BOHEMIA CENTRALIS 25 AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A K RAJINY ČR STŘEDISKO PRAHA PRAHA

Transkript

1 BOHEMIA CENTRALIS 25 AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČR STŘEDISKO PRAHA PRAHA

2 2

3 Redakční rada Jan Němec (výkonný redaktor) Petr Čepek Jan Jeník Vojen Ložek Petr Moucha Pavel Pecina Marie Pivničková Eduard Průša Milan Rivola František Skřivánek Josef Tlapák Obálka: Leknín je nekorunovaným králem našich vodních rostlin Zadní obálka: Rybník Strašík představuje největší vodní plochu CHKO Blaník ISBN Agentura ochrany přírody a krajiny, středisko Praha, Praha

4 OBSAH - INHALT - CONTENTS PAVEL PEŠOUT 5 Vodní a pobřežní vegetace Vlašimska Water and coastal vegetation of Vlašim area VOJEN LOŽEK 127 Přírodní poměry na jižním svahu Zlatého Koně během holocénu Environmental conditions on the south-facing slope of the Zlatý Kůň Hill during the Holocene PETR BALDR1AN 138 Tetřev hlušec (Tetrao urogallus L.) na Křivoklátsku Capercaillie (Tetrao urogallus L.) in the Křivoklát area 4

5 Bohemia centralis 25: 5-126, 1996 VODNÍ A POBŘEŽNÍ VEGETACE VLAŠIMSKA Water and coastal vegetation of Vlašim area Pavel Pešout ÚVOD Vodní a mokřadní ekosystémy patří v dnešní době mezi části přírody nejvíce vystavené antropogenním vlivům. Z toho vyplývá nutnost jejich podchycení, evidence a ochrany. Výsledky této práce byly využity při vytváření přehledu významných mokřadů ČR (HUDEC, HUSÁK, JANDA, PELLANTOVÁ 1993). Studované území - Vlašimsko patří mezi nejzachovalejší oblasti v celé republice (viz např. MOLDAN a kol. 1990). Přesto mnohé z vodních a pobřežních fytocenóz náleží v tomto území, zejména vlivem intenzivního zemědělství a rybníkářství, k ohroženým a zasluhují si přísnější ochranu. Z tohoto důvodu se předložená práce nezabývá pouze vlastním studiem fytocenóz, nýbrž též navrhuje praktická řešení z hlediska ochrany přírody. V období výzkumu byly vybrané výsledky průběžně zveřejňovány (PEŠOUT 1991 b/, 1991 d/, 1992 a/, 1992 c/, v tisku, atd.). Vzhledem k velkému množství zapsaných shromážděných fytocenologických snímků se bylo možno zabývat synekologií, synmorfologií a i syntaxonomií společenstev, které jsou na základě studia sledovaných populací uvedena v charakteristice každého společenstva. 5

6 METODIKA PRÁCE Průzkum v terénu byl prováděn v letech , jen výjimečně jsou uvedeny informace starší (vždy vyznačeno v textu) a to na území Vlašimska (přesné vymezení viz další kapitola). K popisu vegetace byly použity metody curyšsko-montpelierské školy (BRAUN-BLANQUET 1964, WESTHOFF van der MAAREL 1978). Zápis snímků v terénu byl proveden běžně užívanou, kombinovanou, sedmičlennou stupnicí (r,+, 1,2,3,4,5). Společenstva jsou řazena do systému Braun-Blanquetovské hierarchie, u většiny je uvedena stručná charakteristika syntaxonomická, synmorfologická, syneko-logická a synchronologická se specifickými znaky ve studovaném území. Snímky jsou řazeny do tabulek. U společenstev popisovaných z území více snímky je též uvedena konstance jednotlivých druhů v procentech. Při zpracování vodní a pobřežní vegetace a vegetace obnažených den se často autoři uchylují k označení "společenstvo s..." Tím se ovšem ochuzujeme (zejména při neudání vyšší syntaxonomické jednotky) o informaci o syngenetice a synekologii, která je zvláště u různých společenstev jedné dominanty (např. Juncus bulbosus) důležitá a velmi cenná. Většina těchto společenstev je však tvořena pouze z druhů - dominant (určovacích znaků) abstraktních jednotek vyšších ranků a z druhů průvodních s různou stálostí. Z těchto důvodů je v této práci částečně aplikována na induktivně vybudovaný systém (převzatý z práce MORAVCE a kol. 1983) deduktivní metoda syntaxonomické klasifikace (KOPECKÝ 1978, KOPECKÝ et HEJNY 1978, 1980). Ve smyslu tohoto klasifikačního způsobu jsou nově rozlišená společenstva typizována v následujících abstraktních jednotkách: - Asociace (as.) - Bazální (kmenové) společenstvo (b.s.) - Odvozené společenstvo (o.s.) - viz KOPECKÝ (1978), KOPECKÝ et HEJNY 1978), KOPECKÝ et HEJNY (1992) Při důsledné aplikaci deduktivní metody na současný, běžně užívaný systém klasifikace (MORAVEC a kol a.b), by bylo nezbytné pozměnit rank některých, dříve popsaných asociací. Většinou by byly označeny jako bazální, eventuelně odvozená společenstva. Pro tyto změny by se však bylo možno rozhodnout až po delším studiu této vegetace. 6

7 U každého typu fytocenózy je uveden stupeň ohrožení a vzácnosti v republice (dle MORAVCE a kol. 1983) a na Vlašimsku. Aby bylo možno srovnávat, je stupnice převzata v nezměněném stavu z práce MORAVCE a kol. (1983): 1. společenstvo vymizelé, nebo pravděpodobně vymizelé, resp. vyhubené 2.a) asociace lidskou činností bezprostředně ohrožená a v nebezpečí vymizení, vzácná 2.b) asociace lidskou činností bezprostředně ohrožená a v nebezpečí vymizení, dostatečně hojná 3.a) asociace ustupující v důsledku lidské činnosti, vzácná 3.b) asociace ustupující v důsledku lidské činnosti, dostatečně hojná 4.a) asociace bez ohrožení lidskou činností, vzácná 4.b) asociace bez ohrožení lidskou činností, dostatečně hojná Nomenklatura vyšších rostlin je uvedena většinou dle práce ROTHMALERA et al. (1987) a práce PILOUSE, DUDY (I960), u výjimek je citován pramen. Nomenklatura syntaxonů je převzata z práce MORAVCE a kol. ( a,b), u jednotek zahrnutých v práci KOPECKÉHO a HEJNÉHO (Ruderální společenstva bylin ČR ) jsou názvy uvedeny dle těchto autorů. Ostatní výjimky jsou uvedeny v textu. Topografické údaje jsou uvedeny z map 1:10 000, turistických map (Posázaví, Pelhřimovsko, Táborsko) a příslušných vodohospodářských map. Rozdělení a metoda popisu biotopů jsou obsaženy v kapitole "Charakteristika a rozdělení biotopů". Charakteristika společenstev je sestavena z výsledků pozorování sledovaných společenstev ve studovaném regionu. Charakteristika studovaného území Průzkum probíhal na území Vlašimská (mapka č.l). Jedná se o východní polovinu Podblanicka. Vlašimském se zpravidla rozumí oblast Vlašimské kotliny, jejímž středem prochází zhruba od jihu k severu Blanická brázda a ve středu její jižní poloviny dominuje masiv Blaníků a Křížovské hůry. V léto práci je pod pojmem Vlašimsko ještě zahrnuta přiléhající část Želivské kotliny. V podstatě její severní a severovýchodní část tvoří řeka Sázava, řeka Želivka, na jihovýchodě se odděluje přibližně jako hranice okresu a po ní až k obci Vyšetice, (pod Mladou Vožicí překonává sníženinu Blanické brázdy). Z Vyšetic potom hranice studovaného území, pokračuje přibližně na Neustupov, poté do Budenína a po hřebeni Džbánů, ke hřebeni Žebráku, Kavčí Hory na Struhařov, Petroupim a přes vrchol Krásné Hory opět k Sázavě. Plocha studovaného území je cca 720 km". 7

