Mendelova univerzita v Brně

Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav zakládání a pěstění lesů Vliv nakládání s bukvicemi po sběru na jejich životnost DIPLOMOVÁ PRÁCE 2009/2010 Bc. Marie Mařáková

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma:vliv nakládání s bukvicemi po sběru na jejich životnost zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MENDELU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne: podpis studenta 2

Velmi ráda bych touto cestou poděkovala vedoucí diplomové práce, paní doc. Ing. RNDr. Evě Palátové, Ph.D. za vedení, nesmírnou obětavost, cenné rady, připomínky a v neposlední řadě čas, který mi věnovala při zpracování kvalifikační práce. Dále chci poděkovat panu Ing. Ladislavu Daňkovi, který mi pomáhal s výběrem porostů a všem pracovnicím akreditované zkušební laboratoře Semenářské kontroly ve VS VÚLHM Kunovice za odbornou pomoc a poskytnutí zázemí. 3

Vliv nakládání s bukvicemi po sběru na jejich životnost Marie Mařáková Abstrakt: Bohaté úrody buku se v České republice opakují v periodě 3-5 let, proto je nutné bukvice dlouhodobě skladovat. Úkolem předložené práce bylo ověřit vliv nesprávné manipulace s bukvicemi po sběru na jejich klíčivost, vzcházivost a možnost úspěšného dlouhodobého skladování. V roce 2008 byly ve vybraných porostech sesbírány 3 oddíly bukvic. Bukvice měly po sběru poměrně vysokou vlhkost a po uložení jednotlivých variant do polyetylenových sáčků na dobu 3 a 5 dnů, došlo k jejich zapaření. Na základě provedených zkoušek kvality čerstvých i skladovaných bukvic ovšem nebylo možné jednoznačně prokázat negativní vliv zapaření, protože oddíly bukvic reagovaly odlišně. Experiment však potvrdil, že vysušení bukvic na 8 až 9 % vlhkosti může zkrátit dobu předosevní přípravy. Klíčová slova: bukvice, klíčivost, vzcházivost, zapaření, stratifikace, skladování The influence of the manipulation with beechnuts on their seedling emergence after the collection Abstract: Abundant yields of beechnuts recur in Czech Republic every 3-5 years, therefore the storage of the beechnuts is needed. The assignment of this thesis was to verify the effect of incorrect manipulation with beechnuts after collection on the germination, seedling emergence and their suitability for long-term storage. In 2008 three beechnut seedlots were harvested in forest stands. Beechnuts had rather high moisture content after collection and when the individual variants were put into polyethylene bags for three and five days, beechnuts were steamed over. After executed tests of quality of fresh beechnuts and of stored beechnuts, it wasn t possible to definite the negative effect of steaming over, because of different reaction of the beechnut seedlots. However, the experiment testified that drying to the 8 9 % moisture content can shorten the duration of pre-sowing treatment for beechnuts. Key words: beechnuts, germination, emergency, steaming over, stratification, storage 4

OBSAH: 1. ÚVOD A CÍL PRÁCE... 6 2. LITERÁRNÍ PŘEHLED... 7 3. MATERIÁL A POUŽITÁ METODA... 16 3.1 MATERIÁL... 16 3.2 OŠETŘENÍ OSIVA PO SBĚRU... 18 3.3 SKLADOVÁNÍ OSIVA... 18 3.4 POUŽITÉ METODY... 19 3.3.1 Zkouška životnosti barvením v tetrazoliu... 19 3.3.2 Zkouška klíčivosti... 20 3.3.3 Půdní klíčivost (vzcházivost)... 21 3.3.4 Statistické hodnocení... 24 4. VÝSLEDKY... 25 4.1 Hodnocení kvality čerstvých bukvic... 25 4.1.1 Zkouška životnosti čerstvých bukvic... 25 4.1.2 Zkouška klíčivosti čerstvých bukvic... 26 4.2 Hodnocení kvality bukvic skladovaných 3 měsíce... 28 4.2.1 Zkouška životnosti skladovaných bukvic... 28 4.2.2 Zkouška klíčivosti skladovaných bukvic... 29 4.2.3 Vzcházivost skladovaných semen... 33 4.3 Hodnocení kvality bukvic skladovaných 8 měsíců... 36 4.3.1 Zkouška životnosti skladovaných bukvic... 36 4.3.2 Zkouška klíčivosti skladovaných bukvic... 37 4.4 Statistické hodnocení... 38 5. DISKUZE... 40 6. ZÁVĚR... 50 7. SUMMARY... 51 8. PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY... 52 5

1. ÚVOD A CÍL PRÁCE Buk lesní (Fagus sylvatica L.) je z hlediska postupné změny druhové skladby lesů považován za jednu ze zásadních listnatých dřevin. Přestože absolutní plocha přirozené obnovy vzrůstá, zůstává umělá obnova nezbytná při zvyšování zastoupení buku v našich lesích. V roce 2008 dosáhl podíl listnatých dřevin při umělé obnově 37,7 %, což představuje nejvyšší hodnotu za sledované období, přičemž přibližně polovinu tvořilo zalesnění bukem (Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství ČR - MZe, 2008). Při větším zastoupení v porostech, nebo při zastoupení ve skupinách má buk vedle funkce meliorační i funkci zpevňující a podmínky v ČR umožňují jeho použití napříč mnoha lesními typy. Problémem u buku je skutečnost, že plodnost se nedostavuje každý rok, ale se značnou nepravidelností v intervalu 3 a více let. Periodicita plodnosti souvisí s velkou investicí zásobních látek do tvorby semen a dalšími rozhodujícími faktory, kam můžeme zařadit teplo, světlo a stanovištní podmínky. Vzhledem k periodicitě plodnosti je nutné zajistit dostatek osiva na pokrytí celého období mezi semennými roky. K zabezpečení osiva pro umělou obnovu lesa je potřeba využití technologie víceletého skladování. U dlouhodobě skladovaného osiva dochází ke snížení vitality, což může být podmíněno geneticky nebo to může být způsobeno nesprávnou manipulací s osivem, či nevhodným postupem při zpracování. Uvedené chyby se mohou odrazit v kvalitě osiva. Nevýhodou je rovněž neschopnost rozpoznat snížení kvality běžnými metodami ihned po sběru. Jejich následný projev lze pozorovat až při působení stresových podmínek během skladování nebo po výsevu semen. Aktuálním tématem výzkumu je také posouzení vhodnosti osiva pro dlouhodobé skladování. O kvalitě osiva ke skladování se u nás rozhoduje pouze na základě zkoušky životnosti barvením, jejíž výsledky se výrazně liší od výsledků klíčivosti a vzcházivosti. Rozdíl je způsoben tím, že semena s již sníženou vitalitou vykazují na základě zkoušky barvením vysokou životnost, a proto je doporučováno nenahrazovat zkoušky klíčivosti a vzcházivosti výše uvedenou zkouškou. Z hlediska využití maximálně možného potenciálu získaného osiva je nutné věnovat pozornost především sběru a následnému ošetření bukvic. Osivo z hromadných výkupů často podléhá nedostatečné nebo nesprávné manipulaci dodavateli. Při 6

