METODIKA ODBĚRU A ZPRACOVÁNÍ VZORKŮ MAKROFYT

Podobné dokumenty
Metodika hodnocení ekologického stavu útvarů povrchových vod tekoucích pomocí biologické složky makrofyta

Typy vodních ekosystémů 1.část - tekoucí vody (základní charakteristika vodního režimu, rozšíření, význam, popis vegetace)

Makrotyta vyšší rostliny

Životní formy vodních rostlin

Ekologie mokřadů (6) Typy vod ve střední Evropě a jejich osídlení rostlinstvem

VBB03 Scirpo fluitantis-potametum polygonifolii Allorge 1921 Vegetace mělkých vod s rdestem rdesnolistým

VAA02 Lemnetum minoris von Soó 1927 Vegetace vodní hladiny s okřehkem menším

VODNÍ ROSTLINY VÝZNAM VODNÍCH ROSTLIN ADAPTACE ROSTLIN NA VODNÍ PROSTŘEDÍ VODNÍ ROSTLINY

Vodních a mokřadních rostlin

Nároky na stanoviště

VBD04 Batrachietum rionii Hejný et Husák in Dykyjová et Květ 1978 Vegetace mělkých brakických vod s lakušníkem Rionovým

VBB15 Potametum trichoidis Tüxen 1974 Vegetace mělkých vod s rdestem vláskovitým

LILIOPSIDA jednoděložné

LAGUNA U BOHDALOVA VEGETAČNÍ SNÍMKOVÁNÍ VODNÍCH MAKROFYT Závěrečná zpráva

Záchranný program. pro rdest dlouholistý. (Potamogeton praelongus Wulfen)

VBB04 Potametum lucentis Hueck 1931 Vegetace mělkých eutrofních vod s rdestem světlým. Vegetace vodních rostlin zakořeněných ve dně (Potametea)

VCB03 Charetum vulgaris Corillion 1957 Parožnatková vegetace s Chara vulgaris

Příloha 4 k průběžné zprávě č. 2. Dílčí výsledky expedice Norsko

Květena a vegetace vypuštěného Mlýnského rybníka v Suchomastech v Českém krasu

VBD03 Potamo perfoliati- -Ranunculetum circinati Sauer 1937 Vegetace stojatých alkalických vod s lakušníkem okrouhlým

MCC09 Batrachio circinati-alismatetum graminei Hejný in Dykyjová et Květ 1978* Mokřadní vegetace s žabníkem trávolistým

VBD06 Hottonietum palustris Sauer 1947 Vegetace mělkých tůní a struh s žebratkou bahenní. Ranunculion aquatilis

VBB05 Potametum perfoliati Miljan 1933 Vegetace mezotrofních vod s rdestem prorostlým

Plán péče o přírodní památku Nový rybník u Soběslavi na období dodatek na období

VCA01 Nitelletum flexilis Corillion 1957 Parožnatková vegetace s Nitella flexilis

VBB20 Potametum pectinati Carstensen ex Hilbig 1971 Vegetace stojatých a mírně tekoucích eutrofních vod s rdestem hřebenitým

Záchranný program. pro rdest dlouholistý. (Potamogeton praelongus Wulfen)


VBB06 Elodeetum canadensis Nedelcu 1967 Vodní vegetace s vodním morem kanadským. Potamion

Cíle projektu. vytvoření vhodných podmínek pro existenci zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů vázaných na vodní prostředí

METODIKA ODBĚRU A ZPRACOVÁNÍ VZORKŮ MAKROFYT STOJATÝCH VOD

MCC02 Oenantho aquaticae- -Rorippetum amphibiae Lohmeyer 1950* Vegetace mělkých aluviálních tůní s rukví obojživelnou

MCC05 Scirpetum radicantis Nowiński 1930* Mokřadní vegetace se skřípinou kořenující. Vegetace rákosin a vysokých ostřic (Phragmito-Magno-Caricetea)

Vodní flóra a vegetace

Existují různé klasifikační systémy ţivotních forem rostlin, zaloţené na fyziognomii, způsobu přeţívání nepříznivého období apod. Nejznámější Raunkier

MCC07. Alopecuro-Alismatetum plantaginis-aquaticae. Bolbrinker 1984* Mokřadní vegetace s žabníkem jitrocelovým

MCC10 Butometum umbellati Philippi 1973* Mokřadní vegetace se šmelem okoličnatým. Eleocharito palustris-sagittarion sagittifoliae

