Vyjádření. k žádosti o vydání integrovaného povolení. Zásobování teplem Vsetín a.s.

Vyjádření k žádosti o vydání integrovaného povolení Zásobování teplem Vsetín a.s. V Praze, 20.5.2007

Zadavatel: Krajský úřad Zlínského kraje Odbor životního prostředí a zemědělství tř. Tomáše Bati 21, 761 90 Zlín IČ: 708 913 20 Kontakt: karel.brezina@kr-zlinsky.cz, 577 043 371 3 Zpracovatel: CENIA, česká informační agentura životního prostředí Úsek technické ochrany životního prostředí Kodaňská 10, 100 10 Praha 10 IČ: 45249130 Kontakt: info@cenia.cz, 267 225 232 Č.j.: 5179/CEN/07 Schválil: RNDr. Jan Prášek, ředitel úseku technické ochrany životního prostředí Kontroloval: Ing. Milena Drašťáková, vedoucí oddělení IPPC a EIA Odborný garant: Ing. Václav Hettenberger Vypracoval/la: Ing. Antonín Hlavatý, Ph.D Archivní výtisk č. 3 CENIA, česká informační agentura životního prostředí, 2007

Obsah 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE PROVOZOVATELE ZAŘÍZENÍ... 4 2. ÚDAJE O ZAŘÍZENÍ... 4 2.1. Seznam průmyslových činností a popis zařízení dle přílohy č. 1... 4 2.2. Seznam průmyslových činností a popis zařízení mimo rámec přílohy č. 1... 5 2.3. Přímo spojené činnosti... 5 3. STANOVISKO K ŽÁDOSTI... 6 4. NÁVRH ZÁVAZNÝCH PODMÍNEK PROVOZU ZAŘÍZENÍ... 7 4.1. Ovzduší... 7 4.2. Voda... 9 4.3. Hluk, vibrace a neionizující záření... 11 4.4. Nakládání s odpady... 11 4.5. Opatření k vyloučení rizik po ukončení činnosti... 11 4.6. Ochrana zdraví člověka, zvířat a životního prostředí... 12 4.7. Hospodárné využití surovin a energie... 12 4.8. Opatření pro předcházení haváriím... 12 4.9. Opatření týkající se situací odlišných od podmínek běžného provozu... 13 4.10. Dálkové přemisťování znečištění a zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku... 13 4.11. Další podmínky... 13 4.12. Kontrola a monitorování... 13 4.13. Postup vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení... 13 5. VYPOŘÁDÁNÍ SE STANOVISKY A PŘIPOMÍNKAMI ÚČASTNÍKŮ ŘÍZENÍ... 13 6. STANOVENÍ BAT... 13 7. SOUHRNNÉ HODNOCENÍ BAT... 15 7.1. Použití nízkoodpadové technologie... 15 7.2. Použití látek méně nebezpečných... 15 7.3. Podpora zhodnocování a recyklace látek... 15 7.4. Srovnatelné procesy... 15 7.5. Technický pokrok... 15 7.6. Charakter, účinky a množství emisí... 16 7.7. Datum uvedení zařízení do provozu... 17 7.8. Doba potřebná k zavedení BAT... 17 7.9. Spotřeba a druh surovin používaných v technologickém procesu a jejich energetická účinnost... 17 7.10. Požadavek prevence nebo omezení celkových dopadů emisí na životní prostředí a rizik s nimi spojených na minimum... 17 7.11. Požadavek prevence a omezení celkových dopadů emisí... 17 8. SEZNAM POUŽITÉ LEGISLATIVY... 18 9. SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK... 19

0. Identifikační údaje provozovatele zařízení Název zařízení: Provozovatel zařízení: Adresa sídla: Teplárna Jiráskova IČ: 451 92 588 Průmyslové činnosti dle přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb.: Druh žádosti: Zásobování teplem Vsetín a.s. Jiráskova 1326, 755 01 Vsetín 1.1. Spalovací zařízení o jmenovitém tepelném příkonu větším než 50 MW 42 zákona č. 76/2002 Sb. Umístění zařízení: Zlínský kraj, okres Vsetín, obec Vsetín, k. ú. Vsetín, parcelní č.: 2146/1 2146/2 2147 2148 2149 2150 2151 2152 2153 2154 2155 2156 2157 1. Údaje o zařízení Teplárna Jiráskova je hlavním zdrojem výroby tepla a TUV pro centrální zásobování obyvatelstva města Vsetín. Teplonosným médiem je horká voda. Kotelna je osazena 2 jednotahovými horkovodními kotli K 3 a K 4 s nuceným průtokem vody. Znečištěná vzdušina z kotlů je vedena spalinovody přes výměníky tepla a tlumiče hluku do společného 110 m vysokého betonového komínu. Ve 2 kogeneračních jednotkách KJ 1 a KJ 2 s plynovými zážehovými motory a třífázovými generátory je vyráběna elektrická energie, která je dodávána do sítě severomoravské energetiky. Vzdušina z KJ je vedena spalinovody přes výměník tepla, katalyzátor CO a tlumič hluku do společného komínu s kotli. Kotle i kogenerační jednotky jsou otápěny zemním plynem z distribuční sítě (výhřevnost 35,7 MJ/m 3, obsah S celk. 0,85 mg/m 3 a CH 4 98 %). 1.0. Seznam průmyslových činností a popis zařízení dle přílohy č. 1 Spalovací zařízení včetně technologického příslušenství kotelny Teplárna Jiráskova: Celkový projektovaný jmenovitý tepelný příkon 99,96 MW t, nepřetržitý provoz. Kotel K 3 (OK 50H) je horkovodní, otápěný zemním plynem o jmenovitém tepelném příkonu 62,36 MW t. Podtlakový kotel je osazen 2 hořáky SAACKE SKVG 150 o tepelném výkonu 16,3 MW t a 2 hořáky SAACKE SG 150 s tepelným výkonem 16,3 MW t. Kotel K 4 (OK 30H) je horkovodní, otápěný zemním plynem o jmenovitém tepelném příkonu 37,6 MW t. Podtlakový kotel je osazen 1 hořákem SAACKE SKVG 180 LK 18 o tepelném výkonu 20,9 MW t a 1 hořákem SAACKE SG 180 LK 18 s tepelným výkonem 20,8 MW t. Znečištěná vzdušina z kotlů je vedena spalinovody přes výměníky tepla a tlumiče hluku do společného 110 m vysokého betonového komínu. Využití kapacity kotle K 3 je minimální (v letech 2003 až 2005 od 0 % do 10 %). 4

