Vyjádření. k žádosti o vydání integrovaného povolení společnosti VÁPENKA VITOŠOV s.r.o.

Vyjádření k žádosti o vydání integrovaného povolení společnosti VÁPENKA VITOŠOV s.r.o. V Praze, 06.03.2006

Zadavatel: Krajský úřad Olomouckého kraje Odbor životního prostředí a zemědělství Jeremenkova 40a, 779 11 Olomouc IČ: 60 60 94 60 Kontakt: posta@kr-olomoucky.cz Zpracovatel: CENIA, česká informační agentura životního prostředí Úsek pro agenturní činnosti Kodaňská 10, 100 10 Praha 10 IČ: 45 24 91 30 Kontakt: info@cenia.cz, 267 225 232 Č.j.: 3896/CEN/06 Schválil: RNDr. Jan Prášek, ředitel úseku pro agenturní činnosti Kontroloval: Ing. Milena Drašťáková Vypracoval: Ing. Slávka Šepeľová Archivní výtisk č. 1 CENIA, česká informační agentura životního prostředí, 2006 2

Obsah 1 Předmět vyjádření... 4 1.1 Identifikační údaje provozovatele zařízení... 4 1.2 Popis zařízení a přímo spojených činností... 4 2 Stanovisko k žádosti... 12 3 Návrh závazných podmínek provozu podle 13 odst. 4 zákona č. 76/2002 Sb... 13 3.1 Emisní limity, opatření na ochranu ovzduší, vody a proti hluku a související monitoring... 13 3.2 Opatření k vyloučení rizik možného znečišťování životního prostředí a ohrožování zdraví člověka pocházejících ze zařízení po ukončení jeho činnosti... 20 3.3 Podmínky pro nakládání s odpady... 21 3.4 Podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka, zvířat a ochranu životního prostředí... 23 3.5 Podmínky pro hospodárné využívání surovin a energie... 23 3.6 Opatření pro předcházení haváriím... 24 3.7 Opatření pro provoz týkající se situací odlišných od podmínek běžného provozu, při kterých může vzniknout nebezpečí ohrožení životního prostředí nebo zdraví člověka... 24 3.8 Způsob monitorování emisí a přenosů, případně technických opatření (metodika měření, frekvence, vedení záznamů)... 25 3.9 Opatření k minimalizaci dálkového přemisťování znečištění a k zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku... 27 3.10 Postup vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení... 27 3.11 Další zvláštní podmínky ochrany zdraví člověka a životního prostředí s ohledem na místní podmínky životního prostředí a technickou charakteristiku zařízení... 28 3.12 Ostatní podmínky... 28 4 Vypořádání se stanovisky a připomínkami účastníků řízení... 29 5 Porovnání s nejlepšími dostupnými technikami (BAT)... 35 5.1 Dokumenty použité k porovnání zařízení s BAT... 35 5.2 Porovnání podle referenčního dokumentu BREF... 35 5.3 Souhrnné porovnání s BAT... 35 6 Odůvodnění stanoviska k žádosti... 42 7 Seznam zkratek... 43 8 Seznam legislativy... 44 3

1 Předmět vyjádření 1.1 Identifikační údaje provozovatele zařízení Název zařízení Provozovatel zařízení Zařízení na výrobu vápna VÁPENKA VITOŠOV s.r.o. Hrabová - Vitošov 54 789 71 Leština IČ 45 19 69 40 Kategorie dle přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb. Umístění zařízení 3.1. Zařízení na výrobu cementového slínku v rotačních pecích o výrobní kapacitě větší než 500 t denně nebo na výrobu vápna v rotačních pecích o výrobní kapacitě větší než 50 t denně nebo v jiných pecích o výrobní kapacitě větší než 50 t denně. kraj: Olomoucký obec: Hrabová katastrální území: Hrabová u Dubicka parcelní čísla: 121/2-8, 122, 133, 134, 137, 148, 161, 168, 190, 256-274, 276-286, 288, 289, 291, 305-309, 313-315, 321-324, 326, 327, 334, 337, 360/2, 361, 364/1, 395-400, 402/2, 419, 432/1/3, 433, 451/1/2, 492/1-31, 510/5, 513, 515, 544/1, 550, 551, 552/1/4, 804/14, 806/5/7, 1046/1-9, 1062, 1085/2, 1085/4, 1087/2, 1147, 1148, 1166-1172, 852. obec: Lesnice katastrální území: Lesnice parcelní čísla: 223-226, 115/2/6/11-18/20/24-30. obec: Leština katastrální území: Leština u Zábřeha parcelní čísla: 450/1-5/12/14, 1301, 1302. obec: Rájec katastrální území: Rájec u Zábřeha parcelní čísla: 917/1, 1362,1363. obec: Zábřeh katastrální území: Zábřeh na Moravě parcelní čísla: 3328/6, 3837/3/7, 3954, 3956/2, 3955, 3956/1/3, 3957. 1.2 Popis zařízení a přímo spojených činností Společnost VÁPENKA VITOŠOV s.r.o. je s projektovanou kapacitou provozů 1 140 t/den (tj. 2 x 270 t/den, 1 x 600 t/den) producentem vápence (kusového a mletého), vápna (páleného a hašeného) a vápenných produktů (suchých maltových a omítkových směsí). Je výrobcem stavebního materiálu, surovin k odsiřovacím procesům v tepelných elektrárnách a teplárnách, a dále surovin pro potravinářský, hutní, chemický průmysl a produktů pro ČOV. Výpal vápna probíhá ve třech šachtových souproudých regenerativních pecích typu Maerz č. 1, č. 2 a č. 3. Jako palivo se používá zemní plyn, lehký topný oleje nebo kapalné nízkosírné palivo na bázi užitých minerálních olejů (tzv. ostatní olej). 4