Poznámky k vodní a mokřadní vegetaci chráněné krajinné oblasti Blaník

VAB01 Lemno-Utricularietum Soó 1947 Vegetace mělkých vod s bublinatkou obecnou. Vegetace volně plovoucích vodních rostlin (Lemnetea)

Základní typy rozmnožování a šíření jsou stejné jako u rostlin terestrických, rozdíl je hlavně ve frekvenci výskytu Zatímco u terestrických rostlin je

Implementace Water Framework Directive v České republice Směrnice 2000/60 ES, kterou se stanoví rámec Společenství pro oblast vodní politiky

HODNOCENÍ EKOLOGICKÉHO STAVU A POTENCIÁLU TEKOUCÍCH VOD V ČESKÉ REPUBLICE APLIKACE AKTUÁLNÍCH METOD HODNOCENÍ

PLÁN PÉČE O ZCHÚ PŘÍRODNÍ REZERVACE DRÁCHOVSKÉ LOUKY NA OBDOBÍ

MCC03 Sagittario sagittifoliae- Sparganium emersum. Tüxen 1953* Mokřadní vegetace s šípatkou střelolistou a zevarem jednoduchým

Příloha 10 Podrobný popis dílčích ploch, jejich dosavadního i navrhovaného managementu

VAA05 Lemnetum gibbae Miyawaki et J. Tüxen 1960 Vegetace hladiny mělkých vod s okřehkem hrbatým. Lemnion minoris. Tabulka 2, sloupec 5 (str.

Mapování makrofyt ve vodním toku či vodní nádrži

Rákosníčci (Coleoptera: Chrysomelidae: Donaciinae) Kutnohorska. Reed Beetles (Coleoptera: Chrysomelidae: Donaciinae) of the Kutná Hora region

Vodní makrofyta a mokřadní vegetace odstavených říčních ramen horní Vltavy (Hornovltavský luh, NP Šumava)

Faktory ovlivňující výskyt vodních makrofyt v nádrži Lipno

Současná klasifikace mechorostů a vyšších rostlin Seminář Mokřadní rostliny

PŘÍRUČKA HODNOCENÍ BIOTOPŮ

SUKCESE VODNÍ VEGETACE PÍSNÍKŮ NA PARDUBICKU

MCF02. Thelypteris palustris. -Phragmitetum australis Kuiper ex van Donselaar et al Plovoucí rákosinové ostrůvky s kapradiníkem bažinným

BOTANICKÝ PRŮZKUM VYBRANÝCH RYBNÍKŮ V CHKO ŽELEZNÉ HORY

Flóra a vegetace vod a mokřadů Radovesické výsypky (severozápadní Čechy)

Druh Oblast Lokalita Rok

VBA02 Nymphaeetum albae Vollmar 1947 Vegetace eutrofních vod teplých oblastí s leknínem bílým

Monitoring aluviálních ekosystémů

MCE05 Leersietum oryzoidis Eggler 1933* Nízké rákosiny s tajničkou rýžovitou

VAA07 Salvinio natantis-spirodeletum polyrhizae Slavnić 1956 Vegetace vodní hladiny s nepukalkou vzplývající a závitkou mnohokořennou

č. 98/2011 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 30. března 2011 o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně

Metodika odběru a zpracování vzorků makrozoobentosu velkých nebroditelných řek Jméno řešitele RNDr. Denisa Němejcová a kol.

MCD02 Caricetum buekii Hejný et Kopecký in Kopecký et Hejný 1965 Poříční vegetace s ostřicí Buekovou. Phalaridion arundinaceae

MAGNOLIOPHYTA krytosemenné

H O L Á S E C K Á J E Z E R A

VBA07 Potamo natantis-polygonetum natantis Knapp et Stoffers 1962 Vzplývavá vegetace s rdesnem obojživelným

Jak stavby jihomoravských nádrží ovlivnily společenstva vodních a mokřadních rostlin

BOHEMIA CENTRALIS 25 AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A K RAJINY ČR STŘEDISKO PRAHA PRAHA

Řídká blana u Zlivi. Botanický průzkum tůní na lokalitě. Libor Ekrt 1, Ester Ekrtová 1, Alena Vydrová 2 & Vít Grulich 3

Odběr vzorků podzemních vod. ČSN EN ISO (757051) Jakost vod odběr vzorků část 17: Návod pro odběr. vzorků podzemních vod

VDB04 Pilularietum globuliferae Tüxen ex Müller et Görs 1960* Obojživelná vegetace s míčovkou kulkonosnou

Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje

Botanický průzkum přírodní rezervace Jezero

VBA01 Nymphaeo albae-nupharetum luteae Nowiński 1927 Vegetace stojatých a mírně tekoucích vod se stulíkem žlutým

VAC02 Stratiotetum aloidis Miljan 1933 Vodní vegetace s řezanem pilolistým

PROBLEMATIKA MANAGEMENTU MOKŘADŮ VYBRANÝCH NIVNÍCH LOKALIT NA DOLNÍM TOKU ŘEKY BEČVY

ROZŠÍ ENÍ IMPATIENS GLANDULIFERA ROYLE PODÉL METUJE

MCA08 Equisetetum fluviatilis Nowiński 1930* Mokřadní vegetace s přesličkou poříční

Vysoká eutrofizační účinnost fosforu původem z odpadních vod v nádrži Lipno

Rámcová směrnice v programech monitoringu státních sítí sledování jakosti vod

Monitoring ptáků a biotopů rybníka Dolní Bradlo 2012

VDA02 Isoëtetum lacustris Szańkowski et Kłosowski ex Čtvrtlíková et Chytrý in Chytrý 2011 ass. nova Vegetace dna karových jezer s šídlatkou jezerní

Od hodnocení rizikovosti k hodnocení stavu povrchových vod

Plán péče o přírodní památku. Bělečský písník. na období Romana Prausová a kol.

Sinice, řasy a makrofyta v ekosystémech povrchových vod Přehled hlavních taxonů bakterií, sinic a řas

Vyhláška č. 154/2016 Sb.

Sucho a nedostatek vody - evropské požadavky a jejich uplatnění v ČR

VBA05 Trapetum natantis Kárpáti 1963 Vegetace mělkých eutrofních vod teplých oblastí s kotvicí plovoucí

VDA01 Isoëtetum echinosporae Koch ex Oberdorfer 1957 Vegetace dna karových jezer s šídlatkou ostnovýtrusou

Plán péče o PP Sochorov

L01KA Fytocenologický výzkum

VDB03 Limosello aquaticae- -Eleocharitetum acicularis Wendelberger-Zelinka 1952* Obojživelné trávníky bahničky jehlovité

Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje

Svaz VAB Utricularion vulgaris Passarge 1964 Vegetace bublinatek v mezotrofních a eutrofních vodách

FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ LITORÁLNÍ MAKROFYTA V NÁDRŽI S KOLÍSAJÍCÍ VODNÍ HLADINOU. Monika Krolová Josef Hejzlar Hana Čížková

MAPOVANIE REÁLNEJ VEGETÁCIE PRÍRODNEJ REZERVÁCIE ŠTĚPÁN

PLÁN PÉČE O ZCHÚ PŘÍRODNÍ REZERVACE KOZOHLŮDKY NA OBDOBÍ

Rapotice, kraj Vysočina, lokalita Dolna Soupis taxonů cévnatých rostlin podle jednotlivých lokalit ( ) Ing. Vít Joza, červen 2012

METODIKA ODBĚRU A ZPRACOVÁNÍ VZORKŮ FYTOBENTOSU TEKOUCÍCH VOD

Transkript:

METODIKA ODBĚRU A ZPRACOVÁNÍ VZORKŮ MAKROFYT TEKOUCÍCH VOD Únor 2006 V. Grulich, A. Vydrová Únor 2006

