Horské smrčiny (8. LVS) na Krušných horách a na Šumavě z pohledu mykologa

Podobné dokumenty
Vliv lesnického managementu na diversitu makromycetů. Anna Lepšová, Pěčín ( -Karel Matějka, IDS Praha

Problematika škod na lesních porostech v Jizerských horách. Mgr. Petra Kušková, Centrum pro otázky životního prostředí UK,

NELESNÍ EKOSYSTÉMY MOKŘADNÍ

Tlející dřevo (m3/ha) SM 75, BK 14, BR 2, Ost. List.7, MD 1

PŘEDSTAVENÍ PROJEKTOVÝCH OPATŘENÍ LČR MOOREVITAL POKRAČOVÁNÍ OCHRANY RAŠELINIŠŤ V KRUŠNÝCH HORÁCH 25.LEDEN 2018, MARIENBERG

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie. Pedogeografie a biogeografie.

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

Půdotvorní činitelé. Matečná hornina Klima Reliéf Organismy. Čas

Soubor map V ková struktura vybraných horských smrkových porost na Šumav

Lesnictví a funkce lesa Lesnické disciplíny

Na jemné škále vývraty signifikantně ovlivňují dynamiku lesa Ekologické podmínky (teplota, vlhkost) Erozně sedimentační procesy Výskyt cévnatých i

Základy lesnické typologie

Hodina Umělá obnova lesa a zakládání lesních porostů

Posouzení aktuální situace v oblasti Ptačího potoka v NP Šumava

Základní charakteristika území


LESNICKÉ A MYSLIVECKÉ HOSPODAŘENÍ LESY ČESKÉ REPUBLIKY S.P., LZ KLADSKÁ. Ing. Jan Němický

Proč chránit ekosystémy horských smrčin?

Lesnická fytocenologie a typologie. HS 59 podmáčená stanoviště vyšších a středních poloh HS 79 podmáčená stanoviště horských poloh

18. Přírodní rezervace Rybníky

Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR

EEA Grants Norway Grants

Kurz typologie temperátních a oreoboreálních lesů (14) RAŠELINNÉ LESY (TURF)

E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Hlavní typy hospodářství

EEA Grants Norway Grants

Metamorfované horniny

Přestavba lesa v Národním parku Schwarzwald

Cíle LH: produkce ekologicky cenné suroviny (dřevní hmoty) péče o přírodu a její ekologickou rozmanitost zajišťování ochrany půdy v krajině vázání

lesních dřevin Výhled potřeby sadebního materiálu

TYPY HORNIN A JEJICH CHEMISMUS

Sešit pro laboratorní práci z biologie

ZAVÁDĚNÍ RETENČNÍCH A INFILTRAČNÍCH ADAPTAČNÍCH OPATŘENÍ V POVODÍ MORAVY

Úloha odumřelého dřeva v lesních porostech

Bezzásahové zóny a zásahy: kůrovec v Národním parku Bavorský les

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil

Rostlinné populace, rostlinná společenstva

Biodiverzita hub a její ochrana na vybraných lokalitách

N á v r h. VYHLÁŠKA ze dne 2017 o vyhlášení Národní přírodní památky Bublák a niva Plesné a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

doporučený zásah životů a majetku třetích osob. Vytěžené dříví bude ponecháno k zetlení na místě.

T1 - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich přírodní památka Onřejovsko

O poznání méně pozornosti přitahuje Nízký Jeseník, jehož nadmořská výška dosahuje pouze 800 m nad mořem.

Informace o materiálu vlády ČR Program revitalizace Krušných hor schváleného usnesením vlády ČR č dne

Růstová dynamika smrkových výsadeb na degradovaných stanovištích v extrémních polohách NP Šumava

H A M E R S K Ý P O T O K o. s. Nežárecká ulice 103/IV Jindřichův Hradec IČO Jindřišské údolí lokalita vykoupená v rámci programu

Plán péče o přírodní památku Smrčina

Návrh na nové vyhlášení zvláště chráněného území. Přírodní rezervace Černá hora

3.1. Lesní hospodářství

Příloha III. Rámcové směrnice péče o les podle souborů lesních typů / hospodářských souborů pro ZCHÚ