hromadných výkupech někdy dodavatelé s nasbíraným osivem nevhodně zachází, a proto dochází k jeho znehodnocení. Rovněž ve školkách může činit problémy nestejnoměrné vzcházení bukvic způsobené různě hlubokým klíčním klidem semen smíchaných z většího množství porostů z odlišných stanovišť. Úkolem práce tedy bylo ověřit vliv nesprávné manipulace s bukvicemi po sběru na klíčivost, vzcházivost a možnost úspěšného dlouhodobého skladování bukvic. 2. LITERÁRNÍ PŘEHLED Zatímco byl buk lesní v přirozené skladbě lesů nejrozšířenější dřevinou (zaujímal 40,20 % celkové porostní výměry), je jeho současné zastoupení 7,01 % a stále se pozvolna zvyšuje. Trend nárůstu zastoupení buku je očekáván i v budoucnu, protože jeho doporučené zastoupení je stanoveno na 18 % (Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství ČR - MZe, 2008). Přestože je realizace přirozené obnovy ve většině bukových a smíšených porostů s bukem s použitím vhodně zvolené pěstební techniky většinou úspěšná, z důvodu zvyšování podílu buku v lesních porostech ČR bude i nadále potřebné zajištění dostatečného množství vhodného osiva pro obnovu umělou. Semena buku patří do skupiny označované jako semena mikrobiotická, protože jejich přirozená délka života nepřesahuje 3 roky. Přirozená délka života vyjadřuje dobu, po kterou si morfologicky zralé semeno udrží schopnost vyklíčit za běžných podmínek v přírodě. Je určována dědičnými vlastnostmi a ovlivňována prostředím, kam řadíme vlhkost, teplotu, přístup vzduchu a přítomnost mikroflóry. Semena s okolním prostředím vytvářejí rovnovážnou vlhkost, tzn. že obsah vody v semeni se přizpůsobuje relativní vzdušné vlhkosti okolí. Teplota nejenže ovlivňuje vlhkost vzduchu, ale především rychlost chemických reakcí probíhajících v semeni, proto se v teplém prostředí zvyšuje rychlost prodýchávání zásob. Dalším důležitým faktorem je přístup vzduchu. Při dýchání podmíněném přítomností kyslíku se degradují zásobní látky. Vysoký obsah vody nutí semena intenzivně dýchat, a pokud není umožněna výměna plynů, semena po čase odumírají (např. bukvice s obsahem vody 30 % uložené v hermeticky uzavřené nádobě odumřely za 6 měsíců). Životnost semen s vyšším obsahem vody a při vyšších teplotách může rovněž výrazně ovlivnit 7

přítomnost mikroorganismů. Za optimálních podmínek dochází k rozvoji mikroorganismů, které využívají zásobních látek semene jako substrátu pro jejich životní pochody a semeno tak znehodnocují (PALÁTOVÁ 2008). Významným faktorem ovlivňujícím kvalitu bukvic a hloubku dormance je rok úrody. HLAVOVÁ a PROCHÁZKOVÁ (2002) konstatovaly, že při posouzení základních klimatických charakteristik (teplota, srážky) v jednotlivých letech úrod, je vitalita bukvic ovlivňována průměrnými srážkami v měsíci jejich dozrávání. Průběh počasí v září a říjnu se projeví nejen na vitalitě semen, ale rovněž na hloubce dormance. Nízké srážky a vyšší teploty při dozrávání mohou způsobit prohloubení dormance a tím prodloužení doby předosevní přípravy. Nároky na rozdílnou délku předosevní přípravy u bukvic z jednotlivých let úrody zůstávají odlišné i během skladování osiva (PROCHÁZKOVÁ 2003). Semena opadávají v morfologické zralosti a to ve 2 fázích. Nejdříve padají prázdná a hmyzem poškozená semena a přibližně o týden později semena plná. Termín sběru je nutné naplánovat na počátek druhé třetiny opadu, kdy již převážná část prázdných semen spadla. Sběr bukvic by měl být proveden v co nejkratší době, aby se zabránilo ztrátám způsobeným hlodavci a ptáky a eliminovalo se ohrožení infekce houbami. Plody opadlé na půdní povrch lze sbírat více způsoby. Mezi nejběžněji využívané patří ruční sběr ze země. Pro zvýšení efektivity sběru semen se může využít pneumatických vysavačů nebo sítí, které se v porostech pokládají především v letech bohatých úrod. CHVÁLOVÁ (1999) dokonce popisuje možnost v krajním případě v letech neúrody využít vykopaných zásob, které si pod zemí nashromáždili drobní hlodavci. Z hlediska kvality bukvic a možnosti jejich následné použitelnosti je nejdůležitější ošetření osiva po sběru. HLAVOVÁ (1999) ve své práci doporučuje pro sběr bukvic používání sítí, zabraňujících kontaktu semen s půdou a houbami vyvolávajícími hnilobu. Mezi běžně rozšířené půdní druhy patří Rhizoctonia solani Kühn způsobující opožděné klíčení a vzcházení semen nebo odumírání nevyklíčených semen a semenáčků. Dalším významným druhem je plíseň buková Phytophthora cactorum (Leb. At Cohn) Schroet. působící největší problémy ve školkách, kde může infikovat vyklíčená semena a způsobit uhynutí semenáčků. Hlavním problémem je dlouhodobá kontaminace lesní půdy a půdy v lesních školkách přetrvávajícími sporami. 8

Manipulace se semennou surovinou ihned po sběru je v lesnické praxi považována za velmi důležitou, i když jí právě v této etapě nebývá věnována dostatečná pozornost. Sběr osiva probíhá v morfologické zralosti, kdy stále obsahuje značné množství vody ovlivněné i počasím v době zrání (srážky, teploty). Uvedené skutečnosti souvisí s nebezpečím zapaření nebo zplesnivění osiva při přechodném skladování nebo přepravě. Důkladné ošetření bukvic po sběru zabrání vzniku ireverzibilních změn. Obsah vody u bukvic po sběru může být i více než 30 %. Aby se zabránilo znehodnocení bukvic, je nutné jejich skladování v dobře větraných prostorách, ve vrstvě na výšku dlaně a zpočátku pravidelné převrstvování zajišťující postupné snižování obsahu vody. Dodržováním výše popsaných zásad dochází k tzv. přirozenému posklizňovému dozrávání často se projevujícímu zvýšením klíčivosti semen. V praxi ovšem nemusí být předepsané postupy skladování osiva po sběru dodrženy a u vlhkých bukvic může dojít k jejich rychlému zapaření (např. při skladování v neprodyšných obalech, v nedostatečně větraných prostorách či vrstvách vyšších než 20 cm) a s tím souvisejícímu snížení klíčivosti a zejména možnosti úspěšného dlouhodobého skladování. U hromadných výkupů je nutná kontrola bukvic, pokud se úrody po sobě následující rok opakují a to nejen v České republice, ale i v okolních státech. Pokud se dodavatelům nepodaří v daném roce bukvice prodat, často je nesprávným způsobem skladují a nabízejí jako čerstvé po roce. Takovéto bukvice bývají žluklé, protože mají vyšší obsah tuků a v žádném případě se nehodí pro dlouhodobé skladování (HLAVOVÁ 1999). Na základě výzkumů HLAVOVÁ a PROCHÁZKOVÁ (2002) konstatovaly, že zkouška životnosti vitálním barvením přesně neinformuje o schopnosti skladovaných bukvic vyklíčit. Rozdíly mezi výsledky zkoušky životnosti a klíčivosti přisuzují snížení vitality bukvic, které ztratily schopnost vyklíčit, i když se zdají být životné. Snížení životnosti semen může být způsobeno nepříznivými podmínkami v době dozrávání, kam může být zařazeno například sucho nebo poškození osiva nesprávnou manipulací po sběru. Proto je při rozhodování o vhodnosti osiva k dlouhodobému skladování, nutné souběžné zjištění životnosti i klíčivosti semen, včetně dalších parametrů informujících o vitalitě semen, zejména o rychlosti klíčení. Dobrá vitalita čerstvých semen je zásadním faktorem podmiňujícím skladovatelnost bukvic. Osivo se vstupní životností vyšší než 90 %, snižuje svou kvalitu 9