1.0. Seznam průmyslových činností a popis zařízení mimo rámec přílohy č. 1 Kogenerační jednotky KJ 1 a KJ 2 k výrobě elektrické energie KJ 1 a KJ 2 jsou identické s plynovými zážehovými motory, třífázovými generátory a předehřevem napájecí vody kotlů ve výměnících tepla. Projektovaná kapacita obou KJ je jmenovitý elektrický výkon 4,485 MW e a jmenovitý tepelný výkon 4,750 MW t.. Znečištěná vzdušina z KJ je vedena spalinovody přes výměníky tepla, katalyzátory CO a tlumiče hluku do společného 110 m vysokého betonového komínu s kotli. Chemická úprava vody zahrnuje úpravu podzemní surové vody ze 2 studní pro technologii teplárny. Projektovaná kapacita CHÚV je 4 m 3 /h. Úprava představuje filtraci a změkčování vody v ionexové stanici s regenerací. Dávkování chemikálií do horkovodu slouží k úpravě vratné a napájecí vody pomocí Na 2 SO 3 a Na 3 PO 4 s projektovanou kapacitou výkonu dávkovacích čerpadel 2,5 l/h a 9,1 l/h. Chlazení čerpadel s projektovaným výkonem oběhového čerpadla chladící vody 2 m 3 /h představuje dávkování nemrznoucí směsi Dowcal N do uzavřeného chladícího okruhu recirkulačních čerpadel. Vychlazovací jímka o projektované kapacitě 100 m 3 je určena k dochlazení technologické odpadní vody před jejím vypouštěním do kanalizace. Akumulační nádrže na teplou vodu o projektované kapacitě 2 x 2 500 m 3. Sklad olejů slouží ke skladování motorového oleje pro kogenerační jednotky o projektované kapacitě 2 x 5 m 3. Jedna nádrž obsahuje čerstvý mazací olej, druhá je určena ke skladování již použitého odpadního oleje. Stáčecí stanoviště olejů slouží k přečerpávání mazacího oleje z autocisteren. Stanoviště o nepropustné ploše 30 m 2 je vybaveno záchytnou jímkou se svedením případných úkapů a dešťové vody do lapače olejů. Sklad chemikálií je určen ke skladování chemických prostředků k úpravě vod v plastových sudech a nádobách. 1.0. Přímo spojené činnosti Výroba elektrické energie a tepla v kotlích teplárny a kogeneračních jednotkách Skladování chemikálií (viz výše uvedený Sklad chemikálií v kap. 2.2) Nakládání s odpadními vodami Chlazení motorů kogeneračních jednotek Chemická úprava vody (viz výše uvedená CHÚV v kap. 2.2) Poznámka: Doporučujeme zařadit do kap. 2.3 činnosti Nakládání s odpady, zahrnující systém shromažďování a předávání odpadů původce osobám ze zákona odpovědným a Monitoring a měření, obsahující plánování měření koncentrací látek znečišťujících složky životního prostředí. 5

1. Stanovisko k žádosti Na základě požadavku, č.j. KUZL 6725/2007, ze dne 31.1.2007, jsme posoudili žádost o vydání IP společnosti Zásobování teplem Vsetín a.s., pro zařízení Teplárna Jiráskova. Doporučujeme vydat IP za níže navržených závazných podmínek provozu zařízení. 6

