Ochrana držitelů platebních karet

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ochrana držitelů platebních karet Diplomová práce Vedoucí práce: JUDr. Hana Kelblová, Ph.D Vypracovala: Bc. Lenka Plavcová Brno 2014

Poděkování Zde bych chtěla poděkovat JUDr. Haně Kelblové, Ph.D. za odborné vedení, její náměty a připomínky při psaní diplomové práce.

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto práci: Ochrana držitelů platebních karet vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle 60 odst. 1 Autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne 21. května 2014

Abstract The thesis focuses on the protection of credit card owners. The history of credit cards, its legal base and different kinds of credit cards are described within the thesis. There is a comparison between different kinds of credit cards according to their advantages, disadvantages and their security. Keywords Credit card, card holders, credit-card issuers, types of cards, protection and risk credit card. Abstrakt Diplomová práce se zabývá ochranou držitelů platebních karet. V textu je nastíněna historie, právní úprava a druhy platebních karet. Dále jsou zde uvedeny způsoby ochrany a rizika zneužití platebních karet. Vlastní práce se zabývá srovnáním jednotlivých druhů karet z hlediska jejich výhod a nevýhod a dále srovnáním karet z hlediska jejich ochrany. Klíčová slova Platební karta, držitelé platební karty, vydavatelé platební karty, druhy platebních karet, ochrana a rizika platební karty.

Obsah 7 Obsah 1 Úvod a cíl práce 11 1.1 Úvod... 11 1.2 Cíl práce... 11 2 Metodologie 12 3 Historie platebních karet 13 3.1 Vývoj platebních karet v Americe... 13 3.2 Vývoj platebních karet v Evropě... 15 4 Platební karta 16 4.1 Náležitosti platební karty... 16 5 Druhy platebních karet 17 5.1 Způsob zúčtování transakcí... 17 5.1.1 Kreditní karta... 17 5.1.2 Charge karta... 18 5.1.3 Debetní karta... 19 5.1.4 Předplacená karta... 19 5.2 Záznam dat... 20 5.2.1 Čipová karta... 21 5.2.2 Karta s magnetickým proužkem... 21 5.2.3 Karta s laserovým záznamem... 22 5.2.4 Embosovaná karta... 22 5.3 Teritoriální členění... 22 5.4 Marketing... 22 5.5 Způsob použití... 23 5.6 Materiál... 23 5.7 Způsob provedení... 23 5.8 Společnosti... 24 6 Používání platebních karet 25 6.1 Hlavní způsoby použití platební karty... 25 6.1.1 Výběr hotovosti... 25 6.1.2 Bezhotovostní placení... 26 6.2 Nestandardní způsoby použití platební karty... 27 6.3 Doplňkové služby... 28 7 Právní úprava 29

Obsah 8 7.1 Zákon č. 284/2009 Sb. o platebním styku... 30 7.2 Zákon č. 229/2002 Sb. o finančním arbitrovi... 32 7.3 Zákon č. 6/1993 Sb. o České národní bance... 33 7.4 Úřední sdělení České národní banky... 34 7.5 Doporučení České národní banky na zajištění internetových plateb... 34 7.6 Výkladová stanoviska k vybraným ustanovením zákona o platebním styku... 35 7.7 Občanský zákoník...37 7.7.1 Smlouva o účtu...37 7.7.2 Použití platební karty na dálku... 38 8 Rizika při použití platební karty 40 8.1 Způsoby zneužití platební karty... 40 8.1.1 Nejrozšířenější způsoby zneužití platební karty... 40 8.1.2 Kyberkriminalita... 42 8.1.3 Další způsoby zneužití platební karty... 43 9 Způsoby ochrany 45 9.1 Obecně ochrana držitele platebních karet... 45 9.2 Ochrana účtu... 47 9.3 Ochrana zajištěná Českou národní bankou... 48 9.4 Ochrana zajištěná finančním arbitrem... 48 10 Vlastní práce 50 10.1 Ochrana držitele platebních karet... 50 10.1.1 Ochrana před zneužitím platební karty... 50 10.1.2 Ochrana při ztrátě a odcizení platební karty... 50 10.1.3 Ochrana při užití platební karty na dálku... 51 10.1.4 Ochrana před skimmingem... 51 10.2 Výhody a nevýhody platebních karet... 52 10.2.1 Výběr hotovosti... 52 10.2.2 Platba u obchodníka... 53 10.2.3 Platba na dálku... 54 10.3 Příklady zneužití platební karty... 55 10.3.1 Zneužití při výběru hotovosti... 55 10.3.2 Zneužití při platbě u obchodníka... 56 10.3.3 Zneužití při platbě na dálku... 57 10.4 Výběr vhodné platební karty... 58 11 Diskuse 60 12 Závěr 62 13 Použitá literatura 65

Seznam obrázků 9 Seznam obrázků Obr. 1 Náležitosti platební karty (bezpečností prvky) 16

Seznam tabulek 10 Seznam tabulek Tab. 1 Platební transakce 36

Úvod a cíl práce 11 1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod práce Ještě před nedávnem většina klientů banky neměla zkušenost s platebními kartami, ale s rostoucí populací rostl zároveň i počet vydaných platebních karet. Dnes patří platební karty k běžnému životu snad každého z nás a lze se s nimi setkat v různých oblastech lidského života. Staly se prostředkem, pomocí něhož lze jednoduše vybrat peníze z bankomatu nebo zaplatit za zboží a služby. Pomocí karty se tedy držitel snadno dostane k peněžním prostředkům na svém účtu. Platební karty přispěly k zefektivnění služeb a jejich používáním dochází k úspoře času. Používáním platebních karet sice odpadá potřeba nosit u sebe hotovost, ale současně s jejich používáním přichází určité riziko zneužití. K ochraně před možnými riziky slouží právní předpisy a také bezpečné zacházení s platební kartou. Také banky se snaží zvyšovat bezpečnost používání platebních karet, a to díky rostoucímu zájmu klientů o platební karty. Práce je rozdělena do několika částí. V literární rešerši je uvedena historie platebních karet, jejich jednotlivé druhy, způsoby použití, právní úprava, rizika při používání a způsoby ochrany. Vlastní práce porovnává ochranu u jednotlivých typů platebních karet a také porovnává výhody a nevýhody používání platebních karet pro jejich držitele. Výsledek srovnání poslouží k výběru vhodné platební karty. Téma práce je zvoleno z důvodu, že platební kartu sama využívám, zajímá mě možnost její ochrany a případná rizika jejího zneužití. Téma je zvoleno také z důvodu jeho aktuálnosti a důležitosti. Dnes existuje mnoho bank nabízejících platební karty klientům, platební karty se využívají stále více a dá se s nimi platit téměř všude, ale i přes jejich ochranu dochází k jejich zneužití. Důvodem výběru zvoleného tématu je získat přehled o typech platebních karet, které jsou nabízené na trhu a zjistit, jak lze předejít rizikům zneužití platební karty. 1.2 Cíl práce Hlavním cílem diplomové práce je na základě analýzy jednotlivých druhů platebních karet zjistit míru jejich právní a technické ochrany, provést srovnání platebních karet a formulovat možná rizika zneužití. Pro dosažení hlavního cíle jsou stanoveny následující tři dílčí cíle: - zjištění druhů platebních karet - zjištění způsobů používání platebních karet - zjištění ochrany platebních karet

