VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY ÚZEMNĚ PROMÍTNUTELNÉ INDIKÁTORY UDRŽITELNÉHO ROZVOJE

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA ARCHITEKTURY FACULTY OF ARCHITECTURE ÚSTAV TEORIE FAKULTY ARCHITEKTURY DEPARTMENT OF THEORY - FACULTY OF ARCHITECTURE ÚZEMNĚ PROMÍTNUTELNÉ INDIKÁTORY UDRŽITELNÉHO ROZVOJE INDICATORS OF SPATIAL SUSTAINABLE DEVELOPMENT DISERTAČNÍ PRÁCE DISERTATION THESIS AUTOR PRÁCE /AUTHOR VEDOUCÍ PRÁCE / SUPERVISOR Ing. MARTIN MAŠTÁLKA doc. Ing. arch. V. ŠILHÁNKOVÁ, Ph.D. BRNO 2009

Zadání práce Cíl práce: Cílem disertační práce je analýza indikátorů udržitelného rozvoje a vymezení územně promítnutelných indikátorů udržitelného rozvoje na lokální úrovni. Práce se zaměří na výběr/formulaci indikátoru(ů) a na návrh, příp. vhodnou úpravu, metodiky indikátorů, které jsou významné pro měření udržitelnosti územního rozvoje sídel. Cíl práce anglicky: The aim of the thesis is to analyse sustainable development indicators in the field of local spatial planning. The thesis is focused on the selection of indicators eligible for the sustainable urban planning. The new designed methodology could be accomplished by the adapting of existing methodology if suitable urban planning. Popis úkolu: Územně plánovací praxe minulých desetiletí byla vždy zaměřena především na řešení extenzivního rozvoje sídel. S postupným vývojem, ale především s příchodem nového stavebního zákona se do povědomí územních plánovačů dostává pojem udržitelné územní plánování a v rámci územně plánovací činnosti je třeba začít sledovat také některé ukazatele udržitelného rozvoje. Úkolem této práce je doplnit zákonem dané ukazatele (zejména stanovené v ÚAP) o územně promítnutelné indikátory udržitelného rozvoje. Navržené indikátory by měly být využitelné pro všechny sídelní jednotky tj. stejně tak pro malé obce jako pro velká města. Za tímto účelem je možné využít určité skladebnosti indikátorů. Indikátory musí být navrženy, aby odrážely dopady územního plánování na udržitelný rozvoj sídla. Popis úkolu anglicky: The urban planning praxis of the last periods was always focused on the extensive spatial development. In last years, together with new urban planning law, the idea of sustainable development also appeared in the field of urban planning. This fact forced the planning departments to look for the measurable spatial and land-use indicators. The aim of the thesis is to complete the indicator s list which is defined by the Czech urban planning law, with the items of local urban planning. The indicators set should be usable for all size of settlement - villages, towns and cities in the Czech Republic. The indicators should make a jigsaw with the picture of the sustainability of urban planning of the village/town/city development.

Klíčová slova: Územní rozvoj, dynamika územního rozvoje, využití území, dostupnost služeb, mobilita obyvatel, indikátory udržitelného rozvoje, územní plán, územní plánování, udržitelný rozvoj. Abstrakt: Cílem práce bylo zanalyzovat dostupné indikátory a dostupná data využitelná pro udržitelné územní plánování. Na základě těchto analýz byly následně navrženy územně promítnutelné indikátory udržitelného rozvoje. Základní podmínkou pro navržené indikátory byla dostupnost dat a pokud možno co nejjednodušší postup výpočtu. V rámci této práce byly vyhodnocovány a navrženy indikátory ve třech základních oblastech: udržitelné využívání území dostupnost základních služeb doprava v rámci sídla Jedním z požadavků na navrženou sadu byla její využitelnost pro všechny velikosti měst České republiky. Protože však v některých případech s rostoucím územím vypovídací schopnost indikátorů klesala, byla nakonec zvolena sada vzájemně skladebných indikátorů. To znamená, že byl stanoven vždy základní indikátor, měřitelný pro sídla všech velikostí. Dalším stupněm byla metodika upravená pro středně velká města. Ta již vyžaduje sběr některých dat a v některých případech i speciální software. Třetím stupněm je metodika pouze pro velká města, kde dochází k podrobnému zkoumání sledovaných jevů a navržené indikátory mají tak maximální vypovídací schopnost. Součástí práce je jak teoretické navržení metodiky, tak její ověření v praxi. Key words: Sustainable development indicators, urban development dynamics, landuse, access to public services, indicators of sustainable development, master plan, spatial planning, sustainable development. Abstract: The aim of the thesis was to analyse indicators and data sets used in the field of sustainable spatial plannig. On the base of the analyses there were spatial indicators of the sustainable development designed. The basic condition to design new indicators it was the accessibility to the elementary datas. The other condition was to design very simply methodology that could be use also for measuring in very small location. The thesis designed idnicators in three main areas of the spatial planning: landuse, accessibility of the services,

inner city/town/village traffic. One of the demands for the new indicators set was it s efficiency for all kinds of the cities in the Czech Republic. This demand was fullfilled by the 3 level methodolgy the main indicator was measurable for all kinds of settlemets small villages, small and middle towns and also for cities. The basic methodology (for small villages) was very simple. Indicators were computed from very easy accesible data sets. And this methodology could also be used for larger settlements without any problems. The second level for small and middle towns sometimes needs special surveys or special hardware and software. The top of the pyramid is the methodology for cities. In this level there are used detailed analyses and computing methods. The thesis designes the methodology and also checks the practical application up.

MAŠTÁLKA, M. Územně promítnutelné indikátory udržitelného rozvoje. Brno, 2009. 131 s., 14 s. příloh. Disertační práce na Fakultě architektury Vysokého učení technického v Brně, Ústav teorie Vedoucí disertační práce doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D.

Prohlašuji: Tuto práci jsem vypracoval samostatně. Veškeré literární prameny a informace, které jsem v práci využil, jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Brno, 2009

Poděkování Děkuji své školitelce, paní docentce Ing. arch. Vladimíře Šilhánkové, Ph.D. za její cenné rady a připomínky při vedení mé disertační práce. Také děkuji panu profesoru Ing. arch. Janu Koutnému, CSc., který vedl mou práci v jejích ranných fázích a dal tak mému výzkumu základní směr. Poděkování patří též mé rodině, především za jejich trpělivost a podporu v období celého doktorského studia.

1 ÚVOD...3 2 TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ...4 2.1 Mezinárodní souvislosti...4 2.2 Udržitelný rozvoj v České republice...8 3 INDIKÁTORY UDRŽITELNÉHO ROZVOJE...9 3.1 Teoretický úvod k indikátorům udržitelného rozvoje...9 3.1.1 Základní pojmy...9 3.1.2 Typy indikátorů...10 3.1.3 Hodnocení indikátorů...11 3.2 Příklady sad indikátorů udržitelného rozvoje...13 3.3 Indikátory udržitelného rozvoje na úrovni České republiky...15 3.4 Indikátory udržitelného rozvoje na úrovni krajů České republiky...16 3.5 Indikátory udržitelného rozvoje na místní úrovni...16 3.5.1 Územně analytické podklady...17 3.5.2 Indikátory pro malé obce...17 3.5.3 Indikátory NSZM...19 3.5.4 Sada Společných evropských indikátorů ECI...23 3.6 Indikátory udržitelného rozvoje a stavební zákon...26 3.6.1 Územně analytické podklady...27 3.6.2 Rozbor udržitelného rozvoje území...28 4 ZHODNOCENÍ EXISTUJÍCÍCH INDIKÁTOROVÝCH SAD NA MÍSTNÍ ÚROVNI...29 5 NAVRŽENÉ INDIKÁTORY...31 5.1 Dostupnost místních veřejných prostranství a služeb...33 5.1.1 Zjednodušené měření pro malá sídla (venkovského charakteru)...36 5.1.2 Standardní metodika měření pro malá a středně velká sídla...38 5.1.3 Metodika pro velká sídla velká města...43 5.2 Dynamika územního rozvoje...50 5.2.1 Zjednodušené měření pro malá sídla (venkovského charakteru)...51 5.2.2 Standardní metodika měření pro malá a středně velká sídla...56 5.2.3 Metodika pro velká sídla velká města...56 5.2.4 Rozšířená metodika pro velká sídla velká města...63 5.3 Mobilita a místní přeprava cestujících...69 5.3.1 Zjednodušené měření pro malá sídla (venkovského charakteru)...71 5.3.2 Standardní metodika měření pro malá a středně velká sídla...76 5.3.3 Metodika pro velká sídla velká města...77 6 PRAKTICKÉ OVĚŘENÍ NAVRŽENÝCH INDIKÁTORŮ A JEJICH SKLADEBNOSTI...79 6.1 Dostupnost místních veřejných prostranství a služeb...79 6.1.1 Zjednodušené měření pro malé obce...79 6.1.2 Standardní metodika měření pro malá a středně velká sídla...84 6.1.3 Metodika pro velká sídla velká města...91 6.1.4 Vyhodnocení dostupnosti dat a skladebnosti indikátoru...94 6.2 Dynamika územního rozvoje...95 6.2.1 Zjednodušené měření pro malé obce...95 6.2.2 Standardní metodika měření pro malá a středně velká sídla...103 6.2.3 Metodika pro velká sídla velká města...103

6.2.4 Rozšířená metodika pro velká sídla velká města...109 6.2.5 Vyhodnocení dostupnosti dat a skladebnosti indikátoru...113 6.3 Mobilita a místní přeprava cestujících...114 6.3.1 Zjednodušené měření pro malé obce...114 6.3.2 Standardní metodika měření pro malá a středně velká sídla...114 6.3.3 Metodika pro velká sídla velká města...114 6.3.4 Vyhodnocení dostupnosti dat a skladebnosti indikátoru...116 7 ZÁVĚR...117 8 SEZNAM TABULEK:...120 9 SEZNAM OBRÁZKŮ:...123 10 SEZNAM GRAFŮ:...125 11 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ...127 12 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK...130 13 SEZNAM PŘÍLOH...131 2

1 ÚVOD Nejstarším odvětvím lidské činnosti, které využívá ukazatelů/indikátorů je zřejmě ekonomika. Výše odměny a směnného kurzu komodit byla vždy nutnou až nepostradatelnou součástí života lidí. Indikátory výše majetku, potažmo společenského postavení tak od počtu slepic či velbloudů, přes velikost rodinného sídla a počet kop zlata, po výši bankovního konta a velikost vlastněného vozu, vnímá jíž po dlouhá staletí valná většina lidí. V ostatních oblastech života se začaly indikátory uplatňovat se zvýšenou intenzitou ve 2. polovině 20. století. Územně promítnutelné ukazatele sice můžeme v určitých modifikacích sledovat také již řadu století, avšak povětšinou sloužily spíše k výběru daní nebo navrhování nových lokalit či měst, než k vyhodnocování stávajícího stavu a navrhování opatření k omezení negativních vlivů rozvoje nejen na životy samotných obyvatel měst, ale také na životní prostředí. Konec 20. století byl především ve východní Evropě ve znamení všeobecného opovržení jakýmkoliv plánováním. Avšak praxe ukázala, že plánování rozvoje měst a regionů je nutností omezující ztráty z nekoncepční činnosti a že především v moderní době je třeba strategie stanovovat a naplňovat. Od tohoto zjištění byl jen krůček ke strategickému plánování. Jeho počátky ve veřejné správě byly stejně jako v mnoha jiných oborech nejednoduché a mnohé chyby upozornily na nutnost nejen plánování jako takového, ale také existence následného monitoringu a důsledného vyhodnocování dosažených výsledků. Do určité míry se tak do plánování věcí veřejných přenesl způsob plánování výroby v privátní, resp. podnikové sféře, potažmo z vojenského prostředí, kde má strategické plánování svůj prvotní původ. Na konci minulého století vznikla velká poptávka po způsobu měření dosažení cílů rozvojových strategií. Mnoho oblastí není složité sledovat, ale oblast kvality veřejné správy patří mezi oblasti, jejichž monitorování, ale především výsledky její práce není jednoduché zodpovědně hodnotit. K tomu, aby k takovému hodnocení mohlo dojít a to ať již z kritického hlediska oponování některých rozhodnutí, tak třeba i sebereflexe vlastní veřejné správy by měly přispět i výsledky mé disertační práce. Samozřejmě obsažení hodnocení celé práce veřejné správy není v možnostech ani několika desítek disertačních prací, proto jsem si vzhledem k zaměření svého studia i své pracovní činnost vybral pouze jednu dílčí oblast - územní plánování, resp. územně promítnutelné indikátory udržitelného rozvoje. 3

2 TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ 2.1 MEZINÁRODNÍ SOUVISLOSTI Přestože v našich krajích se myšlenky a principy trvale udržitelného rozvoje neprosazují dlouho, první obavy o možnosti trvalého růstu se objevují již v roce 1960 v zakládací listině Organizace pro hospodářskou soutěž. Tehdy ještě pouze jako obavy v případě růstu společenského produktu. Vzhledem k dramatickému růstu znečištění životního prostředí v 60. letech 20. století, se tímto problémem začíná systémově zabývat stále větší počet vědeckých týmů, které obecně dospěly k závěru, že v uzavřeném systému konečných zdrojů není kvantitativní růst trvale možný. 1 Jednou z prvních prací, která upozornila na to, že zdroje Země jsou konečné a nemohou podporovat neomezený exponenciální růst, byla kniha Meze růstu. Ta byla vydána v roce 1972 jednou z nejznámějších organizací zabývající se globálními problémy Římským klubem. První pokus o definování trvalé udržitelnosti lze nalézt v materiálu, který byl zpracován kolektivem odborníků pod vedením Gro Harlem Brundtlandové a formulován ve zprávě Světové komise pro životní prostředí a rozvoj z roku 1980 pod názvem Naše společná budoucnost: Trvale udržitelný rozvoj je takový způsob rozvoje, který uspokojuje potřeby přítomnosti, aniž by oslaboval možnosti budoucích generací naplňovat jejich vlastní potřeby. [2] Tato první definice byla mnohokrát upravena či změněna. Syntézou dřívějších definičních snah vznikla definice následující: Trvale udržitelný rozvoj je komplexní soubor strategií, které umožňují pomocí ekonomických nástrojů a technologií uspokojovat sociální potřeby lidí, materiální i duchovní, při plném respektování environmentálních limitů. Aby to bylo v globálním měřítku současného světa možné, je nutné redefinovat na lokální, regionální a globální úrovni jejich sociálně politické instituce a procesy. Především poválečná globalizace vedla k uvědomění si faktu, že zdrojově nejnáročnější euroamerická civilizace ve své historii vždy žila v systému otevřených zdrojů, především na úkor nových zemí, jejichž zdroje využívala. Nový pohled na Zemi jako celek ukázal, že dosavadní představy a zkušenosti jsou v systému konečných zdrojů nepoužitelné. Právě tento myšlenkový posun v průběhu 70. let minulého století vyvrcholil v roce 1983 ustavením Světové komise pro životní prostředí a rozvoj Organizace spojených národů, jež měla nalézt cestu k trvale udržitelnému rozvoji lidstva. V červnu 1992 proběhla v Rio de Janeiru Konference o životním prostředí a rozvoji. Jako nástroj pro lepší implementaci zde přijatých závěrů byla v září 1992 ustavena Komise OSN pro udržitelný rozvoj. Posláním komise je především 1 Nekonečný růst libovolného typu je neudržitelný v prostředí konečných zdrojů. [1] 4

posuzovat pokrok na mezinárodní, regionální a národní úrovni v implementaci doporučení a závazků obsažených v dokumentech vzešlých z Konference o životním prostředí a rozvoji (Agenda 21 [3], Deklarace z Ria [4], Zásady udržitelného rozvoje lesů [5]), rozpracovat politické směrnice pro další aktivity, dosáhnout udržitelného rozvoje a prosazovat dialog a budovat partnerství pro udržitelný rozvoj s vládami, mezinárodním společenstvím a hlavními zájmovými skupinami zmiňovanými v Agendě 21 [6] Agenda 21je komplexním návodem globálních akcí, které mohou poznamenat nebo ovlivnit přechod na udržitelný rozvoj. Je dokumentem OSN, který rozpracovává principy udržitelného rozvoje v globálním měřítku do jednotlivých problémových oblastí. Agenda 21 obsahuje celkem 40 kapitol rozdělených do čtyř částí: sociální a ekonomické aspekty ochrana zdrojů a hospodaření s nimi posilování úlohy velkých skupin, finanční zdroje a mechanizmy Vychází z toho, že růst populace, spotřeba a technologie jsou primárními hnacími silami změn v životním prostředí. Stanoví, co je třeba učinit, aby se zredukovaly plýtvavé a neefektivní způsoby spotřeby v některých částech světa a zároveň aby se v jiných podpořil rostoucí, ale udržitelný rozvoj. Navrhuje opatření a programy k dosažení udržitelné rovnováhy mezi spotřebou, populací a životadárnou kapacitou Země. Agenda 21 také popisuje některé technologie a techniky, které je třeba rozvíjet, aby bylo možno uspokojovat lidské potřeby a současně obezřetně hospodařit s přírodními zdroji. Agenda 21 nabízí možnosti řešení, jak zabránit degradaci půd, ovzduší a vody, jak chránit lesy a různorodost druhů a života. Hovoří o chudobě a nadměrné spotřebě, o zdraví a výchově, o městě a zemědělcích. Oslovuje vlády, podnikatele, odbory, vědce, učitele, ženy, mládež a děti. V udržitelném rozvoji spatřuje cestu k odstranění chudoby i zastavení devastace životního prostředí. Zabývá se i systémy národního účetnictví a poukazuje na nutnost zahrnutí ceny přírodních zdrojů do bohatství národů a naopak odečtení degradace životního prostředí z tohoto bohatství. Zahrnuje princip, že znečišťovatel musí nést náklady spojené se znečištěním. Dále je nutno posuzovat vliv projektů na životní prostředí před jejich realizací a zabránit tak případnému vzniku škod na životním prostředí. Agenda 21 obsahuje i povinnost odstranit dotace v případě, že nejsou v souladu s principy udržitelného rozvoje. Nejpodstatnějším úkolem, který řeší Agenda 21, je odstranění chudoby, která je největší brzdou k řešení globálních problémů životního prostředí. Je proto potřebné zajistit lidem větší přístup ke zdrojům, které potřebují pro udržitelný život. Z tohoto pohledu uznaly svoji klíčovou roli průmyslově vyspělé státy, a to nejen z pohledu nutnosti omezení relativně velkého množství produkovaného znečištění, ale i finanční pomoci státům chudším, které by měly dosáhnout takové kvality rozvoje, jež by méně nepříznivě ovlivňovala životní prostředí. Současně je 5

nutný i transfer informací, znalostí, dovedností atd. Agenda 21 vyzývá ke globálnímu partnerství a přijetí státních strategií udržitelného rozvoje. Dokumentu Agenda 21 je věnována uplatnění principů udržitelného rozvoje v místních podmínkách. Místní správy jsou zde vyzdviženy jako ty orgány, které mají velký vliv na globální problémy a které mohou ovlivnit vývoj směrem k udržitelnému rozvoji nejen v místních, ale i globálních rozměrech. Místní správy jsou zde vyzvány k přijetí tzv. místních Agend 21, tedy strategického a akčního plánu rozvoje obce/regionu, vypracovaného ve spolupráci s veřejností a občanským sektorem (nestátními neziskovými organizacemi, profesními svazy), podnikateli a dalšími. Tento plán má být postaven na principech udržitelného rozvoje, jež jsou obsaženy v Deklaraci UNCED 2 a rozpracovány v dokumentu Agenda 21. Cílem je dosažení zajištěné kvality životního prostředí obyvatel navazující na vlastní možnosti rozvoje regionu do budoucnosti. Zpracování Agendy 21 a vytvoření podmínek pro udržitelný rozvoj v regionu je tedy přípravou území na dochování přírodního i kulturního dědictví pro příští generace, příští tisíciletí.[7] V září 2002 proběhl v Johannesburgu Světový summit o udržitelném rozvoji, který rozhodl o transformaci Komise tak, aby byla její práce efektivnější a více zaměřená na implementaci a pokrok k dohodnutým cílům a závěrům a na rozšířený dialog mezi vládami a dalšími partnery. Nově kladený důraz na implementaci přijatých závazků představuje změnu ve způsobu práce a jednání Komise od všeobecných tématických diskusí k vyhodnocování pokroku v dosahování cílů a úkolů stanovených Světovým summitem a k diskusím nad způsobem zlepšení cesty k udržitelné společnosti. Konference v Johannesburgu se tak stala dalším krokem a posunem od Agendy k Akci. Z výše uvedených konferencí a dokumentů vyplývají základní vlastnosti, které by měl udržitelný rozvoj respektovat: 1. propojení základních oblastí života ekonomického, sociálního a životního prostředí; řešení zohledňující pouze jednu nebo dvě z nich není dlouhodobě efektivní 2. dlouhodobá perspektiva - každé rozhodnutí je třeba zvažovat z hlediska dlouhodobých dopadů, je třeba strategicky plánovat 3. kapacita životního prostředí je omezená - nejenom jako zdroje surovin, látek a funkcí potřebných k životu, ale také jako prostoru pro odpady a znečištění všeho druhu 4. předběžná opatrnost - důsledky některých našich činností nejsou vždy známé, neboť naše poznání zákonitostí fungujících v životním prostředí je stále ještě na nízkém stupni, a proto je na místě být opatrní 2 UNCED United Nations Conference on Environment and Development Konference OSN o životním prostředí a rozvoji, Rio de Janeiro, 1992 6

5. prevence - je mnohem efektivnější než následné řešení dopadů; na řešení problémů, které již vzniknou, musí být vynakládáno mnohem větší množství zdrojů (časových, finančních i lidských) 6. kvalita života - má rozměr nejen materiální, ale také společenský, etický, estetický, duchovní, kulturní a další, lidé mají přirozené právo na kvalitní život 7. sociální spravedlnost - příležitostí i zodpovědnosti by měly být děleny mezi země, regiony i mezi rozdílné sociální skupiny. Chudoba je ohrožující faktor udržitelného rozvoje; proto je až do jejího odstranění naše odpovědnost společná, ale diferencovaná. Sociálnímu pilíři udržitelného rozvoje se přikládá stále větší význam a udržitelný rozvoj je čím dál častěji chápán jako "Trvalé zlepšování sociálních podmínek v rámci ekologické únosnosti Země." Ekonomika v tomto výkladu hraje roli nástroje k dosažení zlepšení sociálních podmínek. 8. zohlednění vztahu "lokální - globální" - činnosti na místní úrovni ovlivňují problémy na globální úrovni - vytvářejí je nebo je mohou pomoci řešit (a naopak) 9. vnitrogenerační a mezigenerační odpovědnost (či rovnosti práv), tj. zabezpečení národnostní, rasové i jiné rovnosti, respektování práv všech současných i budoucích generací na zdravé životní prostředí a sociální spravedlnost; mluvíme o morální povinnosti k budoucím generacím - zajišťujeme jim možnost života ve zdravém prostředí? Nebudou muset spíše řešit problémy, které dnes my vytváříme a nad kterými přivíráme oči? 10. demokratické procesy - zapojením veřejnosti již od počáteční fáze plánování vytváříme nejen objektivnější plány, ale také obecnou podporu pro jejich realizaci [8] 7

2.2 UDRŽITELNÝ ROZVOJ V ČESKÉ REPUBLICE Česká republika (tehdy ještě Československo) se přihlásila k myšlenkách udržitelného rozvoje shrnutým v dokumentu Agenda 21, přijatém představiteli více než 170 zemí světa na Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji v Rio de Janeiru v červenci 1992. [9] Obdobně jako další státy, také Česká republika má svou Strategii udržitelného rozvoje. Tento dokument z listopadu 2004 na 60 stránkách respektuje tři základní pilíře udržitelného rozvoje: ekonomický, environmentální a sociální. Zvláštní pozornost strategie věnuje výzkumu, vývoji a vzdělání, dále pak Evropskému a mezinárodnímu kontextu a správě věcí veřejných. V úvodu je charakterizována takto: Strategie udržitelného rozvoje není neměnným dokumentem; je historicky podmíněna a v průběhu času se bude rozvíjet, doplňovat a měnit. Její základní rolí je včas upozornit na existující a potenciální problémy, jež by mohly ohrozit přechod ČR k udržitelnému rozvoji, a iniciovat opatření, jak těmto hrozbám předejít nebo alespoň zmírnit jejich dopad a co nejefektivněji řešit jejich eventuální důsledky [10]. Jak již bylo řečeno výše, Strategie udržitelného rozvoje České republiky není neměnný materiál. V současné době je tedy připravována aktualizace tohoto dokumentu. Nová verze by měla být předložen ke schválení Vládě České republiky během roku 2009 [11]. 8

