Stručné shrnutí údajů uvedených v žádosti

Podobné dokumenty
ENERGETIKA TŘINEC, a.s. Teplárna E2 Integrované povolení čj. ŽPZ/10759/03/Hd/9 ze dne

ENERGETIKA TŘINEC, a.s. Teplárna E2 Integrované povolení čj. ŽPZ/10759/03/Hd/9 ze dne

ArcelorMittal Ostrava a.s. - Závod 10 - Koksovna Integrované povolení čj. ŽPZ/124/05/Hd ze dne , ve znění pozdějších změn

TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY,a.s. Vysoké pece Integrované povolení čj. MSK 97969/2006 ze dne , ve znění pozdějších změn

ArcelorMittal Ostrava a.s. - Závod 10 - Koksovna Integrované povolení čj. ŽPZ/124/05/Hd ze dne , ve znění pozdějších změn

Zpráva o ochraně životního prostředí

TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY,a.s. Vysoké pece Integrované povolení čj. MSK 97969/2006 ze dne , ve znění pozdějších změn

integrované povolení

Zpráva o ochraně životního prostředí

ArcelorMittal Ostrava a.s. - Závod 10 - Koksovna Integrované povolení čj. ŽPZ/124/05/Hd ze dne , ve znění pozdějších změn

ArcelorMittal Ostrava a.s. - Závod 10 - Koksovna Integrované povolení čj. ŽPZ/124/05/Hd ze dne , ve znění pozdějších změn

integrované povolení

integrované povolení

integrované povolení

integrované povolení

ENERGETIKA TŘINEC, a.s. Horní Lomná

ZPRÁVA O PLNĚNÍ PODMÍNEK INTEGROVANÉHO POVOLENÍ

O Z N Á M E N Í. o z n a m u j e

KOMTERM Morava, s.r.o. Energetika Kopřivnice Integrované povolení čj. MSK 24911/2007 ze dne , ve znění pozdějších změn

Území, zahrnuté v posuzované koncepci

integrované povolení

integrované povolení

6. listopadu 2013 OŽPZ 865/2013 R O Z H O D N U T Í

ZPRÁVA O PLNĚNÍ PODMÍNEK INTEGROVANÉHO POVOLENÍ

Finanční podpora státu u opatření na snižování emisí v segmentu velké energetiky na území Moravskoslezského kraje

Kapitola 6. Stručné netechnické shrnutí údajů uvedených v žádosti 1 / 5

Aktuální legislativa v oblasti integrované prevence 2014 Změny ve vzoru žádosti

integrované povolení

P O S U D E K. na dokumentaci o hodnocení vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění

ZPRÁVA O PLNĚNÍ PODMÍNEK INTEGROVANÉHO POVOLENÍ

KRAJSKÝ ÚŘAD MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor životního prostředí a zemědělství 28. října 117, Ostrava. Rozhodnutí

Zákazník/země Předmět Rozsah dodávky Počet kusů/rozměry/tlak/teplota. Soubor aparátů hrubé kondenzace KB 9

integrované povolení

Ochrana životního prostředí Ochrana veřejného zdraví

OBSAH. ZVU Engineering a.s., člen skupiny ZVU, APARÁTY KOKSOCHEMIE strana 2

1. Název dokumentu. AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. Nevztahuje se. Ing. Olga Šmídlová, prokuristka. Mgr. Jiří Šmíd, MBA, prokurista

ZPRÁVA O PLNĚNÍ PODMÍNEK INTEGROVANÉHO POVOLENÍ

R O Z H O D N U T Í. změnu integrovaného povolení. č.j.: KULK/2714/2003 ze dne 11. května 2004

Krajský úřad Olomouckého kraje Odbor životního prostředí a zemědělství Jeremenkova 40a, Olomouc

Zákazník/země Předmět Rozsah dodávky Počet kusů/rozměry/tlak/teplota. Soubor aparátů hrubé kondenzace KB 9

Právnické osobě SITA CZ a.s. se sídlem Španělská 10/1073, Praha 2, Vinohrady, IČ , se vydává integrované povolení