8 Nejvyšším bodem v tomto území je vrchol Džbánů (688 m n.m.), nejnižší kóta je v místě, kde Sázava opouští studované území, tedy u Chocerad (cca 305m). Celé území spadá do povodí Sázavy. Většinu odvádí řeka Blanice, na východě pak část Želivka a Štěpánovský potok, na severozápadč Křešický a Vodslivský potok (VLČEK a kol. 1982). Malé úseky na západní hranici studovaného území spadají k povodí Benešovského potoka. K jednotlivým vodním biotopům více v kapitole "Charakteristika a rozdělení biotopů". Nejstarší zde doložené geologické útvary pocházejí ze starohor a jsou zastoupeny tzv. českým moldanubikem, kutnohorským krystalinikem a středočeským plutonem (PETRÁŇ a kol. 1985, DVOŘÁK, RŮŽIČKA 1972). Klimaticky náleží téměř celé Vlašimsko do oblasti mírně teplé (QUITT 1971), vyznačující se dlouhým, teplým, mírně suchým létem, krátkým přechodným obdobím s mírně teplým jarem i podzimem a krátkou, mírně teplou, suchou zimou s krátkým trváním sněhové pokrývky. Roční průměrná teplota se zde pohybuje mezi 7-8 C. Výrazně studenější oblast je v nejvyšších polohách jižní části okresu, a to v okolí Slavětína a mezi Džbány a Meznem (průměrná roční teplota 6-7 C). Průměrné roční srážky se většinou pohybují mezi mm. Ve sledované oblasti převažují západní větry společně s větry vanoucími z jihozápadu a severozápadu (PETRÁŇ a kol. 1985). Rekonstrukce původní vegetace na tomto území je zpracovaná v práci MIKYŠKY a kol. (1968). Současnou vegetaci v zájmovém území stručně charakterizuje ZELENÝ (1976). Fytogeograficky náleží celé území do fytogeografické oblasti mezofytikum a do okresů Votická pahorkatina (podokresy Táborsko-vlašimská pahorkatina a Sedlčansko-milevská pahorkatina); Votická vrchovina (podokres Miličínská vrchovina), Českomoravská vrchovina a Střední Povltaví (SKALICKÝ 1988). Charakteristika a rozdělení biotopů Biotopy vodních makrofyt lze na Vlašimsku dle jejich charakteru rozdělit na tyto kategorie (PEŠOUT 1991-e): 1) Toky - Nebyla sledována Sázava (v r zpracovával RYDLO /1993/). Vzácně hostí vodní makrofyta Blanice a potom pobřeží drobných toků. 2) Více méně přirozená slepá ramena a tůně - Ve studované oblasti velmi zřídka, bez vlastní význačné vegetace. 3) Zdrže nad jezy a mlýnské náhony - Tento druhotný biotop je vzácně zastoupen na řece Blanici. 4) Rybníky v nižších polohách, větší rozlohy - Zpravidla na větších tocích, nebo v rovinaté lokalitě a tedy s intenzivním zemědělstvím. 8

9 Tento typ rybníků je zastoupen v několika rybničních oblastech - zejména Struhařovsko- Čeňovické, Postupické a Jankovské. Jednotlivě i jinde. 5) Rybníčky na horních částech toků, zpravidla malé rozlohy - Tento typ zastupuje ve studované oblasti převážnou většinu biotopů. 6) Přehradní údolní nádrže - Na území Vlašimska reprezentuje tento typ údolní nádrž Želivka (= Švihov). Od kat.č.4 se liší především zpravidla nízkou eutrofizací břehu silnějším kolísáním hladiny apod. 7) Jezírka v pískovnách, lomech apod. - tato druhotná stanoviště jsou na Vlašimsku, vzhledem k nízké těžební aktivitě poměrně vzácná. 8) Rašelinná jezírka, šlenky - na Vlašimsku jsou vyvinuta pouze druhotná, bez typické vegetace 9) Louže na lesních cestách, lesní terénní deprese - poměrně časté biotopy, soustředěné do vyšších poloh do rozsáhlejších lesních komplexů na náhorních plošinách na rozvodí 10) Nelesní terénní deprese a ostatní biotopy - mnohdy se jedná o značně zruderalizovaná stanoviště Jak vyplývá z poznámek u jednotlivých kategorií, zaujímají největší procento rybníky. Větší a střední rybníky ve studované oblasti (kategorie č.4) lze zařadit dle rozdělení rybničních nádrží podle ŠRÁMKA a HUŠKA (1947) jako rybníky horáckého typu. Podle polohy je lze všechny přiřadit k rybníkům podhorským a vrchovinným (KUDRNA 1987). Protože vztah vegetace k charakteru rybníka je velmi úzký, jsou všechny v tělo práci tříděny do šesti kategorií, podle kterých si může každý poměrně přesně charakter lokality představit, i když tím dochází k určité generalizaci, při níž se některé detaily vlastností určitých území neprojeví. A) Třídění podle stáří: Dle klasifikace z práce WRÓBELA (1966), doplněné poslední kategorií. a) mladé (do tří let po napuštění) b) středně staré (3-10 let) c) staré (nad 10 let) d) čerstvě odbahněné (cca do 2 let) B) Třídění podle zásobování vodou (hydrotypy): Dle práce JŮVY, HRABALA, PUSTĚJOVSKÉHO (1980), přičemž jsou rozděleny průtočné rybníky na říční a potoční. a) dešťové (nebeské) b) pramenné c) potoční (průtokové) d) říční (průtokové) c) obtokové C) Třídění podle umístění (topotypy): S drobnými změnami je třídění převzato z práce JŮVY, HRABALA, PUSTĚJOVSKÉHO (1980) a HEJNÉHO a kol. (1980). a) návesní b) převážně polní c) převážně luční 9

10 d) převážně lesní D) Třídění podle využití: Kombinací a doplněním stupnic podle práce ŠÁLKA, KUJALA (1985), JANEČKA a kol. (1988) a JŮVY, HRABALA, PUSTĚJOVSKÉHO (1980) a) rybářské intenzivní b) rybářské intenzivní s kachním hospodářstvím c) rybářské extenzivní d) rybářské extenzivní s chovem "divokých kachen" e) jiné využití (protipožární, rekreační apod.), nebo bez využití E) Třídění podle velikosti: a) do 0,5 ha b) od 0,5 do 2.0 ha c) od 2,0 do 5,0 ha d) od 5,0 ha F) Třídění podle charakteru pobřežních porostů: a) na břehu je plně zapojený keřový a stromový břehový porost b) břeh je částečně zarostlý keřovým a stromovým porostem c) břeh je zcela bez keřových a stromových porostů (nebo se zanedbatelnými) d) absolutní většina břehu je podstatně pozměněna (betonový, panelový, sypaný kamenem a drtí apod.). Do této kategorie patří i zcela zastíněný lesní břeh bez bylinné vegetace. Lokality snímků Čísla u jednotlivých lokalit odpovídají číslům snímků společenstev. Charakteristika lokalit je podrobněji uvedena u rybníků, formou písmen v závorce za každým nalezištěm a to podle předchozí kapitoly. Tedy např. starý, pramenný, převážně luční, rybářsky extenzivní, hektarový rybník, bez břehových porostů, bude charakterizován ve zkratce Ac, Bb, Ce, De, Eh, Fc. U nerybničních biotopů vyplývá jejich celkový charakter ze slovního popisu a závorka bude obsahoval číslici 0. Lokalitu každého snímku pak dále charakterizuje každý jednotlivý snímek, kde je uvedena formou zkratek (viz úvodní popis v tabulkové části práce) hloubka vody, charakter a hloubka sedimentu Vlašim, ryb. V Borovičkách, horní (Ac,Bc,Cc,De,Eb,Fb) 3,5-8 - Římovice, ryb. Koleďovy I. (Ab.Bc,Cd,Dc,Eb,Fd) 4 - Římovice, ryb. Koleďovy II. (Ac,Bc,Cd.Dc,Ea,Fb) 9 - Pavlovice, Horní ryb. (Ac,Bc.Cc,Da,Eb,Fa) Kladruby, ryb. pod ryb. Broďák (Ab.Bc,Cd,Dc,Eb,Fd) Dubovka, ryb. (Ac,Bc.Cd,Dc.Ea,Fb) 14 - viz č Dubějovice, horní ryb. v obci (Ac.Bb.Cc.Dc,Ea,Fc) Dubějovice, Nový ryb. (Ab,Bc,Cc,Da,Eb,Fb) 10