3 INDIKÁTORY UDRŽITELNÉHO ROZVOJE 3.1 TEORETICKÝ ÚVOD K INDIKÁTORŮM UDRŽITELNÉHO ROZVOJE Pro práci s indikátory jako takovými je třeba si nejdříve ujasnit základní pojmy této problematiky a také základní požadavky kladené na indikátory. Jako indikátory označujeme ukazatele vývoje určitého jevu získané průběžným sledováním, zaznamenáváním a vyhodnocováním souboru přesně stanovených údajů. 3 Indikátory udržitelného rozvoje umožňují popisovat určitý vybraný jev průběžným sledováním, zaznamenáváním a vyhodnocováním souboru přesně stanovených údajů. Správně zvolené indikátory v sobě odráží hledisko: Místní ekonomiky. Sociální spravedlnosti. Ochrany životního prostředí. Posílení role místní samosprávy nebo zabezpečení potřeb místní komunity. Výhodou práce s indikátory je získání obrazu o účinnosti místní politiky. Indikátory jsou používány ke sledování úspěšnosti plánovacích a rozhodovacích procesů i konkrétních projektů snažících se naplňovat koncept udržitelného rozvoje. Jasně popisují a kvantifikují negativní nebo pozitivní změny. Umožňují jednotlivým obcím své výsledky porovnávat a to jak mezi sebou, tak v čase, navzájem si předávat získané zkušenosti a aplikovat řešení, která se díky sledovaným ukazatelům jeví v jiném místě jako účinná. 3.1.1 Základní pojmy 4 Abychom však mohli vůbec vytvořit jakýkoliv indikátor, je třeba nejdříve precizního sběru primárních dat. Primární data pokrývají velmi široké spektrum témat (např. data o složkách životního prostředí). V každém z těchto témat pak poskytují celkový obraz o problematice. Pro další zpracování jsou získávána pozorováním, měřením nebo šetřením a jsou využitelná pro řadu účelů. Nejdůležitějším prostředkem k jejich získání pro komplexní poznání složek životního prostředí je integrovaný monitoring. Pořízená data jsou následně uložena v tisících datových zdrojích, z nichž některé mají podobu rozsáhlých databází. Primární data jsou dále zpracovávána. Zpracovaná data se pořizují pro účely publikování v ročenkách a jiných materiálech. Běžný uživatel tato data využívá jako výstupy statistiky. 3 Zpracováno na základě [12] 4 Zpracováno na základě: [13] 9

Účelovou interpretací primárních dat a detailních vědeckých údajů vznikají indikátory. Indikátory jsou informací především kvantitativního charakteru, která poskytuje spolehlivé měřítko o určitém jevu. Jednotlivé indikátory mohou mít mnoho komponent, avšak výsledkem jsou jednoduchá čísla nebo jiné údaje (jsou určitým způsobem agregované). Sdružováním dílčích indikátorů vznikají indexy. Hlavním účelem tvorby tak vysoce agregovaných indikátorů, jakými indexy jsou, je snadná a srozumitelná komunikace s určitou cílovou skupinou Pro prezentaci sledovaných jevů je také nutné rozeznávat mezi daty a informacemi daty poskytovanými. Data jsou nezávislá statistická fakta, která jsou časově nezávislá. Odrážejí stav reality v určitém okamžiku, a proto je nelze měnit. Lze pouze získávat nová data o realitě v jiném časovém okamžiku. Data představují objektivní reprezentanty lidí, objektů, událostí a pojmů. Smyslem jejich zpracovaní je vytvoření informace. Informace je význam přisouzený datům, je to to, co vyplývá z analýz, zpracování, interpretace a prezentace dat v takové formě, která bude vhodná pro rozhodovací proces, pro určitou cílovou skupinu. Informace je subjektivní a existuje jenom ve vztahu k příjemci-uživateli. 3.1.2 Typy indikátorů 5 Vzhledem k účelu použití rozeznáváme celou řadu typů indikátorů: Specifické indikátory Soubor indikátorů specifický pro danou komunitu. V procesu sledování těchto indikátorů hraje velkou roli veřejnost/občané. Tyto indikátory se dotýkají problematiky, která je pro dané místo specifická, a to buď tradičně nebo vzhledem k aktuální situaci. Odrážejí prioritu kvality života. Na jejich výběru se aktivně podílí veřejnost v daném místě. Programové indikátory Programový indikátor je konstruován přímo na míru konkrétnímu strategickému cíli v daném koncepčním materiálu a umožňuje sledovat a vyhodnocovat míru jeho naplňování. Podle počtu strategických cílů tak vznikne sada programových indikátorů koncepčního dokumentu rozvoje obce/města. Agregované indikátory Pro tento typ indikátorů je charakteristická snaha o agregaci velkého počtu i relativně nestejnorodých komponentů, do jednoho konečného ukazatele/indexu. Tak jsou vytvářeny například Index lidského rozvoje (HDI), Index environmentální udržitelnosti (ESI) či ekologická stopa.v tomto případě nám hodnota indexu/ukazatele dává odpověď na celý problémový okruh. Jedno číslo hodnotí celý soubor procesů ve vybrané oblasti, v některých případech i napříč 5 Zpracováno na základě: [14], str. 5 10

sektory. Metodika výpočtu těchto indexů je ale poměrně složitá a vyžaduje individuální přístup, tak aby výsledek byl zatížen co nejmenší chybou a splňoval požadovanou objektivnost a reprezentativnost. Titulkové indikátory Pro komunikaci s veřejností, pro zobecnění a porovnávání změn je výhodné použít sadu tzv. titulkových indikátorů. Titulkové indikátory musí být srozumitelné pro média, politiky a širokou veřejnost, musí jich být omezený počet, jejich sada by měla zahrnovat všechny pilíře rozvoje, měla by umožnit popsat trendy a srovnání s dalšími obcemi/městy. Indikátorové sady Jedná se o soubor vhodně vybraných indikátorů přímo na míru pro státy, regiony, obce či města. Indikátory v sadě se musí dotýkat ekonomické, sociální, environmentální oblasti a oblasti správy věcí veřejných. Tento soubor může být tvořen různými typy indikátorů: specifickými, agregovanými, titulkovými apod. 3.1.3 Hodnocení indikátorů Jak již bylo řečeno, funkcí indikátorů je informovat určitou cílovou skupinu o vybraných skutečnostech. Indikátory o nich mohou informovat několika způsoby: pokud je stanoven přímý cíl, indikátory informují o dosažení, resp. přibližování nebo vzdalování od daného kvantitativního cíle; pokud není explicitní cíl stanoven, může být hodnocení provedeno vzájemným porovnáním stejných subjektů (států, měst, regionů, podniků, atd.,), tzv. benchmarking. Porovnávat lze pouze indikátory spočítané podle stejné metodiky a za stejné časové období. Je nutno pečlivě zvážit referenční údaj, tzn. zdali zjištěné hodnoty vztáhnout na osobu, na plochu, na jednotku ekonomického výkonu, apod.; v případě existence dat a konstrukce indikátorů stejnou metodikou po delší časové období lze získat časové řady. Hodnocení pak lze doplnit analýzou trendu, která zvyšuje výpovědní hodnotu indikátoru, sama o sobě však není dostatečná. Na indikátory lze rovněž nahlížet z hlediska jejich závaznosti, resp. vymahatelnosti. Z tohoto pohledu indikátory dělíme na: tvrdé některé mezinárodní závazky, emisní či imisní limity zakotvené v zákonech, nejvyšší přípustné koncentrace určené hygienickými vyhláškami apod. Definitivní hodnoty těchto cílů jsou stanoveny na základě vědeckých podkladů v rámci politického procesu, ať již na úrovni mezinárodních jednání nebo národního zákonodárného postupu. Dodržování těchto limitů lze vymáhat (sankce různého typu); měkké různá doporučení, indikativní cíle vyjadřující žádoucí či podporovaný směr rozvoje (např. Rozvojové cíle tisíciletí vytýčené OSN). 11

Takové cíle mohou být stanoveny jak v rámci politických jednání, tak jako neformální návrhy a doporučení. Obvykle tyto měkké limity nelze vymáhat, je možné pouze apelovat na jejich dodržování. Z hlediska metodologického lze pro stanovení cílů, jejichž dosažení pomocí indikátorů sledujeme, rozlišit několik přístupů: nejvyšší přípustné hodnoty pod tento pracovní termín lze zahrnout různé metody, které cílové hodnoty odvozují od hodnot, jejichž překročení by ohrozilo zdravotní stav populace nebo ekosystémů, nebo by narušilo rovnováhu v geobiosféře (prahové, stropní hodnoty, limity, apod.). Pro jejich stanovení jsou použity metody oborů toxikologie, hygieny, ekotoxikologie, chemie, ekologie ad.; referenční hodnoty udržitelnosti - patří sem např. udržitelný výnos (využívaný pro hodnocení udržitelnosti hospodaření v lesích či rybolovu) nebo udržitelná míra reprodukce apod. Tyto hodnoty lze použít pro řízení obnovitelných zdrojů. Dále sem patří koncept kritických zátěží (Vries, 2001) a nosné kapacity (Daily and Ehrlich, 1992); kombinace odborných a politických hledisek stanovení cílů např. pro výši nezaměstnanosti či zadluženosti, těžby neobnovitelných zdrojů, výdajů na výzkum či růst HDP jsou založeny na aplikaci různých metod společenskovědních disciplín a především silně ovlivněny politickosociálními faktory. Trošku jinak popisuje potřebné vlastnosti indikátorů Moldan. Ten kritéria, která musí splňovat indikátory, aby byly skutečně použitelné vyjmenovává následovně [15]: Významnost. Indikátory musí být významné v dané souvislosti. Z oblasti životního prostředí a udržitelného rozvoje může mít význam velké množství údajů. Reprezentativnost. Musím být zřejmé jaký předmět nebo jev daný indikátor nebo určitá data reprezentují. Musí být zvoleno vhodné geografické měřítko, případně vhodné časové rozložení měření či odebírání vzorků, jejichž analýzy jsou podkladem pro indikátory. Jedinečnost. Získané údaje musím být jedinečné, nemají opakovat již existující informace. Indikátor má mít sovu specifičnost a originalitu a nesmí opakovat to, co již je známé odjinud. Měřitelnost. Získávání podkladových údajů musí být technicky možné. Pokud jde o indikátory získávané ze statistických údajů, je samozřejmým požadavkem, aby tato doba vůbec existovala nebo je bylo možno snadno získat. Náklady a užitek. Pořízení a zpracování dat je velmi nákladnou záležitosti. Tyto náklady se nesrovnávají s užitky, které informační systémy, data nebo indikátory poskytují. 12

Minimalizace negativních účinků na prostředí. Při vzorkování a měření může dojít k poškozování, a dokonce až ke zničení pozorovaného jevu. Správnost. To znamená, že indikátory nesmí být zatíženy významnějšími chybami. Žádná data nejsou naprosto správná, vždycky musíme počítat s nějakou chybou. Spolehlivost. Data musí být prověřována co do své spolehlivosti, potvrzována několika nezávislými měřeními, případně výsledky získanými zásadně různými metodami. Kontrola a zajištění kvality dat je celým důležitým oborem. Srovnatelnost. Většina postupů měření, vzorkování, statistických šetření a podobně je mezinárodně standardizována. Tato standardizace, často daná mezinárodně uznávanými normami, zaručuje srovnatelnost dat v mezinárodním měřítku a v dlouhém časovém období. Předpokladem pro srovnatelnost je správnost a spolehlivost údajů. Průhlednost. Postup získávání dat a indikátorů musí být transparentní. Musí být jasné, jaké metody byly použity, jak se prováděly výpočty a podobně. Dokonalá průhlednost získávání údajů a indikátorů může do velké míry zajistit jejich věrohodnost. Pochopitelnost. Data a indikátory musí být prezentovány jasně, jednoznačně a srozumitelně, aby byli pochopitelné pro uživatele a případné zájemce. Výpovědní schopnost. Data, a především indikátory, mají smysl jen v určitém kontextu, v určitých souvislostech. O něčem vypovídají, a je možno je určitým způsobem interpretovat. Načasování. Data a indikátory musí být k dispozici ve správný čas. většinou to znamená co nejrychleji, co nejdříve. Využitelnost. Smyslem dat a indikátorů je jejich využití. Posouzení možností využití dat by se mělo dát v poměrně širokém časovém, geografickém i věcném kontextu. 3.2 PŘÍKLADY SAD INDIKÁTORŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE S tvorbou definic a hledáním cest k udržitelnému rozvoji, začal i výběr dat, která by měla vypovídací hodnotu o směřování jednotlivých zemí stala by se indikátory vývoje. Tohoto úkolu se v 90. letech minulého století ujala komise OSN pro udržitelný rozvoj. Jediným zástupcem ze Střední a Východní Evropy, který se aktivně zúčastnil tvorby a testování sady indikátorů trvale udržitelného rozvoje byla Česká republika reprezentovaná Centrem pro otázky životního prostředí při Univerzitě Karlově v Praze. Výsledkem se stal soubor 58 indikátorů. Vzhledem k nemožnosti efektivně prezentovat takové množství indikátorů nejen politické reprezentaci, ale také veřejnosti, došlo k tvorbě některých agregovaných indikátorů (např. Hrubý domácí produkt či Index environmentální udržitelnosti). 13

Po celém světě jsou používány stovky indikátorů snažících se ve specifickém prostředí najít měřitelné a měřené skutečnosti, pomocí níž by bylo možno vyjádřit udržitelnost rozvoje států, regionů a jednotlivých sídel. Ne jinak je tomu i v evropském kontextu. Jako příklad lze uvést následující sady indikátorů: Local Indicators of Sustainable Development Sada 68 indikátorů na celostátní, regionální i místní úrovní sledovaných a pravidelně prezentovaných vládou Velké Británie. [16] TISSUE (CORE 1, CORE 2) Mezinárodní indikátorová sada, jejíž první sada (CORE 1) byla po několikaletých zkušenostech a debatách upravena do podoby CORE 2. Přes tyto snahy však nejsou všechny indikátory plně mezinárodně kompatibilní a to zejména z důvodu dostupnosti dat. [17] Construction Related Sustainability Indicators - CRISP Projekt indikátorů udržitelnosti, jehož vývoj je podporován Evropskou komisí v rámci programu City of Tomorrow and Cultural Haritage of the Energy. Úkolem projektu je navrhnou rámec základní metodologie indikátorů sledujících udržitelný rozvoj ve městech. [18] Millenium Development Goals Indicators - MDG Millenium Development Goals Indicators je sada více než 60 indikátorů, jejichž shromažďování a sledování zajišťuje Organizace spojených národů (statistická divize). Slouží především pro mezinárodní porovnání životní úrovně. [19] Indikátory pro malé obce Prozatím pilotní sada indikátorů navržená a prakticky aplikovaná v obcích Ústeckého kraje. Za pomoci dostupných dat se snaží podat vedení obce, ale i potenciálním investorům informace o životě v obci a jejích rozvojových možnostech. [14] Urban Audit Společná evropská statistická databáze velkých měst sloužící k mezinárodnímu porovnání. Její vznik je spjat s regionální politikou Evropské komise. Správcem dat je Eurostat. [20] Vlámské indikátory Díky finanční podpoře vlámské vlády (část belgické federace) má 30 největších vlámských měst k dispozici propracovaný systém zhruba 80 indikátorů. Pravidelný monitoring těchto indikátorů je financován z prostředků vlámské 14

vlády, nikoliv měst. Pro každý indikátor je zpracován podrobný metodický list. [21] Environmental Sustainability Index - ESI Environmental Sustainability Index je mezinárodním porovnáním schopnosti jednotlivých států ochránit přírodní bohatství a přírodu samotnou. 76 sad indikátorů je rozděleno do 5 základních okruhů. Zpracovatelem pravidelného reportu jsou pracoviště universit v Yale a Columbii. [22] Společné evropské indikátory - ECI Sada deseti indikátorů environmentální udržitelnosti na místní úrovni navržená Evropskou komisí (Generálním ředitelstvím pro životní prostředí) v roce 1999. Výsledky pilotní implementace této sady ve dvaceti městech České republiky jsou rozpracovány v samostatné publikaci. [23] Sustainability Tools and Targets for the Urban Thematic Strategy - STATUS Projekt navázal na Tématickou strategii městského životního prostředí EU a reagoval na potřebu měřitelnosti pokroku měst vzhledem k jejím cílům. Stránky on-line nástroje [24], vzniklého díky projektu STATUS, obsahují i českou jazykovou mutaci. Po registraci je pomocí tohoto nástroje možné stanovovat cílové hodnoty daných indikátorů. Pro každý ukazatel obsažený v nástroji je určena jednotka měření a orientační cíl. Každý orgán místní správy si může stanovit vlastní cílové hodnoty podle místní situace a může zadat příslušné výchozí údaje. [21] 3.3 INDIKÁTORY UDRŽITELNÉHO ROZVOJE NA ÚROVNI ČESKÉ REPUBLIKY Ministerstvo životního prostředí, ministerstvo průmyslu a obchodu, ale třeba i ministerstvo financí a mnohá další zpracovávají každoročně celou řadu indikátorů sledující stav ekonomiky, životního prostředí a kvality života obyvatel země. Sledováním těchto indikátorů je pověřen buď Český statistický úřad nebo přímo sama ministerstva. Souhrnným materiálem, který by měl vypovídat o míře udržitelnosti směřování České republiky jsou Indikátory ze Situačních zpráv ke Strategii udržitelného rozvoje ČR. Současná Strategie udržitelného rozvoje České republiky byla schválena vládou usnesením č. 1242 ze dne 8.12.2004. Strategie definuje hlavní (strategické) cíle, dále dílčí cíle a nástroje. Jsou formulovány tak, aby co nejvíce omezovaly nerovnováhu ve vzájemných vztazích mezi ekonomickým, environmentálním a sociálním pilířem udržitelnosti. Soubor indikátorů, které hodnotí naplňování cílů Strategie, je součástí Situačních zpráv ke Strategii zpracovávaných Výborem pro strategii a Pracovní 15

skupinou pro indikátory Rady vlády pro udržitelný rozvoj. Struktura indikátorů vychází v současné době ze tří pilířů Strategie (ekonomický, environmentální a sociální), které jsou doplněny třemi dalšími oblastmi uvedenými ve Strategii (výzkum a vývoj, vzdělávání, dále evropský a mezinárodní kontext a správa věcí veřejných). Jedná se o soubor vybraných indikátorů, které podle názorů odborníků pokrývají nejdůležitější témata a cíle Strategie udržitelného rozvoje ČR. V roce 2008 probíhala příprava v pořadí již třetí Situační zprávy ke Strategii, během níž byla rozvíjena indikátorová prezentace tak, aby bylo možné formou aktivních odkazů v níže uvedeném seznamu přímo přistupovat k požadovaným indikátorům a jejich aktuálnímu hodnocení. V současné době je pro zájemce o bližší informaci k indikátorům a hodnocení naplňování cílů Strategie k dispozici elektronická verze 2. Situační zprávy ke Strategii. [25] 3.4 INDIKÁTORY UDRŽITELNÉHO ROZVOJE NA ÚROVNI KRAJŮ ČESKÉ REPUBLIKY Na krajské úrovni je v hojné míře používána sada Společných evropských indikátorů ECI, kterým se budu věnovat v další části této práce. Další indikátory jsou povětšinou voleny samostatně jednotlivými samosprávami a jsou součástí programu rozvoje kraje PRK. Záleží tedy na zpracovateli tohoto programu, jaké indikátory využije. [26] Na rozdíl od místní úrovně, je velice dobrým zdrojem dat na úrovni krajů ČR Český statistický úřad, který zjišťuje celou řadu ukazatelů. Jedinou ucelenou skupinou indikátorů sledovaných na úrovni krajů jsou tak územně analytické podklady. Pro území krajů jsou za jejich sběr zodpovědné krajské úřady. Seznam všech sledovaných jevů je uveden v Příloze 1 O územně analytických podkladech dále viz. kapitola 3.6.1. 3.5 INDIKÁTORY UDRŽITELNÉHO ROZVOJE NA MÍSTNÍ ÚROVNI Na projektu Sledování místních indikátorů udržitelného rozvoje spolupracovalo s Ministerstvem životního prostředí Regionální environmentální centrum pro střední a východní Evropu, Ústav pro ekopolitiku, Správa CHKO Český kras a další organizace. Všechny tyto subjekty vystupovaly a vystupují pod hlavičkou TIMUR Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj. TIMUR byla první organizací, která začala v České republice prosazovat projekt společných Evropských indikátorů European Common Indicators. Tato sada indikátorů na místní úrovni vzešla z iniciativy Evropské komise, Evropské agentury pro životní prostředí a Expertní skupiny pro městské životní prostředí vytvořené Evropskou komisí v roce 1991. Po několikaleté práci a řadě diskusí 16

byla vytvořena sada 10 integrovaných indikátorů, které odrážejí vzájemné působení mezi hledisky ekonomickými, společenskými a hledisky životního prostředí. Od počátku je tak tato iniciativa chápána jako doplněk k již sledovaným indikátorům definovaným na národní či místní úrovni. 3.5.1 Územně analytické podklady Územně analytickým podkladům je věnována samostatná kapitola - viz. kapitola 3.6.1. 3.5.2 Indikátory pro malé obce 6 V roce 2007 společnost Enviconsult, s.r.o. navrhla ve spolupráci s Českým statistickým úřadem sadu indikátorů pro malé obce (obce I. a II. stupně). Hlavním cílem sady indikátorů pro malé obce bylo jednotnou formou charakterizovat stav malých obcí a měst jejich občanům, úředníkům či politikům a monitorovat případné změny. Samozřejmostí bylo pro autory respektování ekonomické, sociální a environmentální oblasti a oblasti správy věcí veřejných. Navržená metodika byla následně využita v pilotním projektu sledujícím všech 15 indikátorů v 10 obcích ústeckého kraje. Vybrané indikátory umožňují získat základní údaje o situaci obce ze všech hledisek udržitelného rozvoje. Důležitým aspektem je také to, že většina vybraných indikátorů je obcemi alespoň částečně ovlivnitelná a je tedy do určité míry také ukazatelem funkčnosti a úspěchu místní samosprávy. 6 Zpracováno na základě [14] 17

Indikátory obsažené v sadě jsou následující: Název indikátoru Popis indikátoru Jednotka Frekvence sledování Intenzita Počet aktivních podnikatelských subjektů na počet podnikatelské aktivity 1000 obyvatel /1000 obyv. roční Míra investic obce Podíl investičních výdajů obce na celkových výdajích % roční Dluhová služba Suma všech závazků z návratných zdrojů k určitému datu a souhrn plateb představující splátky dluhu (jistiny) a úroků ke skutečně dosaženým daňovým příjmům a dotacím souhrnného finančního vztahu % roční Přijaté dotace Celková výše získaných finančních prostředků tis. Kč/oby na 1 obyvatele v. roční Míra registrované Podíl počtu nezaměstnaných registrovaných nezaměstnanosti úřady práce na disponibilní pracovní síle % roční Dávky státní sociální Počet dávek sociálního příplatku na bydlení počet podpory v daném kalendářním roce na 1000 obyvatel /1000 obyv. roční Index stáří Podíl počtu obyvatel ve věku 65 a více let k počtu obyvatel ve věku 0-14 let index roční Migrační přírůstek Rozdíl mezi počtem přistěhovalých a (migrační saldo) vystěhovaných osob za stejné období počet roční Čištění odpadních vod Podíl počtu obyvatel bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci s koncovou ČOV z celkového počtu obyvatel % roční Veřejné výdaje na životní prostředí Podíl finančních prostředků na ochranu životního prostředí z výdajové stránky rozpočtu % roční obce Třídění komunálního odpadu Podíl vytříděných složek komunálního odpadu (papír, sklo, plasty atd.) na celkové produkci % roční TKO Ekologická stabilita Koeficient ekologické stability k. ú. Obce koeficient 1 x 5 let Účast ve volbách Podíl zapsaných voličů, kteří v komunálních, krajských a parlamentních volbách odevzdali % 1 x 4 roky svůj hlas Podpora NNO Celkové množství finančních prostředků, které obec věnovala ze svého rozpočtu NNO se sídlem v dané obci Kč/obyv. roční Veřejná dopravní Počet spojů na 1000 obyvatel počet obslužnost /1000 obyv. roční Tabulka 1 Indikátory pro obce I. a II. stupně, Zdroj: TŘEBICKÝ, V., HŘEBÍK, Š: Sada indikátorů rozvoje pro obce I. a II. Stupně, str. 13, Enviconsult, s.r.o., Praha 2007 18

3.5.3 Indikátory NSZM V roce 1994 vytvořilo 11 měst České republiky síť Národních zdravých měst, která navázala na myšlenky OSN - Světové zdravotnické organizace WHO. Hlavním cílem této aktivity je podporovat praktickou realizaci udržitelného rozvoje, zdraví a kvality života v podmínkách měst, obcí a regionů. Zdravou může být municipalita, která se systematicky a dlouhodobě zabývá zdravím, kvalitou života a udržitelným rozvojem - a ptá se svých obyvatel na jejich názory. Nejedná se tedy pouze o stav životního prostředí, ale zejména o zdravý životní styl lidí a odpovědnost vůči budoucím generacím.cílem je podporovat praktickou realizaci udržitelného rozvoje, zdraví a kvality života v podmínkách měst, obcí a regionů. [27] Obrázek 1 Úrovně členství v NSZM České republiky, Zdroj: [online] www.nszm.cz [cit. 17.8.2009] V současné době je členem této sítě 85 subjektů obcí, měst a krajů, které jsou hodnoceny dle aktivity, kvality procesů veřejné správy a dosažených výsledků. Podle získaných výsledků jsou města jsou města v organizaci rozdělována do čtyř základních kategorií D-A, přičemž kategorie A je nejlepší. Speciální kategorií je tzv. nultá, kam jsou zařazení zájemci o zařazení do systému sledování kritérií. Města, obce i regiony tak dle definovaných parametrů prokázat, do jaké míry v praxi uplatňují MA21 a na jaké úrovni MA21 se nacházejí. Zároveň může být sledování stavu procesu MA21 pomocí Kritérií MA21 může být využíváno jako podpůrný prostředek pro žádosti o granty EU a o podporu z vybraných dotačních titulů jednotlivých resortů či krajů. 19