podstatně pomaleji než oddíly s životností pod 80 %. Pokles životnosti se v průměru pohybuje okolo 10 % za rok (PALÁTOVÁ 2008). Z tohoto důvodu by byla možnost rychlého posouzení kvality čerstvých semen na vstupu v Semenářském závodě a rozhodnutí o jejich vhodnosti pro skladování řešením řady stávajících problémů (MORÁVEK a KOTRLA 1999). Bukvice jednotlivých oddílů se vyznačují různým stupněm infekce patogenními houbami. Doporučuje se tedy zkrátit dobu přechodného uskladnění před vysušením semen na požadovanou vlhkost 8 až 10 %, protože vyšší vlhkost při přechodném uskladnění vytváří příznivé podmínky pro infekci houbami. Během předosevní přípravy infikovaných bukvic dochází k nakažení mnoha zdravých semen a to je příčinou, proč nejsou silně infikované oddíly vhodné k dlouhodobému skladování. Test urychleného stárnutí založený na zjištění zdravotního stavu semen umožňuje rychlé posouzení kvality semen a následné vhodnosti ke skladování. TYLKOWSKI (2002) ověřoval test urychleného stárnutí na oddílech bukvic při teplotě 25 C po dobu 120 hodin. Po uplynulé době zjišťoval rychlost zhoršení kvality semen v důsledku aktivity mikroflóry a konstatoval, že pokud u semen dojde během testu urychleného stárnutí ke snížení životnosti o více než 20 %, nelze zmíněné oddíly považovat za dostatečně kvalitní ke skladování, ale ani k předosevní přípravě. Zkouška životnosti barvením pouze informuje o životaschopnosti osiva a vůbec se nemusí shodovat se zkouškou klíčivosti a vzcházivostí semen ve školce. V současné době není k dispozici spolehlivější a rychlejší metoda než zkouška klíčivosti, která poskytuje informace o kvalitě bukvic a potřebné době stratifikace. Semena vyklíčená při zkoušce klíčivosti ovšem nemusí vždy vzejít, proto jsou doporučovány kontrolní testy vzcházivosti oddílů ve VS Opočno (HLAVOVÁ a PROCHÁZKOVÁ 2002). Vzcházení výsevů je složitý proces, na který působí celá řada navzájem se ovlivňujících faktorů a výpěstnost u konkrétního oddílu osiva závisí nejen na vnitřní kvalitě osiva, ale i na podmínkách skladování a technologii předosevní přípravy. Proto se dnes považuje za jediné spolehlivé kritérium kvality osiva jen množství vzešlých semenáčků na výsevové ploše. RACEK (2005) se zabýval ověřením nové metody vypracované v Dánsku zaměřené na predikci skutečné vzcházivosti buku pomocí metody kritické kořenové délky. Pomocí zmíněné metody by bylo možné předem odhadnout potenciál konkrétního osiva při výsevu a tím dosáhnout minimalizace vloženého úsilí i nákladů na skladování a předosevní přípravu osiva. 10

Bukvice zařazujeme do skupiny semen ortodoxních snášejících vysušení na 5 až 10 % obsahu vody a s ohledem na jejich kratší skladovatelnost (řádově 6 let) spojenou s vysokým obsahem tuků je někteří autoři řadí do zvláštní podskupiny semen subortodoxních. Semena buku lze skladovat i nabobtnalá při úplném nasycení pletiv vodou a působení teplot pod bodem mrazu po několik týdnů či měsíců, což je v souladu s přirozeným rozšířením buku jako dřeviny mírného klimatu. V dnešní době se v evropských zemích při skladování bukvic na dobu 3 až 4 roky snižuje obsah vody v semenech na optimální vlhkost 7 až 10 %. Po snížení vlhkosti jsou bukvice vloženy do hermeticky uzavřených obalů a skladovány při teplotě -5 až -10 C. Zachování životnosti semen při zdvojnásobení doby skladování lze dosáhnout dodržením Harringtonova pravidla a to snížením obsahu vlhkosti u semen o 1 % nebo snížením teploty o 6 C (BLACK et al. 2006). PROCHÁZKOVÁ a BEZDĚČKOVÁ (2008) se zabývaly otázkou, zda by nebylo lepším řešením snížení obsahu vody u ortodoxních semen skladovaných v semenných bankách, než udržování velmi nízkých teplot pohybujících se okolo -20 C. Výhodnější z hlediska vynaložených nákladů se ukázalo počátečné snížení vlhkosti a skladování semen při teplotě -7 C. Pro skladování semen na dobu 10 let se upravuje vlhkost na 5 %, což se projevilo nejdříve poklesem životnosti, které ovšem nebylo trvalé a po několika měsících se opět zvýšilo (PALÁTOVÁ 2008). SUSZKA et al. (1994) uvádí, že v Polsku některé oddíly semen skladované přes 13 let, stále dosahovaly životnost přes 50 %. Během vysoušení osiva je nutné zajistit dobrou ventilaci vzduchu a dodržet maximální doporučenou teplotu 18 20 C. Někteří autoři však preferují teplotu pouze 15 C. Použití nižší vysoušecí teploty na začátku procesu je významné z hlediska vysokého obsahu vody v semenu. Technologie vysoušení semen se u nás výrazně liší od Dánska, kde je tento proces dvoufázový (KNUDSEN 1993 ex PALÁTOVÁ 2008). V první etapě je u bukvic snížena vlhkost na 12 % (při denním poklesu o 2 3 %) a ve druhé etapě dojde k dokončení procesu při teplotě 10 15 C ve speciální místnosti umožňující umělé snížení relativní vzdušné vlhkosti na 50 20 %. Dlouhodobým skladováním bukvic nutným vzhledem k nepravidelnému výskytu semenných let se v minulosti zabývalo mnoho autorů (MACHANÍČEK 1965, SIMANČÍK 1981, SUSZKA 1979, MULLER et al. 1980 ex HRABÍ 1992). Osivo skladované při obsahu vody 7 10 % a teplotě -6 až -15 C mělo zajistit zásobování školek v době neúrody (HRABÍ 1992). 11

