18Cad 130/2008-82 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci žalobce P. D., zastoupeného JUDr. Vladimírem Ježkem, advokátem se sídlem v Ostravě, Dvořáková 26, proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 23.6.2008 číslo x, o plný invalidní důchod, t a k t o : I. Žaloba s e z a m í t á. II. III. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. Česká republika n e m á právo na náhradu nákladů řízení. IV. Odměna advokáta JUDr. Vladimíra Ježka se určuje částkou 5.760,- Kč, která mu proplacena z účtu Krajského soudu v Ostravě do 30-ti dnů od právní moci tohoto rozsudku.
O d ů v o d n ě n í : Rozhodnutím ze dne 23.6.2008 číslo x žalovaná zamítla žalobci žádost o přiznání plného invalidního důchodu podle ust. 56 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb. v platném znění s odůvodněním, že žalobce dopisem ze pokračování -2-18Cad 130/2008 dne 31.8.2005 požádal o započet doby pojištění strávené ve výkonu trestu v době od 3.5.1996 do 2.12.1997, od 29.10.1999 do 30.3.2000 a od 3.5.2003 do 15.1.2004, neboť ve výkonu trestu nebyl pracovně zařazen. Dalšími dopisy ze dne 16.7.2007 a 24.7.2007 požádal žalobce o započet doby pojištění od října 2002 do 1.4.2003, kdy pracoval u firmy K., a.s. K.-H., a doby pobírání nemocenských dávek od listopadu 2003 do 29.4.2004. Dobu zaměstnání u firmy K., a.s. se nepodařilo došetřit; v době od 7.11.2002 do 5.3.2003 byl žalobce veden jako uchazeč o zaměstnání a tato doba mu pro nárok na důchod byla hodnocena. V od 3.5.2003 do 15.1.2004 byl žalobce ve výkonu trestu a rovněž nebyl pracovně zařazen. V době od 26.1.2004 do 24.7.2004 byl veden jako uchazeč o zaměstnání a tato doba mu rovněž byla hodnocena. Z podnětu veřejného ochránce práv ze dne 31.10.2007 žalovaná zahájila šetření ohledně doby pojištění od 1.1.1996 do 30.4.1996 u firmy B. Z., autodoprava a od 30.1.1998 do 29.9.1999 u firmy J. S., a.s., avšak ani jeden z uvedených zaměstnavatelů další dobu pojištění nepotvrdil. Závěrem odůvodnění žalovaná uvedla, že její rozhodnutí ze dne 29.9.2004 zůstává i nadále v platnosti. Proti uvedenému rozhodnutí podal žalobce včasnou žalobu, kterou na výzvu krajského soudu jemu ustanovený právní zástupce opravil a doplnil tak, že nesprávnost napadeného rozhodnutí spatřuje žalobce v tom, že nebyl pojištěn před vznikem plné invalidity, tj. přede dnem 29.7.2004 potřebných 5 let, ale pouze 4 roky a 157 dnů. Žalovaná nezapočítala žalobci dobu 209 dnů od 2.1.1996, kdy byl zaměstnán u firmy B. Z., autodoprava O., kde žalobce navázal v tento den pracovní poměr na dobu neurčitou, který nebyl žádným zákonným způsobem ukončen. Dne 30.4.1996 provedla policie v sídle firmy razii, při které zadržela majitele firmy B. Z., jakožto podezřelého z nezákonné činnosti a zabavila všechny listinné důkazy, včetně pracovní smluv se zaměstnanci. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že žalobce byl posudkem Okresní správy sociálního zabezpečení v Karviné ze dne 11.8.2004 uznán plně invalidním s datem vzniku této plné invalidity dne 29.7.2004. V době od 29.7.1994 do 28.7.2004 žalobce získal pouze 4 roky a 157 dnů pojištění, a proto žalovaná rozhodnutím ze dne 29.9.2004 žalobcovu žádost o přiznání plného invalidního důchodu zamítla. Rovněž byla také zamítnuta žalobcova žádost o odstranění tvrdosti zákona. Rovněž i další šetření doby pojištění provedené žalovanou neprokázalo žádnou dobu pojištění, kterou by bylo možno dodatečně započítat a posoudit pro nárok na plný
invalidní důchod. Pro případ, že v řízení nebudou prokázány další skutečnosti navrhovala žalovaná zamítnutí žaloby jako nedůvodné. Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované ze dne 23.6.2008 číslo x, připojeným dávkovým spisem žalobce, výslechem žalobce a svědků A.J., B. Z., K. G., L. S., V. T., R. B. a J. Z., zprávou Okresní správy sociálního zabezpečení v Karviné ze dne 14.4.2009, zprávou Policie ČR, Krajského ředitelství Policie Moravskoslezského kraje ze dne 31.12.2009 a ze dne 20.4.2010 a poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících ze shora uvedených listinných důkazů vzal v daném případě krajský soud za prokázány tyto skutečnosti: pokračování -3-18Cad 130/2008 - z dávkového spisu žalobce, že uplatnil žádost o přiznání plného invalidního důchodu dne 30.6.2004. Podle záznamu o jednání posudkového lékaře pověřeného vypracováním posudku pro OSSZ v Karviné dne 11.8.2004 byl