ecmost@vuhu.cz Strana 1 (celkem 51)
Obsah 1. Úvod... 4 2. Základní charakteristika území... 5 2.1 Oblasti s překročenými imisními limity... 6 2.2 Mapy pětiletých průměrných koncentrací... 8 3. ECM a vyhodnocení imisní situace... 11 3.1 Informování o aktuální imisní situaci... 11 3.2 Dotazy a stížnosti... 13 3.2.1 Dotazy na kvalitu ovzduší... 13 3.2.2 Stížnosti... 15 4. Ochrana ovzduší dle platné legislativy... 17 4.1 Imisní limity dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší... 17 4.2 Smogová situace dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší... 18 4.2.1 Informativní, regulační a varovné prahové hodnoty pro znečišťující látky... 22 4.2 Ukončení smogové situace... 23 5. Měřicí stanice pro vyhodnocení imisní situace v Krupce... 24 5.1 Charakteristika měřicí stanice AIM ČHMÚ v Krupce... 26 6. Vyhodnocení imisní situace za rok 2016... 27 6.1 Oxid siřičitý SO2... 27 6.2 Částice PM10... 31 6.4.1 PM10... 36 7. Smogové situace v Ústeckém kraji v roce 2016... 39 7.1 Doporučení obyvatelům při vyhlášení smogové situace... 39 7.1.1 Doporučení při překročení informativních prahových hodnot... 40 7.1.2 Doporučení při překročení regulačních prahových hodnot... 40 7.1.3 Doporučení SZÚ pro citlivé skupiny obyvatel... 41 8. Vyhodnocení kvality ovzduší v Krupce... 41 8.1 Grafy úrovně znečištění... 41 8.2 Počet překročení PM10 na vybraných stanicích... 43 ecmost@vuhu.cz Strana 2 (celkem 51)
8.3 Novelizace zákona o ochraně ovzduší... 45 9. Závěr... 46 10. Zdroje... 48 11. Seznam zkratek... 49 12. Seznam tabulek, grafů a obrázků... 50 12.1 Seznam tabulek... 50 12.2 Seznam obrázků... 50 12.3 Seznam grafů... 51 ecmost@vuhu.cz Strana 3 (celkem 51)
1. Úvod Kvalita ovzduší je sledována pravidelně na území celé České republiky prostřednictvím sítě měřících stanic (tzv. imisní monitoring) v souladu se zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Státní síť imisního monitoringu provozuje Ministerstvo životního prostředí, které tím pověřilo Český hydrometeorologický ústav (dále jen ČHMÚ). V souladu s legislativními požadavky je státní imisní síť koncipována tak, aby stanicemi automatizovaného imisního monitoringu bylo zajištěno sledování úrovně znečištění ovzduší na území celého státu. Podmínky posuzování a hodnocení kvality ovzduší specifikuje prováděcí vyhláška o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší; tj. vyhláška č. 330/2012 Sb., o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových situacích, která mimo jiné stanoví podmínky pro umísťování měřících stanic a jejich počty na území zón a aglomerací tak, aby naměřené hodnoty byly reprezentativní pro větší územní celky v rámci ČR. Vedle údajů ze stanic imisního monitoringu ČHMÚ přispívá do imisní báze Informační systém kvality ovzduší (dále jen ISKO) již řadu let několik dalších organizací podílejících se na sledování znečištění venkovního ovzduší v České republice (např. Zdravotní ústavy, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti - VÚLHM, ČEZ, městské úřady, aj.). Ekologické centrum Most pro Krušnohoří (ECM) od roku 2014 zpracovává každý rok vyhodnocení imisní situace pro lokalitu Krupka, kdy podkladem pro zpracování jsou imisní data ČHMÚ, poskytovaná v rámci Dohody o spolupráci při vzniku a provozování Ekologického centra Most pro Krušnohoří a o výměně informací o životním prostředí. ECM informuje veřejnost o aktuálním stavu čistoty ovzduší prostřednictvím bezplatné Zelené linky 800 195 342, vlastních webových stránek, elektronické pošty a regionálních médií. ecmost@vuhu.cz Strana 4 (celkem 51)
ECM pracuje s neverifikovanými daty (neverifikovaná data z automatizovaných monitorovacích stanic mohou obsahovat chybné údaje a mohou být neúplná). 2. Základní charakteristika území Město Krupka zahrnuje i původně samostatné obce a osady (Vrchoslav, Bohosudov, Maršov, Unčín, Soběchleby a Nové Modlany a horské Fojtovice, Habartice, Mohelnici a Horní Krupku). Rozkládá se na rozsáhlém katastrální území (4 687 ha) s velkými výškovými rozdíly (zdroj: http://www.krupka-mesto.cz/tradice-a-priroda/ms-1220/p1=1220), od nadmořské výšky pod 300 metrů až 806 m n. m. (Komáří vížka), čímž lze vysvětlit rozdílný ráz podnebí v různých částech města a zastoupení teplé i mírně teplé klimatické oblasti na sledovaném území. Teplotní rozdíly způsobují proudění vzduchu. V případě déletrvající vyšší teploty v horských polohách a nižší teploty v údolí dochází ke vzniku teplotních inverzí, jež bývají doprovázeny mhami a zhoršením rozptylových podmínek. Rozptylové podmínky jsou určeny stavem meteorologických prvků a veličin, které rozhodujícím způsobem ovlivňují přenos a rozptyl znečišťujících látek v ovzduší. Jedná se zejména o rychlost větru, teplotní zvrstvení atmosféry (průběh teploty s výškou). Při špatných rozptylových podmínkách (bezvětří nebo slabý vítr, přítomnost teplotní inverze) je nutno očekávat vysoké znečištění ovzduší. Při dobrých rozptylových podmínkách (čerstvý nebo silný vítr, teplota vzduchu s výškou klesá) se znečišťující látky promíchávají a ředí, koncentrace jsou nízké. Kombinací inverzní vrstvy vzduchu a slabého proudění větru se rozptylové podmínky stávají nepříznivými a dochází ke kumulaci znečišťujících látek, jež následně v ovzduší přetrvávají a hromadí se až do doby, než dojde ke změně meteorologických podmínek na stav příznivý pro jejich rozptyl. ecmost@vuhu.cz Strana 5 (celkem 51)
Graf 1: Četnosti výskytu rozptylových podmínek a v jednotlivých měsících v ČR, rok 2016 Zdroj: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/mes_zpravy/rocni_zprava_2016.pdf 2.1 Oblasti s překročenými imisními limity Krupka i další části Ústeckého kraje jsou dlouhodobě řazeny mezi oblasti s překročenými imisními limity. Na obrázku č. 1 a 2 jsou vyznačeny oblasti s překročenými imisními limity v rámci celé České republiky. Dle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, účinného do 31. 8. 2012, se tyto oblasti nazývaly oblastmi se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). [1] K datu zpracování této zprávy zatím nejsou k dispozici grafy ani obrázky z roku 2016, pro ilustraci je zde uveden rok 2015. Velikosti území s překročením imisních limitů (dříve OZKO) v rozmezí let 2006 až 2015 jsou znázorněny v grafu č. 2. ecmost@vuhu.cz Strana 6 (celkem 51)