Pro dosažení každé kategorie je nutné splnit předem daná kritéria s přesnými ukazateli. Kategorie Zájemci Tuto kategorii charakterizuje zájem obce, města či regionu o proces MA21 jako takový, aniž by docházelo k vytváření jakýchkoliv formálních struktur či procesů v rámci obce, města nebo regionu. Jedná se o startovací prostor, v němž se obce, města, regiony i místní aktéři seznamují s celým procesem MA21 a mohou se na základě vlastní zkušenosti rozhodnout, zda postupovat do vyšších kategorií či nikoliv. Smyslem zařazení do této kategorie je být informován o tom, co MA21 obnáší díky zápisu do evidence MA21 (Kritérium č. I); součástí kategorie je též ustavení kontaktní osoby (Kritérium č. II); v neposlední řadě je třeba v rámci této kategorie pravidelně poskytovat informace o dění souvisejícím s MA21. Tabulka 2 Kritéria nutná pro zařazení města/obce/regionu do kategorie Zájemci v rámci sledování Kritérií MA21 dle NSZM ČR, Zdroj: [online] www.nszm.cz [cit. 17.8.2009] Kategorie D je nejnižší řádnou kategorií, která vyžaduje širší aktivity v rámci MA21 založené na principu partnerství a formální přístup ze strany obce, města či regionu. je potřebné vytvořit organizační strukturu, která zahrnuje např. ustanovení koordinátora MA21, jehož hlavní úlohou je koordinace činností v rámci procesu MA21 a další propagace principů MA21 a udržitelného rozvoje vůbec a jmenování osoby, jež bude zastupovat volenou, tedy politickou reprezentaci municipality; součástí jsou rovněž komunikační a manažerské postupy, jako je např. aktivní zapojování veřejnosti do oblastí plánování a realizace významných opatření a spolupráce s občanským a podnikatelským sektorem při jejich tvorbě; v neposlední řadě municipalita v této kategorii musí prezentovat svoji aktivitu v rámci MA21. 20

Tabulka 3 Kritéria nutná pro zařazení města/obce/regionu do kategorie D v rámci sledování Kritérií MA21 dle NSZM ČR, Zdroj: [online] www.nszm.cz [cit. 17.8.2009] Kategorie C se od předchozí odlišuje zejména propracovanější organizační strukturou, politickým zastřešením a vyšší mírou participace obyvatel, jež celý proces MA21 zabezpečují; předpokladem je ustanovení oficiálního orgánu samosprávy pro MA21 a schválení oficiálního dokumentu k MA21 deklarace, charta apod.; nedílnou součástí procesu MA21 v této kategorii je schválení jeho finanční podpory ze strany municipality; významným faktorem jsou rovněž pravidelná setkání na veřejném fóru udržitelného rozvoje nebo MA21 a informace a vzdělávání ve vztahu k udržitelnému rozvoji celý proces MA21 je pak nutné pravidelně sledovat a vyhodnocovat. Tabulka 4 Kritéria nutná pro zařazení města/obce/regionu do kategorie C v rámci sledování Kritérií MA21 dle NSZM ČR, Zdroj: [online] www.nszm.cz [cit. 17.8.2009] 21

Kategorie B navazuje na předchozí a rozšiřuje ji o řadu významných prvků. kromě dílčích koncepcí respektujících principy udržitelného rozvoje, dochází v této fázi k vytvoření ucelené strategie udržitelného rozvoje za účasti expertů a schválené politickou reprezentací municipality; finanční zajištění procesu MA21 se rozšiřuje a zahrnuje taktéž externí zdroje mimo samosprávu; v této fázi prezentuje daná municipalita své aktivity v rámci MA21 i navenek zapojením se do výměny zkušeností s jinými obcemi, městy či regiony, včetně sdílení příkladů dobré praxe a sledováním jak vlastních, tak mezinárodních indikátorů; spolupráci napříč jednotlivými částmi samosprávného úřadu a komunikaci s veřejností a dalšími aktéry by měl zajišťovat koordinátor, jenž je zapojen do akreditovaného školení pro koordinátory MA21 Tabulka 5 Kritéria nutná pro zařazení města/obce/regionu do kategorie B v rámci sledování Kritérií MA21 dle NSZM ČR, Zdroj: [online] www.nszm.cz [cit. 17.8.2009] Kategorie A shrnuje všechna předchozí stádia do jednoho vzájemně provázaného celku. Vyjadřuje snahu municipality o harmonický, strategický a dlouhodobý rozvoj za aktivní účasti veřejnosti, založený na principech udržitelného rozvoje, jež zkvalitněním veřejné správy jako takové přispívá ke zvyšování kvality života svých občanů. municipalita v této kategorii propojuje jednotlivé oblasti své činnosti respektující principy udržitelného rozvoje do komplexního procesu strategického plánování, rozhodování a realizace jednotlivých opatření; realizace procesu MA21 je zabezpečována stálým orgánem rady (komise MA21) či zastupitelstva; municipalita zavádí systém managementu kvality veřejné správy, jehož podstatou je zavádění certifikovaného systému řízení kvality v rámci úřadu obce, města či regionu např. EMAS, ISO 14001 nebo 9000 22

Kategorii A je možno splnit až poté, co obec/region ve třech po sobě jdoucích letech úspěšně obhájí kat. B. Kontrola odborné správnosti doložených dokumentů v kat. A a postupu municipality dle deklarovaných zásad MA21 je prováděna přímo na místě v daném městě/obci/regionu za účasti odborné komise složené ze zástupců PS MA21. Součástí splnění kat. A je zároveň obhajoba postupu obce/regionu v rámci standardního zasedání PS MA21. Tabulka 6 Kritéria nutná pro zařazení města/obce/regionu do kategorie A v rámci sledování Kritérií MA21 dle NSZM ČR, Zdroj: [online] www.nszm.cz [cit. 17.8.2009] Výhodou kritérií MA21 je důsledná propracovanost jejich metodiky a sledování. Také existuje snaha o přímé propojení sledování těchto indikátorů s dotační politikou státu (v některých případech tak tomu již je, neboť NSZM nabídla svou metodiku ministerstvu pro životní prostředí, které jí využívá). Velkou nevýhodou je pak až přílišná formalita procesů, která je mnohdy pro vyhodnocení míry udržitelnosti v sídle či regionu nakonec důležitější než samotné procesy a výsledky ukazatelů, resp. jejich kvalita. 3.5.4 Sada Společných evropských indikátorů ECI Projekt Indikátory pro udržitelný rozvoj měst a obcí v České republice probíhá od května 2002. Cílem projektu je přispět ke zvýšení obecného povědomí o iniciativě Společných evropských indikátorů a otevřít diskusi na národní úrovni o podmínkách zavedení a sledování indikátorů místního udržitelného rozvoje, vhodnosti zvolených kritérií pro hodnocení místního udržitelné rozvoje a zahájit pilotní modelové projekty testování indikátorů. Vychází se přitom ze sady 10 společných indikátorů navržených a sledovaných v rámci celoevropské iniciativy. Tyto agregované indikátory jsou rozděleny do dvou skupin a to na indikátory základní a doplňkové: A Základní indikátory 1. Spokojenost občanů s místním společenstvím 2. Místní příspěvek ke globálním změnám klimatu (v ČR se nevyhodnocuje) 3. Mobilita a místní přeprava cestujících 4. Dostupnost místních veřejných prostranství a služeb 23

5. Kvalita místního prostředí B Doplňkové indikátory 6. Cesty dětí do školy a zpět 7. Udržitelné řízení místní samosprávy a místního podnikání 8. Zatížení životního prostředí hlukem 9. Udržitelné využívání půdy 10. Výrobky propagující trvalou udržitelnost Jako jedenáctý indikátor byla často uváděna Ekologická stopa. Vzhledem ke skutečnosti, že celá řada indikátorů bohužel nebyla bez modifikace v podmínkách České republiky sledovatelná, došlo postupem času na základě praktických zkušeností k modifikaci celé sady, která je v současné době nazývána ECI/TIMUR, do následující podoby: A Základní indikátory A1 Spokojenost občanů s místním společenstvím A2 Místní příspěvek ke globálním změnám A3 Mobilita a místní přeprava cestujících A4 Dostupnost veřejných prostranství a služeb A5 Kvalita místního prostředí B Doplňkové indikátory B6 Cesty dětí do školy a zpět B7 Nezaměstnanost B8 Zatížení prostředí hlukem B9 Udržitelné využívání půdy B10 Ekologická stopa Podstatou ukazatelů (indikátorů) udržitelného rozvoje je poskytnout místním samosprávám moderní a praktický nástroj k sledování kvality života v jejich obcích. Uplatnění jednotné sady zvolených indikátorů umožní mimo jiné posoudit, jak si dané místní společenství vede ve srovnání s jinými, poznat silné a slabé stránky a také to, co se lze od ostatních naučit. 24

Následující tabulka prezentuje sledovanost indikátorů ECI/TIMUR městy a obcemi České republiky: Tabulka 7 Společné evropské indikátory ECI sledované městy zúčastněnými v iniciativě TIMUR, Zdroj: [online] www.timur.cz [cit. 9.4.2008] Společné evropské indikátory udržitelného rozvoje, doplnění jejich metodiky a analýza možností jejich dalšího použití s ohledem na legislativu České republiky se staly základem mé disertační práce. Vzhledem k zaměření svého doktorandské studia jsem se upřel pozornost především na územně promítnutelné indikátory. Z uvedeného výčtu a na základě několikaletých praktických zkušeností s aplikací těchto indikátorů jsem zvolil: Mobilita a místní přeprava cestujících ECI/TIMUR A3 dává základní přehled o způsobu a důvodu přepravy obyvatel v rámci města. Pomocí tohoto indikátoru lze poměrně jednoduše sledovat praktické dopady dopravní politiky města, protože každé dopravní opatření v podobě zvýhodnění určitého způsobu dopravy se na výsledcích tohoto indikátoru projeví. Zároveň je tento indikátor schopen do určité míry vypovědět i o míře úspěšnosti zapojení nových budov a rozvojových do lokalit do systému města Dostupnost místních veřejných prostranství a služeb ECI/TIMUR A4 je zcela exaktní způsob vyjádření dostupnosti jednotlivých služeb pro občany města. Tento indikátor je velice úzce vázán na kvalitu života v místě bydliště 25

jednotlivých občanů města a lze pomocí něj identifikovat i některé disfunkce zjištěné například v ECI/TIMUR A3 Mobilita a místní přeprava cestujících. Udržitelné využívání půdy ECI/TIMUR B9 slouží k analýze záboru nových ploch pro rozvoj města a monitoruje tak rozrůstání města do volné krajiny. Pomocí dalších dílčích veličin získaných v rámci sledování tohoto indikátoru, lze do jisté míry vyjádřit udržitelnost rozvoje města. Nezanedbatelnou úlohu tento indikátor může také sehrát při zpracování územně analytických podkladů, resp. rozboru udržitelného rozvoje území stanovených v novém stavebním zákoně. Jako zpřesňující doplněk k těmto třem základním/výchozím indikátorům jsem zvolil: Spokojenost s místním společenstvím ECI/TIMUR A1, který zjišťuje názory občanů na život ve městě, dostupnost a kvalitu vybraných služeb poskytovaných komerčními i veřejnými subjekty. Pomocí tohoto ukazatele zle vysvětlit některé zdánlivé nelogičnosti tvrdých indikátorů ECI/TIMUR A3 - Mobilita a místní přeprava cestujících a ECI A4/TIMUR - Dostupnost místních veřejných prostranství a služeb. 3.6 INDIKÁTORY UDRŽITELNÉHO ROZVOJE A STAVEBNÍ ZÁKON Společně s rozmachem strategického plánování na počátku nového tisíciletí se objevila i v České republice potřeba monitorovat nejen stav životního prostředí a ekonomické ukazatele, ale také další oblasti života měst a obcí. Zároveň se ukázalo, že celou řadu ukazatelů nelze vyjádřit pomocí dat získaných z Českého statistického úřadu. Proto řada měst začala používat sady indikátorů přejímaných ze zahraniční. Ty však musely být velice často upravovány pro místní prostředí a navíc jejich sledování bylo financováno z vlastních zdrojů, případně z omezeného počtu grantů či dotací. To vedlo ke skutečnosti, že indikátory udržitelného rozvoje, které by pojímaly celou problematiku všech tří pilířů udržitelnosti, sledují pouze větší města. Důležitým mezníkem ve vztahu měst a obcí k udržitelnému rozvoji znamenalo schválení Zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), který stanovuje pro obce s rozšířenou působností a pro krajské samosprávy povinnost sledovat tzv. územně analytické podklady, mezi které kromě celé řady technických dat, patří i ukazatele, které odrážejí alespoň částečně udržitelné využívaní území. Nový stavební zákon zavádí pojem trvale udržitelného rozvoje i do územně plánovacího procesu. Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Je tak v podstatě průlomový, 26

neboť dříve s tímto termínem operovali výhradně zákony zaměřené na ochranu a tvorbu životního prostředí. Právě akcent na trvale udržitelný rozvoj v územně plánovacím procesu přináší potřebu zabývat se touto problematikou i v širším pojetí rozvoje obcí a měst. V obecné rovině plánování rozvoje obcí, měst a regionů je potřeba rozvíjet a prohlubovat koordinaci všech plánovacích technik a postupů (zejména plánování strategického, územního a ekonomického). Stejně tak je třeba i v oblasti sledování výsledků plánování zabývat se měřením dopadů těchto plánovacích počinů a různých rozvojových strategií na (trvale) udržitelný rozvoj ve všech vazbách jeho základních pilířů, a to o oblasti společenské, environmentální a ekonomické. Protože se všechny tyto oblasti promítají do území (což je samozřejmě logické, a na což poukazuje i výše zmiňovaný stavební zákon) je třeba zabývat se dopady plánovacích činností do území. Všechny tyto dopady naší činnosti je pak třeba sledovat nejen po jednotlivých pilířích (tematických oblastech), ale i v čase. Významným bodem nového stavebního zákona je tzv. rozbor udržitelného rozvoje území, v rámci kterého musí m.j. dojít k posouzení udržitelnosti jednotlivých rozvojových záměrů uvedených v územním plánu. 3.6.1 Územně analytické podklady Územně analytické podklady obsahují zjištění a vyhodnocení stavu území a vývoje území, jeho hodnot, omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů (dále jen limity využití území ) nebo vyplývající z vlastností území, záměrů na provedení změn v území, zjišťování a vyhodnocování udržitelného rozvoje území (dále jen rozbor udržitelného rozvoje území) a určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci.7 Stavební zákon dále stanoví, že územně analytické podklady: pořizuje úřad územního plánování pro svůj správní obvod v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování územních plánů a regulačních plánů, 8 projednává Rada obcí pro udržitelný rozvoj, která do 60 dnů sdělí pořizovateli své stanovisko, zejména k rozboru udržitelného rozvoje území. Pro správní obvod obecního úřadu obce s rozšířenou působností zřizuje její starosta jako zvláštní orgán této obce Radu obcí pro udržitelný rozvoj území (dále jen Rada obcí ) Předsedou Rady obcí je starosta obce s rozšířenou působností, který současně vydává její jednací řád. Členem Rady obcí vždy jmenuje na návrh obce ve správním obvodu obecního úřadu obce s rozšířenou působností jednoho zástupce každé obce. K jednání Rady obcí se vždy přizve zástupce kraje. 9 7 26 zákona č. 183/2006 Sb. 8 27 zákona č. 183/2006 Sb. 9 Volně dle 29 zákona č. 183/2006 Sb. 27

3.6.2 Rozbor udržitelného rozvoje území Rozbor udržitelného rozvoje území se zpracovává na základě vyhodnocení stavu a vývoje území podle části druhé, zákona č. 500/2006 4. Vychází z analýzy silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v území. Obsahuje vyhodnocení udržitelného rozvoje území a problémy k řešení v územně plánovací dokumentaci. Vyhodnocení udržitelného rozvoje území obsahuje zejména vyhodnocení udržitelnosti stavu a dlouhodobého vývoje území, včetně porovnání s jinými územně správními celky a hodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel území. Problémy k řešení v územně plánovací dokumentaci se stanoví zejména na základě vyhodnocení udržitelného rozvoje území. Zahrnují zejména požadavky na řešení problémů udržitelnosti stavu a dlouhodobého vývoje území, nevyváženosti vztahu územních podmínek udržitelného rozvoje území, sídelní struktury zlepšující součinnost obcí v hospodárném vymezování zastavitelných ploch, územních důsledků hospodářských změn (odstraňování starých ekologických zátěží, znovuvyužití opuštěných výrobních areálů, vymezení ploch určených k asanaci atd.), předcházení přírodním a jiným katastrofám (zejména ohrožení povodněmi), veřejné infrastruktury a prvků územního systému ekologické stability, střetů záměrů a zájmů v území, ochrany a rozvoje hodnot území. Požadavky na řešení územně plánovací dokumentace se dále podle potřeby zaměří na řešení zjištěných urbanistických a dopravních závad, rizik pro veřejné zdraví a životní prostředí, rizik geologické stavby území, zvyšování retenčních schopností území a další problémy v území. [29] Posouzení udržitelnosti jak samotného územního plánu, tak jednotlivých jeho rozvojových záměrů je složitým procesem, který je mnohdy nesrozumitelný i nepříliš zasvěceným odborníkům, natož nejširší veřejnosti. 28

4 ZHODNOCENÍ EXISTUJÍCÍCH INDIKÁTOROVÝCH SAD NA MÍSTNÍ ÚROVNI Teoretickým výzkumem a návrhem indikátorů udržitelného rozvoje na místní úrovni se zabývá celá řada vědeckých týmů podporovaná nadnárodními institucemi i vládami jednotlivých zemí. Mnoho zemí, především evropských (např. Belgie), má propracovaný systém lokálních indikátorů zakotvený do svého státního nebo národního právního systému. Analyzované indikátory lze rozdělit do dvou skupin. První jsou indikátory na mezinárodní úrovni. Jejich rysem je velké zjednodušení problémů plynoucí z rozdílných přístupů ke sběru a metodice vyhodnocení statistických dat v jednotlivých státech. Mnohé dílčí indikátory tak s navrženou metodikou nelze v podmínkách České republiky naplit. Nebo je naplnit lze, ale za cenu provedení samostatných šetření a průzkumů. Ve druhé skupině jsou indikátory národní. Jak již bylo zmíněno, řada zemí má zakotveno sledování indikátorů z oblasti územního plánování přímo do své legislativy. Mnohá města však sledují tyto indikátory jako důležité signály svého a používají je k sofistikovanějšímu rozhodování o věcech veřejných. V prostředí České republiky jsou hojně využívány nejrůznější ekonomické indikátory. Od 90. let minulého století je rovněž sledována široká škála indikátorů environmentálních. Indikátory udržitelného rozvoje začaly být používány v širším měřítku až s příchodem strategického plánování do českých měst. První strategické cíle kladny v oblasti udržitelného rozvoje řadu cílů, které však nebyly řádně měřitelné. Poptávka po indikátorech udržitelného rozvoje začala být naplňována neziskovými organizacemi, z nichž nevětšího rozšíření se dostalo Národní síti zdravých měst a sdružení TIMUR. Sdružení TIMUR se již téměř 10 let věnuje návrhům indikátorů pro malá a střední města. Ve své práci vycházejí z mezinárodní sady Společných evropských indikátorů ECI, kterou postupně modifikují pro použití v České republice. Výsledkem je sada indikátorů ECI/TIMUR. Od roku 2006 má i Česká republika v rámci schválení nového stavebního zákona svou legislativou danou sadu územně plánovacích indikátorů. Tu jsou v rámci tvorby územně analytických podkladů povinny naplňovat pro spravované území úřady územního plánování obcí s rozšířenou působností a také v pozměněné podobě i krajské úřady. V současnosti používaná sada však plně nerespektuje principy udržitelného rozvoje a jedná se z větší části především o výčet technických zařízení a prvků v území než o soubor indikátorů územního udržitelného rozvoje. Z toho pohledu existuje do budoucna možnost doplnění těchto jevů. 29

Na základě výše zmíněných skutečností, zjištěných studiem současného stavu využívání indikátorů udržitelného rozvoje, jsem pro potřeby této práce formuloval následující výzkumnou hypotézu: Lze navrhnout takovou sadu územně promítnutelných indikátorů udržitelného rozvoje, která bude schopná svou metodikou pojmout všechny velikostní kategorie měst České republiky. Pro naplnění této hypotézy byla vybrána jako základ sada indikátorů ECI/TIMUR. V mnoha místech však byla navržena zcela nová metodika. Některé body byly pouze upraveny tak, aby více vyhovovaly každodenní praxi nejen územního plánování měst a obcí České republiky. 30

5 NAVRŽENÉ INDIKÁTORY Cílem disertační práce je navrhnout skladebný systém územně promítnutelných indikátorů udržitelného rozvoje. Po analýze teoretických podkladů a zjištění stavu využití indikátorů v České republice jsem se rozhodl rozdělit problematiku do tří oblastí. A to: dostupnost veřejných služeb (Kvalita života alespoň částečně ovlivnitelná nástroji územního plánování) udržitelné využití území (udržitelné územní plánování) doprava ve městě. Jak již bylo řečeno v Kapitole 4 jako základ návrhu jsem použil sadu indikátorů ECI/TIMUR, jejíž metodiku jsem doplnil, popřípadě zcela změnil. Jednotlivým oblastem problematiky tak odpovídají indikátory rozpracované na následujících stránkách pod názvy: Dostupnost místních veřejných prostranství a služeb Dynamika územního rozvoje Mobilita místní přeprava cestujících. Pro mou práci je velice důležitá vzájemná skladebnost indikátorů, a to především vzájemná porovnatelnost výsledků měření v různě velkých sídlech. Aby však nedocházelo u větších měst ke zkreslením, klade metodika s růstem velikosti sídla větší požadavky na získávaná data. Z hlediska metodologického bylo tedy třeba kategorizovat i velikost sídel v České republice. Po konzultacích s geografy, demografy jsem zvolil rozdělení sledovaných sídel do tří velikostních kategorií: malá sídla (venkovského charakteru) do 2 tis obyvatel standardní metodika měření pro malá a středně velká sídla od 2 tis. do 75 tis. obyvatel metodika pro velká sídla velká města nad 75 tis. obyvatel. Systém skladebnosti indikátorů pro mne znamenal hlavně využitelnost metodiky měření indikátoru od sledované velikosti města výše. Skladebnost indikátorů zobrazuje následující tabulka: Metodika indikátoru pro: Měřitelnost indikátoru v: malém sídle středně velkém sídle velkém městě malá sídla + + + středně velká sídla + + velká města + Tabulka 8 Systém skladebnosti navržených indikátorů, Vlastní konstrukce 31

Navržené metodiky byly následně aplikovány na zjištění indikátorů ve městech a obcích. V praktické části je tak například indikátor územní dynamiky vypočítán metodikou pro malá sídla třikrát. A to právě proto, aby byla zajištěna alespoň základní porovnatelnost mezi jednotlivými velikostními kategoriemi. 32

5.1 DOSTUPNOST MÍSTNÍCH VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ A SLUŽEB Smysl indikátoru: Stěhování lidí do měst bylo v historii podníceno především ekonomickými aktivitami. Města s právem trhů a významné obchodních křižovatky či centra se tak stala velkým konkurentem mnohých administrativně vytvořených sídel. Až v moderní historii však začínají lidé hlouběji vnímat město nejen jako místo obchodu, popřípadě výroby, ale zároveň jako své životní prostředí a také jako místo, kde narozdíl od venkovského prostředí mají mnohem větší nabídku služeb. Přelom 19. a 20. století v tomto ohledu znamenal velký pokrok kupředu, který v našich krajích vyvrcholil v meziválečném období. Města tak již nebyla vnímána pouze jako místo výroby a obchodu a jeho obytné čtvrti jako noclehárny tisíců dělníků, ale v mnohem větším míře začala být věnována pozornost veřejným prostorům, ale také nabídce služeb jako např. městská hromadná doprava apod. Společně se snižováním závislosti zaměstnanců na místě vykonávané práce, růstem možností tzv. volných zaměstnání, využíváním nových možností práce, např. tzv. home office a s rostoucí mobilitou obyvatelstva, dochází od konce 20. století také v České republice k odlivu obyvatel z měst do jejich zázemí, popř. dále na venkov. Tento trend je dán snahou mnoha obyvatel splnit si sen o vlastním bydlení na venkově, jehož prapůvod můžeme vysledovat v USA již v polovině 50. let minulého století. Tyto suburbanizační tendence mají celou řadu negativních důsledků na fungování měst, ale mnohdy také vesnic, do kterých tito lidé odcházejí. Jedním z mála nástrojů, jak zabránit rostoucí suburbanizaci je v současné době dostatečná nabídka kvalitních veřejných prostor pro rekreaci obyvatel města a také široká nabídka ve městě vhodně rozmístěných služeb. Pouze kvalitní životní prostředí, široká nabídka dostupných služeb a ekonomické výhody života přímo ve městě mohou uspět v boji o obyvatele. Indikátor Dostupnost místních veřejných prostranství a služeb umožňuje místní samosprávě identifikovat místa, kde je nedostatečná nabídka služeb či kde neexistují vhodně upravené veřejné prostory. Na výsledky indikátoru by tak měla navazovat úřední či politická rozhodnutí o doplnění chybějících služeb. Zároveň tento indikátor slouží i občanům k alespoň základnímu porovnání kvality života v konkrétním místě/v konkrétním sídle. Cíl: Vyjádření dostupnosti veřejných prostranství a služeb pro obyvatele jednotlivých sídel 33

