Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta. Demografie

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Demografie Bc. Jana Křesťanová Vývoj porodnosti a předškolní péče v České republice po roce 1950 The development of the birth rate and preschool education in the Czech Republic after 1950 Diplomová práce Vedoucí závěrečné práce: prof. RNDr. Jitka Rychtaříková, CSc. Praha, 2015

. Prohlášení: Prohlašuji, že jsem závěrečnou práci zpracovala samostatně a že jsem uvedla všechny použité informační zdroje a literaturu. Tato práce ani její podstatná část nebyla předložena k získání jiného nebo stejného akademického titulu. V Praze dne 31. 7. 2015...

Poděkování: Ráda bych poděkovala prof. RNDr. Jitce Rychtaříkové, CSc. za odborné vedení této diplomové práce, její cenné komentáře a rady, které mi ochotně poskytla. V neposlední řadě děkuji své rodině, přátelům a partnerovi za všeobecnou podporu a trpělivost.

Vývoj porodnosti a předškolní péče v České republice po roce 1950 Abstrakt Hlavním cílem diplomové práce je v kontextu vývoje porodnosti podrobněji zmapovat vývoj předškolní péče a finanční podpory rodin s dětmi na území České republiky po roce 1950. Proces porodnosti je v práci analyzován nejen pomocí základních ukazatelů, ale i prostřednictvím hlubších metod dekompozice. Ukazuje se, že kvalitní a všem dostupná síť předškolních zařízení hraje v kontextu porodnosti určitou roli. Pro řadu rodičů je důležitá slučitelnost práce a rodiny a dostatečná nabídka předškolní péče tomu může napomoct. Jak se na základě získaných dat ukázalo, poptávka po předškolních zařízeních však často převyšovala nabídku. Nahlédnutím do výstupů výběrových šetření bylo také zjištěno, že převážná část respondentů si nemyslí, že by předškolní dítě zaměstnané matky strádalo. Do budoucna by se měla rozšiřovat nejen kapacita předškolních zařízení, ale také další možnosti pro ulehčování slaďování pracovního a rodinného života, jakými by mohla být například lepší nabídka flexibilních pracovních úvazků. Klíčová slova: porodnost, dekompozice, předškolní zařízení, finanční podpora rodin, výběrová šetření, Česká republika

The development of the birth rate and preschool education in the Czech Republic after 1950 Abstract The main aim of the thesis is to map in detail the development of preschool education and financial support for families with children in the Czech Republic in the context of the development of birth rate after 1950. The development of birth rate in the thesis is not only analyzed by using basic indicators, but also through deeper decomposition methods. It turns out, that quality and availability of all network preschool institutions in the context has a certain role in the birth rate. The reconciliation of work and family is very important for lots of parents and sufficient offer of preschool care can help it. However, the demand for preschool institutions exceeded supply, as was shown in accordance with obtained data. It was also found out by the insight into the outcomes of surveys that the vast majority of respondents do not think that a preschool child of working mother would be suffering. In the future, should not only expand the capacity of childcare facilities as well as other options for facilitation of reconciling work and family life, such as better offer of flexible working hours. Keywords: birth rate, decomposition, preschool facilities, financial support for families with children, surveys, Czech Republic

Jana Křesťanová: Vývoj porodnosti a předškolní péče v České republice po roce 1950 5 OBSAH Přehled použitých zkratek... 7 Seznam obrázků... 8 Seznam tabulek... 10 1 Úvod... 12 2 Zdroje dat... 14 2.1 Data pro analýzu plodnosti, k vývoji předškolních zařízení a finanční podpory rodin... 14 2.2 Zdroje dat k výběrovým šetřením... 15 3 Metodologie... 17 3.1 Definice živě narozeného dítěte... 17 3.2 Metodika práce... 18 4 Vývoj plodnosti od roku 1950 do současnosti... 25 4.1 Základní charakteristiky plodnosti... 26 4.2 Analýza plodnosti podle pořadí... 30 4.3 Dekompozice plodnosti... 34 4.3.1 Dekompozice obecné míry plodnosti... 35 4.3.2 Dekompozice úhrnné plodnosti podle rodinného stavu a pořadí... 39 4.3.3 Dekompozice vlivu změn pořadí... 44 4.3.4 Dekompozice časování plodnosti... 47 5 Úvahy k nízké plodnosti... 49 5.1 Teorie racionální volby... 50 5.2 Teorie individualizace a kulturní změny... 50 5.3 Teorie hodnoty dětí a redukce nejistoty... 51 6 Vývoj předškolní péče a finančních nákladů na dítě od roku 1950 do současnosti... 53 6.1 Nástin historického vývoje předškolní výchovy před rokem 1950... 53

Jana Křesťanová: Vývoj porodnosti a předškolní péče v České republice po roce 1950 6 6.2 Vývoj a struktura předškolní péče od roku 1950 do současnosti... 54 6.2.1 Jesle... 56 6.2.2 Mateřské školy... 59 6.3 Vývoj finanční podpory rodin s dětmi... 66 6.3.1 Vybraná opatření na podporu rodin s dětmi... 66 6.3.2 Přídavky na děti... 69 6.3.3 Porovnání finanční podpory rodin mezi vybranými roky... 73 7 Postoje z výběrových šetření... 76 7.1 Průměrné skóre odpovědí... 77 7.2 Ordinální regrese... 79 7.3 Shrnutí výstupů... 83 8 Závěr... 84 Seznam použité literatury... 87 Seznam použitých datových zdrojů... 93 Přílohy... 96

Jana Křesťanová: Vývoj porodnosti a předškolní péče v České republice po roce 1950 7 PŘEHLED POUŽITÝCH ZKRATEK ČR ČSR ČSÚ GGP GGS HFD ISSP JZD MAB MPSV MŠ MŠMT NZIS PATFR TFR ÚZIS VÚPSV WHO Česká republika Česká socialistická republika Český statistický úřad Generations and Gender Programme Generations and Gender Survey Human Fertility Database The International Social Survey Programme jednotné zemědělské družstvo Mean age at birth Ministerstvo práce a sociálních věcí mateřská škola Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Národní zdravotnický informační systém Parity and age adjusted fertility rate Total fertility rate Ústav zdravotnických informací a statistiky Výzkumný ústav práce a sociálních věcí World Health Organization