Stručné shrnutí údajů ze žádosti

ZELENÁ ZPRÁVA O OCHRANĚ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Energetika. Koksovny

integrované povolení

ZPRÁVA O VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 2007

JATKA KURKA s.r.o. Jatka Otice Integrované povolení čj. MSK /2006 ze dne , ve znění pozdějších změn

dostupných technik v procesu IPPC březen 2015

Energetika. Koksovny

ZPRÁVA O PLNĚNÍ PODMÍNEK INTEGROVANÉHO POVOLENÍ

ArcelorMittal Frýdek-Místek a.s. Teplárna Integrované povolení čj. MSK 83215/2006 ze dne , ve znění pozdějších změn

AFEED, a.s. Montovaná výrobna krmných směsí Integrované povolení čj. MSK /2006 ze dne , ve znění pozdějších změn

Emisní limity pro zvláště velké spalovací zdroje znečišťování pro oxid siřičitý (SO 2 ), oxidy dusíku (NO x ) a tuhé znečišťující látky

ZPRÁVA O PLNĚNÍ PODMÍNEK INTEGROVANÉHO POVOLENÍ

ZPRÁVA O PLNĚNÍ PODMÍNEK INTEGROVANÉHO POVOLENÍ

R O Z H O D N U T Í. změnu integrovaného povolení

Novinky v legislativě pro autorizované měření emisí novela 452/2017 Sb.

integrované povolení

amoniak Při hmotnostním toku emisí zneč. látky vyšším než 500 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 50 mg/m 3 v odpadním plynu

Co udělaly (a musí udělat) teplárny pro splnění limitů? Co přinesla ekologizace?

KRAJSKÝ ÚŘAD MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor životního prostředí a zemědělství 28. října 117, Ostrava

Požadavky na dodavatele působící v areálech ŠKODA AUTO z hlediska ochrany životního a pracovního prostředí, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

KRAJSKÝ ÚŘAD MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor životního prostředí a zemědělství 28. října 117, Ostrava. Rozhodnutí

ENERGETIKA TŘINEC, a.s. Teplárna E3 Integrované povolení čj. MSK /2006 ze dne

Hodnocení absorpční kapacity pro prioritu 2 Operačního programu Životní prostředí. Lubomír Paroha Petra Borůvková

Aktuální znění výrokové části integrovaného povolení čj. MSK /2007 ze dne , (nabytí právní moci dne ):

Realizace projektů ke snížení znečišťujících látek ze zdrojů znečišťování ovzduší společnosti TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s.

ZPRÁVA O PLNĚNÍ PODMÍNEK INTEGROVANÉHO POVOLENÍ

Seznam příloh. Příloha č. 1- Seznam nahrazovaných povolení...ii. Příloha č. 2 - Graf procesu IPPC v České republice...viii

integrované povolení

MŽP odbor ochrany ovzduší

4 Stručné shrnutí údajů uvedených v žádosti

R o z h o d n u t í. vydává

Kapacita zařízení. Instalovaný tepelný příkon 2x 19 MW

NEGATIVNÍ PŮSOBENÍ PROVOZU AUTOMOBILOVÝCH PSM NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Prioritní výzkumné cíle

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ

TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. Aglomerace Integrované povolení čj. MSK 11801/2006 ze dne , ve znění pozdějších změn

ROZHODNUTÍ. a) Popis technické a technologické jednotky uvedené v příloze č. 1 k zákonu o integrované prevenci

Novela nařízení vlády č. 352/2002 Sb. Kurt Dědič, odbor ochrany ovzduší MŽP

Plzeňský Prazdroj, a.s. Výroba piva a nealkoholických nápojů Integrované povolení čj. ŽPZ/4298/03/Kl/1 ze dne , ve znění pozdějších změn

Vliv MORAVSKÉ VODÁRENSKÉ, a.s. (dále jen MOVO) na životní prostředí (významné environmentální aspekty a environmentální dopady)

Dekontaminace areálu Elektrárny Kladno v letech 1997 a 2004

KRAJSKÝ ÚŘAD MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor životního prostředí a zemědělství 28. října 117, Ostrava. Rozhodnutí