11 Keblov, ryb. u cesty na Sedlice (Ac,Bb,Ca,Dc,Eb,Fc) Strojetice, ryb. vl. u cesty na Keblov (Ab,Bb,Cb,De,Ea,Fc) Jenišovice u Čechtic, ryb. Utopenec (Ac,Bb,Cd,Dc,Ec,Fb) 36 - Růžkovy Lhotice, dolní návesní ryb. (Ac,Bc,Ca,De,Eb,Fc) 37 - Čechtice, ryb. vlevo od silnice na Pelhřimov, za obcí (Ac,Bc,Cc,Dc,Ec,Fb) Otročice, Chrastický ryb. (Ac,Bc,Cc,Dc,Eb,Fb) 41 - Mnichovice, Panský ryb. (Ad,Bc,Cc,Da,Ed,Fb) Zdislavice, ryb. Peklo (Ac,Bc,Cd,Dc,Ec,Fb) Zdislavice, ryb. pod hřbitovem (Ad,Bb,Cc,Dc,Eb,Fc) Psáře, ryb. U lesa '(Ab,Bb,Cd,Dc,Eb,Fb) Malovidy, ryb. pod obcí (Ac,Bc,Cd,Da,Eb,Fb) Libouň, na konci obce na Louňovice (Ac,Bc,Ca,Da,Ea,Fb) Libouň, ryb. Strašík (Ac,Bc,Cc,Dd,Ed,Fb) 63 - Libouň, prostřední ryb. Za kravínem (Ab,Bb,Cb,Dc,Ea,Fc) Hrnčíře, Hrnčířský ryb. (Aa,Bc,Cc,Dc,Ec,Fd) 66 - Hrnčíře, spodní ryb. (Ab,Bc,Cc,Dc,Eb,Fd) Kamberk, ryb. (Ac,Bd.Cc,Dd,Ed,Fb) Vilice, ryb. Biřička (Ac,Bc,Cc,Dc,Eb,Fc) Vilice, Prostřední ryb. (Ac,Bc,Cc,Dc,Eb,Fc) Vilice, Horní ryb. (Ac,Bc.Cb,Dc,Ec,Fc) 83 - Vlašim, nádržka u elektrárny v parku (0) 84 - Vlašim, tůň u jezu Na valše (0) 85 - Postupice, Lísek, Spodní ryb. (Ac,Bc,Cc,Dc,Eb,Fa) 86 - Postupice, Lísek, Horní ryb. (Ac,Bc,Ca,Dc,Eb,Fb) Jemniště, prostřední Zámecký ryb. (Ac,Bc,Cd,Dc,Eb,Fa) 89 - Jemniště, horní Zámecký ryb. (Ac,Bc,Cd,Dc,Eb,Fa) 90 - Sušice, ryb. severovýchodně od samoty /louka pod hrází/ Sušice, ryb. severovýchodně od samoty (Ac,Bc,Cb,Dd,Ec.Fb) 93 - Dobříčkov, ryb. u hájovny (Ad,Bc,Cc,Dc,Eb,Fb) Struhařov, ryb. pod Velkým ryb. (Ac,Bc,Cc,Dc,Eb,Fc) Struhařov, Velký ryb. (Ac.Bb,Cb,Da,Ed,Fb) Bořeňovice, ryb. Habřina (Ac,Bb,Cc,Dd,Ec,Fa) Bořeňovice, tůň pod ryb. Habřina (0) Bořeňovice, horní rybníček v obci (Ac,Bb,Ca,Dc,Ea,Fc) Bořeňovice, deprese pod horním ryb. (0) Bořeňovice, ryb. u statku u horn. ryb. ( Ac,Ba,Ca,De.Ea,Fc) Bořeňovice, ryb. u silnice (Ac,Bc,Ca,De,Ea,Fc) Čeňovice, ryb. nad ryb. Havras (Ad.Ba,Cc,Dd,Eb,Fb) Čeňovice, ryb. Havras (Ac.Bc,Cb,Db,Ed,Fb) Čeňovice, ryb. pod ryb. Havras (Ac,Bc.Cc,Da,Eb,Fc) 11

12 Čeňovice, Velký ryb. (Ac,Bc,Cb,Da,Ed,Fc) Humenec, ryb. nad obcí (Ac,Bb,Cd,Dc,Eb,Fa) Teplýšovice, ryb. u silnice na Vlkov (Ac,Bc,Ca,Dc,Eb,Fb) Teplýšovice, ryb. nad ryb. u silnice (Ac,Bc,Ca,Dc,Eb,Fb) Teplýšovice, Smilovský ryb. (Ac,Bc,Cd,Dc,Ec,Fb) Vlkov, ryb. pod obcí (Ab,Bc,Cc,Dc,Eb,Fc) Křešice, ryb. pod obcí (Ab,Bc,Ca,Dc,Ea,Fd) Litichovice, ryb. u cesty do Třebešic (Ac,Bb,Ca,Dc,Eb,Fb) Třebešice, ryb. u cesty do Litichovic (Ac,Bc,Cc,Dc,Eb,Fb) Třcbešice, návesní ryb. (Ac,Bc,Ca,Dc,Eb,Fc) Třebešice, Zámecký ryb. dolní (Ac,Bc,Ca,Dc,Ea,Fa) Třebešice, Zámecký ryb. horní (Ac,Bc,Cd,Dc,Ea,Fa) Třebešice, ryb. severozápadně od obce (Ac,Bb,Cb,Dc,Eb,Fb) Třebešice, ryb. u cesty na Býkovice (Ab,Bc,Cc,Dc,Ec,Fc) Býkovice u Třebešic, ryb. v obci (Ac,Bb,Ca,De,Ea,Fc) Býkovice u Třebešic, ryb. u silnice na Takonín (Ac,Bb,Ca,De,Ea,Fc) Chotýšany, Nový ryb. (Aa,Bc,Cb,Dc,Eb,Fc) Chotýšany, Takonínský ryb. (Ac,Ba,Cd,Dc,Eb,Fb) Chotýšany, ryb. Prostřeďák (Ac,Bc,Ca,Dc,Eb,Fc) Křížovská Lhota, prostř. ryb. nad obcí (Ac,Bc,Cc,Dc,Eb,Fc) Křížovská Lhota, horní ryb. nad obcí (Ad,Bb,Cc,Dc,Ea,Fc) Křížovská Lhota, strouha mezi prostř. a horním ryb. nad obcí (0) Pravonín, pod obcí Prostřední ryb. (Ac,Bc,Cc,Dc,Eb,Fb) Pravonín, ryb. u Prostředního ryb. (Ac,Bc,Cc,Dc,Ea,Fb) viz č Pravonín, horní ryb. pod obcí (Ac,Bc,Cc,Dc,Eb,Fa) Vlašim, ryb. Šebířov (Ac,Bb,Cd,Dc,Ec,Fb) Crkovice, ryb. pod samotou (Ac,Bc,Cc,Dc,Ea,Fa) Bedřichovice, ryb. u cesty J od obce (Ad,Bc,Cb,Dc,Ea,Fc) Bedřichovice, ryb. pod ryb. Smejkal (Ac,Bc,Cb,Dc,Eb,Fc) Bedřichovice, ryb. Smejkal (Ac,Bb,Cb,Dc,Eb,Fc) Bedřichovice, ryb. pod statkem-horní (Ac,Bb,Ca,De,Ea,Fc) Bedřichovice, ryb. pod statkem-dolní (Ac,Bc,Ca,De,Ea,Fc) Věžníčky, rybníček pod obcí (Ac,Bb,Ca,Dc,Ea,Fb) Nová Ves, horní ryb. (Ac,Bc,Cc,Dc.Eb,Fb) Popovice, ryb. (Ac,Bc,Cc,Da,Ec,Fb) Kopaniny-Vrbětín, ryb. (Ad,Ba,Cc,Dc,Ea,Fc) Postupice, ryb. na přítoku ryb. Papírník (Ac,Bc,Cc,Dc,Eb,Fb) Milovanice, horní ryb. v obci (Ad,Bb,Ca,Dc,Ea,Fb) Milovanice, prostř. ryb. v obci (Ac,Bc.Ca,Dc,Eb,Fc) Milovanice, dolní ryb. v obci (Ac,Bc,Ca,Dc,Eb,Fc) 12

13 Věžníky, horní ryb. SV od samoty (Ac,Bb,Cb,Dc,Eb,Fa) Věžníky, dolní ryb. SV od samoty (Ac,Bc,Cb,Dc,Eb,Fb) Věžníky, ryb. jihovýchodně od samoty (Ac,Bb,Cb,Dc,Eb,Fb) Městečko, ryb. Baba (Ac,Bc,Cd,Da,Ec,Fb) Městečko, ryb. pod ryb. Baba (Ac,Bc,Cd,Dc,Eb,Fb) Městečko, ryb. Smikov (Ac,Bd,Cb,Db,Ed,Fb) Trhový Štěpánov, Nový ryb. (Aa.Bc,Cb,Dc,Eb,Fc) Javorník, ryb. Staré koupaliště (Ac,Bd,Cd,Dc,Ea,Fd) viz. č Býkovice, ryb. Jordánek (Ac,Bc,Cc,Dc,Eb,Fb) Pravonín, prostř. ryb. v Koušovicích (Ab,Bb,Cd,Dc,Ea,Fc) Pravonín, nový ryb. v Koušovicích (Aa,Ba,Cd,De,Ea,Fc) Pravonín, horní ryb. v Koušovicích (Ac,Bb,Cd,De,Ea,Fd) Pravonín, Koušovice - lesní deprese (0) Pravonín, dolní ryb. v Koušovicích (Ac,Bc,Ca,Dc,Eb,Fc) viz č Pravonín, Koušovice. ryb. u statku (Ab,Ba,Cd,Dc,Ea,Fb) Sedlecko, ryb. u statku (Ac.Bb,Cc,Dc,Ea,Fc) Hrzín, ryb. u silnice na Skrýšov (Ac,Bb,Cc,Dc,Ea,Fb) Skrýšov, ryb. pod obcí (Ad,Bb,Cc,Da,Eb,Fd) Skrýšov, Nový ryb. (Ac,Bc,Cc,Dc,Ec,Fc) Skrýšov, Melhautský ryb. (Ac,Bc,Cd,Dc,Eb,Fa) Lažany, ryb. (Ac,Bc,Ca,Dc,Ea.Fb) Pičín, ryb. (Ac,Bc,Cc,Da,Ec,Fb) Jitra, ryb. Bychnovec (Ac,Bc,Cc,Da,Ec,Fc) Jankov, ryb. Čubka (Ac,Bc,Cc,Dc.Eb,Fc) Jankov, ryb. nad ryb. Komárov (Ac,Bb,Cb,Dc,Ea,Fc) viz č Jankov, ryb. Pytel (Ac,Bc,Cc,Dc,Eb,Fb) Jankov,ryb. Hrad (Ac,Bc,Ca,Da,Ec,Fb) Jankov, ryb. Tobolka (Ac,Bc,Cc,Da,Ec,Fb) viz č Jankov, ryb. Křivánek (Ac,Bc,Cc.Da,Eb,Fb) Jankov, ryb. Dvouhrázný (Ac,Bc,Cb,Dc,Eb,Fc) Jankov, Pilský ryb. (Ac,Bc,Cb,Da,Ec,Fb) Otradovice, ryb. u silnice (Ac,Bb,Ca,De,Ea,Fc) Otradovice, návesní ryb. (Ac,Bb,Ca,Dc,Ea,Fd) Otradovice, ryb. Vinduška (Ac,Bc,Cc.Da,Ec,Fb) Světlá, ryb. u silnice na Ohradu (Ac,Bc,Cc,Dc,Eb,Fa) Neustupov, Štičí ryb. (Ac,Bc,Cc,Dc,Eb,Fc) Neustupov, ryb. Pačulka (Ac,Bc,Ca,Dc,Eb,Fc) Otradovice u Votic, ryb. u šlechtitelské stanice (Ac,Bc,Ca,De,Ea,Fa) 13