3. Návrh závazných podmínek provozu zařízení Pokud u jednotlivých podmínek není uvedeno jinak, platí závazný termín dosažení od data nabytí právní moci IP. 1.0. Ovzduší Kategorizace jednotlivých stacionárních spalovacích zdrojů byla provedena provozovatelem v souladu s 4 odst, 10 zákona č. 86/2002 Sb., tj. tak, jak je definováno v žádosti o vydání IP a v provozním řádu zvláště velkého zdroje znečišťování ovzduší Provozní řád Teplárny Jiráskova, vypracovaném ve smyslu 11 odst. 2 zákona č. 86/2002 Sb., schváleném rozhodnutím KÚ Zlínského kraje, č.j. KUZL 20477/2005 ŽPZE-Nov, ze dne 27.9.2005 (viz příloha č. II.3 žádosti). Souhlasné předchozí stanovisko ČIŽP OI Brno, č.j. 7/OO/11633/Šé/05, ze dne 12.9.2005, ve věci vydání provozního řádu nebylo k žádosti přiloženo. Zařízení Teplárna Jiráskova je ve smyslu 4 odst. 6 zákona č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší zvláště velkým zdrojem znečišťování ovzduší. Dle přílohy č. 1 nařízení vlády č. 112/2004 Sb. je zařízení zařazeno do Národního programu zvláště velkých stacionárních zdrojů, u něhož je vypočten emisní strop pro SO 2 v hodnotě 5,9 t/rok při instalovaném tepelném příkonu 108 MW t. Provozovatel zařízení vypracoval v souladu s 5 odst. 6 a 7 zákona o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb. a nařízení vlády č. 112/2004 Sb. Plán snížení emisí Teplárna Jiráskova Vsetín pro emise TZL, SO 2 a NO x (viz příloha č. III.8 žádosti). Rozhodnutí KÚ Zlínského kraje o schválení Plánu snížení emisí, č.j. KUZL 14150/2004 ŽPZE-Nov, ze dne 28.8.2004, nebylo k žádosti doloženo. Poznámka: rozhodnutím o schválení Plánu snížení emisí byly provozovateli od 1.1.2008 stanoveny emisní stropy v hodnotách pro TZL 0,42 t/r, SO 2 0,20 t/r a NO x 85,00 t/r. ČIŽP OI Brno byl provozovateli dopisem zn. 7/OO/8919/Šé/04, ze dne 22.6.2004, stanoven Individuální měřící plán zdrojů Teplárny Jiráskova (viz příloha č. II.5 žádosti) s ohledem na minimální kapacitní využití kotle K 3 a omezené využití kotle K 4. Jednorázové měření emisí u kotle K 3 bude prováděno pouze v případě uvedení kotle do provozu v daném kalendářním roce, a to pouze pro CO a NO x. Emise HCl a HF měřeny nebudou. Uvedení kotle do provozu bude ihned hlášeno na ČIŽP. Jednorázové měření emisí u kotle K 4 bude prováděno 1 x za kalendářní rok, pokud provozní využití kotle nepřesáhne 3 500 hodin za rok, v případě vyššího využití bude měření prováděno 2 x za kalendářní rok. Měřeny budou emisní koncentrace jak CO a NO x, tak i HCl a HF. 0) Dodržovat navržené emisní limity uvedené v následujících tabulkách. 7

Tabulka 4.1.1. Návrh závazných emisních limitů pro kotel K 3 Emisní zdroj 003 Kotel K 3 (bez čištění spalin) Společný komín č. 001 s kotlem K 4 a KJ Nový zvláště velký zdroj znečišťování ovzduší Látka nebo ukazatel TZL Emisní limity podle platné legislativy (mg/m 3 ) 5 1) (ref. obsah O 2 3 %) SO 2 35 1) (ref. obsah O 2 3 %) NO x po přepočtu na NO 2 300 1) (ref. obsah O 2 3 %) CO Cl vyjádřené jako HCl F vyjádřené jako HF 100 1) (ref. obsah O 2 3 %) 50 2) (při hmotnostním toku vyšším než 500 g/h) 10 2) (při hmotnostním toku vyšším než 100 g/h) Návrh závazného emisního limitu (mg/m 3 ) Nebude měřeno * Nebude měřeno * 200 50 Nebude měřeno * Nebude měřeno * 1) nařízení vlády č. 352/2002 Sb., příloha č. 1 a 2 2) vyhláška č. 356/2002 Sb., příloha č. 1 ve smyslu 5 písm. b) nařízení vlády č. 352/2002 Sb. * závazné emisní limity nestanoveny v souladu s individuálním měřícím plánem Měření emisních koncentrací NO 2 a CO bude prováděno 1 x za kalendářní rok v případě uvedení kotle do provozu, za normálních stavových podmínek v suchém plynu při referenčním obsahu O 2 3 %. Tabulka 4.1.2. Návrh závazných emisních limitů pro kotel K 4 Emisní zdroj 004 Kotel K 4 (bez čištění spalin) Společný komín č. 001 s kotlem K 3 a KJ Stávající zvláště velký zdroj znečišťování ovzduší Látka nebo ukazatel TZL Emisní limity podle platné legislativy (mg/m 3 ) 5 1) (ref. obsah O 2 3 %) SO 2 35 1) (ref. obsah O 2 3 %) NO x po přepočtu na NO 2 300 1) (ref. obsah O 2 3 %) CO Cl vyjádřené jako HCl F vyjádřené jako HF 100 1) (ref. obsah O 2 3 %) 50 2) (při hmotnostním toku vyšším než 500 g/h) 10 2) (při hmotnostním toku vyšším než 100 g/h) Návrh závazného emisního limitu (mg/m 3 ) Nebude měřeno * Nebude měřeno * 1) nařízení vlády č. 352/2002 Sb., příloha č. 1 a 2 2) vyhláška č. 356/2002 Sb., příloha č. 1 ve smyslu 5 nařízení vlády č. 352/2002 Sb. * závazné emisní limity nestanoveny v souladu s individuálním měřícím plánem 200 50 50 10 8