Základními kroky při zpracováni vápence a při výrobě vápna a vápenných produktů jsou těžba v dobývacím prostoru (vrtné práce, odstřel suroviny, těžba vápence a jeho doprava na úpravnu - není součástí IP), doprava vápenců a úprava vápencové suroviny (drcení vápence na požadovanou zrnitost, třídění vápence a následní doprava vápence na volné úložiště), mletí vápenců (mletí kusového vápence na velmi jemně mleté vápence dle požadavků zákazníků nebo použití kusového vápence k výrobě tzv. vápencové krupice, která přechází do výroby SOMS jako vsázka), výpal vápna v pecích Maerz (pálením vápence příslušné kusovitosti se vyrábí kusové vápno různé kvality dle účelu použití), úprava vápna (drcení, třídění, briketování a mletí), výroba hašeného vápna, výroba sorbentu VAPECARB (smíchání vápenného hydrátu a aktivního uhlí v příslušném poměru), výroba SOMS (vápencové drtě se zpracovávají sušením, drcením a tříděním na vápencové frakce, které určují příslušné receptury SOMS v plně automatizovaném provozu s přidáváním pojiv, tak aby bylo dosaženo požadovaných vlastností produktu Salith, to jsou zdící malty, jádrové omítky, jednovrstvé omítky, štukové omítky, betony a postřiky, samonivelační hmoty, lepící tmely, spárovací hmoty, sanační omítky, Salitherm - kontaktní zateplovací systém) a expedice produktů. a) Technické a technologické jednotky podle přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb. Šachtová regenerativní pec na výpal vápna typu Maerz č. 1 - souproudá tříšachtová regenerativní pec Maerz s vnitřním souproudým spalováním je vytápěná zemním plynem, alternativně lehkým topným olejem nebo kapalným nízkosírným palivem na bázi užitých minerálních olejů (tzv. ostatní oleje), s maximální spotřebou 1 250 m 3 /h plynu nebo 1 050 kg/h oleje. Spotřeba vzduchu je 28 000 m 3 /h, pálící teplota je 1 050-1 280 C, množství vzdušniny na odlučovače je 48 000 m 3 /h, teplota spalin je 45-100 C. Výduchy z jednotlivých šachet (3 ks) jsou svedeny přes komínovou klapku společným izolovaným potrubím do objektu odprašování pecí. Výpal vápna se provádí na peci následujícím způsobem: zpracovávaná surovina (vápenec) je cyklicky zavážen do šachet pece. Šachty jsou vytápěny pomocí topného systému a při teplotě nad 900 C se uvolňuje CO 2. Šachtová pec pálí vápenec v souproudu a odcházející plyny předehřívají vsázku (vápenec) v protiproudu. Tento postup je zajištěn tak, že jedna šachta je vytápěna palivem a druhá šachta je vyhřívána kouřovými plyny. V předem nastavených intervalech (např. každých 15 min.) se pálení přepínána další šachtu. Tato přestavba trvá asi 60 s. Tento pálící režim je řízen řídícím systémem, který řídí automatizovaný průběh provozu pece, odprašování, zavážení pece surovinou, odtah, třídění a drcení vápna. Pro dokonalé vyhoření paliva se pec provozuje s přebytkem vzduchu 10-25 %. Vzduch je zde jako pálící, chladící a profukovací. Výsledný produkt z pece je kusové pálené vápno (cca 1 000 t/den) a vápenovápencové odprašky (cca 3 t/den), které jsou zachycovány v hadicových filtrech ZEOS. Šachtová pec Maerz je možné běžně provozovat pouze s odprašovacím zařízením. Pro sledování bezpečného chodu odprašovacího zařízení je za filtry pecí nainstalováno kontinuální měření úletu TZL. Obdobně jsou provozovány tříšachtové pece, při čemž jedna šachta pracuje v souproudu a obě ostatní pracují v protiproudu. Tříšachtová pec se vyznačuje výkonnosti. Postup pálení je u tříšachtových pecí stejný jako u pece dvoušachtové,. Projektovaná kapacita šachtové regenerativní pece typu Maerz č. 1 je 270 t vápna za den. Šachtová regenerativní pec na výpal vápna typu Maerz č. 2 - souproudá tříšachtová regenerativní pec Maerz s vnitřním souproudým spalováním je vytápěná lehkým topným olejem nebo kapalným nízkosírným palivem na bázi užitých minerálních olejů (tzv. ostatní oleje) s maximální spotřebou 1 050 kg/h. Spotřeba vzduchu je 28 000 m 3 /h, pálící teplota 5

je 1 050-1 280 C, množství vzdušniny na odlučovače je 48 000 m 3 /h, teplota spalin je 45-100 C. Výduchy z jednotlivých šachet (3 ks) jsou svedeny přes komínovou klapku společným izolovaným potrubím do objektu odprašování pecí. Technologický proces výroby vápna je popsán v části Šachtová regenerativní pec na výpal vápna typu Maerz č. 1. Projektovaná kapacita šachtové regenerativní pece typu Maerz č. 2 je 270 t vápna za den. Šachtová regenerativní pec na výpal vápna typu Maerz č. 3 - souproudá dvoušachtová regenerativní pec Maerz je vytápěná zemním plynem, případně lehkým topným olejem, s maximální spotřebou plynu 2 800 m 3 /h (olejem 2 300 kg/h). Spotřeba vzduchu je 55 000 m 3 /h, pálící teplota je 1 050-1 280 C, množství vzdušniny na odlučovače 90 000 m 3 /h, teplota spalin je 130-155 C. Výduchy z obou šachet jsou svedeny přes komínovou klapku společným izolovaným potrubím do objektu odprašování pecí. Technologický proces výroby vápna je popsán v bodu Šachtová regenerativní pec na výpal vápna typu Maerz č. 1. Projektovaná kapacita šachtové regenerativní pece typu Maerz č. 3 je 600 t vápna za den. b) Technické a technologické jednotky mimo rámec přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb. Čistírna splaškových odpadních vod (stará kanalizační čistírna - biologický filtr) - je určena k mechanickému a biologickému čištění odpadních vod splaškového charakteru ze sociálního zařízení správní budovy. Mechanické čištění splaškových odpadních vod probíhá v sedimentační nádrži. Splašky zbavené usaditelných látek jsou odváděny do čerpací jímky, kde je osazeno kalové čerpadlo, čerpající v intervalech dle zaplnění jímky splašky na další stupeň čištění, tj. nízko zatížený biologický filtr s náplní kameniva. Odtok z biologického filtru je napojen na kanalizaci, ústící do povrchových vod vodního toku Loučský potok (Vitošovský potok, Vitošovský náhon). Vybírání kalu je jednou ročně. Do roku 2007 by měl tento systém být nahrazen novým systémem čištění splaškových odpadních vod. Projektovaná kapacita čistírny splaškových odpadních vod (stará kanalizační čistírna - biologický filtr) je 10 296 m 3 splaškových odpadních vod za rok. Čistírna splaškových odpadních vod Biofluid DNK-E20 (stará) - je určena k čištění odpadních vod splaškového charakteru ze sociálních zařízení zaměstnanců a není na ní sveden žádný jiný druh odpadních vod. Čistírnu tvoří nádrž vyrobená z lehčeného polypropylenu. Technologické přepážky rozdělují nádrž na usazovací prostor, prostor biologického reaktoru a dosazovací prostor. Biologický reaktor tvoří aktivační prostor, v jehož horní části je umístěn hřídel s biodisky a pohonnou jednotkou. Čistírna je opatřena recirkulačním korečkovým zařízením a přepadovým odtokovým žlabem. Proces čištění vychází z aerobního procesu, kde organické látky jsou odstraňovány činností mikroorganismů za přítomnosti vzdušného kyslíku. Splašková odpadní voda natéká vtokovou rourou do usazovacího prostoru, kde dojde k mechanickému předčištění (oddělení hrubých nečistot). Čištěná splašková odpadní voda pokračuje do prostoru biologického reaktoru, kde dochází k vlastnímu čištění biologickou filtrací na biodiscích umístěných na rotačním biokontaktoru. Otáčením biokontaktoru dochází k čerpání čištěné spalškové odpadní vody na jednu stranu biokontaktoru, voda je nucena projít kanálem do spodní části biologického reaktoru a druhým kanálem se opět vrací k biokontaktoru. Vzniklé proudění unáší kousky biomasy a aktivovaný kal a probíhá zde další čistící proces aktivovanou kulturou ve vznosu. Voda, která přitéká do čistírny po náležitém 6