14 Broumovice, Pařezný ryb. (Ac,Bc,Cc,Dc,Ea,Fb) Vlčkovice, ryb. vlevo od silnice na Otradovice (Ac,Bb,Cb,Dd,Ea,Fb) Broumovice, ryb. Olšinka (Ac,Bc,Cc,Dc,Ea,Fb) Vlčkovice, Dubový ryb. (Ac.Bb.Cc,Da,Eb,Fc) Vlčkovice, Vražedný (Ražebný) ryb. (Ac,Bc,Cc,Da,Ec,Fb) Vlčkovice, pod hrází Vražedného (Ražebnčho) ryb. - laguna kejdy (0) Ratměřice, ryb. Dolní Podhora (Ac,Bb,Cc,Dc,Eb,Fb) Zvěstov, ryb. vpravo od silnice na Ratměřice ( Aa,Bb,Cb,Dc,Ea,Fc) viz č Občiny, tůňka východně od samoty (0) Kaliště, ryb. severozápadně od obce (Ac,Bb,Cc,De,Ea,Fc) viz č Hulice, břeh údolní nádrže Želivka (0) Hulice, potůček "Pod odpadem" (0) viz č Novotinky, ryb. V lese (Ac,Bb,Cd,Dc,Ea,Fb) Novotinky. ryb. Nad samotou ( Ac,Bb,Cd,Dc,Ea,Fb) Kopaniny, ryb. Utopenec (Ac,Bc,Cd,Da,Ec,Fb) Čáslavsko, ryb. pod obcí (Ac,Bc,Cc,Dc,Eb,Fb) Nové Práchňany, ryb. za obcí na Čechtice (Ac,Bc,Cc,Dc,Eb,Fb) Studený, ryb. Ve Vrších (Ac,Bb,Cc,Da,Eb,Fc) Děkanovice, ryb. (Ac.Bc,Ca,Dc,Eb,Fc) Studený, ryb. Průšů (Ac,Bb,Cc,Dc,Ea,Fb) Studený, ryb. před obcí od Čechtic (Ac,Bc,Cc.Dc,Eb,Fb) Studený, ryb. U Studeného (Ac,Bc,Cc,Dc,Ea,Fc) Ratměřice, ryb. pod zámeckým parkem (Ad,Bc,Ca,Dc,Eb,Fc) viz č viz č Vlašim, Galilejský ryb. (Ac,Bc,Cc,Dc,Eb,Fa) Vlašim, Vápenský ryb. (Ac,Bc,Cc,Da,Ec,Fb) Vlašim, ryb. Kačák (Ac,Bc,Cc,Dc,Eb,Fc) Jinošov, vápencový lom (0) Vlašim, ryb. U drůbežárny (Ac,Bc,Cc,Da,Eb,Fc) Vlašim, okraj pole pod drůbežárnou (0) Vlašim, nádrž Orlina (Ac,Bc,Cd,Dc,Eb,Fd) Vlašim, ryb. Punčoška ( Ac.Bb,Cd,Dc,Ea,Fb) Vlašim, ryb. Utopenec ( Ac.Bc,Cd.Da,Eb,Fb) Vlašim, ryb. Horní Čtvrtník (Ac,Bc,Cd,Dc,Ea,Fd) Vlašim, ryb. Dolní Čtvrtník (Ad,Bc,Cd,Dd,Ea,Fd) viz č Skalkov, ryb. pod dvorem (Ac.Bc,Cd,Dc,Ea,Fa) 14

15 426 - Skalkov, ryb. Močidlo (Ac,Ba,Cd,Dc,Ea,Fa) Hrajovice, ryb. nad obcí (Ac,Bb,Cc,Dc,Eb,Fb) Louňovice, ryb. u silnice na Velíš (Ac,Bc,Cc,Dc,Ea,Fc) viz č Kamberk, Blaníce pod obcí (0) viz č Velíš, ryb. Žechovák (Ac,Bb.Cb,Dd,Eb,Fc) Velíš, ryb. Cimovalník (Ac,Bb,Cb,Dc,Eb,Fc) Velíš, ryb. Ve Vrších (Ac,Bb,Sd,Dc,Ea,Fd) Kamberk, Blanice nad jezem (0) viz č Zálesí, ryb. 450 m severových. od obce (Ac,Be,Cc,Dd,Ea,Fa) Vlastišov, mokřina u kravína (0) Vlastišov, ryb. (Ac,Bb,Ca,Dc,Ea,Fc) Nesperská Lhota, horní ryb. (Ac,Bc,Cd,Dc,Ea,Fd) Nesperská Lhota, dolní ryb. (Ac,Bc,Cd,Dc,Eb,Fb) Ovčíny u Vlašimi, horní ryb. (Ac,Bb,Cc,Dc,Ea,Fc) Ovčíny u Vlašimi, dolní ryb. (Ac,Bc,Cc,Dc,Ea,Fc) Načeradec, ryb. 750 m jihozáp. od obce (Ad,Bb,Cb,Dc,Ea,Fc) Načeradec, ryb. Adamák (Ac,Bc,Cc,Dd,Eb,Fb) Načeradec, ryb. Roháčov (Ad,Bc,Cc,Dc,Ea,Fc) viz č Štamberk, ryb. Štamberk (Ac,Bc,Cc,Dc,Eb,Fb) viz č Rejkovice, ryb. (Ac,Bc,Cc,Dc,Ea,Fb) viz č Pravonín, meliorační příkop v Koušovicích (0) Malovidy, Čihákov - břehy nad horním ryb. (0) Čihákov, horní ryb. (Ab,Bc,Cc,Dc,Ea,Fc) Čelivo, ryb. jižně od obce (Ac,Bc,Sd,Dc,Eb,Fb) viz č Zálesí, ryb. (Ac,Bc,Ca,Dc,Ea,Fb) viz č Částrovice, pod hrází dolního ryb. (0) viz č viz č viz č viz č Střechov, pramená mísa na louce Na babě (0) Onšovice, lumek vpravo od cesty na Radošovice (0) Střechov, tůň pod lesem Kubicí (0) Vracovice, ryb. Petelík (Ac,Bc,Cc,Dc,Eb,Fb) 15

16 Jizbice, ryb. Fořťák (Ab,Bb,Cc,Dc,Ea,Fc) Jizbice, ryb. pod Fořťákem (Ac,Bc,Cc,Dc,Eb,Fb) Hutě u Slavětína, ryb. (Ac,Bc,Cc,Dc,Ea,Fb) Hutě u Slavětína, potůček (0) viz č Řísnice, ryb. Křídlo (Ac,Bc,Cd.Dc,Ec,Eb) Řísnice, pod hrází ryb. Křídlem (0) Řísnice, ryb. Malý Bukač (Ac,Bc,Cd,Dc,Eb,Fb) Řísnice, ryb. Velký Bukač (Ac,Bc,Cd,Dd,Eb,Fb) viz č viz č Vlašim, ryb. u Znosimské brány v parku (Ac,Be,Cd,De,Ea,Fa) Částrovice, horní ryb. (Ac,Bc,Cc,Dd,Eb,Fb) Částrovice, dolní ryb. (Ac,Bc,Cd,Dc,Ea,Eb) Soutice, ryb. U tvrze (Ac,Ba,Cb,Dc,Ea,Fa) Horní Lhota, louže na lesní cestě v lese Vinohrad (0) Vlašim, Jinošov, louže u lesní cesty (0) viz č viz č viz č viz č viz č viz č Štěpánovský potok, pod dálničním mostem (0) ZJIŠTĚNÁ SPOLEČENSTVA : Lemnetea TÜXEN 1955 Lemnetalia minoris TÜXEN 1955 Lemnion minoris TÜXEN 1955 as. Riccietum fluitantis SLAVNIČ 1956 as. Riccietum rhenanae KNAPP et STÖFFERS 1965 as. Lemnetum minoris TH.MÜLLER et GÖRS 1960 as. Callitricho-Lemnetum minoris (WEBER O. 1969) PASSARGE 1978 as. Lemno-Spirodelletum KOCH 1954 spol. se Spirodela polyrhiza Lemno-Utricularietalia PASSARGE 1978 Utricularion vulgaris PASSARGE 1964 as. Utricularietum australis TH.MÜLLER et GÖRS 1960 Hydrocharietalia RUBEL 1933 Hydrocharition RUBEL