Graf 2: Překročení imisního limitu (LV) v ČR, % plochy, 2006-2015 Zdroj: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/15groc/gr15cz/png/ovii3.png Na obrázcích 1 a 2 jsou zobrazena území s překročením imisních limitů pro ochranu zdraví lidí pro rok 2015 v celé ČR včetně a bez přízemního ozonu. Obrázek 1: Překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí pro rok 2015 v celé ČR včetně přízemního ozonu Zdroj: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/15groc/gr15cz/png/ovii2.png ecmost@vuhu.cz Strana 7 (celkem 51)
Obrázek 2: Překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí pro rok 2015 v ČR bez přízemního ozonu Zdroj: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/15groc/gr15cz/png/ovii1.png 2.2 Mapy pětiletých průměrných koncentrací Dle 11, odst. 5 a 6 zákona o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. jsou zpracovávány mapy pětiletých průměrných koncentrací v síti 1x1 km. Pro hodnocení stávající úrovně znečištění v předmětné lokalitě se vychází z map úrovní znečištění ve formátu shapefile (.shp ESRI). Mapy obsahují v každém čtverci 1 1 km hodnotu klouzavého průměru koncentrace pro všechny znečišťující látky, které mají stanoven imisní limit (kromě O3 a CO), za předchozích 5 kalendářních let. Mapy slouží jako podklad pro návrh kompenzačních opatření podle 11 odst. 6 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, konkrétně k posouzení, zda dojde vlivem daného záměru k překročení některého ročního imisního limitu na dané lokalitě a tedy k aplikaci cit. ustanovení. Pro účely vypracování rozptylových studií se použijí mapy ročních i krátkodobých koncentrací pro hodnocení stávající úrovně znečištění v posuzovaných lokalitách. Mapy ve formátu shapefile jsou k dispozici na internetové stránce ČHMÚ: ecmost@vuhu.cz Strana 8 (celkem 51)
http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/ozko/ozko_cz.html Teplicko je dlouhodobě řazeno mezi oblasti s překročenými imisními limity pro částice PM10, z podkladů ČHMÚ lze získat 5leté průměrné koncentrace této znečišťující látky. K datu zpracování této zprávy zatím není k dispozici mapa 5leté průměrné koncentrace PM10 za roky 2012-2016, pro ilustraci lze na obrázcích č. 3. a 4. porovnat průměrné 5leté koncentrace částic PM10 v letech 2007 až 2011 a 2011 až 2015. Obrázek 3: Pětiletá průměrná koncentrace částic PM 10 na Teplicku r. 2007-2011 Zdroj: ČHMÚ ecmost@vuhu.cz Strana 9 (celkem 51)
Obrázek 4: Pětiletá průměrná koncentrace částic PM 10 na Teplicku r. 2011-2015 Zdroj: ČHMÚ ecmost@vuhu.cz Strana 10 (celkem 51)
3. ECM a vyhodnocení imisní situace 3.1 Informování o aktuální imisní situaci Od 1. 4. 2014 rozšířilo ECM oblast monitoringu aktuálního stavu ovzduší z oblasti Mostecka, Teplicka a Chomutovska na celou oblast Ústeckého kraje. Na základě dohody s ČHMÚ získalo ECM přístup ke všem měřicím stanicím automatického imisního monitoringu Ústeckého kraje, jejichž provozovatelem je ČHMÚ. Kromě dat ČHMÚ jsou pro hodnocení aktuálního stavu ovzduší využívána i data Zdravotního ústavu se sídlem v Ústí nad Labem (ZÚ). Obrázek 5: Měřicí síť zóna Severozápad Karlovarský a Ústecký kraj - stav 11/2015 Zdroj: ČHMÚ ecmost@vuhu.cz Strana 11 (celkem 51)
Přehled imisních stanic, ze kterých jsou data ECM stahována a vyhodnocována, je na obrázku č. 6. Obrázek 6: Přehled měřicích imisních stanic, ze kterých ECM vyhodnocuje aktuální stav ovzduší Zdroj: Zpracovalo ECM Imisní data z jednotlivých stanic byla až do listopadu 2014 získávána ECM přes FTP schránky, kde jsou hodnoty obnovovány každou hodinu. Z FTP schránek dispečeři ECM stahují aktuální data každé tři hodiny: v 6, 8, 11, 14 a 17 hod. Od 18. 11. 2014 ECM využívá také nový software MicroISKO, pomocí kterého je prováděno nepřetržité stahování dat, a z něhož jsou automaticky generovány grafické výstupy pro webové stránky ECM. Grafy zobrazují aktuální hodinové koncentrace škodlivin v ovzduší a jejich vývoj za posledních 24 hodin. Zobrazování grafů je nezávislé na provozu ECM, čímž je veřejnosti umožněn přístup k aktuálním informacím o stavu ovzduší v období svátků a víkendů, tedy po celý kalendářní rok. Kromě aktuálního přehledu je na webových stránkách ECM přístupné také vyhodnocení imisních dat za uplynulý měsíc pro imisní stanice AIM Most ČHMÚ, Litvínov ZÚ, AIM Lom ČHMÚ a AIM Krupka ČHMÚ. K dispozici jsou grafy průměrných denních a hodinových koncentrací jednotlivých znečišťujících látek. ecmost@vuhu.cz Strana 12 (celkem 51)
K informování veřejnosti o aktuální imisní situaci a nestandardních událostech v průmyslových podnicích s možným vlivem na stav ovzduší dochází prostřednictvím bezplatné Zelené linky 800 195 342 a webových stránek www.ecmost.cz. ECM v týdenních intervalech vyhodnocuje imisní situaci na Mostecku a Teplicku pro média, např. Mostecký a Teplický deník, týdeník Homér. V případě překročení prahových hodnot v ovzduší a vyhlášení smogové situace jsou bezprostředně informováni zástupci Odboru životního prostředí v Litvínově a Odboru životního prostředí a mimořádných událostí Magistrátu města Mostu a města Krupky. Elektronickou poštou jsou bezplatně informováni o vyhlášení nebo odvolání smogové situace zájemci, kteří o tuto službu požádají prostřednictvím webových stránek ECM, e-mailem (ecmost@vuhu.cz) nebo telefonicky na bezplatné Zelené lince 800 195 342. ECM také zpracovává a umisťuje na webové stránky ECM zprávu o vyhodnocení imisní situace za uplynulý rok a to v Mostě (od roku 2007), Litvínově (od roku 2011), Lomu (od roku 2012) a Krupce (od roku 2014). Zprávy jsou přístupné veřejnosti na webu ECM v sekci Ovzduší a hluk/zprávy o kvalitě ovzduší a poskytují uživateli ucelený přehled o vývoji kvality ovzduší za období jednoho roku z vybrané lokality. 3.2 Dotazy a stížnosti 3.2.1 Dotazy na kvalitu ovzduší Zodpovídání dotazů na aktuální stav ovzduší patří ke stěžejním činnostem dispečerů v rámci poradenské služby a poskytování informací o životním prostředí. Tuto službu využívají zejména pedagogové z mateřských a základních škol, maminky s dětmi na mateřské či rodičovské dovolené a občané se zdravotními problémy. V roce 2016 ECM zodpovědělo 1 908 dotazů. Vývoj počtu dotazů v letech 2000 2016 je uveden v grafu č. 3. ecmost@vuhu.cz Strana 13 (celkem 51)
Graf 3: Vývoj počtu dotazů v letech 2000 2016 Zdroj: Zpracovalo ECM Nejvíce dotazů se týkalo tématu ovzduší. Procentuální zastoupení tazatelů dle bydliště je uvedeno v grafu č. 4. V přehledu tazatelů z řad veřejnosti je evidováno 65 % (1 242) dotazů z Mostu, 7 % (135) z Litvínova, 2 % (39) z Chomutova, 5,3 % (102) z Jirkova, 0,3 % (7) z Braňan, 1,9 % (36) z Louky u Litvínova, 1 % (19) z Duchcova, 1,7 % (33) z Bíliny, 4,3 % (82) z Teplic a 11,5 % (213) z ostatních obcí, mezi něž náleží např. Obrnice, Kadaň, Klášterec nad Ohří, Strupčice, Louny i další lokality spadající do Ústeckého kraje. ecmost@vuhu.cz Strana 14 (celkem 51)