Přílohy návrhové části. plánu péče o CHKO Šumava

Krkonošský národní park. Ekonomická, ekologická a sociální specifika péče o národní park

Průmyslové plantáže tvrdých listnáčů a jehličnatých dřevin

EKOLOGIE A VÝZNAM HUB (místy se zvláštním zřetelem k makromycetům)

Výsledky digitalizace snímkování stavu lesních porostů NP Šumava

Příloha Odůvodnění ÚP Supíkovice 1

Hlavní rozvoj rašelinišť proběhl. Revitalizace Krušnohorských rašelinišť. Text: Jiří Mejsnar / Foto: archiv Daphne

Lesy České republiky, s.p. - lesní správa Janovice & Česká lesnická společnost - pobočka Pro Silva Bohemica PĚSTEBNÍMI POSTUPY"

PĚSTEBNÍ POSTUPY ZVYŠUJÍCÍ

Korespondenční soutěž Tajemství lesů

Les provází člověka od počátku dějin, pouze v tomto období však byl přírodním výtvorem. S proměnou člověka v zemědělce docházelo k masivnímu kácení a

Karel Matějka. IDS Praha

Předmět: Hospodářská úprava lesů II

Jeseníky. Natura 2000 OBSAH

VY_52_INOVACE_73 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7.

CZ.1.07/2.2.00/

Poznámky k péči o biotopy obojživelníků Jaromír Maštera

Škola + praxe = úspěch na trhu práce reg. č. CZ.1.07/2.1.00/ Učební texty z předmětu. Pěstování lesů

1 DEMONSTRAČNÍ OBJEKT: SRUBY

Strategie péče o lesní ekosystémy

NAŘÍZENÍ Kraje Vysočina ze dne 7. listopadu 2016 č. 11/2016. o zřízení přírodní rezervace Velký Pařezitý rybník

Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu

Škody zvěří na lesních porostech

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

O B E C N Í L E S Y O B O R A - E X K U R Z E P R O G R A M

Pedosféra. půdní obal Země zahrnující všechny půdy na souši úzce je spojená s litosférou, protože z ní vzniká působením zvětrávání

3. PŘ ÍRODNÍ PODMÍNKY 3.1. KRAJINNÝ POTENCIÁL

Lesnictví studijní podklad pro předmět Ekologie a ŽP

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace

Kvantitativní charakteristiky tlejícího dřeva a význam hub při jeho rozkladu ve smrkovém horském lese v oblasti Trojmezná, NP Šumava

KŮROVCOVÁ KALAMITA PODKLADY. Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů prezentace z Porady OAK, KAK, RAK ze dne

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Úpravy Lesnicko-typologického klasifikačního systému

Aktuální informace o kůrovcové kalamitě na Moravě - příčiny a následky

EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8:

Vegetační stupně, trofické a hydrické řady. na příkladu střední Evropy

ZNALECKÝ POSUDEK č /14

KATALOG OPATŘENÍ 1. POPIS PROBLÉMU 2. PRÁVNÍ ZÁKLAD. (omezování dopadů acidifikace) DATUM ZPRACOVÁNÍ Prosinec 2005 ID_OPATŘENÍ 21

na území státu a zásadách jejich používání, ve znění nařízení vlády č. 81/2011 Sb.

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Pedologie

Příloha F - Fotodokumentace

E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Hlavní typy hospodářství

Ekologie lesa, stabilita lesních ekosystémů a faktory ovlivňující zdravotní stav lesů

Teplota a vlhkost půdy rozdílně využívaného lučního porostu na Šumavě

Vyhláška č. 298/2018 Sb. doporučení pro praxi

Pěstování horského lesa po vyznění silného imisního zatížení. Vladimír Tesař

lesních dřevin Výhled potřeby sadebního materiálu

Aktuální informace o postupu při zpracování dřevní hmoty napadené kůrovci 10/2018. Ing. Jan Drozd

Příloha XII - popis segmentů aktuálního stavu vegetace

SEZNAM PŘÍLOH. Charakteristika hlavních půdních jednotek v povodí Litavy. Graf závislosti odtoku na kategorii využití území (zdroj: Slavíková)

Úvod k lesním ekosystémům

MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/ Ekologie lesa. Lesní půdy