žalobce uznán plně invalidním od 29.7.2004. Z osobního listu důchodového pojištění je dále zjistitelné, že žalobce před vznikem plné invalidity v rozhodném období od 29.7.1994 do 28.7.2004 získal 4 roky a 157 dní pojištění. Rozhodnutím ze dne 29.9.2004 žalovaná proto zamítla žádost o plný invalidní důchod žalobci pro nesplnění podmínek ust. 40 zák. č. 155/1995 Sb. v platném znění. Toto rozhodnutí dle dodejky převzal žalobce osobně dne 8.10.2004. Dávkový spis obsahuje dále přípisy žalobce o dodatečný zápočet dob pojištění, o nichž žalovaná rozhodla pak napadeným rozhodnutím ze dne 23.6.2008; - z výpovědi žalobce, jakožto účastníka řízení, že datum uznání plné invalidity nezpochybňuje a pokud jde o zaměstnání u firmy B. Z., pracoval tam od 2.1.1996 do 30.4.1996, kdy v této firmě byla provedena policejní razie. Pracoval u této firmy jako řidič nákladního auta a jezdíval pravidelně do Litvínova a Papíren v Opavě. V té době pracoval u firmy i R. B., jako závozník druhého řidiče; - svědeckou výpovědí A. J., že je bratrem žalobce, kterého viděl asi před 4 roky než nastoupil do výkonu trestu. Pamatuje si, že když bydleli společně, tak žalobce pracoval asi na dráze, pozdější dobu výkonu práce žalobce potvrdit nemůže.; - svědeckou výpovědí B. Z., že byl soukromým podnikatelem v létech 1991 až 1997 v oboru autodopravy se sídlem v Orlové a podnikání ukončil pro platební neschopnost. Jméno žalobce P. D. si vůbec nepamatuje a nemůže potvrdit, že by tato osoba byla u něj v pracovním poměru; - svědeckou výpovědí K. G., že v říjnu 1992 až leden 1993 byl v pracovním poměru u firmy B. Z., kde vykonával práce řidiče nákladního vozidla. Na jméno žalobce si pamatuje, objevoval se tam nepravidelně, zhruba jednou za
týden. Jaké práce žalobce vykonával svědek neví, vídával ho vypomáhat, jakožto závozníka v případě potřeby; - svědeckou výpovědí L. S., že tento svědek rovněž pracoval jako řidič nákladní dopravy u B. Z.. Jméno žalobce nezná, stejně tak o žádných dalších lidech, kteří by ve firmě měli konat práce, neví. Toliko svědka G. zná z doby, kdy ještě oba pracovali u Č. v K.; - svědeckou výpovědí V. T., že tento svědek pracoval průběhu roku 1993 jako řidič nákladního auta ve firmě B. Z.. Jméno žalobce mu nic neříká a nezná ho. On sám ukončil pracovní poměr hned po novém roce, kdy jim Z. oznámil, že končí, protože firma krachuje. Jakým způsobem ukončil pracovní poměr si nevzpomíná; - svědeckou výpovědí R. B., že v průběhu roku 1995 konal práce pro firmu B. Z., autodoprava toliko na základě ústní dohody s ním, že na základě zavolání či po domluvě přišel do firmy a jezdil s řidičem kamiónu jako závozník. Výkon jeho práce byl nepravidelný a uskutečnil tak asi pět jízd. Řidič se jmenoval V. T., s jiným řidičem nespolupracoval. Na jméno žalobce si pamatuje, tento člověk řidičské oprávnění neměl, ve firmě vypomáhat s opravou pneumatik apod. Tuto práci vykonával žalobce po dobu asi jednoho týdne. O tom, že ve firmě Z. měla být provedena nějaká policejní razie a zabaveny účetní a jiné doklady, mu známo není; pokračování -4-18Cad 130/2008 - svědeckou výpovědí J. Z., že pro firmu B. Z. pracovala od 3.10.1994 do 10.4.1995. Jejím úkolem bylo evidovat jednotlivé objednávky na autodopravu a tyto objednávky vyřizovat. B. Z. je jejím nevlastním synem, s jinými zaměstnanci firmy do styku při své práci nepřicházela. Jméno žalobce nezná a neví, kdo to je; - zprávou Okresní správy sociálního zabezpečení v Karviné ze dne 14.4.2009, že žalobce se v její evidenci nachází jako zaměstnanec malé organizace pouze v době od 28.11.1992 do 12.1.1993 u firmy P. T.. Podle přílohy zaslané s touto zprávou v malé organizaci B. Z. byli vedeni zaměstnanci K. G., A. K., L. S., V. T. a J. Z.; - zprávou Policie ČR, ředitelství Policie Moravskoslezského kraje ze dne 20.4.2010, že bylo na žádost krajského soudu provedeno šetření v policejních evidencích ve věci B. Z. a bylo zjištěno, že tato osoba se na území ČR nedopustila žádné protiprávní činnosti, a to jak v minulosti, tak v současné době. Jmenovaný nemá v policejních evidencích žádný záznam. Podle ust. 56 odst. 1 písm. b) věty první zák. č. 155/1995 Sb. zjistí-li se, že důchod byl přiznán nebo je vyplácen v nižší částce, než v jaké náleží, nebo byl neprávem odepřen, nebo byl přiznán od pozdějšího data, než od jakého náleží, důchod se zvýší nebo přizná, a to ode dne, od něhož důchod nebo jeho zvýšení náleží.