Graf 4: Porovnání přehledu dotazů v dle bydliště tazatele letech 2012-2016 Zdroj: Zpracovalo ECM 3.2.2 Stížnosti V roce 2016 přijalo ECM celkem 7 stížností; z toho se 3 stížnosti týkaly kvality ovzduší, 2 stížnosti byly na zápach, 1 stížnost na znečištění vody a další pak na obtěžování štěkotem psa. Celkem 6 stížností bylo přijato z Mostu, 1 pak z německého Klingenthalu. Z celkového množství stížností, přijatých od roku 2000 (viz graf č. 5), byl nejvyšší počet v roce 2012 (38). Přehled stížností dle přijetí v jednotlivých měsících roku 2016 je zaznamenán v grafu č. 6. Nejvíce stížností bylo v roce 2016 přijato v dubnu a říjnu. ecmost@vuhu.cz Strana 15 (celkem 51)
Graf 5: Přehled stížností evidovaných v ECM v letech 2000 2016 Zdroj: Zpracovalo ECM Graf 6: Přehled stížností v jednotlivých měsících roku 2016 Zdroj: Zpracovalo ECM ecmost@vuhu.cz Strana 16 (celkem 51)
4. Ochrana ovzduší dle platné legislativy Zákon o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. v sobě zahrnuje imisní limity a prahové hodnoty, které dříve byly stanoveny ve vyhláškách č. 597/2006 Sb. a č. 373/2009 Sb. Hodnocení stavu znečištění ovzduší vychází z definování imisních limitů pro znečišťující látky uvedené v příloze č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. 4.1 Imisní limity dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Imisní limity pro znečišťující látky uvedené v příloze č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, jsou uvedeny v následujících tabulkách č. 1, 2 a 3. Tabulka 1: Imisní limity pro ochranu zdraví lidí dle přílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Znečišťující látka SO2 oxid siřičitý PM10 částice Doba průměrování Imisní limit (μg/m 3 ) Maximální počet překročení 1 hodina 350 24 24 hodin 125 3 24 hodin 50 35 kalendářní rok 40 0 PM2,5 částice NO2 oxid dusičitý CO oxid uhelnatý kalendářní rok 25 0 1 hodina 200 18 kalendářní rok 40 0 maximální denní 8hodinový klouzavý průměr 10 000 0 Benzen kalendářní rok 5 0 Zdroj: Příloha č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší ecmost@vuhu.cz Strana 17 (celkem 51)
Tabulka 2: Imisní limity pro ochranu zdraví lidí dle přílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší - pro troposférický ozon Znečišťující látka O3 troposférický ozon Doba průměrování maximální denní 8hodinový klouzavý průměr* Imisní limit (μg/m 3 ) *Maximální denní osmihodinová průměrná koncentrace se stanoví posouzením osmihodinových klouzavých průměrů počítaných z hodinových údajů a aktualizovaných každou hodinu. Každý osmihodinový průměr je připsán dni, ve kterém končí, to jest první výpočet je proveden z hodinových koncentrací během periody 17:00 předešlého dne a 01:00 daného dne. Poslední výpočet pro daný den se provede pro periodu od 16:00 do 24:00 hodin. Zdroj: Příloha č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší 120 Maximální tolerovaný počet překročení 25x v průměru za 3 roky Tabulka 3: Imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace dle přílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Znečišťující látka Doba průměrování Mez pro posuzování [µg.m -3 ] Dolní LAT Horní UAT Imisní limit [µg.m -3 ] LV SO2 oxid siřičitý NOx oxidy dusíku rok a zimní období (1.10.-31.3.) 8 12 20 kalendářní rok 19,5 24 30 Zdroj: Příloha č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší 4.2 Smogová situace dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Nové znění zákona o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. definuje v 10 smogovou situaci takto: Smogová situace je stav mimořádně znečištěného ovzduší, kdy úroveň znečištění oxidem siřičitým, oxidem dusičitým, částicemi PM10 nebo troposférickým ozónem překročí některou z prahových hodnot uvedených v příloze č. 6 k tomuto zákonu za podmínek uvedených v této příloze. ecmost@vuhu.cz Strana 18 (celkem 51)
Příloha č. 6 výše uvedeného zákona stanovuje informativní a regulační prahové hodnoty pro SO2, NO2 a částice PM10, a také informativní a varovnou prahovou hodnotu pro O3, které jsou závazné pro vyhlašování a odvolávání smogové situace. V souladu se zákonem o ochraně ovzduší byla vydána i vyhláška č. 330/2012 Sb., o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových situacích. Nová imisní vyhláška upravuje: 1) způsob a podmínky posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, 2) rozsah informování veřejnosti o úrovni znečištění, 3) rozsah informací podávaných veřejnosti při vzniku smogové situace. Vyhláška nahrazuje a navazuje na nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší, a vyhlášku č. 553/2002 Sb., kterou se stanoví hodnoty zvláštních imisních limitů znečišťujících látek, ústřední regulační řád a způsob jeho provozování včetně seznamu stacionárních zdrojů podléhajících regulaci, zásady pro vypracování a provozování krajských a místních regulačních řádů a způsob a rozsah zpřístupňování informací o úrovni znečištění ovzduší veřejnosti, ve znění pozdějších předpisů. Oproti předchozí právní úpravě neobsahuje vyhláška č. 330/2012 Sb. přípustné úrovně znečištění (imisní limity) ani podmínky vyhlášení a ukončení smogových situací, které jsou uvedeny přímo v zákoně o ochraně ovzduší (příloha č. 1 a č. 6 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší). Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší přinesl změnu také v délce trvání překročených prahových hodnot podstatných pro vyhlášení smogové situace, což mohlo být důvodem pro zvýšení počtu vyhlášení smogových situací pro O3 a snížení počtu smogových situací vyhlášených pro částice PM10: a) zatímco dříve docházelo k vyhlašování signálu upozornění (nyní vyhlášení smogové situace) pro O3 až při překročení zvláštních imisních limitů ve třech hodinách po sobě, podle nového zákona je vyhlášena smogová situace pro O3 již při samotném překročení informativní prahové hodnoty, tj. 180 μg/m 3. ecmost@vuhu.cz Strana 19 (celkem 51)