Opatření Střednědobé strategie (do roku 2020) zlepšení kvality ovzduší v ČR

VÝSLEDKY EKOLOGICKÉ POLITIKY

integrované povolení

Úplné znění výrokové části integrovaného povolení

Aktuální znění výrokové části integrovaného povolení čj. 915/2005/ŽPZ/MaD/0006 ze dne , ve znění pozdějších změn:

Aktivity kraje v oblasti ochrany ovzduší

KRAJSKÝ ÚŘAD MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor životního prostředí a zemědělství 28. října 117, Ostrava. Rozhodnutí

ArcelorMittal Energy Ostrava s.r.o. Závod 4 - Energetika Integrované povolení č.j. ŽPZ/1264/05/Hd ze dne , ve znění pozdějších změn

Tabulka 1 Závazné emisní limity při spalování zemního plynu pro kotle K1, K2 a K3

Historický vývoj znečišťování ovzduší na Ostravsku ve vztahu k současným problémům stavu znečištění ovzduší regionu

VZOR - ZPRÁVA O PLNĚNÍ PODMÍNEK INTEGROVANÉHO POVOLENÍ

ZPRÁVA O PLNĚNÍ PODMÍNEK INTEGROVANÉHO POVOLENÍ

Implementace nejlepších dostupných technik (BAT) do integrovaných povolení v Moravskoslezském kraji

Stručné shrnutí informací uvedených v žádosti

integrované povolení

O D B O R K A N C E L ÁŘ HEJTMANA

Transkript:

Krajský úřad Moravskoslezského kraje (dále krajský úřad) oznamuje, že v souladu s 8 odst. 2 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů, zveřejňuje stručné shrnutí údajů ze žádosti o změnu integrovaného povolení č.j. MSK 85469/2007 ze dne 23.7.2007, pro zařízení VK - Koksochemická výroba, provozovatel TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s., na portálu veřejné správy www.env.cz/ippc a na své úřední desce na dobu 30 dnů. Do podkladů žádosti lze nahlížet, pořizovat si z ní výpisy, opisy, popřípadě kopie v sídle krajského úřadu, odboru životního prostředí a zemědělství. V této lhůtě, která počíná běžet ode dne vyvěšení, může každý zaslat krajskému úřadu své vyjádření k žádosti. Stručné shrnutí údajů uvedených v žádosti 1.Identifikace provozovatele (žadatele) TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s., Průmyslová 1000, 739 70 Třinec Staré Město, IČO 18050646 2.Popis zařízení a přehled případných hlavních variant technologie prověřených provozovatelem Na provoze Koksochemická výroba se vyrábí metalurgický koks pro potřeby vysokých pecí TŘINECKÝCH ŽELEZÁREN, a.s. Výroba byla zahájena v roce 1962, maximální roční produkce je stanovena na 700 000 tun suchého koksu. Koks se vyrábí vysokoteplotní karbonizací uhelné vsázky na dvou koksárenských bateriích s pěchovaným provozem. Vysokoteplotní karbonizace probíhá při teplotách v topných stěnách 1 200 1300 C. Každá baterie má 72 koksovacích komor uspořádaných ve dvou blocích po 36 komorách. Koksárenské baterie jsou vybaveny regeneračním topným systémem, palivem je směsný nebo koksárenský plyn. Vedlejšími výrobky jsou koksárenský plyn, surový koksárenský dehet, surový koksárenský benzol a síran amonný. Vstupní surovina uhelná směs je připravovaná v provozním souboru Příprava koksovací vsázky. Koks vyrobený na koksárenských bateriích je tříděn a expedován v provozním souboru Třídění koksu. Při koksování vzniká surový koksárenský plyn a dehtový kondenzát, zpracovávané dále v provozních souborech Chemické části koksovny. Provoz Koksochemická výroba tvoří čtyři organizační střediska: VKu příprava uhelné vsázky VKb koksárenské baterie a koksová služba VKc chemická část koksovny VKy údržba koksovny. Zařízení koksovny je provozováno po dobu 365 dní v roce, provoz je směnový. Žádost se vztahuje, ve smyslu znění přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb. na kategorii zařízení č. 1.3 Koksovací pece.