Jana Křesťanová: Vývoj porodnosti a předškolní péče v České republice po roce 1950 8 SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1: Vývoj úhrnné plodnosti a průměrného věku matky při narození dítěte, ČR, 1950 2013... 27 Obr. 2: Vývoj konečné plodnosti žen z dat SLDB 2011, ČR, 1937 1970... 27 Obr. 3: Míry plodnosti žen podle věku ve vybraných letech, v, ČR... 28 Obr. 4: Míry manželské a mimomanželské plodnosti, v, ČR, 1950 2013... 29 Obr. 5: Vývoj předmanželských koncepcí a podílu živě narozených dětí mimo manželství (v %), ČR, 1950 2013... 30 Obr. 6: Vývoj úhrnné plodnosti podle pořadí narozeného dítěte, ČR, 1950 2011... 31 Obr. 7: Vývoj průměrného věku matky při narození dítěte i-tého pořadí, ČR, 1950 2011... 31 Obr. 8: Vývoj úhrnné plodnosti podle pořadí narozeného dítěte očištěné od vlivu věkové a paritní struktury, ČR, 1950 2011... 32 Obr. 9: Pravděpodobnosti zvětšování rodiny, ČR, 1950 2011... 33 Obr. 10: Struktura žen podle počtu dětí, v %, ČR, 1950 2011... 33 Obr. 11: Ženy podle počtu všech živě narozených dětí, podle ročníku narození, ČR, 1937 1980... 34 Obr. 12: Obecná míra plodnosti a rozdíly míry ve dvou sousedních letech, ČR, 1950 2013... 35 Obr. 13: Obecná míra plodnosti a rozklad meziročních změn míry do efektu struktury a intenzity, ČR, 1970 1980... 36 Obr. 14: Obecná míra plodnosti a rozklad meziročních změn míry do efektu struktury a intenzity, ČR, 1980 1990... 37 Obr. 15: Obecná míra plodnosti a rozklad meziročních změn míry do efektu struktury a intenzity, ČR, 1990 2000... 38 Obr. 16: Obecná míra plodnosti a rozklad meziročních změn míry do efektu struktury a intenzity, ČR, 2000 2013... 38 Obr. 17: Rozložení měr plodnosti podle věku a rodinného stavu, ČR, 1970 a 1979... 40 Obr. 18: Podíly žen podle věku a rodinného stavu, ČR, 1970 a 1979... 40 Obr. 19: Rozložení měr plodnosti podle věku a rodinného stavu, ČR, 1980 a 1989... 41 Obr. 20: Podíly žen podle věku a rodinného stavu, ČR, 1980 a 1989... 41 Obr. 21: Rozložení měr plodnosti podle věku a rodinného stavu, ČR, 1990 a 1999... 42 Obr. 22: Podíly žen podle věku a rodinného stavu, ČR, 1990 a 1999... 43 Obr. 23: Rozložení měr plodnosti podle věku a rodinného stavu, ČR, 2000 a 2013... 44

Jana Křesťanová: Vývoj porodnosti a předškolní péče v České republice po roce 1950 9 Obr. 24: Podíly žen podle věku a rodinného stavu, ČR, 2000 a 2013... 44 Obr. 25: Dekompozice rozdílu úhrnné plodnosti podle věku matky a pořadí narozeného dítěte mezi rokem 1979 a 1970, ČR... 45 Obr. 26: Dekompozice rozdílu úhrnné plodnosti podle věku matky a pořadí narozeného dítěte mezi rokem 1989 a 1980, ČR... 45 Obr. 27: Dekompozice rozdílu úhrnné plodnosti podle věku matky a pořadí narozeného dítěte mezi rokem 1999 a 1990, ČR... 46 Obr. 28: Dekompozice rozdílu úhrnné plodnosti podle věku matky a pořadí narozeného dítěte mezi rokem 2011a 2000, ČR... 47 Obr. 29: Meziroční změny průměrného věku matky při narození dítěte (MAB) a jejich rozklad do efektu časování a efektu struktury plodnosti, ČR, 1950 2013... 48 Obr. 30: Vývoj počtu mateřských škol, jeslí a dětských útulků, ČR, 1950/51 2013/14... 56 Obr. 31: Vývoj počtu míst v jeslích, počtu dětí ve věku 0 2 roky, počtu dětí od i-tého měsíce a hrubé míry účasti v jeslích dětmi ve věku 0 2 roky a dětmi od i-tého měsíce, ČR, 1950 2013... 57 Obr. 32: Vývoj počtu mateřských škol, počtu tříd, učitelek a zapsaných dětí, ČR, 1950/51 2013/14... 60 Obr. 33: Vývoj počtu zapsaných dětí, počtu dětí ve věku 3 5 let a podílu dětí ve věku 3 5 let v mateřských školách, ČR, 1950/51 2013/14... 64 Obr. 34: Vývoj podílu dětí mladších tří let, ve věku 3 5 let a ve věku 6 let a starších z celkového počtu dětí v mateřských školách, ČR, 1950/51 2013/14... 64 Obr. 35: Vývoj počtu nevyřízených žádostí a jejich podíl z celkového počtu zájemců o mateřské školy, ČR, 1991/92 2013/14... 65

Jana Křesťanová: Vývoj porodnosti a předškolní péče v České republice po roce 1950 10 SEZNAM TABULEK Tab. 1: Přehled nezávisle proměnných vstupujících do ordinální regrese a četnost zastoupení jednotlivých kategorií, šetření GGS (2005) a ISSP (2002)... 24 Tab. 2: Dekompozice změny obecné míry plodnosti na efekt věkové struktury, intenzitu plodnosti a interakce, ČR, vybrané roky... 36 Tab. 3: Dekompozice změny úhrnné plodnosti mezi rokem 1979 a 1970, ČR... 39 Tab. 4: Dekompozice změny úhrnné plodnosti mezi rokem 1989 a 1980, ČR... 41 Tab. 5: Dekompozice změny úhrnné plodnosti mezi rokem 1999 a 1990, ČR... 42 Tab. 6: Dekompozice změny úhrnné plodnosti mezi rokem 2013 a 2000, ČR... 43 Tab. 7: Vývoj počtu jeslí, počtu míst v jeslích, počtu míst v jeslích připadajících na jedno zařízení a hrubé míry účasti v jeslích dětmi ve věku 0 2 roky, ČR, 1950 2013 (vybrané roky)... 57 Tab. 8: Vývoj počtu dětí připadajících na jednu mateřskou školu, jednu třídu a jednu učitelku, ČR, 1950/51 2013/14 (vybrané roky)... 61 Tab. 9: Vývoj počtu dětských útulků (stálé a sezónní), zapsaných dětí a pěstounek, ČR, 1951/52 1989/90 (vybrané roky)... 61 Tab. 10: Vývoj počtu mateřských škol, tříd a dětí podle typu provozu, ČR, 1955/56 2013/14 (vybrané roky)... 62 Tab. 11: Vývoj počtu mateřských škol, tříd a dětí podle zřizovatele, ČR, 1989/90 2013/14 (vybrané roky)... 63 Tab. 12: Přídavky na děti a jejich podíl na průměrné měsíční mzdě (v %), ČR, 1949 1959... 70 Tab. 13: Přídavky na děti podle výše příjmu, ČR, 1959 1968... 70 Tab. 14: Přídavky na děti a jejich podíl na průměrné měsíční mzdě (v %), ČR, 1968 1993... 71 Tab. 15: Přídavky na děti podle věku dítěte a jejich podíl na průměrné měsíční mzdě (v %), ČR, 1996 2013 (vybrané roky)... 72 Tab. 16: Srovnání vybraných opatření finanční podpory rodin, ČR, 1956 2013 (vybrané roky)... 74 Tab. 17: Průměrné skóre odpovědí na postoje P1 až P3, výběrové šetření GGS, ČR, 2005... 77 Tab. 18: Průměrné skóre odpovědí na postoje P4 až P8, výběrové šetření ISSP, ČR, 2002... 78 Tab. 19: Předškolní dítě zaměstnané matky pravděpodobně strádá. (P2), výběrové šetření, ČR, 2005... 80

Jana Křesťanová: Vývoj porodnosti a předškolní péče v České republice po roce 1950 11 Tab. 20: Děti často trpí tím, že se jejich rodiče příliš věnují svému zaměstnání. (P3), výběrové šetření, ČR, 2005... 81 Tab. 21: Pracující matka může se svým dítětem vytvořit stejně vřelý a bezpečný vztah jako matka, která není zaměstnaná. (P4), výběrové šetření, ČR, 2002... 82 Tab. 22: Muž má vydělávat peníze a žena se má starat o domácnost a rodinu. (P6), výběrové šetření, ČR, 2002... 82

