LOKÁLNÍ KONCEPCE SOCIÁLNÍHO BYDLENÍ V MOSTĚ

Podobné dokumenty
Žádost o přidělení sociálního bytu

5. výzva MAS Východní Slovácko IROP Sociální bydlení

4. výzvu k předkládání žádostí o podporu z Integrovaného regionálního operačního programu

12. výzvu k předkládání žádostí o podporu z Integrovaného regionálního operačního programu

Město OTROKOVICE Březen 2018

Příloha č. 2. Podporované cílové skupiny 1/5

MAS Strakonicko, z.s. IROP Vznik a rozvoj systému sociálního bydlení

MAS Česká Kanada IROP Sociální bydlení

3. výzvu k předkládání žádostí o podporu z Integrovaného regionálního operačního programu

8. výzvu k předkládání žádostí o podporu z Integrovaného regionálního operačního programu

Pronajímání bytů určených osobám v mimořádně tíživé životní situaci a sociálních bytů z dotačního programu IROP

MAS Blaník z. s. Příloha č. 3: Definice podporovaných cílových skupin

MAS Sdružení Růže IROP Sociální infrastruktura 1

4. výzvu k předkládání žádostí o podporu

SOCIÁLNÍ BYDLENÍ - PŘÍPRAVA PROJEKTŮ

Koncepci připravilo MPSV jako hlavní gestor, spolugestoremmmr a ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu. 12.

SOCIÁLNÍ FÓRUM ÚSTECKÉHO KRAJE

SOCIÁLNÍ BYDLENÍ (ITI)

oznamuje změnu pro 5. výzvu k předkládání žádostí o podporu Integrovaný regionální operační program

2. výzvu k předkládání žádostí o podporu z Integrovaného regionálního operačního programu

Návrh koncepce sociálního bydlení ČR

3. výzvu k předkládání žádostí o podporu z Integrovaného regionálního operačního programu

Pilotní testování koncepce sociálního bydlení v Plzni

MAS Hradecký venkov IROP Sociální bydlení

2. VÝZVA MAS Moravskotřebovsko a Jevíčsko IROP Sociální bydlení

Příloha č. 2 k výzvě - Popis podporovaných aktivit

5. Výzva MAS Hradecký venkov_sociální bydlení. VAZBA NA VÝZVU ŘO IROP 85. výzva IROP - SOCIÁLNÍ BYDLENÍ- INTEGROVANÉ PROJEKTY CLLD - SC 4.

Příloha č. 2. Podporované cílové skupiny 1/6

MAS Skutečsko, Košumbersko a Chrastecko, z.s. IROP Sociální bydlení - I.

s názvem MAS Společná CIDLINA IROP Sociální bydlení I. VAZBA NA VÝZVU ŘO IROP Č. 85 Sociální infrastruktura - Integrované projekty CLLD

Opatření IROP 3 Zvýšení kvality a dostupnosti služeb vedoucí k sociální inkluzi (leden 2017)

VAZBA NA VÝZVU ŘO IROP Č. 85 Sociální bydlení-integrované projekty CLLD. Identifikace výzvy. Integrovaný regionální operační program

Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky. vyhlašuje 62. výzvu k předkládání žádostí o podporu z Integrovaného regionálního operačního programu

VÝZVA Č. 35. Podpora sociálních služeb, komunitního života a sociálního bydlení

Sociální a dostupné bydlení obce Hrušovany u Brna

vyhlašuje 2. výzvu k předkládání žádostí o podporu Integrovaný regionální operační program

ÚNOR 2018 METODIKA VYHODNOCOVÁNÍ ÚSPĚŠNOSTI SOCIÁLNÍHO BYDLENÍ V JINDŘICHOVĚ HRADCI

Zákon o sociálním bydlení a o příspěvku na bydlení

Současná situace sociálního bydlení v Česku

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR

Počet osob s PnB osob, s DnB osob a počet se neustále zvyšuje. Výše průměrné dávky PnB Kč, DnB Kč.

3. Sociální péče v Libereckém kraji zaměřená na seniory

Počet osob s příspěvkem na bydlení osob, s doplatkem na bydlení osob, počet se neustále zvyšuje.

1 Úvod Azylové domy ( 57) Centra denních služeb ( 45) Denní stacionáře ( 46)... 3

Řešení problematiky ubytoven v krátkodobém a dlouhodobém horizontu

Spolupráce Agentury a Vsetína na tématu bydlení

BRNO První tři roky na cestě k systému sociálního bydlení. Martin Freund, Statutární město Brno

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Výzva OPZ 03_16_128 Sociální bydlení

6. Zařízení sociálních služeb

MAS SERVISO IROP Zvýšení dostupnosti a kvality bydlení v území

Komunitní plán - plán rozvoje sociálních služeb a dalších činností v obci Krásná Lípa v období

Sociální bydlení v Pardubicích

Systém sociálních služeb v České republice

Priorita II. - Podpora prostupného rozptýleného bydlení pro osoby v krizi

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD)

BRNO První tři roky na cestě k systému sociálního bydlení. Martin Freund, Statutární město Brno

IROP - Integrovaný regionální operační program

Sociální bydlení a jeho implementace v ČR - pilotní testování v obcích

Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky

vyhlašuje 7. výzvu k předkládání žádostí o podporu z Integrovaného regionálního operačního programu

Armáda spásy v České republice, z. s. Prevence bezdomovectví sociální bydlení

MAS Hustopečsko IROP 3.výzva MAS Hustopečsko-IROP- Sociální byty

Příloha č. 1 Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb Libereckého kraje na období : Analýza dat sociálních služeb

ANALÝZA POTŘEB A PROCESU KOMUNITNÍHO PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ OSTRAVA

12. výzvu k předkládání žádostí o podporu z Integrovaného regionálního operačního programu

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce:

Služby sociální péče a služby sociální prevence

MAS Horňácko a Ostrožsko z.s. jako nositel strategie komunitně vedeného místního rozvoje SCLLD pro území MAS Horňácko a Ostrožsko na období

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR Identifikace vazby projektového záměru na OPZ Operační program Prioritní osa Investiční priorita Specifický cíl

Příloha č. 2: Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb Libereckého kraje na období 2018 Data o sociálních službách

Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti. PhDr. Miloslav Macela

Sociální bydlení a jeho implementace v ČR - pilotní testování v obcích

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

Strategická část. stručná verze. k připomínkování

Dotazník pro starosty obcí v ORP Pelhřimov

Sociální bydlení: potřebnost, cíle, principy, možnosti financování

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011

SÍŤ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ORP ZNOJMO PRO ROK 2019

Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky. vyhlašuje 60. výzvu k předkládání žádostí o podporu z Integrovaného regionálního operačního programu

Město Kolín. Směrnice

Seminář pro žadatele 12. VÝZVA MAS OPAVSKO IROP SOCIÁLNÍ BYDLENÍ a 17. VÝZVA MAS OPAVSKO IROP SOCIÁLNÍ SLUŽBY , Hradec nad Moravicí

SÍŤ REGISTROVANÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V OKRESE ZNOJMO PRO ROK 2017

ANALÝZY PRO PILOTNÍ OVĚŘENÍ IMPLEMENTACE SYSTÉMU SOCIÁLNÍHO BYDLENÍ NA LOKÁLNÍ ÚROVNI V OBCI ŠTĚTÍ

Dotazníkové šetření B- souhrnný výsledek za ORP

PŘÍLOHY. PŘÍLOHA č. 1 Definice bezdomovectví. Definice bezdomovectví

NABÍDKA PRONÁJMU SOCIÁLNÍCH BYTŮ V OBCI PÍSAŘOV INFORMACE PRO ŽADATELE

5. výzvy k předkládání žádostí o podporu z Integrovaného regionálního operačního programu

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi

Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky

Akční plán rozvoje sociálních služeb na Mohelnicku na rok 2020

3. výzvu k předkládání žádostí o podporu z Integrovaného regionálního operačního programu

Sociální bydlení metodická a informační podpora v oblasti sociálních agend.

ANALÝZA POTŘEB OBČANŮ MĚSTA OSTRAVY V KONTEXTU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

Sociální bytová politika v Praze 2 zatím bez zákona o sociálním bydlení. Kateřina Jechová MČ Praha 2

Opatření Občané ohroženi sociálním vyloučením a etnické

Vyhodnocení průzkumu bezdomovectví v obcích s rozšířenou působností

MAS Moravský kras z.s. jako nositel strategie komunitně vedeného místního rozvoje SCLLD pro území MAS Moravský kras z.s. na období

Odbor sociálních věcí Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Financování sociálních služeb v Jihomoravském kraji

Transkript:

LOKÁLNÍ KONCEPCE SOCIÁLNÍHO BYDLENÍ V MOSTĚ (1. revize) Tento dokument byl zpracován v rámci projektu PILOTNÍ OVĚŘENÍ IMPLEMENTACE SYSTÉMU SOCIÁLNÍHO BYDLENÍ NA LOKÁLNÍ ÚROVNI V OBCI MOST CZ.03.2.63/0.0/0.0/16_128/0006183. Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.

OBSAH 1. Předmluva 2. Úvod 3. Proces přípravy Lokální koncepce sociálního bydlení 3.1.1 Tvorba lokální koncepce sociálního bydlení města Mostu (LK SB Most) 3.1.2 Tvorba podpůrných metodik v oblasti bydlení (metodiky) 4. Část 1: Analytická část 4.1 Návaznost na národní bytovou politiku 4.2 Lokální bytová politika 4.2.1 Velikost a struktura bytového fondu 4.2.2 Sociálně prostorová analýza města Most 4.2.3 Bytová politika města-pravidla přidělování bytů 4.3 Lokální situace lidí bez bydlení a lidí ohrožených ztrátou bydlení 4.3.1 Popis aktuální situace v Mostě z hlediska bytové situace u osob bez bydlení a osob ohrožených ztrátou bydlení 4.3.2 Prognóza vývoje počtu a věkové struktury obyvatelstva pro město Most 4.3.3 Intenzita bytové nouze a aktuální počet osob v bytové nouzi v Mostě 4.3.4 Identifikace cílových skupin, jejich velikosti, skladby a potřeby 4.3.5 Cílové skupiny s vysokou a dále s akutní potřebou sociálního bydlení 4.4 Sociální bydlení v Mostě spolupráce s pronajímateli bytového fondu 4.5 Zajištění financování sociálního bydlení v Mostě 4.6 Prevence ztráty bydlení 5. Část 2: Strategická část 5.1. Cíl 5.1.1 Realizace systému sociálního bydlení Cíl 5.1.2 Nastavení pravidel, metodik v systému sociálního bydlení Cíl 5.1.3 Zajištění bytového fondu pro účely sociálního bydlení Cíl 5.1.4 Spolupráce lokálních aktérů sociálního bydlení Cíl 5.1.5 Informační kampaň Stránka 2 z 39

5.2 Evaluace 6. Seznam zkratek 7. Seznam použitých zdrojů 1. Předmluva Lokální koncepce sociálního bydlení města Most je zpracovávána průběžně. Jedná se o první revizi návrhu Lokální koncepce, která se bude postupně dále revidovat a upravovat. Lokální koncepce sociálního bydlení města Most je vytvořena: a) jako projektový výstup b) pro účely ověření funkčnosti a možnosti realizace sociálního bydlení ve městě Most Bytový fond města Most se nachází ve 100 % jen v sociálně vyloučené lokalitě Chanov. Pro účely sociálního bydlení je proto nutné jednat s majiteli bytového fondu v Mostě, např. MOSTECKÁ BYTOVÁ a.s., SBD Krušnohor, se zástupci realitních kanceláří, soukromými vlastníky bytových jednotek i poskytovateli sociálních služeb. V průběhu spolupráce s majiteli bytového fondu bude úspěšnost sociálního bydlení průběžně vyhodnocována a následně upravována a aktualizována. Vzhledem k současným potřebám osob, které se nacházejí v bytové nouzi v Mostě, tj. cca 4 150 osob viz bod 4.3.3 Intenzita bytové nouze a aktuální počet osob v bytové nouzi v Mostě lze již nyní jednoznačně konstatovat, že aktuální počet 12 pronajímaných bytů určených pro sociální účely je zcela nedostačující. Rozšíření bytového fondu pro účely sociálního bydlení je dále řešeno ve Strategické části Lokální koncepce sociálního bydlení města Most byla zpracována jejím garantem Ing. Petrem Pešoutem. Konzultováno s: Mgr. Jana Pánková projektová manažerka - odbor sociálních věcí Monika Levá, DiS. referentka bytové politiky - odbor sociálních věcí Martina Kynclová, DiS. vedoucí oddělení sociální práce - odbor sociálních věcí Mgr. Naděžda Krupczová vedoucí odboru sociálních věcí Stránka 3 z 39