Metodologie 12 2 Metodologie Celá práce je rozdělena do několika částí, které na sebe navazují. Prvním krokem je nastudování odborné literatury nezbytné pro zpracování literární rešerše. Dále je třeba nastudovat příslušné zákony, vyhlášky a nařízení upravující platební karty a dbát na jejich aktuálnost. Vstupem České republiky do Evropské unie bylo nezbytné prostudovat také právní předpisy Evropské unie a odlišit přímo účinné právní předpisy (např. nařízení Evropského parlamentu a Rady) od právních předpisů, které mají charakter pouhého doporučení, nebo které musejí být nejprve do českého právního řádu implementovány. Po prostudování odborné literatury mohla být zpracována historie platebních karet zabývající se jejich vývojem. Poté bylo nutné definovat pojem platební karta, aby bylo možné následně zpracovat druhy platebních karet. Jednotlivé druhy platebních karet se navzájem liší (např. způsobem použití), a proto bylo nutné zabývat se nejprve touto problematikou. Poté bylo možné zpracovat způsoby jejich používání, způsoby ochrany a možná rizika při používání platebních karet. Po zpracování literární rešerše bylo možné zpracovat i vlastní práci, která porovnává ochranu u jednotlivých typů platebních karet a také porovnává výhody a nevýhody používání platebních karet pro jejich držitele. Po srovnání platebních karet bylo možné vybrat vhodnou platební kartu. Ve vlastní práci jsou také uvedeny příklady používání platebních karet. U případů, kde se vyskytl problém při použití platební karty, je uvedeno i řešení vzniklé situace. Práce se nejvíce zaměřila na způsoby ochrany platebních karet a možná rizika při jejich používání. S rozvojem internetového bankovnictví dochází i k častým počítačovým podvodům, a proto je zde uvedena také kyberkriminalita jako častý způsob zneužití platební karty a držitelova účtu. V odborné literatuře se vyskytl různě psaný výraz skimming. Většina autorů jej uvedla jako skimming, ovšem jeden autor ho uváděl jako skrimming. Z důvodu přehlednosti práce byl použit pouze výraz skimming, protože byl uveden ve více použitých zdrojích. V rámci metodologie byla použita metoda analýzy, konkretizace, deskripce a komparace. Metoda deskripce byla použita v literární rešerši, metoda analýzy a konkretizace byla použita ve vlastní práci a metoda komparace byla využita ve vlastní práci a také v diskusi.

Historie platebních karet 13 3 Historie platebních karet Historie platebních karet je rozmanitá. Nejprve se platební karty vyvíjely v Americe a až s postupem času dorazil jejich vývoj i do Evropy. Dnešní platební karty se vyrábějí pouze z odolného plastu, ale jejich předchůdci se vyráběly z tvrdého papíru nebo obsahovaly plechový štítek s identifikačními údaji o jejich držiteli. 3.1 Vývoj platebních karet v Americe První karty určené k placení byly vyráběny z tvrdého papíru, tzv. Franc Card nebo Collect Card. Tyto karty umožnily jejich držiteli objednávat služby bez zaplacení. (3) Za předchůdce dnešních platebních karet jsou považovány až úvěrové známky nebo mince Metal Charge Coins nebo Metal Credit Tokens. Stálí zákazníci určité obchodní sítě nemuseli díky úvěrové známce zaplatit částku ihned, ale mohli ji zaplatit až začátkem příštího měsíce. K identifikaci držitele známky sloužilo vyražené evidenční číslo. (2) K dalším předchůdcům dnešních platebních karet se řadí platební karta, kterou v roce 1914 vydala telegrafní společnost Western Union. Tato první platební karta na světě měla již vzorový podpis a sloužila k identifikaci držitele a jeho účtu. (3) Nevýhodou karty byla skutečnost, že ji šlo uplatnit jen v jediné obchodní síti k placení telefonů a telegrafů, kdežto výhodu lze spatřit v možnosti placení za služby až koncem měsíce. Držitelé po předložení karty mohli využívat služby společnosti, následně podepsali účet a až koncem měsíce obdrželi vyúčtování za služby. (2) Tato karta je známá také jako věrnostní či osobní karta, protože jejím cílem bylo zvýšit věrnost i útratu zákazníka. (3) V roce 1928 vydaly některé obchody plechové karty, které byly podobné tzv. psím známkám neboli identifikačním štítkům armády USA. Vyráběla je společnost Fahrington a k identifikaci zákazníka měly vyražené jméno držitele a číslo karty. Tyto informace se již pomocí imprinteru (mechanického pákového snímače) a kopírovacího papíru mohly při placení otisknout na prodejní doklad. (3) Tyto karty známé také jako Charge Plates přinesly držitelům určité výhody. Obchodní domy nabízely minimální měsíční splátky při koupení zboží kartou na úvěr nebo třicetidenní bezúročné čerpání úvěru v případě, že jej zákazník ve lhůtě třiceti dnů zaplatil celý jednou platbou. Za další výhodu této karty lze považovat snížení chyb při identifikaci klienta o 94 procent a zrychlení vyplňování prodejního dokladu o polovinu času. (2) Vlivem 2. světové války došlo k přerušení rozvoje platebních karet. V Roce 1941 vláda USA odčerpávala zdroje potřebné k financování války, tím omezila spotřební úvěry. Jednalo se o tzv. Regulation W. Konec války a následné zrušení Regulation W. přinesly obnovení vydávání platebních karet. (3) Teprve až v roce 1950 zavedl Diners Club universální platební kartu, která již nebyla omezena na použití v jedné obchodní síti. (3) Poprvé tak bylo možné platit kartou v restauracích, obchodech a hotelech, které uzavřely se společností