17 as. Ceratophylletum demersi (SOÓ) EGGLER 1933 Potametea KLIKA in KLIKA et NOVÁK 1941 Potametalia KOCH 1926 Nymphaeion albae OBERDORFER 1957 as. Potameto natantis-nymphaeetum candidae HEJNY in DYKYJOVÁ et KVĚT 1978 as. Potametum natantis SOÓ 1927 as. Polygonetum amphibii (natantis) SOÓ 1927 ' spol. s Nymphaea candida Potamion lucentis VOLLMAR 1947 as. Elodeetum canadensis EGGLER 1933 as. Myriophylletum verticillati SOÓ 1927 Potamion pusilli VOLLMAR em. HEJNY 1978 as. Parvopotameto-Zannichellietum palustris KOCH 1926 as. Potametum trichoidis FREITAG, MARKUS. SCHW1PPL 1958 as. Potametum crispi SOÓ as. Potametum obtusifolii (SAUER 1937) CARSTERSEN 1955 as. Potametum pectina ti CARSTENSEN 1955 spol. s Potamogeton panormitanus spol. s Potamogeton acutifolius os. Juncus bulbosus - [Potamion pusilli/ PEŠOUT os.nova Callitricho-Batrachietalia PASSARGE 1978 Batrachion fluitantis NEUHÀUSL 1957 as. Fontinaletum antipyreticae KAISER 1936 Batrachion aquatilis PASSARGE 1964 as. Batrachietum aquatilis-peltatae SAUER 1947 spol. s Batrachium trichophyllum Littorelletea BR.-BL. et TÜXEN 1943 Littorelletalia W. KOCH 1926 Littorellion uniflorae KOCH 1926 as. Eleocharitetum acicularis W. KOCH 1926 em OBERD as. Ranunculo flammulae-juncetum bulbosi OBERD Isoëto-Nanojuncetea BR.-BL. et TÜXEN 1943 Cyperetalia fusci PIETSCH 1973 Elatini - Eleocharition ovatae PIETSCH 1973 as. Eleocharito ovatae-caricetum bohemicae (KLIKA 1935) PIETSCH in PIETSCH et MÜLLER- STOLL 65 as. Gypsophilo muralis-juncetum bufonii AMBROŽ (1932) HEJNY in DYKYJOVÁ et KVĚT 1978 as. Peplido-Eleocharitetum ovatae (PHIL1PI 1968) PIETSCH 1973 spol. s Peplis portula spol. s Juncus bufonius Radiolion linoidis PIETSCH 1973 as. Centunculo-Anthoceretum punctati KOCH 1926 as. Hyperico humifusi - Spergularietum rubrae WOJEIK 1968 as. Stellario-Isolepidetum setaceae (KOCH 1926) MOOR

18 Phragmiti-Magnocaricetea KLIKA in KLIKA et NOVÁK 1941 Phragmitetalia Phragmition communis KOCH 1926 as. Scirpetum lacustris SCHMALE 1939 as. Typhetum angustifoliae PIGNATTI 1953 as. Phragmitetum communis (GAMS 1927) SCHMALE 1939 (Subas. s Phalaris arundinacea AHLMER 1989) (Subas. se Solanum dulcamara ZA HLHEIMER 1979) as. Glycerietum maximae HUECK 1931 as. Typhetum latifoliae G. LANG 1973 (subspol.s Phalaris arundinacea ZAHLHEIMER 79) (as. G lycerio - Typhetum latifoliae NEHAUSL 1959) as. Sparganietum erecti ROLL 1938 (bs. Sparganium erectum - Lycopus europaeus (Phragmition / STRIJBOSCH ) (bs. Sparganium erectum [Phragmition]) as. Acoretum calami EGGLER 1933 subas. A Cíirus - P hala ride tosimi aritndinacei (ZAHEHEIMER 1979) PEŠOUT subas.nova as. Equisetetum fluviatilis STEFFEN 1931 spol. s Iris pseudacorus os. Sparganium emersum (Phragmition communis KOCH 1926) PEŠOUT os. nova Oenanthetalia aquaticae HEJNÝ in KOPECKÝ et HEJNÝ 1965 Oenanthion aquaticae HEJNÝ ex NEUHÀUSL 1959 as. Glycerio fluitantis - Oenanthemum aquaticae (EGGLER 1933) HEJNÝ 1948 em as. Sagittario-Sparganietum emersi TÜXEN 1953 as. Eleocharitetum palustris UBR1SZY 1948 spol. s Eleocharis mammillata as. Glycerio fluitantis - Alismatetum plantaginis- -aquaticae PEŠOUT as.nova spol. se Sparganium emersum subsp. fluitans spol. s Oenanthe aquatica bs. Alisma plantago - aquatica [Oenanthion aquaticae] PEŠOUT bs.nova bs. Sparganium emersum - [Oenanthion aquaticae HEJNÝ ex NEUHÀUSL 1959] PEŠOUT bs. nova Phalaridion arundinaceae KOPECKÝ 1961 as. Solano - Phalaridetum arundinaceae KOVÁŘ et HADAČ in KOVÁŘ 1981 Nasturtio-Glycerietalia PIGNATTI 1953 em. KOPECKÝ in KOPECKÝ et HEJNÝ 1965 Sparganio-Glycerion fluitantis BR.-BL. et SISSINGH in BOER 1942 as. Glycerietum fluitantis WILCZEK 1935 as. Glycerietum plicatae (KULZYŇSK11928) OBERDORFER 1954 spol. s Veronica beccabunga 18

19 Magnocaricetalia PIGNATTI 1953 Cicution virosae HEJNÝ ex SEGAL in WESTHOFF et DEN HELD 1969 as. Cicuto - Caricetum pseudocyperi BOER et SISSINGH in BOER 1942 as. Callaetum palustris (VANDEN BERGHEN 1952) SEGAL et WESTHOFF in WESTHOFF et DEN HELD 1969 spol. s Calla palustris spol. s Menyanthes trifoliata Caricion rostratae BALÁTOVÁ-TULÁČKOVÁ 1963 as. Caricetum rostratae OSVALD 1923 Caricion gracilis NEUHÀUSL 1959 em BALÁTOVÁ-TULÁČKOVÁ 1963 as. Caricetum gracilis ALMQUI ST 1929 as. Caricetum vesicarine BR.-BL. et DENIS 1926 as. Caricetum vulpinae NOWINSKI 1927 as. Phalaridetum arundinaceae LIB BERT 1931 (subspot, s Filipendula ulmaria AHLMER I989) spol. s Carex nigra (STRIJBOSH 1976) Montio - Cardaminetea BR.-BL. et TÜXEN ex KLIKA et HADAČ 1944 Montio - Cardaminetalia PAWLOWSKI in PAWLOWSKI, SOLOKOWSKI et WALLISCH 1928 Cardaminion amarae MAAS 1959 as. Cardamino - Chrysosplenium alternifolii MAAS 1959 Molinio - Arrhenarethetea TÜXEN 1937 Molinietalia W. KOCH 1926 Calthion TÜXEN em. PALATOVÁ-TULÁČKOVÁ 1978 as. Scirpetum sylvatici EGGLER 1933 Bidentetea tripartiti TÜXEN. LOHMAYER et PASSARGE i TÜXEN 1950 Bidentetalia tripartiti BR.-BL. et TÜXEN 1943 Bidention tripartiti NORDHAGEN 1940 as. Bidentetum tripartiti KOCH 1926 em. HE.INÝ et al as. Bidente!um cernui SLAVNIČ 1951 as. Rumici - Ranunculetum scelerati OBERDORFER 1957 (as. Rumicetum maritimi SISSINGH in WESTHOFF et al em, PASSARGE 1959) (facie e Tiiplcurtispermtim inodorimi) (facie s Rorippa alitstiis) os. Alopecurus aequalis [Bidention tripartiti] (RUNGE 1966) KOPECKÝ et HEJNÝ 1992 spol. s Juncus filiformis Chenopodietea BR.-BL. in BR.-BL. et NERGE 1952 em LOHMAYER et.1. TX., R. TX. ex MATUSZKIEWICZ 1962 Sisymbrietalia J.TX. ex MATUSZKIEWICZ 1962 em. GÖRS 1966 Sisymbrion officinali» TX.. LOHMAYER,PASSARGE in TX em. HEJNÝ in HEJNÝ et al as. Erigeronto - Lactucetum serriolae LOHM. in OBERDORFER