3.Popis surovin a pomocných materiálů, dalších látek a energií Surovinou pro výrobu koksu je černé uhlí s tímto chemickým složením: uhlík 80 90%, prchavá hořlavina 19 34%, popel 6 10%, voda 8 12%. Koksovací vsázka je tvořena třemi základními typy uhlí: koksovým, žírným a plynovým. Roční spotřeba uhlí je přibližně 1 mil. tun. Mezi další suroviny a pomocné látky patří zejména - kyselina sírová - slouží pro vypírání amoniaku z koksárenského plynu - roztok hydroxidu draselného - používá se k udržování vypíracích schopností potašových roztoků v sirovodíkové pračce - prací olej - pro vypírání uhlovodíků z koksárenského plynu - roztok NaOH - pro odstraňování vázaného amoniaku z fenolčpavkových vod - hydrazin hydrát 24% (čpavková voda 25%) - pro vnitřní ochranu kovových potrubí chladících okruhů před korozí - polystabil (turbodispin D90, gilufer 440 B) - pro ošetření chladících okruhů, - chlornan sodný - pro ošetření chladících okruhů, - technické plyny, barvy a ředidla, oleje a plastická maziva. KB jsou vytápěny převážně směsným plynem (vysokopecní a koksový plyn), dalšími využívanými energiemi jsou: elektrická energie, teplo (horká voda, pára), zemní plyn, stlačený vzduch. Koksový plyn je vyráběn v provoze VK. Částečně je spotřebován na otop koksárenských baterií ve směsi s vysokopecním plynem a přebytek je předáván společnosti ENERGETIKA TŘINEC, a.s. Vysokopecní plyn je odebírán od společnosti ENERGETIKA TŘINEC, a.s. Je používán k výrobě koksu a koksochemických výrobků. 4.Popis zdrojů emisí ze zařízení, popř. dalších vlivů zařízení na životní prostředí Provoz Koksochemická výroba je vyjmenovaným zdrojem uvedeným v příloze č. 2 zákona č. 201/2012 Sb. Výroba koksu koksovací baterie (dříve zařazen do kategorie zvláště velkých zdrojů znečišťování ovzduší). V rámci TŘINECKÝCH ŽELEZÁREN, a.s. patří provoz Koksochemická výroba mezi středně významné zdroje emisí do ovzduší. Specifické jsou emise organických látek typické pro koksovny. Provoz Koksochemická výroba nevypouští žádné odpadní vody do recipientu. Vody z nepřímého chlazení jsou recirkulovány a chlazeny na ventilátorových chladicích věžích. Odpadní vody jsou vypuštěny na Koncovou čistírnu odpadních vod ve správě ENERGETIKY TŘINEC, a.s. anebo na Čistírnu odpadních vod města Třince v souladu s příslušným kanalizačním řádem. Na provoze jsou zřízena kontrolovaná pásma z důvodu práce s chemickými karcinogeny. Další vlivy na životní prostředí anebo zdraví nejsou významné. 5.Předpokládané množství emisí do jednotlivých složek životního prostředí Po realizaci staveb MORE KB11 a Strojní zařízení koksovny se předpokládá, že budou celkové emise z KB 11 následující: 13,47 t tuhých látek, 34,991 t oxidu siřičitého, 94,558 t oxidů dusíku, 89,35 t oxidu uhelnatého, 21,935 kg benzenu, 7,781 kg benzo(a)pyrenu.