Jana Křesťanová: Vývoj porodnosti a předškolní péče v České republice po roce 1950 12 Kapitola 1 Úvod Rodina s dětmi je jednou ze stálých společensky nezastupitelných institucí. V průběhu věků se charakter rodiny proměňoval, přetvářely se její funkce i normy, kterým podléhala. Měnila se také její velikost. Zatímco dříve byly běžné velké rodiny, v dnešní době mívají lidé nejčastěji děti nanejvýš dvě. Hodnota dítěte ztrácí své bezkonkurenční postavení a dítě přestává být jediným možným naplněním života ženy. Pro stát však děti představují budoucí lidský kapitál, důležitý pro samotnou reprodukci společnosti. Proto se snaží různými nástroji rodinu s dětmi podporovat, odstraňovat bariéry stojící na cestě k rodičovství a napomáhat slučování pracovního a rodinného života. Jedním z účinných nástrojů je poskytování institucionální péče o děti předškolního věku. Kvalitní a všem dostupná síť předškolních zařízení hraje při návratu rodičů (zvláště matek) do zaměstnání klíčovou roli. Zároveň se také z mezinárodní praxe ukazuje, že vyhovující nabídka denní péče o děti má určitý význam v kontextu vývoje porodnosti. Například J. M. Hoem (2005) uvádí úskalí německého systému, ve kterém jsou matky motivovány k tomu, aby zůstávaly s dítětem doma. To vede vzdělanější ženy leckdy k omezování jejich plodnosti, či dokonce k volbě bezdětnosti, aby několikaletým chyběním na trhu práce neohrozily svou pracovní kariéru (Hoem, 2005). Zároveň se ale vede diskuze nad vhodností umisťování především dětí mladších tří let do institucionální péče, zda nějakým způsobem negativně neovlivňuje jejich vývoj. Stále rostoucí počet žádostí o umístění dítěte do předškolního zařízení zejména v posledních letech však ukazuje, že je poměrně výrazná poptávka i po možnostech institucionální péče o děti mladší tří let. Nahlédnutím do výstupů výběrových šetření lze také zjistit, jak lidé vnímají fakt zaměstnanosti ženy při péči o malé dítě. Změny porodnosti a její směřování k nízkým hodnotám jsou samozřejmě důsledkem mnoha faktorů. V prvé řadě je třeba si uvědomit, že nejde jen o změnu samotné intenzity plodnosti, ale také o početnost ženské populace. Úvahy nad tím, proč dochází ke snižování plodnosti, směřují i k tomu, jak stimulovat lidi k rození dětí. Stále se hledají způsoby, kterými by stát tolik nezasahoval do soukromé a intimní záležitosti, kterým akt rozhodnutí mít dítě je. Kromě poskytování dostatečné sítě předškolních zařízení jsou nedílnou součástí podpory rodin s dětmi finanční subvence. Zatímco zejména v 70. letech byly nástroje státní populační politiky zaměřeny na pronatalitní aspekt svých důsledků, v posledních letech se rodinná politika

Jana Křesťanová: Vývoj porodnosti a předškolní péče v České republice po roce 1950 13 zaměřuje spíše na vytváření vhodných podmínek a ulehčování slaďování rodinného a profesního života. Cílem následující diplomové práce je v kontextu vývoje porodnosti podrobněji zmapovat vývoj předškolní péče a také finanční podpory rodin s dětmi v České republice po roce 1950. Pro hlubší pohled na změny porodnosti budou provedeny metody dekompozice, které umožní lépe komplexně uchopit vývoj celého procesu. Předpokládaným hlavním přínosem práce bude sebrání a zpracování datových zdrojů k předškolním zařízením, které nejsou pro celé zkoumané období běžně dostupné. Celý text je rozčleněn do osmi kapitol. Po úvodním představení práce následují dvě kapitoly zabývající se popisem zdrojů dat a použité metodiky. Náplní čtvrté kapitoly je podrobná dokumentace vývoje plodnosti jednak prostřednictvím charakteristik matek z hlediska jejich věku a rodinného stavu a dětí z hlediska jejich pořadí a legitimity, jednak pomocí metod dekompozice. Následující kratší pátá kapitola shrnuje vědeckou diskuzi ohledně hledání příčin poklesu plodnosti a jejího udržování se na nízké hladině. Šestá kapitola se zabývá nástroji pomoci rodinám s dětmi. Ve své první části podává informace k vývoji počtu a struktury předškolních zařízení, druhá část shrnuje vývoj finanční podpory rodin s dětmi a pokouší se o porovnání vybraných opatření v konkrétních letech vzhledem k průměrné měsíční mzdě. Sedmá kapitola doplňuje pohled o výstupy z výběrových šetření. Závěr, který tvoří osmou kapitolu, pak celou práci a její poznatky shrnuje.

Jana Křesťanová: Vývoj porodnosti a předškolní péče v České republice po roce 1950 14 Kapitola 2 Zdroje dat 2.1 Data pro analýzu plodnosti, k vývoji předškolních zařízení a finanční podpory rodin Data vstupující do analýzy plodnosti byla čerpána z databáze Českého statistického úřadu a z Human Fertility Database. HFD posloužila k poskytnutí dat za počty živě narozených dětí podle věku a pořadí narození (HFD, 2013a), úhrnné plodnosti podle pořadí narozeného dítěte (HFD, 2013b), míry plodnosti podle věku matky (HFD, 2013c), průměrný věk matky při narození dítěte daného pořadí (HFD, 2013d), úhrnné plodnosti podle věku matky a parity (HFD, 2013e) a podmíněné tabulkové míry plodnosti (HFD, 2013f). Vzhledem ke skutečnosti, že data z HFD jsou v současnosti publikována do roku 2011, byla většina údajů pro rok 2012 a 2013 převzata a dopočítána z dat Českého statistického úřadu z Demografické ročenky 2012 (ČSÚ, 2013) a Demografické ročenky 2013 (ČSÚ, 2014a). Další důležité informace poskytla Demografická příručka 2013 (ČSÚ, 2014b), ze které byly využity počty vdaných a nevdaných žen a počty živě narozených dětí podle kalendářních měsíců. K některým základním analýzám plodnosti posloužily také roční časové řady (ČSÚ, 2015a). Nakonec byly použity údaje z veřejné databáze ČSÚ Sčítání lidu, domů a bytů 2011 (ČSÚ, 2011). Datové informace k vývoji předškolních zařízení, kterými se zabývá šestá kapitola, pochází vzhledem k dlouhému časovému úseku hned z několika zdrojů. Data nejsou v časových řadách z důvodů změn struktur vzdělávací soustavy a dostupné metodiky vždy plně srovnatelná a nepodařilo se získat data ke všem údajům za celé sledované období. V textu jsou prezentovány údaje povětšinou pouze za vybrané roky, úplné údaje jsou přiloženy v příslušných přílohách. Publikace M. Bulíře (1990) Zařízení předškolní péče a výchovy v ČSR: Retrospektiva let 1881 1888 a 1921 1988 poskytla informace k jeslím, dětským útulkům a mateřským školám o počtu zařízení, počtu míst, počtu zapsaných dětí v zařízení a počtu školeného personálu za období let 1950 1988. Údaje k dětským útulkům za rok 1989 byly získány z monografie Vybraní ukazatelé za předškolní, školní a mimoškolní zařízení v ČSSR, ČSR a SSR. K jeslím poskytoval M. Bulíř (1990) časovou řadu do roku 1987, proto údaje za roky 1988 a 1989 byly převzaty ze Statistické ročenky České a Slovenské federativní republiky 1991 a od roku 1990 do roku 2013 byla data čerpána ze Zdravotnické ročenky České republiky v příslušných letech.