Stále řešenou otázkou i v dnešní lesnické praxi zůstává nízká výtěžnost síjí způsobená nerovnoměrným a zdlouhavým klíčením bukvic a vhodná předosevní příprava osiva. Aby bylo možné stanovit délku předosevní přípravy před jarními výsevy využívá se již v minulosti zavedené kontrolní stratifikace. Po opadu na povrch půdy zabraňuje bukvicím ve vyklíčení kyselina abscisová (ABA) citlivá na chlad. V přirozených podmínkách semena překonají zimu na zemi ve vlhku, během které odezní účinky ABA a za vhodných podmínek v jarním období semena vyklíčí. V provozních podmínkách se k odbourání inhibitorů růstu v semenu používá postup označený jako stratifikace. Metoda spočívá v hydrataci semen a následném vystavení těchto semen po určitou dobu specifickému teplotnímu režimu (PALÁTOVÁ 2008). Stratifikace se provádí buď přímo v lesní školce, kde budou semena vyseta nebo ji na přání zákazníků uskuteční Semenářský závod. Doba stratifikace se v závislosti na způsobu skladování osiva a podle zjištěné hloubky dormance u jednotlivých oddílů semen pohybuje v rozmezí 1 3 měsíců. Zmíněná doba se odvíjí od výsledků zkoušky klíčivosti jednotlivých oddílů. Dlouhodobě skladované osivo je nutné nejdříve alespoň 24 hodin aklimatizovat při teplotě do 5 C. Osivo je také možné vysévat ve školkách na podzim, aniž by u něj byla provedena stratifikace. Síje jsou však ohroženy hlodavci a výskytem jarních mrazíků. Výsledky výsevů závisí na průběhu počasí v zimním období (HLAVOVÁ a PROCHÁZKOVÁ 2002). Stále diskutovanou otázkou je i v současné době nízká produkce semenáčků z 1 kg osiva. Je známo, že vyklíčení semen je specifický proces usměrněný řadou biochemických a fyziologických pochodů a podmíněný řadou vnitřních a vnějších činitelů. Jelikož se u buku jedná o semena s klíčním klidem, mnoho autorů u nás i v zahraničí se již v minulosti zabývalo navržením nejvhodnější předosevní přípravy splňující co nejlépe požadavky na překování dormance, vyklíčení a vzcházení semen současně v krátkém časovém intervalu. Postup předosevní přípravy bukvic byl u nás řešen výzkumným úkolem Předosevní příprava skladovaných bukvic (MACHANÍČEK 1985 ex MACHANÍČEK 1990). U oddílů skladovaných krátkodobě i dlouhodobě byly dosaženy přesvědčivě lepší výsledky u oddílů stratifikovaných na jaře před výsevem (MACHANÍČEK 1990). Stratifikace s médiem je založena na hydrataci semen promícháním s vlhkým médiem (směs rašeliny a písku smíchaná v poměru 1:1) a uložením směsi v prostorách 12

s teplotou 3-5 C, při které dochází k odbourání inhibitorů zabraňujících vyklíčení semen. Celková doba předosevní přípravy se stratifikačním médiem (x) se stanoví jako doba, za kterou vyklíčilo 10 % bukvic. Stratifikace s médiem v minulosti nepřinesla uspokojivé výsledky týkající se maximální produkce semenáčků z 1 kg osiva ve srovnání se skutečnou klíčivostí bukvic. Výsledky výzkumných prací našich i zahraničních autorů SUSZKA (1975, 1979, 1980 ex MACHANÍČEK 1990), ZIETA (1976, 1977 ex MACHANÍČEK 1990), MULLER (1976 ex MACHANÍČEK 1990), MULLER a BONNET-MASIMBERT (1980, 1981 ex MACHANÍČEK 1990), MACHANÍČEK (1975, 1982, 1984, 1987 ex MACHANÍČEK 1990), SIMANČÍK (1981, 1986 ex MACHANÍČEK 1990) se staly podkladem pro založení rozsáhlého pokusu řešícího nejen otázky předosevní přípravy, ale i vliv ošetření dormantních semen osmotickými a hormonálními reagenty. Jelikož má stratifikace s médiem značné nároky na prostor a nevýhodou je i postupné klíčení a vzcházení semen po vystoupení z dormance, byla v Kórniku roku 1975 vypracována stratifikace bez média eliminující některé nedostatky předcházejícího postupu stratifikace. V ČR byla v provozu stratifikace bez média ověřována v letech 1988 a 1989 na LZ Buchlovice v lesní školce Bahňák. K pokusu byly použity bukvice s životností 92 %. Metoda předchlazení bez substrátu se jevila jako výhodnější nejen pro spontánní vyklíčení všech semen, ale i k získání maximálního množství semenáčků, kdy bylo z 1 kg semen získáno 1950 semenáčku, zatímco u stratifikace s médiem pouze 750 semenáčků (MACHANÍČEK 1990). Při stratifikaci bez média se semena hydratují na požadovaný obsah vody 28 32 % postačující k překonání dormance, ale nedovolující vyklíčení semen a v PE sáčku se chladí při 3-5 C. Potřebná doba na překonání dormance se určí dle pravidla x + 2 týdny (kde x je počet týdnů, potřebných k vyklíčení 10 % bukvic). Někteří autoři považují předepsanou dobu za nedostačující a navrhují prodloužit stratifikaci na dobu potřebnou k vyklíčení 50 % bukvic (PROCHÁZKOVÁ a BEZDĚČKOVÁ 1999). Autorky zde vyslovují obavu, že pokud se použijí oddíly bukvic s velmi nízkou klíčivostí, mohou být dosud životaschopná semena během příliš dlouhé doby stratifikace poškozena a následně ztrácí vitalitu. Před síjí by se měla semena plně hydratovat a ponechat při teplotě 3 C další 1 2 týdny. Zvýšenou pozornost je třeba věnovat délce klíčků, která by neměla být větší než 1 2 mm (SUSZKA et al. 1994). 13

Na základě vypracování metody stratifikace bez média bylo možné zavést předosevní přípravu semen i v dalších obdobích a ne pouze v době před výsevem ve školce, protože kontrolovaný obsah vody (28 32 %) neumožní vyklíčení semen. Autoři CROS (1981 ex HRABÍ 1992), LACROIX (1986 ex HRABÍ 1992) a v ČR HRABÍ (1992) se zabývali eliminací dormance semen i v jiných obdobích než před jejich výsevem. Hlavním cílem byla možnost přizpůsobení termínu výsevu klimatickým a provozním podmínkám, čehož by bylo možné dosáhnout nejlépe při stratifikaci bukvic v průběhu skladování. Výhodu popsaného postupu viděla autorka rovněž v přesunu prací spojených se stratifikací semen mimo špičky ve školkařských provozech v jarním období. Náročnost a technologická preciznost odstraňování dormance mimo jarní sezónu je na druhou stranu vykompenzována možností doby regulovaných výsevů a zamezením překlíčení bukvic. Prakticky žádný rozdíl v množství klíčících a neklíčících bukvic po stratifikaci nebyl u osiva, kde se dormance odstraňovala v průběhu dlouhodobého skladování a u varianty, kde se odstraňoval klíční klid v jarním období před výsevem. Patrný byl však rozdíl ve výtěžnosti představující asi 10 %. Lepších výsledků bylo dosaženo u varianty s odstraněním dormance v jarním období před výsevem, kdy je nevýhodou, že školkařský provoz je maximálně vytížen. Důležitým zjištěním byl fakt, že při překonávání dormance ihned po sběru nelze snížit obsah vody v osivu na hranici 6 %, který měl za následek retardaci růstu (HRABÍ 1992). HRABÍ (1992) využila pro zjištění vlivu různě dlouhé stratifikace na stav semen cytologickou metodu, která rovněž potvrdila, že překonání dormance dlouhodobě skladovaných bukvic lze uskutečnit v různých termínech. Metoda vycházela z předpokladu, že ve vyzrálém semenu při vhodném teplotním a vlhkostním režimu v určitém časovém momentu započaly embryonální růstové fáze, charakterizované mitotickou aktivitou. Autorka na základě hmotnosti embryí a hladiny cukrů zjistila, že s délkou trvání stratifikace se zvyšuje i hmotnost embryí. Embryonální růstové pochody byly zahájeny již 20. den stratifikace. S růstovými pochody klesala celková hladina cukrů a stoupala hladina redukujících cukrů, což souviselo s redukcí polysacharidů na jednoduché cukry. Doplňujícími biochemickými a cytologickými analýzami byl stanoven obsah celkových cukrů, který se pohyboval kolem 6 % a hladina redukujících cukrů kolem 1 %. 14

