Typy vodních ekosystémů 1.část - tekoucí vody (základní charakteristika vodního režimu, rozšíření, význam, popis vegetace)

Transkript

1 Typy vodních ekosystémů 1.část - tekoucí vody (základní charakteristika vodního režimu, rozšíření, význam, popis vegetace) Ing. Pavlína Hakrová, Ph.D.

2 Vodní ekosystémy mokřady (wetlands) Definice: území bažin, slatin, rašelinišť i území pokrytá vodou, přirozená i uměle vytvořená, trvalá či dočasná, s vodou stojatou či tekoucí, sladkou, brakickou či slanou, včetně území s mořskou vodou, jejíž hloubka při odlivu nepřesahuje šest metrů

3 Mezinárodní klasifikace mokřadů 1. mořské a pobřežní A) mořské mořská dna a mělčiny, skalnaté pobřeží, korálové útesy

4 B) estuarinní a laguny zátoky a ústí řek, přílivové bažiny, mangrovové a pobřežní lesy, pobřežní brakické i sladkovodní laguny

5 2. Vnitrozemské A) říční delty řek, periodické i neper. řeky, toky, nivy, mrtvá ramena, tůně

6 B) Jezerní trvalá i sezónní sladkovodní jezera, brakická jezera, sezónní slaná jezera Balchaš Kazachstán Bačinská jezera - Chorvatsko Neziderské jezero - Rakouskou

7 C) Bažinné a mokřadní - trvalé i sezónní sladkovodní bažiny, brakické bažiny, rákosiny, slaniska, rašeliniště i slatiniště, alpinské a tundrové mokřady, prameniště, oázy, lužní lesy, olšiny, mokřadní křoviny

8 D) Geotermální mokřady

9 E) Kulturní rybníky, nádrže, mokré louky, slané pánve, přehrady, štěrkovny, pískovny a lomy, odpadní nádrže, kanály, strouhy, příkopy

10 Typy mokřadů v ČR 1 pramen, prameniště 2 tok, úsek toku 3 nivní jezero, mrtvé rameno, tůň 4 lužní les, olšina či jiné mokřadní lesy 5 zaplavovaná nebo mokrá louka 6 jiné vodní a bažinné biotopy 7 rákosina, ostřicová louka 8 rašeliniště a slatiniště 9 horské jezero 10 slanisko 11 kanál, stoka, příkop 12 průmyslová odkalovací nádrž 13 rybník, klausura 14 soustava rybníků 15 údolní nádrž 16 lom, štěrkovna, pískovna

11 Prameniště (1) přirozené spojení mezi podzemními a povrchovými vodami vegetace - azonálními společenstva, tvořící tvz. hydrologický subklimax s převahou mechorostů a hemikryptofytů pramenný ekosystém je tvořen jednak vlastním pramenem (místo, kde podzemní voda vyvěrá na povrch - tzv. eukrenál) a jednak pramennou stružkou (tzv. hypokrenál), která vodu odvádí Pramen Ohře Pramen Padrťského potoka

12 Důležité parametry pro život v prameništích: - jejich chemismus (hlavně různý obsah uhličitanů podle horniny, z níž pramen vyvěrá), - jejich stálost a periodicita (prameny stálé, periodické nebo dočasné) - vysoká saturace pramenné vody kyslíkem - světelné podmínky - teplota vody Prameniště Bohuslavického potoka kolem pole Lesní prameniště Jasenice

13 Prameniště vegetace Luční - pěnovcová s nízkými ostřicemi C. flava, C. lepidocarpa, C. davalliana a suchopýry E. angustifolium a E. latifolium, významný výskyt vstavačovitých D. incarnata, D. majalis, Epipactis palustris - bez pěnovců (s nízkým obsahem vápníku), s dominujícími zdrojovkami (Montia), popř. Stellaria uliginosa, Glyceria fluitans, Agrostis stolonifera aj. - ohrožení: odvodnění, narušení pastvou, eutrofizace Zdrojovka (Montia) Lesní - pěnovcová - bez pěnovců (např. mokrýš)

14 Teplota vody velmi vyrovnané mikroklima malá roční amplituda teploty, zpravidla do 5 C, stenotermních organismů, druhy arkto-alpinské, subalpinsko-boreální ale i atlantské a submediteránní druhy citlivé na mráz nižší teplota vody v létě ochlazuje okolní půdu, snižuje aktivitu kořenů, tolerantní druhy, tzv. krenofyty (např. Cardamine amara) v zimě naopak nikdy nezamrzá - larvy hmyzu, nebo např. suboceánské druhy citlivé na mráz - např. Chrysosplenium oppositifolium.

15 Řeřišnice hořká Mokrýš střídavolistý

16 Rozdělení pramenišť z biologického hlediska a) limnokrenní pramen - prohlubeň, kde se voda po určitou dobu zdrží - odtok do pramenné stružky - studánky, velké krasové výstupy. b) rheokrenní pramen vyvěrá z podzemí prudce, ihned vytvoří pramennou stružku a voda rychle odtéká. Hory, prudké stráně c) helokrenní pramen vyvěrá průsakem na větší ploše (několik m 2 i km 2 ). Prameništních mokřady nebo rašelinišťě, hory a podhůří

17 Ohrožení pramenišť Odvodňování Hnojení okolních pozemků, lesní prameniště - antropická degradaci. ústupu vzácných, vysoce specializovaných druhů