2. Úvod Lokální koncepce sociálního bydlení města Most je zpracována pro účely zvýšení dostupnosti bydlení pro osoby, které jsou nyní bez domova, žijí v nejistých či nevyhovujících podmínkách, dále pro osoby, které se ocitly v nepříznivé životní a sociální situaci a nejsou schopny si zajistit bydlení vlastními silami. Jedná se o nájemní vztah, u kterého je poskytováno sociální bydlení za cenu nižší, než je cena v místě a čase obvyklá. Cílem lokální koncepce sociálního bydlení je zmapování situace v oblasti bydlení v Mostě včetně zmapování osob v bytové nouzi a prostorové segregace. Vypracovaná lokální koncepce sociálního bydlení města Mostu poskytuje pro území obce strategický rámec, na jehož základě se realizuje systém sociálního bydlení na lokální úrovni. Lokální koncepce sociálního bydlení je provázána s aktivitami, které budou cílové skupiny informovat o tom, co to sociální bydlení je, komu je určeno, jaké jsou jeho výhody (pro jedince i společnost) a jaké jsou jeho podmínky. Právo na bydlení je součástí katalogu lidských práv zaručených právními předpisy nejvyšší právní síly mezinárodními úmluvami a odvozeně též Listinou základních práv a svobod. Lokální koncepce sociálního bydlení a její aplikace v praxi podpoří reálné uplatnění tohoto práva na území obce Most. Vytvoření lokální koncepce sociálního bydlení města Mostu je v souladu s Koncepcí sociálního bydlení České republiky 2015-2025 a k jejímu pilotnímu ověření dojde v 10 vybraných bytech. Aktuálně není k dispozici záměr zákona o sociálním bydlení. Ihned po jeho přijetí bude znění zákona provázáno s lokální koncepcí sociálního bydlení v Mostě. Projekt přispěje k ověření systému sociálního bydlení ve městě Most a inovativních forem sociální práce s osobami bez domova či ohroženými ztrátou bydlení a osobami vynakládajícími nepřiměřeně vysoké množství příjmů na bydlení. V praxi se jedná o splnění podmínky, při které osoby vynakládají na bydlení více než 40 % disponibilních příjmů. Implementace systému sociálního bydlení ve městě Most přispěje rovněž k vytvoření systému spolupráce mezi obcí, majiteli bytového fondu na území obce a neziskovými organizacemi, které pracují s osobami bez domova, osobami ohroženými ztrátou bydlení a osobami vydávajícími nepřiměřeně velkou část disponibilních příjmů na bydlení. Aplikace LK SB v reálné praxi bude mít za výsledek rovněž zajištění stabilního a dostupného bydlení, zvýšení sociálních kompetencí, především v oblasti bydlení. Tím vším dojde ke Stránka 4 z 39

snížení míry ohrožení sociální exkluzí. Spolupráce s těmito osobami bude doprovozena intenzivní sociální prací. Pro dlouhodobou funkčnost celého systému je nutné pilotně vyzkoušet přístupy vzešlé z dosavadní praxe a odborných návrhů na systémové úrovni obcí ve spolupráci s úřady práce a státem. Město může navázat na svoji zkušenost s prostupným bydlením, které bylo součástí realizovaného projektu Komplexního program integrace sociálně vyloučených a sociálním vyloučením ohrožených obyvatel města Mostu do společnosti (CZ.1.04/3.2.00/55.0000). Jakákoli snaha vstoupit do prostředí trhu s bydlením, a ve větším měřítku umožnit osobám ohroženým sociálním vyloučením získat v jasně daném časovém horizontu možnost stabilizovat finanční situaci a osvojit si návyky potřebné pro dlouhodobé udržení bydlení, se zdá v kontextu situace ve městě jako velmi nelehký úkol. Současná situace na trhu s bydlením ve městě Most má z mnoha důvodů za následek intenzivní vnitřní migraci, která se dotýká především nejchudších rodin a osob. Proto je nezbytné ukotvit systém sociálního bydlení. LOKÁLNÍ KONCEPCE SOCIÁLNÍHO BYDLENÍ REAGUJE NA: 1. absenci kapacit v krizovém bydlení, noclehárny pro ženy nebo samostatně fungující služby krizového lůžka, 2. nedostatek bytů v obecním vlastnictví město disponuje větším počtem bytů pouze na sídlišti Chanov, 3. nedostatečná míra nastavení spolupráce mezi sociálními pracovníky obce/no a zástupci společenství vlastníků a správců bytových domů. 3. Proces přípravy Lokální koncepce sociálního bydlení Město Most na základě dostupných analýz pilotně ověří možnosti sociálního bydlení v Mostě, a již v této fázi podpoří část osob, které žijí v jiných než bytových prostorech či v ústavních zařízeních. Aktuálně město nemá k dispozici dostatek sociálních bytů, mimo sociálně vyloučenou lokalitu, ani koncepci, která by byla zaměřena na oblast sociálního bydlení. Stránka 5 z 39

3.1.1 Tvorba Lokální koncepce sociálního bydlení města Mostu (LK SB Most) Jedná se o první revizi návrhu Lokální koncepce sociálního bydlení města Mostu, který byl dne 9. 11. 2017 usnesením č. RmM/3697/62/2017 vzat na vědomí a bude se průběžně revidovat a upravovat. Tvorba LK SB Most a její revize je průběžně konzultována s najatým externím expertem LK SB Most poskytuje pro území obce strategický rámec, na jehož základě bude možná realizace systému sociálního bydlení na lokální úrovni, LK SB Most je oficiální dokument města Mostu a jako takový projde oficiálním schvalovacím procesem. Tvorba LK SB Most je průběžně konzultována s najatým externím expertem, hlavním zdrojem vstupních dat jsou zpracované analýzy, a to analýza cílových skupin a analýza vlastnické struktury bytů a prostorové segregace, dále statistická data Úřadu práce České republiky a zároveň i výstupy z mezinárodní spolupráce zprostředkované MPSV, dalším zdrojem vstupních dat, která byla použita při tvorbě LK SB Most jsou volně dostupná data (např. analýzy zpracované v rámci tvorby Strategického plánu rozvoje města Mostu do roku 2020 a dále cenová mapa a Komunitní plán sociálních služeb), součástí tvorby LK SB Most je spolupráce lokálních aktérů sociálního bydlení v Mostě, kteří mají v řádně fungujícím sociálním bydlení v Mostě nezastupitelnou roli. Jedná se o tyto aktéry: - v rámci Magistrátu města Mostu je to spolupráce mezi organizačními jednotkami a to: odborem sociálních věcí, odborem městského majetku, odborem správních činností a s finančním odborem, - majitelé a pronajímatelé bytového fondu (např. MOSTECKÁ BYTOVÁ, a.s., bytová družstva, realitní kanceláře, společenství vlastníků, ale i soukromí vlastníci bytových jednotek, dále Sociální bydlení Sever, z.s.), - poskytovatelé sociálních služeb a dalších neziskových organizací (např. Městská správa sociálních služeb v Mostě, Azylový dům pro muže v Mostě, Azylový dům pro ženy a matky s dětmi, Azylový dům pro rodiny s dětmi v Mostě, Oblastní charita Most, tréninková pracovní místa v Mostě, - spolupráce s Úřadem práce ČR v Mostě, - spolupráce s Policií České republiky a s Městskou policií v Mostě. Stránka 6 z 39

3.1.2 Tvorba podpůrných metodik v oblasti bydlení (metodiky) Součástí této Lokální koncepce sociálního bydlení jsou níže uvedené metodiky. Společně s Lokální koncepcí sociálního bydlení tvoří kompatibilní celek, který bude v průběhu roku 2018 aktualizován a následně v roce 2019 proběhne finální aktualizace. Jedná se o tyto metodiky: a) Metodika sociální práce v oblasti bydlení - metodika popisuje spolupráci se zájemcem o sociální bydlení, postupy a metody sociálního pracovníka, tvorbu a aplikaci individuálního plánu klienta, hodnocení plnění individuálního plánu a postupy jeho revize a aktualizace. Metodika definuje oblasti, formy a možnosti spolupráce sociálního pracovníka s klientem, s prvky case managementu, řízení a koordinace pomoci. Dále metodika definuje postupy a metody práce s bezprostředním sociálním okolím klienta, s uplatněním metod komunitní práce. b) Metodika hodnocení bytové nouze a vyhodnocování úspěšnosti sociálního bydlení - metodika popisuje proces hodnocení bytové nouze, proces výběru klienta do sociálního bydlení a následně postupy pro vyhodnocení úspěšnosti sociálního bydlení, včetně dopadů na situaci klienta. c) Metodika spolupráce lokálních aktérů sociálního bydlení - metodika popisuje spolupráci mezi různými aktéry na lokální úrovni v oblasti sociálního bydlení (obec, neziskové organizace, poskytovatelé sociálních služeb, veřejná správa, úřady práce, soukromí majitelé bytů atp.). Její aplikace je předpokladem úspěšnosti celého systému. 4. Analytická část 4.1 Návaznost na národní bytovou politiku Stránka 7 z 39

Lokální koncepce sociálního bydlení pro Most navazuje na vládní Koncepci sociálního bydlení 2015 2025, která byla 12. října 2015 schválena vládou České republiky. Hlavním gestorem je MPSV a spolu gestorem MMR a ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu. Vládní koncepce reaguje na: nejednotnost výkladů a realizace sociálního bydlení, neexistenci jednotného systému sociálního bydlení, vysoké náklady na bydlení, nájemné a platby za služby, nedostatek volných a dostupných nájemních bytů, rostoucí počet osob bez domova nebo osob ohrožených ztrátou bydlení, rezidenční segregaci, rozšiřování sociálně vyloučených lokalit, nedostatečnou provázanost mezi nástroji státních a municipálních veřejných politik, místní nedostupnost služeb a sociální práce, nedostatečně vymezené (i legislativně) povinnosti jednotlivých aktérů sociálního bydlení, roztříštěnou spolupráci jednotlivých aktérů. Výhody pro obce a města v oblasti sociálního bydlení vyplývající z návaznosti na Koncepci sociálního bydlení České republiky 2015 2025 jsou např.: posilování spolupráce mezi státem, obcemi a dalšími poskytovateli sociálního bydlení z neziskové, církevní i komerční sféry, posilování prevence ztráty bydlení, eliminace neodpovědného jednání a obchod s chudobou, sjednocení a specifikace povinnosti měst a obcí při zajišťování sociálního bydlení a sociálních potřeb obyvatelstva. 4.2 Lokální bytová politika 4.2.1 Velikost a struktura bytového fondu Na území města Mostu žije aktuálně přibližně 65 000 obyvatel, což jej činí 14. nejlidnatějším sídlem v České republice. Most se nachází na území Ústeckého kraje, je statutárním městem a obcí s rozšířenou působností. V oblasti bydlení je město Most zcela specifické, a to především z důvodu, že vzniklo ve druhé polovině 20. století na zelené louce. Důvodem výstavby nové části města Most byla postupná likvidace původního města z důvodu těžby hnědého uhlí. Postupně vznikalo nové město sídlištního typu, jehož bytový fond byl poplatný době vzniku. Podle posledních dostupných informací o bytovém fondu v Mostě se naprostá většina bytových jednotek Stránka 8 z 39