b) pro částice PM10 je nyní stanovena hranice pro vyhlášení smogové situace až při překročení 24hodinové průměru 180 μg/m 3 ve dvou po sobě následujících dnech (tedy klouzavá 24hodinová průměrná koncentrace částic PM10 byla překročena ve 25 po sobě následujících hodinách), zatímco před vydáním zákona č. 201/2012 Sb. bylo rozhodující pouhé překročení 24hodinového průměru. Smogová situace je dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, vyhlášena při překročení některé z prahových hodnot (tj. informativní, regulační nebo varovné) vybrané znečišťující látky. Informativní a regulační prahové hodnoty a jejich překročení jsou stanoveny pro škodliviny SO2, NO2 a částice PM10. Informativní a varovná prahová hodnota je definována samostatně pouze pro O3. Termín smogová situace se používá již při překročení informativní prahové hodnoty z důvodu zdůraznění závažnosti více než dvojnásobného překročení imisního limitu i s ohledem na bezprahový účinek působení částic PM10. Podstata smogových situací a jejich vyhlašování zůstává nezměněna. V předchozí právní úpravě docházelo často k záměnám termínů imisní limit a zvláštní imisní limit. Tato terminologie vycházela z legislativy platné v devadesátých letech. V současně platné legislativě byla použita terminologie vycházející ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu a již se pracuje jen s pojmy imisní limity (které musí být dodržovány na celém území České republiky) a smogové informativní a regulační prahové hodnoty (pro účely vyhlašování smogové situace a případné regulace zdrojů znečišťování). Smogové situace rozlišujeme letního a zimního typu. Letní situace s vysokými koncentracemi troposférického ozonu se vyskytují za horkého a suchého počasí v teplé polovině roku, nejčastěji od začátku dubna do konce září. Zimní smogové situace, spojené s vysokými koncentracemi SO2, NO2 a částicemi PM10 se nejčastěji pozorují v chladném období od října do března roku následujícího. Výjimečně se mohou objevit vysoké koncentrace prachových částic i mimo toto období [2]. ecmost@vuhu.cz Strana 20 (celkem 51)
Seznam měřicích lokalit (viz obrázek č. 7 a tabulka č. 4) a jejich reprezentativnost pro konkrétní území v rámci zóny nebo aglomerace je pro vyhlašování smogových situací stanoven ve Věstníku Ministerstva životního prostředí (LISTOPAD 2015). Obrázek 7: Seznam reprezentativních měřících lokalit pro vyhlašování smogových situací Zdroj: ČHMÚ Tabulka 4: Reprezentativní stanice pro zónu Severozápad Ústecký kraj Znečišťující látka Reprezentativní stanice PM 10 částice SO 2 oxid siřičitý NO 2 oxid dusičitý O 3 troposférický ozon Zdroj: ČHMÚ Chomutov, Lom, Krupka, Most, Teplice, Litoměřice, Ústí nad Labem Kočkov, Děčín, Tušimice Tušimice, Lom, Ústí nad Labem Kočkov, Litoměřice, Teplice Tušimice, Lom, Děčín, Most, Ústí nad Labem - město Tušimice, Rudolice v Horách, Most, Lom, Teplice, Litoměřice, Ústí nad Labem Kočkov, Sněžník Měřicí stanice AIM Krupka ČHMÚ je reprezentativní stanicí pro vyhlášení smogových situací pro částice PM10. ecmost@vuhu.cz Strana 21 (celkem 51)
V následujícím přehledu jsou uvedeny základní charakteristiky jednotlivých prahových hodnot pro vybrané znečišťující látky. 4.2.1 Informativní, regulační a varovné prahové hodnoty pro znečišťující látky Informativní, regulační a varovné prahové hodnoty pro znečišťující látky jsou považovány za překročené v případě, že alespoň na jedné měřicí lokalitě reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km 2 překročila, viz tabulka č. 5. Tabulka 5: Informativní, regulační a varovné prahové hodnoty Informativní prahová hodnota pro oxid siřičitý, oxid dusičitý a částice PM 10 SO2 oxid siřičitý NO2 oxid dusičitý 250 µg/m 3 Při překročení uvedeného hodinového průměru koncentrace ve 3 po sobě následujících 200 µg/m 3 hodinách PM10 Částice 100 µg/m 3 Při překročení 24hodinového průměru koncentrace ve dvou po sobě následujících dnech Regulační prahové hodnoty pro oxid siřičitý, oxid dusičitý a částice PM 10 SO2 oxid siřičitý NO2 oxid dusičitý PM10 částice 500 µg/m 3 Při překročení uvedeného hodinového průměru koncentrace ve 3 po sobě následujících 400 µg/m 3 hodinách 150 µg/m 3 Při překročení 24hodinového průměru koncentrace ve třech po sobě následujících dnech Informativní prahová hodnota O3 Varovná prahová hodnota O3 Informativní a varovná prahová hodnota pro troposférický ozon 180 µg/m 3 240 µg/m 3 Při překročení hodinové koncentrace Při překročení hodinové koncentrace Všechny výše uvedené úrovně znečištění ovzduší se vztahují na standardní podmínky - objem přepočtený na teplotu 293,15 K a normální tlak 101,35 kpa. Zdroj: Příloha č. 6 k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší ecmost@vuhu.cz Strana 22 (celkem 51)
4.2 Ukončení smogové situace Smogová situace je ukončena, pokud na žádné měřicí lokalitě reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km 2 není překročena žádná prahová hodnota, přičemž tento stav trvá nepřetržitě alespoň 12 hodin a na základě meteorologické předpovědi není očekáváno obnovení meteorologických podmínek podmiňujících smogovou situaci v průběhu 48 hodin následujících po poklesu úrovní znečištění pod prahové hodnoty. Časový interval 12 hodin se zkracuje až na 3 hodiny v případě, že meteorologické podmínky nelze označit jako podmiňující smogovou situaci a podle meteorologické předpovědi je téměř vyloučeno, že v průběhu nejbližších 48 hodin takové podmínky opět nastanou. ecmost@vuhu.cz Strana 23 (celkem 51)
5. Měřicí stanice pro vyhodnocení imisní situace v Krupce Pro zpracování zprávy o imisní situaci v Krupce byla použita data z měřicí stanice Krupka ČHMÚ. Stanice je umístěna mimo obec ve směru SSZ, v blízkosti prohlídkové štoly Starý Martin. V tabulce č. 6 jsou uvedeny základní údaje o měřicí stanici včetně měřených škodlivin (SO2 a PM10), její umístění je na obrázcích č. 8 10. Měřicí stanice se řadí mezi tzv. stanice pozaďové. Pozaďové stanice jsou umístěny v nezatížených lokalitách a měří pozadí regionů, měst a průmyslových oblastí. Rozhodujícím kritériem pro pozaďovou stanici by mělo být, že stanice není přímo ovlivněna žádným zdrojem. Přirozené imisní pozadí se v ovzduší vyskytuje nezávisle na lokálních antropogenních zdrojích. Poloměr reprezentativnosti stanice se zde liší podle typu oblasti: u stanic městských a předměstských: více než 1 1,5 km, u stanic venkovských: více než 5 až cca 60 km (v ČR se většinou pohybuje od 10 do 20 km) [3]. Obrázek 8: Umístění měřicí stanice ČHMÚ v Krupce Zdroj: www.mapy.cz ecmost@vuhu.cz Strana 24 (celkem 51)
Obrázek 9: Měřicí stanice Krupka AIM ČHMÚ Zdroj: www.mapy.cz Obrázek 10: Měřicí stanice Krupka AIM ČHMÚ bližší pohled Zdroj: www.mapy.cz ecmost@vuhu.cz Strana 25 (celkem 51)
5.1 Charakteristika měřicí stanice AIM ČHMÚ v Krupce Tabulka 6: Charakteristika měřicí stanice AIM ČHMÚ v Krupce Zdroj: ČHMÚ Na měřící stanice AIM Krupka ČHMÚ se měří tyto znečišťující látky: SO2 a PM10. ecmost@vuhu.cz Strana 26 (celkem 51)