Titulkový indikátor: Procento (počet) obyvatel majících přístup k veřejným prostranstvím a službám Definice: Veřejná prostranství jsou definována jako: veřejné parky, zahrady či otevřená prostranství, které slouží pouze chodcům nebo cyklistům, vyjma zelených dopravních ostrůvků nebo dělících pásů a hřbitovů (kromě případů, kdy místní samospráva připustí jejich rekreační funkci, případně přírodní, historický nebo kulturní význam; nezastřešená sportovní zařízení, bezplatně přístupná veřejnosti; soukromá prostranství (zemědělské plochy, soukromé parky), bezplatně přístupná veřejnosti. Abychom mohli data analyzovat co nejúplněji, musíme indikátor vypočítat dvakrát: poprvé pro prostranství větší než 5000m 2 a podruhé pro všechna prostranství využívaná veřejností k odpočinku a venkovním aktivitám bez ohledu na jejich velikost. Veřejná prostranství jsou tak všechna prostranství využívaná veřejností k odpočinku a venkovním aktivitám. Do tohoto indikátoru by však neměly být zahrnuty plochy primárně určené k podnikatelským a obchodním aktivitám. Do indikátoru patří (typ ploch) Vydlážděná prostranství, pokud se využívají k venkovním činnostem (bruslení, apod.) Pěší zóna s prvky mobiliáře sloužícího pro odpočinek a rekreaci (lavičky, fontány, prostor pro skateboardisty, atd.) Sídlištní centra (bez ohledu na intenzitu využívání a kvalitu těchto ploch Do indikátoru nepatří (typ ploch) Pěší obchodní zóna Kolonáda" v nákupním středisku Plochy u obchodních center (hypermaketů) Tabulka 9 Rozdělení ploch veřejných prostranství pro potřeby indikátoru Dostupnost místních veřejných prostranství a služeb. Zdroj: [online] www.timur.cz [cit. 25.4.2009], Vlastní úprava Sportoviště jsou v indikátoru zahrnuta pouze v případě, že jsou veřejnosti volně přístupná a využívají je běžní obyvatelé. Nezahrnují se fotbalová hřiště či podobná profesionální sportoviště. Zemědělské pozemky se zahrnují pouze pokud je veřejnost používá k odpočinku a venkovním aktivitám. Základní služby jsou definovány jako: 34

primární zdravotnické služby veřejnosti (praktičtí lékaři,dětští lékaři, zubaři, nemocnice a polikliniky, lékařské služby první pomoci, rodičovské poradny, pedagogicko-psychologické poradny); linky hromadné dopravy s minimální frekvencí alespoň po část pracovního dne (jednou za půlhodinu); veřejné školy (povinná školní docházka a mateřské školy); ochody se základními potravinami a obchody s čerstvým ovocem a zeleninou (vyhodnocujeme dostupnost k oběma typům obchodů - obchodů se zeleninou a zároveň obchodů s čerstvým pečivem); služby sběru separovaného odpadu a nádoby na separovaný odpad. Pro každý typ základní služby je zpracováván samostatný indikátor. Frekvence měření: 2, popř. 4 roky Jednotky měření: Počet obyvatel s dostupností ke sledovaným prostranstvím a službám; % obyvatel. Zdroj dat: Orgány místní samosprávy, veřejné databáze, místní šetření. 35

Metodika měření: 5.1.1 Zjednodušené měření pro malá sídla (venkovského charakteru) Základní metodika indikátoru pro malé obce je založena na místní znalosti území. Sledována je pouze existence konkrétního veřejného prostoru nebo služby v obci: téma 1.1 veř. prostranství rekr. a obytná > 5000m 2 veř. prostranství rekreační veř. prostranství společenská veř. prostranství obytná 1.2 veř. prostranství rekreační a obytná 1.3 veř. prostranství rekr., společ. a obytná 2 hřiště dětská hřiště volně přístupná hřiště 3 prodejny potravin s čerstvým ovocem a zeleninou s čerstvým pečivem 4 zastávky veřejné dopravy 5 mateřské školy 6 základní školy 7 zdravotní služby společně zdrav. služby - Všeobecné lékařství zdrav. služby - Praktické zubní lékařství zdrav. služby - Pediatrie zdrav. služby - Gynekologie a porodnictví 8 nádoby na separovaný odpad kontejnery na papír kontejnery na plasty kontejnery na sklo dostupnost v obci [ano/ne] Tabulka 10 Návrh dotazníkové tabulky pro zjišťování indikátoru Dostupnost místních veřejných prostranství a služeb, Zdroj: [online] www.timur.cz [cit. 25.4.2009] Pro zjednodušení lze výsledky indikátoru shrnout do následující tabulky: téma 1 veř. prostranství 2 hřiště 3 prodejny potravin 4 zastávky veřejné dopravy 5 mateřské školy 6 základní školy 7 zdravotní služby společně 8 nádoby na separovaný odpad dostupnost v obci [ano/ne] Tabulka 11 Návrh zjednodušené verze dotazníkové tabulky pro zjišťování indikátoru Dostupnost místních veřejných prostranství a služeb, Zdroj: [online] www.timur.cz [cit. 25.4.2009] 36

Pro kladné hodnocení jevu v této tabulce je nutné, aby byly kladně vyplněny všechny jevy uvedené kurzívou v předchozí tabulce. Tzn. u jevu nádoby na separovaný odpad může být vyplněno ano pouze v případě, že v obci jsou nádoby na papír, plasty i sklo. Protože u velmi malých obcí je nepravděpodobné, že poskytnou svým obyvatelům výše uvedené služby přímo v místě jejich bydliště, je možné tuto metodiku rozšířit o dostupnost výše uvedených jevů v okolí vesnice, v dojezdové vzdálenosti veřejné dopravy maximálně 30 min dle aktuálního jízdního řádu 10. Nelze brát v úvahu dojezdovou vzdálenost osobním automobilem. Tabulka tedy vypadá následovně: téma 1.1 veř. prostranství rekr. a obytná > 5000m 2 veř. prostranství rekreační veř. prostranství společenská veř. prostranství obytná 1.2 veř. prostranství rekreační a obytná 1.3 veř. prostranství rekr., společ. a obytná 2 hřiště dětská hřiště volně přístupná hřiště 3 prodejny potravin s čerstvým ovocem a zeleninou s čerstvým pečivem 4 zastávky veřejné dopravy 5 mateřské školy 6 základní školy 7 zdravotní služby společně zdrav. služby - Všeobecné lékařství zdrav. služby - Praktické zubní lékařství zdrav. služby - Pediatrie zdrav. služby - Gynekologie a porodnictví 8 nádoby na separovaný odpad kontejnery na papír kontejnery na plasty kontejnery na sklo dostupnost v obci [ano/ne] dostupnost v dojezdové vzdálenosti [min] Nelze nahradit dojezdovou vzdáleností Nelze nahradit dojezd. vzdál. Nelze nahradit dojezd. vzdál. Nelze nahradit dojezdovou vzdáleností Tabulka 12 Návrh zjednodušené verze dotazníkové tabulky pro zjišťování indikátoru Dostupnost místních veřejných prostranství a služeb, Zdroj: [online] www.timur.cz [cit. 25.4.2009], Vlastní úprava 10 Dostupnost služby musí být zajištěna veřejnou dopravou v dostatečném rozsahu. Tzn. minimálně 2x denně ve vyhovujících časech a se zajištěním vratného spoje. 37

resp. téma dostupnost v obci [ano/ne] dostupnost v dojezdové vzdálenosti [min] --- 1 veř. prostranství 2 hřiště --- 3 prodejny potravin 4 zastávky veřejné dopravy --- 5 mateřské školy 6 základní školy 7 zdravotní služby společně 8 nádoby na separovaný odpad --- Tabulka 13 Návrh zjednodušené verze dotazníkové tabulky pro zjišťování indikátoru Dostupnost místních veřejných prostranství a služeb, Zdroj: [online] www.timur.cz [cit. 25.4.2009], Vlastní úprava Zdroj dat: Orgány místní samosprávy, veřejné databáze, místní šetření. Frekvence měření: 2, resp. 4 roky Výhody: + dostupnost dat, + jednoduchý výpočet, + nízké náklady na pořízení indikátoru. Rizika: - výsledek indikátorů závislý na dobré znalosti místního prostředí. 5.1.2 Standardní metodika měření pro malá a středně velká sídla Metodika měření pro malá a středně velká sídla je založena na využití geografických informačních systémů GIS. Základním předpokladem pro výpočet tohoto indikátoru je existence databáze budov, popř. čísel popisných ve sledované obci. Tato databáze, spojená s informacemi z evidence obyvatel (popř. českého statistického úřadu) dává přehled o počtu obyvatel žijících v každém jednotlivém číslu popisném ve sledovaném sídle. Dalším krokem při výpočtu tohoto indikátoru je lokalizace veřejných prostor na území sledovaného sídla. Je třeba, aby byla vytvořena alespoň základní databáze ploch veřejných prostranství a parků v takovém formátu, aby mohla být použita pro výpočet tohoto indikátoru. Tzn., že musí být známa velikost území a jeho 38

základní charakter zda se jedná o veřejný prostor rekreační, společenský nebo obytný. Pro přesnou lokalizace veřejných prostor lze s výhodou využít ortofotosnímků, které však musí být doplněny o terénní šetření v místě. Data pro výpočet dostupnosti služeb mají několik zdrojů. Jedná se o speciální šetření (např. prodejny potravin), přes databáze místních samospráv (např. zastávky veřejné dopravy či místní hromadné dopravy), až po informace poskytované státní správou (např. zdravotnické služby). Samotný výpočet je prováděn postupně pro každý veřejný prostor nebo službu zvlášť, kdy se pomocí jednoduché úlohy zjišťuje počet čísel popisných, resp. obyvatel v nich žijících, které jsou v dosahu 300m od sledované služby, popř. do 300m od hranice veřejného prostoru. Výpočet lze provádět také obráceně, kdy pro každé číslo popisné se zjišťuje jaké druhy služeb a veřejných prostor jsou dostupné v okruhu 300m. Tento postup následně umožňuje do jisté míry také určit kvalitu nabídky služeb v okolí konkrétního čísla popisného, tzn. v okolí konkrétního domu. Základní tabulka, jež je výsledkem výpočtů, je obdobná jako u metodiky pro malé obce: Celkový počet obyvatel k: xx.yy.zzzz Objekty v okruhu 300m téma počet obyvatel s % obyvatel s dostupností dostupností 1.1 veř. prostranství rekr. a obytná > 5000m 2 xx.xxx xx % veř. prostranství rekreační xx.xxx xx % veř. prostranství společenská xx.xxx xx % veř. prostranství obytná xx.xxx xx % 1.2 veř. prostranství rekreační a obytná xx.xxx xx % 1.3 veř. prostranství rekr., společ. a obytná xx.xxx xx % 2 hřiště xx.xxx xx % dětská hřiště xx.xxx xx % volně přístupná hřiště xx.xxx xx % 3 prodejny potravin xx.xxx xx % s čerstvým ovocem a zeleninou xx.xxx xx % s čerstvým pečivem xx.xxx xx % 4 zastávky veřejné dopravy xx.xxx xx % 5 mateřské školy xx.xxx xx % 6 základní školy xx.xxx xx % 7 zdravotní služby společně xx.xxx xx % zdrav. služby - Všeobecné lékařství xx.xxx xx % zdrav. služby - Praktické zubní lékařství xx.xxx xx % zdrav. služby - Pediatrie xx.xxx xx % zdrav. služby - Gynekologie a porodnictví xx.xxx xx % 8 nádoby na separovaný odpad xx.xxx xx % kontejnery na papír xx.xxx xx % kontejnery na plasty xx.xxx xx % kontejnery na sklo xx.xxx xx % Tabulka 14 Návrh zjednodušené verze dotazníkové tabulky pro zjišťování indikátoru Dostupnost místních veřejných prostranství a služeb, Zdroj: [online] www.timur.cz [cit. 25.4.2009], Vlastní úprava 39

Pro zjednodušení lze výsledky indikátoru opět shrnout do následující tabulky: Celkový počet obyvatel k: xx.yy.zzzz Objekty v okruhu 300m téma počet obyvatel s % obyvatel s posupností dostupností 1 veř. prostranství xx.xxx xx % 2 hřiště xx.xxx xx % 3 prodejny potravin xx.xxx xx % 4 zastávky veřejné dopravy xx.xxx xx % 5 mateřské školy xx.xxx xx % 6 základní školy xx.xxx xx % 7 zdravotní služby společně xx.xxx xx % 8 nádoby na separovaný odpad xx.xxx xx % Tabulka 15 Návrh zjednodušené verze dotazníkové tabulky pro zjišťování indikátoru Dostupnost místních veřejných prostranství a služeb, Zdroj: [online] www.timur.cz [cit. 25.4.2009], Vlastní úprava V případě, že je při výpočtu zvolena metoda, kdy je zjišťován počet služeb v okruhu do 300m od konkrétního čísla popisného, je možné vyhodnotit také kvalitu jednotlivých čísel popisných domů či bytů. A to následujícím způsobem: obydlené objekty s dostupností do 300m k: počet objektů % objektů počet obyvatel % obyvatel bez dostupnosti veřejných prostranství a služeb yy yy % x.xxx xx % 1-2 typům veřejných prostranství a služeb yy yy % x.xxx xx % 3-4 typům veřejných prostranství a služeb yy yy % x.xxx xx % 5-6 typům veřejných prostranství a služeb yy yy % x.xxx xx % 7-8 typům veřejných prostranství a služeb yy yy % x.xxx xx % 9-10 typům veřejných prostranství a služeb yy yy % x.xxx xx % 11-12 typům veřejných prostranství a služeb yy yy % x.xxx xx % 13-14 typům veřejných prostranství a služeb yy yy % x.xxx xx % 15-16 typům veřejných prostranství a služeb yy yy % x.xxx xx % Tabulka 16 Návrh zjednodušené verze dotazníkové tabulky pro zjišťování indikátoru Dostupnost místních veřejných prostranství a služeb, Zdroj: [online] www.timur.cz [cit. 25.4.2009], Vlastní úprava 40

přičemž typy veřejných prostranství a služeb vychází z výše uvedených tabulek: ID Sledované téma 1 veř. prostranství rekr. a obytná > 5000m 2 2 veř. prostranství společenská < 5000m 2 3 dětská hřiště 4 volně přístupná hřiště 5 obchody s čerstvým ovocem a zeleninou 6 obchody s čerstvým pečivem 7 zastávky veřejné dopravy 8 mateřské školy 9 základní školy 10 zdrav. služby - Všeobecné lékařství 11 zdrav. služby - Praktické zubní lékařství 12 zdrav. služby - Pediatrie 13 zdrav. služby - Gynekologie a porodnictví 14 kontejnery na papír 15 kontejnery na plasty 16 kontejnery na sklo Tabulka 17 Návrh zjednodušené verze dotazníkové tabulky pro zjišťování indikátoru Dostupnost místních veřejných prostranství a služeb, Zdroj: [online] www.timur.cz [cit. 25.4.2009] Výsledky indikátoru je vhodné prezentovat nejen formou tabulek, ale především kartogramů, které umožňují získání nejen přehledu o celkové situaci ve městě, ale i v konkrétní lokalitě. Toho může být využito při plánování změn v území odborníky, popř. při besedách či plánovacích akcích s občany města. Obrázek 2 Zobrazení dostupnosti základních škol ve městě Hradec Králové metodou do 300m výřez z kartogramu, Zdroj: Magistrát města Hradec Králové podklady ke zpracování indikátoru A4-dostupnost místních veřejných prostranství a služeb, Vlastní úprava 41

Obrázek 3 Zobrazení dostupnosti rekreačních ploch ve městě Hradec Králové metodou do 15min chůze výřez z kartogramu, Zdroj: T-Mapy, s.r.o. podklady ke zpracování indikátoru A4-dostupnost místních veřejných prostranství a služeb pro město Hradec Králové, Vlastní úprava Obrázek 4 Dostupnost nádob na separovaný odpad ve městě Hradec Králové metodou do 15 min chůze výřez z kartogramu, Zdroj: T-Mapy, s.r.o. podklady ke zpracování indikátoru A4-dostupnost místních veřejných prostranství a služeb pro město Hradec Králové, Vlastní úprava Zdroje dat: veřejné parky je třeba provést alespoň základní pasportizaci parků na území sídla. Při dálkovém zpracování databáze (např. nad ortofotomapou) je nutné provést také terénní šetření, aby byla potvrzena základní kvalita a účelnost prostoru; sportovní zařízení je třeba provést pasportizaci; 42

zdravotnické služby - data mohou být převzata z evidence krajského úřadu resp. ÚZIS. Je však nutní jejich následná úprava, případně doplnění a následné zapracování do datového modelu; zastávky MHD v případě větších měst jsou data k dispozici u provozovatele MHD, popřípadě přímo na úřadu města. Jestliže data dostupná nejsou, je třeba provést pasportizaci zastávek MHD; základní a mateřské školy v případě větších měst jsou k dispozici data již přímo v GIS, v opačném případě je třeba provést základní pasportizaci; obchody s potravinami je třeba provést pasportizaci; recyklační zařízení (zařízení pro svoz tuhého komunálního odpadu) data jsou většinou dostupná u správce systému svozu komunálního odpadu. Frekvence měření: 2. popř. 4 roky Výhody: + jednoduchý výpočet, + v případě existence potřebných databází nízké náklady na pořízení indikátoru. Rizika: - velké zjednodušení při výpočtu (v okruhu 300m může ležet překážka, která zamezuje využití veřejných prostranství a služeb např. dálnice nebo řeka) - v případě neexistence zdrojových databází poměrně velké finanční nároky na jejich zpracování (v případě větších sídel) 5.1.3 Metodika pro velká sídla velká města Metodika měření velká sídla je stejně jako u malých a středně velkých sídel založena na využití geografických informačních systémů GIS. K předchozí metodice dostupnost veřejných prostranství a služeb do 300m však přidává sofistikovanější metodu do 15 minut chůze. Tato metoda se snaží zcela eliminovat nedostatky do 300m výpočtu. A to zejména proto, že předchozí metoda nebere v úvahu přírodní ani žádné jiné překážky, které mohou ležet mezi číslem popisným a sledovanou službou. Čistě hypoteticky by tak měli obyvatelé domu na břehu řeky, kteří přes vodu ze svých oken vidí na 50 m vzdálené obchodní středisko, a 100m vzdálenou školu a zdravotní středisko, téměř ideální dostupnost. Nejbližší most, který je ve vzdálenost několika kilometrů, však tak jednoznačnou dostupnost nedovoluje. Podobné problémy mohou nastat i s bloky domů, vytíženými silnicemi a mnoha dalšími překážkami, kterých se ve městech vyskytuje nemálo. Proto byla vyvinuta metoda do 15 min. chůze, která 43

respektuje místní podmínky a snaží se rovněž do svého výpočtu zahrnout vliv jednotlivých povrchů ve městě. Aby mohlo být této metodiky, musí být pro celé území města vytvořen v prostředí GIS tzv. grid. Jeho pomocí se město rozčlení na jednotlivé zóny, ve kterých se potenciální chodec může pohybovat různou rychlostí. Od 3km/h na běžném chodníku, přes poloviční rychlost např. na trávě, přes velmi pomalý pohyb přes vytížené komunikace až po úplně nemožný pohyb přes přírodní překážky, domy a uzavřené areály. Vytvoření tohoto gridu je podmínkou pro výpočet indikátoru touto metodou. Obrázek 5 Zobrazení grid podkladu pro výpočet indikátoru Dostupnosti místních veřejných prostranství a služeb metodou do 15 min chůze v Hradci Králové, Zdroj: T-Mapy, s.r.o. podklady ke zpracování indikátoru A4- dostupnost místních veřejných prostranství a služeb pro město Hradec Králové Dalším předpokladem pro výpočet indikátoru je opět existence databáze budov, popř. čísel popisných ve sledované obci. Tato databáze, spojená s informacemi z evidence obyvatel (popř. českého statistického úřadu) dává přehled o počtu obyvatel žijících v každém jednotlivém číslu popisném ve sledovaném sídle. Dalším krokem při výpočtu tohoto indikátoru je lokalizace veřejných prostor na území sledovaného sídla. Je třeba, aby byla vytvořena alespoň základní databáze ploch veřejných prostranství a parků v takovém formátu, aby mohla být použita pro výpočet tohoto indikátoru. Tzn., že musí být známa velikost území a jeho základní charakter zda se jedná o veřejný prostor rekreační, společenský nebo obytný. Pro přesnou lokalizace veřejných prostor lze s výhodou využít ortofotosnímků, které však musí být doplněny o terénní šetření v místě. 44

Data pro výpočet dostupnosti služeb mají několik zdrojů. Jedná se o speciální šetření (např. prodejny potravin), přes databáze místních samospráv (např. zastávky veřejné dopravy či místní hromadné dopravy), až po informace poskytované státní správou (např. zdravotnické služby). Samotný výpočet má v metodice pro velká sídla dvě podoby: V té první je prováděn stejně jako u metodiky v bodě výpočet postupně pro každý veřejný prostor nebo službu zvlášť. Pomocí jednoduché úlohy se tedy zjišťuje počet čísel popisných, resp. obyvatel v nich žijících, které jsou v dosahu 300m od sledované služby, popř. do 300m od hranice veřejného prostoru. Výpočet lze provádět také obráceně, kdy pro každé číslo popisné se zjišťuje jaké druhy služeb a veřejných prostor jsou dostupné v okruhu 300m. Tento postup následně umožňuje do jisté míry také určit kvalitu nabídky služeb v okolí konkrétního čísla popisného, tzn. v okolí konkrétního domu. Ve druhé je výpočet prováděn obdobně, avšak čísla popisná s dostupností k veřejným prostranstvím a službám se nenacházejí uvnitř 300m kruhu, ale v obalové křivce vytvořené kolem bodu sledované služby. Tvar a velikost obalové křivky je dán výpočtem vzdálenosti na základě rychlosti pohybu po území-gridu. Základní tabulka, jenž je výsledkem výpočtů, je však i nadále obdobná jako u metodiky pro malé obce a střední obce/města. Přibývá zde však právě výpočet pomocí metody do 15 min. chůze : Celkový počet obyvatel k: xx.yy.zzzz Objekty v okruhu 300m Objekty v dosahu 15min chůze téma počet obyvatel % obyvatel počet obyvatel % obyvatel s dostupností s dostupností s dostupností s dostupností 1.1 veř. prostranství rekr. a obytná > 5000m 2 xx.xxx xx % zz.zzz zz % veř. prostranství rekreační xx.xxx xx % zz.zzz zz % veř. prostranství společenská xx.xxx xx % zz.zzz zz % veř. prostranství obytná xx.xxx xx % zz.zzz zz % 1.2 veř. prostranství rekreační a obytná xx.xxx xx % zz.zzz zz % 1.3 veř. prostranství rekr., společ. a obytná xx.xxx xx % zz.zzz zz % 2 hřiště xx.xxx xx % zz.zzz zz % dětská hřiště xx.xxx xx % zz.zzz zz % volně přístupná hřiště xx.xxx xx % zz.zzz zz % 3 prodejny potravin xx.xxx xx % zz.zzz zz % s čerstvým ovocem a zeleninou xx.xxx xx % zz.zzz zz % s čerstvým pečivem xx.xxx xx % zz.zzz zz % 4 zastávky veřejné dopravy xx.xxx xx % zz.zzz zz % 5 mateřské školy xx.xxx xx % zz.zzz zz % 6 základní školy xx.xxx xx % zz.zzz zz % 7 zdravotní služby společně xx.xxx xx % zz.zzz zz % zdrav. služby - Všeobecné lékařství xx.xxx xx % zz.zzz zz % zdrav. služby - Praktické zubní lékařství xx.xxx xx % zz.zzz zz % zdrav. služby - Pediatrie xx.xxx xx % zz.zzz zz % zdrav. služby - Gynekologie a porodnictví xx.xxx xx % zz.zzz zz % 8 nádoby na separovaný odpad xx.xxx xx % zz.zzz zz % kontejnery na papír xx.xxx xx % zz.zzz zz % kontejnery na plasty xx.xxx xx % zz.zzz zz % kontejnery na sklo xx.xxx xx % zz.zzz zz % Tabulka 18 Tabulka pro zobrazení výsledků výpočtů indikátoru Dostupnost místních veřejných prostranství a služeb metodami do 300m a do 15 minut chůze, Zdroj: [online] www.timur.cz [cit. 25.4.2009], Vlastní úprava 45