Jednorázové měření emisních koncentrací NO 2 a CO bude prováděno 1 x za kalendářní rok v případě využití kapacity kotle do 3 500 hodin v roce, nad 3 500 hodin v roce bude měření provedeno 2 x za kalendářní rok, za normálních stavových podmínek v suchém plynu při referenčním obsahu O 2 3 %. Měření emisí HCl a HF bude provedeno s četností 1 x za 3 kalendářní roky za normálních stavových podmínek ve vlhkém plynu. Tabulka 4.1.3. Návrh závazných emisních limitů pro kogenerační jednotky KJ 1 a KJ 2 Emisní zdroj 001 KJ 1 002 KJ 2 (katalyzátory CO) Látka nebo ukazatel Emisní limity podle platné legislativy (mg/m 3 ) NO x po přepočtu na NO 2 500 1) (ref. obsah O 2 5 %) Návrh závazného emisního limitu (mg/m 3 ) 500 Společný komín č. 001 s kotli K 3 a K 4 Nové velké zdroje znečišťování ovzduší CO 650 1) (ref. obsah O 2 5 %) 650 1) nařízení vlády č. 352/2002 Sb., příloha č. 4, bod 1.1.6 Jednorázové měření emisních koncentrací NO 2 a CO bude prováděno 1 x za kalendářní rok, za normálních stavových podmínek v suchém plynu při referenčním obsahu O 2 5 %. 1) Provozovatel bude plnit podmínky rozhodnutí KÚ Zlínského kraje o schválení Plánu snižování emisí. Poznámka: Snížení emisních limitů vychází z posouzení BAT parametrů pro danou technologii spalování, typů koncového čištění, včetně porovnání s obdobnými technologiemi v ČR a návrhu závazných podmínek pro ovzduší, uvedených v kap. 13.1 žádosti. V průběhu řízení budou schváleny aktualizované Soubory technických provozních parametrů a technickoorganizačních opatření (provozní řád) ve smyslu 11 odst. 2 zákona č. 86/2002 Sb. pro zvláště velký a velký zdroj znečišťování ovzduší, zpracovaný dle přílohy č. 10 vyhlášky č. 356/2002 Sb. Aktualizovaný provozní řád bude odsouhlasen OI ČIŽP. V provozním řádu budou doplněny podmínky z IP. 1.0. Voda Poznámka: Provozovatel má vydáno povolení Okresního úřadu Vsetín, referátu životního prostředí, zn.: 10 373/01-231/2, ze dne 1.11.2001, k odběru podzemní vody z vodního zdroje dvou vrtaných studní HV1, HV2, situovaných na pozemku p.č.8100/3 k.ú. Vsetín 9

1) v množství: maximálně 0,7 l/s denně 40 m 3 /den měsíčně 1250 m 3 /měsíc ročně 15 000 m 3 /měsíc pro účely zásobování výtopny (teplárny) technologickou vodou. Provozovatel v rámci řízení o vydání IP vznáší požadavek na zvýšený odběr maximálního množství odebírané podzemní vody z 1250 m 3 /měsíc na 2000 m 3 /měsíc. Výše uvedené povolení bude( po doplnění dle požadavku provozovatele) nahrazeno řízením o vydání IP. Poznámka: Provozovatel má vydáno povolení Okresního úřadu Vsetín, referátu životního prostředí, zn.: ŽP 5884/97-231/1, ze dne 6.10.1997, k vypouštění odpadních vod do veřejné kanalizace města Vsetín v množství: měsíční maximum 150 m 3 /měs. roční 1 000 m 3 /rok v kvalitě: rozpuštěné látky 6 000 mg/l ostatní ukazatele v souladu s kanalizačním řádem Poznámka: Provozovatel má zpracován Plán opatření pro havarijní zhoršení jakosti vod Havarijní plán pro případ úniku závadných látek v Teplárně Jiráskova, zpracovaný dle vyhlášky č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků. Havarijní plán bude schválen v řízení o vydání IP. Surová voda pro zásobování teplárny technologickou vodou je odebírána ze dvou vrtaných studní HV1 a HV2. Voda se nejprve filtruje ve filtru Self Cleening 1¼", tento zachytí nečistoty do 50 µm. Filtrovaná voda jde dále do změkčovací stanice, tvořenou dvěma ionexovymi filtry s katexovou náplní. Po změkčení jde voda přes elektroventil do zásobní podzemní betonové nádrže (300 m 3 ), která je opatřena snímačem hladiny. Pitná voda je dodávána z vodovodu pro veřejnou potřebu na základě smluvního vztahu. Množství dodávané pitné vody je měřeno vodoměrem na vstupu do zařízení. Odpadní technologické vody vznikající v zařízení jsou svedeny do vychlazovací jímky a následně do kanalizace pro veřejnou potřebu.. Kanalizace v areálu zařízení je dělená (dešťová a odpadní). Srážkové odpadní vody jsou vypouštěny do splaškové kanalizace. Do splaškové kanalizace jsou svedeny srážkové vody ze zpevněných ploch a srážkové vody z odizolované plochy stáčiště olejů (po zachycení ropných látek v lapači olejů). Splaškové odpadní vody se vypouštějí do odpadní kanalizace a následně do kanalizace pro veřejnou potřebu, která je zaústěna do ČOV Vsetín, ve správě akciové společnosti Vodovody a kanalizace Vsetín. Množství vypouštěných odpadních vod se stanovuje dle množství odebrané vody. Množství vypouštěných srážkových vod je stanoveno výpočtem. 10