Jana Křesťanová: Vývoj porodnosti a předškolní péče v České republice po roce 1950 15 Vývoj ukazatelů k mateřským školám od školního roku 1989/90 postihly informace jednak z publikace Česká republika od roku 1989 v číslech (ČSÚ, 2015b), jednak z publikací Statistické ročenky školství výkonové ukazatele za příslušné školní roky dostupné v databázi Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, kterou do roku 2011 spravoval Ústav pro informace ve vzdělávání. Nakonec byla mapována finanční podpora rodin s dětmi. Údaje k výši přídavků na děti a k průměrné měsíční mzdě do roku 1989 poskytl text Populace České republiky 1918 1991 (Kučera, 1994). Pro vývoj v dalších letech přispěly informace ze Státní sociální podpory (1997) a publikace J. Kuxe (2007) Vývoj hlavních ekonomických a sociálních ukazatelů České republiky 1990 2006. Data za průměrné měsíční mzdy po roce 2006 byla čerpána z databáze Českého statistického úřadu Mzdy, náklady práce časové řady (ČSÚ, 2015c). Text Od politiky populační k politice rodinné: vývoj v ČR od počátku 90. let (Kocourková, 2006) nabídnul jednak data k výši přídavků po roce 1995, jednak některá data k dalším opatřením finanční podpory rodin. Zdroji k finančním opatřením od 50. let byly Československá populační politika včera a dnes (Bartošová, 1979) a Základy demografie (Pavlík, Rychtaříková, Šubrtová, 1986). Nejaktuálnější data byla čerpána z internetového portálu Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV ČR, 2015). 2.2 Zdroje dat k výběrovým šetřením Pro kapitolu zabývající se postoji z výběrových šetření byla použita data ze dvou mezinárodních projektů. Prvním zdrojem bylo šetření Generations and Gender Survey, hlavní součást Generations and Gender Programme. 1 Tento mezinárodní projekt fungující od roku 2000 se zaměřuje na témata plodnosti, partnerství, přechodu do dospělosti, mezigeneračních a genderových vztahů a ekonomické aktivity. V současnosti jsou přístupná data z první vlny za 18 zemí 2 a z druhé vlny za 9 zemí 3. Sběr dat probíhá přes národní kontaktní místa, což jsou vědecké nebo statistické instituce v zapojených zemích. Klíčovými vlastnostmi GGP je vzájemná srovnatelnost dat, průběžný sběr dat od stejných respondentů, velikost vzorku (okolo 10 000 respondentů v každé zemi), široké věkové rozmezí (od 18 do 79 let), kombinování mikro a makro dat (analýza jedinců i rodin), multidisciplinární zaměření a teoretické východisko (založení šetření na teorii). V České republice proběhly dvě vlny šetření GGS. 4 V roce 2005 byl proveden výzkumný projekt pod názvem Rodina, partnerství a demografické stárnutí: Generace a gender, kterého se zúčastnilo 10 006 respondentů ve věku 18 79 let. Druhá vlna s názvem Aktivní stárnutí, rodina a mezigenerační solidarita proběhla v roce 2008 na vzorku 10 071 respondentů (z nichž 3 152 se účastnilo již první vlny). Oporu výběru respondentů připravil ČSÚ a sběr dat provedla agentura SC&C. V první vlně šetření byla použita metoda osobního rozhovoru, v druhé vlně byly údaje od respondentů získány na základě metody osobního dotazování pomocí počítače (CAPI). Hlavním řešitelským pracovištěm byla 1 Jako zdroj informací o GGP posloužila oficiální internetová stránka šetření http://www.ggp-i.org/. 2 Austrálie, Rakousko, Belgie, Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Francie, Gruzie, Německo, Maďarsko, Itálie, Japonsko, Litva, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Rumunsko, Ruská federace 3 Austrálie, Bulharsko, Česká republika, Francie, Gruzie, Německo, Maďarsko, Litva, Nizozemsko 4 Informace k šetření v ČR byly získány z internetových stránek http://www.czech-ggs.cz/.

Jana Křesťanová: Vývoj porodnosti a předškolní péče v České republice po roce 1950 16 Katedra demografie a geodemografie na Univerzitě Karlově v Praze zastoupená J. Rychtaříkovou, spoluřešitelem projektu se stal Výzkumný ústav práce a sociálních věcí zastoupený V. Kuchařovou. Dotazníky z obou vln šetření byly rozděleny do následujícího výčtu tematických okruhů: domácnost, děti, partnerství, organizace domácnosti a kvalita partnerství, rodiče a domov rodičů, hodnotové orientace a postoje, plodnost, zdraví a duševní pohoda, ekonomická aktivita a příjmy, majetek a příjmy domácnosti. Druhým zdrojem dat byly údaje z mezinárodního programu dotazníkových šetření International Social Survey Programme. 5 Každý rok probíhá ISSP na zvolené téma, přičemž několik hlavních modulů se po několikaletých intervalech opakují. Mezi taková témata patří sociální nerovnost, náboženství, rodina a genderové role, pracovní orientace nebo národní identita. Pro účely této práce bylo vybráno téma Family and Changing Gender Roles, které bylo dosud uskutečněno ve čtyřech vlnách (v letech 1988, 1994, 2002 a 2012). Česká republika, kterou zastupuje Sociologický ústav AV ČR, se připojila k ISSP v roce 1991. Výzkumným nástrojem šetření je standardizovaný dotazník, metodou sběru dat je standardizovaný rozhovor. Sběr českého datového souboru ISSP 2002 byl proveden výzkumnou agenturou SC&C. Dosud poslední šetření bylo uskutečněno v roce 2012 pomocí výzkumné agentury MEDIAN. 5 Informace k ISSP byly čerpány z oficiální internetové stránky http://www.issp.org/.

Jana Křesťanová: Vývoj porodnosti a předškolní péče v České republice po roce 1950 17 Kapitola 3 Metodologie 3.1 Definice živě narozeného dítěte Před samotnou analýzou by bylo vhodné vysvětlit užívaný pojem živě narozeného dítěte. Jeho pojetí v metodologii se v průběhu zkoumaného období několikrát měnilo. Do roku 1953 platila definice, která za živě narozené dítě považovala každý plod jevící známky života bez ohledu specifikace délky těhotenství. V roce 1953 se narozené dítě nově definovalo jako ukončení těhotenství po 28 týdnech těhotenství v případě narození dítěte delšího než 35 cm a těžšího než 1000 g. Pokud nebylo ani jednoho ze znaků dosaženo a plod nepřežil prvních 24 hodin, jednalo se o samovolný potrat. Na statistickou evidenci živě narozených dětí měla změna definice poměrně malý vliv, způsobila ale zřejmě menší pokles počtu živě narozených (Fajfr, Kozák, 1957). V roce 1965 došlo k pozměnění definice na mezinárodně doporučenou verzi. Za živě narozené dítě byl od tohoto roku pojímán plod, který po vypuzení nebo vynětí z matčina těla dýchal nebo projevoval známky života, když pupečník nebyl přerušen nebo placenta nebyla porozena. Délka těhotenství se nebrala v potaz. Ostatní narození se považovali za mrtvé plody (Ullmann, 1968). Od roku 1988 začala platit definice, která specifikovala živě narozené dítě jako plod úplně vypuzený nebo vyňatý z těla matčina, projevující známky života a vážící 500 g a více. Pokud vážil méně, bylo klíčové, zda přežil 24 hodin po porodu. Pokud ne, jednalo se o samovolný potrat. 6 Aktuálně platná definice vstoupila v účinnost v roce 2012. Zatímco předchozí změny obsahovaly přesné vymezení živě a mrtvě narozeného dítěte, v nové formulaci je obsažena pouze definice samovolného potratu. Tím se rozumí plod, který po vypuzení nebo vynětí z těla matčina neprojevuje ani jednu ze známek života a jeho porodní hmotnost je nižší než 500 g, a pokud ji nelze zjistit, jestliže je těhotenství kratší než 22 týdnů. 7 Definice živě narozeného dítěte vychází tak ze Závazných pokynů NZIS a shoduje se s mezinárodně doporučenou definicí WHO. Za živě narozené dítě se považuje plod bez ohledu na délku těhotenství, který po 6 Vyhláška ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 11/1988 o povinném hlášení ukončení těhotenství, úmrtí dítěte a úmrtí matky 7 Zákon č. 372/2011,Sb. o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)