6. Vyhodnocení imisní situace za rok 2016 6.1 Oxid siřičitý SO2 Zdroje emisí a imisí SO2 Zdroje emisí oxidů síry (SOx) jsou antropogenní (spalování paliv obsahujících síru, úniky z průmyslu) a neantropogenní. Antropogenní zdroje emisí souvisí s výrobou elektrické a tepelné energie, rafinerie ropy, dopravní prostředky nebo zpracování kovů. Ve všech těchto zařízeních může při spalování paliv obsahujících síru docházet k její oxidaci na SOx a následnému úniku do ovzduší. Při spalování tuhých paliv asi 95% přítomné síry přechází na SO2, u kapalných paliv je to prakticky 100%. SO2 je ve spalinách částečně oxidován na SO3. V kouřových plynech z elektráren před odsířením dosahuje poměr SO3/SO2 1/40 až 1/80. Mnohdy lze ale použít účinná odsiřovací zařízení či jiné technologie, které mohou u některých zdrojů emise oxidů síry omezit nebo dokonce prakticky zcela zlikvidovat. Hlavní význam mají emise SO2, protože SO3 se ve spalinách běžně nachází jen asi 2% (z celkového obsahu sloučenin síry). SO3 v ovzduší následně vzniká oxidací oxidu siřičitého. V průmyslu výroby kyseliny sírové jsou užívána velká množství SO2. Proto je zde možné nalézt potenciální riziko úniků této látky do ovzduší. Mezi neantropogenní (přírodní) zdroje můžeme zařadit vulkanickou činnost, lesní požáry a oceány [4]. Vliv na zdraví lidí, vegetaci a ekosystémy Při běžných koncentracích kolem 100 μg/m 3 SO2 dráždí oči a horní cesty dýchací. Při koncentraci 250 μg/m 3 dochází ke zvýšení respirační nemocnosti u citlivých dospělých i dětí. Koncentrace 500 μg/m 3 vede k vzestupu úmrtnosti u starých chronicky nemocných lidí. Významně ohroženou skupinou lidí jsou především astmatici, kteří bývají na působení oxidů síry velmi citliví. Při kontaktu s vyššími koncentracemi SO2 dochází u exponované osoby zejména k následujícím konkrétním projevům: poškození očí; poškození dýchacích orgánů (kašlání, ecmost@vuhu.cz Strana 27 (celkem 51)
ztížení dechu); při velmi vysokých koncentracích tvorba tekutiny v plicích (edém). Opakovaná expozice způsobuje ztrátu čichu, bolesti hlavy, nevolnost a závratě. Účinky oxidu sírového, který se v ovzduší nachází obvykle v menší koncentraci, jsou v podstatě účinky aerosolu kyseliny sírové, jejíž dráždivé účinky na dýchací orgány jsou ještě nepříznivější než u SO2. Koncentrace SO3 jsou v ovzduší obvykle podstatně menší než koncentrace SO2. SO2 může způsobovat širokou škálu negativních dopadů jak na životní prostředí, tak na zdraví člověka. Během určité doby v ovzduší přechází fotochemickou nebo katalytickou reakcí na oxid sírový, který je hydratován vzdušnou vlhkostí na aerosol kyseliny sírové. Rychlost oxidace závisí na povětrnostních podmínkách, teplotě, slunečním svitu, přítomnosti katalyzujících částic atd. Běžně se během jedné hodiny odstraní 0,1 až 2% přítomného SO2. Kyselina sírová může reagovat s alkalickými částicemi prašného aerosolu za vzniku síranů. Sírany se postupně usazují na zemský povrch nebo jsou z ovzduší vymývány srážkami. Při nedostatku alkalických částic v ovzduší dochází k okyselení srážkových vod až na ph < 4. Tímto způsobem oxidy síry společně s oxidy dusíku tvoří takzvané kyselé deště. Ty pak mohou být větrem transportovány na velké vzdálenosti a způsobit značná poškození lesních porostů i průmyslových plodin, uvolňují z půdy kovové ionty, poškozují mikroorganismy, znehodnocují vodu a mohou způsobit úhyn ryb. Kyselé deště znehodnocují stavby tím, že postupně při delších expozicích rozpouštějí některé druhy zdiva [4]. Trendy Po roce 1998 došlo v souvislosti s nabytím účinnosti zákona č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami a splněním předepsaných emisních limitů k výraznému snížení imisních koncentrací SO2. Od té doby roční průměrné koncentrace této látky nepřekročily na venkovských lokalitách stanovený imisní limit 20 µg.m -3. V roce 2008 došlo na celém území ČR k dalšímu snížení koncentrací SO2. V letech 2009 a 2010 bylo naopak zaznamenáno mírné zvýšení znečištění SO2, ale od roku 2011 do roku 2015 je patrný další klesající trend (viz obrázek č. 11). Vývoj trendů koncentrací SO2 je způsoben poklesem jeho emisí, v důsledku odsíření uhelných elektráren a změnou používaných paliv. Vliv na meziroční kolísání koncentrací mají rovněž v jednotlivých letech odlišné meteorologické podmínky [5]. ecmost@vuhu.cz Strana 28 (celkem 51)
Obrázek 11: Trendy ročních charakteristik SO2 v České republice, 2000 2015 Zdroj: ČHMÚ Monitoring SO2 Tabulka č. 7 uvádí průměrné roční koncentrace SO2 z let 2012 až 2016 v porovnání s koncentracemi na měřicí stanici AIM Teplice ČHMÚ. Po loňském zhoršení ročního průměru koncentrací SO2, došlo v roce 2016 k menšímu zlepšení ve městě Krupka, zatím co v Teplicích došlo k mírnému zhoršení. Maximální hodinová hodnota 194,1 μg/m 3 byla dosažena dne 26. 5. 2016 (v roce 2015 to bylo 359,1 μg/m 3 ). Tabulka 7: Srovnání průměrných ročních koncentrací SO2 na měřicích stanicích ČHMÚ Krupka a Teplice ecmost@vuhu.cz Strana 29 (celkem 51)
Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ Průměrné hodinové a denní koncentrace SO2 jsou uvedeny v grafech č. 7 a 8. Graf 7: Průměrné hodinové koncentrace SO2 na měřicí stanici Krupka ČHMÚ za rok 2016 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ ecmost@vuhu.cz Strana 30 (celkem 51)
Graf 8: Průměrné denní koncentrace SO2 na měřicí stanici Krupka ČHMÚ za rok 2016 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ 6.2 Částice PM10 Zdroje emisí a imisí PM10 Ve srovnání s emisemi jiných znečišťujících látek jsou emise částic PMx vnášeny do ovzduší z velkého počtu významnějších skupin zdrojů. Kromě zdrojů, ze kterých jsou tyto látky vypouštěny řízeně komínem nebo výduchy (průmyslové zdroje, lokální topeniště, doprava), pochází významné množství emisí částic PMx ze zdrojů fugitivních (kamenolomy, skládky prašných materiálů, operace s prašnými materiály apod.). Kvalitu ovzduší ovlivňuje rovněž resuspenze částic (znovuzvíření), která do standardně prováděných emisních inventur není zahrnuta. Mezi hlavní zdroje emisí částic PMx patří sektor Lokální vytápění domácností. Mezi další významné zdroje emisí částic PM10 patří sektor Polní práce, kde tyto emise vznikají při zpracování půdy, sklizni a čištění zemědělských plodin. Z hlediska účinku na lidské zdraví jsou velkým rizikem emise částic pocházející z dopravy (sektory Silniční doprava: Nákladní ecmost@vuhu.cz Strana 31 (celkem 51)