1.0. Hluk, vibrace a neionizující záření a) Hluk Poznámka: Měření hladiny akustického tlaku na hranici pozemku nebylo dosud provedeno. 1) Dodržovat nejvyšší přípustné hodnoty hluku stanovené v nařízení č. 148/2006 Sb. Denní doba 50 db (6,00 až 22,00) Pro noční dobu 40 db (22,00 až 6,00) b) Vibrace Závazné podmínky nejsou navrženy c) Neionizující záření Závazné podmínky nejsou navrženy 1.0. Nakládání s odpady Se vzniklými odpady bude nakládáno dle zákona č.185/2001 Sb., ve znění zákona č. 106/2005 Sb. o odpadech a jeho prováděcích předpisů. Poznámka: Provozovatel má vydán rozhodnutím Městského úřadu Vsetín, odboru životního prostředí, zn. MÚVS 824/2005/OŽP/080/Mš, ze dne 2.2.2005, souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady (viz příloha č. II.4 žádosti). Provozovatel vypracoval Plán odpadového hospodářství pro Zásobování teplem Vsetín a.s. (viz příloha č. VII žádosti). Stanovisko KÚ Zlínského kraje ke zpracovanému POH nebylo k žádosti doloženo. V kap. 5.1.2 žádosti je uveden Sklad olejů se 2 ks nádrží na motorové oleje, z nichž jedna je využívána pro ukládání již použitého oleje. Z žádosti není jasné, zda se jedná o skladování tohoto oleje nebo nádrž slouží jako shromažďovací místo. Z tabulky v kap. 10.1 žádosti o produkci odpadů není zřejmé, jak původce nakládá s využitelnými druhy odpadů, vytříděnými z odpadu katal. č. 20 03 01 Směsný komunální odpad. Souhlasy budou nahrazeny řízením o vydání IP. K ústnímu jednání provozovatel může aktualizovat seznam N odpadů pro zařízení Teplárna Jiráskova, které budou zahrnuty do IP. 0) Provozovatel vyjasní na ústním jednání o vydání IP způsob nakládání s odpadem katalogového čísla 13 02 08 Jiné motorové, převodové a mazací oleje ve Skladu olejů. 0) Provozovatel doloží na ÚJ o vydání IP způsob nakládání s využitelnými druhy odpadů, vytříděnými z odpadu katalogového čísla 20 03 01 Směsný komunální odpad. 1.0. Opatření k vyloučení rizik po ukončení činnosti Tři měsíce před ukončením provozu bude předložen povolovacímu orgánu Plán postupu ukončení provozu podléhající schválení všemi dotčenými orgány. 11

1.0. Ochrana zdraví člověka, zvířat a životního prostředí Závazné podmínky nejsou navrženy. Poznámka: Všechny bezpečnostní listy nebezpečných chemických látek a přípravků musí odpovídat požadavkům vyhlášky č. 231/2004 Sb. a 23 zákona č. 356/2003 Sb. Podle zákona č. 356/2003 Sb. je třeba označit používané chemické látky a chemické přípravky, skladované nebezpečné chemické látky a přípravky. Pověřená osoba nakládající s nebezpečnými chemickými látkami musí mít trvale k dispozici bezpečnostní listy všech chemických látek. Při periodickém školení obslužného personálu zdůrazňovat i hlediska související s ochranou zdraví a životního prostředí. 1.0. Hospodárné využití surovin a energie Poznámka: Provozovatel nepředložil k žádosti Energetický audit společnosti, vyplývající ze zákonného ustanovení 9 odst. 3, písm c) zákona č. 406/2000 Sb. a 10 odst. 2 vyhlášky č. 213/2001 Sb. Dle údajů uvedených provozovatelem v kap. 7.4.1 žádosti činí jeho celková roční spotřeba energie 526 538 GJ (údaj z roku 2005). 0) Provozovatel zajistí zpracování Energetického auditu společnosti dle výše uvedené zákonné povinnosti. T: bude dohodnut na ústním jednání o žádosti. 1) Provozovatel na základě závěrečné zprávy a doporučené varianty auditora Energetického auditu společnosti předloží na KÚ ZK, odbor ŽPZ, návrh na realizaci nápravných opatření, dotýkajících se posuzovaného zařízení v oblasti úspor energií, surovin a materiálů. T: bude dohodnut na ústním jednání o žádosti. 1.0. Opatření pro předcházení haváriím Poznámka: Provozovatel nepředložil v žádosti o vydání IP ve smyslu 4 odst. 8 zákona č. 59/2006 Sb. o prevenci závažných havárií protokolární oznámení o hodnocení rizikovosti zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A či B, ze kterého by vyplynulo, že objekty zařízení, v nichž jsou umístěny či využívány nebezpečné chemické látky a přípravky, nesplňují podmínky pro limitní množství dle tabulky I či tabulky II přílohy č. 1 zákona a také součty jejich poměrného množství jsou menší jak 1. Rovněž stanovisko KÚZK k výše uvedenému oznámení nebylo k žádosti doloženo. Poznámka: Provozovatel předloží ve smyslu 4 odst. 8 zákona č. 59/2006 Sb. o prevenci závažných havárií k datu ÚJ protokolární hodnocení rizikovosti objektu či zařízení, v nichž jsou skladovány a používány nebezpečné chemické látky a přípravky. 12