1. ÚVOD Makrofyta jsou významnou složkou vodních ekosystémů a mohou být použita ke sledování a hodnocení jejich ekologického stavu. Užití makrofyt jako ukazatelů ekologického stavu tekoucích vod je založeno na skutečnosti, že určité druhy či skupiny druhů jsou indikátory specifických typů tekoucích vod a antropogenní zatížení ovlivňuje druhové složení společenstva. Dalším důvodem vhodnosti použití makrofyt ke sledování ekologického stavů je také to, že jsou snadno pozorovatelná a většinou determinovatelná pouhým okem nebo s použitím lupy. Nejen přítomnost, ale také absence makrofyt na stanovišti má indikační hodnotu. Nedostatek makrofyt je charakteristický pro určité typy biotopů tekoucích vod. Například v hlubších vodních tocích mohou makrofyta chybět z důvodu limitujících podmínek, kterými jsou hloubka vody, rychlost proudění, turbidita aj. Postup uvedený v této metodice vychází z ČSN EN 14184 (75 7721), s přihlédnutím k metodice bavorské (Schaumburg J. et al., 2004) a metodice MTR v uprávě pro projekt STAR (Dawson H., 2002). Je doporučen pro sledování makrofyt v tekoucích sladkých vodách, přírodních i umělých, pro účely sledování a hodnocení jejich ekologického stavu. Může být však použit také jako základ výzkumných monitoringů jakosti vody či pro jiné účely. Princip hodnocení ekologického stavu úseku toku podle makrofyt spočívá ve vyhodnocení složení společenstva reprezentativního stanoviště (odběrového profilu) a stanovení odchylky od přirozených (referenčních) společenstev a podmínek. Vhodné metody pro krátkodobé i dlouhodobé monitorování ekologického stavu jsou založeny na zaznamenání druhového složení s vizuálním odhadem abundance nebo pokryvnosti podle semikvantitativních popisných stupnic. Sledování by mělo brát v úvahu jednotlivé formy (submerzní helofyta, emergentní hydrofyta, atd.). Růstové formy přítomných druhů by měly být zaznamenávány bez ohledu na jejich růstovou formu v jiném úseku. V případě druhů, které jsou rozšířeny rovnoměrně ve vodě i na březích, je přípustné i využití poměru obojživelných druhů. Je vhodné zaznamenat absenci či přítomnost druhů, které jsou známé jako spolehlivé indikátory určitých ekologických podmínek. Termíny a definice Pro tuto národní metodiku jsou mezi makrofyta řazeny makroskopicky pozorovatelné vyšší cévnaté rostliny, mechorosty (Bryophyta) a parožnatky (Charales). Nejsou sem řazeny nárosty makroskopických řas (tyto jsou přiřazeny k fytobentosu). Do hodnocení jsou zahrnuty pouze rostliny kořenující v té části říčního koryta, které je zaplaveno vodou po většinu času. Makrofyta převislá nad koryto, ale kořenující mimo něj, nejsou do hodnocení zahrnuta. Jako limitní podmínka pro zařazení do seznamu makrofyt pro hodnocení podle této metodiky byla zvolena minimální délka zaplavení vodou po 330 dnů v roce. 2. ZÁKLADNÍ VYBAVENÍ Všeobecné: topografické mapy s měřítkem odpovídajícím cíli pozorování (1:10 000) vodohospodářské mapy (1:50 000) rybářské holínky GPS přístroj měřící pásmo 2

značící kůly a palice dalekohled polarizační brýle fotoaparát s cirkulárním polarizačním filtrem hrábě nebo lodní kotva zařízení pro pozorování pod vodou, akvaskop (vědro nebo nádoba s průhledným plexisklovým dnem) nesmazatelná pera/tužky, grafitové tužky a spínací desky v průhledném obalu chladící box na vzorky plastové sáčky (tašky), nádoby, zkumavky a štítky bílé plastové misky lupa se zvětšením 10-20 x identifikační klíče a terénní průvodce papírové sáčky nebo obálky na mechorosty desky formátu A3 se savými papíry na sběr cévnatých makrofyt Nebroditelné vody: loď a nezbytné bezpečnostní vybavení, lodní kotva s označením hloubky na laně v metrech, zařízení pro pozorování pod vodou - akvaskop (pozorovací roura, vědro nebo nádoba s průhledným plexisklovým dnem), záchranná vesta. 3. VZORKOVÁNÍ 3.1 Vzorkovací období Sledování makrofyt by mělo být provedeno v létě (od poloviny června do poloviny září), kdy je růst makrofyt optimální. Různé druhy makrofyt rostou a dosahují pohlavní zralosti během léta v různém období. Z toho důvodu by měla být sledování na stejném říčním systému uskutečněna ve zcela krátké chronologické posloupnosti, kdy lze obdržet srovnatelná data. Z důvodu rozdílných růstových rychlostí mezi jednotlivými druhy makrofyt, které mohou vést k rozdílným výsledkům pozorování v časném a pozdním létě, by každé stanoviště mělo být hodnoceno na základě dvou samostatných sledování v odběrovém roce, pokud je to možné. První sledování by mělo být provedeno přednostně časně (tj. červen/červenec) ve sledovaném období, druhé sledování později (tj. srpen nebo září). 3.2 Výběr odběrových profilů V hodnoceném úseku toku se vybere reprezentativní - charakteristický úsek určený ke sledování. Pro odběr makrofyt je charakteristický úsek totožný s úsekem odběrovým. Jeho umístění musí umožnit záznam složení flóry reprezentativní pro hodnocený úsek toku. Poloha charakteristického úseku musí být jasně definována, zaznamenána do mapy, zakreslena do situační mapky jež je nedílnou součástí terénního protokolu a popsána slovně. Charakteristický úsek je dlouhý 100 (drobné toky) nebo 500 m (velké toky). Za drobné toky jsou pro tento účel obvykle považovány toky 1. 4. řádu podle Strahlera. Poloha úseku musí být jasně definována a situace zakreslena do situační mapky. Pořizuje se fotodokumentace - foto proti proudu, po proudu a pohled na celý odběrový úsek. Zaznamenávají se souřadnice začátku a konce charakteristického úseku a odběrových úseků pomocí GPS přístroje. 3