Historie platebních karet 14 vydávající platební karty smlouvu. (6) Diners Club ručil za závazky plynoucí z vydaných karet, platil účty a koncem měsíce poslal svým členům souhrnný výpis za provedené platby, který musel být v příslušné době uhrazen. (3) Universální platební karta již od svého držitele vyžadovala zaplacení ročního poplatku ve výši 5 USD, protože Diners Club nesl odpovědnost za závazky plynoucí z používání karet svých členů. (3; 6) Později začaly kartu přijímat i hotely a restaurace na Kubě, v Kanadě a ve Francii, a tak se z ní roku 1952 stala první mezinárodní platební karta. Po vzoru univerzálních karet Diners Clubu byla v roce 1951 založena společnost National Credit Card, která vydávala univerzální karty určené k placení v sítích čerpacích stanic. (3) Dále v roce 1951 vydala Franklin National Bank v New Yorku první bankovní kartu podobající se dnešním kartám, která eliminovala hotovostní a šekové operace. (6) Roku 1960 spustila Bank of America program Bank Americard. Karty Bank of America byly jako jedny z prvních na světě vyrobeny z plastu, který zajistil větší odolnost i ochranu proti padělání. Program Bank Americard představoval první karetní asociaci několika bank. Jedním z úkolů asociace bylo stanovit normu pro plastové karty, imprintery, účtenky a provozní systémy bank. Každá banka z asociace měla vlastní metody, což zkomplikovalo rozvoj. Koncem roku 1968 se na setkání členů BankAmericard jednalo o problémech týkajících se poplatků, zúčtování transakcí, vyřizování reklamací a obecně špatného řízení. Řešení nalezli ve vytvoření nezávislé organice, jejímž cílem bylo zajistit zpracování elektronických peněz. (3). V průběhu 70. let se z asociace stává VISA International. (6) V průběhu 70. a 80. let 20. století došlo k vynálezům, které usnadnily používání platebních karet a také zvýšily jejich ochranu. V roce 1967 se začaly používat první bankomaty, které umožnily klientům neustálý přístup k peněžním prostředkům na jejich účtu a k ochraně transakcí používaly šifrovací systémy. V roce 1968 vyvinula společnost IBM technologii, která umožnila záznam informací (např. PIN) na magnetický proužek. V roce 1971 se začaly používat platební terminály, které urychlily placení kartou. Autorizace transakce se prováděla zavoláním na příslušné centrum nebo ověřením, že karta není v databázi zablokovaných karet. U dalších typů terminálů probíhala autorizace platební transakce přes záznam finančního limitu a časové platnosti na magnetickém proužku karty a přes seznam zablokovaných karet uložených v platebním terminálu. V roce 1979 vyzkoušela společnost VISA první elektronický platební terminál, který se přes telefon spojoval s autorizačním centrem. V současnosti nejnovější platební terminály umožňují platby bezkontaktní kartou. (3) V 80. letech 20. stol. stály platební terminály a bankomaty při vzniku debetních karet jako nového platebního nástroje. Transakce pomocí debetní karty byly autorizovány proti běžnému šekovému účtu. (3) V průběhu 80. let se začalo investovat i do chytrých karet (SIM karty, čipové karty, elektronické a další karty). Jako první čipové karty využívaly francouzské banky, které v roce 1984 vydaly specifikace a standardy čipových karet s mikroprocesorem. Koncem

Historie platebních karet 15 80. let přišly francouzské banky s dalším druhem platební karty, s tzv. elektronickou peněženkou. Elektronické peněženky a také předplacené karty byly určeny k placení malých finančních částek. (3) Koncem 80. a 90. let 20. stol. přinesl technický pokrok rozvoj přímého bankovnictví, umožnil nakupovat a platit za zboží a služby pomocí internetu, mobilního telefonu a později i použitím bezkontaktní karty či jiného identifikačního zařízení. (3) 3.2 Vývoj platebních karet v Evropě Platební karty vznikaly nejprve v Americe a postupně jejich vývoj zasáhl i Evropu. Rozvoj platebních karet v Evropě nastal v 60. letech 20. století ve Velké Británii, Švédsku a Francii. Velká Británie je z uvedených států nejvíce spojena se začátkem platebních karet v Evropě, protože právě zde v roce 1951 vydala společnost Finders Service první kreditní kartu a v roce 1962 vznikla ve Velké Británii první pobočka Diners Clubu. Samozřejmě v Evropě vznikaly i vlastní platební systémy například Eurocard ve Švédsku nebo eurocheque International v Bruselu. Eurocheque International vytvořil mezinárodní normu pro bankomaty a roku 1992 se spojil s Eurocard. (2) V Evropě byla pobočka Diners Clubu založena v roce 1962, ale v Československé republice byla první platební transakce kartou uskutečněna až o 3 roky později. V roce 1968 proběhla platba pomocí karty Diners Clubu v pražské pobočce Čedoku. (30) Vůbec první platební kartu pro občany Československa vydala až v roce 1988 Živnostenská banka. Šlo o tzv. dispoziční kartu k tuzexovým účtům. Později bylo možné platit dispoziční kartou v obchodech Tuzex. Teprve až v roce 2011 došlo k úspěšnému otestování technologie bezkontaktních a mobilních plateb, první bezkontaktní platební kartu představily společnosti MasterCard a Citibank.

Platební karta 16 4 Platební karta Vlivem technologického pokroku došlo k rozšíření komunikace mezi bankou a jejími klienty. Nahrazení osobních návštěv banky prostřednictvím telefonu, mobilního telefonu, počítače a v poslední řadě i prostřednictvím platební karty přineslo zefektivnění služeb. Platební karta představuje jednu z forem prostředku vzdáleného přístupu, slouží k výběru hotovosti a k bezhotovostnímu placení za zboží a služby. Díky platební kartě je možné využívat bankovní služby 24 hodin denně, odpadá tak nutnost chodit do banky a být omezen úředními hodinami banky. Obecně platební karta usnadňuje platební styk svým držitelům. Platební karta se využívá k bezhotovostnímu platebnímu styku, který upravuje zákon č. 284/2009 Sb. o platebním styku. Představuje důležitý nástroj přímého bankovnictví a má dvě základní funkce. Držitel karty má díky platební kartě přístup k hotovosti na účtu a dále může platit za zboží a služby. (6) 4.1 Náležitosti platební karty Vzhled platebních karet, jejich náležitosti a vlastnosti jsou standardizovány. Přední strana platební karty obsahuje její číslo, platnost a jméno držitele karty. Zadní strana obsahuje místo pro podpisový a magnetický proužek. Dle čísla karty lze poznat její druh, vydavatele karty a identifikovat držitele. Platební karta je majetkem banky, a proto se musí vždy po uplynutí doby platnosti vrátit bance, která ji vydala. (6) Náležitosti platební karty stanovují standardy mezinárodních karet a jedná se o označení vydavatele, číslo platební karty (16 19 numerických znaků), část čísla BIN, platnost karty, jméno držitele, podpisový proužek a záznam dat. Číslo BIN je přidělené karetní asociací dané banky a jde o čtyři znaky. Jméno držitele obsahuje maximálně sedmadvacet znaků, v případě služební karty je zde uveden i název podniku. Podpisový proužek slouží pro uvedení vzorového podpisu držitele karty. (5) Obr. 1 Náležitosti platební karty (bezpečností prvky) Zdroj: (38)