1.0. Opatření týkající se situací odlišných od podmínek běžného provozu Závazné podmínky nejsou navrženy. 1.0. Dálkové přemisťování znečištění a zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku Poznámka: Rozptylová studie zařízení pro Teplárnu Jiráskova, hodnotící vliv škodlivých emisí ze zařízení na imisní situaci v jeho okolí, nebyla k žádosti předložena. Dle předložených podkladů zařízení není zdrojem dálkového přenosu znečištění (viz kap. 3.1 žádosti). Závazné podmínky nejsou navrženy. 1.0. Další podmínky Závazné podmínky nejsou navrženy 1.0. Kontrola a monitorování Viz. kapitola 4.1. a kapitola 4.13 1.0. Postup vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení Provozovatel zařízení je povinen podle příslušných právních předpisů: předložit dílčí roční zprávu plnění podmínek IP KÚZK, odboru životního prostředí a zemědělství, ke 30. 4. běžného roku, ohlásit KÚ ZK plánovanou změnu zařízení, neprodleně hlásit dotčeným orgánům všechny mimořádné situace, havárie zařízení a havarijní úniky znečišťujících látek ze zařízení do životního prostředí, 1. Vypořádání se stanovisky a připomínkami účastníků řízení Poznámka: Zpracovatel Vyjádření CENIA od dotčených orgánů státní správy. neobdržel od KÚ Zlínského kraje žádná stanoviska 1. Stanovení BAT Zpracovatel žádosti provedl posouzení BAT v kapitolách 5.4; 7.1.5; 8.9 a 10.12 žádosti o vydání IP věcně i obsahově správně s použitím dokumentu BREF Reference Document 13

on Best Available Techniques for Large Combustion Plants, May 2005, k jehož závěrům nemáme připomínky. Tabulka 6.1. Plnění jednotlivých ukazatelů BAT technologie Předmět porovnání Technologické nebo technické řešení zař. (skutečnost) Nejlepší dostupná technika BAT Plnění hlediska 1. Spalování ZP s využitím odpadního tepla spalin na ohřev vratného kondenzátu a napájecí vody kotlů. Spaliny nejsou čištěny. Jako palivo se používá zemní plyn. Kotly jsou osazeny nízkoemisními (LowNox) hořáky. Energetická účinnost kotlů je 89 %. Elektrická účinnost KJ - 41,3 %. 1. Využití odpadního tepla k ohřevu napájecí vody, použití LowNox hořáků, recirkulace spalin, energetická účinnost kotlů 75-85 %. Automatizované řízení spalovacího procesu. Elektrická účinnost KJ 35 45 %. 1. Shoda s BAT Kotel K 3 a K 4 2. Emise při spalování ZP (standardní podmínky, 3 % O 2 ) K 3 K 4: NO x 137 155 mg.m -3 CO 3 4,3 mg.m -3 2. Emisní limity při spalování ZP (standardní podmínky, 3 % O 2 ): NO x 50 100 mg.m -3 CO 30 100 mg.m -3 2. Částečná shoda z BAT. BAT limity jsou určeny pro stávající stacionární zdroje emisí. BAT limity jsou dodrženy pro CO. Národní emisní limity jsou dodrženy. 3. Emise při spalování ZP (standardní podmínky, 5 % O 2 ) KJ 1 KJ 2: NO x 312,2 488,2 mg.m -3 CO 351,9 412,9 mg.m -3 3. Emisní limity při spalování ZP (standardní podmínky, 15 % O 2 ): NO x 20 100 mg.m -3 CO 30 100 mg.m -3 3. Částečná shoda z BAT. BAT limity jsou určeny pro stávající stacionární zdroje emisí. Národní emisní limity jsou dodrženy. 4. Odpadní vody (odluhy a odkaly kotlů, prací vody z CHÚV) jsou svedeny do vychlazovací tří-komorová podzemní jímky, která je napojena přepadem na kanalizaci zakončenou čistírnou odpadních vod. 4. Sedimentace a chemické čištění odpadní vody, neutralizace odpadních vod (odkaly a odluhy kotlů, prací vody filtrů). 4. Částečná shoda z BAT. Odpadní voda není před vypuštěním do kanalizace neutralizována ani chemicky čištěna (používá se jenom sedimentace v tříkomorové podzemní jímce). 14