zdržení a průchodem všemi čistícími procesy proniká komunikačním otvorem do dosazovacího prostoru, stoupá vzhůru, přepadává přes hranu odtokového žlabu a odtokovou rourou opouští čistírnu, kal z vyčištěné vody klesá dolů dosazovacím prostorem a je ve spodní části strháván prouděním v kanálech biologického reaktoru. Tím je zajištěno automatické odkalování dosazovacího prostoru. Odstraňováním přebytečného kalu z prostoru biologického reaktoru je zajištěno korečkem umístěným na biokontaktoru, kterým je kal přeléván do usazovacího prostoru, kde se spolu s primárním kalem usazuje. Z kalového prostoru se kal odčerpává jednou až dvakrát ročně fekálním vozem a likvidují se odvozem na MěČOV do Zábřehu. Do roku 2007 by měl tento systém být nahrazen novým systémem čištění splaškových odpadních vod. Projektovaná kapacita čistírny splaškových odpadních vod Biofluid DNK-E20 (stará) je 686,4 m 3 splaškových odpadních vod za rok. Čistírna splaškových odpadních vod Biocleaner BC 8 (stará) - je určena pro biologickou likvidaci splaškových odpadních vod ze sociálního zařízení vrátnice a obchodního oddělení. Čištění splaškových odpadních vod probíhá v plastové nádrží na biologickém principu, který je aktivován pomocí tzv. jednobublinkové aerace (bioreaktor). Proces čištění probíhá autoregulačně v jedné nádrži bez nutnosti zasahování obsluhy do jeho provozu. Biologický reaktor automaticky reaguje na změny průtoku a koncentrace znečištění splaškových odpadních vod v průběhu dne. Vybudovanými platovými vestavbami je vytvořen prostor aktivační (nitrifikační, denitrifikační) a sedimentační (dosazovací). Mechanické předčištění odpadní vody je zajištěno provzdušňovacím česlicovým košem, který je umístěn na přítokovém potrubí v prostoru denitrifikace. Denitrifikační část tvoří prostor oddělený plastovými přepážkami od prostoru aktivace. Dosazovací část tvoří plastový půlkužel, umístěný v aktivaci. Součástí dosazovací nádrže je lapač plovoucích nečistot a norná stěna před odtokem. Pomocí hydraulicko-pneumatického čerpadla je vytvořen hydraulický systém nucené recirkulace biomasy v nádrži. Udržování směsi ve vznosu jako i dodávka potřebného množství kyslíku pro proces čištění je zabezpečeno pneumaticky, vháněním vzduchu do technologického procesu přes provzdušňovací elementy jednobublinné aerace. Proces čištění je navrhovaný jako nízko zatížená aktivace s úplnou aerobní stabilizací kalu. Odčerpaný přebytečný kal z procesu čištění je biologicky aerobně stabilizovaný, dobře manipulovatelný, nepodléhá dalším rozkladným procesům, které by způsobovaly senzorické závady. Je ho možné přímo aplikovat v zemědělské výrobě. Odkalování, tj. odčerpání (cca polovina objemu ČOV), je prováděno pravidelně v průběhu roku při dosažení koncentrace aktivovaného kalu větší než 6 kg/m 3. Do roku 2007 by měl tento systém být nahrazen novým systémem čištění splaškových odpadních vod. Projektovaná kapacita čistírny splaškových odpadních vod Biocleaner BC 8 (stará) je 408,8 m 3 splaškových odpadních vod za rok. Čistírna odpadních splaškových vod (nová) - jedná se o podzemní liniovou stavbu vodohospodářského charakteru (kanalizace a čistírna odpadních splaškových vod). Biologická čistírna splaškových odpadních vod se skládá z akumulační (sedimentační) jímky a čistírenské linky sestávající z aktivační části a jemnobublinnou aerací a s vestavěnou dosazovací nádrží. ČOV je řešena jako monoblok podzemních nádrží částečně zastropených PZD deskami a z části posuvným polykarbonátovým krytem. Podzemní část je tvořena plastovými obetonovanými jímkami. Nová ČOV bude schopna čistit splaškové odpadní vody z celé kanalizační sítě. 7

Od roku 2007 nahradí stávající systém čištění splaškových odpadních vod. Technická charakteristika: Půdorysný rozměr objektu ČOV je 9,26 x 3,00 m. Akumulační jímka - užitný objem je 30 m 3, rozměr je 2,4 x 5,16 x 3,08 m. Projektovaná kapacita čistírny splaškových odpadních vod (nová) bude 10 308 m 3 splaškových odpadních vod za rok. Plynová kotelna I - slouží pro výrobu tepla (páry) pro vytápění výrobních a sociálních budov areálu společnosti v topném období a pro technologické účely (předehřev topného média v zásobnících topného oleje určeného pro pece a na čištění hořáků), a dále pro ohřev teplé vody v sociálních zařízeních. Jedná se o parní kotle plamencové, žárotrubné konstrukce pro výrobu syté páry. Kotel č. 1 a kotel č. 2 jsou napojeny na jeden společný komín a nesmí být provozovány současně. Hořáky jsou vybaveny automatikou umožňující plynovou regulaci výkonu podle výstupního tlaku od 0,4 do 0,6 MPa. Zařízení na úpravu vody pro parní kotelnu sestává z automatické dekarbonizační stanice a dávkovacího bloku. Za účelem dodržení hodnot napájecí a kotelní vody se přidávaná voda změkčuje ve dvojici filtrů naplněných katexem. Předepsanou alkalizaci a doměkčení vody umožňuje dávkovací blok dávkováním fosforečnanu sodného, případně hydroxidu sodného a chemické odplynění vody dávkováním siřičitanu sodného. Technická charakteristika: Středotlaký parní kotel č. 1 (BK4,0 T/h - T80) o jmenovitém množství vyrobené páry 4 t/h, (jmenovité hodnoty: tlak páry - 0,6 MPa a teplota páry - 174 C) a o výkonu hořáku 600-2 607 kw. Kotel č. 1 spaluje 310 m 3 zemní plynu za hodinu. Středotlaký parní kotel č. 2 (BK2,5 T/h - T80) o jmenovitém množství vyrobené páry 2,5 t/h, (jmenovité hodnoty: tlak páry - 0,6 MPa a teplota páry - 174 C) a o výkonu hořáku 450-2 550 kw. Kotel č. 2 spaluje 190 m 3 zemní plynu za hodinu. Plynová kotelna II - šest kotlů Therm Duo 50 spalující zemní plyn pro výrobu tepla pro administrativní budovu. Kotle jsou svedeny po dvou do tři samostatných izolovaných kouřovodu napojených na tři samostatná komínová tělesa v jednom komínu. Projektovaný jmenovitý výkon kotlů je 6 x 45 kw (0,27 MW). Čerpací stanice PHM (motorová nafta) - slouží ke skladování a čerpání pohonných hmot. Čerpací stanice nafty je tvořena jednou podzemní ocelovou nádrží o objemu 24 m 3 vybavenou plastickou fólií a mezivrstvou. Stáčecí plocha je vybavena záchytným kanálem, který vede do záchytné jímky. Palivo je stáčeno do nádrže přes ocelovou stáčecí šachtu, uloženou na betonovém základě, ocelovým potrubím samospádem přes síťový filtr. K čerpání slouží výdejní stojan, který je uložen na betonové ploše. Přednádraží čerpací stanice nafty je tvořena dvěmi podzemními ocelovými nádržemi o objemu 2 x 50 m 3, z nichž jedna je vybavená plastickou fólií a druhá je zakonzervována a nepoužívá se. Stáčecí plocha je vybavená záchytným kanálem. K čerpání slouží jeden výdejní stojan, který je uložen na betonové ploše. 8