nachází v panelových domech. Největší část bytového fondu, a to 94 %, bylo vystavěno mezi lety 1946 1990. Díky popsanému charakteru výstavby má proto Most oproti jiným městům zvláštnost, má dlouhodobě daleko větší podíl bytů v bytových domech než v domech rodinných. 92 % všech evidovaných bytových jednotek připadá na bytové domy. Po roce 1989 se stavební činnost na území města orientuje především na komerční výstavbu v centru a rezidenční výstavbu v okrajových částech města. Jak uvádí Komunitní plán sociálních služeb z roku 2015 ve své analytické části týkající se bydlení, došlo v Mostě po roce 1990 prakticky k zastavení výstavby bytů v bytových domech a intenzivně se rozvíjí výstavba rodinných domů. Nové bydlení je v současné době budováno především v okrajových částech města, kde vznikají malá satelitní městečka. K nejrychlejšímu rozvoji dochází v části města Vtelno a Souš. Komerční výstavbu pak představuje stavba víceúčelové budovy OC Central v roce 2008, jejíž součástí je rezidence Odeon se 101 bytovými jednotkami. Dokladem tohoto trendu jsou statistiky ČSÚ. Od roku 2001 přibylo v Mostě v rodinných domech 284 bytů a 48 bytů v domech bytových. V současnosti se na území města Mostu nachází přibližně 30 740 bytových jednotek. Nejčastějším typem bytového domu je panelový dům postavený v rozmezí let 1971 až 1990. Město Most vlastní v současné době 216 bytových jednotek, které se nacházejí na území městské části Chanov v sociálně vyloučené lokalitě. Dále je město Most jediným akcionářem společnosti MOSTECKÁ BYTOVÁ, a.s.,. Předmětem činnosti této společnosti je správa a údržba nemovitostí, realitní činnost, ubytovací činnost. Podle poslední zveřejněné výroční zprávy za rok 2016 vlastní MOSTECKÁ BYTOVÁ, a.s. 357 bytových jednotek. V naprosté většině jde o bytové jednotky umístěné v domech s pečovatelskou službou v ulici Růžová a U Parku v Mostě. Dále společnost disponuje neobydleným čtyřpodlažním cihlovým domem v ulici Táboritů v Mostě, který je v současné době přestavován na pobytové zařízení pro osoby s Alzheimerovou chorobou a ostatními typy demence předpokládaná kapacita je 100 lůžek. Pokud jde o další samostatné bytové jednotky, vlastní jich MOSTECKÁ BYTOVÁ, a.s. celkem 68 (plus dalších 5 nebytových jednotek), zejména v rekonstruovaném bloku 56 v ulici J. Seiferta, kde má společnost majoritní spoluvlastnický podíl a vykonává funkci předsedy společenství vlastníků. Obecná situace na trhu s byty ve městě Most, dle realitních makléřů: trh s nemovitostmi je v Mostě zcela ojedinělý, byty jsou cenově dostupné, vznikají deprivované lokality (Stovky, U věžových domů, M.G. Dobnera a další), Stránka 9 z 39

následkem je nízký zájem o koupi bytu v této lokalitě a z toho vyplývající klesající prodejní cena bytu, část obyvatel se stěhuje z bytových jednotek do částí města, kde nově vzniká výstavba rodinných domů. Dále dle názorů realitních makléřů lze poptávající na trhu s byty rozdělit následovně: a) spekulanti s nemovitostmi (cca 50 %) zájmem této skupiny je pořízení nemovitosti za účelem následujícího pronájmu, k tomu přispívá velice přijatelná tržní cena a velké množství osob v bytové nouzi (cca 50 %), b) zájemci o vlastní bydlení (cca 50 %) preferují dobré lokality a větší byty, dobrou infrastrukturu, občanskou vybavenost. Bytový fond v Mostě lze rozdělit podle početnosti takto: byty v bytových domech 92 %, byty v rodinných domech 7 %, byty v ostatních budovách 1 %. Neobydlenost bytového fondu, dle oficiálních statistických dat z roku 2011, které jsou dle analytických studií potvrzeny aktuálním vyjádřením realitních makléřů v Mostě, je velmi nízká, a to na úrovni 5 max. 6 % volných bytových jednotek z celkového počtu všech bytových jednotek v Mostě. Ústecký kraj pro porovnání dle SLDB 2011 má 12,2 % a ČR dokonce 13,7 % volných bytových jednotek. Jedním z důvodů velmi nízké neobydlenosti bytového fondu v Mostě je zájem spekulantů s nemovitostmi, kteří kupují byty se záměrem komerčního pronájmu bytové jednotky primárně osobám z nízkopříjmových skupin obyvatel, jejichž náklady na bydlení jsou hrazeny z příspěvků státní sociální podpory, popřípadě z dávek hmotné nouze. Největší podíl obydlených bytů podle obytné plochy je v kategorii 40,00 59,90 m2 Bytový fond města Mostu podle vlastníka obydleného bytového fondu: - největším bytovým družstvem v lokalitě je Stavební bytové družstvo Krušnohor, které v Mostě působí již od 60. let minulého století. Jde o největší bytové družstvo v České republice, které v současné době spravuje bytové i nebytové prostory na území celého správního obvodu obce s rozšířenou působností. Jak uvádí oficiální webové stránky družstva: stavební bytové družstvo Krušnohor se sídlem v Mostě provádí správu 23 170 prostorů, tj. bytových jednotek, nebytových jednotek a garáží ve městech Most, Litvínov a Meziboří. Stavební bytové družstvo Krušnohor aktuálně spravuje z celkového obydleného bytového fondu v Mostě, který je 28 840 obydlených bytových jednotek, cca 60 %, což představuje Stránka 10 z 39

17 387 bytových jednotek. Z celkového množství 17 387 bytů je 60 % bytů, tj. cca 10 000 bytových jednotek, vedeno pod družstevní správou, a zbývajících 40 % tj. cca 7 000 bytových jednotek je ve vlastnictví SBD Krušnohor. Dominantní postavení SBD Krušnohor dokresluje konstatování, že tento subjekt disponuje, resp. má ve vlastnictví 24 % obydleného bytového fondu ve městě. Naprostá většina osob, které lze z pohledu sociálního bydlení chápat jako potřebné, je odkázána na nájemní bydlení. Nejčastěji bydlí v bytových jednotkách v osobním vlastnictví, respektive v bytech, které jsou součástí společenství vlastníků jednotek a spadají pod správu SBD Krušnohor. Na základě smluvních povinností a právních vztahů SBD Krušnohor zabezpečuje u spravovaného bytového fondu jen údržbu jednotlivých vchodů a nemá žádné právní nástroje k tomu, aby jakkoli konkrétní obsazení jednotlivých bytů regulovalo. V tomto ohledu o všem rozhodují faktičtí vlastníci bytových jednotek fyzické osoby. V podmínkách společenství vlastníků jednotek zároveň není nutné získat souhlas všech spoluvlastníků bytového domu k nastěhování nového nájemníka a této situace je v lokalitě hromadně zneužíváno. Zbývající podíl ve výši 40 % bytových jednotek z celkového počtu 28 840 bytů, což představuje 11 453 bytových jednotek, je rozdělen mezi (SLDB 2011): spoluvlastnictví vlastníků jednotek, soukromá fyzická osoba, obec, stát, kombinace vlastníků. 4.2.2 Sociálně-prostorová analýza města Most V ukazateli rozvodovosti a sňatkovosti má město Most srovnatelný podíl populace jako v ČR (týká se roku 2015) oproti statistickým údajům dle SLDB z roku 2011 viz níže: podíl svobodných a rozvedených, dle struktury populace, dle rodinného stavu je v Mostě v porovnání s Ústeckým krajem a Českou republikou nejvyšší (SLDB 2011), naopak podíl ukazatele ženatý/vdaná dle struktury populace dle rodinného stavu je v Mostě v porovnání s Ústeckým krajem a Českou republikou nejnižší (SLDB 2011), je zde vysoký podíl domácností jednotlivců a nízký podíl domácností tvořených jednou rodinou, lze indikovat vysoký podíl neúplných rodin se závislými dětmi, u cca 3 000 domácností v Mostě je přítomný jeden z rodičů a alespoň jedno závislé dítě, v Mostě je velmi vysoký podíl narozených dětí do nesezdané rodiny, dosahuje 70 % (týká se roku 2015). Podíl narozených dětí do nesezdané rodiny ve stejném období v České republice dosáhl 48 %, Stránka 11 z 39

město Most má dlouhodobě daleko větší podíl bytů v bytových domech než v domech rodinných, 92 % všech evidovaných bytových jednotek připadá na bytové domy, z nichž 65 % bytových jednotek se nachází v panelové zástavbě v Mostě a 27 % bytů se nachází v domech převážně cihlových, jsou zde výrazné tendence k prostorové separaci vyšších příjmových skupin obyvatelstva směrem na okraj města Most. Jedná se o lokality, kde převládá výstavba rodinných domů (Na ovčíně, U hřbitova, Čepirožská výšina jih, Na sadech), a dále se jedná o lokality s převládající starou zástavbou (tj. cihlovými bytovými domy, rodinnými domy a vilami), Analýza vlastnické struktury bytů a prostorové segregace poukazuje na sociální homogenizaci vnitřních panelových sídlišť, koncentrovaných kolem městského centra. Jedná se o lokality U Stadiónu, Pod Šibeníkem, Skřivánčí vrch, Obránců míru, které vykazují střední hodnoty ve všech oblastech sociální, ekonomické i demografické. v ulici Zdeňka Fibicha a v ulici Most pod nemocnicí se koncentrují obyvatelé střední třídy. Zde dochází ke koncentraci obyvatel, z nichž zde mnozí žijí od doby jejich vzniku a vytvořili si k místu svého bydliště blízký vztah, mezi atraktivní lokality v oblasti bydlení dále patří např. Vinohrady (u LDN), tzv. náměstíčko v ulici Prokopa Holého na Zahražanech, bydlení pod gymnáziem v Mostě, ulice Pionýrů a Zdeňka Štěpánka, mezi nejméně atraktivní oblasti patří tř. Budovatelů (bloky 100-79), ulice M.G. Dobnera, K.H. Borovského (blok 518), Javorová (blok 525) a část Sedmistovky, prostorová segregace se v Mostě týká sociálně vyloučené lokality Chanov, která jako jediná zůstává specifická a nachází se na okraji města Most. Dále byla prostorová segregace prokázána v lokalitě Podžatecká sever, v severovýchodní části, kde se nachází Stovky. 4.2.3 Bytová politika pravidla přidělování bytů ve vlastnictví města Nakládání s byty v majetku města Mostu se řídí pravidly RmM města Mostu, číslo interního dokumentu ID_PRmM_026 Pravidla upravující postup při řešení bytové problematiky, která řeší: přidělování bytů, nájemních uzavírání smluv o nájmu bytu v majetku statutárního města Mostu a prodlužování nájemního vztahu, dále případ hodný zvláštního zřetele u nájmu bytu, který je posuzován ve vztahu k potřebám města a při řešení mimořádných situací žadatele, Stránka 12 z 39

