Vytvorenı loka lnıch mıst setka va nı (za vyuzitı podkladu vzniklych v ra mci projektu Zelena zona Pısnice) - stavebnı opatrenı vedoucı ke vzniku zklidnůny ch a půsıch zon, mensıch parku apod. v ruzny ch lokalita ch MC - vybavenı tůchto mıst mobiliarem investicnı (Ú pravy prostranstvı a centra lnıch mıst) neinvesticnı (provůrenı potreb vyuzitı prostoru) SPF Group, v.o.s. 21

22 starosta MC tajemnık U radu MC strednı (provůrenı potreb vyuzitı prostoru, drobne Ú pravy, mobiliar), vysoka (revitalizace a rekonstrukce) Pro aktivity identifikovane v ra mci tohoto opatrenı by bylo mozne vyuzıt alespon ca stecnů podporu na sledujıcıch programu: OPPK, prioritnı osa 2 Zivotnı prostredı, oblast podpory 2.1 Revitalizace a ochrana Ú zemı: V ra mci teto oblasti podpory lze napr. zlepsit kvalitu prırodnıho prostredı v revitalizovany ch Ú zemıch a jejich okolı, revitalizovat verejna prostranstvı v obytny ch Ú zemıch, vcetnů sıdlist nebo jiny ch socia lnů proble movy ch lokalit (naprıklad s vysokou koncentracı kriminality), v ra mci revitalizace ploch lze obnovovat i nevyuzıvane, historicky cenne objekty, snız it tlak na vystavbu novy ch objektu v prırodnů nebo historicky cenny ch lokalita ch a v jejich blızkosti, podporit rozsirova nı a obnovu zelenů strednů na rocne kra todoba 2.4. Posılenıregulace vy stavby Můstska ca st Praha-Libus je podobnů jako dalsı můstske ca sti na okraji Prahy vystavena tlaku na dalsı komercnı a zejme na rezidencnı vystavbu, ktera ma prevaznů extenzivnı charakter. Nove stavby znamenajı posılenı pozice a vyznamu můstske ca sti a zivotnı Ú rovnů jejıch obyvatel, na druhou stranu vsak take rust zatůze na dopravnı a technicke infrastrukturu a na zivotnı prostredı. Mohou predstavovat take hrozbu narusenı urbanisticke ho razu a socia lnıch vztahu. V můstske ca sti, ktera nema prılis vlastnıch kompetencı pro regulaci vystavby, se pritom dosud nevyuzıva na stroju regulace Ú zemnıho rozvoje. Zamezit nadmůrne mu extenzivnımu rozvoji nove vystavby a zajistit jejı regulaci z hlediska kvantity (rozsahu novy ch zastavůny ch ploch) i kvality (vytycenım parametru, ktere nova za stavba muze mıt) Regulace vy stavby zejme na vyskovy ch obytny ch domu - jedna nı s investory a dotceny mi Úrady (odbory Magistra tu hl.m. Prahy apod.) Iniciace vzniku regulacnıch pla nu - jedna nı s porizovatelem regulacnıch pla nu (hl.m. Prahou) Systematicky monitoring investicnıch za můru na Ú zemı MC - prubůzne konzultace s investory a Úrady SPF Group, v.o.s. 22

23 - organizace verejny ch projedna nı, na zakladů nichz bude MC zasılat oficia lnı stanoviska orga num, ktere majı povolova nı a regulaci vy stavby ve sve kompetenci (stavebnı Úrady, Magistra t hl.m. Prahy) - u zamůru MC i jiny ch subjektu verejna projedna nı uz pred zada nım projektu (vy stup projedna nı = podklad pro zada nı) a pak pred dokoncenım projektove dokumentace organizacnı (monitoring, konzultace) neprım e (jedna nı s investory a verejnostı, iniciace vzniku regulacnıch pla nu) radnı MC pro investice vedoucı odboru investic U radu MC můstska ca st: nızka ostatnı subjekty: strednı (regulacnı pla ny apod.) nenı relevantnı na rocne aktua lnı 3. Realizace energeticky ch uspor : Snız it energetickou naroc nost a zavč st alternativnızdroje energie Energeticka narocnost je jednou z vyznamnůjsıch proble movy ch oblastı zivotnıho prostredı v můstske ca sti Praha-Libus. Soucasny stav budov v majetku můstske ca sti zpusobuje nadmůrnou spotrebu energiı. Spotreba energie vc. tepla v MC Praha-Libus je pritom na hranici kapacity prıslusny ch inzeny rsky ch sıtı. Proble m predstavujı i deficity v informovanosti zamůstnancu U radu MC i obyvatel ohlednů moznostı energeticky ch Ú spor. Z tůchto duvodu zpracovala MC Praha-Libus soucasnů se strategicky m pla nem take detailnı energeticky pla n, jehoz cılem je realizace energeticky ch Ú spor. Hlavnı informace z energeticke ho pla nu tvorı samostatnou prioritu strategicke ho pla nu Snızenıspotreby energie Nůktere verejne budovy na Ú zemı můstske ca sti jsou postaveny panelovou technologiı pred nůkolika desıtkami let. Opotrebenı budov a pouzite zastarale technologie zpusobujı, ze tyto budovy jsou mimorna dnů energeticky narocne. Budovy dosud neprosly rekonstrukcemi, jejichz souca stı by bylo odstranůnı nadmůrne energeticke narocnosti, napr. zateplenı nebo vymůna oken. Budovy navıc nemajı zpracovane energeticke audity ci prukazy energeticke narocnosti, z nichz by vyply vala potrebnost realizace konkre tnıch opatrenı ke snız enı energeticke narocnosti. Mimoto chybı koordinace snizova nı energeticke narocnosti spotrebicu a efektivnıho chova nı uzivatelu budov (zamůstnancu Úradu, skol apod., ale i verejnosti). SPF Group, v.o.s. 23