Ze shora uvedených důkazů a skutečností je nesporné to, že žalobce byl uznán plně invalidním při zjišťovací lékařské prohlídce provedené pověřeným lékařem pro OSSZ v Karviné, podle které tato plná invalidita vznikla dne 29.7.2004. Je také nesporné, že žádost o plný invalidní důchod byla žalobci žalovanou zamítnuta rozhodnutím ze dne 29.9.2004 pro nesplnění zákonem stanovené potřebné doby pojištění, neboť v rozhodném období od 29.7.1994 do 28.7.2004 žalobce získal 4 roky a 157 dnů pojištění. Posléze se žalobce domáhal uznání dalších dob pojištění a v tomto řízení pak konkrétně zápočtu doby pojištění plynoucí z jím tvrzeného pracovního poměru u firmy B. Z. autodoprava v O., kdy tvrdil, že pro tuto firmu konal práce od 2.1.1996 a tento poměr nebyl žádným zákonným způsobem doposud ukončen. Jak ovšem vyplývá ze shora uvedených listinných důkazů tuto dobu se žalobci v řízení nepodařilo prokázat. B. Z. sám popřel jako svědek, že by žalobce vůbec znal a že by byl u něj v pracovním poměru. Podle přehledu bývalých zaměstnanců u této firmy poskytnutého Okresní správou sociálního zabezpečení v Karviné rovněž není jméno žalobce v tomto přehledu uvedeno. Lze připustit pouze to co uvedl svědek K. G., že se firmě B. Z. žalobce objevoval nepravidelně, zhruba jednou za týden a jinak do firmy jen občas docházel. Posléze tento svědek připustil, že si není jistý, jestli osoba, o které hovořil, je právě P. D.. Jediný svědek, který si jméno žalobce pamatoval byl R. B., který uvedl, že žalobce vypomáhal ve firmě po dobu asi jednoho týdne. Lze tedy připustit, že žalobce práce ve firmě B. Z. nepravidelně konal, ovšem rozsah výkonu těchto prací byl zřejmě dohodnut pouze ústně a v řízení prokázán žádným způsobem nebyl. Nebylo také prokázáno tvrzení žalobce, že firma B. Z. a její činnost byla ukončena zásahem Policie ČR, při kterém měly být zabaveny listiny včetně personální evidence zaměstnanců. Tuto skutečnost popřeli všichni slyšeni svědci a také výše citovaná zpráva Policie ČR, ředitelství Policie Moravskoslezského kraje. pokračování -5-18Cad 130/2008 Protože v řízení nebyla prokázána dodatečná doba pojištění žalobce tvrzená, jakožto jediný žalobní bod po upřesnění a doplnění podané žaloby, dospěl soud k závěru, že žalovaná nepochybila, když žádost žalobce o přiznání plného invalidního důchodu zamítla s odkazem na ust. 56 odst. 1 písm. b) zák. č. 155/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů, neboť žalobci původním rozhodnutím ze dne 29.9.2004 nebyl tento důchod neprávem odepřen. Za této situace krajský soud žalobu žalobce jako nedůvodnou v souladu s ust. 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce v řízení úspěšný nebyl a žalovaná na jejich náhradu nárok ze zákona nemá (ust. 60 odst. 2 s.ř.s. a ust. 118d zák.č. 582/1991 Sb. v platném znění).
Ustanovenému právnímu zástupci žalobce byla přiznána odměna za zastupování žalobce v tomto řízení v rozsahu šesti úkonů právní pomoci po 500,- Kč, šesti režijních paušálů po 300,- Kč, včetně připočtení daně z přidané hodnoty 20% ve výši 960,- Kč, celkem tedy 5.760,- Kč v souladu s ust. 7, 9 odst. 2 a 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, prostřednictvím podepsaného soudu, a to písemně, ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání. V Ostravě dne 15.července 2010 Za správnost vyhotovení: Jana Valošková Samosoudce: JUDr. Petr Indráček,v.r.