c) Přímo spojené činnosti Úpravna vápenců - slouží pro přípravu suroviny pro výpal vápna a pro mletí vápenců. Úpravna vápenců zahrnuje procesy: I o stupeň - drcení (kuželový drtič s kapacitou 500 t/h), praní (komorová pračka, mimo období mrazu se používá bubnová pračka o kapacitě 250 t/h), třídění (vibrační třídič s kapacitou 450 t/h), II o stupeň - drcení (čelisťový drtič), a třídění (třídič 2 x 250 t/h). Doprava upraveného vápence (podle frakcí třídění) pásovou dopravou na úložiště (v žádosti o vydání IP uvedena skládka ). Sušení a mletí vápence - pro mletí vápenců se používá jednokomorový mlýn s jednostranným obvodovým pohonem (motor - 6 kv, výkon - 630 kw, kapacita 30 t/h), nuceným olejovým mazáním ložisek, převodovky ozubení věnce a pastorku a vodním chlazením oleje. K vysoušení vápence při mletí je u mlýna instalována spalovací komora ASK s vlastní spalovací komorou (podtlaková komora s min. podtlakem 80 kpa) a s plnoautomatickým hořákem na zemní plyn. Mletí a třídění vápna - výroba mletého vápna z kusového páleného vápna z pecí Maerz. Mlýnice vápna (kapacita 42 t/h) sestává z válcového mlýna POLYCOM. Mletí vápna probíhá mezi dvěma protiběžnými válci, z nichž jeden je pevný a druhý pohyblivý, který pracuje v pneumatickém oběhu se vzduchovým třídičem PRESEP typ LTR 2000. Mleté vápno je uloženo v ocelových zásobníků (6 ks) odkud je vápno expedováno balené a volně ložené. Hydratace - mleté vápno z mlýnice vápna se pneudopravou dopraví do zásobníků na hydrataci. Ze zásobníků se pomocí podavače a šnekového dopravníku dopravuje do hydratační vany (2 ks hydrátorů), kde se vápno míchá s vodou tak, že z vany vychází hašené vápno (vápenný hydrát) o vlhkosti max. do 1 %. Vápenný hydrát se potom přes třídič a kolíkový mlýnek dopraví šneky a elevátory do zásobníků vápenného hydrátu, kde je připraven k expedici. Část výrobku se balí do papírových pytlů (2 ks jednohubicových baliček), část je expedována jako volně ložená. Výroba speciálního sorbentu - dávkování a následné mísení vápenného hydrátu a komponentu na bázi aktivního uhlí za účelem výroby směsného sorbetu s přesně definovanou koncentraci aktivního uhlí. Dané množství vápenného hydrátu se nadávkuje šnekovým dopravníkem ze zásobního sila do mísiče. Stejným způsobem se ze zásobníku šnekovým dopravníkem dávkuje přesné množství aktivního uhlí. V mísícím zařízení se obě složky míchají po určenou dobu. Nakonec se výrobek plní do papírových pytlů nebo big - bagů a expeduje se. Výroba SOMS - sestává z přípravy, dávkování a následného mísení komponentů za účelem výroby suchých maltových a omítkových směsí. Celý provoz maltárny (dávkování surovin ze zásobníků přes automatické váhy, skluzy do míchače - klasické mechanické míchání) je řízen počítačem. Materiál dále pokračuje do sila nebo do zásobníků na pytlování. Výrobek je expedován v papírových pytlích, zásobnících (expediční sila a cisternách). Skladování, manipulace a doprava - surovin, paliv, pomocných materiálů a výrobků, popř. meziproduktů. Expedice - expedice výrobků ze závodu automobilovou (volně ložené v cisternách a balený na kamionech) nebo železniční (volně ložené: kusové, briketované, mleté) dopravou. Expedici si zajišťují především odběratelé. Rozvod zemního plynu - přívod zemního plynu pro hlavní odběr závodu je z vysokotlakého plynovodu 2 MPa DN 100 z jižní strany areálu závodu. Hlavní regulační stanice DN 100/DN 300 (dále jen RS ) je dvouřadá (označení 10 000/2/1-440) redukuje tlak plynu ze 2 MPa na 450 kpa. Výkon hlavní regulační stanice je 4 000-10 000 m 3 /h. Plynovodní 9

potrubí z hlavní RS je vedeno po závodě nadzemním vedením třemi větvemi. Hlavní větev pro technologický odběr pecí MAERZ je vedena po potrubních mostech a přes dílnu. Tlaková úroveň 0,45 MPa pro pece již dále není redukována, u pecí je pouze regulace množství plynu pro hořáky. Druhá samostatná trasa z hlavní RS přivádí zemní plyn pro kotelnu a mlýnici. Z této větve je u mostu odbočka, která pokračuje dál k provozu SOMS (Salith). Všechny tři odběry jsou před vstupem do objektů regulovány z 0,45 MPa na 20 kpa. Třetí větev je z hlavní RS vedena pro administrativní budovu a ubytovnu. Rozvod elektrické energie - celá soustava slouží k zásobování elektrickou energií vlastního závodu. Přívod elektrické energie je dvěma linkami volného venkovního vedení z rozvodny Ráječek. V současné době je první linka L88 využívána jako hlavní a linka L91 slouží jako záložní. Vlastní soustava začíná na izolátorech vstupní VN rozvodny 22 kv. Trafostanice je vybavena dvěma transformátory 22/6,3 kv, každý o zdánlivém výkonu 10 MVA, z nichž jeden transformátor slouží jako 100 % záloha. Rozvod po celém závodě je proveden kabely 6,3 kv (100 MVA). Některé podružné rozvodny jsou navíc ještě mezi sebou propojeny, aby bylo možno využít v případě potřeby napájení z více stran. Kontrola kvality - ke kontrole kvality vstupních surovin a hotových výrobků slouží laboratoře. Zkušební laboratoř vápna je umístěna v přízemí administrativní budovy. Provozní laboratoř SOMS je umístěna v budově výroby SOMS. Vzorky jsou odebírány dle plánů zkoušek a plánu vzorkování. Laboratoře (osvědčení o akreditaci) provádí chemické rozbory i stanovení fyzikálních a mechanických vlastností vzorků. Omezování emisí do ovzduší - emise jsou eliminovány instalací: o textilního filtru s regenerací (odlučovač č. 001) pro záchyt tuhých emisí z drtírny a třídírny, o textilní filtr s regenerací (odlučovač č. 002) pro záchyt tuhých emisí z mlýnice vápence (spalovací komora a mlýn), o textilní filtr s regenerací (odlučovač č. 003) pro záchyt tuhých emisí z dopravní cesty, z baličky mletých vápenců a z Premill-u, o textilní filtr s regenerací (odlučovač č. 004) pro záchyt tuhých emisí z třídění krupice, o textilní filtr s regenerací (odlučovač č. 005) pro záchyt tuhých emisí ze šachtové pece Maerz č. 1, o textilní filtr s regenerací (odlučovač č. 006) pro záchyt tuhých emisí ze šachtová pece Maerz č. 2, o textilní filtr s regenerací (odlučovač č. 007 a 008) pro záchyt tuhých emisí ze šachtové pece Maerz č. 3, o textilní filtr s regenerací (odlučovač č. 009) pro záchyt tuhých emisí z dopravní cesty linky 15, o textilní filtr s regenerací (odlučovač č. 010) pro záchyt tuhých emisí z dopravní cesty linky 16, o textilní filtr s regenerací (odlučovač č. 011) pro záchyt tuhých emisí z baliček vápna a hydrátu a z dopravní cesty baliček, o textilní filtr s regenerací (odlučovač č. 012 a 013) pro záchyt tuhých emisí z mlýnice vápna, o textilní filtr s regenerací (odlučovač č. 014) pro záchyt tuhých emisí ze sušárny kameniva (SOMS), o textilní filtr s regenerací (odlučovač č. 015) pro záchyt tuhých emisí z vibračního třídiče (SOMS) a z vibračního třídič FL-MD, 10

o textilní filtr s regenerací (odlučovač č. 016) pro záchyt tuhých emisí z dopravních cest a z větrného třídiče (SOMS), o textilní filtr s regenerací (odlučovač č. 017) pro záchyt tuhých emisí z baličky a z přísady (SOMS), a dále z baličky Haver 4L BOV (NEC), o textilní filtr s regenerací (odlučovač č. 018) pro záchyt tuhých emisí z nakládky autocisteren (SOMS) a z hubice Möllers, o textilní filtr s regenerací (odlučovač č. 01) pro záchyt tuhých emisí ze zásobníků mletých vápenců (3 zásobníky), o textilní filtr s regenerací (odlučovač č. 020) pro záchyt tuhých emisí ze zásobníka baličky hydrátu a vápna o textilní filtr s regenerací (odlučovač č. 021) pro záchyt tuhých emisí ze zásobníků mletého vápna (5 zásobníků). Ve společnosti probíhá II. etapa Rozšíření technologie SOMS (viz Stavební povolení MěÚ Zábřeh, SÚ, č.j. Výst. 850/330/04/Ju, ze dne 14.05.2004). Na ústním jednání o žádosti provozovatel doplní informace ohledně odlučovacích zařízení, které budou instalovány jako koncová zařízení na ocelových silech. Nakládání s produkovanými odpady - třídění, shromažďování, zajištění bezpečného využití, anebo předání odpadů externím oprávněným osobám. Nakládání s odpadními vodami - odpadní vody z vlastního technologického procesu vápenka neprodukuje. Odpadní vody z vápenky jsou pouze splaškové (popis technologie je uveden v kap. 1.2 b) vyjádření) Monitoring - monitorování, resp. měření množství znečišťujících látek. 11