Druhy platebních karet 17 5 Druhy platebních karet Za dobu svého vzniku prošly platební karty určitým vývojem. Dělí se na karty s hotovostní funkcí a na karty s funkcí elektronických peněz. Karty s hotovostní funkcí jsou tuzemské i mezinárodní karty všech typů (např. čipové, hybridní a virtuální) vydané bankou či jinou úvěrovou institucí umožňující držiteli karty výběr hotovosti. Karty s funkcí elektronických peněz jsou tuzemské i mezinárodní karty všech typů (např. čipové karty a v případě multifunkčních karet i karty hybridní) vydané bankou nebo jinou úvěrovou institucí, na níž jsou uchovávány elektronické peníze. Tato peněžní hodnota je uchovávána na elektronickém zařízení a je vydaná proti přijetí peněžních prostředků. (25) Platební karty lze rozdělit do několika skupin podle tří hledisek (5): - způsob zúčtování transakcí: debetní, kreditní a charge karta. Dále se sem řadí ještě předplacené karty. (50) - záznam dat: embosovaná karta, čipová karta, karta s magnetickým záznamem a karta s laserovým záznamem - teritoriální členění: mezinárodní karty, domácí, národní a tuzemské karty Dále se platební karty dělí podle (1): - marketingového členění: základní, prestižní, výběrové karty - způsobu použití: Platební karty lze rozdělit i na karty podle: - materiálu: papírové, plastové (3) - způsobu provedení: elektronické platební karty, embosované platební karty (6) Poslední dělení platebních karet je dle společnosti na American Express, Diners Club, JCB Card, MasterCard a Visa. (50) 5.1 Způsob zúčtování transakcí Dle způsobu zúčtování transakcí se platební karty dělí na karty debetní, kreditní, charge a předplacené karty. Mnoho držitelů platebních karet často zaměňuje platební kartu s kartou kreditní, což není totéž. Kreditní karta patří spolu s charge kartou mezi karty úvěrové, kdežto platební karta slouží k placení za zboží a služby. 5.1.1 Kreditní karta Kreditní karta se využívá k získání úvěru, který je následně splácen včetně úroků. K jejímu vydání není třeba založit běžný účet. Oproti tomu v případě

Druhy platebních karet 18 karty debetní je třeba založit účet, z kterého se následně čerpají peněžní prostředky. (6) Pomocí kreditní karty lze pořídit zboží či službu na úvěr. K zúčtování transakce dojde až po určité, bankou stanovené, lhůtě. Úvěr je čerpán přes revolvingový úvěrový limit, který se automaticky obnoví po zaplacení dlužné částky peněz. Maximální výše splátky úvěru stanovená bankou se pohybuje od 5 do 10 % z dlužné částky a úvěrový limit je určen dle bonity u daného klienta. (26) I úvěr čerpaný pomocí kreditní karty je úročen. Banky však poskytují klientům bezúročné období, po které klienti neplatí úrok. Bezúročné období se však nevztahuje na částky vybírané z bankomatů, ty se úročí od data výběru peněz. Bezúročné období začíná datem zúčtování transakce a končí datem splatnosti daného výpisu. Délka bezúročného období se pohybuje mezi 40 až 55 dny a výše úrokové sazby po skončení bezúročného období se pohybuje mezi 20 až 25 %. (31) Například kreditní karta Cetelem má stanovený roční úrok na 22,68 %, kreditní karta Citibank na 23,99 % a kreditní karta Komerční banky na 19,9 %. Dále bezúročné období je u kreditní karty Cetelem 55 dní, u Citibank až 55 dní a u Komerční banka 45 dní. (47) Kreditní karta se využívá zejména k bezhotovostnímu placení. Výběry z bankomatu nebo u přepážky jsou také možné, ale jsou spojeny s vysokými poplatky za výběr hotovosti. (31) Kreditní karta umožňuje mít neustále k dispozici určitou finanční rezervu a při správném výběru minimalizovat i náklady. (26) K vybraným kreditním kartám nabízejí banky bonusy nebo doplňkové služby. Nabídka kreditních karet na trhu je velká. (31) 5.1.2 Charge karta Charge karta je historicky nejstarší. (5) Jde o tzv. placení na fakturu. Za určité období přijde držiteli karty faktura, kterou následně uhradí do data její splatnosti. Tyto karty využívá například American Express. (6) Charge karta funguje podobně jako karta kreditní s tím rozdílem, že se nakupuje na bezúročný úvěr a dlužná částka, za všechny proběhnuté transakce, se musí splatit jednorázovou platbou. Datum zúčtování transakce je obvykle 14 až 30 dní po koupi zboží či služeb. (26) Tyto karty využívají zejména zaměstnavatelé pro své zaměstnance. Na služebních cestách mají držitelé karty díky ní výhodnější směnný kurz v porovnání s platbou v hotovosti. Další výhodu karty lze spatřit v cestovním pojištění do zahraničí, které je součástí karty. Charge karty jsou také výhodné pro movité klienty s vysokou bonitou. (27) Za další výhody charge karty lze označit bezúročné období až 55 dnů na bezhotovostní platby a na výběr hotovosti, blokace a zaslání karty kamkoliv bez poplatku, vybrané karty mají zdarma vstup do vybraných letištních salónků bez omezení konzumace a bonusové programy za platby kartou. (28)

Druhy platebních karet 19 Nevýhodou karty je výše ročních nákladů, které jsou v porovnání s kreditní kartou vyšší. Je to způsobeno měsíčními výpisy a dalšími faktory. (27) Například poplatky charge karty u American Express vyjdou ročně asi na 100 USD, u Diners Clubu vyjde nejlevnější karta na 1 500 Kč a nejdražší na 6 000 Kč. Pokud je ovšem na kartě zaznamenán vysoký obrat, poplatky se neplatí a karta je zdarma. (28) 5.1.3 Debetní karta Debetní karta je vázána s běžným účtem držitele karty. (31) Pomocí ní lze vybírat z bankomatu nebo platit u obchodníka. K zúčtování transakce dochází buď chvíli pro jejím provedení, nebo do týdne po provedení transakce. Příslušnou částku banka odečte přímo z účtu držitele karty. (26) Částka je odečtena z jeho vlastních peněz na účtu. Oproti předchozím kartám se tedy nenakupuje na úvěr. (6) Debetní karty poskytují držitelům určité výhody. Za výhodu lze označit, že karta přináší větší kontrolu v reálném čase, nejsou zde úroky a díky debetní kartě není třeba mít u sebe větší hotovost. Debetní karta má i nevýhodu v rámci penalizace, která je stanovena formou zvýšených poplatků v případě častých výběrů z bankomatů nebo v případě málo prováděných transakcí u obchodníků. (32) U debetní karty existuje i možnost čerpat finance do kontokorentu. Debetní karta se v této situaci může chovat do určité míry jako kreditní karta tzn., že umožňuje čerpat peněžní prostředky až do částky povoleného kontokorentu. Debetní karta s povoleným kontokorentem má vliv na bonitu klienta u jednotlivých bank. Pokud však nelze čerpat peněžní prostředky do kontokorentu, nelze čerpat pod nulový zůstatek na svém účtu. (24) Ve srovnání s kreditní kartou se pomocí debetní karty čerpají především vlastní peněžní prostředky na účtu, debetní kartu nelze provozovat bez běžného účtu a výběr z bankomatu je méně zpoplatněn, než je tomu v případě kreditní karty. (36) 5.1.4 Předplacená karta Předplacená karta je podobná kreditní kartě s tím rozdílem, že se neváže na účet držitele karty a nepodléhá dalším omezením. Předplacená karta je limitována finanční částkou tzn., že na ni nelze vybírat do mínusu. Existují tři typy předplacených platebních karet, a to dárková, dobíjecí a virtuální předplacená platební karta. (41) Dárková předplacená karta je jednorázově nabitá a po jejím nabití na ni již nelze ukládat další peněžní prostředky. Účelem karty je být někomu darována a sama karta představuje jednu z vhodných forem darování peněz. (41) Dárková karta umožňuje zvolit si design karty, v některých případech lze vytvořit i svůj vlastní design. Karta je většinou vydávána v elektronické podobě a její použití není úplně snadné. Dárkové karty objednané v zahraničí platí obvykle jen na území státu, který je vydal (např. karty American Express). (49)