6.Charakteristika stavu dotčeného území Všeobecně patří Třinec mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, podobně jako většina území Moravskoslezského kraje. TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. jako celek jsou jedním z největších znečišťovatelů ovzduší v regionu. Emise vznikající činností provozu Koksochemická výroba jsou pod hranicí povolených limitů, jejich podíl na celkových emisích TŘINECKÝCH ŽELEZÁREN, a.s. je průměrně významný. Vodní hospodářství v areálu TŘINECKÝCH ŽELEZÁREN, a.s. jako celek spravuje ENERGETIKA TŘINEC, a.s. Celým areálem TŘINECKÝCH ŽELEZÁREN, a.s. protéká řeka Olše. Největším znečišťovatelem v Třinci je Městská čistírna odpadních vod Třinec, která znečišťuje Olši v ukazateli biochemická spotřeba kyslíku (BSK 5 ) až třikrát více než ENERGETIKA TŘINEC, a.s. Znečišťování Olše provozem Koksochemická výroba lze považovat za malé. V posuzovaném území se nachází několik lokalit starých ekologických zátěží. Realizační projekt počítal se sanací 3 lokalit, konkrétně označených A2 Stará fenolka, A6 Střední část koksochemie, A12 Koksové baterie 13 a 14. Sanace lokality A2 Stará fenolka byla prozatím odložena z důvodu nedostatku financí. Sanace lokality A6 Střední část koksochemie byla již provedena ve 12/2004 koksovnou na náklady Třineckých železáren. Sanace lokality A12 Koksárenská baterie 13 a 14 byla také již provedena (6/2005-5/2006). V roce 2006 byla ukončena výstavba podzemní těsnící stěny (PTS) okolo areálu koksovny. V současnosti probíhá postsanační monitoring podzemních vod. V areálu koksovny bylo dále provedeno vytěžení kontaminovaných sedimentů z páteřní kanalizace koksovny stoky A (2005, dočištění 2006). V předpokládaném dosahu škodlivin emitovaných z TŘINECKÝCH ŽELEZÁREN, a.s. se nachází Chráněná krajinná oblast Beskydy vzdálená cca 5 km od hranice areálu a několik maloplošných zvláště chráněných území. Vliv emisí na tato území ze zdrojů v hodnoceném provozu je poměrně malý. Pro celý areál TŘINECKÝCH ŽELEZÁREN, a.s. je stanoveno pásmo hygienické ochrany. Území provozu Koksochemická výroba se nachází uvnitř tohoto pásma. V areálu TŘINECKÝCH ŽELEZÁREN, a.s. je vybudován relativně funkční územní systém ekologické stability. Posuzované území je silnicí odděleno od regionálního biokoridoru tvořeného řekou Olší, která je zároveň taxativně vyjmenovaným významným krajinným prvkem. Jednotlivé prvky územního systému ekologické stability jsou provozem TŘINECKÝCH ŽELEZÁREN, a.s. ovlivňovány. Není však pravděpodobné, že by se negativní vliv na ně zvýšil. Naopak lze předpokládat jisté zlepšení z důvodu zavádění nových technologií. V posuzovaném území nebyly zjištěny zvláště chráněné druhy živočichů a rostlin. Celkově je možno ovlivnění dotčeného území provozem Koksochemická výroba charakterizovat jako poměrně málo významné. 7.Popis technologie a dalších technik určených k předcházení nebo omezení emisí ze zařízení Realizovaná a plánovaná opatření k předcházení vzniku, omezení, záchytu nebo zneškodnění emisí: - odsíření koksárenského plynu - výrazný efekt snížení emisí oxidu siřičitého na mnoha zdrojích v areálu, které využívají koksárenský plyn anebo směsný plyn jako palivo; dalším pozitivním efektem (na rozdíl od běžných technologií produkujících síru jako odpad z procesu) je výroba kyseliny sírové, určené k přímé spotřebě na provoze - realizováno - uzavření okruhu koncového chlazení koksárenského plynu - výsledkem je odstranění emisí z chladicích věží - realizováno - hermetizace technologického zařízení s omezením emisí zejména organických látek - realizováno - převedení plynů vznikajících při obsazování komor na koksárenské baterii KB 11 do surového koksárenského plynu přes otvory ve stropu komory bude realizováno v rámci MORE KB 11 - snížení obsahu amoniaku v odpadní vodě, výstavba nového odháněče čpavku, který bude zaručovat snížení koncentrace celkového NH 3 vfč vodách z dosavadních 200-500 mg/l na max. 150 mg/l - realizováno. - realizace rekonstrukce odprášení na uhelné služně, vytlačování koksu a třídírnách koksu, kterou se dosáhne dodržení emisního limitu ve výši 20 mg/m 3 pro tuhé znečišťující látky realizováno - realizace automatického řízení otopu, kterým se zajistí optimalizace parametrů spalování. - dehtový recyklát z předloh je recyklován do uhelné vsázky. - protihluková opatření na zdrojích ZA 23b ventilátory odprášení (očekávané snížení hluku činí 20 db) a ZA 34a žaluzie turboodsavače (očekávané snížení hluku činí 15 db) realizováno