3.3 Vlastní terénní sledování a odběr vzorků Vodní makrofyta jsou sledována a hodnocena v celém odběrovém úseku o délce 100 m, resp. 500 m. V mělkých místech se brodí způsobem cik-cak korytem (tam a zpět v každém desetimetrovém úseku). Brodí se proti proudu, aby uvolňované sedimenty neovlivňovaly pozorování a identifikaci makrofyt. Pokud není brodění bezpečné (např. kvůli rychlému proudění nebo povaze podkladu), je možné provést pozorování ze břehu. Do škrtacího seznamu (determinačního protokolu), se nesmazatelným perem zaznamenají všechny přítomné druhy makrofyt v korytě na odběrovém úseku. Pro determinace či jejich další ověření se sbírají vzorky některých rostlin, př. Bryophyta (mechorosty), druhy rodu Batrachium, druhy rodu Callitriche, druhy rodu Potamogeton a druhy řádu Charales (parožnatky). Znovu se přebrodí sledovaný úsek a vyhledají se druhy, které byly zaznamenány při prvním sledování. Provede se odhad procentuální pokryvnosti jednotlivých druhů ve vztahu k ploše celého odběrového úseku a odhad celkové procentuální pokryvnosti - celkové procento plochy hodnoceného úseku, které je porostlé makrofyty. Součet procentuální pokryvnosti jednotlivých druhů se musí rovnat celkové procentuální pokryvnosti. Před započetím tohoto hodnocení je vhodné spočítat, kolik procent z hodnoceného úseku představuje 1 m 2 dna. Při užití lodi se používá stejná strategie sledování a záznamu jako v případě brodění mělkými úseky. Stupnice hodnocení hojnosti makrofyt. Stupně Popis Pokryvnost(%) Třída 1 Řídký < 0,1 2 Příležitostný 0,1 až 1 3 Častý 1 až 5 4 Hojný 5 až 10 5 Velmi hojný > 10 4. Zpracování vzorku a determinace Odborník musí být schopen identifikovat většinu makrofyt do úrovně druhů v terénu za použití patřičných klíčů a určovacích pomůcek. Pokud nemůže být spolehlivě zjištěna identita druhu v terénu, je třeba vzorky determinovat v laboratoři, popř. za pomoci specialistů. Sbírá se pouze takový materiál, který umožní přesnou determinaci. Mechorosty se vkládají do označených obálek, části cévnatých rostlin (s etiketou) se zakládají do savých papírů v deskách (nutno každodenně překládat do suchých papírů až do vyschnutí). 4

Do determinačního protokolu se vyznačí míra jistoty analýzy vodních makrofyt (nepříznivé počasí, zakalená voda, zvýšené průtoky, úpravy toku atd.): A - získaná data nejsou ovlivněna nepříznivými okolnostmi, nebo tyto ovlivňují méně než 25 % odběrového úseku, B - ve 25 50 % odběrového úseku mohou působit faktory ovlivňující přesnost výsledků, C - ve více než 50 % odběrového úseku mohou působit faktory ovlivňující přesnost výsledků (analýza by za těchto okolností měla být odložena!). Archivace Z primárních záznamů je nezbytné archivovat originální terénní a laboratorní protokol se zaznamenaným složením společenstva vodních makrofyt a situační mapku odběrového úseku. Před archivací je nutno zkontrolovat úplnost jejich vyplnění. Viz přílohy. 5. ODBĚROVÝ A DETERMINAČNÍ PROTOKOL 6. BEZPEČNOST PRÁCE Práce ve vodě nebo v její blízkosti může být nebezpečná. Je odpovědností uživatele stanovit náležitá bezpečnostní a i zdravotní opatření a zajistit shodu se všemi podmínkami národních i případných interních předpisů. 7. LITERATURA ČSN 75 7721 (EN 14184), 2004: Jakost vod Návod pro sledování vodních makrofyt v tekoucích vodách. Dawson H., 2002: Guidance for the field assessment od macrophytes of rivers within the STAR project. http://www.eu-star.at/frameset.htm. Schaumburg J., Schmedtje U., Schranz Ch., Kopf B., Schneider S., Meilinger P., Hofmann G., Gutowski A. et Foerster J.,2004:Instruction Protocol for the ecological Assessment of Running Waters for the Implementation of the EU Water Framework Directive: Macrophytes and Phytobenthos. Federal Ministry of Education and Research (FKZ 0330033). Lander Working Group Water (O 11.03). Bavarian Water Management Agency, Lazarettstrasse 67, D-80636 Munchen, 89 pp. 5