Jana Křesťanová: Vývoj porodnosti a předškolní péče v České republice po roce 1950 18 narození dýchá nebo projevuje alespoň jednu ze známek života bez ohledu na to, zda byl pupečník přerušen nebo placenta připojena (ÚZIS ČR, 2013). 3.2 Metodika práce Proces porodnosti byl v práci analyzován pomocí řady demografických ukazatelů a pokročilejších dekompozičních metod. Mezi klíčové ukazatele, se kterými se v práci pracuje, patří úhrnná plodnost (úp, v angličtině TFR), kterou je možno definovat následujícím vzorcem: kde f x jsou specifické míry plodnosti žen ve fertilním věku (15 49 let), které vyjadřují poměr počtu živě narozených dětí ženám ve věku x ke střednímu stavu žen ve věku x (Kalibová, 1997). Úhrnná plodnost měří intenzitu plodnosti ve fiktivní generaci v rámci daného roku. Pro výpočet plodnosti v reálných generacích se užívá ukazatel konečné plodnosti (kp) který je součtem měr plodnosti podle věku v longitudinálním pohledu. Vyjadřuje průměrný počet živě narozených dětí dané generace žen za neexistence úmrtnosti žen během jejich reprodukčního věku (Pavlík, Rychtaříková, Šubrtová, 1986). Úhrnnou plodnost lze dále specifikovat podle pořadí narozeného dítěte i: kde jsou specifické míry plodnosti podle pořadí, které vztahují počty živě narozených dětí podle jejich pořadí k střednímu stavu žen. Jedná se tak o míry druhé kategorie. Na základě specifických měr plodnosti byl zkonstruován průměrný věk matky při narození dítěte (případně pod anglickým označením MAB): kde x s je střed věkového intervalu. Pro zpřesnění lze vypočítat také průměrný věk matky při narození dítěte daného pořadí i. Pro zachycení vývoje plodnosti podle legitimity narozeného dítěte a dále pro potřeby metody dekompozice byly vypočteny míry manželské (f manžel x ), resp. mimomanželské (f mimo x ) plodnosti:

Jana Křesťanová: Vývoj porodnosti a předškolní péče v České republice po roce 1950 19 které jsou dány poměrem počtu manželsky (N manžel x ), resp. mimomanželsky (N mimo x ) živě narozených dětí ženám ve věku x a středního stavu vdaných, resp. nevdaných žen ve věku x (Pavlík, Rychtaříková, Šubrtová, 1986). Jde o míry první kategorie. Při analýze manželské plodnosti byly také zkoumány předmanželské koncepce vyjadřující podíl narozených dětí v manželství prvního pořadí do osmého měsíce od sňatku ze všech manželsky narozených dětí prvního pořadí. Vzhledem k tomu, že ukazatel úhrnné plodnosti je výrazně ovlivněn rozdělením žen podle počtu porodů (neboli parity) v daném roce, byl pro zachycení vývoje plodnosti podle pořadí narozeného dítěte v transversálním pohledu použit ukazatel očištěný od vlivu věkové a paritní struktury PATFR (Parity and age adjusted total fertility rate). Ten se vztahuje pouze k ženám, které mohou mít dítě daného pořadí. Vychází z tabulek plodnosti podle pořadí a je možno ho vyjádřit pomocí vzorce: kde x min jsou počítány od 12 let věku ženy a x max se pohybují v intervalu 44 55+ let (záleží na dostupnosti dat), b i (x) vyjadřují tabulkový počet živě narozených daného pořadí a 10000 je výchozí tabulkový počet žen (HFD, 2012). Jedná se o odlišně zkonstruovaný ukazatel oproti úhrnné plodnosti (TFR), je to tak třeba brát v potaz při jeho interpretaci. Na základě dat PATFR převzatých z HFD byly zkonstruovány ukazatele pravděpodobnosti zvětšování rodiny a struktury žen podle počtu dětí. Pravděpodobnost zvětšování rodiny je vyjádřena vztahem: kde a i znamená pravděpodobnost pro ženu, která má i dětí, mít i+1 dětí, přičemž a i je složena z jednotlivých pravděpodobností pro dané pořadí, například: kde a 0 představuje pravděpodobnost bezdětné ženy mít první dítě a a 1 pravděpodobnost ženy s jedním dítětem mít druhé dítě. Vyjadřuje tak intenzitu zvětšení rodiny o další dítě (Pavlík, Rychtaříková, Šubrtová, 1986). Struktura žen podle počtu dětí byla spočtena na základě vztahu: ze kterého je vyjádřena struktura plodnosti podle pořadí v daném roce. Jedná se tak o transverzální pohled. Pro hlubší pohled na vývoj změn plodnosti byly použity metody dekompozice. Tyto metody jsou založeny na myšlence rozložení hodnoty rozdílu dvou demografických ukazatelů na vysvětlující specifické prvky neboli efekty či komponenty. Rozkládaný rozdíl může být analyzován v čase, mezi zeměmi nebo mezi pohlavími. Metody dekompozice byly prvně

Jana Křesťanová: Vývoj porodnosti a předškolní péče v České republice po roce 1950 20 uplatněny na proces úmrtnosti, později se jejich aplikace rozšířila na další demografické procesy, například na plodnost (Rychtaříková, 2008). Jako první byla provedena dekompozice rozdílu obecné míry plodnosti f, kterou je možno rozepsat jako: Na základě upraveného vzorce lze provést dekompozici rozdílu obecné míry plodnosti v čase t a t+h na tři komponenty: kde: analogicky pro. První člen rovnice představuje efekt věkové struktury, druhý efekt intenzity plodnosti a třetí je efekt interakce mezi oběma předchozími efekty. Rozdíl hodnot obecné míry plodnosti mezi dvěma roky lze tak rozložit do působení těchto tří efektů. Dekompozice změny úhrnné plodnosti byla vypočtena podle metody Gibson (1976). Úhrnnou plodnost lze zapsat jako součet úhrnné manželské a úhrnné mimomanželské plodnosti (na základě měr druhé kategorie): kde: Změnu úhrnné plodnosti mezi rokem t a t+h je možno rozepsat do efektů intenzity manželské a mimomanželské plodnosti a efektu transformace struktury rodinného stavu žen ve fertilním věku. Efekt změny rodinného stavu na změnu úhrnné plodnosti je vyjádřen jako:

Jana Křesťanová: Vývoj porodnosti a předškolní péče v České republice po roce 1950 21 efekt změny úrovně manželské plodnosti na změnu úhrnné plodnosti jako: a efekt změny úrovně mimomanželské plodnosti na změnu úhrnné plodnosti lze zapsat pomocí vzorce: Analogicky byly výše uvedené výpočty provedeny pro úhrnné plodnosti za jednotlivá pořadí živě narozeného dítěte. Metoda dekompozice plodnosti podle pořadí narozeného dítěte vychází z podmíněných specifických měr plodnosti. Zatímco specifické míry plodnosti počítají se všemi ženami, podmíněné specifické míry plodnosti berou ohled na paritu. Podmíněné míry plodnosti lze zapsat jako: kde počty živě narozených dětí daného pořadí ženě ve věku x a čase t jsou vyděleny počtem žen ve věku x a paritou i 1, které jsou vystaveny pravděpodobnosti mít dítě pořadí i v daném roce (podle metodiky HFD, 2012, s. 50). Samotná dekompozice je pak založena na nahrazení všech podmíněných měr plodnosti v matici 1 příslušnými prvky z matice 2, přičemž matice jsou tvořeny věkem matky (12 až 55+ let) v řádcích a pořadím narozených dětí v sloupcích (1. až 5. + pořadí). Nahrazení pak probíhá ve vnějším cyklu přes věky matek a ve vnitřním cyklu přes parity (Andreev, Shkolnikov, Begun, 2002). Nakonec byla provedena dekompozice časování na základě postupu Kitagawy (1955), který dále rozpracoval Remund (2012) a byl aplikován na rozklad průměrného věku matky podle formulace Sivkové a Hulíkové Tesárkové (2012). Rozdíl průměrného věku mezi roky t a t+h byl rozložen do efektu časování a efektu struktury: kde první složka představuje změnu průměrného věku způsobenou skutečným zvyšováním věku matek bez ohledu na pořadí narozených dětí (efekt časování) a druhá složka (efekt struktury) reprezentuje změnu průměrného věku matek vlivem změny struktury plodnosti podle pořadí narozeného dítěte (Sivková, Hulíková Tesárková, 2012). Další část této práce se věnuje předškolní péči o děti. V rámci dané kapitoly byly vypočítány jednoduché ukazatele vyjadřující v procentech podíly dětí na předškolním vzdělávání. Jedná se

Jana Křesťanová: Vývoj porodnosti a předškolní péče v České republice po roce 1950 22 o tzv. hrubou míru účasti (Průcha, 1999) v rámci mateřských škol (v práci bude označována jako hmúč MŠ ), kterou je možno vyjádřit vzorcem: kde P MŠ představuje počet všech dětí zapsaných do mateřských škol k 30. září daného školního roku (údaje získané ze statistické evidence) a P 3 5 počet dětí v populaci, kterým na začátku školního roku bylo od tří do pěti let. Je třeba brát v potaz, že v případě volné kapacity mohou být do mateřských škol přijímány děti mladší tří let a děti v průběhu školního roku po dosažení tří let. Stejně tak děti, kterým k 1. září daného roku ještě nebylo 6 let, mohou v případě své dostatečné psychické a fyzické zralosti nastoupit do prvního ročníku základní školy. Jelikož jsou mateřské školy primárně určeny pro děti od tří do pěti let, které v nich zároveň tvoří převážnou většinu, je proto počítáno s dětmi, které se na začátku daného školního roku pohybovaly v tomto věkovém rozmezí. Obdobně pro děti mladší tří let byly vypočteny jejich podíly v jeslích. Vzhledem k tomu, že děti mohou jesle navštěvovat např. na pár dní v týdnu, udává statistika místo počtu zapsaných dětí počet míst. Podíly dětí, které je možno do jeslí umístit ze všech dětí mladších tří let v populaci (hmúč jesle ), byly vypočteny pomocí vztahu: kde P j je počet míst v jeslích k příslušnému roku a P 0 2 počet dětí v populaci ve věku 0 2 let, včetně dětí, které v daném roce dosáhly tří let až po zahájení školního roku v mateřské škole (podle předpokladu tak nastoupily do mateřské školy až v dalším roce). Následně byl ukazatel upraven podle délky placené mateřské dovolené. Do roku 1963 (včetně) mohla být žena doma s dítětem po dobu 18 týdnů, bylo tedy spočítáno, jaký podíl dětí mohl být do jeslí umístěn za předpokladu, že navštěvovaly jesle až po čtvrtém měsíci věku. Od roku 1964 byla mateřská dovolená prodloužená až do pátého měsíce věku dítěte (22 týdnů) a od roku 1968 do šestého měsíce věku dítěte (26 týdnů). Od roku 1968 až do roku 2013 bylo počítáno s dětmi od šestého měsíce věku bez ohledu na pozdější prodloužení mateřské dovolené a zavedení institutu další mateřské dovolené a později rodičovské dovolené, neboť většina jeselských zařízení přijímala do své péče nadále děti nejčastěji od šesti měsíců. Pro zpřesnění účasti dětí na vzdělávání v mateřských školách byla zkonstruována ještě tzv. čistá míra účasti (čmúč MŠ ), kterou lze zapsat jako: kde P MŠ (3 5) zahrnuje počet dětí ve věku 3 5 let zapsaných v mateřských školách k příslušnému školnímu roku a P 3 5 počet dětí v populaci, kterým na začátku daného školního roku bylo od tří do pěti let. Ukazatel tedy vyjadřuje, kolik procent dětí v rámci věkové skupiny 3 5 let z celkového počtu dětí v populaci tvořily děti, které chodily do mateřských škol. Poslední z hlavních částí práce tvoří výstupy z výběrových šetření. Vybrané postoje byly posuzovány podle charakteristik respondenta, a to podle jeho věku, pohlaví, vzdělání a počtu jeho dětí. Tyto nezávisle proměnné musely být před samotnou analýzou poupraveny. Proměnná pohlaví byla překódována na tzv. dummy proměnnou (kde muži = 0, ženy = 1). Díky této

Jana Křesťanová: Vývoj porodnosti a předškolní péče v České republice po roce 1950 23 fiktivní proměnné je umožněno kvantifikovat kvalitativní či diskrétní faktory, se kterými by nebylo jinak možné pracovat a měřit jejich vliv. Věk byl převeden podle nasbíraných dat do věkových kategorií, u vzdělání byly některé kategorie sloučeny s ohledem na četnost jednotlivých skupin. Pomocí proměnné vyjadřující počet dětí byli odlišeni respondenti bezdětní, s jedním dítětem, se dvěma dětmi a se třemi a více dětmi. Ke každé zkoumané otázce bylo podle posuzovaných charakteristik vypočteno průměrné skóre odpovědí, které lze zapsat jako: kde w jsou váhy jednotlivých odpovědí na pětibodové škále, přičemž hodnota 1 znamená rozhodný souhlas, hodnota 3 nerozhodnou odpověď (respondent ani souhlasí, ani nesouhlasí) a hodnota 5 rozhodný nesouhlas. Hodnoty x pak značí počty odpovědí podle míry souhlasu a sledovaných charakteristik. Průměrné skóre bere v potaz nerovnoměrné rozložení četností v dílčích kategoriích, proto je možno výroky mezi sebou porovnávat. Pro hlubší prozkoumání vazeb mezi jednotlivými postoji a vybranými charakteristikami respondentů byla použita metoda ordinální regrese. Cílem regrese obecně je nalézt co nejlepší smysluplný model, který popíše vztah mezi závislou proměnnou a skupinou nezávislých proměnných. Pokud je vysvětlovaná proměnná spojitá, volí se metoda lineární regrese, pokud není spojitá, používá se model logistické regrese (Řeháková, 2000). Sledované postoje se nachází na škále míry souhlasu, jedná se tedy o ordinální nespojité veličiny. Proto byl použit speciální případ logistické regrese, a to regrese ordinální. Výpočty byly provedeny pomocí software SPSS, který je dostupný na Katedře demografie a geodemografie. Pro účely ordinální regrese byly výše uvedené kategoriální nezávisle proměnné překódovány na indikátorové. Závisle proměnné (neboli vysvětlované proměnné), kterými byly zkoumané postoje, byly z pětibodové škály kvůli nedostatečné naplněnosti všech buněk přetransformovány do škály tříbodové, kde hodnota 1 zahrnovala rozhodný souhlas a souhlas, hodnota 2 nerozhodnou odpověď (ani souhlas, ani nesouhlas) a hodnota 3 rozhodný nesouhlas a nesouhlas. Nezávisle proměnné byly upraveny tak, jak uvádí následující tabulka (tab. 1). Výzkumu GGS se zúčastnilo 10 006 respondentů, výzkumu ISSP 1 289. Chybějící odpovědi byly dokumentovány pouze u proměnné vzdělání, přičemž ve výzkumu GGS na otázku nejvýše dosaženého vzdělání neodpovědělo 155 respondentů (což tvořilo méně než 2 % ze všech respondentů) a ve výzkumu ISSP nereagovalo 11 respondentů (méně než 1 % ze všech respondentů). Rozložení respondentů v rámci jednotlivých kategorií nebylo vždy rovnoměrné, což je třeba brát při interpretaci výsledků v úvahu. U proměnné pohlaví byla zaznamenána větší disproporce ve výzkumu ISSP, kterého se zúčastnilo více žen, v případě věku byly u obou šetření méně zastoupeny nejmladší a nejstarší věkové kategorie. U obou šetření bylo také nejméně respondentů mající tři a více dětí. V případě vzdělání bylo u GGS nejméně respondentů s dokončeným nástavbovým studiem, naopak převážná většina měla středoškolské vzdělání s maturitou. Ve výzkumu ISSP bylo nejméně vysokoškoláků.