nájemní smlouvy na byty, které jsou v majetku společnosti MOSTECKÁ BYTOVÁ a.s., uzavírá tato společnost na základě žádosti Magistrátu města Mostu, odboru sociálních věcí a v souladu s příslušným usnesením Rady města Mostu, bytové otázky zaměstnanců statutárního města Most. Statutární město Most nemá k dispozici žádné nesegregované byty, protože je vlastníkem 216 bytových jednotek, které se nacházejí v 9 bytových domech v sociálně vyloučené lokalitě, a to na sídlišti Chanov. Všechny bytové jednotky Statutární město Most prostřednictvím odboru sociálních věcí Magistrátu města Mostu pronajímá. S platností od 1. 7. 2017 bylo schváleno nájemné na úrovni cen v místě a čase obvyklých ve výši od 20 Kč/m2/měsíc do 35 Kč/m2/měsíc podle ulic a jednotlivých bloků. 4.3 Lokální situace lidí bez bydlení a lidí ohrožených ztrátou bydlení V této kapitole se vychází především z výsledků zpracovaných analýz týkajících se cílových skupin projektu Pilotní ověření implementace systému sociálního bydlení na lokální úrovni v obci Most. Jedná se o analýzu cílových skupin a analýzu vlastnické struktury bytů a prostorové segregace uveřejněné na webových stránkách statutárního města Most http://www.mesto-most.cz/analyzy/d-29134 4.3.1 Popis aktuální situace v Mostě z hlediska bytové situace u osob bez bydlení a osob ohrožených ztrátou bydlení Popis aktuální situace v Mostě z hlediska bytové situace u osob bez bydlení a osob ohrožených ztrátou bydlení vychází z kvantifikace všech cílových skupin, ve vazbě na typologii ETHOS (Evropská typologie bezdomovství), která byla dále rozpracována tak, aby odpovídala kontextu České republiky. Osoby, u kterých je možné předpokládat zvýšenou potřebu sociálního bydlení, byly rozděleny do 4 koncepčních kategorií, specifičtějších (tzv. operačních) podkategorií a následně do 35 národních subkategorií. V návaznosti na členění ETHOS, dle zpracovaných analýz (viz odkaz v bodě 4.3), byly z dostupných statistických údajů a rozhovorů s poskytovateli (především) sociálních pobytových služeb, kvantifikovány dílčí národní subkategorie v Mostě. Část definovaných podkategorií je natolik specifická, že nebylo možné její rozsah na území města Most stanovit. K jejich zmapování je zapotřebí rozsáhlého terénního šetření. Na základě aktuálně dostupných informací tedy prezentujeme kvantifikaci všech sledovaných cílových skupin. Stránka 13 z 39

BEZ DOMOVA BEZ STŘECHY Projekt PILOTNÍ OVĚŘENÍ IMPLEMENTACE SYSTÉMU SOCIÁLNÍHO BYDLENÍ NA LOKÁLNÍ ÚROVNI Tabulka č. 1: Kvantifikace kategorie BEZ STŘECHY v Mostě ve vazbě na typologii ETHOS (celkový počet kategorie BEZ STŘECHY v Mostě = 60-70 osob) KONCEPČNÍ KATEGORIE OPERAČNÍ KATEGORIE 1 Osoby přežívající venku 2 Osoby v noclehárně FORMA BYDLENÍ NÁRODNÍ SUBKATEGORIE POČET POZNÁMKA 1.1 Veřejné prostory nebo venku na ulici 1.1.1 Osoby spící venku 50-60 2.1 Noclehárna 2.1.1 Osoby v nízkoprahové noclehárně 95* 2.1.1 Osoby sezonně používající k přenocování prostory bez lůžek Expertní odhad poskytovatelů sociálních služeb. Kapacita je 10 lůžek Není evidováno * počet osob, které využilo v roce 2016 tyto služby Tabulka č. 2: Kvantifikace kategorie BEZ DOMOVA v Mostě ve vazbě na typologii ETHOS (celkový počet kategorie BEZ DOMOVA v Mostě = 762 osob) KONCEPČNÍ KATEGORIE OPERAČNÍ KATEGORIE 3 Osoby v ubytovnách pro bezdomovce 4 Osoby v pobytových FORMA BYDLENÍ NÁRODNÍ SUBKATEGORIE POČET POZNÁMKA 3.1 Azylový dům pro bezdomovce 3.2 Přechodná ubytovna 3.3 Přechodné podporované ubytování 4.1 Pobytové zařízení pro ženy 3.1.1 Muži v azylovém domě 87* 3.1.2 Ženy v azylovém domě 18* 3.1.3 Matky s dětmi v azylovém domě 73* Kapacita je 30 lůžek Kapacita je 54 lůžek (týká se bodu 3.1.2 a 3.1.3 3.1.4 Otcové s dětmi v azylovém domě - služba neexistuje 3.1.5 Úplné rodiny v azylovém domě 20 Služba evidována od 1.2.2018 3.1.6 Osoby v domě na půli cesty 27 3.2.1 Osoby ve veřejné komerční ubytovně (nemají jinou možnost bydlení) 450 3.2.2 Osoby v přístřeší po vystěhování z bytu - Není evidováno 3.3.1 Bydlení s podporou výslovně určené pro bezdomovce neexistuje 4.1.1 Ženy ohrožené domácím násilím pobývající na skryté adrese - Služba neexistuje 0 Stránka 14 z 39

NEJISTÉ BYDLENÍ Projekt PILOTNÍ OVĚŘENÍ IMPLEMENTACE SYSTÉMU SOCIÁLNÍHO BYDLENÍ NA LOKÁLNÍ ÚROVNI zařízeních pro ženy 5 Osoby v ubytovnách pro migranty 6 Osoby před opuštěním instituce 7 Uživatelé dlouhodobější podpory 5.1 Přechodné zařízení (azylová zařízení pro žadatele o azyl) 5.2 Ubytovny pro migrující pracovníky 4.1.2 Ženy ohrožené domácím násilím pobývající v azylovém domě 5.1.1 Žadatelé o azyl v azylových zařízeních - Služba neexistuje 5.2.1 Migrující pracovníci cizinci ve veřejné komerční ubytovně (nemají jinou možnost bydlení) 6.1 Věznice a 6.1.1 Osoby před opuštěním věznice 148 6.2 Zdravotnická 6.2.1 Osoby před opuštěním zdravotnického 0 zařízení zařízení 6.3.1 Osoby před opuštěním dětské instituce 14 6.3 Zařízení pro děti 6.3.2 Osoby před opuštěním pěstounské péče 8 7.1 Pobytové zařízení pro starší bezdomovce 7.2 Podporované bydlení pro bývalé bezdomovce 7.1.1 Muži a ženy v seniorském věku nebo invalidé dlouhodobě ubytovaní v azylovém domě 7.2.1 Bydlení s podporou výslovně určené pro bezdomovce neexistuje 11 - Není evidováno 0 Dlouhodobá pobytová služba je plně saturována zřizovateli specializovaných zařízení. 0 Služba neexistuje * počet osob, které využilo v roce 2016 tyto služby Tabulka č. 3: Kvantifikace kategorie NEJISTÉ BYDLENÍ v Mostě ve vazbě na typologii ETHOS (celkový počet kategorie NEJISTÉ BYDLENÍ v Mostě = 3 320 osob) KONCEPČNÍ KATEGORIE OPERAČNÍ KATEGORIE 8 Osoby žijící v nejistém bydlení 9 Osoby ohrožené vystěhováním FORMA BYDLENÍ NÁRODNÍ SUBKATEGORIE POČET POZNÁMKA 8.1 Přechodné bydlení u příbuzných nebo přátel 8.2 Bydlení bez právního nároku 8.3 Nezákonné obsazení pozemku 9.1 Výpověď z nájemního bytu 9.2 Ztráta vlastního bydlení 8.1.1 Osoby přechodně bydlící u příbuzných nebo přátel (nemají jinou možnost bydlení) 8.1.2 Osoby v podnájmu (nemají jinou možnost bydlení) 8.2.1 Osoby bydlící v bytě bez právního důvodu 8.2.2 Osoby v nezákonně obsazené budově 8.3.1 Osoby na nezákonně obsazeném pozemku (zahrádkářské kolonie, zemnice) 9.1.1 Osoby, které dostaly výpověd z nájemního bytu 9.2.1 Osoby ohrožené vystěhováním z vlastního bytu - Není evidováno - Není evidováno - Není evidováno - Není evidováno - Není evidováno 1 100 domácností* Domácnosti, které pobírají zároveň PnB i DnB. ** - Není evidováno Stránka 15 z 39

NEVYHOVUJÍCÍ BYDLENÍ Projekt PILOTNÍ OVĚŘENÍ IMPLEMENTACE SYSTÉMU SOCIÁLNÍHO BYDLENÍ NA LOKÁLNÍ ÚROVNI 10 Osoby ohrožené domácím násilím 10.1 Policejně zaznamenané domácí násilí 10.1.1 Osoby ohrožené domácím násilím policejně zaznamenané případy oběti 20*** Odhad počtu obětí na základě počtu vykázání evidovaných PČR. * odhad 1 100 domácností odpovídá cca 3 300 jednotlivcům (osobám) ** Přesný počet osob, které v roce 2016 dostaly výpověď z nájemního bytu, nedokázal autor analýzy cílových skupin zjistit a při stanovení odhadu vycházel z podkladů Úřadu práce ČR, kontaktní pracoviště v Mostě. *** Přesný počet o obětech domácího násilí je součástí policejních spisů každého z evidovaných vykázání. Oslovení zástupci PČR neměli do těchto dokumentů neomezený přístup. Tabulka č. 4: Kvantifikace kategorie NEVYHOVUJÍCÍ BYDLENÍ v Mostě ve vazbě na typologii ETHOS (celkový počet kategorie NEVYHOVUJÍCÍ BYDLENÍ v Mostě = 0 osob) KONCEPČNÍ KATEGORIE OPERAČNÍ KATEGORIE 11 Osoby žijící v provizorních a nevyhovujících stavbách 12 Osoby žijící v nevhodném bydlení 13 Osoby žijící v přelidněném bydlení FORMA BYDLENÍ NÁRODNÍ SUBKATEGORIE POČET POZNÁMKA 11.1 Mobilní bydlení 11.2 Neobvyklá stavba 11.3 Provizorní stavba 12.1 Obydlené neobyvatelné byty 13.1 Nejvyšší národní forma definující přelidnění 11.1.1 Osoby žijící v mobilním obydlí, např. maringotka, karavan, hausbót (nemají jinou možnost bydlení) 11.2.1 Osoby žijící v budově, která není určena k bydlení, např. osoby žijící na pracovišti, v zahradních chatkách se souhlasem majitele 11.3.1 Osoby žijící v provizorních stavbách nebo v budovách např. bez kolaudace 12.1.1 Osoby žijící v nevhodném a objektu obydlí se stalo nezpůsobilým k obývání (dříve mohlo být obyvatelné) - Není evidováno - Není evidováno - Není evidováno - Není evidováno 13.1.1 Osoby žijící v přelidněných bytech - Není evidováno Prioritní cílové skupiny s vysokou potřebou sociálního bydlení dle kvantifikace všech cílových skupin v návaznosti na typologii ETHOS (Evropská typologie bezdomovství) pro Most, které jsou uvedeny v tabulce č. 1 tabulce č. 4 jsou: rodiny s dětmi v kategorii NEJISTÉ BYDLENÍ osoby ohrožené vystěhováním samoživitelky a v kategorii NEJISTÉ BYDLENÍ osoby ohrožené samoživitelé vystěhováním osoby přežívající v kategorii BEZ STŘECHY osoby v noclehárně a venku osoby přežívající venku Stránka 16 z 39