20 spol. se Sarothamnus scoparius Galio - Urticetea PASSARGE ex KOPECKÝ 1969 os. Artemisia vulgaris [Galio - Urticetea] STRIJBOSCH 1976 os. Phalaris arundinacea [Galio - Urticetea] GÖDDE 1986 Plantaginetea majoris TÜXEN et PASSARGE in TÜXEN 1950 Agrostietalia stoloniferae OBERDORFER in OBERDORFER et al os. Alopecurus aequalis [Agrostietalia stoloniferae] (RÜNGE 1966) KOPECKÝ et HEJNÝ 1992 Lolio - Potentillion anserinae TÜXEN 1947 spol. s Carex hirta Juncion effusi WESTHÖFF et VAN LEEUWEN ex HEJNÝ et al as. Epilobio - Juncetum effusi OBERDORFER 1957 Sedo - Scleranthetea BR.-BL em. MORAVEC 1967 Trifolio arvensi - Festucetalia ovinae MORAVEC 1967 bs. Trìfolium arvense - Lotus corniculatus [Trifolio arvensi Festucetalia ovinae] PYŠEK et JANDOVÁ

21 CHARAKTERISTIKA NALEZENÝCH SPOLEČENSTEV Charakteristika společenstev je sestavena na základě výsledků pozorování ve sledované oblasti. U každého společenstva jsou před číslem tabulky uvedena tři čísla, z nichž první značí průměrný počet druhů v jednom snímku, druhé kolik bylo zjištěno ve všech snímcích druhů celkem a třetí jaká je průměrná pokryvnost. Na konci charakteristiky je uveden stupeň ohrožení v ČR a na Vlašimsku (viz metodika). As. Riccietum fluitantis SLAVNIČ , 3, 90 (Tabulka č. 1) Většinou osidluje čisté, mělké vody při pobřeží s + - bahnitým dnem. Snáší i zastínění. Vytváří přechod mezi společenstvy pleustonů a litorálem, kde mnohdy tvoří jejich nejnižší (E ) patro. Na Vlašimsku vzácné, zjištěno pouze na Galilejském ryb. u Vlašimi (srv. PEŠOUT 1991-b,1992- a). ČR 2/a-3/a, VI 2/a. As. Riccietum rhenanae KNAPP et STÖFFERS , (Tabulka č. 1) PASSARGE (1978) toto společenstvo řadí jako vikariant as. Riccietum fluitantis. Vyskytuje se v silněji eutrofizovaných prosvětlených a prohřátých nádržích, příliš ji neomezuje ani chov "divokých" kachen. Většinou se vyskytuje jako přímé kontaktní společenstvo k pobřežní vegetaci zejména ze sv. Caricion graci-lis. Na Vlašimsku roztroušeně, zjištěno na Galilejském a Vápenském ryb. u Vlašimi a ryb. Habřina u Bořeňovic (ČR 4/a. VI 4/a). As. Lemnetum minoris (OBERD. 1957) TH. MÜLLER et GÖRS , 6, 90 (Tabulka č. 2) PHILIPPI (1969) chápe toto společenstvo jako typickou subasociaci as. Lemno-Spirodelletum. Řada autorů snímky typické pro as. Lemnetum minoris řadí pouze jako spol. s Lemna minor (pi. MIOTK, SCHUSTER, WALEN-TOVSKI v tisku). Podle deduktivní metody by bylo možno uvažovat o klasifikaci jako Bs. Lenina minor - [Lemnetum minoris], či spíše Bs. Lemna minor - [Lemnetalia minoris]. Indikuje většinou relativně čistě nádrže. Snáší mírné až větší zastínění. Společenstvo většinou s eutrofizací vod přechází v as. Lemno-Spirodelletum. Syngenetické vazby existují i k ostatním společenstvům pleustonu. Na Vlašimsku zatím velmi hojné, eutrofizací je vytlačováno. ČR 3/b, VI. 4/b. As. Callitricho-Lemnetum minoris (WEBER O. 1969) PASSARGE , 5, 75 (Tabulka č.l) 21

22 Typické společenstvo hlubokých nevysychavých kaluží na lesních cestách, u nás opomíjené. Všechna společenstva, zařaditelná k této as. patří k subas. Callitricho-Lemnetum typicum PASSARGE Charakter určují dva dominantní edifikátory - Lemna minor a Callitriche palustris. Pokud toto společenstvo popisujeme z okrajů rybníků, je obohaceno dalšími druhy s nízkou stálostí i pokryvností a je většinou alespoň slabě naznačeno rozvrstvení do dvou vrstev. Nutno též poznamenat že zařazení tohoto spol. v Lemnionu je přinejmenším diskutabilní. Indikuje čisté, poměrně chladné vodní plochy. Snáší i značné zastínění. Substrát je zpravidla hlinitý-bahnitý. Na Vlašimsku časté v hlubších kalužích na lesních cestách v větších lesních komplexech, zpravidla rovinatějších pramenných lokalitách (rozvodích apod.), na okrajích rybníků vzácnější. Určité ohrožení plyne se zlepšením péče o cesty v souvislosti s navracením lesů do soukromého vlastnictví. V1.4/a-b. As. Lemno-Spirodelletum KOCH , 15, 90 (Tabulka č. 3) Společenstvo je primitivně organizované, jeho fyziognomie je určena hlavními dominantami: Lemna minor a Spirodela polyrhiza. Většinou se utváří v eutrofizovaných, prohřátých, stojatých vodách, podkladem bývá úživný bahnitý substrát. Toto společenstvo vytváří v rámci sukcesní řady při eutrofizací vod přechod mezi as. Lemnetum minoris a spol. se Spirodela polyrhiza. Nejhojnější společenstvo pleustonů na Vlašimsku. většinou se vyskytuje v návesních rybnících, ryb. pod obcemi apod. ČR 4/b. VI. 4/b. Spol. se Spirodela polyrhiza (Tabulka c.4) Společenstvo většinou monodruhové, doprovodné druhy jsou zanedbatelné. V budoucnu bude zřejmě typizováno jako bs. Těžiště výskytu je v silně eutrofizovaných vodách, nepříliš zastíněných, prohřátých (teplotní optimum dominanty je položeno výše než u Lenina minor). Substrát je většinou bahnitý. Toto společenstvo navazuje na as. Lemno-Spirodelletum. Při děle trvající změně podmínek se k této navrací. Je vázáno na extrémně znečištěné rybníky, většinou u farem, pod obcemi apod. Není příliš hojně. VI 4/a. As. Utricularietum australis TH. MÜLLER et GÖRS , (Tabulka č. 4) 22

23 Na Podblanicku podrobněji společenstva s Utricularia australis rozebírá PEŠOUT (v tisku). Je většinou dvoupatrové. Šíří se při mírné eutrofizací, ve srovnání s ostatními společenstvy tř. Lemnetea však spíše indikuje čistší vody. Tato as. se může vyskytovat v široké amplitudě, ohraničené dvěma extrémy, a to mezi rozvolněnými trsy rákosin tř. Phragmiti-Magnocaricetea (viz ryb. Dvouhrázný u Jankova) či v lesních, chladných, čistých rybnících a tůních (viz např. ryb. Staré koupaliště u Javorníka). Společenstvo je na Vlašimsku poměrně vzácné a ohrožené likvidací vhodných stanovišť a silnou eutrofizací (viz též PEŠOUT v tisku). ČR 3/b-4/b, VI.3/a-b. As. Ceratophylletum demersi (SOÓ) EGGLER , 8, 100 (Tabulka č. 5) Jeho fyziognomie je jednoznačně určena dominantou - Ceratophyllum demersum. Pravidelně se s nízkou pokryvností vyskytují prvky sv. Lemnion minoris. Vzácněji se ve společenstvu vyskytuje Elodea canadensis. Společenstvo osidluje především eutrofizované rybníky, většinou zanášené, s bahnitým dnem. Ceratophylletum demersi se při eutrofizaci stává agresivní a vytlačuje i as. Elodeetum canadensis (v mělčích teplejších vodách). Na Vlašimsku je tato as. poměrně vzácná, byla zjištěna pouze na ryb. Kamberk a na Jankovsku. ČR 4/b, VI. 4/a-b. As. Potameto natantis - Nymphaeetum candidae HEJNÝ in DYKYJOVÁ et KVĚT , 5, 50 (Tabulka č. 6) Vzácné společenstvo aerohydatofyt. Vyskytuje se v celkem čistých nádržích, většinou v hlubší vodě a na písčitém až písčitobahnitém substrátu. Na Vlašimsku velmi vzácné, nalezeno pouze ve fragmentu na ryb. Kačák u Vlašimi. ČR 2/b, VI.2/a. As. Potametum natantis SOÓ 4, 13, 75 (Tabulka č. 6) Možno uvažovat o zařazení tohoto společenstva jako bs. Potamogeton natans -[Nymphaeion albae], což potvrzuje i častá "nechuť" ke klasifikování tohoto společenstva na úrovni asociace - většinou uváděno jako spol. s Potamogeton natans (př. RYDLO 1985, MIOTK, SCHUSTER, WALENTOWSKI 1991). Jedná se o samostatné společenstvo, nemající užší syngenetické vazby k as. Potameto natantis-nymphaeetum candidae. Jeho samostatnou existenci a opakovatelnost, kromě množství materiálu v této práci potvrzují i jiné obdobné studie (př. RYDLO 1992 a/, HUSÁK a RYDLO 1992 apod.). 23