Ačkoliv je možné zařazení stratifikace na začátek skladování, kdy jsou skladovány již nedormantní bukvice (postup preferovaný v SRN) nebo do periody dlouhodobého skladování, v ČR ale i v dalších zemích Evropy je používán tradiční postup, kde jsou uskladněna dormantní semena a stratifikace proběhne bezprostředně před výsevem (GORDON 1992 ex PALÁTOVÁ 1999). HLAVOVÁ a PROCHÁZKOVÁ (2002) nedoporučují stratifikované osivo vysévat do školek bez závlahy nebo do porostů vzhledem k možnosti indukce sekundárního klíčního klidu. Hrozí přerušení dobíhajícího stratifikačního procesu v důsledku zaschnutí osiva a jeho vyklíčení až na podzim nebo na jaře následujícího roku. K vytvoření lepšího mikroklima a snadnějšímu udržení vláhy je výsevy třeba stínit. FALUSI a DUCCI (1982 ex HRABÍ 1992), MULLER et al. (1985 ex HRABÍ 1992) uvádí vliv různě hluboké dormance u osiva v rámci jednoho oddílu bukvic na nízkou a nerovnoměrnou vzcházivost semenáčků. Uvedenou skutečnost dokumentoval HAMED (1976 ex HRABÍ 1992) různým obsahem růstových regulátorů v osivu stanovených chromatograficky. HRABÍ (1992) ve své práci uvedla, že k odstranění nerovnoměrné a nízké vzcházivosti se již v minulosti dělaly pokusy s aplikací různých chemických přípravků. Testovaly se např. gibereliny (FRANKLAND 1961, MULLER in CROS 1981), dále polyetylenglykol (MULLER et al. 1983) nebo teplotní šoky po zahájení embryonálních růstových pochodů (HRABÍ 1990). MORTENSEN a ERIKSEN (2004) ověřovali vliv giberelinu, ethephonu a paclobutrazolu na klíčivost semen buku a smrku pichlavého. Gibereliny mají protichůdný účinek než ABA a aktivují proces klíčení. Aplikací jmenovaných látek, můžeme zčásti nahradit stratifikaci semen a stimulovat klíčivost nejen u semen buku, ale i u mnoha dalších druhů. Studie autorů prokázala, že vnější aplikací giberelinu u dormantních semen lze dosáhnout lepších výsledků než při použití ethephonu. To ovšem nelze konstatovat u nedormantních semen, kde nebyla aplikací giberelinu stimulace klíčení dosažena, ale ethephon měl i v tomto případě pozitivní účinek. Paclobutrazol, stejně jako giberelin, neprokázal vliv u nedormantních semen. U dormantních semen však potřebnou dobu stratifikace prodloužil. 15

3. MATERIÁL A POUŽITÁ METODA 3.1 MATERIÁL Z důvodu zkoumání vlivu nakládání s bukvicemi na jejich životnost bylo nutné získat potřebné množství osiva ze tří vybraných porostů určených ke sběru. Zájmové porosty se nacházely v revíru Salaš patřící pod LS Buchlovice LČR s.p. Základní údaje o jednotlivých porostech jsou uvedeny v tabulce č. 1. Obrázek č. 1 zachycuje porost číslo 410 A 12. Tab. č. 1: Označení a fenotypová klasifikace porostů buku Označení osiva Porost Fenotypová klasifikace A 409 B 15 Klasifikace C B 410 C 13 Klasifikace C C 410 A 12 Klasifikace B Obrázek č. 1: Porost 410 A 12 16 (Foto: Mařáková)

Termín sběru a základní charakteristiky osiva zjištěné Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti v Kunovicích uvádí tabulky č. 2, 3 a 4. Tab. č. 2: Základní údaje o oddílu osiva A Označení Obsah vody [%] Abs. hmot. [g] Termín sběru AK 26,4 273,697 10. 10. 16. 10. 2008 AP 3 30,6 281,137 10. 10. 16. 10. 2008 AP 5 31,6 289,475 10. 10. 16. 10. 2008 Tab. č. 3: Základní údaje o osivu oddílu B Označení Obsah vody [%] Abs. hmot. [g] Termín sběru BK 27,7 252,762 17. 10. 25. 10. 2008 BP 3 33,3 293,313 17. 10. 25. 10. 2008 BP 5 31,0 302,487 17. 10. 25. 10. 2008 Tab. č. 4: Základní údaje o osivu oddílu C Označení Obsah vody [%] Abs. hmot. [g] Termín sběru CK 24,5 269,038 26. 10. 8. 11. 2008 CP 3 30,7 285,013 26. 10. 8. 11. 2008 CP 5 30,1 285,625 26. 10. 8. 11. 2008 Poznámka: K.kontrola P 3 zapaření vzorků po dobu 3 dnů P 5 zapaření vzorků po dobu 5 dnů 17

3.2 OŠETŘENÍ OSIVA PO SBĚRU K oddělení prázdných bukvic od plných byla použita metoda plavení ve vodě. Následně byla plná semena rozdělena na 3 varianty, z nichž jedna sloužila jako kontrola a na dalších dvou byl testován vliv zapaření po dobu 3 a 5 dnů. U variant se zapařením semen byla zaznamenána maximální dosažená teplota 31 C. Zvolený postup měl simulovat nedodržení pravidel pro manipulaci se semeny a plody po sběru a kvantifikovat míru znehodnocení osiva. Kontrolní varianta Osivo bylo rozloženo na síto ve vrstvě o výšce 3 cm v dobře větrané místnosti a pravidelně převrstvováno s cílem postupně snížit obsah vody v bukvicích. Varianta se zapařením vzorků po dobu 3 dnů Osivo bylo ponecháno na sítu k povrchovému oschnutí a poté vloženo do polyetylenového obalu. Výška vrstvy bukvic byla 25 cm a po dobu 3 dnů se sledovala maximální dosažená teplota. Varianta se zapařením vzorků po dobu 5 dnů Stejně jako u předcházející varianty bylo osivo nejdříve necháno povrchově oschnout na sítech a následně vloženo ve vrstvě 25 cm do polyetylenového obalu a za stálého sledování dosažené teploty ponecháno 5 dnů. 3.3 SKLADOVÁNÍ OSIVA Po odebrání vzorků ke vstupní kontrole kvality semen a stanovení obsahu vody byly oddíly bukvic převezeny do Semenářského závodu v Týništi nad Orlicí a při teplotě okolo 20 C vysušeny na 8-9 % vlhkosti. Osivo bylo uloženo do uzavřených polyetylenových obalů a skladováno při teplotě -7 C po dobu 3 měsíců. Po uplynutí této doby bylo osivo převezeno do Výzkumné stanice v Kunovicích a zde po odebrání vzorků skladováno při teplotě -5 C dalších 5 měsíců. 18