oběti domácího násilí v kategorii NEJISTÉ BYDLENÍ osoby ohrožené domácím násilím Osoby ohrožené ztrátou bydlení v Mostě V případě, že se osoby ocitnou v situaci, kdy jsou akutně ohroženy ztrátou bydlení, nebo jsou dokonce nebydlící jsou v Mostě ubytováni v níže uvedených pobytových zařízeních a noclehárně: ubytovny na území města Mostu poskytují služby převážně osamělým osobám, osoby s dětmi nejsou ve většině případů ochotny ubytovat žije zde přibližně 450 osob, nekomerční pobytové služby Azylový dům pro muže, Noclehárna pro muže, Dům na půl cesty v Mostě, Azylový dům pro ženy a matky s dětmi a od února 2018 Azylový dům pro rodiny s dětmi v Mostě. 4.3.2 Prognóza vývoje počtu a věkové struktury obyvatelstva pro město Most Vývoj podílu základních věkových skupin v Mostě v období 2001, 2011 a 2016 Věk 2001 2011 2016 0-14 let 17,2% 14,6% 15,3% 15-64 let 72,0% 70,9% 67,1% 65 + 10,8% 14,5% 17,6% aktuálně žije v Mostě přibližně 65 000 obyvatel, od roku 1991 došlo k úbytku obyvatelstva o 4 207 obyvatel, v nadcházejících letech budou stále dle autora analýzy cílových skupin z roku 2017 přetrvávat započaté modernizační trendy charakteristické nízkou porodností, respektive nízkou úhrnnou plodností a demografickým stárnutím zvyšováním podílu osob starších 65 let, pokračování úbytku počtu obyvatelstva-předpoklad počtu obyvatel v Mostě v roce 2030 je 63 337 osob, tj. o 5,5 % obyvatel méně, podíl seniorů na celkové populaci se bude nadále zvyšovat (ze stávajících 17,6 % na 22 % v roce 2030), index stáří se zvýší ze stávajících 115 na 154 seniorů na 100 dětí mladších 15 let, Stránka 17 z 39

největší přírůstek bude v roce 2030 zaznamenán ve věkové kategorii 70 84 let, až o 35 %. Zdroj: analýza cílových skupin z roku 2017 4.3.3 Intenzita bytové nouze a aktuální počet osob v bytové nouzi v Mostě Ze závěrů zpracovaných analýz cílových skupin a vlastnické struktury bytů a prostorové segregace v Mostě lze jednoznačně vyvodit potřebu řešení bytové situace, která by byla jednoznačným motivačním faktorem k nastartování inkluzivního sociálního procesu. Aktuální počet osob v bytové nouzi dle typologie ETHOS v Mostě (zdroj: Analýza cílových skupin, autor Mgr. Michal Tomčík, zpracováno v červnu 2017): a) osoby bez bydlení - z toho osoby bez střechy cca 65 osob - osoby bez domova cca 762 osob b) osoby ohrožené ztrátou bydlení - v nejistém bydlení cca 3 320 osob - v nevyhovujícím bydlení (není evidováno) Celkový počet osob v bytové nouzi cca 4 150 osob Celkový počet osob v bytové nouzi v Mostě je cca 4 150 osob. V celkovém počtu nejsou zahrnuty osoby v nevyhovujícím bydlení, protože dle autora Analýzy cílových skupin tento údaj není evidován. Dle uvedených podkladů můžeme předpokládat, že se jedná o počet ještě vyšší, než uvedených 4 150 osob v bytové nouzi. Aktuální počet 12 bytů, které jsou využívány jako byty sociální je počet velmi nízký a je nutné řešit otázku rozšíření počtu bytu určených k tomuto účelu. Řešení rozšíření bytového fondu, který bude určen pro účely sociálního bydlení v Mostě je dále řešen v kapitole č. 5 Strategická část, v části CÍL č. 5.1.3 Zajištění bytového fondu pro účely sociálního bydlení. Stránka 18 z 39

4.3.4 Identifikace cílových skupin, jejich velikosti, skladby a potřeby Cílové skupiny sociálního bydlení v Mostě: a) Osoby se zdravotním postižením b) Rodiny s dětmi c) Oběti domácího násilí d) Osoby opouštějící instituce e) Samoživitelky a samoživitelé f) Osoby přežívající venku a) Osoby se zdravotním postižením Definice: zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, vymezuje zdravotní postižení jako tělesné, mentální, duševní, smyslové nebo kombinované postižení (včetně postižení autismem a dlouhodobě nemocných), jehož dopady činí nebo mohou činit osobu závislou na pomoci jiné osoby. SHRNUTÍ CÍLOVÉ SKUPINY OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM V MOSTĚ: dle autora analýzy cílových skupin z roku 2017 se celkový počet osob se zdravotním postižením v Mostě pohybuje mezi 6 000 až 7000 osobami, podíl osob se zdravotním postižením v populaci s narůstajícím věkem stoupá, autor ve své analýze cílových skupin z roku 2017 uvádí, že 80 % osob se zdravotním postižením bydlí ve vlastním bytě, autor čerpá z údajů VŠPO 13 Výběrové šetření osob se zdravotním postižením, které bylo realizováno ČSÚ a Ústavem zdravotnických informací a statistiky České republiky v Mostě je poskytováno velké množství především terénních a ambulantních sociálních služeb pro tuto cílovou skupinu např. odborné sociální poradenství, denní stacionáře a pečovatelská služba, která je poskytována v přirozeném prostředí klientů, pobytové služby cílové skupině nabízejí v Mostě tři zařízení, a to: Domov se zvláštním režimem (s kapacitou 31 lůžek a obložností 96 %) a Domov pro osoby se zdravotním postižením (s kapacitou 6 lůžek a obložností 94 %) a Odlehčovací služby, v Mostě je aktuálně postrádáno specializované pobytové zařízení pro osoby s psychickým onemocněním a osoby s mentálním postižením. Otevření nového Domova se zvláštním režimem s kapacitou 100 lůžek pro osoby s demencí se připravuje, Stránka 19 z 39

zástupci poskytovatelů a uživatelů služeb nevznesli v rámci strategického plánování žádné významné potřeby ve spojení se samostatným bydlením této cílové skupiny SHRNUTÍ POTŘEB CÍLOVÉ SKUPINY OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Bezprostřední ztráta bydlení je u této cílové skupiny zastoupena marginálně. Naprostá většina osob se zdravotním postižením žije v přirozeném prostředí ve vlastních (družstevních) bytech, které si pro své účely modifikovala. Pro případy, které vyžadují trvalou péči specializovaných pracovníků, jsou v Mostě zřízeny pobytové služby s ne zcela odpovídající kapacitou. Pro tyto případy především pro osoby s psychickým není v Mostě žádné podporované bydlení. K rozvoji aktuálně postrádaných již dochází (Domov se zvláštním režimem). Současně s tím má cílová skupina k dispozici rozsáhlou síť terénních pečovatelských a asistenčních služeb. Zdroj: Analýza cílových skupin z roku 2017 b) Rodiny s dětmi Zahrnují tyto dílčí cílové skupiny: rodiny s dětmi v tíživé sociální situaci, rodiny v přechodné krizi partnerské krize, výchovné problémy, šikany, rodiny ohrožené domácím násilí, rodiny, ve kterých se vyskytují zdravotní postižení (rodič nebo dítě), rodiny, ve kterých se vyskytují závislosti, rodiny ohrožené chudobou (nezaměstnanost, nízké příjmy, zadluženost), rodiny ohrožené ztrátou bydlení, matky na mateřské dovolené, rodiny s náhradní rodinou péčí, nezletilí rodiče. Rozdíly mezi mosteckou populací oproti celorepublikovému průměru: je zde nižší zastoupení domácností tvořených 1 rodinou, v souvislosti s tím je v Mostě větší zastoupení domácností, které jsou evidovány jako domácnosti jednotlivců, Stránka 20 z 39

je velký podíl neúplných rodin se závislými dětmi v Mostě se jedná o cca 3 000 rodin, u kterých je přítomen jeden z rodičů a alespoň jedno závislé dítě (SLDB 2011). Zdroj: Analýza cílových skupin z roku 2017 SHRNUTÍ CÍLOVÉ SKUPINY RODINY S DĚTMI V MOSTĚ Situace v Mostě u této cílové skupiny: v Mostě v současné době existující pobytové služby, které jsou zaměřeny jen na individuální pomoc, jsou to: Azylový dům pro muže v Mostě, Noclehárna v Mostě, Dům na půl cesty v Mostě, Dům na půl cesty Do života, Azylový dům pro rodiny s dětmi, popřípadě pro ženy s dětmi je to: Azylový dům pro ženy a matky s dětmi v tísni, v únoru 2018 byl zahájen provoz Azylového domu pro rodiny s dětmi v Mostě, který je určen pro rodiny s dětmi a muži s dětmi s bydlištěm v Mostě, kteří se ocitli v krizi spojené se ztrátou bydlení dle aktuálního komunitního plánu sociálních služeb v Mostě a registru poskytovaných sociálních služeb lze dle autora analýzy cílových skupin z roku 2017 konstatovat, že v Mostě je v současné době poskytováno velké množství především terénních a ambulantních sociálních služeb, které svým zaměřením spadají pod tuto široce definovanou skupinu, naprostá většina osob ohrožených ztrátou bydlení v rámci této cílové skupiny (stejně jako skupiny samoživitelky, samoživitelé) žije v současné době v nájemním bydlení u soukromých pronajímatelů, výskyt rodin s dětmi na ubytovnách v Mostě je naprosto výjimečný, jedinou alternativou pro řešení náhlé bytové nouze je tak nutnost stěhování do jiného nájemního bytu. Zdroj: Analýza cílových skupin z roku 2017 a Registr poskytovatelů sociálních služeb Zdroj: http://www.ksrdciklic.cz/adrdm.htm SHRNUTÍ POTŘEB CÍLOVÉ SKUPINY RODINY S DĚTMI Dle autora analýzy cílových skupin z roku 2017 lze předpokládat, že z odhadovaných 1 100 domácností (cca 3 300 jednotlivců), které jsou při hrazení nákladů na bydlení ve velké míře odkázány na oba příspěvky státu, bude minimálně polovina spadat do cílové skupiny rodiny s dětmi. Autor při odhadu 1 100 domácností čerpal z podkladů Úřadu práce ČR, kontaktní Stránka 21 z 39

pracoviště v Mostě a dále z podkladů krajské pobočky Úřadu práce ČR v Ústí nad Labem. Na základě dlouhodobého státního dotování nákladů na bydlení je tato cílová skupina závislá na komerčních pronajímatelích, a tím se nachází v podmínkách nestabilního a často nevyhovujícího typu bydlení. Akutní potřeba zahrnutí vybraných rodin s dětmi do pilotního projektu je zřejmá. Autor analýzy dále předpokládá, že domácnosti, které jsou z velké části odkázány na obě dávky na bydlení, budou v naprosté většině lokalizovány v některé z mosteckých vyloučených lokalit. Klíčové informace k vytipování vhodných rodin, u nichž by přidělení pilotního sociálního bytu bylo jednoznačným motivačním faktorem k nastartování inkluzivního sociálního procesu, mají terénní sociální pracovníci, kteří s cílovou skupinou dlouhodobě pracují. Zdroj: Analýza cílových skupin z roku 2017 c) Oběti domácího násilí Definice: domácí násilí je násilí mezi sobě blízkými osobami, které žijí ve společné domácnosti. Jedná se o vztah, kdy jedna osoba (násilník) získává nad druhou osobou (obětí) moc, přičemž intenzita násilí se časem stupňuje. Podstatné je, že k němu dochází zásadně v soukromí, a je tak těžké je zvenčí rozpoznat, pokud se jeho oběť sama nerozhodne je řešit s pomocí ostatních, ať už policie nebo některých z nestátních organizací, které se na pomoc obětem domácího násilí zaměřují. Obětí domácího násilí se stávají ženy, muži, děti i senioři. Kvalifikovaný odhad ohrožených osob pro město Most činí 20 osob. Dle kvalifikovaného odhadu autora analýzy cílových skupin došlo v Mostě v roce 2016 k 15 vykázání domácího agresora. Ve dvou třetinách případů se tak děje v rodinách s dětmi. Nejčastější obětí domácího násilí je žena ve věku od 27 do 40 let, matka minimálně jednoho dítěte, žijící v partnerském soužití typu druh družka. Dítě je svědkem, popřípadě obětí domácího násilí v 60 % případů. V Mostě aktuálně sídlí dva poskytovatelé, kteří nabízejí osobám ohroženým domácím násilím pobytové služby. Jedná se o krajskou pobočku Intervenčního centra v Ústí nad Labem a Azylový dům pro ženy a matky s dětmi v Mostě. Jeden s kapacitou 8 lůžek, druhý s kapacitou 14 lůžek pro matky, 4 pro ženy bez dětí a 36 pro děti. Obě pobytové služby jsou časově omezené. Pro tuto spádovou oblast a specifickou cílovou skupinu je kapacita Azylového domu pro ženy a matky s dětmi v Mostě vyhovující. Dlouhodobá obložnost služby je na úrovni 70 %. Uvedená obložnost je dle sdělení autora analýzy cílových skupin potvrzena Bc. Panochou vedoucím Azylového domu pro ženy a matky s dětmi v tísni v Mostě. Stránka 22 z 39