24 Vyskytuje se většinou v mezotrofních vodách středně hlubokých extenzivně obhospodařovaných rybníků. Nalezeno bylo i v nadjezí. Na Vlašimsku roztroušené, zejména ve vyšších polohách v jihovýchodní části. ČR 4/b, VI. 4/b. As. Polygonetum amphibii (natantis) SOÓ , 7, (Tabulka č. 7) Společenstvo aerohydatofyt, (MORAVEC a kol. /1983/ neuvedeno). Jeho existence je plně oprávněná (možno diskutovat zda jako as. nebo bs.). Dokazuje to i materiál v pracích jiných autorů (př. RYDLO 1992 a/, HUSÁK et RYDLO 1985 atd.). Autor toto společenstvo snímkoval na velkých plochách i v oblasti jezera Bajkal (CHYTRÝ, PEŠOUT 1992). Vyskytuje se ve světlejších, v čistých až poměrně silně eutrofizovaných rybničních nádržích. Na Vlašimsku je poměrně časté (spíše však pouze ve fragmentech). VI. 4/b. Spol. s Nymphaea alba (Tabulka č. 7) Nalezeně společenstvo je as. Potametum crispi SOÓ 1927, s vnešeným Nymphaea alba. As. Elodeetum canadensis EGGLER , 9, 100 (Tabulka c. S) Vyskytuje se v eutrofních (ale i čistých), mnohdy silně zastíněných, extenzivních rybničních nádržích. V intenzivních rybnících se neudrží. V současné době již je zřejmě za kulminačním bodem šíření. Upřednostňuje bahnitý substrát. Na Vlašimsku celkem hojné, neohrožené. ČR 4/b, VI. 4/b. As. Myriophylletum verticillati SOÓ , 3, 25 (Tabulka č. 9) MORAVEC a kol. (1983) neuvádí tuto as. jako samostatnou. Bylo by praktické a přirozenější užívat Bs. Myriophyllum verticillatum - [Nymphaeion albae]. Většinou rostliny vyplňují celý vodní sloupec. Často se vyskytují prvky řádu Callitricho- Batrachietalia. Vyskytuje se v mírně eutrofních nádržích. Většinou s písčito-bahnitým substrátem, ve větších hloubkách (od 50 cm). V hydrosérii většinou směrem ke břehu následují spol. z tř. Callitricho-Batrachietalia. V mělkých nádržích dochází spíše k mozaikování společenstev. Na Vlašimsku je poměrně vzácná. VI. 3/b. As. Parvopotameto - Zannichellietum palustris KOCH , 6, 95 (Tabulka č. 9) 24

25 Společenstvo euhydatofyt, na Vlašimsku vzácné, je na nalezené lokalitě strukturované do dvou vrstev. Bylo nalezeno pouze na ryb, Utopenec u Vlašimi. ČR 4/b, VI. 4/a. As. Potametum trichoidis FREITAG, MARKUS, SCHWIPPL , 7, 100 (Tabulka č. 9) Indikuje čisté nádrže. Preferuje většinou bahnito-písčitý substrát. Optimální vodní sloupec pro tuto fytocenózu je od cm. V tomto rozpětí většinou dosahuje pokryvnosti 100%. Při eutrofizaci může přecházet v as. Parvopotameto-Zannichellietum. V mělčích vodách často ostrůvkovitě přechází ve společenstva sv. Batrachion aquatilis. Na Vlašimsku vzácné. ČR 3/b, VI. 3/a. As. Potametum crispi SOÓ , 9, kolem 50 (Tabulka č. 10) Společenstvo ponořených makrofyt, s tendencí mírného šíření, většinou dvouvrstevné organizované. Charakter spodního patra určuje Potamogeton crispus. S vyšší stálostí se může v tomto patře uplatňovat Elodea canadensis. Pokud je vytvořeno druhé, horní, patro, tvoří ho zpravidla lemnidy ( viz SEGAL 1970). Vyskytuje se od mírně až po silněji eutrofizované nádrže, ale i v proudící vodě. V čistších vodách tato fytocenóza vykazuje malou pokryvnost. Nepreferuje výrazně žádný substrát. Prakticky volně přechází v ostatní společenstva sv. Potamion pusilli a sv. Batrachion aquatilispeltatae. Je konkurenčně poměrně slabé. Na Vlašimsku celkem časté. ČR 4/b, VI. 4/b. As. Potametum obtusifolii (SAUER 1937) CARSTENSEN ,4, (Tabulka č. 9) Roztroušeně se vyskytující společenstvo euhydatofyt. Podobně jako u ostatních společenstev potamidů, samostatně rozlišených, je i u tohoto společenstva možno uvažovat o řazení jako bs. Potamogeton obtusifolius - [Potamion pusilli]. Bylo nalezeno od čistých až po eutrofizované rybníky. Preferuje bahnitý substrát (eventuelně písčitobahnitý). Na Vlašimsku je tato as. roztroušeně až řídce se vyskytující intenzifikací hospodaření na rybnících ohrožené. ČR 3/b, VI. 3/a. As. Potametum pectinati CARSTENSEN , 5, velmi různá (Tabulka č. 10) V práci MORAVCE a kol. (1983) samostatně neuváděna. Existence samostatně typizovaného společenstva je opodstatněná, což dokazuje i její časté užívání v obdobných pracích (př. HUSÁK, 25

26 RYDLO 1992, RYDLO AHLMER 1989 ad.). Třeba zvážit typizaci této fytocenózy pomocí deduktivní metody jako bs. Potamogeton pectinatus - [Potamion pusilli]. Společenstvo většinou preferuje eutrofizované nádrže, s písčitobahnitým dnem. Hladina vody se pohybuje od cm. As. Potametum pectinati může rychle přecházet k as. Parvopotameto - Zannichellietum palustris. Na Vlašimsku je vyvinuto poměrně vzácně. VI. 4/a. Spol. s Potamogeton panormitanus 3, 10, 100 (Tabulka č. 10) Toto společenstvo euhydatofyt uvádí též např. HUSÁK, RYDLO 1992, RYDLO 1992, AHLMER 1989 ad. Je pravděpodobné, že po dalším studiu bude toto spol. typizováno jako bs. a přiřazeno až k řádu, či třídě. Společenstvo je slabě dvouvrstevné, horní vrstvu tvoří lemnidy. Fyziognomii celého společenstva určuje význačná dominanta - Potamogeton panormitanus (= P. pusillus). S vyšší stálostí se může vyskytovat Callitriche cophocarpa. Osídluje především stojaté ( i mírně tekoucí) eutrofizované vody, s bahnitým (vzácně písčitým) dnem. Hloubka vody se pohybuje od (1) (70) cm. Podle zmíněných prací (viz výše) je v regionech v těchto pracech studovaných toto bs. poměrně časté. Na Vlašimsku patří k vzácným společenstvům. VI. 3/a. Spol. s Potamogeton acutifolius 2, 4, (10) (Tabulka č.1i) Bude zřejmě typizováno jako bs. Je většinou dvouvrstevné. Upřednostňuje bahnitý substrát s hloubkou vody od 30 do 80 cm (zřejmě i více). Na Vlašimsku, zřejmě i na celém území ČR vzácné, zjištěno pouze na jedné soustavě rybníků. Ohrožována obdobně jako as. Potametum obtusifolii. VI. 3/a. Os. Juncus bulbosus - [Potamion pusilli] PEŠOUT os. nova 4, 7 (Rydlo/1992/udává ve snímku č. 123 další 2 ), kolem 95 Nomenklatorický typ: Tabulka č. 11. snímek č. 301 Toto společenstvo bylo často dříve označováno jako spol. s Juncus bulbosus a zařazováno k sv. Littorellion uniflorae KOCH 1926, nebo přímo k as. Ranunculo flammulae - Juncelum bulbosi OBERDORFER 1957 (např. RYDLO 1992). Ani jedno z těchto řešení však není vhodné, což potvrzuje synmorfologie, synekologie i syngenetika. Od tohoto odvozeného společenstva je však třeba odlišovat spol. s Juncus bulbosus, vyskytující se na stanovištích typických pro as. Ranunculo flammulae - Juncetum bulbosi, od níž se odlišuje pouze absencí Ranun-culus flammula, přičemž v něm najdeme diagnostické druhy sv. Littorellion uniflorae ev. i tř. Isoëto-Nanojuncetea (takováto spol. popisuje např. BERNHARDT 1990) a které bude po dalším studiu nejspíše vymezeno jako bs. 26