3.4 POUŽITÉ METODY Testy životnosti a klíčivosti probíhaly v laboratorních podmínkách Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti na pracovišti akreditované zkušební laboratoře Semenářské kontroly v Kunovicích v souladu s ČSN 48 1211 Lesní semenářství Sběr, kvalita a zkouška kvality semenného materiálu lesních dřevin (2006). Vzcházivost semen byla hodnocena v Kostelanech nad Moravou v plastových přepravkách. 3.3.1 Zkouška životnosti barvením v tetrazoliu Semena buku lesního se řadí mezi hluboce dormantní a protože zkouška klíčivosti trvá déle než 2 měsíce, hodnotí se životnost semen biochemickou zkouškou barvením. Životnost se hodnotí na náhodně vybraném a odpočítaném množství 4 100 semen. Nejdříve byla semena zbavena oplodí a poté byly jednotlivé stovky semen máčeny ve vodě při laboratorní teplotě 20 C po dobu 18 hodin. Po uvedené době bylo možné odstranit osemení, přičemž bylo zabezpečeno neustálé vlhčení semen. Připravená semena byla vložena do 1 % roztoku 1,3,5-trifenyltetrazolium chloridu (tetrazolia) o ph 6,5 na dobu 18 hodin. Semena úplně ponořená v roztoku tetrazolia byla inkubována ve tmě při teplotě 30 C. Po uplynutí předepsané doby byla semena vyjmuta z roztoku tetrazolia, opláchnuta pod tekoucí vodou a následně vyhodnocena na bílé podložce. Semena vyjmutá z roztoku tetrazolia zachytil níže uvedený obrázek č. 2. Při hodnocení byl posuzován maximální rozsah nezbarvených nebo nekrotických pletiv embrya a semena byla rozdělena do dvou kategorií a to na živá a mrtvá. Životnost byla vypočítána jako aritmetický průměr ze čtyř opakování a vyjádřena v procentech. Průměrné hodnoty získané při zkoušce životnosti nebo klíčivosti byly porovnány s povolenými rozdíly mezi opakováními uvedenými v ČSN 48 1211. Pokud některá z opakování (stovky semen) přesáhla maximální povolený rozdíl mezi nejnižší a nejvyšší hodnotou jednotlivých opakování, byla z výpočtu průměrné životnosti (klíčivosti) vyřazena. 19

Obrázek č. 2: Semena vyjmutá z roztoku tetrazolia (Foto: Panáčková) 3.3.2 Zkouška klíčivosti Zkoušky klíčivosti proběhly vždy v souladu s ČSN 48 1211 v klimatizované místnosti Výzkumné stanice v Kunovicích. Délka zkoušky je závislá na hloubce dormance a u buku může v extrémních případech trvat až 24 týdnů. Cílem zkoušek bylo stanovení počtu čistých semen, která za příznivých podmínek vyklíčí a vyvinou se ve zdravé semenáčky. Z každé varianty všech analyzovaných oddílů bylo náhodně vybráno 4 100 semen. Semena byla promíchána v poměru 1 díl semen a 2 díly substrátu z rašeliny a písku smíchaných v poměru 1:1. Semena se substrátem byla zakličována v menších plastových nádobách s průhlednými víčky a uložena v klimatizované místnosti s teplotou řízenou v rozmezí 3-5 C. Od zaklíčení semen probíhala každý týden v pravidelných intervalech kontrola jednotlivých stovek semen. Nádoby byly vždy otevřeny, substrát s bukvicemi provzdušněn, popřípadě zvlhčen a vyklíčená semena vyjmuta a evidována do zápisu o zkoušce klíčivosti. Počítání klíčivých semen bylo prováděno od založení až do ukončení zkoušky, tedy doby, kdy nebyla zaznamenána žádná vyklíčená semena po tři následující týdny. Nevyklíčená semena byla oddělena od substrátu a v laboratoři podrobena zkoušce řezem. Vyhodnocení a zařazení semen do kategorie svěží, mrtvá a prázdná probíhalo dle kriterií stanovených normou ČSN 48 1211. Pokud byla semena hodnocena jako svěží, byla zahrnuta do výsledků při výpočtu klíčivosti, která byla stanovena v procentech počtu všech zaklíčených plných 20

semen jako aritmetický průměr vyklíčených semen ze čtyř opakování za celkovou dobu trvání zkoušky klíčivosti. 3.3.3 Půdní klíčivost (vzcházivost) Za účelem zjištění vzcházivosti osiva musela být nejdříve odstraněna dormance semen. Příprava oddílů osiva proběhla dvěma způsoby a to stratifikací bez média a stratifikací s médiem. Délka a datum zahájení předosevní přípravy byly stanoveny na základě zkoušky klíčivosti realizované ihned po sběru bukvic. Stratifikace bez média byla zahájena 6. 3. 2009, stratifikace s médiem 9. 3. 2009. Předosevní příprava bukvic Stratifikace bez média Důležitým požadavkem při překonání dormance je dostatečná hydratace semen a jejich následné vystavení specifickému teplotnímu režimu po určitou dobu. Délka předosevní přípravy byla vypočítána jako doba v týdnech potřebná k vyklíčení 10 % bukvic (x), ke které byly přidány další 2 týdny (x + 2). Zvýšení obsahu vody v semenech bylo zajištěno kropením semen, které je na rozdíl od máčení šetrnější a zabraňuje příliš rychlému příjmu vody provázeného nebezpečím mechanického poškození semen. Přesné množství vody potřebné k hydrataci kropením bylo vypočítáno dle následujícího vzorce: H 2 100 V1 = H1 100 V 2 kde H 1 = původní hmotnost semen H 2 = konečná hmotnost semen (po upravení obsahu vody) V 1 = původní obsah vody v semenech V 2 = požadovaný obsah vody v semenech Rozdíl hmotností H 2 a H 1 dává množství potřebné vody při vlhčení. 21

Semena byla hydratována na 30 % vlhkosti a uzavřena v polyetylenových sáčcích, aby nedocházelo ke ztrátě vody. Naplocho uložené sáčky byly umístěny do klimatizované místnosti s konstantní teplotou v rozmezí 3-5 C. Každý týden byly sáčky s jednotlivými variantami a oddíly bukvic míchány a provzdušňovány. Stálý obsah vody byl kontrolován pravidelným vážením a v případě nedostatku okamžitě doplněn. Před výsevem byly bukvice plně hydratovány a ponechány další týden při teplotě 3-5 C. Stratifikace s médiem Ke stratifikaci bylo použito médium z rašeliny a písku smíchaných v poměru 1:1, u kterého byla zvýšena vlhkost na 60 %. Připravené médium bylo následně smícháno s osivem v poměru 1 díl semen a 2 díly média. Úkolem média při stratifikaci bylo udržení vlhkosti a její předávání semenům, zprostředkování výměny plynů, kondukce tepla a neposlední řadě zabránění šíření houbové infekce. Vytvořená směs média se semeny byla vždy vložena do stratifikační nádoby, uzavřena průhledným víčkem a uložena do klimatizované místnosti při teplotě 3-5 C. Celková délka stratifikace byla určena dobou vyklíčení 10 % bukvic při zkoušce klíčivosti provedené bezprostředně po sběru bukvic. Po celou dobu předosevní přípravy byla u semen v pravidelných intervalech kontrolována vlhkost média a zajišťována potřebná aerace směsi mícháním. Výsevy stratifikovaných bukvic se uskutečnily v termínu od 26. 4. 2009 do 25. 5. 2009 na základě hloubky dormance zjištěné zkouškou klíčivosti a použité metodě předosevní přípravy. U všech variant bylo napočítáno 4 100 semen a dle níže zobrazeného uspořádání řádků uvedeného v tabulce č. 5 ručně vyseto do plastových přepravek vyložených sítí zabraňujících propadu rašelinového substrátu a zároveň umožňujících plynulý odtok přebytečné vody. Substrát byl v přepravkách vždy zarovnán, zhutněn a plocha určená k výsevu semen rozdělena na dvě zřetelně oddělené poloviny. V každé části byly vytvořeny rýhy požadované hloubky a osety 100 semeny. Z důvodu naklíčení části semen musela být věnována dostatečná pozornost výsevu, aby nedošlo k poškození již vytvořených klíčků. Následně byly řady zasypány 3 cm vrstvou křemitého písku. 22