2 Stanovisko k žádosti Na základě Vašeho požadavku, č.j. KUOK/36034/05/OŽPZ/140, ze dne 15.12.2005, jsme posoudili žádost o vydání IP společnosti VÁPENKA VITOŠOV s.r.o. Doporučujeme vydat IP za níže navržených závazných podmínek provozu zařízení. 12

3 Návrh závazných podmínek provozu podle 13 odst. 4 zákona č. 76/2002 Sb. Níže navrhované závazné podmínky pro provoz zařízení vycházejí z: požadavků 13 odst. 4 zákona č. 76/2002 Sb., požadavků ostatní související legislativy, jejíž seznam je uveden v kapitole 8 vyjádření, údajů obsažených v předložené žádosti o vydání integrovaného povolení, včetně příloh, připomínek účastníků řízení a příslušných správních úřadů, referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách v cementářském a vápenickém průmyslu (12/2001), referenčního dokumentu o obecných principech monitorování (07/2003). Není-li uvedeno jinak, platí termín plnění navržených podmínek provozu od data nabytí právní moci integrovaného povolení. 3.1 Emisní limity, opatření na ochranu ovzduší, vody a proti hluku a související monitoring 3.1.1 Ovzduší a) Dodržovat navržené emisní limity u zvláště velkého zdroje znečišťování ovzduší dle tabulky 1. Tabulka 1 Emisní zdroje a navržený závazný emisní limit Emisní zdroj (technologický) Látka nebo ukazatel Zákonný emisní limit Parametr BAT dle kap. 2.3.3 Návrh závazného limitu Šachtové pece Maerz č. 1 (zdroj č. 105) č. 2 (zdroj č. 106) č. 3 (zdroj č. 107) (ZVZZO) TZL (1) 50 mg/m 3 30-200 mg/m 3 limit platný zákonný emisní v době měření NO x (1) 1 500 mg/m 3 < 300 mg/m 3 1 000 mg/m 3 SO 2 (1) nestanoveno < 300 mg/m 3 nestanoveno (1) dle bodu 3.1 přílohy č. 1 nařízení vlády č. 353/2002 Sb., v platném znění Pro výše uvedené emisní limity platí vztažné podmínky C, koncentrace příslušné látky v odpadním plynu za obvyklých provozních podmínek. NO x jako NO 2. Parametry BAT v BREF jsou uvedeny pro bíle pálené vápno a pro měkce a tvrdě pálený dolomit. Ve společnosti VÁPENKA VITOŠOV s.r.o. se vyrábí tvrdě pálené bíle vápno, pro které v BREF nejsou zohledněny emise do ovzduší. Z tohoto důvodu je emisní limit NO x navržen mírnější než je doporučeno parametrem BAT, ale nižší než legislativní. Navržené emisní limity vychází z kap. 8.1 a 13.1 žádosti o vydání IP, a dále z Vyjádření KÚ OK, OŽPZ Ochrana ovzduší, č.j. KUOK 2- IPPC/2006, ze dne 23.01.2006. 13

b) Dodržovat navržené emisní limity u zvláště velkého zdroje znečišťování ovzduší při spalování kapalných nízkosírných paliv na bázi užitých minerálních olejů (tzv. ostatní oleje) dle tabulky 2. Tabulka 2 Emisní zdroje a navržený závazný emisní limit Emisní zdroj (technologický) Šachtové pece MAERZ č. 1 (zdroj č. 105) č. 2 (zdroj č. 106) (ZVZZO) Látka nebo ukazatel Zákonný emisní limit TZL (1) 50 mg/m 3 NO x (1) 1 500 mg/m 3 SO 2 (1) nestanoveno Cd (2) 0,1 mg/m 3 Ni (2) 0,5 mg/m 3 Cr + Cu + V (2) 0,5 mg/m 3 Pb (2) 1,0 mg/m 3 PCDD+PCDF (2) 0,1 ng TE/m 3 Plynné sloučeniny chlóru jako HCl (2) 30,0 mg/m 3 Plynné sloučeniny fluoru jako HF (2) 2,0 mg/m 3 (1) dle bodu 3.1 přílohy č. 1 nařízení vlády č. 353/2002 Sb., v platném znění (2) dle bodu 1 přílohy č. 6 nařízení vlády č. 354/2002 Sb., v platném znění Návrh závazného limitu zákonný emisní limit platný v době měření Pro výše uvedené emisní limity TZL, NO x a SO 2 platí vztažné podmínky C, koncentrace příslušné látky v odpadním plynu za obvyklých provozních podmínek. NO x jako NO 2. Pro výše uvedené emisní limity těžkých kovů, HCl, HF a (PCDD+PCDF) platí vztažné podmínky A, příslušné látky v suchém plynu za normálních podmínek s referenčním obsahem kyslíku 10 %. Navržené emisní limity vychází z kap. 8.1 a 13.1 žádosti o vydání IP, z Rozhodnutí KÚ OK, OŽPZ, č.j. KUOK/7206/04/OŽPZ/397, ze dne 27.10.2004, z Rozhodnutí KÚ OK, OŽPZ, č.j. KUOK/29366/05/OŽPZ/397, ze dne 07.11.2005 a z Vyjádření KÚ OK, OŽPZ - Ochrana ovzduší, č.j. KUOK 2-IPPC/2006, ze dne 23.01.2006. V zařízení se jako palivo využívá ostatní olej (spalitelní kapalný odpad), u kterého výrobce garantuje výhřevnost paliva je min. 40 MJ/kg, obsah síry je max. 1 hmot. %, obsah chloru je max. 0,1 hmot. % a obsah PCB je max. 1 ppm. Z tohoto důvodu upozorňujeme na 1 odst. 2 písm. c) nařízení vlády č. 354/2002 Sb. Nařízení vlády č. 354/2002 Sb. se nevztahuje na zařízení, kde jsou spalovány a spoluspalovány pouze spalitelné kapalné odpady, které mají výhřevnost nejméně 30 MJ/kg a celkový obsah polychlorovaných aromatických uhlovodíků nebo jejich derivátů, zejména polychlorovaných bifenylů (PCB) nebo pentachlorfenolu (PCP) nejvýše 10 mg/kg, jejichž spalováním nemohou vznikat jiné nebo vetší emise znečišťujících látek, než jaké vznikají ze spalování plynového oleje. 14