V rámci staveb MORE KB11 a Strojní zařízení koksovny budou uplatněna následující opatření - V topném režimu budou uplatněna následující opatření, a to: omezení emisí NOx: Nižší teplota koksování: vlivem snížení teplotního gradientu mezi koksovací komorou a topnou stěnou. Pro žárovzdorné vyzdívky KB 11 bude použit dinasový materiál s vyšší tepelnou vodivostí. To umožní stejnou produkci koksu při nižších provozních teplotách. Recirkulace spalin: použitím recirkulace spalin v množství do 50% jejich celkového objemu v obvodu dvojitých tahů se zabrání výskytu extrémních teplot v blízkosti plynových hořáků a natáhne proces spalování po celé délce topných tahů a sníží vzniklé množství NO x. omezení emisí SO 2 : Otop plynem s nízkým obsahem síry je zajištěn jednak převážným používáním směsného plynu k otopu a trvalým provozem odsiřovacího zařízení koksárenského plynu VACASULF v chemických provozech. omezení emisí TZL: Opatření k zamezení průniků surového plynu do topného systému: - konstrukce moderního topného systému koksárenské pece s vysokou těsností, - pravidelná údržba vyzdívek, - opravy trhlin, stálé dotěsňování spár ve zdivu. omezení emisí CO: Opatření k zamezení průniků surového plynu do topného systému shodně jako u TZL a pravidelné seřizování tepelného režimu. - Pro minimalizaci emisí surového koksárenského plynu (plnících plynů) budou na KB 11 uplatněna následující opatření: - hydroinjektáž plnících plynů do předlohy pomocí čpavkové vody pomocí trysek umístěných v kolenech stoupaček (s počítačově stanovenou kalibrací) vylepší účinnost nasávání plnících plynů, - převádění plnících plynů do jiné komory, která je v polovině fáze koksování, pomocí převáděcího potrubí nainstalovaného na stropním obsluhovacím stroji, - vodní dotěsnění hrdel ministoupaček pod převáděcím potrubím. - Všechny otvory KB 11 budou řešeny tak, aby byl zajištěn maximální těsnící účinek. Omezení emisí z procesu koksování bude dosaženo aplikací následujících konstrukčních řešení: - pecní dveře s vysokým těsnícím účinkem, - čištění pecních dveří i zárubní mechanickými čističi před každým uzavřením dveří, - vybavení vík stoupaček hydraulickými uzávěry s provozní přídavnou vodou, které zamezují úniky surového plynu kolem vík stoupaček, - konstrukce těsného masívu žárovzdorného zdiva z materiálů vysoké jakosti a zvýšené hustoty a se zpevněným stropem a příčným kotvením baterie zaručujícím stabilitu a vysokou těsnost vyzdívky, - použití izolace hlav topných stěn ve styčných plochách s masívem žárovzdorného zdiva, umožňující vyšší teploty na hlavách koksovacích komor, a tím lepší zkoksování vsázky v těchto částech, - odvod surového plynu prostřednictvím pouze jedné předlohy, umístěné na strojní straně baterie, - instalace automatických vodních uzávěrů a zapalování pro havarijní vypouštění surového plynu (polnice), kterým se zamezí náhlému a prudkému výronu nespáleného surového plynu, - zvýšení těsnícího efektu spojů předlohy s koleny stoupaček použitím elastického (kombinovaného) těsnění, - instalace zařízení na vysávání stropu koksárenské baterie, zamezující víření prachu, - vyzdívka dveří s odváděcími kanálky pro rychlý přesun plynů do prostoru pod klenbou koksovací komory, vedoucí ke snížení tlaku plynů u dveří koksovací komory, a tím snížení úniků přes dveře. - Opatření k zamezení průniků surového koksárenského plynu do topného systému otopů koksárenských baterií budou splňovat požadované parametry. Inovovaná konstrukce žárovzdorných vyzdívek zajistí vyšší těsnost zdiva v zónách regenerátorů a topných stěn, a tím zamezení průniků topného resp. surového koksárenského plynu do topného systému spojeného s nárůstem koncentrace CO ve spalinách.