Podle vyjádření vedoucí Intervenčního centra: nejsou zpravidla oběti domácího násilí dostatečně materiálně zabezpečeny, možností bydlení pro tuto cílovou skupinu tak jsou specializované služby, dále azylové domy v lokalitě, nebo krátkodobý pobyt u rodičů, příbuzných, kamarádek, ve většině měst v České republice chybí možnost po odchodu z místa agrese získat jakoukoli formu sociálního bydlení, nezaměstnanost a nedostatek ekonomických zdrojů ztěžuje rozhodování oběti opustit násilného partnera, často vidina druhotného bezdomovectví vede ženu i děti k tomu, že z místa agrese neodcházejí, fatálním důsledkem pro společnost je poté fakt, že děti setrvávají v permanentní nejistotě, nestabilitě, jsou psychicky traumatizované stejně jako samotné oběti, a to i v případech, kdy jsou pouze svědky násilí mezi rodiči, v roce 2016 využilo 11 osob ohrožených domácím násilím možnosti krátkodobého ubytování v Azylovém domě v Mostě. SHRNUTÍ POTŘEB CÍLOVÉ SKUPINY OBĚTI DOMÁCÍHO NÁSILÍ Nejčastější obětí domácího násilí jsou matky s dětmi. Jejich akutní potřebu při náhlé změně bydlení uspokojuje ve velké míře Azylový dům pro ženy a matky s dětmi v tísni v Mostě, jehož současné kapacity jsou dle sdělení vedoucího Bc. Panochy postačující. Tato služba je však poskytována krátkodobě v průměru 4 měsíce. Jedinou alternativou pro další bydlení je tak pro matky s dětmi nájemní bydlení v lokalitě. Pro vytvoření dostupné alternativy pro tuto cílovou skupinu hovoří skutečnost, že v naprosté většině jde o osoby bez prostředků. Bariéra nového bydlení v podobě kauce, nákladů spojených se stěhováním a zařízením bytu je pro ně mnohdy nepřekonatelná. Navíc u těchto osob dochází ke ztrátě bydlení náhle, neočekávaně. Nikoli dlouhodobým procesem zachytitelným terénní činností sociálních pracovníků. Děsivá je navíc skutečnost, že nejistá vidina nového samostatného bydlení bez domácího agresora sehrává důležitou roli při motivaci (demotivaci) obětí domácího násilí svou aktuální trýznivou situaci řešit. Zdroj: Analýza cílových skupin z roku 2017 d) Osoby opouštějící instituce ústavní výchovy Stránka 23 z 39

1) Osoby opouštějící dětské instituce 2) Osoby navracející se z výkonu trestu a) v Mostě v roce 2016 opustilo instituce ústavní výchovy 14 dětí (důvodem byla zletilost), v roce 2017 opustilo instituce ústavní výchovy 19 dětí b) naprostá většina z nich přechází do přirozeného prostředí (návrat do své rodiny), c) služeb "Domu na půl cesty" v průměru využije 1 klient za rok, důvodem je snaha se osamostatnit a) v Mostě v roce 2016 se navrátilo z výkonu trestu 148 osob, z toho 92 % mužů, dále v roce 2017 se navrátilo z výkonu trestu 133 osob, z toho 95 % mužů b) navracející se osoby nedisponují žádným vstupním kapitálem na hrazení nákladů spojených se vstupem do vlastního bydlení, c) těmto osobám se po návratu z výkonu trestu nabízí bydlení u známých, příbuzných a kamarádů 3) Osoby opouštějící pěstounskou péči a) celkový počet případů pěstounské péče v roce 2016 v Mostě je 160, v roce 2017 je to již 181 případů b) celkový počet osob, které opustilo v roce 2016 pěstounskou péči je 8 a následující rok 2017 opustilo pěstounskou péči také 8 osob c) všechny osoby zůstávaly po ukončení pěstounské péče u původní rodiny, d) osoby z této cílové skupiny žádné z forem nabízeného chráněného bydlení nevyužívají 4) Osoby před opuštěním zdravotnického zařízení a) jsou to osoby navracející se například, z psychiatrické léčby b) v roce 2016 nebyl u této cílové skupiny evidován žádný případ, v roce 2017 byl evidován 1 případ SHRNUTÍ POTŘEB CÍLOVÉ SKUPINY OSOB, OPOUŠTĚJÍCÍ INSTITUCE ÚSTAVNÍ VÝCHOVY Osoby opouštějící instituce dnes mají v Mostě vhodné alternativy chráněného, popřípadě startovacího bydlení. Naprostá většina jich tuto možnost nevyužívá a vrací se zpět do původního rodinného prostředí, popřípadě vlastní bydlení. V tomto ohledu nemají sociální Stránka 24 z 39

pracovnice právo jakkoli ovlivňovat svobodné rozhodování svých klientů. Kapacity obou domů na půl cesty v Mostě jsou dostatečné a průběžná dlouhodobá práce s jednotlivými klienty potřebu samostatného bydlení u zástupců této cílové skupiny indikovat dokáže. Například u osob, navracejících se z výkonu trestu se jich 40 % vrací domů, do přirozeného prostředí, 30 % osob jde do komerčních ubytoven, 20 % volí možnost ubytování u kamarádů a zbývajících 10 % osob využije Azylového domu pro muže nebo Domu na půl cesty. Zdroj: Analýza cílových skupin z roku 2017 e) Samoživitelky a samoživitelé Definice vymezení cílové skupiny dle metodiky Koncepce sociálního bydlení České republiky 2015 2025: samoživitelky a samoživitelé, kteří se nachází v situacích definovaných v ETHOS (Evropská typologie bezdomovství) nebo splňují příjmovou podmínku (více než 40 % disponibilního příjmu vynakládaného na bydlení). Definice dle Zákoníku práce č.262/2006 Sb., v platném znění, 350: Osamělými se rozumějí neprovdané, ovdovělé, nebo rozvedené ženy, svobodní, ovdovělí nebo rozvedení muži a ženy i muži osamělí z jiných vážných důvodů, nežijí-li s druhem, popřípadě s družkou nebo s partnerem. Specifikace samoživitelek z Azylového domu pro ženy a matky s dětmi v Mostě: osoby, které se nacházejí v tíživé životní situaci, ženy, které přišly o bydlení nebo čelí domácímu násilí a nacházejí v situaci absence bydlení, průměrný věk klientek je v rozmezí mezi 30 až 40 lety, s nejčastěji ukončeným základním vzděláním, respektive neukončeným základním vzděláním, nezaměstnané přicházejí většinou z Mostu a okolí, z nájemního bytu, některé z nich znají pobyty v azylových domech ze svého okolí (doporučení), některé dokonce kdysi v azylovém domě již pobývaly. Délka pobytu a obložnost v Azylovém domě pro ženy a matky s dětmi v Mostě: dlouhodobá obložnost služby v Azylovém domě je na úrovni 70 %, maximální čekací doba na umístění do služby je 1 měsíc, průměrný pobyt v azylovém domě trvá přibližně 4 měsíce, přičemž zákonem stanovené maximum je 1 rok. Během uplynulého roku bylo podepsáno celkem 90 smluv. Zájem o službu je sezónní. Zvýšený zájem je zaznamenán v letních měsících. Stránka 25 z 39

Po ukončení pobytu v azylovém domu pro ženy a matky s dětmi v Mostě lze rozlišit tři typy další životní cesty klientů: 1. Odchod do nájemního bydlení. 2. Návrat zpět do rodiny, a to převážně k lidem blízkým, rodině (matka, sestra, babička). Některé z klientek se vrací do původní rodiny za násilníkem, k partnerovi. 3. Recidiva do azylového domu se zpět vrací necelé procento klientek. Ubytovny nepřipadají pro matky s dětmi v úvahu. Většinou této cílové skupině-matky s dětmi není poskytnuto ubytování. SHRNUTÍ POTŘEB CÍLOVÉ SKUPINY SAMOŽIVITELKY A SAMOŽIVITELÉ V Mostě lze zaznamenat velký podíl neúplných rodin se závislými dětmi. Téměř pětina všech domácností tvořených jednou rodinou je neúplných (18 %), a tvoří jí rodiny, kde je přítomný jeden z rodičů a alespoň jedno závislé dítě. Jde téměř o 3 000 domácností. V těchto rodinách lze předpokládat zvýšený podíl samoživitelek, samoživitelů a osob, které jsou v rámci státní sociální podpory, respektive dávek hmotné nouze, příjemci bud příspěvku, nebo doplatku na bydlení. Na základě dlouhodobého státního dotování nákladů na bydlení, je tato cílová skupina závislá na komerčních pronajímatelích, a tím se nachází v podmínkách nestabilního a často nevyhovujícího typu bydlení. Potřeba zahrnutí této cílové skupiny do pilotního projektu je zřejmá. Zdroj: Analýza cílových skupin z roku 2017 f) Osoby přežívající venku Jsou to osoby, které se nacházejí v situaci bez přístřeší (bez možnosti pobytu pod střechou 24 hodin denně, například na ulici, v kanálech či noclehárně), bez bytu (osoby v různých zařízeních, například noclehárnách, veřejných ubytovnách), stejně jako osoby, které opouštějí instituce, bydlící v nejistých podmínkách (osoby, kterým hrozí vystěhování, oběti domácího násilí, domácnosti v bytech bez právního nároku), bydlící v nepřiměřených podmínkách (příliš osob v bytě, špatný technický stav budovy, bez pitné vody a elektřiny, různé provizorní stavby, maringotky apod.). V případě, že se osoby ocitnou v situaci, kdy jsou akutně ohroženy ztrátou bydlení, nebo jsou dokonce nebydlící jsou v Mostě ubytováni v níže uvedených pobytových zařízeních a noclehárně: Stránka 26 z 39

ubytovny na území města Mostu poskytují služby převážně osamělým osobám, osoby s dětmi nejsou ve většině případů ochotny ubytovat žije zde přibližně 450 osob, nekomerční pobytové služby Azylový dům pro muže, Noclehárna pro muže, Dům na půl cesty v Mostě, Azylový dům pro ženy a matky s dětmi a od února 2018 Azylový dům pro rodiny s dětmi v Mostě. u Azylového domu pro muže v Mostě: v naprosté většině (odhad je 75 %) pocházejí z města Most a přilehlých obcí, jedná se o osoby mezi 40. 50. rokem života, jedná se o osoby se závislostí (nejčastěji na alkoholu) a dalšími psychickými poruchami, velmi často vyřazeni z evidence Úřadu práce osoby bez prostředků, velmi často se jedná o osoby předlužené (odhadem 90 % klientů Azylového domu pro muže je předlužených), přibližně 20 % klientů Azylového domu pro muže přichází z výkonu trestu, tyto osoby se setkávají po návratu z věznice se zvýšenou neochotou je zaměstnat, a proto zůstávají bez vlastního příjmu, odkázáni na dávkách státní sociální podpory a hmotné nouze, pobyt v Azylovém domě je časově omezen. V návaznosti na zákon o sociálních službách mohou klienti tohoto typu služby využívat maximálně 1 rok. Kapacita služeb v Azylovém domě pro muže je 30 lůžek, 10 lůžek v Noclehárně v Mostě. Kapacita je mírně nedostačující. Převis je mezi 15 20 zájemci. Po ukončení pobytu v azylovém domu lze rozlišit tyto typy další životní cesty klientů: 1. Přesun na ubytovnu jedná se o nejčastější způsob bydlení, 2. Vlastní ubytování snaha zajistit si nájemní byt v lokalitě (velice výjimečně), 3. Návrat ke své rodině, 4. Odchod do výkonu trestu, 5. Nástup do léčebny. u Azylového domu pro rodiny s dětmi v Mostě: provoz byl zahájen v únoru 2018 a doba realizace projektu je od 1. 1. 2018 31. 12. 2020, Stránka 27 z 39