c) Dodržovat navržené emisní limity u středního zdroje znečišťování ovzduší dle tabulky 3. Tabulka 3 Emisní zdroje a navržené závazné emisní limity Emisní zdroj (technologický) Oběhová mlýnice vápence se spalovací komorou (zdroj č. 102) Látka nebo ukazatel Zákonný emisní limit (mg/m 3 ) 15 Hmotnostní tok (kg/h) TZL (1) 50 nestanoveno NO x (2) 500 > 10 SOMS - sušárna CO (2) 800 > 5 kameniva (zdroj č. 111) (SZZO) SO (2) 2 2 500 > 20 (1) dle bodu 3.1 přílohy č. 1 nařízení vlády č. 353/2002 Sb., v platném znění (2) dle bodu 1. přílohy č. 4 vyhlášky č. 356/2002 Sb., v platném znění Návrh závazného limitu zákonný emisní limit platný v době měření Pro výše uvedené emisní limity TZL platí vztažné podmínky C, koncentrace příslušné látky v odpadním plynu za obvyklých provozních podmínek. Pro výše uvedené emisní limity NO x, CO a SO 2 platí vztažné podmínky B, koncentrace příslušné látky ve vlhkém plynu za normálních stavových podmínek. NO x jako NO 2. Ve spalovací komoře a v sušárně probíhá přímý procesní ohřev. Z tohoto důvodu byly navržené obecné emisní limity. Od měření stanoveného emisního limitu SO 2 lze upustit dle 5 odst. 2 nařízení vlády č. 353/2002 Sb. d) Dodržovat navržené emisní limity u středního zdroje znečišťování ovzduší dle tabulky 4. Tabulka 4 Emisní zdroje a navržené závazné emisní limity Emisní zdroj (technologický) Úprava a expedice vápence, doprava a expedice vápna, mlýnice vápna, SOMS, zásobníky (SZZO) Měrná výrobní emise TL celé vápenky, včetně skladování a manipulace se surovinami a výrobky Látka nebo ukazatel Zákonný emisní limit Parametr BAT dle kap. 2.3.3.3 Návrh závazného limitu TZL (1) 50 mg/m 3 20-50 mg/m 3 50 mg/m 3 jiné (1) (2) 1,5 kg/t neuvedeno 1,5 kg/t (1) dle bodu 3.1 přílohy č. 1 nařízení vlády č. 353/2002 Sb., v platném znění (2) zjištěná jako roční průměr v kg na 1 t vyrobeného vápna Pro výše uvedené emisní limity platí vztažné podmínky C, koncentrace příslušné látky v odpadním plynu za obvyklých provozních podmínek. Upřesnění technologických emisních zdrojů: Úprava a expedice vápence: drtírna a třídírna (č. zdroje 101); dopravní cesty, balička mletých vápenců a Premill (č. zdroje 103); třídění krupice (č. zdroje 104).

Doprava a expedice vápna: dopravní cesty linky 15 a dopravní cesty linky 16 (č. zdroje 108); balička vápna a hydrátu a dopravní cesty baliček (č. zdroje 109). Mlýnice vápna: oběhový mlýn a dopravní cesty (č. zdroje 110). SOMS: vibrační třídič (SOMS) a vibrační třídič FL-MD (č. zdroje 112); dopravní cesty a větrný třídič (č. zdroje 113); balička Haver 4L BOV (NEC), balička a přísady (č. zdroje 114); nakládka autocisteren a hubice Möllers (č. zdroje 115). Zásobníky: 3 ks zásobníků mletých vápenců (č. zdroje 117); zásobník baličky hydrátu a vápna (č. zdroje 118); 5 ks zásobníků mletého vápna (č. zdroje 119). Navržené emisní limity vychází z kap. 8.1 a 13.1 žádosti o vydání IP a z Vyjádření KÚ OK, OŽPZ - Ochrana ovzduší, č.j. KUOK 2-IPPC/2006, ze dne 23.01.2006. e) Dodržovat navržené emisní limity u středních stacionárních spalovacích zdrojů znečišťování ovzduší dle tabulky 5. Tabulka 5 Emisní zdroje a navržené závazné emisní limity Emisní zdroj (spalovací) Plynová kotelna I: Kotel č. 1 (zdroj č. 001) Kotel č. 2 (zdroj č. 002) Plynová kotelna II: 6 kotlů (zdroj č. 003) (SZZO) Látka nebo ukazatel NO x (1) Zákonný emisní limit (mg/m 3 ) 200 CO (1) 100 Návrh závazného limitu zákonný emisní limit platný v době měření SO 2 (1) 35 viz poznámka (1) dle bodu 1.1.4 přílohy č. 4 nařízení vlády č. 352/2002 Sb., v platném znění Pro výše uvedené emisní limity platí vztažné podmínky A, koncentrace příslušné látky v suchém plynu za normálních podmínek (101,325 kpa, 293,15 K), s referenčním obsahem kyslíku 3 %. NO x jako NO 2. Měření SO 2 se na základě 9 odst. 6 nařízení vlády č. 352/2002 Sb., v platném znění, neprovádí. Navržené emisní limity vychází z kap. 8.1 žádosti o vydání IP a z Vyjádření KÚ OK, OŽPZ - Ochrana ovzduší, č.j. KUOK 2- IPPC/2006, ze dne 23.01.2006. f) Dodržovat navržené emisní limity u středního zdroje znečišťování ovzduší dle tabulky 6. Tabulka 6 Emisní zdroje a navržené závazné emisní limity (1) (2) Emisní zdroj (ostatní) Čerpací stanice motorové nafty (SZZO) Látka nebo ukazatel Zákonný emisní limit Hmotnostní tok VOC 150 mg/m 3 (1) > 3 kg/h Pachové látky 50 OUER/m 3 (1) (2) - Návrh závazného limitu zákonný emisní limit platný v době měření dle bodu 4.9 přílohy č. 1 nařízení vlády č. 353/2002 Sb., v platném znění, a dle bodu 6.42 přílohy č. 1 a bodu 2 přílohy č. 2 vyhlášky č. 356/2002 Sb., v platném znění Pokud je zdroj umístěn v obydlených částech intravilánů obcí nebo jejich ochranných pásmech (do 2 km od nejbližšího místa na hranici intravilánu obce), nesmí překročit koncentrace pachových látek na výduchu ze stacionárního zdroje 50 OUER/m 3. 16

VOC jsou těkavé organické látky, parafíny s výjimkou metanu (počet uhlíků v molekule 11 a nižší). Navržené emisní limity vychází z Vyjádření KÚ OK, OŽPZ - Ochrana ovzduší, č.j. KUOK 2- IPPC/2006, ze dne 23.01.2006. Pro ČOV typu AČB E180 - ATYP (nová) nejsou navržený emisní limity pro pachové látky z důvodu kapacity zařízení (< 500 EO). 3.1.2 Voda V rámci řízení o vydání IP budou nahrazována dle 48 zákona č. 76/2002 Sb., v platném znění, povolení k: odběru podzemní vody z vrtů V1, V2, HV1 a HV2 za účelem zásobování společnosti pitnou vodou, pro sociální a technologické účely (hydratace, výroba páry) (Rozhodnutí OkÚ Šumperk, RŽP, č.j. Voda 536/R-147/97-Di-231/2, ze dne 23.05.1997), odběru podzemní vody z vrtu HV 101 pro technologické účely (úpravna vápenců - drtírna, pračka) (Rozhodnutí OkÚ Šumperk, RŽP, č.j. Voda 536/R-147/97-Di-231/2, ze dne 23.05.1997), odběru podzemní vody z vrtu V 38 A pro technologické účely (úpravna vápenců - drtírna, pračka) (Rozhodnutí OkÚ Šumperk, RŽP, č.j. Voda 536/R-147/97-Di-231/2, ze dne 23.05.1997), odběru podzemní vody z vrtů S1 a S3 pro technologické (čištění pálících kanálů) a hasební účely (Rozhodnutí OkÚ Šumperk, RŽP, č.j. Voda 536/R-147/97-Di-231/2, ze dne 23.05.1997), odběr vyčeřené technologické vody z odkaliště pro technologické účely (úpravna vápenců - praní) a hasební účely (Rozhodnutí OkÚ Šumperk, RŽP, č.j. Voda 536/R-147/97-Di -231/2, ze dne 23.05.1997), odběru podzemní vody z průzkumného vrtu HV 301 za účelem čerpacích pokusů z HGR č. 161 a jejích následné vypouštění do povrchových vod vodního toku Loučský potok (Vitošovský potok, Vitošovský náhon) (Rozhodnutí MěÚ Zábřeh, OŽP, č.j. Voda 2256/R-150/2004-Hz-231/2, ze dne 27.10.2004), odběru podzemní vody z průzkumného vrtu HV 302 za účelem čerpacích pokusů z HGR č. 161 a jejích následné vypouštění do povrchových vod vodního toku Loučský potok (Vitošovský potok, Vitošovský náhon) (Rozhodnutí MěÚ Zábřeh, OŽP, č.j. Voda 2256/R-150/2004-Hz-231/2, ze dne 27.10.2004), odběru podzemní vody z průzkumného vrtu HV 303 za účelem čerpacích pokusů z HGR č. 161 a jejích následné vypouštění do povrchových vod vodního toku Loučský potok (Vitošovský potok, Vitošovský náhon) (Rozhodnutí MěÚ Zábřeh, OŽP, č.j. Voda 2256/R-150/2004-Hz-231/2, ze dne 27.10.2004), vypouštění splaškových odpadních vod z aktivační ČOV typu AČB E180 - ATYP (nová) do povrchových vod vodního toku Loučský potok (Vitošovský potok, Vitošovský náhon) (Rozhodnutí MěÚ Zábřeh, OŽP, č.j. Voda 1703/R-62/2005-Ju-231/2, ze dne 13.06.2005), vypouštění odpadních vod (ochrana před úkapy ropných látek z nákladních automobilů na zpevněnou plochu nákladky a dešťové vody zahnané větrem na plochu pod přístřeškem) z odlučovače ropných látek (typ SOR-II-2-JSK) do bezejmenné vodoteče (Kolaudační rozhodnutí OkÚ Šumperk, RŽP, č.j. Voda 3156/R-447/2002-Hz-231/2, ze dne 06.12.2002). 17