Pro zjednodušení lze výsledky indikátoru opět shrnout do následující tabulky: Celkový počet obyvatel k: xx.yy.zzzz Objekty v okruhu 300m Objekty v dosahu 15 min chůze téma počet obyvatel s % obyvatel s počet obyvatel s % obyvatel s dostupností dostupností dostupností dostupností 1 veř. prostranství xx.xxx xx % zz.zzz zz % 2 hřiště xx.xxx xx % zz.zzz zz % 3 prodejny potravin xx.xxx xx % zz.zzz zz % 4 zastávky veřejné dopravy xx.xxx xx % zz.zzz zz % 5 mateřské školy xx.xxx xx % zz.zzz zz % 6 základní školy xx.xxx xx % zz.zzz zz % 7 zdravotní služby společně xx.xxx xx % zz.zzz zz % 8 nádoby na separovaný odpad xx.xxx xx % zz.zzz zz % Tabulka 19 Tabulka pro zobrazení výsledků výpočtů indikátoru Dostupnost místních veřejných prostranství a služeb metodami do 300m a do 15 minut chůze, Zdroj: [online] www.timur.cz [cit. 25.4.2009], Vlastní úprava V případě, že je při výpočtu zvolena metoda, kdy je zjišťován počet služeb v okruhu do 300m/do 15 min. chůze od konkrétního čísla popisného, je možné vyhodnotit také kvalitu jednotlivých čísel popisných domů či bytů. A to následujícím způsobem: obydlené objekty s dostupností do 300m/do 15 min. chůze k: počet objektů % objektů počet obyvatel % obyvatel bez dostupnosti veřejných prostranství a služeb yy yy % x.xxx xx % 1-2 typům veřejných prostranství a služeb yy yy % x.xxx xx % 3-4 typům veřejných prostranství a služeb yy yy % x.xxx xx % 5-6 typům veřejných prostranství a služeb yy yy % x.xxx xx % 7-8 typům veřejných prostranství a služeb yy yy % x.xxx xx % 9-10 typům veřejných prostranství a služeb yy yy % x.xxx xx % 11-12 typům veřejných prostranství a služeb yy yy % x.xxx xx % 13-14 typům veřejných prostranství a služeb yy yy % x.xxx xx % 15-16 typům veřejných prostranství a služeb yy yy % x.xxx xx % Tabulka 20 Tabulka pro zobrazení výsledků výpočtů indikátoru Dostupnost místních veřejných prostranství a služeb metodami- počet objektů a obyvatel s dostupností ke sledovaným službám, Zdroj: [online] www.timur.cz [cit. 25.4.2009], Vlastní úprava 46

přičemž typy veřejných prostranství a služeb vychází z výše uvedených tabulek: ID Sledované téma 1 veř. prostranství rekr. a obytná > 5000m 2 2 veř. prostranství společenská < 5000m 2 3 dětská hřiště 4 volně přístupná hřiště 5 obchody s čerstvým ovocem a zeleninou 6 obchody s čerstvým pečivem 7 zastávky veřejné dopravy 8 mateřské školy 9 základní školy 10 zdrav. služby - Všeobecné lékařství 11 zdrav. služby - Praktické zubní lékařství 12 zdrav. služby - Pediatrie 13 zdrav. služby - Gynekologie a porodnictví 14 kontejnery na papír 15 kontejnery na plasty 16 kontejnery na sklo Tabulka 21 Typy sledovaných veřejných prostranství a služeb sledovaných v rámci indikátoru Dostupnost místních veřejných prostranství a služeb, Zdroj: [online] www.timur.cz [cit. 25.4.2009], Vlastní úprava Výsledky indikátoru je vhodné prezentovat nejen formou tabulek, ale především kartogramů, které umožňují získání nejen přehledu o celkové situaci ve městě, ale i v konkrétní lokalitě. Toho může být využito při plánování změn v území odborníky, popř. při besedách či plánovacích akcích s občany města. Obrázek 6 Dostupnost nádob na separovaný odpad ve městě Hradec Králové metoda do 15min chůze výřez z kartogramu, Zdroj: T-Mapy, s.r.o. podklady ke zpracování indikátoru A4-dostupnost místních veřejných prostranství a služeb pro město Hradec Králové, Vlastní úprava 47

Obrázek 7 Kartogram dostupnosti ploch veřejné zeleně v Hradci Králové vypočtené metodou do 15 min chůze, Zdroj: Magistrát města Hradec Králové podklady ke zpracování indikátoru A4-dostupnost místních veřejných prostranství a služeb, Vlastní úprava Zdroje dat: veřejné parky je třeba provést alespoň základní pasportizaci parků na území sídla. Při dálkovém zpracování databáze (např. nad ortofotomapou) je nutné provést také terénní šetření, aby byla potvrzena základní kvalita a účelnost prostoru; sportovní zařízení data budou převzata ze Studie volnočasových aktivit. Proběhne jejich výběr a úprava pro potřeby této zakázky a data budou zapracována do datového modelu; zdravotnické služby - data mohou být převzata z evidence krajského úřadu resp. ÚZIS. Je však nutní jejich následná úprava, případně doplnění a následné zapracování do datového modelu; zastávky MHD v případě větších měst jsou data k dispozici u provozovatele MHD, popřípadě přímo na úřadu města. Jestliže data dostupná nejsou, je třeba provést pasportizaci zastávek MHD; základní a mateřské školy v případě větších měst jsou k dispozici data již přímo v GIS, v opačném případě je třeba provést základní pasportizaci; obchody s potravinami je třeba provést pasportizaci; recyklační zařízení (zařízení pro svoz tuhého komunálního odpadu) data jsou většinou dostupná u správce systému svozu komunálního odpadu. Frekvence měření: 2, popř. 4 roky. 48

Výhody: + vysoká přesnost získaných dat; + díky své transparentnosti a přesnosti lze výsledky indikátoru využít i do technických vyhlášek města (např. jako podklad pro výpočet parkovacích míst v závislosti na vzdálenosti zastávky MHD). Rizika: - velká náročnost na zpracování podkladu města gridu. A to jak časová, tak finanční; - v případě neexistence zdrojových databází poměrně velké finanční nároky na jejich zpracování (v případě větších sídel). Využití: Indikátor slouží jako podkladový materiál pro rozhodování místní samosprávy o podpoře rozvoje konkrétních oblastí. Zároveň může sloužit jako podklad pro zpracování některých místních technických vyhlášek, např. pro výpočet parkovacích míst v závislosti na vzdálenosti zastávky MHD (především u administrativních budov). Dílčí databáze zpracovávané v rámci sledování tohoto indikátoru mají další využití v práci místních samospráv. Klíčová slova: Dostupnost, veřejná prostranství, základní služby, primární veřejné zdravotnické služby, hromadná doprava, veřejné školy (povinná školní docházka), obchod s potravinami, recyklační zařízení. 49

5.2 DYNAMIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE Smysl indikátoru: Fyzický rozvoj měst a obcí do volné krajiny je stejně starý jako usidlování lidí a výstavba sídlišť. Všechna úspěšná centra postupně kapacitně naplnila plochu svých vnitřních hradeb a začala expandovat do svého nejbližšího okolí. Města jako centra nejdříve obchodu, od 18. století průmyslu a od pol. 20. století jako centra služeb byla vždy přirozeným magnetem lákajícím nově příchozí obyvatelstvo, především ze zemědělských oblastí. Příchod obyvatel do měst a rozšiřování sídel do volné krajiny je tedy nedílně spjat s vývojem lidské civilizace a v mnohých částech světa přetrvává dodnes. V Evropě a Severní Americe 2. poloviny 20. století však jsou patrné trendy opouštění centrálních oblastí obyvatelstvem a jeho přesunem do přilehlých suburbií. Tento relativně nový trend s sebou přináší řadu nových problémů jako je zvyšující se doprava, ale také rostoucí ekonomické náklady na správu a fungování urbanizovaného území. Indikátor udržitelné využívání půdy slouží jako ukazatel dynamiky rozvoje sídla do volné krajiny, který zejména v porovnání s dynamikou vývoje počtu obyvatel, dává přehled o udržitelnosti takového rozvoje. Zároveň je podkladem pro výpočet dalších důležitých urbanistických ukazatelů jako je hustota zalidnění urbanizované části sídla a s ní spojená obslužitelnost území např. hromadnou dopravou [4] Cíl: Vyjádření dynamiky změn využití území Titulkový indikátor: Podíl urbanizovaného a neurbanizovaného území sídel a vývoj tohoto poměru v čase. Rozšiřující indikátory: Hustota obyvatel urbanizovaného území sídla a její změna v čase Dynamika záboru dosud neurbanizovaných ploch Frekvence měření: 2 nebo 4 roky Jednotky měření: Bezrozměrné číslo Zdroj dat: Český statistický úřad - Městská a obecní statistika 50

Územní plány obcí (pouze jsou-li k zpracované pomocí GIS. Územní plány obcí zpracované pomocí CAD programů, popř. zpracované ručně nejsou pro tuto metodu vyhodnocení vhodné), vydaná územní rozhodnutí. Český kartografický ústav, vojenský kartografický ústav. Metodika měření: 5.2.1 Zjednodušené měření pro malá sídla (venkovského charakteru) Metodika je založena na využití dat Českého statistického úřadu, konkrétně dat Městské a obecní statistiky MOS. Tato data jsou dostupná v nezměněné metodice od roku 1991 a vychází z údajů z katastru nemovitostí. Aktuální data jsou volně dostupná na internetových stránkách Veřejné databáze ČSÚ (vdb.czso.cz). Starší data (do r. 1991) ČSÚ vydává na požádání. Metodika výpočtu indikátoru je velice jednoduchá. ČSÚ poskytuje data v následném formátu: Druh pozemků Rozloha [ha] Celková výměra pozemků Orná půda Chmelnice Vinice Zahrady Ovocné sady Trvalé travní porosty Zemědělská půdy Lesní půda Vodní plochy Zastavěné plochy Ostatní plochy Tabulka 22 Druhy pozemků, jak je sleduje a poskytuje ČSÚ, Vlastní konstrukce 51

Výše uvedené druhy pozemků se rozdělí do dvou skupin podle toho, zda se jedná o urbanizovanou či neurbanizovanou plochu: Orná půda Chmelnice Vinice Zahrady Ovocné sady Trvalé travní porosty Zemědělská půda Lesní půda Vodní plochy Zastavěné plochy Ostatní plochy Neurbanizovaná Neurbanizovaná Neurbanizovaná Urbanizovaná Neurbanizovaná Neurbanizovaná Neurbanizovaná Neurbanizovaná Neurbanizovaná Urbanizovaná Urbanizovaná Tabulka 23 Rozdělení pozemků ve struktuře sledované ČSÚ na urbanizované a neurbanizované území,, Vlastní konstrukce Výše uvedená tabulka je podkladem pro výpočet rozlohy urbanizovaného a neurbanizovaného území obce. Indikátor územní dynamiky lze v případě zdrojových dat z ČSÚ počítat každoročně ve dvou variantách. A to ve variantě meziročních srovnání podle vzorce: kde UDI n je indikátor územní dynamiky (Urban Development Index) ve sledovaném roce - roce n, roce n, UDI n U = U urb, n 1 U urb, n je rozloha urbanizovaného území obce ve sledovaném roce U urb, n-1 je rozloha urbanizovaného území obce v roce předcházejícím roku sledovanému roce n-1. urb, n 52

a ve variantě, kdy je zvolena základna, ke které se jednotlivé roky porovnávají (doporučením jako základna je rok, kdy byl schválen územní plán obce, popř. v roce, kdy proběhlo SLDB): kde UDI n je indikátor územní dynamiky (Urban Development Index) ve sledovaném roce - roce n, roce n, U UDI n = U U urb, n je rozloha urbanizovaného území obce ve sledovaném roce U urb,0 je rozloha urbanizovaného území obce v roce 0 (doporučením jako základna je rok, kdy byl schválen územní plán obce popř. v roce, kdy proběhlo SLDB). Od roku 2007 poskytuje ČSÚ data v detailnějším rozložení. Výše uvedená tabulka je pak rozdělena následovně: urb, n urb,0 Orná půda Chmelnice Vinice Zahrady Ovocné sady Trvalé travní porosty Zemědělská půda Lesní půda Vodní plochy Zastavěné plochy Ostatní plochy Plantáž dřevin Dráha Dálnice Silnice Ostatní komunikace Ostatní dopravní plocha Zeleň Sportoviště a rekreační plocha Hřbitov, urnový háj Kulturní a osvětová plocha Manipulační plocha Dobývací prostor Skládka Jiná plocha Neplodná půda Neurčeno Neurbanizovaná Neurbanizovaná Neurbanizovaná Urbanizovaná Neurbanizovaná Neurbanizovaná Neurbanizovaná Neurbanizovaná Neurbanizovaná Urbanizovaná Urbanizovaná Neurbanizovaná Urbanizovaná Urbanizovaná Urbanizovaná Urbanizovaná Urbanizovaná Neurbanizovaná Urbanizovaná Urbanizovaná Urbanizovaná Urbanizovaná Urbanizovaná Urbanizovaná Urbanizovaná Neurbanizovaná Urbanizovaná Tabulka 24 Rozdělení pozemků ve struktuře sledované ČSÚ na urbanizované a neurbanizované území, Zdroj: Vlastní konstrukce 53

Indikátor územní dynamiky je bezrozměrné číslo. Samo o sobě jej nelze bez dalších analýz porovnávat mezi jednotlivými obcemi. Slouží samosprávě obce především v časových řadách. Časové řady mají podobu tří grafů: 100% 95% 90% 85% 80% 75% 70% 65% 60% 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Graf 1 Využití půdy na území sídla imaginární případ, Zdroj: Vlastní konstrukce 1,1 1,08 1,06 1,04 Urbanizované plochy Neurbanizované plochy 1,02 1 0,98 0,96 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Graf 2 Vývoj indikátoru územní dynamiky (meziroční srovnání) - imaginární případ, Zdroj: Vlastní konstrukce 54

1,07 1,06 1,05 1,04 1,03 1,02 1,01 1 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Graf 3 Vývoj indikátoru územní dynamiky (srovnání se zvolenou základnou) - imaginární případ, Zdroj: Vlastní konstrukce Dalším indikátorem, který lze pomocí výše uvedených dat sledovat, je hustota osídlení města, kterou lze sledovat jako hustotu osídlení celého správního území sídla: ρ p obyvn celk = = n Scelk n obyvatel 2 km nebo vhodněji jako hustotu osídlení urbanizované části sídla: ρ p obyvn celk = = n U urb n obyvatel 2 km kde ρ celk je hustota osídlení obyvatelstva v sídle v roce n, Zdroj dat: p obyv je počet obyvatel sídla v roce n, S celk, n je celková plocha správního území sídla v roce n, U urb,n je rozloha urbanizované části sídla v roce n. Český statistický úřad - Městská a obecní statistika Frekvence měření: 2-4 roky Výhody: + dostupnost dat, + jednoduchý výpočet, + nízké náklady na pořízení indikátoru, 55

+ metodika využitelná pro sídla všech velikostí, + možnost výpočtu indikátoru na jakékoliv území do podrobnosti katastrálního území. Rizika: - malá přesnost dat, - pouze malá možnost vyhodnocení rozvojových záměrů v území, - nemožnost vyhodnocení rekultivace ploch brownfields. 5.2.2 Standardní metodika měření pro malá a středně velká sídla viz. bod 4.2.1 5.2.3 Metodika pro velká sídla velká města Metodika je založena na vyhodnocení územních plánů obcí/měst. Je vhodná pouze pro města, jejichž územní plán je zpracován v geografickém informačním systému a obsahuje-li databáze v tomto systému zpracovaná alespoň základní informace o funkčním využití jednotlivých ploch. V ideálním případě jsou součástí databáze informace o současném využití ploch, o případných návrhových plochách či plochách určených k přestavbě. Plochy výhledové nejsou při výpočtu tohoto indikátoru brány v úvahu. Dalším předpokladem pro výpočet tohoto indikátoru je buď pravidelná aktualizace územního plánu ve smyslu zaznamenání stavu zastavěnosti návrhových ploch. Není-li tato aktualizace prováděna, je možné jednorázově provádět vyhodnocení územních rozhodnutí vydaných na správním území obce a jejich následné promítnutí do výpočtu. Při splnění výše popsaných podmínek je postup výpočtu indikátoru následující: 1. Přiřazení nových atributů všem plochám územního plánu. U každé plochy je třeba zjistit, zda se jedná o plochu urbanizovanou či neurbanizovanou. a. V případě urbanizované plochy se může jednat o: i. plochu, která je stabilizovaná a jejíž změna využití se v územním plánu nepředpokládá. ii. plochu, která je územním plánem určena k přestavbě. V tom případě je třeba velice citlivě posoudit, zda se nejedná o plochu brownfield 11, která je následně v rámci indikátoru vyhodnocována zvlášť. 11 Brownfields jsou staré nevyužívané nebo ekonomicky nedostatečně efektivně využívané průmyslové zóny a komerční či obytné objekty v kompaktně zastavěných územích a zemědělské, vojenské i další plochy a budovy ve volné krajině. [33] 56

1. tato plocha může být určena k přestavbě bez toho, aniž by v území v současnosti docházelo k problémům či disfunkcím 2. tato plocha může být určena k přestavbě, protože zde dochází k problémům (např. se jedná o brownfield), v tom případě je třeba zaznamenat, zda se jedná o přestavbu na plochu urbanizovanou nebo neurbanizovanou b. V případě neurbanizované plochy se může jednat o: i. plochu, u níž územní plán předpokládá změnu využití, ale jejíž provedením nedojde k urbanizaci plochy. ii. plochu stabilizovanou, jejíž využití se v intencích územního plánu nemění iii. plochu, která je určena k zastavění urbanizaci (návrhová rozvojová plocha) 57

Název plochy Využití plochy Čistě obytné plochy nízkopodlažní zástavby Urbanizovaná Čistě obytné plochy vícepodlažní zástavby Urbanizovaná Ostatní plochy Urbanizovaná Plochy hřbitovů Neurbanizovaná Plochy chráněných ložiskových zemí a dobývacích prostor. Neurbanizovaná Plochy krajinné zeleně Neurbanizovaná Plochy lesů hospodářských Neurbanizovaná Plochy lesů rekreačních Neurbanizovaná Plochy letiště Urbanizovaná Plochy luk a pastvin Neurbanizovaná Plochy městského a obvodového centra Urbanizovaná Plochy občanského vybavení městského a regionálního významu Urbanizovaná Plochy orné půdy Neurbanizovaná Plochy parků, lesoparků a městské zeleně Neurbanizovaná Plochy pro železniční dopravu Urbanizovaná Plochy pro motorovou dopravu - ostatní Urbanizovaná Plochy pro motorovou dopravu komunikační síť Urbanizovaná Plochy rekreačních chat a chatových osad - CH Neurbanizovaná Plochy sadů a zahrad - ZS Neurbanizovaná Plochy technického vybavení Urbanizovaná Plochy výroby a služeb s negativním vlivem na okolí Urbanizovaná Plochy výroby a služeb bez negativního vlivu na okolí Urbanizovaná Plochy zahradnictví Neurbanizovaná Plochy zahrádkářských osad Neurbanizovaná Plochy zemědělské výroby a zemědělských služeb Urbanizovaná Plochy zvláštního určení Urbanizovaná Smíšené plochy městské nízkopodlažní zástavby Urbanizovaná Smíšené plochy městské vícepodlažní zástavby Urbanizovaná Smíšené plochy příměstské nízkopodlažní zástavby Urbanizovaná Sportovní a rekreační plochy Urbanizovaná Vodní toky a vodní plochy obecně Neurbanizovaná Vodní toky a vodní plochy se zvláštním režimem Neurbanizovaná Tabulka 25 Rozdělení ploch územního plánu města Hradce Králové dle využití na urbanizované a neurbanizované, Zdroj: Vlastní konstrukce Po rozdělení všech ploch územního plánu do těchto kategorií již není problém sečíst rozlohy jednotlivých ploch, čímž dospějeme k následující tabulce: Celková rozloha sídla Urbanizované plochy celkem: z toho stabilizované: určené k přestavbě z toho brownfields Neurbanizované plochy celkem z toho stabilizované určené k zástavbě určené ke změně využití, ale ne k urbanizaci Tabulka 26 Tabulka rozlohy využití ploch v územním plánu, Zdroj: [40], Vlastní úprava [ha] [ha] [ha] [ha] [ha] [ha] [ha] [ha] [ha] 58

První výpočet je vhodné provést vždy pro stav v době schválení aktuálně platného územního plánu. Vypočtené hodnoty pak slouží jako základna pro výpočet územní dynamiky v dalších letech. Výpočty indikátoru v dalších letech mohou probíhat dvěma způsoby, a to podle toho, jakým způsobem obec sleduje a vyhodnocuje územní rozhodnutí vydaná na svém správním území.: 1. V případě, že obec vede evidenci o vydaných územních rozhodnutích, kterou má rovněž propojenou s GIS databází, může docházet k prakticky online vyhodnocení indikátoru. A to tak, že plochy, na něž bylo vydáno územní rozhodnutí a které se nacházejí v plochách dosud neurbanizovaných, jsou pro výpočet brány jako urbanizované. Do výpočtu je třeba zahrnout také změny územního plánu schválené od roku 0 do sledovaného konce sledovaného období. 2. V případě, že obec vede evidenci o vydaných územních rozhodnutích, kterou nemá propojenou s GIS databází, je třeba analyzovat všechna územní rozhodnutí vydaná od roku 0 a v případě potřeby (změna stavu území z dosud neurbanizovaného na urbanizované), toto území lokalizovat, vyjádřit jeho pozici a rozlohu a zahrnout do výpočtu. Do výpočtu je třeba zahrnout také změny územního plánu schválené od roku 0 do sledovaného konce sledovaného období. Indikátor územní dynamiky lze ve dvou variantách. A to ve variantě meziročních srovnání podle vzorce: UDI n U = U urb, n urb, n x kde UDI n je indikátor územní dynamiky (Urban Development Index) ve sledovaném roce - roce n, roce n, U urb, n je rozloha urbanizovaného území obce ve sledovaném roce U urb, n-1 je rozloha urbanizovaného území obce v roce předcházejícím roku sledovanému roce n-1. a ve variantě, kdy je zvolena základna, ke které se jednotlivé roky porovnávají (doporučením jako základna je rok, kdy byl schválen územní plán obce, popř. v roce, kdy proběhlo SLDB): U UDI n = U kde UDI n je indikátor územní dynamiky (Urban Development Index) ve sledovaném roce - roce n, urb, n urb,0 59

roce n, U urb, n je rozloha urbanizovaného území obce ve sledovaném roce U urb,0 je rozloha urbanizovaného území obce v roce 0 (doporučením jako základna je rok, kdy byl schválen územní plán obce popř. v roce, kdy proběhlo SLDB). Indikátor územní dynamiky je bezrozměrné číslo. Samo o sobě jej nelze bez dalších analýz porovnávat mezi jednotlivými obcemi. Slouží samosprávě obce především v časových řadách. Časové řady mají podobu tří grafů a jednoho dynamického kartogramu pro elektronickou prezentaci: 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Procentuální zastoupení ploch Potenciální brow nfields Urbanizované plochy určené k přestavbě Urbanizované plochy Neurbanizované plochy určené k přestavbě Neurbanizované plochy Graf 4 Využití půdy na území sídla ve sledovaném roce imaginární případ, [40], Vlastní úprava 0 0+x1 Rok 0+x2 0+xm Urbanizované plochy Neurbanizované plochy n 25% 26% 27% 28% 29% 30% 31% 32% 33% 34% 35% Procentuální zastoupení ploch Graf 5 Využití půdy na území sídla ve sledovaném období imaginární případ, [40], Zdroj: Vlastní konstrukce 60

Hodnota indikátoru územní dynamiky 1,040 1,035 1,030 1,025 1,020 1,015 1,010 1,005 1,000 0,995 1,018 1,012 1,001 1,000 0 0+x1 0+x2 0+xm Rok Graf 6 Vývoj indikátoru územní dynamiky (meziroční srovnání) imaginární případ, Zdroj: Vlastní konstrukce Hodnota indikátoru územní dynamiky 1,040 1,035 1,030 1,025 1,020 1,015 1,010 1,005 1,000 0,995 1,032 1,013 1,012 1,012 0 0+x1 0+x2 0+xm Rok Graf 7 Vývoj indikátoru územní dynamiky (srovnání se zvolenou základnou) imaginární případ, Zdroj: Vlastní konstrukce 61

Obrázek 8 Kartogram využití území na správním území města Hradec Králové, [8] Dalším indikátorem, který lze pomocí výše uvedených dat sledovat, je hustota osídlení města, kterou lze sledovat jako hustotu osídlení celého správního území sídla: ρ p obyvn celk = = n Scelk n obyvatel 2 km nebo vhodněji jako hustotu osídlení urbanizované části sídla: ρ p obyvn celk = = n U urb n obyvatel 2 km kde ρ celk je hustota osídlení obyvatelstva v sídle v roce n, Frekvence měření: 4 roky p obyv je počet obyvatel sídla v roce n, S celk, n je celková plocha správního území sídla v roce n, U urb,n je rozloha urbanizované části sídla v roce n. 62