Druhy platebních karet 20 Dalším typem je dobíjecí předplacená karta, která umožňuje oproti kartě dárkové pozdější dobití penězi. Používá se například jako možnost vyplácení kapesného dětem. Rodiče tak mají maximální kontrolu a jejich dítě se snadno dostane ke kapesnému. (41) Dobíjecí karty jsou dražší než dárkové, protože zahrnují větší komfort. Jejich výhoda oproti kreditním nebo charge kartám je, že nelze jít do mínusu. Jako dobíjecí karta funguje například i čipová karta Horizon, která je vystavena zejména tam, kde chybí potřebná infrastruktura nebo tam, kde na běžnou platební kartu klienti banky nedosáhli. (49) Dalším typem je virtuální karta. Funguje jako dobíjecí karta s tím rozdílem, že jí lze platit pouze přes Internet. Po zakoupení karty zákazník obdrží číslo virtuální karty, dobu její platnosti a tzv. security kód (trojmístné číslo na zadní straně běžné plastikové karty). Před skončením data platnosti karty může držitel karty většinou požádat o vrácení zbývajících peněžních prostředků. Tato karta je výborná k vyzkoušení plateb na Internetu. U možnosti zneužití předplacené karty se nemůže stát, že by její držitel přišel o peníze na svém účtu, protože jeho účet a virtuální karta spolu nejsou spojeny. V případě zneužití této karty přijde její držitel pouze o zbytkový kredit. Možným konkurentem virtuální karty je internetová platební karta, která je ale vázána k běžnému účtu držitele. (49) Předplacené platební karty se spolu s elektronickými peněženkami používají k placení drobnějších finančních částek. Elektronická peněženka funguje na principu, kdy se do čipu karty zanese finanční obnos, který se buď s placením snižuje, nebo s dobíjením zvyšuje. Například v České republice nabízela elektronickou peněženku Poštovní spořitelna ke kartě Maestro. Karta obsahovala čip s funkcí elektronické peněženky, kterou bylo možné nabít na 500 Kč. (49) 5.2 Záznam dat Dle záznamu dat se karty dělí na karty embosované, čipové, s magnetickým záznamem a na karty s laserovým záznamem. Existuje také hybridní karta, která má čip i magnetický proužek zároveň. Pro použití v mechanickém snímači jsou na kartu vyraženy identifikační údaje písmem OCR 7B o velikosti 3,63 mm. Údaje jsou umístěny na přední části karty a dle normy jsou rozděleny na čtyři řádky. První řádek obsahuje číslo karty, druhý řádek období platnosti, třetí řádek jméno držitele karty a v případě služebních karet je na čtvrtém řádku jméno společnosti. U karet MasterCard je na druhém řádku ještě uváděno čtyřmístné identifikační číslo banky. Dále jsou kartě uvedeny informace nezbytné pro provedení nákupu či výběru hotovosti. Na zadní straně karty je spolu s magnetickým proužkem uveden ještě podpisový proužek, který slouží k podpisovému vzoru držitele karty. Podpisový vzor je chráněn proti přepsání a stejný podpis uvádí držitel karty při podepisování prodejního dokladu při placení. (37)

Druhy platebních karet 21 5.2.1 Čipová karta Čipová karta je plastová karta s integrovaným čipem, který umožňuje zpracovávat data. Může obsahovat hologram a další bezpečnostní prvky proti padělání. Karta se využívá např. pro autentizace plateb, přístupy do budov a parkovišť, placení za telekomunikační služby a pro přihlášení do počítačové sítě. (22) Od roku 2005 musí mít všechny platební karty používané v Evropě čip a musí splňovat standard EMV (Europay-MasterCard-Visa standard). (35) Čipové karty se začínají více používat než karty s magnetickým proužkem, protože na karty s magnetickým proužkem již nelze uložit všechny důležité informace. Karty vybavené čipem mají programovatelný mikročip, který umožnil, aby přímo na kartě byly uloženy informace typu PIN, limity karty apod. To přineslo zjednodušení prováděných operací, protože již není potřeba on-line spojení obchodníka, případně bankomatu s autorizačním centrem. (6) Čipové karty se dělí dle použité technologie na tři druhy, a to na paměťovou kartu, čipovou kartu s autorizační logikou a na mikroprocesorovou kartu. (6) Čipové karty lze také rozdělit na kontaktní a bezkontaktní čipové karty. Kontaktní čipové karty vyžadují při použití přiložení karty ke čtecímu zařízení. Výhodou karty je, že ji nelze použít, aniž by ji měl držitel fyzicky u sebe. Oproti tomu bezkontaktní čipové karty nepotřebují fyzický kontakt mezi kartou a čtečkou. Používají se ke vstupu do budov nebo k otevření závory u garáží. Nevýhodou bezkontaktní karty je, že ji lze použít i na dálku, aniž by její držitel o tom věděl. Bezdotykový přístup k čipové kartě je však omezen na centimetry, ale je možné pořídit si technologii, která umožňuje přístup k čipu i na větší vzdálenost. (22) 5.2.2 Karta s magnetickým proužkem Karta s magnetickým proužkem (neboli karta s magnetickým záznamem) slouží jako nástroj bezhotovostního placení. (6) K definici magnetického proužku slouží norma ISO, která ponechává bankám určitý prostor, aby bankovní platební systémy využívaly některé definice dle svých potřeb. (37) Mezinárodní norma ISO 7811 udává typ, umístění a rozměry magnetického proužku a podle různé intenzity magnetizace se magnetické proužky dělí na LoCo a HiCo. (34) Magnetický proužek je umístěn na zadní straně karty a slouží pro záznam identifikačních údajů pro elektronické transakce. Skládá se ze tří stop, které umožňují určit strukturu a účel použití dat. (48) První stopa má 79 numerických znaků, které obsahují např. číslo karty a jméno klienta. Jejím cílem je usnadnit automatické odbavení cestujících letadlem. Druhá stopa se používá nejvíce a slouží pro on-line finanční transakce. Má 40 numerických znaků, které obsahují např. číslo karty. Třetí stopa je určena k finančním transakcím. Oproti předchozím stopám umožňuje nejen čtení, ale i přepisování záznamu. Má 107 numerických znaků, které obsahují např. PIN, finanční limit, kód dané země a měnovou jednotku. (37)