27 Juncus bulbosus -[Littorellion uniflorae], ev. jako negativně vymezená subas. Charakter jednovrstevného, nebo slabé diferencovaného dvouvrstevného společenstva určuje dominanta - Juncus bulbosus. S vysokou stálostí se v os. vyskytují prvky sv. Potamion pusilli a též tř. Lemnetea - zejména Lemna minor, Utricularia australis (viz srv. i RYDLO 1992). Tyto druhy mohou slabě vytvářet vrchní, druhé patro. Společenstvo nacházíme v čistších nádržích s bahnitým až bahnitopísčitým dnem v hloubkách vody (10) (120) cm. Což potvrzuje nesprávnost řazení spol. s Juncus bulbosus. vyskytujících se v hloubkách 30 cm a více k asociaci Ranunculus flammulae - Juncetum bulbosi, protože kromě dalších diagnostických druhů i samotný Ranunculus flammula není schopný v této hloubce přežívat (viz též HUSÁK 1992). Výskyt tohoto odvozeného společenstva nepodmiňuje vysychání, nebo snižování hladiny vodních nádrží. Syngenetické vazby s as. Ranunculo flammulae - Juncetum bulbosi nejsou úzké. Mozaikovitě přechází ve spol. tř. Potametea. Popisované os. je poměrně silně konkurenceschopné. Na Vlašimsku nepříliš hojná fytocenóza, zřejmě stejně jako na ostatním území republiky, ohrožená zejména větší eutrofizací rybníků. VI. 3/a-b. As. Fontinaletum antipyreticae KAISER , 25 (Tabulka č. 11) (Bývá řazena do samostatného svazu Fontinalion antipyreticae KOCH 1936). Indikuje čisté vody, mnohdy silně proudící. Na Vlašimsku roztroušené. VI 3-4/a. As. Batrachietum aquatilis - peltatae SAUER , 9, (Tabulka č. 12) Společenstvo s dominantním Batrachium aquatilis. Vyskytuje se v prohřívaných, mírně eutrofizovaných, nezastíněných a nepříliš hlubokých stojatých vodách s většinou bahnitým substrátem. Vytváří přechody většinou se společenstvy tř. Potametea. Na Vlašimsku je toto společenstvo časté. ČR 4/b, VI. 4/b. Spol. s Batrachium trichophyllum 3-4, 10, (Tabulka č. 12) Synmorfologie společenstva je obdobná jako u předchozí as. Preferuje bahnitý až bahnitopísčitý substrát a hloubku vody cm. Vytváří mozaikovité přechody se spol. řádu Potametalia. Na Vlašimsku vzácný. ČR 4/b, VI. 4/a-b. As. Eleocharitetum acicularis W. KOCH 1926 em OBERD ,27,od nižší (u terestrické formy) do 100 % (Tabulka č. 13) V naší literatuře je většinou označováno jako spol. s Eleocharis acicularis. Všechna snímkovaná společenstva na Vlašimsku lze zařadit k typické subas. (jak ji též popisuje PHILIPPI 1985). Společenstvo má svoji typickou 27

28 terestrickou formu, jejíž syntaxonomickou hodnotu nutno dále studovat. Většinou osidluje lokality s bahnito-písčitým substrátem. Vytváří přirozený přechod mezi společenstvy limózní a terestrické ekofáze, hranice na obou stranách během vegetační doby velmi kolísají. Na obnažených dnech většinou funguje jako pionýrské společenstvo. Na Podblanicku je tato fytocenóza poměrně hojná. VI. 4/b. As. Ranunculo flammulae - Juncetum bulbosi OBERDORFER ,15,až 90 (Tabulka č. 14) Většinou dvoupatrové organizované společenstvo, kde charakter spodního patra určuje dominanta - Juncus bulbosus (event. druhy ze tř. Isoëto-Nanojunce-tea, např. Peplis portula). Vyšší patro, které zpravidla dosahuje nižší pokryvnosti tvoří druhá dominanta - Ranunculus flammula a řada doprovodných druhů. Vyskytuje se v čistších rybničních nádržích, často i po vyhrnutí. Dává přednost jílovitobahnitému substrátu. Většinou plynule přechází v terestrické fáze. Na Vlašimsku se jedná o fytocenózu poměrně vzácnou. ČR 3-4/b. VI. 3/a-b. As. Eleocharito ovatae - Caricetum bohemicae (KLIKA 1935) PIETSCH in PIETSCH et MÜLLER - STOLL ,24, (zpravidla 75) (Tabulka č. 14) Poměrně zřetelně dvoupatrové společenstvo, kde edifikátorem ve spodním patře je Eleocharis ovata a charakter vyššího patra určuje dominanta - Carex bohemica. Společenstvo většinou osídluje jemné až hrubozrnné substráty (vzácně přecházející v bahnité), s dostatečným přísunem vody. Mnohdy nastupuje po as. Eleocharitetum acicularis. Na Vlašimsku je téměř vždy následována společenstvy z tř. Bidentetea tripartiti. V typické formě se tato as. na Vlašimsku vyskytuje roztroušeně. Intenzifikace rybářství jí zřejmě nevadí. ČR 4/b, VI. 3/b. As. Gypsophilo muralis - Juncetum bufonii (AMBROŽ 1939) HEJNÝ in DYKYJOVÁ et KVĚT ,14, kolem 75 (Tabulka č. 14) Jednopatrové společenstvo. Ve společenstvu velmi často nacházíme prvky tř. Bidentetea tripartiti. Osidlující písčité až hrubě písčité (i s příměsí hrubšího skeletu) substráty na zpravidla obnažených, nepříliš eutrofizovaných dnech, event. i na polích. Na Vlašimsku nepatří tato asociace k častým společenstvům den. ČR 3/b, VI. 3/a. 28

29 As. Peplido - Eleocharitetum ovatae (PHILIPI 1968) PIETSCH ,16,90 (Tabulka č. 15) Nezřetelně dvoupatrová fytocenóza, jejíž spodní patro tvoří zejména dominanta - Peplis portala a vrchní vyšší ex. Eleocharis ovata a řada doprovodných druhů. Není příliš závislá na substrátu. Poměrně často se vyskytuje mozaikovitě s as. Eleocharito ovatae - Caricetum bohemicae, občas i se spol. s dominantní Juncus bufonius. Na Vlašimsku roztroušeně rozšířené. ČR 4/b, VI. 3/b. Spol. s Peplis portula 8,14. kolem 60 (Tabulka č. 15) Společenstvo je poměrně homogení. Bylo by ho možno klasifikovat podle deduktivní metody na úrovni bs. Podle nasbíraného materiálu možno uvažovat o klasifikaci na úrovni as. Vysoká stálost Juncus bufonius je i u snímků jiných autorů např. BERNHARDT 1990 ( %). Dosud je označována jako spol. s Peplis portula (př. BERNHARDT 1990, PHILIPPI 1974 atd.). Fytocenóza je zpravidla dvoupatrová. Charakter spodního patra určuje dominanta - Peplis portula. Horní patro pak tvoří druhy většinou z ostatních jednotek téže třídy, event. prvky ze sv. Littorellion uniflorae, či sv. Bidention tripartiti. Optimální rozvoj společenstva nastává na písčitém substrátu. Společenstvo nemá syngenetické vazby s as. Peplido - Eleocharitetum ovatae, spíše s as. Gypsophilo muralis - Juncetum bufonii, se kterou se často mozaikovitě střídá. Společenstvo lze na Vlašimsku na příhodných lokalitách poměrně často nalézt. VI. 3/a-b. Spol. s Juncus bufonius 9, 26, kolem 75 (Tabulka č. 16) Pod tímto názvem se skrývá velké množství společenstev, mnohdy synmorfologicky, syngeneticky i synekologicky značně odlišných, které spojuje pouze přítomnost dominanty - Juncus bufonius. V některých pracech je patrná snaha o rozčlenění okruhu společenstev s dominantním druhem (sítinou) Juncus bufonius (př. BERNHARDT 1990 apod.). Samotné zařazení do svazuje sporadické. Někteří autoři toto společenstvo řadí k sv. Nanocyperion flavescentis (např. AHLMER 1989). PHILIPPI in OBERDORFER (1977) ji dokonce řadí jako fragment as. Cy-peretum flavescentis KOCH Zatímco v naší literatuře se spíše setkáme se zařazením (obdobné jako v této práci) k sv. Elatini - Eleocharition ovatae. Tato různá pojetí jsou bezesporu způsobena velkou různorodostí společenstev s dominantní sítinou Juncus bufonius, která přesahuje jak rámec svazu Elatini -Eleocharition ovatae, tak i Nanocyperion flavescentis. Proto by po dalším studiu bylo možno uvažovat o zařazení společenstev s dominantní Juncus bufonius jako bs. až třídy Isoëto - Nanojuncetea, pro kterou je Juncus bufonius význačným druhem (na čemž se v charakteristikách 29