6

Determinační protokol pro analýzu makrofyt tekoucích vod KÓD VZORKU: DATUM - TERÉNNÍ ŠETŘENÍ: DATUM DODATEČNÉ DETERMINACE: TOK: DETERMINOVAL: DETERMINOVAL: PROFIL: POZN.: POZN.: tok profil č. profilu Rod Druh Pokryvnost Stupeň Rod Druh Pokryvnost Stupeň % hojnosti % hojnosti Alisma gramineum Myriophyllum verticillatum Alisma lanceolatum Nasturtium officinale celková procentuální pokryvnost makrofyty % Alisma plantago-aquatica Nuphar lutea Alopecurus aequalis Nuphar pumila míra jistoty analýzy makrofyt (A, B, C) Alopecurus geniculatus Nymphaea alba Batrachium fluitans Nymphaea candida poznámky Batrachium penicillatum Oenanthe aquatica Batrachium aquatile Persicaria amphibia Berula erecta Persicaria hydropiper Butomus umbellatus Persicaria lapathifolia Calla palustris Phalaris arundinacea Callitriche cophocarpa Phragmites australis Callitriche hamulata Poa palustris Callitriche palustris Poa trivialis Callitriche platycarpa Potamogeton acutifolius Callitriche stagnalis Potamogeton alpinus Carex acuta Potamogeton berchtoldii Carex buekii Potamogeton crispus Carex disticha Potamogeton gramineus Rod Druh Pokryvnost Stupeň Carex rostrata Potamogeton lucens % hojnosti Carex vesicaria Potamogeton natans Chara aspera Carex pseudocyperus Potamogeton nodosus Chara braunii Ceratophyllum demersum Potamogeton obtusifolius Chara canescens Ceratophyllum submersum Potamogeton pectinatus Chara contraria Cicuta virosa Potamogeton perfoliatus Chara delicatula Eleocharis acicularis Potamogeton polygonifolius Chara globularis Eleocharis mamillata s. l. Potamogeton praelongus Chara hispida Eleocharis palustris s. l. Potamogeton pusillus Chara intermedia Elodea canadensis Potamogeton trichoides Chara vulgaris Elodea nuttallii Potamogeton angustifolius Nitella batrachosperma Equisetum fluviatile Ranunculus flammula Nitella flexilis Glyceria fluitans Ranunculus sceleratus Nitella mucronata Glyceria maxima Rorippa amphibia Tolypella glomerata Glyceria notata Rorippa palustris Tolypella intricata Hippuris vulgaris Rumex aquaticus Tolypella prolifera Hottonia palustris Rumex hydrolapathum Hydrocharis morsus-ranae Sagittaria latifolia Rod Druh Pokryvnost Stupeň Iris pseudacorus Sagittaria sagittifolia % hojnosti Juncus articulatus Schoenoplectus lacustris Amblystegium riparium Juncus bulbosus Sium latifolium Brachythecium rivulare Juncus effusus Solanum dulcamara Drepanocladus aduncus Leersia oryzoides Sparganium emersum Fontinalis antipyretica Lemna gibba Sparganium erectum Fontinalis squamosa Lemna minor Sparganium natans Marchantia polymorpha Lemna trisulca Spirodela polyrhiza Rhynchostegium ripariodes Lysimachia vulgaris Typha angustifolia Riccia fluitans Lythrum salicaria Typha latifolia Riccia rhenana Montia fontana s. l. Utricularia australis Ricciocarpus natans Myosotis nemorosa Veronica anagallis-aquatica Scapania undulata Myriophyllum alterniflorum Veronica beccabunga Sphagnum cuspidatum Myriophyllum spicatum Zannichellia palustris Další druhy Rod Druh Pokryvnost Stupeň Rod Druh Pokryvnost Stupeň Rod Druh Pokryvnost Stupeň % hojnosti % hojnosti % hojnosti 7