Druhy platebních karet 22 5.2.3 Karta s laserovým záznamem Na kartu s laserovým záznamem jsou data vypalována do podkladové vrstvy pomocí laserové technologie. Výhodou karty je vysoká kapacita záznamu dat a její nevýhodou je její snadné kopírování. (5) 5.2.4 Embosovaná karta Na embosovanou kartu jsou identifikační údaje vyraženy reliéfním (plastickým) písmem, které umožní snímání údajů v mechanických snímačích. (5) Při platbě se jednoduše vloží karta do imprinteru a údaje z karty se otisknou na prodejní doklad, který držitel karty podepíše. Obchod má většinou stanovený tzv. floor limit, neboli maximální částku, kterou lze zaplatit kartou bez jejího telefonického ověření. (36) Výhodou embosované karty je, že ji lze použít při platbě pomocí imprinteru i pomocí pokladního terminálu. (6) V porovnání s elektronickými kartami lze spatřit výhodu embosované karty v možnosti jejího širšího využití. Embosovaná karta má také určité nevýhody, např. vyšší cena za její vydání a blokaci. Další nevýhodu lze spatřit v možnosti zneužití karty i po nahlášení jejího ukradení nebo ztráty. (36) 5.3 Teritoriální členění Dle teritoriálního členění se karty dělní na mezinárodní, domácí, národní a tuzemské karty. První platební karty bylo možné využít pouze v rámci jediné obchodní sítě. Postupem vývoje se začaly platební karty používat v rámci jednoho státu a později vznikly i karty mezinárodní. (3) Například domácí (tuzemskou) kartu, kterou lze použít v rámci České republiky, poznáme díky tomu, že má na přední straně umístěn nápis valid only in the Czech Republic. Tuto kartu nelze použít při platbě v zahraničí a banky od tohoto typu karet postupně upouštějí. Dalším typem je mezinárodní karta, kterou lze použít v České republice i v zahraničí, ale výběr hotovosti v zahraničí je spojen s vyššími poplatky. (6) 5.4 Marketing S rozvojem platebních karet se jimi trh začal postupně zaplňovat a rostla konkurence mezi vydavateli karet. Bylo třeba upravit nabídku karet pro jednotlivé segmenty zákazníků na trhu. Řešením byla nabídka různých karet dle společenského postavení zákazníků. (3) Dle marketingového členění se tedy platební karty dělí na základní, prestižní a výběrové. Základní karty jsou přístupné většině zákazníků a jsou vydávány k běžnému účtu zákazníka. Dalším typem jsou prestižní karty, které se vydávají pouze bonitním zákazníkům. Tyto karty přinášejí svým držitelům určité výhody, např. vyšší prestiž, vyšší finanční limit nebo doplňkové služby

Druhy platebních karet 23 (např. cestovní pojištění). Dělí se na zlaté, stříbrné nebo platinové karty. Posledním typem jsou výběrové karty. Oproti předchozím kartám dle marketingového členění zákazník o vydání výběrové karty nemůže požádat. Banka se sama rozhodne, kterému zákazníkovi kartu vydá. (3) 5.5 Způsob použití Způsob použití platební karty se postupně vyvíjel. Nejprve zákazníci kartu při placení předložili, obchodníci ručně opsali z karty údaje a až po určitém čase došlo zákazníkovi vyúčtování, které zaplatil. Později se vynalezly imprintery, které umožnily otištění údajů uvedených na kartě na účtenku. Imprintery zjednodušily práci s platebními kartami a zmenšily i chyby způsobené špatně opsanými údaji. (3) Poslední dobou však imprintery pomalu ustupují a nahrazují je platební terminály. (29) Platební terminály mají v sobě zabudovanou tiskárnu umožňující vytištění dokladu o provedení platby. (39) Pomocí imprinterů a pokladních terminálů je možné platit kartou u obchodníka, ale teprve až vynález magnetického proužku umožnil používání karet v bankomatu. (3) 5.6 Materiál První karty byly vyráběny z tvrdého papíru. Tyto karty šlo však lehce padělat, proto byly později nahrazeny plechovými kartami nebo kartami s hliníkovým štítkem. Tyto karty umožnily snadnější přenos informací na kartě a odstranily i chyby způsobené špatně opsanými informacemi na kartě. (3) V současnosti se používají plastové karty. Tyto karty jsou oproti předchozím kartám již lépe chráněny proti zneužití (např. díky magnetickému proužku a čipu). Plastové karty mají delší životnost a v poslední době se začínají používat také bezkontaktní čipové karty. (2) 5.7 Způsob provedení Platební karty se dle způsobu provedení dělí na elektronické platební karty a embosované platební karty. (6) V České republice jsou rozšířené elektronické karty (např. Maestro a VISA Elektron). Mezi výhody těchto karet patří nízký poplatek za blokaci karty, nemožnost zneužití blokované karty a vedení karty zdarma. Oproti tomu nevýhodou elektronických karet je, že se využívají pouze k online transakcím. (36) Lze je tedy použít pouze při placení s elektronickým pokladním terminálem a přímým napojením na autorizační centrum. (6)

Druhy platebních karet 24 5.8 Společnosti V rámci karetní společnosti existují na území celého světa následující karetní systémy, a to American Express, Diners Club, JCB Card, MasterCard a Visa. Každá ze společností nabízí několik typů platebních karet a každý typ karty je vyroben pro určitý segment zákazníků. Například společnost American Express nabízí platební karty American Express Green, American Express Gold, American Express Platinum, American Express Centurion a American Express Corporate. (50) Systémy platebních karet lze rozdělit na bankovní a nebankovní. Do bankovní asociace patří VISA International a Europay/MasterCard. Do nebankovní asociace patří American Express, Diners Club International a JNB Card. V České republice jsou nejrozšířenější systémy Europay/MasterCard a VISA, přičemž většina bank nabízí oba typy karet zároveň. VISA karty byly vyvinuty bankou v Kalifornii, která je začala vydávat v roce 1958. Naopak karty Europay/MasterCard (EC/MC) představují dvě nezávislé organizace, které spolu začaly spolupracovat v roce 1968. (6)