doprava nad 3,5 tuny a Osobní automobily), především ze spalování paliv ve vznětových motorech, které produkují částice o velikosti jednotek až stovek nm. Podíl domácností vytápěných pevnými palivy se v období 2007 2014 příliš neměnil, proto je trend emisí částic PM10 a PM2,5 ovlivněn především meteorologickými podmínkami během topných sezon. K poklesu emisí přispívá především přirozená obnova vozového parku, snížení zemědělské produkce a zavedení emisních stropů TZL pro zdroje LCP od roku 2008. V jednotlivých oblastech České republiky se podíl jednotlivých typů zdrojů na celkových emisích liší podle konkrétní skladby zdrojů v dané oblasti. Vzhledem k tomu, že hlavní zdroj emisí částic PM10 a PM2,5 představuje sektor lokálního vytápění, je i produkce emisí těchto látek rozložena po celém území ČR s obytnou zástavbou. V území České republiky rozděleném do čtverců 5 x 5 km emisně vynikají lokality, ve kterých jsou provozovány významné energetické výrobny spalující pevná fosilní paliva, a velké průmyslové komplexy (především Moravskoslezský a Ústecký kraj). Podíl dopravy se projevuje především ve velkých městech. Při spalování paliv a při dalších průmyslových činnostech vznikají emise aerosolů, které mohou být pevné, kapalné nebo směsné. Souhrnně se tyto emise v české legislativě označují jako tuhé znečišťující látka (TZL), v zahraniční literatuře Total Suspended Particulate Matter (TSP). Z hlediska zdravotního působení TZL na člověka byly definovány velikostní skupiny označované jako PMX (Particulate Matter), které obsahují částice s aerodynamickým průměrem o velikosti menší než x μm. Emise TZL mají různé velikostní a chemické složení podle charakteru zdroje a způsobu vzniku. Mohou obsahovat těžké kovy a představují nosné médium pro těkavé organické látky (volatile organic compounds - VOC) a polyaromatické uhlovodíky (polycyclic aromatic hydrocarbons PAH). K poklesu emisí přispívá především přirozená obnova vozového parku, snížení zemědělské produkce a zavedení emisních stropů TZL pro zdroje polynenasycených mastných kyselin s dlouhým řetězcem (LCP) od roku 2008. Nejčastěji se při inventarizaci emisí v návaznosti na imisní limity rozlišuje velikostní frakce částic PM10 a PM2,5 [6]. Znečištění ovzduší suspendovanými částicemi frakce PM10 a PM2,5 zůstává jedním z hlavních problémů, které je třeba řešit při zajišťování kvality ovzduší České republiky. ecmost@vuhu.cz Strana 32 (celkem 51)
Trendy Koncentrace částic PM10, podobně jako dalších látek znečišťujících ovzduší, významně poklesly v 90. letech minulého století. Důvodem bylo výrazné snížení emisí TZL a prekurzorů částic (SO2, NOx, NH3 a VOC) v letech 1990 2001 v důsledku legislativních změn, restrukturalizace hospodářství a modernizace nebo ukončení provozů zdrojů. Po roce 2001 pokles emisí pokračuje již pomaleji, důsledkem čehož jsou koncentrace znečišťujících látek podmíněny zejména převažujícími meteorologickými a rozptylovými podmínkami v daném roce. Téměř na všech lokalitách České republiky byl od roku 2001 do roku 2003 patrný vzestupný trend ve znečištění ovzduší částicemi PM10. V roce 2003 byly naměřeny zatím nejvyšší hodnoty koncentrací částic PM10 v období po roce 2000. Vysoké koncentrace částic PM10 v roce 2003 byly důsledkem jak nepříznivých rozptylových podmínek v únoru a prosinci, tak i podnormálního množství srážek. Po zakolísání v roce 2004, kdy se začala rutinně sledovat i frakce částic PM2,5, byly vysoké koncentrace částic zaznamenány opět v letech 2005 a 2006, a to zejména v důsledku dlouhých epizod s nepříznivými rozptylovými podmínkami v zimním období. V letech 2007 2009 panovaly naopak příznivější rozptylové podmínky, a koncentrace částic v porovnání s lety 2003, 2005 a 2006 výrazně klesly. V roce 2008 byly nižší koncentrace částic pravděpodobně dány i výraznějším poklesem emisí některých prekurzorů částic při přechodném útlumu některých hospodářských odvětví v důsledku ekonomické krize. Následný vzestup koncentrací částic v roce 2010 byl dán zejména opakovaným výskytem nepříznivých meteorologických a rozptylových podmínek v zimním období na začátku i ke konci roku a nejchladnější topnou sezonou od roku 1996. Poslední čtyři roky od roku 2010 2014 průměrné koncentrace suspendovaných částic klesají [6]. Pokud se týká klasifikačních tříd, pokles PM10 se projevil v kategorii městských a předměstských lokalit, rovněž u venkovských stanic, naopak ve třídě dopravních a průmyslových stanic byl v roce 2014 zaznamenán mírný vzestup. Koncentrace částic PM10 vykazují zřetelný roční chod s nejvyššími koncentracemi v chladných měsících roku. Vyšší koncentrace částic PM10 v ovzduší během chladného období roku souvisejí jak s vyššími hodnotami emisí částic ze sezónních tepelných zdrojů, tak i se zhoršenými rozptylovými podmínkami, které se obvykle častěji vyskytují v zimních měsících [6]. ecmost@vuhu.cz Strana 33 (celkem 51)
V roce 2015 byly naměřeny nejvyšší koncentrace (průměr pro daný typ stanice) v obdobích leden březen a říjen prosinec. Celkově vyšší koncentrace byly měřeny na průmyslových, dopravních a městských stanicích [7]. Vliv na zdraví lidí, vegetaci a ekosystémy Krátkodobé zvýšení denních koncentrací částic PM10 se podílí na nárůstu celkové nemocnosti i úmrtnosti, zejména na onemocnění srdce a cév, na zvýšení počtu osob hospitalizovaných pro onemocnění dýchacího ústrojí, zvýšení kojenecké úmrtnosti, zvýšení výskytu kašle a ztíženého dýchání zejména u astmatiků a na změnách plicních funkcí při spirometrickém vyšetření [8]. Ze zdravotního hlediska patří částice PMx mezi jedny z nejnebezpečnějších znečišťujících látek. Přes jejich prokazatelné negativní účinky však nebyla dosud stanovena bezpečná prahová koncentrace těchto látek. Závažnost zdravotního účinku částic závisí na jejich velikosti, složení a původu. Částice PMX pronikají v závislosti na své velikosti do horních a dolních cest dýchacích až do plicních sklípků, čímž způsobují celkově vyšší nemocnost a úmrtnost zejména na onemocnění srdce a cév. Expozice částic PMX rovněž zvyšuje riziko onemocnění dýchacího ústrojí (včetně infekčních chorob), zhoršuje potíže astmatiků a alergiků, zvyšuje kojeneckou úmrtnost a negativně ovlivňuje plodnost populace. Citlivou skupinou jsou děti, starší osoby a osoby s chronickým onemocněním dýchacího a oběhového ústrojí. Zejména na ultrajemné částice se váží PAU nebo těžké kovy, které mají mutagenní a karcinogenní účinky [6]. Dlouhodobě zvýšené koncentrace mohou mít za následek snížení plicních funkcí u dětí i dospělých, zvýšení nemocnosti na onemocnění dýchacího ústrojí, výskyt symptomů chronického zánětu průdušek a zkrácení délky života zejména z důvodu vyšší úmrtnosti na choroby srdce a cév (zvláště u starých a nemocných osob) a pravděpodobně i na rakovinu plic. Tyto účinky bývají uváděny i u průměrných ročních koncentrací nižších než 30 μg/m 3. Při chronické expozici částicím PM2,5 se redukce očekávané délky života začíná projevovat již od průměrných ročních koncentrací 10 μg/m 3 [9]. Částice PMX působí také na ekosystémy. Způsobují mechanické zaprášení, které u rostlin zmenšuje velikost aktivní plochy, a tím omezuje fotosyntézu, u živočichů vstupují do dýchacích cest. Ekosystémy mohou být ovlivněny toxickými účinky látek, které jsou na ecmost@vuhu.cz Strana 34 (celkem 51)