Tab. č. 5: Uspořádání řádků jednotlivých variant pro stratifikaci s médiem i bez média CK/1 CK/3 CP 3 /1 CP 3 /3 CP 5 /1 CP 5 /3 BK/1.. CK/1 CK/2 CK/4 CP 3 /2 CP 3 /4 CP 5 /2 CP 5 /4 BK/2.. CK/2 Poznámka: K.kontrola P 3 zapaření vzorků po dobu 3 dnů P 5 zapaření vzorků po dobu 5 dnů Nádoby s bukvicemi byly po osetí zavlaženy a překryty textilií poskytující ochranu před nadměrnou světelnou radiací a udržující příznivé teplotní mikroklima. S ohledem na průběh počasí byla dle potřeby prováděna závlaha. Vzcházející klíční rostliny byly pravidelně počítány a evidovány v týdenních intervalech do 28. 6. 2009. Vzcházení semenáčků zachycuje obrázek č. 3. Obrázek č. 3: Vzcházení semenáčků (Foto: Mařáková) 23

3.3.4 Statistické hodnocení Všechny získané výsledky byly statisticky vyhodnoceny. K posouzení klíčivosti a vzcházivosti semen byl využit speciální program STATISTICA od společnosti StatSoft a pro životnost byl vybrán program EXCEL. Z širokého výběru testů byla zvolena ke zjištění zdrojů variability analýza rozptylu (ANOVA) a dvouvýběrový F-test pro rozptyl a následně dvouvýběrový t-test s nerovností rozptylů. Hodnocení životnosti semen Výsledky dosažené při zkoušce životnosti barvením v tetrazoliu byly nejdříve podrobeny F-testu, na jehož základě bylo rozhodnuto o použití dvouvýběrového t-testu s nerovností rozptylů. Hodnoty u jednotlivých variant byly vždy srovnány s kontrolními vzorky daného oddílu semen při požadované hladině významnosti 95 %. Hodnocení klíčivosti a vzcházivosti semen Data zaznamenaná u zkoušek klíčivosti a vzcházivosti semen byla předmětem statistického hodnocení metodou ANOVA s opakovanými měřeními, která využívá možnosti ověření vlivu určitých faktorů. Z důvodu pravidelného hodnocení zkoušek byl získán dostatek údajů k vyhodnocení nejen vlivu zapaření v porovnání s kontrolními vzorky, ale i faktoru času. Stejně jako u výše popsané metody byla statistická průkaznost výsledků hodnocena při 95 % hladině významnosti. 24

4. VÝSLEDKY 4.1 Hodnocení kvality čerstvých bukvic 4.1.1 Zkouška životnosti čerstvých bukvic Cílem zkoušky bylo zjištění kvality oddílů bukvic ihned po sběru a ověření vlivu zapaření na životnost bukvic stanovenou barvením tetrazoliem. Po ukončení zkoušky byla životnost zjištěná akreditovanou zkušební laboratoří Semenářské kontroly u kontrolních vzorků u oddílu A 85 %, u oddílu B 81 % a u oddílu C 90 %. U zapařených vzorků nebyl zaznamenán negativní vliv na životnost čerstvých bukvic. Nižší hodnoty životnosti zapařených vzorků byly pouze u oddílu C, kde životnost dosáhla u varianty se zapařením vzorků po dobu 3 dnů nižších hodnot o 6 % a u varianty zapařené 5 dnů o 2 % v porovnání s kontrolním vzorkem. Oddíly A i B vykazovaly spíše opačný trend. U oddílu A byla průměrná hodnota životnosti vyšší ve srovnání s kontrolou o 3 a 5 %, u oddílu B o 6 a 3 %, vždy v pořadí varianta se zapařením po dobu 3 a 5 dnů. Podrobné výsledky zkoušky kvality u jednotlivých variant jsou uvedeny v tabulce č. 6. Tab. č. 6: Výsledky zkoušky životnosti bukvic po sběru Oddíl / varianta Obsah vody [%] A [%] Opakování B C [%] [%] D [%] Průměrná životnost [%] Mrtvá s. [%] AK 26,4 87 79 86 87 85 15 AP 3 30,6 92 88 88 83 88 12 AP 5 31,6 93 88 87 91 90 10 BK 27,7 86 78 82 77 81 19 BP 3 33,3 86 89 90 85 87 13 BP 5 31,0 89 81 84 83 84 16 CK 24,5 92 92 86 92 90 10 CP 3 30,9 82 86 85 84 84 16 CP 5 30,1 88 85 87 91 88 12 25

4.1.2 Zkouška klíčivosti čerstvých bukvic Navzdory očekávanému poklesu klíčivosti u zapařených bukvic v porovnání s kontrolními vzorky nebyl v konečném počtu vyklíčených semen zaznamenán významný rozdíl. Průměrné výsledky u jednotlivých oddílů spolu s údaji o rychlosti klíčení a celkové délce zkoušky klíčivosti čerstvých semen uvádí tabulka č. 7. U oddílu A byla zjištěna celková klíčivost nižší o 4 % u varianty se zapařením semen po dobu 3 dnů a pouze o 1 % u osiva zapařeného 5 dnů. U oddílu B byla klíčivost u varianty zapařené 5 dnů o 2 % vyšší než u kontrolního vzorku a u druhé varianty stejně jako u předcházejícího oddílu semen o 4 % nižší. Oddíl C rovněž nevykazoval statisticky významné rozdíly. Varianta se zapařením vzorků kratší dobu dosáhla o 2 % vyšší klíčivosti proti kontrole a nejnižší klíčivost u oddílu C dosáhla varianta se zapařením po dobu 5 dnů, kdy byla klíčivost o 6 % nižší než kontrola. Tab. č. 7: Výsledky zkoušky klíčivosti bukvic po sběru Oddíl / varianta Doba sběru Počátek klíčení Vyklíčení 10 % semen [týdny] Délka zkoušky klíčivosti Klíčivost [%] AK 10 10 24 90 AP 3 10. 10. až 16. 10. 2008 10 13 24 86 AP 5 11 13 24 89 BK 11 12 24 84 BP 3 17. 10. až 25. 10. 2008 7 11 22 80 BP 5 10 12 23 86 CK 7 8 22 88 CP 3 26. 10. až 8. 11. 2008 8 11 21 91 CP 5 7 10 20 82 Z výsledků uvedených v tabulce č. 7 je možné pozorovat závislost počátku klíčení na době sběru semen. Na celkové délce zkoušky klíčivosti se viditelně projevil i průběh počasí v době sběru a rovněž varianty se zapařením bukvic dosáhly začátku klíčení a vyklíčení 10 % semen zřetelně později. Podrobné výsledky průběhu zkoušky klíčivosti zobrazuje graf č. 4. 26

100 Zkouška klíčivosti oddíl A 80 Klíčivost (%) 60 40 20 AK AP 3 AP 5 0 100 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 týdny Zkouška klíčivosti oddíl B 80 Klíčivost (%) 60 40 20 BK BP 3 BP 5 0 100 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 týdny Zkouška klíčivosti oddíl C 80 Klíčivost (%) 60 40 20 CK CP 3 CP 5 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 týdny Graf č. 4: Průběh zkoušky klíčivosti čerstvých bukvic v % 27