1. Souhrnné hodnocení BAT 1.0. Použití nízkoodpadové technologie Základním palivem v Teplárně Jiráskova je zemní plyn. Vyrábí horkou vodu ve dvou kotlích a elektrickou energii ve dvou kogeneračních jednotkách. Kotel K 3 a K 4 spalují zemní plyn. Kogenerační jednotky KJ 1 a KJ 2 tvoří dva spalovací motory na zemní plyn. K nakládání s odpady jsou vybírány přednostně firmy, které odpady dále využívají. Důsledné sledování a řízení spalovacího procesu zaručuje minimalizaci vzniku odpadů, resp. nezvyšování jejich množství. Hledisko je plněno. 1.0. Použití látek méně nebezpečných Ve výrobním procesu Teplárny Jiráskova se používají pouze běžné chemické látky. Nebezpečné látky a přípravky podle zákona č. 356/2003 Sb. a závadné látky podle zákona č. 254/2001 Sb., jsou používány při chemické úpravě vod, a to jen v míře nezbytně nutné z užitného hlediska. Všechny nebezpečné látky jsou opatřeny BL, podle kterých je s látkami nakládáno. Hledisko je plněno. 1.0. Podpora zhodnocování a recyklace látek Při výrobě horké vody a elektrické energie vedlejší produkty výroby nevznikají. Ostatní produkované odpady jsou předávány externím firmám, u nichž je zajištěno v souladu s legislativními předpisy prioritně jejich využití, případně odstranění. Hledisko je plněno. 1.0. Srovnatelné procesy Vlastní spalovací proces, chlazení a příprava procesních vod je řešena dle běžných metod pro danou oblast činnosti. Použitá spalovací technika je vyprojektována k výrobě horké vody a k výrobě elektrické energie. Zařízení je srovnatelné s podobnými zařízeními v ČR i ve světě. Hledisko je plněno. 1.0. Technický pokrok Technologické zařízení výroby horké vody a elektrické energie v Teplárně Jiráskova je zařízení, které je na úrovni současného technického pokroku v tomto průmyslovém odvětví. Zařízení splňuje požadavky na aplikaci nejlepších dostupných technik pro spalování zemního plynu. Technický pokrok se projevuje také v oblasti systému řízení, bezpečnosti práce a obecně managementu. Hledisko je plněno. 15

1.0. Charakter, účinky a množství emisí a) Emise do ovzduší Porovnání emisních parametrů posuzovaného zařízení s nelepšími dostupnými technikami (BAT) je žadatelem přehledně tabulkově uvedeno v kap. 8.9 žádosti. Posuzované zařízení plní legislativou předepsané národní emisní limity. Tabulka 7.6.1 Porovnání emisí plynových kotlů K 3 a K 4 a kogeneračních jednotek KJ 1 a KJ 2 s doporučenými hodnotami BAT Zařízení Kotel K 3 Kotel K 4 KJ 1 KJ 2 Látka nebo ukazatel Parametr BAT (mg/m 3 ) Ref. obsah O 2 15 % Parametr zařízení (mg/m 3 ) Ref.obsah O 2 Kotle 3 % KJ 5 % Ref.obsah O 2 15 % Zdůvodnění rozdílů TZL 5 neměřeno Nelze posoudit SO 2 10 neměřeno Nelze posoudit NO x 50 100 142,3 47,4 V souladu s BAT CO 30 100 4,3 1,4 V souladu s BAT TZL 5 neměřeno Nelze posoudit SO 2 10 neměřeno Nelze posoudit NO x 50 100 137 155 46 52 V souladu s BAT CO 30 100 3 4 1 V souladu s BAT NO x 50 100 391 488,2 147 183 Nevyhovuje BAT CO 30 100 351,2 402,9 132 152 Nevyhovuje BAT NO x 50 100 312,2 117 Nevyhovuje BAT CO 30 100 412,9 155 Nevyhovuje BAT U horkovodních plynových kotlů K 3 a K 4 nelze posoudit s BAT hodnoty emisí TZL a SO 2. Hodnoty emisí NO x a CO jsou podstatně podkračovány. U plynových KJ se zážehovými motory a katalyzátory CO na straně spalin naměřené hodnoty emisí NO 2 a CO překračují doporučené limity BAT. Hledisko u kotlů K 3 a K 4 je plněno. Hledisko u kogeneračních jednotek KJ 1 a KJ 2 není v souladu s BAT. b ) Emise do vody Odpadní vody z Teplárny Jiráskova jsou vypouštěny do kanalizace pro veřejnou potřebu města Vsetín na základě povolení Okresního úřadu Vsetín, referátu životního prostředí, k vypouštění odpadních vod do veřejné kanalizace města Vsetín. Rozpuštěné látky v odpadních vodách jsou vypouštěny v kvalitě 6000 mg/l, ostatní ukazatelé jsou v souladu s kanalizačním řádem města Vsetín. Hledisko z pohledu emisí pro jednotlivé technologie nelze zhodnotit. c) Emise hluku, vibrací a neionizujícího záření Hledisko nelze zhodnotit. 16