částice navázány. Atmosférický aerosol ve vyšších vrstvách atmosféry rovněž ovlivňuje energetickou bilanci Země a působí proti účinku skleníkových plynů, protože odráží a rozptyluje sluneční záření zpět do prostoru. Atmosférický aerosol funguje také jako kondenzační jádra, na nichž dochází v atmosféře ke kondenzaci, a tím se podílejí na vzniku oblaků [9]. Překračování imisního limitu částic PM10 a PM2,5 se stále významným způsobem podílí na zařazení obcí mezi oblasti s překročenými imisními limity. Od roku 2008 se postupně na některých lokalitách začaly měřit jemné částice frakce PM1 [6]. Monitoring PM10 Měřicí stanice AIM Lom ČHMÚ monitoruje koncentrace částic PM10. Zkratka PM je odvozena z anglického "particulate matter" a označuje mikročástice o velikosti několika mikrometrů (µm). Částice mají označení podle velikosti (viz obrázek č. 12). U zkratky PM se setkáváme s indexy 10, 2,5 a 1. Indexy značí velikost částic. Částice, které projdou velikostněselektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 μm odlučovací účinnost 50 %, se označují PM10, částice, které projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 2,5 μm odlučovací účinnost 50 %, se označují PM2,5. Obrázek 12: Polétavý prach PM 10, PM 2,5 Zdroj: http://www.cistenebe.cz/index.php/slovnicek-pojmu/13-poletavy-prach-pm10-pm25-pm10 ecmost@vuhu.cz Strana 35 (celkem 51)
6.4.1 PM10 Tabulka č. 8 předkládá průměrné roční koncentrace PM10 z let 2012 až 2016 v porovnání s koncentracemi na měřicí stanici AIM Teplice ČHMÚ. Roční průměr PM10 v roce 2014 v lokalitě Krupka mírně stoupl, stejně jako v roce předcházejícím, avšak v roce 2015 došlo k velkému snížení na obou stanicích. V roce 2016 došlo na obou stanicích k menšímu vzestupu ročního průměru PM10. K překročení 24hodinového imisního limitu (50 μg/m 3 ) došlo v roce 2016 ve 3 případech stejně jako v roce 2015. Na stanici AIM Krupka ČHMÚ nebyl stanovený limit (35 povolených překročení) v roce 2016 překročen. Nejvyšší 24hodinový průměr a současně překročení denního imisního limitu PM10 50 μm/m 3 na stanici AIM Krupka ČHMÚ bylo dosaženo v roce 2016 dne 5. 1. 2016 koncentrací ve výši 95,7 μg/m 3. Největší naměřená hodinová koncentrace byla dne 20. 5. 2016 (221,0 μg/m 3 ), v roce 2015 (207,0 μg/m 3 ). Tabulka 8: Srovnání průměrných ročních koncentrací PM10 na měřicích stanicích ČHMÚ Krupka a Teplice Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ V grafu č. 9 jsou uvedeny průměrné horninové koncentrace PM10. ecmost@vuhu.cz Strana 36 (celkem 51)
Graf 9: Průměrné hodinové koncentrace PM10 na měřicí stanici AIM Krupka ČHMÚ za rok 2016 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ Průměrné denní koncentrace PM10 (graf č. 10) ukazují, že se hodnoty během roku držely pod stanoveným imisním limitem (50 μg/m 3 ), k výkyvu hodnot došlo na začátku roku a začátku prosince, kdy byly zaznamenány nejvyšší koncentrace. ecmost@vuhu.cz Strana 37 (celkem 51)
Graf 10: Průměrné denní koncentrace PM10 na měřicí stanici AIM Krupka ČHMÚ za rok 2016 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ ecmost@vuhu.cz Strana 38 (celkem 51)
7. Smogové situace v Ústeckém kraji v roce 2016 V roce 2016 nebyla pro Ústecký kraj vyhlášena žádná smogová situace. Pro srovnání - v roce 2015 byly v souladu se zněním zákon o ochraně ovzduší č. 201/2012 vyhlášeny tyto smogové epizody: 1 vyhlášení smogové situace pro O3 4. 7. 2015 ve 20,30 hod ukončení smogové situace 5. 7. 2015 v 16,07 hod 2 vyhlášení smogové situace pro O3 6. 8. 2015 v 18,42 hod ukončení smogové situace 15. 8. 2015 v 17,26 hod 3 vyhlášení smogové situace pro O3 31. 8. 2015 v 15,59 hod ukončení smogové situace 2. 9. 2015 v 7,14 hod 4 vyhlášení smogové situace pro SO2 5. 11. 2015 ve 14,23 hod ukončení smogové situace 6. 11. 2015 v 4,26 hod 5 vyhlášení smogové situace pro PM10 6. 11. 2015 v 16,43 hod ukončení smogové situace 8. 11. 2015 v 6,20 hod 7.1 Doporučení obyvatelům při vyhlášení smogové situace Doporučení obyvatelům při vyhlášení smogové situace vydává ČHMÚ na svých webových stránkách www.chmi.cz. Od března 2013 je nově zprovozněn Systém integrované výstražné služby (SIVS) v podobě mapy meteorologických výstrah pro počasí, vodu a ovzduší zde: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/om/sivs/sivs.html V následujícím přehledu jsou uvedena stručná doporučení při překročení informativních a regulačních prahových hodnot od ČHMÚ na příkladu překročení koncentrací částic PM10. ecmost@vuhu.cz Strana 39 (celkem 51)
7.1.1 Doporučení při překročení informativních prahových hodnot Informace pro veřejnost: Osobám s chronickými dýchacími potížemi, srdečním onemocněním, starším lidem a malým dětem se při překročení informativní prahové hodnoty např. 24hodinového klouzavého průměru částic PM10 100 μg/m 3 doporučuje zdržet se při pobytu pod širým nebem zvýšené fyzické zátěže spojené se zvýšenou frekvencí dýchání. U dospělých osob bez zdravotních potíží nejsou nutná žádná omezení. Žádáme řidiče automobilů, aby pokud možno nevyjížděli, neboť emise z automobilů se významně podílejí na zvýšených koncentracích částic PM10 a NO2. Podrobné aktuální informace o kvalitě ovzduší jsou k dispozici na internetových stránkách ČHMÚ www.chmi.cz, záložka Ovzduší. Každou hodinu jsou doplňovány 1hodinové průměrné koncentrace automaticky měřených škodlivin a hodnoty doprovodných meteorologických prvků. Aktualizovány jsou rovněž vícehodinové průměrné koncentrace škodlivin, vypočtené z 1hodinových koncentrací. Předpověď rozptylových podmínek je součástí předpovědí počasí pro ČR a jednotlivé kraje, viz www.chmi.cz, záložka Počasí. 7.1.2 Doporučení při překročení regulačních prahových hodnot Osobám s chronickými dýchacími potížemi, srdečním onemocněním, starším lidem a malým dětem se při překročení regulační prahové hodnoty např. 24hodinového klouzavého průměru částic PM10 150 mikrogramů/m 3, doporučuje omezit pobyt pod širým nebem. Dospělým osobám bez zdravotních potíží se doporučuje zdržet se při pobytu pod širým nebem zvýšené fyzické zátěže, spojené se zvýšenou frekvencí dýchání. Žádáme řidiče automobilů, aby pokud možno nevyjížděli, neboť emise z automobilů se významně podílejí na zvýšených koncentracích částic PM10 a NO2. Podrobné aktuální informace o kvalitě ovzduší jsou k dispozici na internetových stránkách ČHMÚ www.chmi.cz, záložka Ovzduší. Každou hodinu jsou doplňovány 1hodinové průměrné koncentrace automaticky měřených škodlivin a hodnoty doprovodných meteorologických prvků. Aktualizovány jsou rovněž vícehodinové průměrné koncentrace škodlivin, vypočtené z 1hodinových koncentrací. Předpověď rozptylových podmínek je součástí předpovědí počasí pro ČR a jednotlivé kraje, viz www.chmi.cz, záložka Počasí. ecmost@vuhu.cz Strana 40 (celkem 51)