Zdroj dat: Územní plány obcí (pouze jsou-li k zpracované pomocí GIS. Územní plány obcí zpracované pomocí CAD programů, popř. zpracované ručně nejsou pro tuto metodu vyhodnocení vhodné). Výhody: + jednoduchý výpočet, + vysoká přesnost, + v případě existence ÚP v GIS, nízké náklady na pořízení indikátoru, + metodika využitelná pro sídla všech velikostí, + možnost modelování dopadů územních plánů, jejich změn a rozvojových záměrů na udržitelné využití území + možnost výpočtu indikátoru pro jakkoliv definované území, je li k němu k dispozici ÚPD v GIS, + názorná prezentace záboru volných ploch pomocí dynamických kartogramů. Rizika: - nutnost existence územního plánu v GIS systému - v případě neexistence propojení databáze vydaných územních rozhodnutí a GIS, poměrně velká náročnost na zpracování vydaných územních rozhodnutí a jejich převod do GIS - nutnost použití speciálního software schopného provést analýzy nad databází GIS. 5.2.4 Rozšířená metodika pro velká sídla velká města Metodika je založena na vyhodnocení digitálních nebo digitalizovaných a georeferencovaných leteckých snímků ortofotomap. Tyto mapy jsou od konce 90. let poměrně dobře dostupné. Starší mapování bylo pravidelně prováděno především pro vojenské účely a až v posledních letech bylo digitalizováno a uvolněno také pro civilní využití. Vyhodnocení indikátoru probíhá manuální prací nad ortofotomapou. V GIS je vytvářena nová vrstva na základě rastrového podkladu vrstva je vytvářena nad urbanizovaným územím, přičemž, za urbanizované území je považováno území zastavěné budovami, ale také území, které je dle ortofotomapy ve výstavbě a které bylo na základě místních znalostí později urbanizováno. Za toto území naopak nejsou považovány zemědělské usedlosti, hájovny apod. Jako podkladová data 63

pro následný výpočet indikátoru územní dynamiky tvoří rozlohy jednotlivých ploch celková rozloha sledovaného území a rozloha urbanizovaného území. Indikátor územní dynamiky lze následně počítat každoročně ve dvou variantách. A to ve variantě meziročních srovnání podle vzorce: UDI n = S S urb, n urb, n x kde UDI n je indikátor územní dynamiky (Urban Development Index) ve sledovaném roce - roce n, roce n, U urb, n je rozloha urbanizovaného území obce ve sledovaném roce U urb, n-1 je rozloha urbanizovaného území obce v roce předcházejícím roku sledovanému roce n-1. a ve variantě, kdy je zvolena základna, ke které se jednotlivé roky porovnávají (doporučením jako základna je rok, kdy byl schválen územní plán obce, popř. v roce, kdy proběhlo SLDB): U UDI n = U kde UDI n je indikátor územní dynamiky (Urban Development Index) ve sledovaném roce - roce n, roce n, urb, n urb,0 U urb, n je rozloha urbanizovaného území obce ve sledovaném roce U urb,0 je rozloha urbanizovaného území obce v roce 0 (doporučením jako základna je rok, kdy byl schválen územní plán obce popř. v roce, kdy proběhlo SLDB). Indikátor územní dynamiky je bezrozměrné číslo. Samo o sobě jej nelze bez dalších analýz porovnávat mezi jednotlivými obcemi. Slouží samosprávě obce především v časových řadách. Časové řady mají podobu tří grafů a řady dalších grafických výstupů, jejichž prezentace je poměrně atraktivní: 64

0 0+x1 Rok 0+x2 0+xm Urbanizované plochy Neurbanizované plochy n 25% 26% 27% 28% 29% 30% 31% 32% 33% 34% 35% Procentuální zastoupení ploch Graf 8 Využití půdy na území sídla ve sledovaném období imaginární případ, Zdroj: Vlastní konstrukce Hodnota indikátoru územní dynamiky 1,040 1,035 1,030 1,025 1,020 1,015 1,010 1,005 1,000 0,995 1,018 1,012 1,001 1,000 0 0+x1 0+x2 0+xm Rok Graf 9 Vývoj indikátoru územní dynamiky (meziroční srovnání) imaginární případ, Zdroj: Vlastní konstrukce 65

Hodnota indikátoru územní dynamiky 1,040 1,035 1,030 1,025 1,020 1,015 1,010 1,005 1,000 0,995 1,032 1,013 1,012 1,012 0 0+x1 0+x2 0+xm Rok Graf 10 Vývoj indikátoru územní dynamiky (srovnání se zvolenou základnou) imaginární případ, Vlastní konstrukce Míra urbanizace území v urč. části sídla: Obrázek 9 Ortofotomapa části města Hradec Králové z roku 1937 - výřez, [9] Obrázek 10 Urbanizované plochy v JZ části centra Hradce Králové v roce 1937, Zdroj: Vlastní konstrukce Obrázek 11 Ortofotomapa části města Hradec Králové z roku 1954 - výřez, [9] Obrázek 12 Urbanizované plochy v JZ části centra Hradce Králové v roce 1954, Zdroj: Vlastní konstrukce 66

Obrázek 13 Ortofotomapa části města Hradec Králové z roku 1977 - výřez, [9] Obrázek 14 Urbanizované plochy v JZ části centra Hradce Králové v roce 1977, Zdroj: Vlastní konstrukce Dalším indikátorem, který lze pomocí výše uvedených dat je hustota osídlení města, kterou lze sledovat jako hustotu osídlení celého správního území sídla: ρ p obyvn celk = = n Scelk n obyvatel 2 km nebo vhodněji jako hustotu osídlení urbanizované části sídla: ρ p obyvn celk = = n U urb n obyvatel 2 km kde ρ celk je hustota osídlení obyvatelstva v sídle v roce n, Frekvence měření: p obyv je počet obyvatel sídla v roce n, S celk, n je celková plocha správního území sídla v roce n, U urb,n je rozloha urbanizované části sídla v roce n. Závisí na dostupných podkladových materiálech. Podklady pocházející z 20. století by měly být k dispozici v desetiletém intervalu. Zdroj dat: Český kartografický ústav, vojenský kartografický ústav. Výhody: + jednoduchý výpočet, + možnost vyhodnocení využití území poměrně hluboko do historie, + atraktivní prezentace indikátoru široké veřejnosti. Rizika: - dostupnost historických ortofotomap pro sledované území, 67

- nutnost použití speciálního software, proškolené obsluhy, - poměrně velká závislost výsledků na pracovníkovi provádějícím analýzu => malá přesnost dat; absolutní čísla nemají vypovídací hodnotu, důležitá je dynamika změn, - nutnost dobré znalosti území (i historické). Využití: Metodika je vhodná pro sídla všech velikostí. Indikátor slouží pro vyhodnocení dynamiky fyzického rozvoje území. Zároveň slouží jako podklad pro vyhodnocení indikátorů ekonomického pilíře. Klíčová slova: Udržitelný rozvoj, landuse, využití půdy, využití území. 68

5.3 MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA CESTUJÍCÍCH 12 Analýzou metodiky tohoto indikátoru jsem zjistil, že odpovídá mému požadavku na skladebnost indikátoru a tím i jeho měřitelnost ve více velikostních kategoriích měst. Proto byla převzata metodika Společných evropských indikátorů ECI [23], [37]. Protože však pro potřeby mé práce byly upraveny některé detaily této metodiky, uvádím ji zde v plném mnou upraveném znění. Smysl indikátoru: Model mobility občanů v městském prostředí je důležitý jak z hlediska kvality života přímých účastníků (čas věnovaný cestování, četnost dopravních komplikací, náklady, atd.), tak z hlediska zátěže mobility na životní prostředí. Údaje z různých průzkumů městské mobility poukazují na určité tendence vývoje posledních let: průměrný počet denních cest na osobu vykazuje pouze malé odchylky, dokonce i v intervalu po letech: obecně vzato, počet cest, které každý občan vykoná za den, se výrazně neliší, vzdálenosti jednotlivých cest se však během několika posledních let výrazně změnily a obecně vykazují vzrůstající tendenci, podstatné změny nastaly v modálním rozdělení. Obecně je méně cest na kole nebo pěšky, přibývá cest motorizovanými dopravními prostředky, zejména individuální dopravy, doba jednotlivých jízd se mění v závislosti na délce cesty. I přesto však mnoho dotázaných uvádí, že průměrná doba věnovaná každodennímu cestování zůstává stejná. Zvýšila se rychlost dopravy a následně také vzdálenost. Existuje úzká spojitost mezi mobilitou a dalšími důležitými otázkami života v městském prostředí, mezi něž patří kvalita ovzduší a emise oxidu uhličitého, hluk, silniční bezpečnost, zastavěnost území, struktura a hustota zástavby a městská krajina. Je žádoucí dosáhnout progresivního snížení individuální dopravy a současně dosáhnout zvýšení podílu alternativních způsobů dopravy. Indikátor si klade za cíl zodpovědět následující základní otázky: Jaká je úroveň mobility cestujících na území sídla? Prodlužují se vzdálenosti, které cestující denně urazí? Jaké druhy dopravy cestující používají ke každodennímu cestování? Proto, abychom položené otázky mohli zodpovědět, je třeba zjistit některé parametry, které mají jednotlivé cesty 13 obyvatel města: 12 Upraveno z [23], [37] 13 Systematická cesta je taková cesta, která je uskutečňována v pravidelných intervalech za víceméně stejným účelem (cesta do zaměstnání, do školy, za kulturou...) 69

průměrný počet cest, které vykoná každý občan během dne, kdy cesta znamená přemístění se z počátečního do cílového bodu (počet cest za den na osobu); účel cest a jejich pravidelnost během týdne, kde můžeme cesty rozdělit na systematické (do zaměstnání) a nesystematické (za nákupy, za zábavou); průměrná denní vzdálenost cesty na osobu (km na osobu); délka trvání cest (čas cesty v minutách); použité druhy dopravy pro tyto cesty a/nebo pro různé vzdálenosti každé cesty Vzhledem k tomu, že kromě prvních dvou bodů, se jedná především o jednotlivá čísla, jejich použitelnost je v případě jednotlivého měření velmi nízká. Vypovídací schopnost tento indikátor nabývá až se stoupajícím počtem měření. Cíl: Zjištění počtu každodenních cest, času stráveného na cestě, druhu cesty a použitém druhu dopravy. Titulkový indikátor: Podíl jednotlivých druhů dopravy na celkové přepravní práci. Rozšiřující indikátory: Počet každodenních cest, čas strávený na cestě, druhu cesty a použitého druhu dopravy. Celková průměrná denní vzdálenost na osobu na druh cesty a způsobem dopravy. Frekvence měření: 2, popř.4 roky Jednotky měření: Denní počet cest, resp. minuty/kilometry na cestě Zdroj dat: Vlastní šetření 70

Metodika měření: 5.3.1 Zjednodušené měření pro malá sídla (venkovského charakteru) Vzhledem k neexistenci adekvátních dat, je třeba při sledování tohoto indikátoru provést vlastní dotazníkové šetření na reprezentativním vzorku obyvatel sídla. Ke zjištění základního ukazatele, tedy počtu cest, lze použít jednoduchý dotazník (důvod cesty, druh dopravy, čas strávený cestováním). Průzkum se provádí pomocí rozhovorů na statisticky významném vzorku občanů (tzn. vzorek občanů vybraných podle kritéria reprezentativnosti 14 ). Průzkum je možné/vhodné spojit a vést s kterýmkoli jiným, který si místní samospráva přeje uskutečnit. Otázky v dotazníku by měly zahrnovat: počet cest denně, důvod cesty, použitý způsob dopravy, přibližná doba jednotlivých cest. Dotazník může být uspořádán následovně: Cesta č. V rámci sídla Cesta Mimo sídlo Důvod/Druh* Způsob dopravy** Doba trvání cesty (min.) 1 2 n (*) Důvod cesty: škola, práce, rekreace, společenské vztahy, nákupy a jiné osobní důvody, zpáteční cesty. (**) Způsob dopravy: pěšky, na kole, motocyklu nebo mopedu, osobním autem (podle možnosti specifikovat, zda jako řidič nebo spolucestující), hromadnou dopravou (autobus, tramvaj, metro, místní železnice); kombinovaný způsob zaparkuj & jeď (použití osobního auta a veřejné hromadné dopravy) nebo ostatní (např. taxi, kolečkové brusle...). Tabulka 27 Dotazníková tabulka pro indikátor Mobilita a místní přeprava cestujících. Zdroj: [online] http://www.timur.cz [cit. 18.8.2009], Vlastní úprava Indikátory jsou v metodice pro malé obce prezentovány zvlášť pro respondenty, kteří své systematické cesty uskutečňují mimo území obce a pro ty, kteří je uskutečňují v rámci sledované obce. Je-li obec významným centrem mikroregionu (např. je-li zde větší zaměstnavatel, zdravotní středisko či jiná významná služba viz. kapitola 5.1 vypracovává se tabulka také ve třetí verzi, t.j. pro ty, kteří do obce dojíždějí za zaměstnáním nebo dostupnou službou). 14 Reprezentativní vzorek je ve statistice takový výběr ze zkoumaného celku populace, že se z jeho vlastností dá platně usuzovat na vlastnosti celého celku. 71

Těm, kteří v rámci pravidelných cest mimo sídlo/vesnici na otázku Způsob dopravy odpověděli osobním autem nebo Park & Ride 15, je vhodné položit doplňující otázky dle následující tabulky: Cesta č. Místo parkování* Počet spolucestujících** Důvod této volby*** 1 2 n (*) Místo parkování: 1. soukromé parkoviště, 2. veřejné parkoviště (placené), 3. bezplatné parkoviště (**) Počet spolucestujících: během cesty osobní auto přepravovalo: 1. pouze řidiče, 2. řidiče a jednoho spolucestujícího; 3. řidiče a více, než jednoho spolucestujícího (***) Důvod této volby (max. 2 důvody): 1. rychlejší; 2.větší pohodlí; 3. nižší náklady; 4. absence jiných možností (žádná přijatelná hromadná doprava); 5. špatné počasí; 6. jiné (nutno specifikovat). Tabulka 28 Doplňková dotazníková tabulka pro indikátor Mobilita a místní přeprava cestujících. Zdroj: [online] http://www.timur.cz [cit. 18.8.2009], Vlastní úprava Tento dotazník po vyhodnocení dává odpověď na následující otázky: jaký je průměrný počet cest, které vykoná každý občan během dne, kdy cesta znamená přemístění se z počátečního do cílového bodu (počet cest za den na osobu); jaký je účel cest a jejich pravidelnost během týdne, kde můžeme cesty rozdělit na systematické (do zaměstnání) a nesystematické (za nákupy, za zábavou); jaká je průměrná denní vzdálenost cesty na osobu (km na osobu); jaká je délka trvání cest (čas cesty v minutách); jaké jsou použité druhy dopravy pro tyto cesty a/nebo pro různé vzdálenosti každé cesty Výsledky za jedno sledované období a pro každou část zvlášť (celkový počet cest, průměrná doba jejich trvání a průměrný počet km na osobu a den) by měly být vykázány dle následujících tabulek: 15 P+R (park and ride) je forma kombinované přepravy s návazností individuální automobilové dopravy na veřejnou hromadnou dopravu. Umožňuje se budováním parkovišť v blízkosti nádraží, stanic metra a jiných terminálů veřejné dopravy. Budování parkovišť P+R je důležitým nástrojem podpory veřejné hromadné dopravy a integrovaných dopravních systémů. [online] www.wikipedia.cz dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/p%2br [cit. 18.8.2009] 72

Celkový počet cest za den Počet cest za den v % Celkový počet cest za den Počet cest za den v % Celkový počet cest za den Počet cest za den v % V rámci sídla Ze sídla Do sídla Pěšky Bicykl Motocykl / moped řidič Osobní automobil spolujezdec Hromadná doprava Kombinovaný způsob Tabulka 29 Vyhodnocení dotazníku pro indikátor Mobilita a místní přeprava cestujících, Zdroj: [online] http://www.timur.cz [cit. 18.8.2009], Vlastní úprava Ostatní Škola Práce Rekreace, společenská zábava Nákupy Zpáteční cesta Průměrná denní doba strávená cestou Průměrný denní počet km na osobu Tabulka 30 Vyhodnocení dotazníku pro indikátor Mobilita a místní přeprava cestujících, Zdroj: [online] http://www.timur.cz [cit. 18.8.2009], Vlastní úprava Vyhodnocení výsledků indikátoru probíhá pomocí několika grafů: Kombinovaný způsob; 6% Pěší; 2% Bicykl; 4% Motocykl / moped; 1% Hromadná doprava; 29% Soukromé auto - řidič; 41% Soukromé auto - spolujezdec; 17% Graf 11 Podíl jednotlivých druhů dopravy na cestách obyvatel obce(bez rozlišení místa cíle dopravy) imaginární příklad. Zdroj: Vlastní konstrukce Graf 11 lze v případě potřeby rozdělit na část, která bude ukazovat strukturu dopravních prostředků používaných na cesty po obci a na cesty mimo ni. Další jeho modifikací, která je využita především k vyhodnocení udržitelného způsobu 73

dopravy, je vyhodnocení poměru tvrdé a měkké dopravy na cestách obyvatel obce. Za tvrdou dopravu považujeme individuální automobilovou dopravu (v případě, kdy je respondent řidičem i spolujezdcem) IAD, za měkkou městskou hromadnou dopravu (MHD), veřejnou hromadnou dopravu (vlaky, autobusové spoje), pěší, cyklistickou, motocyklovou a ostatní dopravu. "Tvrdá" doprava 58% "Měkká" doprava 42% Graf 12 Podíl měkkých a tvrdých druhů dopravy na cestách obyvatel obce(bez rozlišení místa cíle dopravy) imaginární příklad. Zdroj: Vlastní konstrukce Dalším grafem je zobrazení účelu cest obyvatel sídla obce. Za rekreací; 15% Do zaměstnání a do školy; 53% Za nákupy; 32% Graf 13 Podíl cest obyvatel obce (bez rozlišení místa cíle dopravy)podle jejich účelu imaginární příklad. Zdroj: Vlastní konstrukce Další hodnoty zjištěné v rámci sledování tohoto indikátoru je již vhodné prezentovat především v časových řadách. 74

2,5 2,4 Průměrný počet cest jednoho obyvatele za den 2,3 2,2 2,1 2 1,9 1,8 2,05 2,07 1996 2000 2004 2008 Rok 2,2 2,4 Graf 14 Průměrný počet cest obyvatel obce (bez rozlišení místa cíle dopravy) v letech 1996-2008 imaginární případ, Zdroj: Vlastní konstrukce Průměrná denní vzdálenost na jednoho obyvatele [km] 25 20 15 10 5 0 14,1 18,6 21,1 22,5 1996 2000 2004 2008 Rok Graf 15 Průměrná denní vzdálenost na jednoho obyvatele obce (bez rozlišení místa cíle dopravy) v letech 1996-2008 imaginární případ, Zdroj: Vlastní konstrukce Průměrná doba strávená na cestě [min] 60 50 40 30 20 10 0 30 42 1996 2000 2004 2008 Rok 51 49 Graf 16 Průměrná denní doba strávená obyvateli obce na cestě (bez rozlišení místa cíle dopravy) v letech 1996-2008 imaginární případ, Zdroj: Vlastní konstrukce 75

Zdroj dat: Vlastní šetření Frekvence měření: 2 roky Výhody: + jednoduchý výpočet, + metodika využitelná pro sídla všech velikostí (s menšími úpravami). Rizika: - malá přesnost dat při nepřesném výběru vzorku, - vysoká náročnost na velikost reprezentativního vzorku obyvatel. 5.3.2 Standardní metodika měření pro malá a středně velká sídla Viz bod. 5.3.1. Metodika pro malé obce je vhodná také pro vyhodnocení mobility a místní přepravy cestujících v malých a středně velkých sídlech. Jediným rozdílem v aplikaci metodiky je Tabulka 27. V rámci zjišťování indikátoru pro tuto velikostní kategorii dochází ke zjišťování způsobu dopravy obyvatel v rámci sídla, mimo sídlo i do sídla. Tabulka tedy vypadá následovně: Celkový počet cest za den Počet cest za den v % Celkový počet cest za den Počet cest za den v % Celkový počet cest za den Počet cest za den v % V rámci sídla Ze sídla Do sídla Pěšky Bicykl Motocykl / moped řidič Osobní automobil Graf 17 Vyhodnocení dotazníku pro indikátor Mobilita a místní přeprava cestujících verze metodiky pro malá a středně velká města, Zdroj: [online] http://www.timur.cz [cit. 18.8.2009], Vlastní úprava Vlastní vyhodnocení a následná prezentace probíhá opět dle předchozí metodiky. spolu- jezdec Hromadná doprava Kombinovaný způsob Ostatní 76

5.3.3 Metodika pro velká sídla velká města Viz bod. 5.3.1. Metodika výpočtu ukazatele mobility a místní přepravy cestujících je vhodná i pro vyhodnocení indikátoru pro velká sídla velká města. Stejně jako v bodě 5.3.2, je i zde rozdíl pouze ve zpracování Tabulka 27. Vycházíme-li z obecného předpokladu, který je již doloženém některými měřeními (např. z Hradce Králové), že na území větších měst je více než 90% dopravy v rámci města vykonáno jeho obyvateli, není nutné sledovat u respondentů, zda vyjíždějí do okolních sídel. Také podíl návštěvníků města je pouze minimální, avšak v rámci preciznosti zpracování indikátoru můžeme toto rozlišení zachovat. Tabulka má tedy následující podobu: Celkový počet cest za den Počet cest za den v % Celkový počet cest za den Počet cest za den v % V rámci sídla Do sídla Pěšky Bicykl Motocykl / moped řidič Osobní automobil spolujezdec Hromadná doprava Kombinovaný způsob Tabulka 31 Vyhodnocení dotazníku pro indikátor Mobilita a místní přeprava cestujících verze metodiky pro velká města, Zdroj: [online] http://www.timur.cz [cit. 18.8.2009], Vlastní úprava Způsob prezentace je obdobný jako v předchozích případech. V rámci vyhodnocení míry udržitelnosti způsobu přepravy obyvatel města je však vhodné prezentovat v časových řadách také vývoj poměru tvrdé a měkké dopravy. Ostatní Poměr "měkké" a "tvrdé" dopravy [%] 100% 90% 80% 70% 60% 50% 17,5 18,7 19,0 18,9 20,7 82,5 81,3 81,0 81,1 79,3 2000 2002 2004 2006 2008 Rok Graf 18 Procentuální poměr měkké a tvrdé dopravy ve městě v letech 2000-2008 imaginární případ, Zdroj: Vlastní konstrukce 77

Využití: Metodika je vhodná pro sídla všech velikostí. Případné zjištění výrazných posunů v délce času strávené na cestě, případně v absolutní délce cest, lze vysledovat některé disfunkce v území a následně navrhnout jejich opravy. Úspěšnost těchto úprav lze zpětně opět sledovat s využitím tohoto indikátoru. Zároveň lze pomocí tohoto indikátoru do určité míry sledovat konkurenceschopnost veřejné měkké dopravy vůči tvrdé a opět zpětně vyhodnocovat zásahy na podporu využití ekologických druhů dopravy. Klíčová slova: mobilita, přeprava cestujících, způsob dopravy, soukromé auto, motocykl, moped, hromadná doprava, cyklistika, chůze 78

6 PRAKTICKÉ OVĚŘENÍ NAVRŽENÝCH INDIKÁTORŮ A JEJICH SKLADEBNOSTI Pro praktické ověření možnosti naplnění metodik jednotlivých indikátorů jsem volil několik různých malých vesnic a měst. Ze středních měst jsem zvolil Vsetín a to především díky dostupnosti dat v rámci indikátorů Dostupnosti místních veřejných prostranství a služeb, které jsou měřeny v rámci členství tohoto města ve sdružení TIMUR. Jako zástupce velkých měst byl zvolen Hradec Králové, a to ze stejného důvodu. Obě města se měřením indikátorů zabývají již od roku 2002 a patří tak v rámci České republiky mezi první města zabývající se indikátory udržitelného rozvoje na místní úrovni. 6.1 DOSTUPNOST MÍSTNÍCH VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ A SLUŽEB 6.1.1 Zjednodušené měření pro malé obce Obce mikroregionu Toulovcovy Maštale 16 Pro sledování dostupnosti místních veřejných prostranství a služeb byly zvoleny obce mikroregionu Toulovcovy Maštale. Tento mikroregion tvoří 12 obcí: Bor u Skutče, Hluboká, Perálec, Proseč, Zderaz, Budislav, Jarošov, Nová Ves u Jarošova, Poříčí, Příluka, Leština, Nové Hrady. Zpracování probíhalo vždy místním šetřením. Zjištěné skutečnosti byly následně přeneseny do tabulek, jako například v případě obce Nové Hrady. 16 Sběr dat: [34] 79

Sledovaná témata 1 veř. prostranství rekr., společ. a obytná dostupnost v obci [ano/ne] ANO dostupnost v dojezdové vzdálenosti [min] Nelze nahradit 2 hřiště dětská hřiště NE volně přístupná hřiště ANO 3 prodejny potravin s čerstvým ovocem a zeleninou ANO X s čerstvým pečivem ANO X 4 zastávky veřejné dopravy ANO Nelze nahradit Nelze nahradit 5 mateřské školy ANO X 6 základní školy ANO X 7 zdravotní služby společně zdrav. služby - Všeobecné lékařství ANO X zdrav. služby - Praktické zubní lékařství ANO X zdrav. služby - Pediatrie ANO X zdrav. služby - Gynekologie a porodnictví NE ANO 8 nádoby na separovaný odpad kontejnery na papír kontejnery na plasty kontejnery na sklo ANO ANO ANO Nelze nahradit X údaj nesledován, neboť služba se již nachází přímo v obci Tabulka 32 Vyhodnocení indikátoru Dostupnost veřejných prostranství a služeb v obci Nové Hrady Zdroj: [34]; Vlastní úprava Pro větší přehlednost byla zpracována i zjednodušená verze tabulky. Téma dostupnost v obci [ano/ne] dostupnost v dojezdové vzdálenosti [min] 1 veř. prostranství ANO --- 2 hřiště NE --- 3 prodejny potravin ANO X 4 zastávky veřejné dopravy ANO --- 5 mateřské školy ANO X 6 základní školy ANO X 7 zdravotní služby společně NE ANO 8 nádoby na separovaný odpad ANO --- X údaj nesledován, neboť služba se již nachází přímo v obci Tabulka 33 Vyhodnocení indikátoru Dostupnost veřejných prostranství a služeb v obci Nové Hrady-zjednodušená verze Zdroj: Vlastní konstrukce Vyhodnocení všech obcí v jedné tabulce Přílohou č. 3 této práce. V rámci sledování indikátoru v rámci jednoho mikroregionu je možné také porovnat nabídku jednotlivých obcí v mikroregionu. Možnost prezentace je buď 80

v podobě tabulky, která vyjadřuje počet sledovaných témat dostupných přímo v obci, resp. v dojezdové vzdálenosti veřejnou dopravou do 30 minut bez přestupu. Obec Počet služeb přímo v obci Dostupné služby 17 Proseč 15 15 Nové Hrady 13 15 Perálec 11 15 Příluka 10 15 Budislav 10 15 Leština 9 15 Jarošov 9 14 Zderaz 8 15 Poříčí 8 15 Nová Ves u Jarošova 8 14 Bor u Skutče 7 15 Hluboká 6 6 Tabulka 34 Vyhodnocení indikátoru Dostupnost veřejných prostranství a služeb v obci Nové Hrady-zjednodušená verze, Zdroj: [34] Dalším možným způsobem prezentace výsledků je pomocí grafu z předešlé tabulky. 16 14 12 10 8 6 4 2 0 Proseč Nové Hrady Perálec Příluka Budislav Leština Jarošov Zderaz Poříčí Nová Ves u Jarošova Bor u Skutče Hluboká Služby dostupné přímo v obci Služby dostupné veřejnou dopravou Tabulka 35 Vyhodnocení dostupnosti jednotlivých sledovaných veřejných prostorů a služeb v mikroregionu Toulovcovy maštale. Zdroj: Vlastní konstrukce 17 Služby dostupné v obci a dostupné v dojezdové vzdálenosti do 30 min veřejnou dopravou 81