Jana Křesťanová: Vývoj porodnosti a předškolní péče v České republice po roce 1950 24 Vhodnost ordinální regrese byla ověřována pomocí testu paralelních linií. Ten testuje, zda jsou směrnice parametrů stejné napříč kategoriemi odpovědí. Pouze pokud byl tento předpoklad splněn, mohlo být s modelem dále pracováno. Tab. 1: Přehled nezávisle proměnných vstupujících do ordinální regrese a četnost zastoupení jednotlivých kategorií, šetření GGS (2005) a ISSP (2002) výzkum GGS (počet respondentů) ISSP (počet respondentů) pohlaví muži (=0) 4797 471 ženy (=1) 5209 818 počet respondentů celkem 10006 1289 počet chybějících odpovědí 0 0 věk 17-24* (=1) 1434 173 25-39 (=2) 2835 371 40-54 (=3) 2528 435 55-69 (=4) 2205 231 70+ (=5) 1004 79 počet respondentů celkem 10006 1289 počet chybějících odpovědí 0 0 počet dětí 0 (=1) 3344 336 1 (=2) 1902 269 2 (=3) 3336 504 3+ (=4) 1424 180 počet respondentů celkem 10006 1289 počet chybějících odpovědí 0 0 GGS (počet respondentů) vzdělání ISSP (počet respondentů) střední bez maturity (=1) 2281 základní (=1) 177 střední s maturitou (=2) 6029 vyučení (=2) 395 nástavbové (=3) 289 střední bez maturity (=3) 135 vysokoškolské (=4) 1252 střední s maturitou (=4) 439 vysokoškolské (=5) 132 počet respondentů celkem 10006 počet respondentů celkem 1278 počet chybějících odpovědí 155 počet chybějících odpovědí 11 * U výzkumu ISSP začíná až od věku 18 let. Pozn.: V závorkách uvedeno číslo kategorie. Zdroj: GGS, 2005; ISSSP, 2002

Jana Křesťanová: Vývoj porodnosti a předškolní péče v České republice po roce 1950 25 Kapitola 4 Vývoj plodnosti od roku 1950 do současnosti Charakter plodnosti prošel od roku 1950 do dnešní doby mnoha změnami. Na reprodukční chování měla vliv celá řada faktorů z oblasti politického a socioekonomického vývoje, z oblasti bydlení a bytové situace, v neposlední řadě ve změně hodnotových orientací a postojů. Kompenzační poválečný vzestup plodnosti vystřídal po roce 1950 její prudký pokles, který byl umocněn přijetím zákona o umělém přerušení těhotenství v roce 1958. Po malém dvouletém vzestupu v letech 1963 1964, který byl reakcí na slibované prodloužení mateřské dovolené a omezení interrupcí, klesala plodnost až do roku 1969. První polovina 70. let je charakteristická významným nárůstem úrovně plodnosti spolu s přijetím řady pronatalitních opatření. Ke zvýšení počtů narozených dětí přispěl i nárůst počtu žen ve věku nejvyšší plodnosti (20 29 let) a také dodatečné rození dětí v situaci příznivější k rodinám (Kučera, 2008). Zpětně je možno hodnotit, že vliv přijímaných opatření, která byla připravena a měla být zrealizována již v 60. letech, nebyl tak jedinečný a růst plodnosti ovlivnilo více faktorů. Mimo jiné to byla i výrazná orientace na rodinný život, neboť možnosti realizace v ostatních sférách byly dosti omezené. Následný vývoj plodnosti v 80. letech měl vzhledem ke snižující se kupní síle, nedostačujícím přídavkům na děti a dalším faktorům spíše klesající tendenci. Po roce 1990 došlo k transformaci celé společnosti, což mělo samozřejmě vliv i na reprodukční plány. Dřívější uniformní způsob života ( ) vystřídala široká paleta životních příležitostí (Kučera, 2008, s. 234 235). Změny reprodukčního chování, které u nás po pádu komunistického režimu začaly probíhat, zahrnuli demografové D. van de Kaa a R. Lestheage do svého konceptu druhého demografického přechodu. Příčiny změn, které se ve většině vyspělých zemí západní a severní Evropy začaly objevovat po roce 1965, vidí autoři konceptu ve změně hodnot a posunu postojů směrem k individualismu. Druhý demografický přechod je charakterizován poklesem úhrnné plodnosti (a to zejména díky poklesu narozených vyššího pořadí), odkládáním rodičovství a posunem průměrného věku matky do vyššího věku, růstem nesezdaných soužití a dobrovolné bezdětnosti, postupnou stabilizací průměrného počtu dětí na nízké úrovni (van de Kaa, 2002). V průběhu prvního demografického přechodu byly děti chápány jako výraz úspěšnosti celé rodiny. Po změně režimu v roce 1989 se rodiče sami snaží o dosažení své úspěšnosti ve společnosti a děti mohou být pro ně omezujícím činitelem, nebo dokonce překážkou pro dosažení osobních cílů. Vztah k dětem se tedy změnil (Pavlík a kol.,