Transkript:

Horské smrčiny (8. LVS) na Krušných horách a na Šumavě z pohledu mykologa Anna Lepšová, www.mykologie.net Kolegové Mgr. Lucie Zíbarová, Mgr. Václav Pouska, PhD. Presentováno na semináři Lesník 21. století, 23.3.2017, Kašperské Hory

Co je to les, jak ho vnímáme, co o něm víme? prales kontinuita, minimální přímé zásahy přírodě blízký les přirozená skladba dřevin Kulturní les, často monokultura Stromy jedinci nebo součást celku? Komunikace mezi jednotlivými stromy prostřednictvím ektomykorhizních hub les vnímám jako ektomykorhizní systém. Pro růst jsou primární 1 absorpční kořeny protažené vnějšími vlákny mykorhizních hub. 2 asimilační orgány, jehličí a listí Šetření zdravotního stavu lesa, stromu nejen lesnická fytopatologie Nutné znalosti pedologie, půdní profil, typ humusu, fyzikální a chemické vlastnosti, přítomnost toxických složek (ph, toxické kovy a jejich dynamika, organické polutanty), včetně imisní situace, lokální inverzní stavy

Ekologické funkční skupiny hub, makromycetů Mykorhizní biotrofní, vzácně se saprofytními schopností (ve stanovištích se surovým humusem mor), ekto, arbuskulírní, erikoidní Saprofytní rozkladači odumřelé hmoty z prímární produkce, enzymatické systémy typy rozkladu dřeva, lze vylišit lignikolní LIG, vázané na CWD (coarse woody debris), dle průměru odumřelého dřeva

Lignikolní druhy, celkem 181 taxonů Plechý a Trojmezná, dlouhodobý průzkum TP, 32 (2 TP) 160 taxonů (15 TP) Macecha, Orientační mykologický IP: 29 druhů Klínovec, orientační mykologický IP: 39 druhů

Co ovlivňuje výskyt hub Klima srážky, teploty, délka vegetační sezóny Geologické poměry a úživnost hornin Expozice svahů, svažitost. Historie a kontinuita lesa, tlející dřevo. Meliorační zásahy (odvodnění, vápnění, dozerové úpravy, výsadba exotických dřevin, letecké postřiky proti obaleči modřínovému) Míra imisního zatížení (plyny, toxické kovy, organické polutanty, dusíkaté látky).

Churáňov, 1122 m n.m. Klima

Fichtelberg, 1021 m n.m.

Šumava - Trojmezná hornatina od Třístoličníku k Plechému Výseč z geologické mapy 1:50 000. Převládají hlubinné vyvřeliny typu granit středně až hrubě zrnitý (13) nebo jemně zrnitý (9), podél potoků, z kvartérních útvarů se vyskytují na svazích a v údolích toků hlinito- a jílovito- kamenité svahoviny. V sedlech na hřebeni jsou malá ložiska rašeliny (Trojmezí, Rakouská louka).

Krušné hory - masiv Klínovce (1244 m n.m.) a Macechy (1131 m n.m.). Výseč geologické mapy Převládají metamorfované horniny, svor (41, 45, 47) ortorula (37,38), amfibolit (50), eklogit (56), sedimenty kvartéru - rašeliny (3).

Porostní mapa EVL Klínovec

EVL Klínovec rašeliníková smrčina, podsadba smrku, místy přirozené zmlazení Smrčina s Calamagrostis villosa, podsadba smrku, místy křovitá borovice.