Pro potřeby místní samosprávy lze samozřejmě vyhodnocovat i jednotlivé sledované aspekty a doporučit tak buď zajištění služby přímo v obci nebo alespoň zavedení či úpravu harmonogramu zajíždění veřejné dopravy do obce. Chrudim Obdobná metodika může být použita také pro malá a středně velká sídla. U tohoto indikátoru není použití metodiky v hierarchii směrem nahoru sice zcela účelné, uvádím jej zde však pro úplnost a jako ukázku skladebnosti navrženého systému indikátorů. Sledovaná témata 1 veř. prostranství rekr., společ. a obytná dostupnost v obci [ano/ne] ANO dostupnost v dojezdové vzdálenosti [min] Nelze nahradit 2 hřiště dětská hřiště ANO volně přístupná hřiště ANO 3 prodejny potravin s čerstvým ovocem a zeleninou ANO X s čerstvým pečivem ANO X 4 zastávky veřejné dopravy ANO Nelze nahradit Nelze nahradit 5 mateřské školy ANO X 6 základní školy ANO X 7 zdravotní služby společně zdrav. služby - Všeobecné lékařství ANO X zdrav. služby - Praktické zubní lékařství ANO X zdrav. služby - Pediatrie ANO X zdrav. služby - Gynekologie a porodnictví ANO ANO 8 nádoby na separovaný odpad kontejnery na papír ANO Nelze kontejnery na plasty ANO nahradit kontejnery na sklo ANO X údaj nesledován, neboť služba se již nachází přímo v obci Tabulka 36 Vyhodnocení indikátoru Dostupnost veřejných prostranství a služeb v Chrudimi Zdroj: Vlastní konstrukce 82

resp. ve zjednodušené verzi: Téma dostupnost v obci [ano/ne] dostupnost v dojezdové vzdálenosti [min] 1 veř. prostranství ANO --- 2 hřiště NE --- 3 prodejny potravin ANO X 4 zastávky veřejné dopravy ANO --- 5 mateřské školy ANO X 6 základní školy ANO X 7 zdravotní služby společně ANO X 8 nádoby na separovaný odpad ANO --- X údaj nesledován, neboť služba se již nachází přímo v obci Tabulka 37 Vyhodnocení indikátoru Dostupnost veřejných prostranství a služeb v Chrudimi zjednodušená verze Zdroj: Vlastní konstrukce Hradec Králové Sledování indikátoru a jeho výsledky by v tomto případě byly stejné jako v případě Chrudimi. Odvolávám se tedy na předchozí bod. Zajímavou alternativou je využití tohoto indikátoru v rámci jednoho města. V centrálních částech měst sice využití metodiky není příliš vhodné, ale pro okrajové části již ano. Pro místní samosprávu se tak jedná o jednoduchý a názorný nástroj, jak vyhodnotit dostupnost služeb v těchto odlehlejších částech města. Výsledky tohoto měření mohou být následně prezentovány pomocí vhodně konstruovaných tématických kartogramů. Obrázek 15 Existence základních škol v jednotlivých čtvrtích města Hradce Králové, Vlastní konstrukce 83

6.1.2 Standardní metodika měření pro malá a středně velká sídla Vsetín, Hradec Králové V této kapitole je zařazen mezi středně velká sídla pro lepší názornost příkladu. V tomto případě se jedná o důvod dostupnosti dat z magistrátů měst, kdy detailní data pro výpočet indikátoru byla v obou městech stejná, avšak ta z Hradce Králové jsou byla pro potřeby této práce dostupnější. Pro výpočet indikátoru je základním předpokladem existence GIS podkladu mapa čísel popisných. Tato geodatabázová tabulka uchovává údaje o počtu obyvatel v každém domě sledovaného území. Následující řádky popisují konstrukci zjištění dostupnosti jedné ze 16 sledovaných služeb základních škol. Stejný postup je praktikován postupně u všech sledovaných jevů. Obrázek 16 Databázová tabulka počtu obyvatel v jednotlivých adresních bodech města Hradec Králové, Zdroj: Vlastní konstrukce Tato tabulka je následně navázána na mapu čísel popisných, která musí být dostupná jako geodatabáze v GIS. 84

Obrázek 17 Databáze počtu obyvatel navázaná na geodatabázové údaje z vrstvy mapy čísel popisných města Hradec Králové. Zdroj: Vlastní konstrukce Dalším krokem nutným k výpočtu indikátoru je zjištění polohy základních škol (resp. jiného sledovaného jevu) ve sledovaném území. Místní samospráva by měla mít vyhotovenou samostatnou geodatabázovou vrstvu věnovanou základním školám na jejím v území. V případě, že tato vrstva není k dispozici, je možné zjistit polohu škol přímo v terénu pomocí GPS souřadnic systému WGS-84 nebo jednoduše z veřejně přístupných webových mapových aplikací. Obrázek 18 Lokalizace základních škol ve městě Vsetín pomocí volně přístupně webové mapové služby www.mapy.cz, www.mapy.cz [20.7.2009] dostupný z: http://www.mapy.cz/#mm=zp@sa=s@st=s@ssq=z%c3%a1kladn%c3%ad%20%c5%a1kola%20vset%c3%adn@sss=1@ssp=123182188 _123678412_147397740_147271372@x=141337088@y=133370112@z=12 85

Samotný výpočet probíhá automaticky. Dojde k vymezení území v okruhu 300m od každé základní školy a následnému výběru pouze těch čísel popisných, které splňují podmínku dostupnosti. Následně je zjištěn počet obyvatel, kteří mají sledovaný jev ve vzdálenosti menší než 300m od svého bydliště. Místní samospráva samozřejmě může volit pro svou každodenní praxi i jinou vzdálenost než je 300m, avšak pro potřeby tohoto indikátoru a vzájemného porovnání mezi městy, je vhodné dodržet 300m hranici. Obrázek 19 Vymezení okruhu 300m kolem základní školy v Mandysově ulici na Moravském Předměstí v Hradci Králové a následné zjištění počtu obyvatel s dostupností ke sledovanému jevu, Zdroj: Vlastní konstrukce 86

Výsledná data jsou doplněna do tabulky uvedené v metodice k tomuto indikátoru: celkový počet obyvatel k 25.10.2005 94.027 (k metoda objekty v okruhu 300m 1.1.2004-95.287) téma počet obyvatel s dostupností % obyvatel s dostupností veř. prostranství rekreační > 5000m 2 55.941 (59.274) 59,49% (62,21%) veř. prostranství společenská > 5000m 2 40.315 (40.990) 42,88% (43.02%) veř. prostranství obytná > 5000m 2 21.545 (22.190) 22,91% (23,29%) 1.1 veř. prostranství rekr. a obytná > 5000m 2 65.520 (67.383) 69,68% (70,72%) veř. prostranství rekreační 59.409 (61.061) 63,18% (64,08%) veř. prostranství společenská 60.601 (61.689) 64,45% (64,74%) veř. prostranství obytná 25.353 (26.089) 26,96% (27,38%) 1.2 veř. prostranství rekreační a obytná 70.270 (71.595) 74,73% (75,14%) 1.3 veř. prostranství rekr., společ. a obytná 83.763 (85.253) 89,08% (89,47%) dětská hřiště 79.748 84,81% volně přístupná hřiště 69.329 73,73% 2 hřiště 81.973 (83.155) 87,18 (87,27%) 3 prodejny potravin 66.571 (67.673) 70,80% (71,02%) 4 zastávky MHD 88.277 (89.776) 93,88% (94,22%) 5 mateřské školy 50.800 (43.390) 54,03% (45,54%) 6 základní školy 32.504 (33.301) 34,57% (34,95%) zdrav. služby - Všeobecné lékařství (1) 44.662 (40.076) 47,50% (42,06%) zdrav. služby - Praktické zubní lékařství (14) 59.078 (60.331) 62,83% (63,32%) zdrav. služby - Pediatrie (301) 35.229 (36.377) 37,47% (38,18%) zdrav. služby - Gynekologie a porodnictví(603) 24.245 (21.542) 25,79% (22,61%) 7 zdravotní služby společně 68.113 (68.186) 72,44% (71,56%) kontejnery na papír 91.176 (93.217) 96,97% (97,83%) kontejnery na plasty 92.270 (93.441) 98,13% (98.06%) kontejnery na sklo 88.222 (89.576) 93,83% (94.01%) 8 nádoby na separovaný odpad 92.601 (93.919) 98,48% (98,56%) Tabulka 38 Výsledky měření indikátoru Dostupnost místních veřejných prostranství a služeb v Hradci Králové v letech 2003 a 2005, Zdroj: CEP-RRA - Průzkum veřejných prostorů města Hradec Králové, 2005 87

Prezentace těchto dat je možná v podobě kartogramů vyjadřujících dostupnost služby na území celého města. Obrázek 20 Objekty s dostupností sportovních zařízení bezplatně přístupných veřejnosti do vzdálenosti 300m, Hradec Králové, Zdroj: Hradec Králové Indikátor A.4 Dostupnost místních veřejných prostranství a služeb, T-Mapy, s.r.o., 2005 O kvalitě bydliště vypovídá počet služeb, které jsou v dostupné vzdálenosti. obydlené objekty s dostupností k: počet objektů % objektů počet obyvatel % obyvatel bez dostupnosti veřejných prostranství a služeb 18 0,18 % 56 0,06 % 1-2 typům veřejných prostranství a služeb 104 1,03 % 441 0,47 % 3-4 typům veřejných prostranství a služeb 310 3,06 % 1.171 1,25 % 5-6 typům veřejných prostranství a služeb 658 6,51 % 2.286 2,44 % 7-8 typům veřejných prostranství a služeb 1.481 14,64 % 5.21 5,56 % 9-10 typům veřejných prostranství a služeb 1.436 14,20 % 5.933 6,33 % 11-12 typům veřejných prostranství a služeb 1.184 11,71 % 9.908 10,57 % 13-14 typům veřejných prostranství a služeb 1.976 19,54 % 20.484 21,85 % 15-16 typům veřejných prostranství a služeb 2.946 29,13 % 48.267 51,48 % Tabulka 39 Vyhodnocení počtu služeb dostupných z jednotlivých čísel popisných na území města Hradec Králové, Zdroj: Průzkum veřejných prostorů města Hradec Králové, CEP-RRA, 2005 Vyhodnocení indikátoru probíhá po jednotlivých sledovaných jevech v časových řadách. Tak je tomu například i ve Vsetíně a Hradci Králové, kde jsou výsledky tohoto indikátoru součástí strategického plánu rozvoje města. 88

počet obyvael s dostupností zástavky MHD 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0 28957 28551 28410 28182 27786 2004 2005 2006 2007 2008 rok Graf 19 Vývoj počtu obyvatel města Vsetín s dostupností 300m od zastávky MHD v letech 2004-2008, Zdroj: Vlastní konstrukce % obyvatel s dostupností zastávky MHD 100,00% 90,00% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 87,50% 88,80% 90,30% 89,30% 89,02% 2004 2005 2006 2007 2008 rok Graf 20 Vývoj procentuálního zastoupení obyvatel města Vsetín s dostupností 300m od zastávky MHD v letech 2004-2008, Zdroj: Vlastní konstrukce Při interpretaci výsledků tohoto indikátoru je třeba vždy posuzovat získaná data s dalšími souvislostmi. Z Graf 19 například plyne, že počet obyvatel, kteří mají zastávku MHD ve vzdálenosti menší než 300m od svého bydliště v letech 2004-2008 vytrvale klesá. Graf 20 ukazuje, že tento pokles je v letech 2004-2006 zapříčiněn poklesem absolutního počtu obyvatel Vsetína. Až od roku 2006 dochází také k procentuálnímu poklesu obyvatel s dostupností zastávek MHD. Tento jev je s největší pravděpodobností zapříčiněn suburbanizačními tendencemi ve městě řada obyvatel se stěhuje ze sídlišť, která jsou povětšinou dobře vybavena veřejnými službami do okrajových částí města s horší dostupností sledovaných jevů. Další možností vyhodnocení indikátoru je vzájemné porovnání jednotlivých měst. V tomto případě je však třeba brát na vědomí mnohdy rozdílnou geomorfologii porovnávaných sídel, která může na konečné výsledky indikátoru nezanedbatelný vliv. 89

Graf 21 Podíl obyvatel bydlících ve vzdálenosti do 300m od nádob na separovaný odpad ve městech Hradec Králové, Kladno, Svitavy, Třebíč a Vsetín, Zdroj: www.timur.cz [18.5.2009] dostupný z http://www.timur.cz/indikatory.html Graf 22 Podíl obyvatel vybraných evropských měst žijících ve vzdálenosti do 300m od obchodů se základními potravinami a čerstvým ovocem, Zdroj: European Common Indicators Towards a Local Sustainability Profile, Ambienta Italia Research Instituto, Milano, Italy, 2003 90

6.1.3 Metodika pro velká sídla velká města Hradec Králové Metodika sběru dat a vyhodnocení indikátoru jsou stejné jako v předchozí kapitole. Hlavní změna v metodice spočívá ve způsobu výpočtu dostupnosti služeb z jednotlivých míst ve městě. V případě výpočtu indikátoru u velkých měst je vhodné místo jednoduché kroužkovací metody. V prostředí GIS je vytvořen GRID podklad města, která rozděluje všechny plochy ve městě do jedné z 10 kategorií rychlosti pohybu. Pro komunikace, které jsou v GIS k dispozici v osovém modelu, byly zvoleny fiktivní pruhy, ve kterých je pohyb chodců různě omezován. Např. čtyřproudová komunikace se v použitém modelu skládá z 5ti pruhů, z nichž krajní umožňují maximální rychlost (3 km/h), v mezilehlých je pohyb silně omezen (0,1 km/h) a v prostředním pruhu často svodidla je pohyb nemožný (0 km/h). [38] 0 0,5 1 1,5 2 2,5 3 Peší zóna 3 Zpevněná plocha, parkoviště 2 Park 1,5 Veřejná zeleň 1,5 Ostatní plochy 1 Typ plochy Sad Les Sportovní plocha, hřiště 0,3 0,8 1 Hřbitov 0,1 Průmyslová plocha 0,1 Soukromá plocha 0,1 Domy 0 Vodní plocha 0 Rychlost pohybu [km/h] Graf 23 Rychlost pohybu chodců po jednotlivých druzích povrchu, Zdroj: Vlastní konstrukce Následný výpočet již probíhá principielně stejně jako v předchozím případě. Stejně tak prezentace je obdobná. Uvádím zde proto pouze základní tabulky výsledků. 91

celkový počet obyvatel k 25.10.2005 94.027 téma a metoda objekty v okruhu 300m počet obyvatel s % obyvatel s dostupností dostupností b) metoda objekty do 15 minut chůze počet obyvatel s % obyvatel dostupností s dostupností 1.1 veř. prostranství rekr. a obytná > 5000m 2 65.520 69,68% 82.341 87,57% veř. prostranství rekreační 59.409 63,18% 83.905 89,24% veř. prostranství společenská 60.601 64,45% 84.090 89,43% veř. prostranství obytná 25.353 26,96% 40.455 43,02% 1.2 veř. prostranství rekreační a obytná 70.270 74,73% 86.270 91,75% 1.3 veř. prostranství rekr., společ. a obyt. 83.763 89,08% 89.350 95,03% dětská hřiště 79.748 84,81% 87.238 92,78% volně přístupná hřiště 69.329 73,73% 82.993 88,27% 2 hřiště 81.973 87,18 89.102 94,76 3 prodejny potravin 66.571 70,80% 85.758 91,21% 4 zastávky MHD 88.277 93,88% 93.247 99,17% 5 mateřské školy 50.800 54,03% 69.255 73,65% 6 základní školy 32.504 34,57% 69.780 74,21% zdrav. služby - Všeobecné lékařství 44.662 47,50% 71.394 75,93% zdrav. služby - Praktické zubní lékařství 59.078 62,83% 80.648 85,77% zdrav. služby - Pediatrie 35.229 37,47% 65.108 69,24% zdrav. služby Gynek. a porodnictví 24.245 25,79% 54.681 58,15% 7 zdravotní služby společně 68.113 72,44% 83.435 88,74% kontejnery na papír 91.176 96,97% 92.965 98,87% kontejnery na plasty 92.270 98,13% 93.324 99,25% kontejnery na sklo 88.222 93,83% 91.94) 97,78% 8 nádoby na separovaný odpad 92.601 98,48% 93.344 99,27% Tabulka 40 Výsledky výpočtu indikátoru Dostupnost místních veřejných prostranství a služeb v Hradci Králové v roce 2005, Zdroj: Průzkum veřejných prostorů města Hradec Králové, CEP-RRA, 2005; Vlastní úprava Rozdíl vzniklý použitím obou metod výpočtu je patrný z Obrázek 21 Obrázek 21 Rozdíl výsledků při použití výpočtu metodou do 300m a do 15 minut chůze, Zdroj: Vlastní konstrukce 92

I při respektování jednotlivých bariér zahrnuje metoda do 15 minut chůze větší procento obyvatel. Pro potřeby místní samosprávy je možné opět výpočet upravit. Například docházková vzdálenost k nádobám na separovaný odpad může činit pouze 5 minut, aby více odpovídala praktickému životu. Jedním z dalších možných praktických využití je výpočet míst s dostupností MHD např. do 5 minut. Tato místa mohou mít pak v případě stavby komerčních budov na pozemcích s dostupností MHD ve stavebním řízení nižší koeficient při výpočtu nároku na parkovací místa. Z hlediska prezentace výsledků, je tato opět stejná jako v předchozím bodě. Z výsledků lze rovněž sestavit interaktivní webovou prezentaci, která je schopna on-line sdělit každému uživateli, jakou dostupnost veřejných prostranství a služeb má jakákoliv nemovitost ve městě. Obrázek 22 Prezentace Indikátoru Dostupnost místních veřejných prostranství a služeb na internetových stránkách města Hradce Králové, Zdroj: [online] www.hradeckralove.org [12.8.2009] dostupný z: http://mapserver.mmhk.cz/tms/hkdostupnost/index.php?client_type=map_resize&strange_opener=1 93

6.1.4 Vyhodnocení dostupnosti dat a skladebnosti indikátoru Vyhodnocení praktické části indikátoru Dostupnost místních veřejných prostranství a služeb proběhlo úspěšně. Došlo k naplnění dat do všech tří stupňů indikátoru. Vadou vyhodnocení malých a středních měst a Velkých měst metodikou Zjednodušeného měření pro malá sídla je malá vypovídatelnost dat. Tento nedostatek je však eliminován v případě, že větší sídla v rámci výpočtu indikátoru rozdělíme na městské části nebo městské čtvrti. Zjednodušené měření pro malá sídla Standardní metodika pro malá a středně velká sídla Velká města Malá a střední města Malé obce Hradec Králové Vsetín Obce Mikroregionu Toulovcovy Maštale OK OK OK OK Metodika pro velká sídla OK Tabulka 41 Vyhodnocení dostupnosti dat a skladebnosti indikátoru Dostupnost místních veřejných prostranství a služeb, Zdroj: Vlastní konstrukce Zjednodušené měření pro malá sídla Standardní metodika pro malá a středně velká sídla OK Velká města Malá a střední města Malé obce Hradec Králové Vsetín Obce Mikroregionu Toulovcovy Maštale 4 5 9 7 8 Metodika pro velká sídla 10 Tabulka 42 Subjektivní hodnocení možností využití dat získaných indikátorem Dostupnost místních veřejných prostranství a služeb na stupnici 1-10 (1 - nejnižší, 10 - nejvyšší), Zdroj: Vlastní konstrukce 94

6.2 DYNAMIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE 6.2.1 Zjednodušené měření pro malé obce Žernov Pro výpočet indikátoru územní dynamiky obce žernov byla využita data z volně přístupné Veřejné databáze ČSÚ [32]. Databáze zpřístupňuje informace o využití půdy na katastrálním území obce v letech 2001 až 2006. Žernov 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Celková výměra obce 469,41 469,41 469,41 469,41 469,41 469,44 Orná půda 207,39 207,39 207,39 207,37 207,37 207,34 Zahrady 16,41 16,41 16,41 16,41 16,41 16,41 Sady 7,75 7,75 7,75 7,75 7,75 7,75 Chmelnice - - - - - - Vinice - - - - - - Louky 63,63 63,63 63,63 63,63 63,63 63,63 Lesní půda 132,39 132,39 132,39 132,39 132,39 132,39 Vodní plochy 11,4 11,4 11,4 11,4 11,4 11,4 Zastavěné plochy 6,99 6,99 6,99 7,01 7,01 7,08 Ostatní plochy 23,45 23,45 23,45 23,45 23,45 23,44 Údaje jsou uvedeny v hektarech [ha] Tabulka 43 Využití půdy na území obce Žernov, Zdroj: Vlastní konstrukce Žernov 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Urbanizované území 46,85 46,85 46,85 46,87 46,87 46,93 Neurbanizované území 422,56 422,56 422,56 46,87 422,54 422,51 Údaje jsou uvedeny v hektarech [ha] Tabulka 44 Využití půdy na území obce Žernov, Zdroj: Vlastní konstrukce Z výše uvedených tabulek lze pomocí metodiky vypočítat indikátor územní dynamiky v každém sledovaném roce, a to podle vzorce: UDI n U = U urb, n urb, n 1 kde UDI n je indikátor územní dynamiky (Urban Development Index) ve sledovaném roce - roce n, U urb, n je rozloha urbanizovaného území obce ve sledovaném roce roce n, U urb, n-1 je rozloha urbanizovaného území obce v roce předcházejícím roku sledovanému roce n-1. 95

Tabulka výsledků vypadá následovně: Rok n 2002 2003 2004 2005 2006 Hodnotra Indikátoru územní dynamiky UDI n 1,0000 1,0000 1,0004 1,0000 1,0013 Tabulka 45 Tabulka výsledků indikátoru územní dynamiky obce Žernov v letech 2002-2006 verze meziročního porovnání, Zdroj: Vlastní konstrukce Počítáme-li indikátor územní dynamiky k porovnávané základně (zde k roku 2001), postupujeme podle vzorce: U UDI n = U kde UDI n je indikátor územní dynamiky (Urban Development Index) ve sledovaném roce - roce n, U urb, n je rozloha urbanizovaného území obce ve sledovaném roce roce n, urb, n urb,0 U urb, n-1 je rozloha urbanizovaného území obce v roce 2001. V tomto případě má tabulka výsledků podobu: Rok n 2002 2003 2004 2005 2006 Hodnotra Indikátoru územní dynamiky UDI n 1,0000 1,0000 1,0004 1,0004 1,0017 Tabulka 46 Tabulka výsledků indikátoru územní dynamiky obce Žernov v letech 2002-2006 verze výpočtu ke zvolené základně, Vlastní konstrukce Dle metodiky k tomuto indikátoru lze sledovat rovněž hustotu osídlení celého sídla nebo jen jeho urbanizované části. Za tímto účelem je třeba získat opět data z Veřejné databáze ČSÚ. [32] Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Počet 1239 1315 1315 1413 1425 1418 obyvatel Tabulka 47 Počet obyvatel v Obci Žernov v letech 2001 2006, Zdroj: Vlastní konstrukce Výpočet hustoty osídlení celého správního území obce probíhá podle vzorce: ρ p obyvn celk = = n Scelk n obyvatel 2 km 96

resp. pro výpočet hustoty osídlení jeho urbanizované části: Chyba! Objekty nemohou být vytvořeny úpravami kódů polí. kde ρ celk je hustota osídlení obyvatelstva v sídle v roce n, p obyv je počet obyvatel sídla v roce n, S celk, n je celková plocha správního území sídla v roce n, U urb,n je rozloha urbanizované části sídla v roce n. Výsledky indikátoru pro obec Žernov za léta 2001 2006 jsou následující: Žernov 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Hustota osídlení celého správního území ρ celk 264 280 280 1 507 304 302 Hustota osídlení urbanizovaného území ρ urb 2 645 2 807 2 807 3 015 3 040 3 022 [obyvatel/km 2 ] Tabulka 48 Vývoj hustoty osídlení obce Žernov v letech 2001-2006, Zdroj: Vlastní konstrukce Při práci s většími obcemi je třeba mít na paměti, že se mnohdy skládají z více katastrálních území a před výpočtem zkontrolovat, zda údaje ČSÚ tuto skutečnost respektují a jsou tak součtem všech katastrálních území ve správním obvodu vyhodnocované obce. Prezentace výsledků probíhá pomocí grafů znázorňujících posuny ve využití území. Vhodnější než vzájemné porovnávání obcí se jeví časová řada jedné obce. Vzhledem k relativně malým posunům je třeba volit buď co nejdelší časové řady nebo porovnání delších časových úseků. Podíl Urbanizovaného území na správním území obce 94% 92% 90% 88% 86% 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Rok Neurbanizované území Urbanizované území Graf 24 Podíl urbanizovaného území na správním území obce Žernov vývoj v letech 2001-2006, Zdroj: Vlastní konstrukce 97