7.1.3 Doporučení SZÚ pro citlivé skupiny obyvatel Před vznikem smogové situace doporučuje Státní zdravotní ústav (SZÚ) obyvatelům posílení imunity vlastního organismu pomocí přísunu vitamínu C, E, A, dostatku spánku a eliminace stresů a vhodné kompenzace psychické a fyzické zátěže. Při vzniku smogové situace by měli občané žijící a podnikající v zasažené lokalitě omezit množství vypouštěných škodlivin do ovzduší. Doporučení (viz tabulka č. 12) jsou určena především citlivým skupinám obyvatel, pro které může mít delší trvání "smogu" nepříznivé účinky na zdraví. Citlivou skupinou jsou děti, včetně kojenců a vyvíjejícího se plodu, tedy těhotných žen. Dále sem patří starší lidé a osoby s chronickým onemocněním dýchacího ústrojí (astma, chronická obstrukční choroba plic) a oběhového ústrojí a také lidé jinak oslabení (např. kombinací stresu, kouření, nevhodné výživy, lidé v rekonvalescenci, s oslabenou imunitou apod.) [13]. 8. Vyhodnocení kvality ovzduší v Krupce 8.1 Grafy úrovně znečištění Hodnoty v grafu č. 11 vycházejí z orientačních indexů kvality ovzduší (viz tab. č. 9) stanovených ČHMÚ. Graf zobrazuje porovnání procentuálního zhodnocení kvality ovzduší v Krupce v letech 2015 a 2016. Tabulka 9: Indexy kvality ovzduší dle ČHMÚ Zdroj: ČHMÚ ecmost@vuhu.cz Strana 41 (celkem 51)
Graf 11: Porovnání znečištění ovzduší v Krupce v letech 2015 a 2016 dle indexů kvality ovzduší (%) Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ Z porovnání indexů kvality ovzduší (viz. graf č. 11) v letech 2015 a 2016 vyplývá, že: u částic PM10 a SO2 došlo ke snížení četnost koncentrace v hladině indexu č. 1, u částic PM10 došlo ke zvýšení četností u ostatních hladin indexu kvality ovzduší oproti roku 2015, u SO2 došlo k snížení četností u ostatních hladin indexu kvality ovzduší oproti roku 2015, u PM10 a SO2 došlo k nárůstu, kdy data nebyla k dispozici, částice PM10 jako jediné dosahují nejvyššího indexu (index č. 6) s poklesem oproti roku 2015, koncentrace částic PM10 zůstávají (nejen pro oblast Teplicka) nejzávažnějším problémem znečištění ovzduší, s negativním dopadem na lidské zdraví. Tabulka č. 10 přináší souhrn procentuálního zastoupení indexů kvality ovzduší v souvislosti s počtem zastoupených hodin pro jednotlivé polutanty na stanici AIM Krupka ČHMÚ. ecmost@vuhu.cz Strana 42 (celkem 51)
Tabulka 10: Přiřazení četností a procentuálního zastoupení u jednotlivých polutantů v roce 2016 PM 10 SO 2 rozmezí rozmezí index [μg/m3 ] četnost % [μg/m3 ] četnost % 1 0-20 5071 57,7 0-25 4294 48,9 2 20-40 2207 25,1 25-50 583 6,6 3 40-70 670 7,6 50-120 164 1,9 4 70-90 69 0,8 120-350 6 0,1 5 90-180 35 0,4 350-500 6 nad 180 3 0,1 nad 500 Data nebyla k dispozici 729 8,3 3737 42,5 Celkem 8784 100 8784 100 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ 8.2 Počet překročení PM10 na vybraných stanicích Hodnota imisního limitu pro průměrnou 24hodinovou koncentraci částic PM10 je 50 μg/m 3. Legislativa připouští na daném místě (měřicí stanici) maximálně 35 překročení 24hodinové koncentrace (denního průměru) za rok; při vyšším počtu je imisní limit považován za překročený. Tabulka č. 11 zpracovává a porovnává počty překročení 24hodinových koncentrací (denního průměru) za rok na vybraných měřicích stanicích imisního monitoringu: AIM Krupka ČHMÚ a AIM Teplice ČHMÚ. Údaje o počtu překročení denních průměrných koncentrací částic PM10 byly použity z tabelárních ročenek ČHMÚ za období 2006 2015. Pro rok 2016 byla použita neverifikovaná data z měřicích stanic AIM Krupka ČHMÚ a AIM Teplice ČHMÚ. ecmost@vuhu.cz Strana 43 (celkem 51)
Tabulka 11: Překročení denního imisní limitu u PM10 nad 50 μg/m 3 u vybraných stanic v letech 2006 2016 Zdroj: ČHMÚ Počty překročení denní průměrné koncentrace nad 50 μg/m 3 * neverifikovaná data ČHMÚ Krupka ČHMÚ Teplice ČHMÚ 2006 14 82 2007 5 49 2008 3-2009 10 25 2010 49 40 2011 40 59 2012 29 48 2013 36 30 2014 43 51 2015 3 19 2016 3* 24* Z tabulky č. 11 je zřejmé, že v průběhu sledovaného období na stanici AIM Krupka ČHMÚ nebyl limit překročení 24hodinové koncentrace (denního průměru) za rok splněn v roce 2010, 2011, 2013 a 2014. V roce 2016 na stanici AIM Krupka ČHMÚ došlo k 3 překročením, rok 2016 spolu s rokem 2015 a 2008 patří k nejnižším počtům překročení 24hodinové koncentrace (denního průměru) částic PM10 od roku 2006. Na stanici AIM Teplice ČHMÚ došlo v roce 2016 oproti roku 2015 k zvýšení počtu překročení. Stanice AIM Krupka ČHMÚ oproti stanici AIM Teplice ČHMÚ měla téměř vždy méně překročení imisního limitu, výjimkou byly roky 2010 a 2013. V následujícím grafu č. 12 jsou zobrazeny počty překročení dle tabelárního přehledu (tabulka č. 11) u vybraných stanic v období 2006 2016. ecmost@vuhu.cz Strana 44 (celkem 51)
Graf 12: Překročení denního imisní limitu u PM10 nad 50 μg/m 3 v Krupce a Teplicích v letech 2006 2016 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ 8.3 Novelizace zákona o ochraně ovzduší Zákon č. 369/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů byl zveřejněn ve Sbírce zákonů dne 14. listopadu a tím je dáno jeho přesné znění. Nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017, s výjimkou čl. I bodů 80 a 91, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2020. Cílem novely je posílení ochrany ovzduší a tím i lidského zdraví před znečišťujícími látkami. Vedle přímých kontrol kotlů provozovaných v domácnostech zavádí přísnější imisní limit pro jemné prachové částice s průměrem do dvou a půl mikrometru (PM2,5). Také bude možné vzájemné uznávání plaket cizích států pro vjezd vozidel do nízkoemisních zón a dojde k pružnějšímu a efektivnějšímu vyhlašování smogových situací. Novela má dlouhodobou podporu obcí, zvláště těch, které trpí zhoršenou kvalitou ovzduší kvůli zastaralým uhelným kotlům i pálení odpadu v domácnostech a vysoké intenzitě dopravy. Další hodnocení imisní situace v Krupce bude provedeno podle novely zákona č. 369/2016 Sb. o ochraně ovzduší. ecmost@vuhu.cz Strana 45 (celkem 51)