V rámci řízení o vydání IP nebudou nahrazována povolení k vypouštění splaškových odpadních vod (sociálních zařízení správní budovy) z ČOV - biologický filtr do povrchových vod vodním toku Loučský potok (Vitošovský potok, Vitošovský náhon) (Rozhodnutí OkÚ Šumperk, OVLHZ, č.j. 3465/R-201/80-Ko-TO, ze dne 07.11.1980), vypouštění splaškových odpadních vod (sociálních zařízení zaměstnanců - SOMS) z ČOV typu BIOFLUID DNK-E20 do povrchových vod vodním toku Loučský potok (Vitošovský potok, Vitošovský náhon) (Rozhodnutí OkÚ Šumperk, RŽP, č.j. Voda 1625/R-218/97-Pu-231/2, ze dne 21.07.1997) a vypouštění splaškových odpadních vod (sociálních zařízení vrátnice a obchodního oddělení) z ČOV typu BIOCLEANER BC 8 do povrchových vod vodním toku Loučský potok (Vitošovský potok, Vitošovský náhon) (Rozhodnutí OkÚ Šumperk, RŽP, č.j. Voda 2734/R-357/99-El-231/2, ze dne 16.09.1999), z důvodu zaústění splaškových odpadních vod ze zmíněných ČOV do nové kanalizace k dalšímu dočištění na aktivační ČOV typu AČB E180 - ATYP (nová). a) Dodržovat limity pro odběr podzemních vod uvedené v tabulce 7. Tabulka 7 Limity pro odběr podzemních vod Zdroj odběru Odběr podzemní vody z vrtů V1, V2, HV1 a HV2 (na pozemcích p.č. 492/14, 492/28, 492/15 a 492/19, v katastrálním území Hrabová u Dubicka) v hydrologickém pořadí povodí č. 4-10-02-052. Odběr podzemní vody z vrtu HV 101 (na pozemcích p.č. 492/7, v katastrálním území Hrabová u Dubicka) v hydrologickém pořadí povodí č. 4-10-02-052. Odběr podzemní vody z vrtu V 38 A (na pozemcích p.č. 492/7, v katastrálním území Hrabová u Dubicka) v hydrologickém pořadí povodí č. 4-10-02-052. Odběr podzemní vody z vrtů S1 a S2 (na pozemcích p.č. 1148, v katastrálním území Hrabová u Dubicka) v hydrologickém pořadí povodí č. 4-10-02-052. Množství maximální - 1,85 l/s roční - 50 000 m 3 /rok denní - max. 431 m 3 /den roční - 100 000 m 3 /rok denní - max. 70 m 3 /den roční - 16 240 m 3 /rok (tj. max. 235 dní v roce) denní - max. 431 m 3 /den roční - 100 000 m 3 /rok (tj. max. 235 dní v roce) Doporučujeme doplnit množství odebírané podzemní vody o průměrnou hodnotu v l/s. Navržené limity vychází z Rozhodnutí OkÚ Šumperk, RŽP, č.j. Voda 536/R-147/97-Di-231/2, ze dne 23.05.1997. 18

b) Dodržovat limity pro čerpání podzemních vod za účelem čerpacích pokusů z HGR č. 161 uvedené v tabulce 8. Tabulka 8 Limity pro čerpání podzemních vod Zdroj odběru Odběr podzemní vody z průzkumného vrtu HV 301 (na pozemku p. č. 450/5, v katastrálním území Leština u Zábřeha) v hydrologickém pořadí povodí 4-10-02-052, a její následné vypouštění do povrchových vod vodního toku Loučský potok (Vitošovský potok, Vitošovský náhon) v hydrologickém pořadí povodí 4-10-02-052 a v říčním km 2,9. Odběr podzemní vody z průzkumného vrtu HV 302 (na pozemku p. č. 137, v katastrálním území Hrabová u Dubicka) v hydrologickém pořadí povodí 4-10-02-052, a její následné vypouštění do povrchových vod vodního toku Loučský potok (Vitošovský potok, Vitošovský náhon) v hydrologickém pořadí povodí 4-10-02-052 a v říčním km 2,0. Odběr podzemní vody z průzkumného vrtu HV 303, (na pozemku p. č. 1046/5, v katastrálním území Hrabová u Dubicka) v hydrologickém pořadí povodí 4-10-02-052, a její následné vypouštění do povrchových vod vodního toku Loučský potok (Vitošovský potok, Vitošovský náhon) v hydrologickém pořadí povodí 4-10-02-052 a v říčním km 8,9. Množství maximální - 5,0 l/s čerpání - 21 dnů v roce maximálním - 10,0 l/s čerpání - 21 dnů v roce maximálním - 12,0 l/s čerpání - 21 dnů v roce K provádění čerpacího pokusu při hydrogeologickém průzkumu vydatnosti vodního zdroje podzemních vod je vydáno povolení bez ohledu na jakost podzemních vod (Rozhodnutí MěÚ Zábřeh, OŽP, č.j. Voda 2256/R-150/2004-Hz-231/2, ze dne 27.10.2004). c) Dodržovat limity pro vypouštění splaškových odpadních vod z aktivační ČOV typu AČB E180 - ATYP (nová) do povrchových vod vodního toku Loučský potok (Vitošovský potok, Vitošovský náhon) v hydrologickém pořadí povodí č. 4-01-02-052 a v říčním km 2,275 uvedené v tabulce 9. Tabulka 9 Emisní limity pro vypouštění odpadních vod z areálu závodu Množství průměrné - 0,33 l/s Emisní limit Ukazatel p (mg/l) m (mg/l) t/rok maximální - 2,14 l/s BSK 5 30 60 0,64248 denní - max. 36,7 m 3 /den měsíční - max. 1 137,7 m 3 /měs. CHSK Cr 120 170 1,82036 roční - 10 308 m 3 /rok NL 35 70 0,74956 p je přípustná hodnota koncentrací pro rozbory směsných vzorků vypouštěných odpadních vod a m je nepřekročitelná maximální hodnota. 19