Jana Křesťanová: Vývoj porodnosti a předškolní péče v České republice po roce 1950 26 2002). Nastalé změny u nás měly na úroveň plodnosti až takový dopad, že na konci 20. století se úhrnná plodnost dostala na extrémně nízké hodnoty. Po roce 2002 nastalo v České republice opět zvyšování plodnosti a po roce 2005 dokonce v takové intenzitě, že se začalo mluvit o nové populační vlně. Jak se s odstupem času ukázalo, hlavní příčinou vzestupu nebyla ani tak předpokládaná skutečnost, že se děti rodily ženám ze silných ročníků 70. let, ale jednalo se skutečně o populační vlnu (Kocourková, 2008), byť počty živě narozených nikdy nedosáhly dříve obvyklých 130 tisíc. Trend vzestupu se v posledních letech pozastavil a hodnoty úhrnné plodnosti stále dosahují nízkých hodnot pod hranicí 1,5 dětí na jednu ženu, která je označována za kritickou pro udržení populační rovnováhy. Hranice pod 1,3 dětí na jednu ženu, pod kterou se pohybovala úhrnná plodnost do roku 2005, je podle P. McDonalda již přímo nebezpečnou pro další vývoj, zatímco důsledky úhrnné plodnosti okolo hodnot 1,5 se dají ještě zmírnit pomocí zahraniční migrace (Rychtaříková, 2007). Data pro vývoj plodnosti byla podrobněji analyzována podle vybraných charakteristik matky a dítěte. U matek se posuzovala plodnost podle jejich věku, ročníku narození a rodinného stavu, narozené děti byly zkoumány z hlediska jejich pořadí a legitimity. Hlubší pohled na změny ve vývoji plodnosti pak poskytly metody dekompozice. 4.1 Základní charakteristiky plodnosti K důležitým výchozím ukazatelům v této práci patří úhrnná plodnost, která udává součet měr plodnosti podle věku v transverzálním pohledu. Na její hodnoty mají vliv změny v rozložení narozených podle věku matky i pořadí narození dítěte. Ukazatel citlivě reaguje na zavádění opatření populační politiky, legislativu či socioekonomický vývoj (Kalibová, 1997). Na začátku sledovaného období v roce 1950 vykazovala úhrnná plodnost hodnotu 2,8 živě narozených dětí na jednu ženu (obr. 1). Od tohoto roku, jak již bylo nastíněno v úvodu této kapitoly, pod vlivem nepříznivosti populačního klimatu úroveň úhrnné plodnosti klesala. V souvislosti s přijetím zákona o umělém přerušení těhotenství v roce 1958 došlo k prudkému poklesu ukazatele až na hodnotu 2,11 v roce 1961. V letech 1963 a 1964 došlo v důsledku slibovaných, ale nerealizovaných opatření a zpřísnění praxe povolování interrupcí k navýšení úrovně úhrnné plodnosti (2,36 v roce 1964), poté její úroveň opět klesala. V roce 1970 činila úhrnná plodnost 1,92 živě narozeného dítěte, do roku 1974 se navýšila na hodnotu 2,44. K tomu přispělo přijetí pronatalitních opatření, jako bylo zavedení mateřského (později rodičovského) příspěvku v roce 1970, zvýšení přídavků na děti a zavedení výhodných půjček se státním příspěvkem mladým manželům v roce 1973 (Koubek, 1981). Svou roli na zvýšení plodnosti sehrálo také zpřísnění interrupcí či zřízení pořadníků pro přerozdělování bytů přednostně pro rodiny s více dětmi a mladé manžele. Opatření přispěla nejen ke zpomalení poklesu úrovně plodnosti, ale i ke zformování modelu dlouhého udržení časné plodnosti a dvoudětné rodiny (Kocourková, 2002). Po vrcholu plodnosti v roce 1974 se začaly hodnoty úhrnné plodnosti snižovat a propopulační opatření ztrácela svou hodnotu. V 90. letech se na úrovni úhrnné plodnosti projevily změny celé společnosti. Od roku 1995 se úhrnná plodnost pohybovala pod kritickou hodnotou 1,3 dítěte na jednu ženu, v roce 1999 dosáhla absolutního minima 1,13 dítěte na jednu ženu. Od roku 2006 se hodnoty úhrnné plodnosti dostaly opět nad hranici 1,3 a v posledních letech docházelo dokonce

1937 1940 1943 1946 1949 1952 1955 1958 1961 1964 1967 1970 konečná plodnost 1950 1953 1956 1959 1962 1965 1968 1971 1974 1977 1980 1983 1986 1989 1992 1995 1998 2001 2004 2007 2010 2013 průměrný počet živě narozených dětí na jednu ženu průměrný věk matky při narození dítěte Jana Křesťanová: Vývoj porodnosti a předškolní péče v České republice po roce 1950 27 k vzestupu počtu narozených dětí. V posledních dvou letech se udržuje úhrnná plodnost na hodnotě 1,46. V roce 2014 činila 1,53 (ČSÚ, 2015a). Obr. 1: Vývoj úhrnné plodnosti a průměrného věku matky při narození dítěte, ČR, 1950 2013 3,0 33 úhrnná plodnost 2,6 průměrný věk matky 31 2,2 29 1,8 27 1,4 25 1,0 23 rok Zdroj: ČSÚ, 2015a Obr. 2: Vývoj konečné plodnosti žen z dat SLDB 2011, ČR, 1937 1970 2,10 2,05 2,00 1,95 1,90 1,85 1,80 1,75 1,70 ročník narození Zdroj: ČSÚ, 2011 Průměrný věk matky při narození dítěte měl od roku 1950 nejprve klesající tendenci (obr. 1). Za poklesem stál zejména nízký sňatkový věk a nedostatečná úroveň antikoncepce. Jak

15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 počet živě narozených dětí na tisíc žen ve věku x Jana Křesťanová: Vývoj porodnosti a předškolní péče v České republice po roce 1950 28 bylo naznačeno v dalších analýzách, docházelo i k omezování počtu dětí v rodině, následkem čehož se průměrný věk také snižoval. Mírný vzestup zaznamenal ukazatel mezi roky 1963 a 1964, ve kterých docházelo k nárůstu dětí vyššího pořadí, neboť byly zpřísněny podmínky umělého přerušení těhotenství. Vývoj průměrného věku matky při narození dítěte po roce 1989 stejně tak jako vývoj úhrnné plodnosti dokumentuje dramatické a historicky bezprecedentní změny plodnosti žen v České republice (Rychtaříková, 2007, s. 79). Z hodnoty 24,8 let v roce 1992 průměrný věk matek pod vlivem odsouvání plodnosti do vyššího věku lineárně narostl až na hodnotu 29,9 let v roce 2013, i 2014. Pomocí generačního ukazatele konečné plodnosti žen lze posoudit, do jaké míry jsou změny plodnosti trvalé a nevychýlené momentální situaci (Rychtaříková, 2007). Konečná plodnost je méně náchylná na náhlé výkyvy a je jako ukazatel stabilnější než úhrnná plodnost. Mírně vyšší hodnoty generací 1939 a 1940 ukazují pravděpodobně na výkyv úhrnné plodnosti v letech 1963 a 1964 (obr. 2). Mezi generací žen narozených v roce 1945 a 1950 došlo k nárůstu plodnosti, ve kterém se odrazily změny v první polovině 70. let. Generace 1950 dosáhla hodnot 2,06 dítěte na jednu ženu, každá další generace však zaznamenává již klesající plodnost. Generace žen po roce 1962 neměly sice k roku 2011 ještě ukončené své fertilní období, nicméně těmto ženám již bylo více jak 40 let a dá se tedy předpokládat, že naznačená neustálá klesající tendence plodnosti bude pokračovat. Obr. 3: Míry plodnosti žen podle věku ve vybraných letech, v, ČR 240 220 200 180 160 140 120 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010 100 80 60 40 20 0 věk Zdroj: HFD, 2013c Plodnost lze dále analyzovat podle věku žen. V roce 1950 se nejvyšší plodnost koncentrovala do věku matky 22 24 let (obr. 3). V roce 1960 se vrchol plodnosti podle věku posunul na 22 let a v letech 1970, 1980 a 1990 se udržoval ve věku 21 let, přičemž v roce 1980 byla míra plodnosti jednadvacetiletých matek výrazně vyšší. Uchovával se u nás tak dlouho model časné plodnosti, což odpovídalo také časnému vstupu partnerů do manželství. Poslední