1.0. Datum uvedení zařízení do provozu Jednotlivá zařízení byla uvedena do provozu: Horkovodní plynový kotel K3 v r. 1992 Horkovodní plynový kotel K4 v r. 1975 Kogenerační jednotka KJ 1 v r. 1999 Kogenerační jednotka KJ 2 v r. 1999 Chemická úpravna vody v r. 1989 Akumulační nádrž na teplou vodu v r. 1989 1.0. Doba potřebná k zavedení BAT Provoz je standardním provozem se standardními technologiemi v dané lokalitě. Hledisko je plněno 1.0. Spotřeba a druh surovin používaných v technologickém procesu a jejich energetická účinnost Hospodárné využívání surovin, paliv a energií vychází ze sledování bilance a analýzy materiálových a energetických toků provozovatele. Suroviny jsou používány v míře nezbytně nutné pro výrobní proces, např. oleje a mazadla jako náplně strojního zařízení, chemické látky a přípravky pro chemickou úpravu vody. Dle palivo-energetické bilance mezi vstupy do zařízení představují především palivo (zemní plyn), elektrická energie a voda (technologická, pitná). Neméně důležité je dodržování předepsaných technologických postupů. Hledisko je plněno 1.0. Požadavek prevence nebo omezení celkových dopadů emisí na životní prostředí a rizik s nimi spojených na minimum pro provoz jednotlivých objektů Teplárny Jiráskova jsou zpracovány provozní a manipulační řády zahrnující i požadavky na předcházení havarijních stavů zařízení, v provozu Teplárny Olomouc jsou nebezpečné látky podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií v množství menších než prahové hodnoty tohoto zákona. Hledisko je plněno. 1.0. Požadavek prevence a omezení celkových dopadů emisí Provozovatel zařízení bude tento požadavek plnit pravidelnou revizní činností na zařízeních, prováděním oprav podle schválených plánů a pravidelnou údržbou. Postup při jednotlivých činnostech bude specifikován v interních předpisech společnosti a bude postupováno v souladu s ustanoveními Havarijního plánu, zpracovaného dle 39 odst. 2 vodního zákona. Hledisko je plněno. 17

1. Seznam použité legislativy Dokument Číslo Název o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném zákon 76/2002 Sb. registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci) kterým se mění zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými zákon 82/2004 Sb. látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů o prevenci závažných havárií způsobených vybranými zákon 59/2006 Sb. nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií) zákon 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší) zákon 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) zákon 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů zákon 106/2005 Sb. úplné znění zákona č. 185/2001 Sb. zákon 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) zákon 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky zákon a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě 353/1999 Sb. jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií) zákon o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně 356/2003 Sb. některých zákonů zákon 359/2003 Sb. kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií zákon 406/2000 Sb. o hospodaření energií nařízení vlády 61/2003 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech nařízení vlády 353/2002 Sb. kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší nařízení vlády 615/2006 Sb. O stanovení emisních limitů a dalších podmínek provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší nařízení vlády 368/2003 Sb. o integrovaném registru znečišťování nařízení vlády 502/2000 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací vyhláška 213/2001 Sb. kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetického auditu vyhláška 231/2004 Sb. kterou se stanoví podrobný obsah bezpečnostního listu k nebezpečné chemické látce a chemickému přípravku 18

Vyhláška vyhláška vyhláška vyhláška vyhláška vyhláška vyhláška kterou se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší emitujících 355/2002 Sb. těkavé organické látky z procesů aplikujících organická rozpouštědla a ze skladování a distribuce benzinu kterou se mění vyhláška MŽP č. 355/2002 Sb., kterou se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních 509/2005 Sb. zdrojů znečišťování ovzduší emitujících těkavé organické látky z procesů aplikujících organická rozpouštědla a ze skladování a distribuce benzinu kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry 356/2002 Sb. obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování. kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu 381/2001 Sb. a odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů) 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady kterou se stanoví vzor žádosti o vydání integrovaného povolení, 554/2002 Sb. rozsah a způsob jejího vyplnění kterou se stanoví forma a způsob vedení evidence podkladů 572/2004 Sb. nezbytných pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování 1. Seznam použitých zkratek BAT Nejlepší dostupná technika (Best Available Technique) BREF Referenční dokument ČIŽP OI Česká inspekce životního prostředí oblastní inspektorát ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav ČOV Čistírna odpadních vod EIA Posuzování vlivů na životní prostředí EMS Systém environmentálního managementu CHÚV Chemická úpravna vody IP Integrované povolení KJ Kogenerační jednotka KÚZK, odbor ŽPZ Krajský úřad Zlínského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství k. ú. Katastrální území p.č. Parcelní číslo MŽP Ministerstvo životního prostředí POH Plán odpadového hospodářství VZZO Velký zdroj znečišťování ovzduší ZVZZO Zvláště velký zdroj znečišťování ovzduší 19