Používání platebních karet 25 6 Používání platebních karet Platební karty navazují na osobní a úvěrové účty u bank. Jejich snahou je umožnit zákazníkům snadnou a bezpečnou manipulaci s penězi. Dále se snaží překonat nedostatky, které souvisí s hotovostním a šekovým placením. (5) Platební kartu dnes vlastní skoro každý a používá ji k výběru hotovosti nebo k placení za služby a zboží. Za hlavní formy jejího použití lze tedy označit výběr hotovosti v bankomatech, výběr hotovosti na pobočkách bank, výběr hotovosti v obchodech a bezhotovostní placení. Výběr hotovosti umožňuje přístup držitele karty k jeho hotovosti uložené na účtu, jedná se o hotovostní operaci. Kromě již zmíněných způsobů použití platební karty ji lze dále použít k dobití kreditu mobilního telefonu, zjištění zůstatku na účtu, zjištění nastavených limitů, vložení hotovosti na účet a zadání platebních příkazů. (42) Platební kartu lze použít i k placení za poštovní, telefonické či internetové objednávky zboží a služeb. Při objednávce uvede držitel číslo platební karty. (6) Před tím než je možné kartu používat, je třeba kartu podepsat, stanovit PIN a v některých případech požádat o její aktivaci. Držitel kartu podepisuje na zadní stranu do příslušného podpisového proužku. K podpisu použije fix, který se nerozmazává. PIN si určí sám držitel, slouží k ochraně karty a umožňuje mu kartu používat. Posledním krokem je aktivace karty, která je při osobním vyzvednutí provedena automaticky. O aktivaci karty žádá její držitel pouze v případě, že kartu osobně nevyzvedne a nechá si ji zaslat prostřednictvím pošty. (42) Používání platebních karet přináší jejich držitelům určité výhody a nevýhody. Výhody držitele platební karty lze spatřit v jednoduchém přístupu k finančním prostředkům, vyšší bezpečnosti karty oproti finanční hotovosti, úspoře času a poplatků spojených se směňováním hotovosti, výhodnějším kurzu pro zúčtování plateb a doplňkových službách pro držitele platební karty. Na druhé straně však přináší držiteli i určité nevýhody, které lze spatřit ve stanovených poplatcích a ve zneužití karty v případě jejího odcizení či ztráty. (5) Poplatky jsou účtovány např. za vydání karty, vedení karty a výběry z bankomatů. (6) Určité výhody přináší používání platebních karet také obchodníkům. Obchodníci přijímají karty při placení. Jejich výhodu lze spatřit ve vyšší bezpečnosti vlivem přijímání menší finanční hotovosti, větším obratu a v tzv. zaručené platbě. (5) 6.1 Hlavní způsoby použití platební karty 6.1.1 Výběr hotovosti První způsob použití platební karty je výběr hotovosti v bankomatu. Držitel vloží kartu do bankomatu a zadá PIN, který slouží k jeho identifikaci a umožňuje mu přístup k jeho peněžním prostředkům. Následně zadá požadovanou částku

Používání platebních karet 26 a vybere si hotovost. Oproti placení kartou v obchodě probíhá výběr hotovosti z bankomatu výhradně elektronicky. Bankomaty jsou neustále v režimu online, díky čemuž lze autorizovat každou transakci. (5) Za výběr hotovosti z bankomatu se obvykle platí poplatek. Například za výběr hotovosti v bankomatu u Air Bank její zákazníci poplatek neplatí. V případě, že by hotovost vybírali v bankomatu jiné banky, zaplatili by poplatek ve výši 25 Kč. (19) Dále např. Komerční banka nabízí vrácení poplatku za výběry z bankomatů. Komerční banka vrátí zákazníkovi poplatek ve výši 39 Kč v případě, že provede platbu kartou u obchodníka. (51) Další způsob použití platební karty je výběr hotovosti na pobočkách bank, na pobočkách směnáren nebo v mezinárodních hotelech. V mezinárodních hotelech musí držitel karty kromě karty předložit i průkaz totožnosti, obvykle občanský průkaz. Oproti výběru hotovosti v bankomatu je tento způsob pro držitele karty méně výhodný. Jsou zde účtovány větší poplatky, proto se využívá zejména v případě, kdy vybíraná částka přesahuje limit určený držitelem pro výběr hotovosti z bankomatu. (5) Dále lze kartu použít při výběru hotovosti v obchodech. Držitel jednoduše při placení požádá o vyplacení dané částky v hotovosti. Tím z jeho účtu odejdou peněžní prostředky za nákup a za vyplacenou hotovost. (5) 6.1.2 Bezhotovostní placení Poslední běžný způsob použití platební karty představuje bezhotovostní placení. Při bezhotovostním placení lze proces transakce rozdělit do tří částí (autorizace, přenos transakce do clearingového systému a vypořádání plateb). Při ověřování transakce dochází ke kontrole ochranných prvků karty, čísla karty a ke kontrole její platnosti. V případě, že výše transakce přesahuje zvolený limit, dochází také ke kontrole finančního krytí transakce. Ověření finančního krytí transakce probíhá zavoláním na příslušné autorizační středisko, které přes počítač ověří danou transakci až u vydavatele karty. V případě, že je transakce prováděná přes online zařízení (např. bankomat, platební terminál), je autorizace provedena automaticky. (5) Při bezhotovostní platbě probíhá placení kartou pomocí čtecího zařízení. Existují dva typy čtecích zařízení, a to elektronický platební terminál a mechanický snímač (tzv. imprinter). Imprinter (žehlička) umožňuje platbu pomocí embosované karty. Používají jej obchodníci, u kterých platí zákazníci prostřednictvím platební karty jen zřídka. Při použití imprinteru není daná částka odečtena ze zákazníkova účtu ihned, ale k odečtení částky dojde až během týdne. V případě vyšší částky je nutno ověřit platbu kartou telefonicky. Imprintery však pomalu ustupují a více se používají platební terminály. (29) Platební terminály umožňují platbu pomocí embosové nebo čipové karty. Terminály mají v sobě zabudovanou tiskárnu umožňující vytištění dokladu o provedení platby. Obchodníci používající platební terminál mají uzavřenou smlouvu s bankou. Banka se obchodníkům na základě dat z terminálu stará o přesun peněžních částek z účtu držitele karty na jejich účet. (39)