4.2 Hodnocení kvality bukvic skladovaných 3 měsíce 4.2.1 Zkouška životnosti skladovaných bukvic Bukvice zpracované a skladované po dobu 3 měsíců v Semenářském závodě v Týništi nad Orlicí byly opět převezeny do Výzkumné stanice v Kunovicích k vyhodnocení kvality. Sledován byl dopad snížení vlhkosti semen a délka skladování na životnost osiva. Snížení životnosti bylo zaznamenáno u všech sledovaných vzorků, avšak při srovnání s kontrolními variantami byl patrný pokles pouze u oddílu A. Životnost varianty se zapařením po dobu 3 dnů byla nižší o 5 % než u kontrolní varianty. V dalších případech byla vždy dosažena vyšší hodnota životnosti u zapařených variant. U oddílu A bylo zvýšení o pouhé 1 % u varianty zapařené 5 dnů. U oddílu B bylo zvýšení o 2 a 9 %, u oddílu C 1 a 7 % vždy v pořadí varianta zapaření 3 dny a 5 dnů. Přesné hodnoty zkoušky životnosti jsou doloženy v tabulce č. 8. Tab. č. 8: Výsledky zkoušky životnosti bukvic skladovaných 3 měsíce Oddíl / varianta Obsah vody [%] A [%] Opakování B C [%] [%] D [%] Průměrná životnost [%] Mrtvá s. [%] AK 8,0 77 79 81 84 80 20 AP 3 8,3 80 77 73 71 75 25 AP 5 8,1 79 85 81 79 81 19 BK 8,7 74 74 74 64 71 29 BP 3 8,4 71 71 79 73 73 27 BP 5 8,2 80 77 85 77 80 20 CK 8,2 83 78 81 83 81 19 CP 3 8,2 82 83 84 79 82 18 CP 5 9,0 85 80 73 83 88 12 28

4.2.2 Zkouška klíčivosti skladovaných bukvic Stejně jako u zkoušky životnosti došlo po skladování bukvic ke snížení klíčivosti semen, nicméně opět nebylo prokázáno, že by se zapaření semen negativně odrazilo na kvalitě bukvic. K mírnému poklesu u variant se zapařením došlo pouze u oddílu A, kde se v porovnání s kontrolou snížila klíčivost o 9 % u varianty s kratší dobou zapaření a o 2% s delší dobou zapaření. U oddílů B a C již byla situace odlišná. Bylo pozorováno zvýšení klíčivosti u zapařených vzorků po dobu 5 dnů proti kontrole o 8 % u oddílu B a o 4 % u oddílu C. Varianta zapaření vzorků po dobu 3 dnů se shodovala v klíčivosti s kontrolními vzorky. Celková dosažená klíčivost vzorků a další údaje týkající se rychlosti klíčení skladovaného osiva zobrazuje tabulka č. 9. Tab. č. 9: Výsledky zkoušky klíčivosti bukvic skladovaných v délce 3 měsíců Oddíl / varianta Doba sběru Počátek klíčení Vyklíčení 10 % semen [týdny] Délka zkoušky klíčivosti Klíčivost [%] AK 6 9 17 84 10. 10. až AP 3 4 6 17 75 16. 10. 2008 AP 5 6 8 17 82 BK 6 8 17 77 BP 3 17. 10. až 5 6 17 81 25. 10. 2008 BP 5 5 7 17 85 CK 5 7 17 86 CP 3 26. 10. až 8. 11. 2008 4 6 17 86 CP 5 4 6 17 90 Porovnání údajů zkoušky klíčivosti u zapařeného osiva skladovaného 3 měsíce a osiva čerstvého poskytlo odlišné výsledky. U skladovaného osiva došlo u všech variant k dřívějšímu klíčení bukvic než u kontrolních vzorků. Tvrzení dokládají i výsledky průběhu klíčivosti znázorněné v grafu č. 5. Dalším zjištěním bylo snížení doby potřebné k překonání dormance a počátku klíčení semen, což je dobře patrné z grafu č. 6. 29

100 Zkouška klíčivosti skladovaných bukvic oddíl A 80 Klíčivost (%) 60 40 AK AP 3 AP 5 20 0 100 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 týdny Zkouška klíčivosti skladovaných bukvic oddíl B 80 Klíčivost (%) 60 40 BK BP 3 BP 5 20 0 100 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 týdny Zkouška klíčivosti skladovaných bukvic oddíl C 80 Klíčivost (%) 60 40 20 CK CP 3 CP 5 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 týdny Graf č. 5: Průběh zkoušky klíčivosti skladovaných bukvic v % 30

100 Porovnání rychlosti klíčení čerstvých a skladovaných bukvic oddílu A 90 80 Klíčivost (%) 70 60 50 40 30 AK AP 3 AP 5 AK AP 3 AP 5 20 10 0 100 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 týdny Porovnání rychlosti klíčení čerstvých a skladovaných bukvic oddílu B Klíčivost (%) 90 80 70 60 50 40 30 20 10 BK BP 3 BP 5 BK BP 3 BP 5 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 týdny Graf č. 6: Průběh zkoušky klíčivosti u čerstvých a skladovaných bukvic v % 31

100 Porovnání rychlosti klíčení čerstvých a skladovaných bukvic oddílu C 90 Klíčivost (%) 80 70 60 50 40 30 20 10 0 CK CP 3 CP 5 CK CP 3 CP 5 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 týdny Graf č. 6: Průběh zkoušky klíčivosti u čerstvých a skladovaných bukvic v % 32

4.2.3 Vzcházivost skladovaných semen Z provozního hlediska jsou nejdůležitější údaje o vzcházivosti semen, protože výsledky získané v praxi často neodpovídají hodnotám životnosti stanoveným v laboratorních podmínkách. Nízká výtěžnost osiva může být způsobena mnoha faktory, a proto i zdánlivě životaschopná semena mohou být ovlivněna nepříznivými podmínkami po síji a nemusí vyklíčit. Vzcházivost semenáčků se lišila nejen v rámci oddílů, ale i v závislosti na použité metodě předosevní přípravy. Zjištěné výsledky vzcházivosti jsou pro metodu stratifikace bez média uvedeny v grafu č. 7 a pro stratifikaci s médiem v grafu č. 8. Stratifikace bez média První počítání vzešlých semenáčků se uskutečnilo 14. den po zasetí semen. Na konci zkoušky vzcházivosti bylo možné konstatovat, že zapaření bukvic opět nemělo negativní vliv na hodnoty testovaného osiva. U oddílů osiva B a C, byla dosažená vzcházivost semen vyšší než u kontrolních výsevů. U oddílu C přesáhla vzcházivost bukvic zapařených 3 dny o 1 % a osiva zapařeného 5 dnů o 9 % maximální dosaženou hodnotu kontrolní varianty. U oddílu B byl zjištěný rozdíl ještě vyšší. U varianty se zapařením osiva po dobu 3 dnů činil nárůst vzcházivosti 9 % a u osiva zapařeného 5 dnů dokonce 20 %. Pouze u oddílu A byl zaznamenán negativní vliv zapaření, který byl vyhodnocen i jako statisticky významný. Počet semenáčků byl u varianty se zapařením po dobu 3 dnů nižší o 25 % a u varianty zapařené 5 dnů o 20 % nižší než kontrola. Stratifikace s médiem Stejně jako u předešlé metody předosevní přípravy byla i zde kontrola vzcházení semen poprvé provedena za 14. dnů po výsevu semen. Dosažené výsledky opět neumožnily potvrdit domněnku, že by zapaření bukvic po sběru mělo negativní vliv na kvalitu osiva. Zatímco u oddílu A byla vzcházivost o 6 % a 3 % nižší u bukvic zapařených 3 dny a 5 dnů než u kontrolních výsevů, u dalších oddílů byly výsledky zcela odlišné. U oddílu C byl rozdíl v porovnání s kontrolními vzorky nevýznamný a to o 4 % vyšší vzcházivost u varianty se zapařením 3 dny a o 7 % po zapaření 5 dnů. U oddílu B byly rozdíly významné. Kontrolní výsevy dosahovaly o 17 % méně vzešlých semenáčků než vzorky zapařené 3 dny a dokonce o 26 % méně než varianta se zapařením v délce 5 dnů. 33