24 Snız it energetickou narocnost budov v majetku můstske ca sti a zefektivnit chova nı uzivatelu tůchto budov ve smyslu energeticky ch Ú spor Snız enı energeticke na rocnosti budov v majetku MC - instalace plastovy ch tepelnů-izolacnıch oken, rekonstrukce kotelen, prechod na plynove vyta půnı, zateplenı obvodovy ch zdı u budov matersky ch skol - zpracova nı energeticke ho auditu budov matersky ch a za kladnıch skol - zpracova nı prukazu energeticke na rocnosti budov, ktere budou rekonstruovane - realizace EPC projektu - snız enı energeticke narocnosti spotrebicu (Úsporne za rovky, u novy ch spotrebicu volba energeticke trıdy A nebo vyssı, pri porizova nı novy ch PC volit napa jecı zdroje s vysokou Úcinnostı...) - vytvorenı na vodu na energeticky setrne uzıva nı budov Efektivnı uzıva nı budov a chova nı uzivatelu - dodrzova nı standardnıch zasad energeticky Ú sporne ho chova nı (nevyta půt mıstnosti, ktere se nepouzıvajı, tempetovat ty, ktere se pouzıvajı obcasnů, zbytecnů nesvıtit, Úcinnů vůtrat, vypınat nepouzıvane elektrospotrebice atd.) investicnı (snizova nı energeticke na rocnosti) neinvesticnı (zpracova nı energeticky ch auditu, prukazu energeticke narocnosti a navodu a energeticky setrne vyuzıva nı budov) organizacnı (efektivnı chova nı uzivatelu budov) predseda energeticke ho ty mu MC radnı MC pro investice můstska ca st: vysoka, u nůktery ch aktivit naopak nızka Pro aktivity identifikovane v ra mci tohoto opatrenı by bylo mozne vyuzıt alespon ca stecnů podporu na sledujıcıch programu: OPPK, prioritnı osa 2 Zivotnı prostredı, oblast podpory 2.2 U sporne a udrzitelne vyuzıva nı energiı a prırodnıch zdroju: V ramci teto oblasti podpory lze realizovat projekty zamůrene na snız enı energeticke na rocnosti provozu můsta (vc. verejny ch budov) snadne aktua lnı SPF Group, v.o.s. 24

25 3.2. Rozsırenıvyuzitıobnovitelny ch zdroju energie V MC Praha-Libus dosud nejsou ve vůtsı mıre (a v prıpadů verejny ch subjektu vubec) vyuzıva ny obnovitelne ci alternativnı zdroje energie. Chybı i studie, ktera by identifikovala vhodne budovy a navrhovala vhodne pouzitı jednotlivy ch technologiı obnovitelny ch zdroju. Můstska ca st by pritom realizacı takove ho projektu nejen dosa hla prım y ch energeticky ch (a dlouhodobů tedy i financnıch) Ú spor, ale i posılila osvůtu a propagaci tůchto zdroju energie mezi obyvateli. Zave st obnovitelne zdroje energie ve vhodny ch budova ch v majetku můstske ca sti a tım soucasnů prispůt k energeticke osvůtů obyvatel Identifikace vhodny ch budov pro instalaci obnovitelny ch zdroju energie Realizace projektu instalace fotovoltaicky ch syste mu na strecha ch budov v majetku MC, napr. formou PPP Demonstracnı instalace obnovitelny ch zdroju (napr. sola rnı syste m pro ohrev vody v objektu Libusska cp. 1) investicnı (instalace obnovitelny ch zdroju) neinvesticnı (identifikace budov) predseda energeticke ho ty mu MC radnı MC pro investice strednı Pro aktivity identifikovane v ra mci tohoto opatrenı by bylo mozne vyuzıt alespon ca stecnů podporu na sledujıcıch programu: OPPK, prioritnı osa 2 Zivotnı prostredı, oblast podpory 2.2 U sporne a udrzitelne vyuzıva nı energiı a prırodnıch zdroju: V ra mci te to oblasti podpory lze napr. realizovat projekty zamůrene na zvysenı vyuzıva nı obnovitelny ch (ekologicky prıznivůjsıch) zdroju energie, zejme na ve snaze redukovat znecistůnı ovzdusı a usetrit prima rnı zdroje energie i surovin snadne kra tkodoba 3.3. Zavedenıenergeticke ho managementu a rozsırenıosvá ty V můstske ca sti Praha-Libus byl aktua lnů ustaven energeticky tym, ktery by na sebe můl postupnů prevzıt Ú lohy energeticke ho managementu a jehoz clenove by byli vyskoleni tak, aby zıskali SPF Group, v.o.s. 25