1,0015 Hodnotra Indikátoru územní dynamiky 1,0010 1,0005 1,0000 1,0000 1,0000 1,0004 1,0000 1,0013 0,9995 2002 2003 2004 2005 2006 Rok Graf 25 Vývoj indikátoru územní dynamiky obce Žernov v letech 2002-2006 verze meziročního porovnání, Zdroj: Vlastní konstrukce Hodnotra Indikátoru územní dynamiky 1,0020 1,0015 1,0010 1,0005 1,0000 0,9995 2002 2003 2004 2005 2006 Rok Graf 26 Vývoj indikátoru územní dynamiky obce Žernov v letech 2002-2006 verze výpočtu ke zvolené základně, Zdroj: Vlastní konstrukce Vzhledem k tomu, že obec Žernov se nachází v podkrkonošské oblasti, kde doposud nedochází k suburbanizačním tendencím, ani Indikátor dynamiky územního rozvoje nevykazuje velké výkyvy. I když v roce 2006 je jasně vidět vliv nové výstavby v obci. Divec Jak jsem uvedl výše, u obce Žernov nevykazuje Indikátor dynamiky územního rozvoje větších výkyvů. Proto jsem jako další ukázku vybral obec v zázemí krajského města Divec u Hradce Králové kde naopak dochází k poměrně velké výstavbě. Dopady této skutečnosti lze demonstrovat i na vývoji indikátoru. Postup výpočtu je stejný jako v předchozím případě, proto zde uvádím pouze výsledky shrnuté do tabulky. 98

Divec jednotka 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Počet obyvatel 129 130 135 137 147 163 Celková výměra obce 350,94 350,93 350,93 350,94 350,95 350,52 Orná půda 171,98 171,46 170,93 170,92 170,92 170,83 Zahrady 6,86 7,36 7,40 7,40 7,40 7,40 Sady 0,28 0,28 0,28 0,30 0,30 0,30 Chmelnice - - - - - - Vinice - - - - - - Louky 4,67 4,66 4,83 4,83 4,80 4,73 Lesní půda 149,49 149,49 149,49 149,49 149,49 149,26 Vodní plochy 0,81 0,81 0,81 0,81 0,81 0,81 Zastavěné plochy 6,00 6,02 6,02 6,05 6,04 6,18 Ostatní plochy 10,85 10,85 11,17 11,14 11,19 11,01 Urbanizované plochy 23,71 24,23 24,59 24,59 24,63 24,59 Neurbanizované plochy 327,23 326,70 326,34 326,35 326,32 325,93 Hodnotra Indikátoru územní dynamiky (meziroční srovnání) Hodnotra Indikátoru územní dynamiky (srovnání s rokem 2001) Hustota osídlení celého správního území [ha] - [ha] [obyv./km 2 ] - 1,0219 1,0149 1,0000 1,0016 0,9984-1,0219 1,0371 1,0371 1,0388 1,0371 37 37 38 39 42 47 Hustota osídlení 544 537 549 557 597 663 urbanizovaného území Tabulka 49 Výsledky indikátoru dynamiky územního rozvoje obce Divec za léta 2001 2006, Zdroj: Vlastní konstrukce a následně vyhodnocené pomocí grafů. Podíl urbanizovaného území na správním území obce 95% 94% 93% 92% 91% 90% 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Rok Neurbanizované území Urbanizované území Graf 27 Podíl urbanizovaného území na správním území obce Divec vývoj v letech 2001-2006, Zdroj: Vlastní konstrukce 99

Hodnotra Indikátoru územní dynamiky 1,0015 1,0010 1,0005 1,0000 0,9995 1,0013 1,0004 1,0000 1,0000 1,0000 2002 2003 2004 2005 2006 Rok Graf 28 Vývoj indikátoru územní dynamiky obce Divec v letech 2002-2006 verze meziročního porovnání, Zdroj: Vlastní konstrukce Hodnotra Indikátoru územní dynamiky 1,0500 1,0400 1,0300 1,0200 1,0100 1,0000 1,0371 1,0371 1,0388 1,0371 1,0219 2002 2003 2004 2005 2006 Rok Graf 29 Vývoj indikátoru územní dynamiky obce Divec v letech 2002-2006 verze výpočtu ke zvolené základně, Zdroj: Vlastní konstrukce Vsetín Výše uvedená metodika je beze změny použitelná i pro malá a středně velká sídla typu Vsetín. Také způsob vyhodnocení zůstává stejný. Uvádím zde proto opět pouze výsledky. 100

Divec jednotka 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Počet obyvatel 28983 28731 575 28350 28261 28075 Celková výměra obce 5771,76 5771,54 5770,73 5762,30 5762,30 5760,73 Orná půda 408,44 401,97 396,40 384,39 381,54 380,74 Zahrady 138,04 138,36 138,06 140,09 140,32 129,22 Sady 13,54 13,54 13,54 12,06 11,64 11,34 Chmelnice - - - - - - Vinice - - - - - - Louky 1081,71 1081,80 1084,93 1092,15 1092,07 1092,02 Lesní půda 3231,95 3231,84 3233,78 3232,47 3235,76 3235,69 Vodní plochy 63,63 63,30 63,74 65,48 65,14 63,67 Zastavěné plochy 203,98 204,36 204,94 203,93 204,37 202,46 Ostatní plochy 630,47 636,37 635,34 631,73 631,46 645,59 Urbanizované plochy 972,49 979,09 978,34 975,75 976,15 977,27 Neurbanizované plochy 4799,27 4792,45 4792,39 4786,55 4786,15 4783,46 Hodnotra Indikátoru územní dynamiky (meziroční srovnání) Hodnotra Indikátoru územní dynamiky (srovnání s rokem 2001) Hustota osídlení celého správního území [ha] [ha] - [obyv./km 2 ] - 1,0068 0,9992 0,9974 1,0004 1,0011-1,0068 1,0060 1,0034 1,0038 1,0049 502 498 10 492 490 487 Hustota osídlení 2980 2934 59 2905 2895 2873 urbanizovaného území Tabulka 50 Výsledky indikátoru dynamiky územního rozvoje města Vsetín za léta 2001 2006, Vlastní konstrukce Podíl urbanizovaného území na správním území města 85% 84% 83% 82% 81% 80% 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Rok Neurbanizované území Urbanizované území Graf 30 Podíl urbanizovaného území na správním území města Vsetín vývoj v letech 2001-2006, Zdroj: Vlastní konstrukce 101

Hodnotra Indikátoru územní dynamiky 1,0100 1,0050 1,0000 0,9950 1,0068 0,9992 0,9974 1,0004 1,0011 2002 2003 2004 2005 2006 Rok Graf 31 Vývoj indikátoru územní dynamiky města Vsetín v letech 2002-2006 verze meziročního porovnání, Zdroj: Vlastní konstrukce Hodnotra Indikátoru územní dynamiky 1,0100 1,0050 1,0000 0,9950 1,0068 1,006 1,0034 1,0038 1,0049 2002 2003 2004 2005 2006 Rok Graf 32 Vývoj indikátoru územní dynamiky města Vsetín v letech 2002-2006 verze výpočtu ke zvolené základně, Zdroj: Vlastní konstrukce Hradec Králové Stejně jako v předešlých případech je uvedená metodika beze změny použitelná i pro velká města jako např. Hradec Králové. Způsob vyhodnocení zůstává také stejný. Uvádím zde proto opět pouze výsledky měření indikátoru. V případě Hradce Králové byla pro případovou studii možnost využití datové řady zpětně až do roku 1991. Vzhledem k obsáhlosti dat je výpočtová tabulka Přílohou č. 4 této práce. Zde uvádím pouze výsledné grafy. Chyba! Objekty nemohou být vytvořeny úpravami kódů polí. Graf 33 Podíl urbanizovaného území na správním území města Hradec Králové vývoj v letech 1991-2006, Zdroj: Vlastní konstrukce 102

1,0150 1,0130 1,0110 1,0090 1,0070 1,0050 1,0030 1,0010 0,9990 0,9970 0,9950 0,9981 1,0048 1,0009 0,9965 0,9988 1,0013 1,0000 1,0055 1,0122 1,0000 1,0100 1,0067 1,0056 1,0022 1,0009 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Hodnotra Indikátoru územní dynamiky Rok Graf 34 Vývoj indikátoru územní dynamiky města Hradce Králové v letech 1992-2006 verze meziročního porovnání, Zdroj: Vlastní konstrukce Hodnotra Indikátoru územní dynamiky 1,0500 1,0350 1,0200 1,0050 0,9900 0,9981 1,0060 0,9994 0,9991 1,0005 0,9946 0,9982 1,0005 1,0005 1,0376 1,0284 1,0307 1,0183 1,0443 1,0434 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Rok Graf 35 Vývoj indikátoru územní dynamiky města Hradce Králové v letech 1991-2006 verze výpočtu ke zvolené základně, Zdroj: Vlastní konstrukce Z vypočtených hodnot a grafů vyplývá, že v porovnání s předchozími městy Hradec Králové podstatně více podléhá suburbanizačním tendencím. 6.2.2 Standardní metodika měření pro malá a středně velká sídla Tato metodika je stejná jako v předchozím bodě. Rovněž způsob výpočtu a prezentace je tentýž. 6.2.3 Metodika pro velká sídla velká města Metodika pro velká sídla je založena na využití GIS systémů. Nutnou podmínkou pro využití této metodiky je existence územního plánu v prostředí GIS 103

ve sledovaném městě. Metodika je totiž založena na vyhodnocení geodatabázové tabulky vrstvy územního plánu. Hradec Králové Hradec Králové má územní plán zpracovaný v GIS od roku 2000, což umožňuje jej využít jako modelový příklad výpočtu indikátoru dynamiky územního rozvoje za pomoci metodiky pro velká sídla velká města a vytvořit časové řady. První krokem při výpočtu indikátoru je analýza geodatabázové tabulky. V příkladu bude uveden jako základní rok, rok schválení územního plánu. Analýza bude tedy v případě Hradce Králové probíhat nejdříve nad daty z roku 2000. V GIS vrstvě by měly být obsaženy informace o všech plochách územního plánu. Jejich současné využití, případně o možnosti jejich přestavby či jejich návrhového a výhledového využití. Analýza by měla započít základním rozdělením ploch na urbanizované a neurbanizované. Rozdělení těchto ploch uvádí Tabulka 25 pro případ územního plánu města Hradec Králové, která je uvedena v teoretické části této práce. Zároveň s rozdělením ploch na urbanizované a neurbanizované může dojít k jednoduchému výpočtu rozlohy těchto ploch. Tím jsou k dispozici první údaje do tabulky dle metodiky. Celková rozloha sídla 10568 ha Urbanizované plochy celkem: 3005 ha z toho stabilizované: [ha] určené k přestavbě [ha] z toho brownfields [ha] Neurbanizované plochy celkem 7563 ha z toho stabilizované [ha] určené k zástavbě [ha] určené ke změně využití, ale [ha] ne k urbanizaci Tabulka 51 Tabulka využití ploch v územním plánu města Hradce Králové 1. krok analýzy, [40], Vlastní úprava Další analýzou geodatabázové tabulky je třeba rozdělit urbanizované plochy na stabilizované, tedy ty, u nichž není plánována žádná změna využití, a na určené k přestavbě. Zcela výjimečnou situací je, když plocha urbanizovaná je převáděna na plochu neurbanizovanou (například rekultivace brownfields na městský lesopark). U přestavbových území je důležité se zastavit z ohledem na identifikaci brownfields v lokalitě. Územní plán může počítat se změnou využití určité urbanizované části města bez toho, aniž by toto území v současné době vykazovalo jakékoliv známky deprimovaného území. Je proto třeba nepovažovat přestavbová území za brownfields, ale podvyužité plochy identifikovat buď zvláštní studií nebo alespoň na základě místní znalosti. V každém případě je třeba zanechat k výpočtům poznámky o způsobu identifikace brownfields. A to 104

především s ohledem na to, že výpočet indikátoru je doporučen jednou za 4 roky. To je dostatečně dlouhá, aby se změnil pohled nejen pohled na jednotlivé lokality, ale také všeobecné chápání a povědomí o brownfields jako takových. Pro výpočet tohoto indikátoru by však metodika měla zachovávat maximální možnou míru kontinuity. Protože geodatabázová tabulka územního plánu povětšinou neobsahuje údaje o brownfields, je vhodné alespoň rozsáhlejší identifikované areály a lokality převést do samostatné GIS vrstvy. U neurbanizovaných ploch je volen obdobný postup. Zjišťuje se, zda je plocha stabilizovaná, zda je určená k zástavbě či zda je na ní plánováno jiné využití, kterým ale plocha nebude urbanizována. Výsledkem této analýzy je Tabulka 52 Sledovaný jev Rozloha Celková rozloha sídla 10 568,2 ha Urbanizované plochy celkem 3 005,0 ha z toho stabilizované 2 837,5 ha určené k přestavbě 167,5 ha z toho brownfields - Neurbanizované plochy celkem z toho stabilizované určené k zástavbě určené ke změně využití, ale ne k urbanizaci 7 563,2 ha 7 125,2 ha 438,0 ha Tabulka 52 Využití ploch v územním plánu města Hradce Králové 2. krok analýzy, [40], Vlastní úprava Výpočet pro další období probíhá obdobným způsobem. Je však třeba mít k dispozici aktualizovanou verzi územního plánu v GIS. Není-li tato k dispozici, je třeba do výpočtů zapracovat změny územního plánu schválené zastupitelstvem města od doby poslední aktualizace GIS podkladu. Nejnáročnějším úkonem je vyhodnocení ploch zastavěných od posledního výpočtu indikátoru. Zde jsou jednoznačným vodítkem územní rozhodnutí vydaná příslušným stavebním úřadem. Tato rozhodnutí je třeba opět analyzovat a vybrat ta, která mají vliv na výpočet indikátoru. Z praktických zkušeností vyplývá, že lze zcela vyloučit: nástavby, přístavby, stavby studní a dalších podobných zařízení, na základě místní znalosti vyloučit stavby nacházející se v již urbanizované části města Po vyloučení těchto případů zůstává stále poměrně rozsáhlé množství územních rozhodnutí, která je nutno jednotlivě posoudit. - 105

Další metodou, jak je možné zjistit zastavění neurbanizovaných ploch ve sledovaném období, je vyhodnocení ortofotomap nad územním plánem. Použití této metody je paralelní s rozšířenou metodikou výpočtu indikátoru dynamiky rozvoje území pro velká města, uvedené v kapitole 5.2.4 Hodnoty výsledné tabulky pro výpočet indikátoru v roce n vypadají následovně: Urbanizované plochy celkem -> hodnoty v roce n... + rozloha ploch zastavěných od roku 0 (zjištěno z územních rozhodnutí či vyhodnocením ortofotomap). Stabilizované -> hodnoty v roce n... + rozloha ploch zastavěných od roku 0 (zjištěno z územních rozhodnutí či vyhodnocením ortofotomap), + realizované změny územního plánu (změny z neurbanizovatelného území na urbanizovatelné). Určené k přestavbě -> hodnoty v roce n... + schválené změny územního plánu - rozloha ploch zastavěných od roku 0 (zjištěno z územních rozhodnutí či vyhodnocením ortofotomap). Brownfields... zjištěno průzkumem. Neurbanizované plochy celkem -> hodnoty v roce n... - rozloha ploch zastavěných od roku 0 (zjištěno z územních rozhodnutí či vyhodnocením ortofotomap). Stabilizované -> hodnoty v roce n... - schválené změny územního plánu (změny z urbanizovatelného území na neurbanizovatelné). Plochy určené k zástavbě -> hodnoty v roce n... + schválené změny územního plánu (změny z neurbanizovatelného území na urbanizovatelné), - rozloha ploch zastavěných od roku 0 (zjištěno z územních rozhodnutí či vyhodnocením ortofotomap). Určené ke změně ploch,ale ne k urbanizaci -> hodnoty v roce n... + schválené změny územního plánu (změny z neurbanizovatelného území na opět neurbanizovatelné), V případě Hradce Králové má výsledná tabulka následující podobu (je zde alternativně doplněna ještě o rozlohu chráněných území ve správním obvodu města). 106

Počáteční stav v roce 2000 1. Urbanizované území U 00= 1.1. 1.1.1. 1.1.2. Z toho území určené k přestavbě Z toho území skutečně přestavěné Z toho potenciální brownfields* B 00= P 00= B 00= 2. Neurbanizované území N 00= 2.1. 2.1.1. Z toho území určené k zástavbě Z toho území skutečně zastavěné Z 00= S 00= U 04= Stav v roce 2004 Rozdíl počátečního stavu (rok 2000) a stavu v roce 2004 3005,0 ha 3043,1 ha U= 38,089 ha 28,4 % 28,8 % 0,4 % 167,5 ha B 04= 168,1 ha B= 0,577 ha 5,6 % 5,5 % 0,3 % 0,0 ha P 04= 6,3 ha P= 6,349 ha 0,0 % 3,8 % - % - ha B 04= 0,0 ha B= - ha - % 0,0 % - % 7563,2 ha N 04= 7525,1 ha N= -38,089 ha 71,6 % 71,2 % -0,5 % - ha Z 04= 441,6 ha Z= - ha - % 5,9 % - % 0,00 ha S 04= 38,1 ha S= 38,089 ha 0,0 % 8,6 % - % Poznámka k výpočtu rozlohy ploch dle ÚP 1 Jednotky % z celé rozlohy B x=b 0+ÚR 2 +nově vzniklé brownfields % z 1. P x=p 0+ÚR % z 1.1. rozlohy ploch potenc. brownfields dle ÚP N x=n 0-ÚR+ +rekultivace brownfields % z celé rozlohy % z celé rozlohy Z x=z 0+změny ÚP % z 2 Z x=z 0+ÚR % z 2.1 3. Rozloha potenciálních brownfields* B 00= B 04= - ha 28,7 ha B= - ha - % 0,3 % - % rozlohy ploch potenc. brownfields dle ÚP % z celé rozlohy Rozloha chráněných území ve městě: C 04= 96,34 ha C= - ha 0,91 % - % Celkem správní rozloha města: 10568,2 ha Tabulka 53 Podklad pro výpočet indikátoru Dynamiky územního rozvoje, [40] rozloha chráněných území 2 % z celé rozlohy 1 územní plán města vydaná územní rozhodnutí Indikátor územní dynamiky počítáme již standardním způsobem UDI U 30,4km 30,1km 2 urb,2004 2004 = U urb,2000 2 = kde UDI n je indikátor územní dynamiky (Urban Development Index) ve sledovaném roce - roce n, U urb, 2004 je rozloha urbanizovaného území obce ve sledovaném roce roce 2004, 1,01 U urb, 2000 je rozloha urbanizovaného území obce v roce 2000. Výpočet hustoty osídlení celého správního území obce probíhá podle vzorce: ρ p 94694 = 896 105,7 obyv04 obyvatel celk 04 = km Scelk 2 107

resp. pro výpočet hustoty osídlení jeho urbanizované části: ρ p 94694 = 3115 30,4 obyv04 obyvatel urb04 = km Surb kde ρ celk je hustota osídlení obyvatelstva v sídle v roce n, p obyv je počet obyvatel sídla v roce n, S celk, n je celková plocha správního území sídla v roce n, U urb,n je rozloha urbanizované části sídla v roce n. Způsob prezentace indikátoru je za pomoci grafů a kartogramů: 2 4% 27% 1% 0% Neurbanizované plochy stabilizované Neurbanizované plochy určené k zástavbě Urbanizované plochy stabilizované Urbanizované plochy určené k přestavbě Brownfields 68% Graf 36 Využití ploch na území města Hradce Králové v roce 2004, Zdroj: Vlastní konstrukce 2004 3043 Rok 2000 3005 25% 26% 27% 28% 29% 30% Urbanizované plochy Neurbanizované plochy Graf 37 Porovnání velikosti urbanizovaného a neurbanizovaného území města Hradce Králové v letech 2000 a 2004, Zdroj: [40], Vlastní úprava 108

Obrázek 23 Urbanizované a neurbanizované plochy na území města Hradce Králové v roce 2004, Zdroj: [40] 6.2.4 Rozšířená metodika pro velká sídla velká města Rozšířená metodika pro velká sídla - velká města je založena na vyhodnocení leteckých snímků území. Základním podkladem pro výpočet tohoto indikátoru jsou tedy historické ortofotomapy spravované Vojenským topografickým ústavem v Dobrušce. Hradec Králové Pro Hradec Králové jsem byly k dispozici letecké snímky z let 1937, 1954 a 1977. U každého leteckého snímku musela proběhnout jeho důkladná analýza celého správního území města. Zde je třeba podotknout, že ve zvoleném období porovnávaných let 1937 1977, resp. 2004, došlo k mnoha změnám v rozsahu správního obvodu města. Hradec Králové byl od druhé poloviny 18. století pevnostním městem. To z urbanistického hlediska znamenalo, že jeho rozvoj byl striktně omezen městskými hradbami. Za nimi bylo bezpečnostní území o délce zhruba 2 kilometry, odkud byly v době stavby pevnosti vystěhováni všichni obyvatelé a jejich vesnice byly posunuty vně ochranné zóny. Když na konci 19. století došlo k rozhodnutí o zrušení pevnosti, prvnímu bourání hradeb a první výstavbě, 109

čítalo správní území města právě jen vlastní město uzavřené v hradbách a okolní bezpečnostní zónu. Přilehlé obce měly svou vlastní samosprávu. Přes veškeré meziválečné snahy o připojení okolních vesnic, výměra správního území města Hradec Králové se nezvětšila. K tomu došlo až rozhodnutím okupačních úřadů na začátku 2. světové války. Další rozšíření proběhlo na konci 70. let, kdy byly k městu připojeny některé další okolní vesnice (např. Březhrad). Pro potřeby této práce byly manuálně zanalyzovány ortofotomapy odpovídající dnešnímu správnímu území města. Jako urbanizované byly uvažovány plochy: blokové zástavby domů, skupiny rodinných či bytových domů, zemědělských usedlostí, obchodních a průmyslových areálů, jestliže jejich plocha přesáhla rozlohu cca 1ha, komunikační sítě, včetně náměstí a parkovišť sportovní areály, jestliže jejich součástí bylo pevné vybavení městské parky vojenská cvičiště, jestli jejich součástí bylo pevné vybavení plochy, na nichž již očividně započala výstavba (skrývka zeminy), za předpokladu, že ze znalosti místa vyplývá, že zde byl následně vybudován stavební objekt Práce nad ortofotmapu probíhají v software ArcMap ArcInfo či podobném. Důležité je, aby software uměl pracovat s georeferencovanými daty a umožňoval další analýzu nad těmito vrstvami. Pro každý analyzovaný rok je vytvořena samostatná vrstva urbanizovaných ploch. Obrázek 24 Vymezení urbanizovaných ploch na území města Hradce Králové v roce 1937, Zdroj: Vlastní konstrukce 110

Obrázek 25 Urbanizované plochy (bez komunikační sítě a veřejných prostor) na území města Hradce Králové v letech 1937, 1954 a 1977 - výřez, Zdroj: Vlastní konstrukce Výsledkem zdlouhavé práce je kartogram urbanizovaných ploch města v jednotlivých letech. Po sečtení všech ploch ležících v současném správním území města, dostáváme podklad pro výpočet indikátorů dynamiky územního rozvoje. Samotný výpočet probíhá podle metodiky výše, takže uvádím pouze výsledné hodnoty sestavené do tabulky. Jak ukazuje Tabulka 54 a Graf 39 v případě Hradce Králové došlo zejména v poválečném období k velmi prudkému nárůstu urbanizované části města. A to především díky výstavbě panelových sídlišť. Hradec Králové 1937 1954 1977 2004 Rozloha urbanizované části města a přilehlých vesnic [ha] 694 1017 2182 3005 Celková současná rozloha města [ha] 10568 10568 10568 10568 Rozloha urbanizované části města a přilehlých vesnic [%] 6,6% 9,6% 20,6% 28,4% Rozloha neurbanizované části města a přilehlých vesnic [%] 9874 9551 8386 7563 Indikátor dynamiky územního rozvoje (meziobdobí) [-] - 1,4654 2,1455 1,3772 Indikátor dynamiky územního rozvoje (k základně) [-] - 1,4654 3,1441 4,3300 Tabulka 54 Výpočet Indikátoru územní dynamiky města Hradec Králové za léta 1937-2004, Zdroj: Vlastní konstrukce 111