Navržené emisní limity vychází z Rozhodnutí MěÚ Zábřeh, OŽP, č.j. Voda 1703/R-62/2005-Ju-231/2, ze dne 13.06.2005. d) Dodržovat emisní limit u vypouštěných odpadních vod (ochrana před úkapy ropných látek z nákladních automobilů na zpevněnou plochu nákladky a dešťové vody zahnané větrem na plochu pod přístřeškem) z odlučovače ropných látek (typ SOR-II-2-JSK) do bezejmenné vodoteče v ukazateli NEL - 0,5 mg/l. Navržený emisní limit vychází z Kolaudačního rozhodnutí OkÚ Šumperk, RŽP, č.j. Voda 3156/R-447/2002-Hz-231/2, ze dne 06.12.2002. 3.1.3 Hluk, vibrace a neionizující záření a) Hluk 1. Dodržovat nejvyšší přípustné hodnoty hladin akustického tlaku v chráněném venkovním prostoru dle nařízení vlády č. 502/2000 Sb., v platném znění. Z výsledků uvedených v Hlukové studii (08/2005) vyplývá, že stávající stav provozu společnosti VÁPENKA VITOŠOV s.r.o. splňuje platné hygienické limity pro chráněný venkovní prostor a chráněný venkovní prostor staveb (viz příloha č. XIV-01 žádosti o vydání IP). Při modernizacích a opravách zavádět zařízení s přihlédnutím k akustickému výkonu. b) Vibrace Společnost VÁPENKA VITOŠOV s.r.o. neprovozuje zařízení, které by způsobovalo vibrace o hodnotách a frekvencích překračujících povolené limitní hodnoty, které jsou stanoveny z hlediska ochrany lidského zdraví nebo vlivů na stabilitu a trvanlivost okolních stavebních objektů. c) Neionizující záření Stanovení emisního limitu pro neionizující záření není relevantní. V závodě se nenachází zařízení, které by bylo zdrojem neionizujícího záření s dosahem mimo areál. 3.2 Opatření k vyloučení rizik možného znečišťování životního prostředí a ohrožování zdraví člověka pocházejících ze zařízení po ukončení jeho činnosti a) Předložit povolovacímu orgánu Plán postupu sanace zařízení podléhající schválení všemi dotčenými orgány. V termínu do 3 měsíců před uzavřením provozu. b) Plán postupu sanace zařízení musí respektovat následující principy: Využití, případně odstranění, veškerých závadných látek, odpadů a zbytků surovin v souladu s platnou legislativou. Demontáž technologického zařízení, jeho prodej, případně odstranění. Odpojení od veškerých inženýrských sítí a zaslepení přípojek. 20

Asanace budov, vytřídění využitelných odpadů (kovy, dřevo, plasty), využití, případně odstranění, stavebních sutí. Demontáž oplocení a biologická rekultivace pozemku (zatravnění a osázení dřevinami vhodné druhové skladby). Ukončení provozu se nepředpokládá dříve než s vytěžením ložiska. Doba těžby je přímo závislá na vytěženém množství v souvislosti s poptávkou na trhu a postupem těžby. V případě ukončení výroby dojde k sanaci a rekultivaci prostoru závodu a likvidaci technologických zařízení. Souhrnný plán sanace a rekultivace (dříve také Generel rekultivace) představuje koncepční materiál, který vychází z územně plánovací dokumentace a řeší oblast zahlazování důsledků těžební činnosti na povrch v rozsahu komplexní úpravy území a územních struktur s výhledem do konce životnosti ložiska a po jejím ukončení (těžba vápence není součástí řízení o vydání IP). Po skončení životnosti odkaliště bude realizován Plán sanace a rekultivace odkaliště, jehož financování bude zajištěno z fondu, který je již vytvářen podle zákona č. 44/1988 Sb., v platném znění. Po rekultivaci v místě by měla vzniknout menší vodní nádrž a poměrně kvalitní mokřadní biotop, zapadající vhodně do lesního prostředí v okolí. 3.3 Podmínky pro nakládání s odpady a) Vydat souhlas k nakládání (shromažďování a předávání osobě oprávněné) s nebezpečnými odpady podle 16 odst. 3 zákona č. 185/2001 Sb. (úplné znění vyhlášeno pod č. 106/2005 Sb.), v rozsahu dle Seznamu nebezpečných odpadů (viz tabulka 10). Tabulka 10 Seznam nebezpečných odpadů Kat. číslo Název odpadu 05 01 03 Kaly ze dna nádrží na ropné látky 12 01 12 Upotřebené vosky a tuky 13 01 05 Nechlorované emulze 13 01 10 Nechlorované hydraulické minerální oleje 13 01 11 Syntetické hydraulické oleje 13 02 05 Nechlorované minerální motorové, převodové a mazací oleje 13 02 06 Syntetické motorové, převodové a mazací oleje 13 02 08 Jiné motorové, převodové a mazací oleje 13 03 01 Odpadní izolační nebo teplonosné oleje s obsahem PCB 13 03 07 Minerální nechlorované izolační a teplonosné oleje 13 03 08 Syntetické izolační a teplonosné oleje 13 05 01 Pevný podíl z lapáků písku a odlučovačů oleje 13 05 03 Kaly z lapáků nečistot 13 08 02 Jiné emulze 14 06 03 Jiná rozpouštědla a směsi rozpouštědel 15 01 10 Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné 21

15 02 02 Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami. 16 01 07 Olejové filtry 16 01 14 Nemrznoucí kapaliny obsahující nebezpečné látky 16 02 09 Transformátory a kondenzátory obsahující PCB 16 06 01 Olověné akumulátory 16 06 02 Nikl-kadmiové baterie a akumulátory 17 05 03 Zemina a kamení obsahující nebezpečné látky 20 01 21 Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť Vyřazené elektrické a elektronické zařízení obsahující nebezpečné látky neuvedené 20 01 35 pod čísly 20 01 21 a 20 01 23 (1) (1) Nebezpečné součástky z elektrického a elektronického příslušenství mohou zahrnovat akumulátory a baterie uvedené v podskupině 16 06 a označené jako nebezpečné; rtuťové přepínače, sklo z obrazovek a jiné aktivované sklo atd. Navržený seznam nebezpečných odpadů vychází z Rozhodnutí OkÚ Šumperk, RŽP, č.j. EKO 578/S-64/02-Km-249.1, ze dne 21.03.2002, Rozhodnutí MěÚ Zábřeh, OŽP, č.j. ODP /03-Kš, ze dne 05.03.2003 a z Rozhodnutí MěÚ Zábřeh, OŽP, č.j. ODP 272/2004-Hy-R-8/04, ze dne 17.02.2004. Provozovatel bude s odpady nakládat v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb., v platném znění a dle vyhlášky č. 383/2001 Sb., v platném znění. Nebezpečné odpady jsou odděleně shromažďovány a soustřeďovány v označených shromažďovacích prostředcích, splňujících technické požadavky příslušných právních předpisů, tj. místa shromažďování jsou vybavena identifikačními listy. Sběr určených druhů odpadů se provádí do označených odpadových kontejnerů umístěných na vyhrazených místech. Je zajištěno přednostně materiálové využití odpadů před jiným využitím nebo odstraněním. Společnost VÁPENKA VITOŠOV s.r.o. má souhlasné stanovisko ohledně použití nebezpečného odpadu (mazacích olejů) pro výrobu jednoduché trhaviny DAP (Stanovisko MěÚ Zábřeh, OŽP, č.j. ODP 2116/03 Hy - 249, ze dne 01.09.2003). Povinnosti provozovatele je nadále dodržovat podmínky uvedené ve výše uvedeném stanovisku. Odstraňování odpadů z výroby, které nelze jinak využít, je řešeno předáním odpadů externím firmám, které mají oprávnění s těmito odpady nakládat. Provozovatel bude nadále dodržovat povinnosti vyplývající ze Směrnice č. 1/2002 pro nakládání s odpady ve společnosti VÁPENKA VITOŠOV s.r.o., ze Směrnice č. 3/2002 o nakládání s obaly a ze Zásady pro nakládání s jednotlivými druhy nebezpečných odpadů. Tyto dokumenty budou aktualizovány dle platné legislativy a současného stavu nakládání s odpady ve zmíněné společnosti. Hospodaření s odpady se bude řídit Plánem odpadového hospodářství, který byl společnosti VÁPENKA VITOŠOV s.r.o. zpracován. 22