18 Toky (přirozené i umělé) (2, 11) Původně přirozená, dnes polopřirozená až umělá koryta Přirozené toky mají koryta vytvořená erozí (bystřiny, potoky, řeky horní tok s převládajícím vysokým spádem a hloubkovou erozí, střední tok se střídavou erozí a sedimentací a transportem materiálů do dolního toku. Dolní tok - nízký spád s převládající sedimentací materiálu V ČR máme asi 75 tisíc km řek, říček a potoků. Eroze břehů a ukládání nánosů, meandrování toků a jejich členění v ramena a opětné spojování (tzv. divočící ř.) Dynamika toku - vodohospodář x ekolog

19

20 Makrofytní vegetace tekoucích vod Makrofytní vegetace vodních toků Říční rákosiny Štěrkové a bahnité říční náplavy Pobřežní vegetace potoků Vegetace vysokých ostřic

21 Makrofytní vegetace vodních toků - porosty ponořených nebo vzplývavých vodních rostlin kořenujících ve dně - složení porostů ovlivňuje reliéf břehu, charakter říčního koryta a síla vodního proudu - porosty jsou druhově chudé - převážně střední až dolní část toků - vody převážně mezotrofní až eutrofní, jen vzácně oligotrofní - dno kamenité nebo štěrkovité, v dolních tocích s nánosy jemných sedimentů - výskyt na celém území ČR - ohrožení: regulace toků, eutrofizace

22 Horní a střední toky Batrachium fluitans Myriophyllum alterniflorum Mechorosty (Fontynalis, Scapania atd.) Řasy (Batrachospermum, Lemanea atd.) Callitriche hamulata a Potamogeton polygonifolius (menší toky)

23 Dolní toky (klidné střední) Potamogeton nodosus, Butomus umbellatus, Sagittaria sagittifolia, Sparganium emersum Invaze Elodea canadensis V dolních tocích časté i druhy typické pro stojaté vody Nuphar lutea, Nymhaea alba a Myriophyllum spicatum

24 Elodea canadensis Myriophyllum spicatum

25 Sparganium emersum Sparganium erectum

26 Vegetace lemující potoky a řeky Říční rákosiny - střední a dolní toky řek (niva Vltavy, Labe, Sázavy, Moravy, Dyje, Ohře atd.) - písčité až štěrkovité, popř. i hlinité říční náplavy - kolísavý průtok, krátkodobé záplavy - dominantní Phalaris arundinacea a Carex buekii - hustě zapojené druhově chudší porosty, další druhy např. Chaerophyllum hirsutum, Barbarea vulgaris, Rumex aquaticus, Petasites hybridus, Mentha longifolia atd. - ohrožení: regulace toků, přehrady, invazní druhy Impatiens glandulifera, nitrofilní druhy Urtica dioica

27 Phalaris arundinacea Chrastice rákosovitá

28 Štěrkové a bahnité říční náplavy Štěrkové náplavy - říční zákruty nebo ostrůvky horních a středních toků řek - kameny, štěrk, písek, jemnozem - značná pohyblivost a změny a tomu uzpůsobená vegetace - narušení proudící vodou dobře snáší Calamagrostis pseudophragmites, Myricaria germanica a Phalaris arundinacea Bahnité náplavy - převážné dolní toky řek, vnitřní meandry, jemnozrnné sedimenty, kolísání průtoku - Převážně jednoletá vegetace s převahou rodů Bidens, Chenopodium a Persicaria - Další druhy: Corrigiola litoralis (drobnokvět pobřežní), Limosella aquatica (blatěnka vodní), Veronica anagalis-aquatica, Alisma plantago-aquatica, Leersia oryzoides (tajnička rýžovitá), Cyperus fusus Ohrožení: regulace toků, těžba říčních štěrků, protipovodňová opatření, eutrofizace, šíření invazních druhů, rekreační aktivity

29 Bahnité říční náplavy Štěrkové říční náplavy

30 Bidens cernua Alisma plantago-aquatica

31 Pobřežní vegetace potoků - celá ČR, od nížin do podhorského stupně - písčito-hlinité, hlinité a jílovité náplavy v korytech a podmáčené břehy, možné krátkodobé zaplavení - převažují trávy, především zblochany (Glyceria), dále Berula erecta, Myosotis palustris, Nasturtium officinale, Sium latifolium, Veronica anagalisaquatica a V. beccabunga, Leersia oryzoides, občas i jednoleté druhy jako Juncus bufonius a Persicaria hydropiper - ohrožení: revitalizace, stavba čističek odpadních vod

32

33 Vegetace vysokých ostřic - navazuje na stojaté i tekoucí vody zaplavované říční a potoční nivy - kolísavá vodní hladina, jílovité oglejené půdy - celá ČR, především však v aluviích větších řek - převažují vysoké ostřice trsnaté (C. appropinquata, C. elata a C. paniculata) nebo výběžkaté (C. acuta, C. acutiformis, C. riparia, C. rostrata a C. vesicaria), a dále Phalaris arundinacea nebo Calamagrostis canescens - mezi bulty či v porostu jsou typické: Iris pseudocorus, Ranunculus lingua, Peucedanum palustre, Menyanthes trifoliata, Utricularia sp. - ohrožení: regulace toků, absence záplav, odvodňování.

34

35 Carex rostrata Carex vesicaria

36 Kanály, stoky, příkopy (11) biotopy umělého původu blízké tekoucím i stojatým vodám z vodohospodářských, rybníkářských nebo průmyslových potřeb mají proto kolísavý vodní režim, někdy vysychají. Podle kvality vody, sedimentů a přilehlých břehů jsou tyto biotopy osidlovány vodními a mokřadními organizmy.

37 Ohrožení vodních toků napřimování a kanalizace s panelovými břehy či dokonce i dnem, v extrémních případech jejich zatrubňování, výstavba přehrad, těžba říčních materiálů, stoupající eutrofizace, ekologické katastrofy znečistění továrními vodami. hodně lze napravit vládním programem revitalizace toků

38

39