EVL Klínovec přirozená obnova

EVL Klínovec 1112-1226 m n. m. Metamorfované horniny; kvarcit; kvarcitický svor s přechody do kvarcitu; svor a pararula svorového vzhledu J, JV, JZ Smrkové porosty ve vrcholových částech hospodařené, stejnověké, mírně svažité, podmáčené. Calamagrostis villosa a Sphagnum spp. Dřevo k zetlení v podélných hromadách. EVL Macecha 1020 až 1113 m n. m. Metamorfované horniny, slatina, rašelina, hnilokal; eklogit; granitový porfyr; ortorula J, JV, JZ Smrkové porosty ve vrcholových částech hospodařené, stejnověké, mírně svažité, podmáčené. Calamagrostis villosa a Sphagnum spp. Dřevo k zetlení chybí. Plechý a NPR Trojmezná 1200-1300 m n. m. Hlubinné vyvřeliny, granit středně až hrubě zrnitý, s muskovitem a biotitem. Mrazové sruby. Masiv sousední Smrčiny s jemně zrnitým granitem. V údolích potoků spíš písčité skeletovité sedimenty. V sedlech rašelinní ložiska. I. zóna S, SV Smrkové porosty ve vrcholových částech s Calamagrostis villosa. Ve svazích převážně severní expozice jsou papratkové smrčiny, Athyrium distentifolium. Na Plechém navazují bukosmrkové a smrkobukové porosty 7 LVS. Na Trojmezné navazuje zanedbaná kulturní smrčině, přeštíhlená. Hospodářské zásahy minimální na Trojmezné, na transektu Plechého porost narušný těžbou. V Trojmezné vzácně asanované klády oloupané, (staré). Dřevo k zetlení dle přirozených poměrů. Dříve vývraty, a padlé podúrovňové stromy, nyní mnoho padlých kůrovcových souší.

Výsadby dřevin v rašelinných loukách V celém prostoru, zejména po melioracích, se rozšířil náletově smrk ztepilý, v některých místech byl i vysázen. Ve snaze o další zalesňování byly nedávno do rašelinných luk a pramenišť vysázeny křovité borovice (kleč, blatka?, nyní 1. věková kategorie, Macecha Plastový odpad v rašelinných loukách EVL Výsadby borovic byly při výsadbě opatřeny plastovou individuální ochranou (bílé plastové návleky ). Ta již pozbyla svou funkci a zůstala v území na rozvolněných hromadách a postupně zarůstá vegetací. EVL Macecha

Vlivem imisního poškození došlo k selektivnímu odumření smrku, pahýly vykáceny, dřevo v hromadách po spádnici. Podsadba spektrem jehličnanů, hlavně smrky, semenáče, řízkovance, též keřová borovice Klínovec Zřejmě nižší LVS, kulturní smrčina s Avenella flexuosa LVS 8 podmáčená horská smrčina, Sphagno-Piceetum

Výsadba křovité borovice v pozadí a minerálně sycené prameniště s rašeliníkem, Sphagnum sp., kde roste: suchopýr širokolistý, Eriophorum latifolium; starček potoční, Senecio rivulare.

Agrocybe elatella, Polnička bažinná. Saprotrofní houba rostoucí zejména na přelomu jara a léta na vlhkých, rašelinných a slatinných loukách. V Červeném seznamu makromycetů ČR v kategorii EN (ohrožený druh).

Clavulinopsis helvolla, kyjovečka nahnědlá Hygrocybe laeta, voskovka veselá

Lactarius olivinus, ryzec olivový Mykorhizní druh se smrkem, boreomontánní výskyt v Evropě. Zde jde o první nález v ČR. Druh je vázaný na minerálně bohatší prameniště. Druh může být zcela jednoznačně ohrožen narušením biotopu, který je vázán na horské prameniště s vyšším podílem minerálních látek. Stejně, jako všem ektomykorhizním houbám mu může škodit přísun dusíkatých látek z hnojení lučních porostů, ale i z kumulace výskytu jelení zvěře, anebo divokých prasat.

Antrodiella citrinella, outkovka citronová, CR LIG (vazba na troudnatec páskovaný)

Botryobasidium intertextum, NT, LIG Globulicium hiemale, CR, LG

Phellinus nigrolimitatus, ohňovec ohraničený, NT

Hericium flagellum, korálovec jedlový, NT

Hymenochaete fuliginosa, kožovka chladnomilná, EN

Chrysomphalina chrysophylla, kalichovka zlatolupenná, EN, LIG Kuehneromyces lignicola, opeňka jarní, DD, LIG

Leptoporus mollis, bělochoroš fialovějící, VU, LIG

Lentinellus castoreus, houžovec bobří, VU, LIG

Oligoporus undosus, bělochoroš zvlněný, VU

Skeletocutis stellae, pórnatka Stelina, CR, LIG Veluticeps abietina, pevník smrkový

Tricholomopsis decora, šafránka zdobná