azylový dům je určen pro rodiny s dětmi a muže s dětmi s bydlištěm v Mostě, kteří se ocitli v krizi spojené se ztrátou bydlení, kapacita azylového domu je 20 osob, tj. 6 bytů pro 6 rodin s dětmi, k 1. 6. 2018 je kapacita plně obsazena, průměrný pobyt v azylovém domě trvá přibližně 4 měsíce, přičemž doba pobytu v azylovém domě zpravidla nepřekračuje 1 rok. SHRNUTÍ POTŘEB CÍLOVÉ SKUPINY OSOB PŘEŽÍVAJÍCÍ VENKU Osoby přežívající venku jsou specifickou skupinou, z velké části odkázanou na trvalou pomoc sociálních pracovníků. Podle odhadů žije na území ORP Most 50 bezdomovců. Pokud jde o osoby bez domova využívající služeb místních ubytoven a azylových domů, podle našich zjištění jde aktuálně v Mostě o 400 až 500 osob. Spolu s rodinami, s dětmi a samoživitelkami představují skupinu osob, která je vzhledem ke své životní situaci odkázána žít dlouhodobě v podmínkách nestabilního a neodpovídajícího bydlení nejčastěji na mosteckých ubytovnách. Specifikem této skupiny osob je skutečnost, že jde o jedince stižené několika chronickými problémy současně. Typická je dlouhodobá nezaměstnanost, předlužení, různé formy závislostí. Zásadním úkolem při nabízené možnosti sociálního bydlení této cílové skupině by měla být intenzivní práce s jejich aktivizací a zvýšená pozornost věnovaná navazujícím (doplňujícím) sociálním službám v podobě protidluhového poradenství, psychiatrické péče, nabídky zaměstnání v rámci sociálních firem nebo chráněných pracovních míst. Zdroj: Analýza cílových skupin z roku 2017 4.3.5 Cílové skupiny s vysokou a dále s akutní potřebou sociálního bydlení Mezi cílové skupiny s vysokou potřebou sociálního bydlení lze zařadit: rodiny s dětmi, samoživitelky a samoživitele, osoby přežívající venku, oběti domácího násilí. Stránka 28 z 39

Z výše uvedených kategorií lze stanovit jako skupinu s akutní potřebou sociálního bydlení především rodiny s dětmi a samoživitelky a samoživitele. Při výběru jednotlivých vhodných rodin a jednotlivců je nutná úzká spolupráce se sociálními pracovníky, kteří s cílovou skupinou dlouhodobě pracují. 4.4 Sociální bydlení v Mostě-spolupráce s pronajímateli bytového fondu Jak již bylo v lokální koncepci zmíněno, město Most má nedostatek nesegregovaných bytů v obecním vlastnictví, respektive disponuje větším počtem bytových jednotek pouze v sociálně vyloučené lokalitě, a to na sídlišti Chanov. V rámci koncepce jsou vedena jednání s majiteli bytového fondu v Mostě, např. MOSTECKÁ BYTOVÁ a.s., SBD Krušnohor, se zástupci realitních kanceláří, soukromými vlastníky bytových jednotek i poskytovateli sociálních služeb. Koncem roku 2017 vrcholila jednání s majiteli bytového fondu v Mostě. Garantem lokální koncepce byla rozjednána spolupráce se soukromými vlastníky bytových jednotek a realitními kancelářemi, týkající se několika bytových jednotek v různých místech na území města Mostu. Dne 27. 12. 2017 bylo vyhlášeno Opatření obecné povahy v 6 různých částech města. V těchto lokalitách, při uzavření nového nájemního vztahu po tomto datu, tj. po 27.12.2017 nevzniká nárok nájemci na doplatek na bydlení, jehož příjemcem je většina cílové skupiny projektu sociálního bydlení. Tato skutečnost velmi ovlivnila další jednání s pronajímateli bytů, z nichž cca 90 % bylo rozjednáno právě v zónách, ve kterých bylo s účinností 27. 12. 2017 vyhlášeno Opatření obecné povahy. Velmi intenzivní prací projektového týmu SB byla během měsíců leden březen 2018 smluvně dohodnuta spolupráce především se soukromými majiteli bytových jednotek, konkrétně se jednalo o 11 bytových jednotek určených k účelům sociálního bydlení, z nichž 10 se nachází mimo vyhlášenou zónu Opatření obecné povahy s nárokem výplaty doplatku na bydlení pro cílové skupiny projektu SB. 4.5 Zajištění financování sociálního bydlení v Mostě Stránka 29 z 39

Vzhledem ke skutečnosti, že se cílová skupina projektu Sociálního bydlení nachází nachází v bytové i v hmotné nouzi, je nereálné, zajistit vlastní prostředky na složení jistoty (dříve kauce) u pronajímaných sociálních bytů. S ohledem na uvedené bylo domluveno, že vše bude řešeno ve spolupráci s Úřadem práce v Mostě formou poskytnutí MOP (mimořádná okamžitá pomoc) ve výši max. 2násobku nájemného. Již proběhla jednání se zástupci Úřadu práce v Mostě s pozitivním výsledkem. Výše sociálního nájemného v Mostě se bude pohybovat pod hranicí obvyklé ceny nájemného, které je uveřejněno níže. Z výsledků zveřejněné Analýzy vlastnické struktury bytů a prostorové segregace zpracované v červnu 2017 jsou v Mostě ceny obvyklé dle výměry bytové jednotky následující: u malých bytů s výměrou 20-40 m2 podlahové plochy je obvyklé nájemné 84 Kč/m2 podlahové plochy bytové jednotky/měsíc, u středních bytů s výměrou 40-70 m2 podlahové plochy je obvyklé nájemné 67 Kč/m2 podlahové plochy bytové jednotky/měsíc, u velkých bytů s výměrou nad 70 m2 podlahové plochy je obvyklé nájemné 60 Kč/m2 podlahové plochy bytové jednotky/měsíc. Průměrná výše nájemného v sociálních bytech v Mostě je k 30. 6. 2018 cca 56 Kč za 1 m 2 podlahové plochy. Z celkového počtu 12 zabydlených bytových jednotek k 1.9.2018 není u 9 požadováno složení jistoty (dříve kauce), u zbývajících 3 bytových jednotek je kauce majitelem sice požadována, ale ve všech případech byla dohodnuta úhrada formou několika splátek. 4.6 Prevence ztráty bydlení Cílem v oblasti prevence ztráty bydlení je vytvoření funkčního systému prevence ztráty sociálního bydlení v Mostě u jednotlivců a domácností, podpora sociální integrace obyvatel, ohrožených sociálním vyloučením a podpora osob, které jsou zatíženy existencí dluhů, a to: prostřednictvím pravidelného detekování nově vznikajících dluhů a systémem včasné intervence dochází ke snížení míry zadlužování osob, Stránka 30 z 39

průběžně dochází k zamezení dalšího prohlubování situace v bytové a hmotné nouzi, dochází ke stabilizaci osob v bytové a hmotné nouzi a prostřednictvím udržení si sociálního bydlení bude následně docházet ke zvýšení uplatnitelnosti na trhu práce postupně dochází ke snižování chudoby, zajištění stability bydlení, v rámci pilotního Projektu SB bude zajištěna intenzivní spolupráce s 20 klienty (domácnostmi), u kterých je již poskytována podpora a pomoc sociálního pracovníka spojená s užíváním sociálního bytu, vztahů se sousedy, dobrého občanského soužití, dodržování povinností, vyplývajících z nájemního vztahu. 5. Strategická část 5.1 Strategické cíle CÍL č. 5.1.1 OPATŘENÍ č. 5.1.1 POPIS OPATŘENÍ: Realizace systému sociálního bydlení Nastavení pravidel pro přidělování sociálních bytů přidělování sociálních bytů nájemcům se řídí dle platné Metodiky hodnocení bytové nouze a vyhodnocování úspěšnosti sociálního bydlení a dále dle Metodiky sociální práce v oblasti bydlení. V průběhu měsíce prosince 2017 proběhlo první umisťování osob do sociálních bytů v Mostě. Klienti, kteří byli do projektu SB vybráni Pracovní skupinou projektu, která je složena z těchto zástupců: Garant, Sociální pracovník projektu, Referentka bytové politiky odboru sociálních věcí Magistrátu města Mostu, Zástupce Úřadu práce České republiky, kontaktního pracoviště Most, Pronajímatel bytové jednotky byli vyzváni k: Stránka 31 z 39

a) podpisu Dohody o výkonu sociální práce a vstupu do projektu SB s garancí sociální práce a zprostředkování bytu v Mostě, a b) podpisu Nájemní smlouvy s pronajímatelem bytu, která je revidována AK SmM. Pronajímatel zároveň musí mít předem podepsané Memorandum o spolupráci se SmM. AKTIVITY VEDOUCÍ K NAPLNĚNÍ OPATŘENÍ: - podepsané Dohody o výkonu sociální práce a vstupu do projektu SB s garancí sociální práce a zprostředkování bytu v Mostě - podepsané Nájemní smlouvy mezi pronajímatelem sociálního bytu a klientem sociálního bydlení INDIKÁTOR: kdy - jednání pracovní skupiny projektu jednání proběhne v okamžiku, se bude obsazovat volná bytová jednotka klienty sociálního bydlení - počet obsazených sociálních bytů (v roce 2018 min. 10 bytů) - počet vyplněných žádostí v systému sociálního bydlení v Mostě s garancí sociální práce a zprostředkování bytu v Mostě (v roce 2018 minimálně 50 vyplněných žádostí) - počet vyplněných bodových kritérií žadatelů o účast v systému sociálního bydlení v Mostě s garancí sociální práce a zprostředkování bytu v Mostě (v roce 2018 minimálně 50 vyplněných žádostí) CÍL č. 5.1.2 Nastavení pravidel metodik v systému sociálního bydlení OPATŘENÍ č. 5.1.2 POPIS OPATŘENÍ: Zpracování metodik nastavení pravidel v systému sociálního bydlení v Mostě v oblasti bytové nouze, sociální práce a oblasti spolupráce lokálních aktérů sociálního bydlení AKTIVITY VEDOUCÍ K NAPLNĚNÍ OPATŘENÍ: - Metodika hodnocení bytové nouze a vyhodnocování úspěšnosti Stránka 32 z 39