- Bude splněno opatření na zajištění maximálního těsnícího účinku u všech otvorů při procesu koksování tak, aby nebyly viditelné emise posuzované ze vzdálenosti 30 m u více než 5% dveří komor na strojní a koksové straně (obdobně jako u KB 12). Konstrukcí pecních dveří a rámů, jejich strojním čištěním a pravidelným seřizováním, hydraulickými uzávěry vík stoupaček, kolen stoupaček a ministoupaček i dalšími organizačními opatřeními (rovnoměrnost výroby, optimalizace vlhkosti koksovací vsázky) bude zajištěna minimalizace doby úniku viditelných emisí. Maximální těsnící účinek zajišťuje i tradiční pečlivá údržba žárovzdorných vyzdívek (torkretáže polosuchými hmotami, opravy zdiva keramickým svařováním) na koksovně Třineckých železáren a pravidelné tahotlakové a teplotní regulace topného systému koksárenských baterií. - Pokles emisí při odplynění bude zajištěn minimalizací intervalu otevírání stoupaček při vytlačování koksu. To bude umožněno instalací automatizovaného systému řízení otopu, který zajistí rovnoměrnou vyzrálost koksu po výšce i délce koksovacích komor při dodržení plánované koksovací doby. Tím dojde k odplynění koksu při napojení koksovací komory na předlohu a ne do volného ovzduší. 8.Popis opatření k předcházení vzniku, úpravě a využití odpadu S odpady je nakládáno podle jejich skutečných vlastností a jsou přednostně nabízeny k opětovnému použití, recyklaci nebo jinému využití. V provozu jsou vytvořeny podmínky pro třídění a shromažďování jednotlivých druhů odpadů. O způsobu nakládání s jednotlivými odpady je vedena evidence. 9.Popis opatření k měření a monitorování emisí vypouštěných do životního prostředí Monitorování emisí do ovzduší resp. do vody a monitorování odpadů je prováděno v souladu s legislativními požadavky. Probíhá monitoring podzemních vod. Monitorování hluku, vibrací a dalších možných vlivů ze zařízení je respektive bude v případě potřeby zabezpečováno prostřednictvím laboratoří s příslušnou autorizací / akreditací. 10.Porovnání zařízení s nejlepšími dostupnými technikami Požadavky na nejlepší dostupné techniky dle referenčního dokumentu pro výrobu železa a oceli budou splněny. 11.Popis dalších plánovaných opatření k zajištění plnění povinností preventivního charakteru TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. jako celek byly na základě hodnocení rizik závažné havárie a zařazení objektů a zařízení s vybranými nebezpečnými látkami ve smyslu zákona č. 59/2006 Sb. zařazeny do skupiny B. Pro omezování rizik vzniku havárie byl zpracován Bezpečnostní program u firem zařazených do skupiny B je součásti Bezpečnostní zprávy a Vnitřní havarijní plán TŘINECKÝCH ŽELEZÁREN, a.s. Následně byl zpracován Havarijní plán dílčího objektu chemické části koksovny (benzolka) a koksárenské baterie. Postupy k předcházení haváriím a likvidaci či omezování jejich případných následků jsou popsány v Havarijním plánu provozu Koksochemická výroba. Další dokumenty Havarijní plán pro případy havárie dle vodního zákona pro provoz Koksochemická výroba, Místní provozní řád pro rozvod koksárenského plynu, místní provozní řád pro rozvody zemního plynu. Provoz Koksochemická výroba nemá zaveden environmentální systém řízení podle normy ČSN EN ISO 14001 ani jiný obdobný systém.