Používání platebních karet 27 Příkladem bezhotovostního placení je placení kartou za zboží na internetu. Stačí zapsat číslo karty a osobní údaje (jméno, příjmení a další údaje). Při platbě pomocí internetu existuje samozřejmě také riziko zneužití karty. (6) Další příklad bezhotovostního placení je platba kartou za zboží v obchodě. Zákazník při placení vloží kartu do terminálu, nebo ji předloží obsluze na pokladně. Dále zadá svůj PIN a následně dostane kopii prodejního dokladu. Někdy může být vyzván i k podepsání prodejního dokladu. V případě bezkontaktní karty nemusí u malých částek zadávat svůj PIN. Platba proběhne pouhým přiložením karty k terminálu a jeho pípnutím. Pípnutí terminálu potvrzuje proběhnutí platby. (42) 6.2 Nestandardní způsoby použití platební karty Kromě klasického použití platební karty k placení za zboží a služby, nebo k výběru hotovosti lze kartu použít i jinými způsoby. V České republice nejsou sice další možnosti použití platební karty velmi rozšířené, ale v zahraničí je držitelé platební karty mohou využít. Jedná se o Cash Advance, předautorizaci, Late Charge, Credit Voucher, Express Check-Out, garantovaný rezervační program a o Extra Cash. (6) Cash Advance umožňuje platební kartu použít k výběru hotovosti na pobočkách bank a ve směnárnách, které jsou označeny logem VISA Cash či EC/MC Cash Advance. Před vydáním hotovosti musí držitel karty předložit průkaz totožnosti. Nevýhodou Cash Advance je výše poplatků. Poplatky za výběr jsou značně vysoké, proto by se tento způsob měl využít až jako poslední možnost. (6) Další způsob použití platební karty je k předautorizaci. Předautorizace se používá k placení, kde není před uskutečněním platby známa výše částky. Obchodník odhadne konečnou částku a provede autorizaci. Následně ověří, zda předložená karta částku pokryje. (6) Dále lze platební kartu použít k provedení Late Charge. Jedná se o dodatečné zatížení karty, které se provede po zjištění dodatečných nákladů. Obchodník vyplní dodatečný prodejní doklad se všemi náležitostmi a kopii dokladu pošle s vysvětlením uvedené částky zákazníkovi. (6) Další způsob použití platební karty je Credit Voucher. Jde o vzájemnou výměnu a vrácení zboží. Obchodník vrátí zákazníkovi peníze za zboží zaplacené kartou přímo na zákazníkův účet. (6) Platební kartu lze použít i k Express Check-Out. Tento způsob se využívá k opuštění hotelu bez vyrovnání účtu. Umožňuje zákazníkovi opustit hotel a částku uhradit až později. Při odjezdu vyplní pracovník hotelu prodejní doklad a do kolonky podpis držitele karty uvede Express Check-Out. (6) Platební kartu lze použít i v rámci garantovaného rezervovaného programu. Garantovaný rezervovaný program se provádí na základě písemné či telefonické objednávky. Zákazník při rezervaci uvede své jméno, adresu, číslo a dobu platnosti karty a také rezervační požadavek. Hotel následně potvrdí rezervaci. (6)

Používání platebních karet 28 Poslední způsob použití platební karty je k získání výhody Extra Cash (Cash Back). Výhodu lze získat při nákupu zboží kartou u obchodníka, kdy lze za splnění určitých podmínek nechat si vyplatit hotovost obchodníkem. Konkrétní pravidla pro vydání hotovosti určí obchodníkovi jeho banka (16). Obchodník při nákupu vystaví na prodejní doklad vyšší částku, než představuje cena nakoupeného zboží a ihned po zaplacení dá zákazníkovi rozdíl v hotovosti. (6) 6.3 Doplňkové služby Doplňkové služby jsou poskytnuty držitelům embosových typů karet s mezinárodní platností. Jde o tzv. karty vyšší kvality. Příkladem doplňkové služby je cestovní a úrazové pojištění do zahraničí. Pojištění nezávisí na typu karty, ale na bance, která platební kartu vydala. Pojištění se díky tomu liší v rozsahu pojištění, geografické platnosti a výši limitů. Obecně platí pravidlo, že čím je dražší a kvalitnější platební karta, tím je lepší i pojištění. (6) Doplňková služba nemusí představovat pouze pojištění. Např. komerční banka poskytuje službu MojeKarta. Tato služba lze zřídit k platební kartě a umožňuje vytvořit vlastní design karty. (33)

Právní úprava 29 7 Právní úprava Platební karty se využívají k bezhotovostnímu platebnímu styku, který je upraven zákonem č. 284/2009 Sb. o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů. Vstupem České republiky do Evropské unie dochází k postupné harmonizaci právních předpisů a novelizace zákona č. 284/2009 Sb. o platebním styku již v sobě zahrnuje různé právní předpisy Evropské unie. Je třeba rozlišit přímo účinné právní předpisy a právní předpisy mající charakter pouhého doporučení. Zákony a nařízení jsou přímo účinné. Oproti tomu úřední sdělení České národní banky mají charakter pouhého doporučení, aby byly účinné, je třeba úřední sdělení nejprve implementovat do znění zákona. Česká národní banka také uveřejňuje Výkladová stanoviska k vybraným ustanovením právních předpisů jako reakci na nejednotnou nebo nežádoucí aplikační praxi subjektů, na které dohlíží. V roce 2013 vydala Výkladová stanoviska k vybraným ustanovením zákona o platebním styku, která představují určitou vazbu zákona o platebním styku na právní předpisy Evropské unie. Zákon č. 284/2009 Sb. o platebním styku implementuje do české legislativy směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES o platebních službách na vnitřním trhu, směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES o přístupu k činnosti institucí elektronických peněž, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/44/ES. Zákon č. 284/2009 Sb. o platebním styku je tedy kompatibilní s právní úpravou Evropské unie. (16) Kromě uvedeného zákona č. 284/2009 Sb. o platebním upravují tuto problematiku další zákony, vyhlášky, nařízení a směrnice Evropské komise, úřední sdělení České národní banky a další právní předpisy. Mezi směrnice se řadí například Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2007/64/ES o platebních službách na vnitřním trhu. V roce 2013 představila Evropská komise legislativní balíček obsahující návrh nové směrnice o platebních službách na vnitřním trhu a také návrh nařízení o mezibankovních poplatcích za platební transakce při použití platební karty. Kompromis zmíněného legislativního baličku mezi institucemi Evropské unie by měl proběhnout během roku 2014. (40) Mezi úřední sdělení České národní banky patří např. Úřední sdělení České národní banky ze dne 21. května 2010 k posuzování vedoucích osob bank, poboček zahraničních bank ze třetí země, finančních holdingových osob a institucí elektronických peněz a Úřední sdělení České národní banky ze dne 10. listopadu 2009 k ustanovení 116 odst. 1 zákona o platebním styku týkající se ztráty z neautorizované platební transakce, kterou nese plátce. (14) Dále bezhotovostní platební styk upravuje zákon č. 21/1992 Sb. o bankách, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 229/2002 Sb. o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů. V poslední řadě je důležité zmínit mezinárodní normu ISO 3554, která stanoví rozměr platební karty na 85,6 x 54 mm. (6)