sociálního bydlení - Metodika sociální práce v oblasti bydlení - Metodika spolupráce lokálních aktérů sociálního bydlení INDIKÁTOR: - Metodika hodnocení bytové nouze a vyhodnocování úspěšnosti sociálního bydlení (termín zpracování: listopad 2017) - Metodika sociální práce v oblasti bydlení (termín zpracování: listopad 2018) - Metodika spolupráce lokálních aktérů sociálního bydlení (termín zpracování: listopad 2018) CÍL č. 5.1.3 OPATŘENÍ č. 5.1.3 POPIS OPATŘENÍ: Zajištění bytového fondu pro účely sociálního bydlení Doporučení pro zvýšení kapacity bytového fondu určeného pro účely sociálního bydlení Celkový počet osob v bytové nouzi dle typologie ETHOS v Mostě je cca 4 150. K 1.9.2018 je obsazeno 12 bytových jednotek určených pro účely sociálního bydlení cílovou skupinou klientů projektu. Většina bytových jednotek je ve vlastnictví soukromých osob. Počet žadatelů o sociální bydlení v Mostě již přesáhl 50 osob a neustále se zvyšuje. Lze konstatovat, že současný počet 12 obsazených bytových jednotek určených pro účely sociálního bydlení, které jsou v Mostě obsazeny je počet nedostatečný, vzhledem k mnohonásobně vyššímu počtu osob, které se v Mostě v bytové nouzi v současné době nacházejí a dále ke zvyšujícímu se počtu žadatelů, které jsou v bytové nouzi a splňují podmínky vstupu do projektu sociálního bydlení v Mostě. V průběhu let 2018 2019 bude průběžně vyhodnocována úspěšnost sociálního bydlení u jednotlivých zabydlených cílových skupin vč. pravděpodobného návratu do přirozeného prostředí. AKTIVITY VEDOUCÍ K NAPLNĚNÍ OPATŘENÍ: - doporučení vedení města Mostu k možnému rozšíření bytového fondu SmM o minimálně 10 bytových jednotek, které by se nacházely v nesegregovaných lokalitách města Most. Lze spolufinancovat např. v rámci výzvy Evropského fondu pro Stránka 33 z 39

regionální rozvoj Integrovaného regionálního operačního Evropského fondu pro regionální rozvoj Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), - doporučení provedení revize v oblasti majetku budov, které by mohly být využity pro účely sociálního bydlení v Mostě, - doporučení možného rozšíření počtu bytových jednotek ve 3 objektech Domů s pečovatelskou službou určených pro sociální bydlení ze stávajících 3 bytových jednotek na 6 bytových jednotek, - rozšíření spolupráce se soukromými majiteli bytových jednotek v Mostě INDIKÁTOR: Mostě - zvýšení počtu bytových jednotek určených pro sociální bydlení v na 30 bytových jednotek nejpozději do 31. 12. 2020. CÍL č. 5.1.4 Spolupráce lokálních aktérů sociálního bydlení OPATŘENÍ č. 5.1.4 POPIS OPATŘENÍ: Nastavení spolupráce lokálních aktérů sociálního bydlení včasná detekce osob, které jsou v hmotné nebo bytové nouzi a poskytování včasné oborné pomoci jednotlivcům i domácnostem, které se v této nouzi nacházejí. Fungování lokální koncepce se v praxi neobejde bez toho, aby do její tvorby a aktualizace nebyla začleněna řada spolupracujících subjektů. Jedná se především o odbory Magistrátu města Mostu (především odbor sociálních věcí a odbor městského majetku), dále majitele bytového fondu (např. MOSTECKÁ BYTOVÁ, a.s., bytová družstva, realitní kanceláře, ale i soukromé vlastníky bytových jednotek), samosprávné jednotky a společenství vlastníků, poskytovatele sociálních služeb, popř. dalších subjekty. LK SB Most bude také provázána a bude v souladu s interními dokumenty statutárního města Most, především s ID_PRmM_026 Pravidla upravující postup při řešení bytové problematiky. Spolupráce lokálních aktérů sociálního bydlení bude řešena v samostatné Metodice spolupráce lokálních aktérů sociálního bydlení. Stránka 34 z 39

AKTIVITY VEDOUCÍ K NAPLNĚNÍ OPATŘENÍ: - u poskytovatelů sociálních služeb a dalších neziskových organizací včasná detekce cílové skupiny sociálního bydlení v Mostě a to u terénních, pobytových, ale i u ambulantních služeb, - intenzivní spolupráce se soukromými pronajímateli bytových jednotek, kteří jsou klíčovými aktéry systému sociálního bydlení (průběžná komunikace a osobní schůzky s pronajímateli, jednání o znění nájemních smluv, dále o výši nájemného, kontrola včasných plateb nájemného), - spolupráce s Úřadem práce ČR a jednotlivými odděleními (konzultace při vyplňování žádostí o dávky, dále při vyplňování dokumentů, které jsou cílovou skupinou nutné doložit, podpora klienta při podání a zajištění podkladů pro vyřízení sociálních dávek, konzultace nároků na jednotlivé dávky, účast kontaktního pracovníka úřadu práce jako člena pracovník skupiny pro výběr žadatele pro vstup do projektu sociálního bydlení v Mostě. INDIKÁTOR: 1 x za rok kulatý stůl pro lokální aktéry sociálního bydlení v Mostě. Svolání pracovní skupiny projektu SB, při výběru klienta, který vstoupí do projektu SB. Počet podepsaných Memorand o spolupráci mezi SmM a pronajímateli bytových jednotek. Počet podepsaných Nájemních smluv mezi pronajímatelem a klientem projektu SB. Pravidelná jednání pronajímatelů a členů projektového týmu. CÍL č. 5.1.5 OPATŘENÍ č. 5.1.5 POPIS OPATŘENÍ: Informační kampaň Prevence ztráty bydlení prostřednictvím informování a vzdělávání veřejnosti informační kampaň v oblasti sociálního bydlení, která bude směřována především k cílové skupině sociálního bydlení, k lokálním aktérům sociálního bydlení a široké veřejnosti AKTIVITY VEDOUCÍ K NAPLNĚNÍ OPATŘENÍ: - tisk informačních letáků určených pro cílovou skupinu sociálního bydlení a veřejnost - tisk informační brožury určené pro lokální aktéry sociálního bydlení Stránka 35 z 39

- pravidelné tiskové zprávy v místním periodiku Mostecké listy - reportáž do série video návodů pro občany města Mostu INDIKÁTOR: 1 x za rok informace o sociálním bydlení na velkoplošné obrazovce 1 x za rok kulatý stůl pro lokální aktéry sociálního bydlení v Mostě 5.2 Evaluace (vč. hodnocení úspěšnosti) V rámci aktivity projektu bude formou nákupu služby u externího dodavatele vyhotovena evaluační studie rozdělená na část: procesní (s cílem zhodnotit nastavení procesu realizace a implementace aktivit v návaznosti na legislativu a strategické dokumenty), výsledkovou (s cílem zhodnotit dosažené výsledky a krátkodobé dopady). Evaluační aktivity a zpracování studie budou probíhat i během projektu a cílem bude doporučení průběžné evaluace implementovat již v průběhu tohoto dlouhodobého projektu. Do průběžné evaluace budou zapojeni i vlastníci bytů a další partneři. Výstupem bude evaluační studie, složená ze 2 zpráv průběžných průběžná evaluační zpráva č. 1 za rok 2017, průběžná evaluační zpráva č. 2 za rok 2018 a závěrečné evaluační zprávy č. 3 (průběžná evaluační zprava za rok 2019 a celkové vyhodnocení projektu). Hodnocení úspěšnosti jednotlivých domácností zařazených do sociálního bydlení bude prováděno v souladu s Metodikou hodnocení bytové nouze a vyhodnocení úspěšnosti sociálního bydlení. K 30. 6. 2018 se již průběžně vyhodnocuje úspěšnost sociálního bydlení v Mostě podle: a) Jednotné metodiky monitorování a hodnocení místních systémů sociálního bydlení, b) druhotných monitorovacích podkladů. ad a) pro účely vyhodnocování úspěšnosti sociálního bydlení v Mostě se využívají níže uvedené tabulky a dotazníky: TABULKA MONITORINGU, DOTAZNÍK PRO EVALUACI DOPADŮ PROGRAMŮ ŘEŠENÍ BYTOVÉ NOUZE (vyplňuje se max. 3 měsíce po nastěhování), DOTAZNÍK PRO EVALUACI DOPADŮ PROGRAMŮ ŘEŠENÍ BYTOVÉ NOUZE (dotazník je určen pro zástupce domácnosti po 12 měsících po nastěhování), Stránka 36 z 39

DOTAZNÍK PRO EVALUACI DOPADŮ PROGRAMŮ ŘEŠENÍ BYTOVÉ NOUZE NA DĚTI (dotazník je určen pro vyhodnocení dopadů sociálního bydlení na děti po 12 měsících po nastěhování), DOTAZNÍK PRO UŽIVATELE PODPŮRNÝCH NÁSTROJŮ (dotazník je určen zájemcům o vstup do projektu, se kterými pracuje SP, ale nebyl jim zprostředkování sociální byt). Další nástroje, využívané k vyhodnocování úspěšnosti sociálního bydlení v Mostě budou dle jednotné metodiky zpracovány a vyplněny na konci projektu: MĚŘENÍ ZMĚNY UDRŽITELNOSTI LOKÁLNÍHO SYSTÉMU SOCIÁLNÍHO BYDLENÍ PO UKONČENÍ PODPORY POSKYTOVANÉ MPSV V RÁMCI PROJEKTU SOCIÁLNÍHO BYDLENÍ V MOSTĚ, PŘÍPADOVÁ STUDIE PRO POPIS A KVALITATIVNÍ ZHODNOCENÍ VYTVOŘENÉ A PILOTNĚ OTESTOVANÉ POLITIKY SOCIÁLNÍHO BYDLENÍ V MOSTĚ, Dále bude na konci projektu zpracováno 7 charakteristik lokálního systému sociálního bydlení v Mostě, ve kterých se vyplňují výzkumné nástroje (tabulky vše je podrobně uvedeno v Metodice hodnocení bytové nouze a vyhodnocování úspěšnosti sociálního bydlení ). ad b) pro účely vyhodnocování úspěšnosti sociálního bydlení v Mostě se využívají níže uvedené druhotné monitorovací podklady: STANDARDIZOVANÝ ZÁZNAM SOCIÁLNÍHO PRACOVNÍKA INDIVIDUÁLNÍ PLÁN PODPORY MONITOROVACÍ LIST PODPOŘENÉ OSOBY 6. Seznam zkratek AK SmM ČSÚ ETHOS GARANT IROP Jednotná metodika - Advokátní kancelář statutárního města Most - Český statistický úřad - Evropská typologie bezdomovství - Garant - Integrovaný regionální operační program - Jednotná metodika monitorování a hodnocení místních systémů sociálního bydlení Stránka 37 z 39

LK SB MOP MMR MPSV NO Projekt SB RmM SmM SB SBD Krušnohor SLDB - lokální koncepce sociálního bydlení - mimořádná okamžitá pomoc - Ministerstvo pro místní rozvoj - Ministerstvo práce a sociálních věcí - nezisková organizace - projekt sociálního bydlení - Rada města Mostu - Statutární město Most - sociální bydlení - Stavební bytové družstvo Krušnohor - sčítání lidu, domů a bytů 7. Seznam použitých zdrojů Analýza vlastnické struktury bytů a prostorové segregace, Mgr. Michal Tomčík, Vysoká škola finanční a správní a.s., 2017 http://www.mesto-most.cz/analyzy/d-29134 Analýza cílových skupin, Mgr. Michal Tomčík, Vysoká škola finanční a správní a.s., 2017, http://www.mesto-most.cz/analyzy/d-29134 [online]. Dostupné z: http://strategický plán rozvoje města Mostu do roku 2020 [online]. Dostupné z: http://komplexní program integrace sociálně vyloučených a sociálním vyloučením ohrožených obyvatel města Mostu do společnosti reg. č. CZ.1.04/3.2.00/55.00005 [online]. Dostupné z: http://strategický plán Sociálního začleňování Statutárního města Mostu na období 2017-2019 [online]. Dostupné z: http://koncepce sociálního bydlení České republiky 2015 2025 [online]. Dostupné z: http://www.ksrdciklic.cz/adrdm.htm Metodika hodnocení bytové nouze a vyhodnocování úspěšnosti sociálního bydlení, Ing. Petr Pešout odbor sociálních věcí, 2017 Jednotná metodika monitorování a hodnocení místních systémů sociálního bydlení, Alice Gojová, Kateřina Glumbíková, Petr Kučera, Vít Lesák, Štěpán Ripka, 2018 Stránka 38 z 39

Stránka 39 z 39