Dinosauři Co jsou dinosauři? Ještě nedávno charakteristika dinosaurů zněla: obrovští, pomalí, studenokrevní plazi, kteří vymřeli bez potomků před 65 milióny let. A dnes? Nemálo paleontologů se přiklání k názoru radikálně odlišnému: dinosauři nebyli studenokrevní plazi, ale inteligentní teplokrevná, velice aktivní pohyblivá a rychlá zvířata, kterým v případě nebezpečí nečinilo potíže vztyčit se a běžet na zadních končetinách. Pozdější zástupci se však trvale pohybovali po čtyřech, protože stále vzrůstající tělesnou hmotnost již zadní nohy neunesly. Žili ve stádech nebo ve smečkách, ve kterých pečovali o svá mláďata. A co je zvláště důležité, tvořili zřejmě v zoologickém systému vlastní třídu. Dinosauři jsou diapsidní plazi různé velikostí, vzhledu a způsobu života. Odhaduje se, že někteří obří sauropodi vážili více než 80 tun, a nedávné nálezy naznačují, že jejich délka mnohdy přesahovala 50 metrů. Všichni dinosauři ovšem nedorůstali tak fascinujících rozměrů, někteří nebyli v dospělosti větší než slepice. Doba dinosaurů Zbytky dinosaurů byly objeveny po celé Zemi. Žili v průběhu dlouhých 150 miliónů let, kdy byli převládající skupinou obratlovců. Nejstarší byli zástupci známých rodů Staurikosaurus a Herrerasaurus z Jižní Ameriky, poslední byli Tarbosaurus a Velociraptor z Asie. Zbytky dinosaurů nacházíme v horninách, které se usazovaly v době, kdy dinosauři žili. Na Zemi jsou i oblasti, jako např. Antarktida nebo některé části Afriky, kde se pro nedostupnost nikdy paleontologické výkopy neprováděly. Přesto však byli dinosauři nalezeni na všech kontinentech včetně Střední Ameriky, Japonska, Společenství nezávislých států a v mnoha dalších zemích. Někteří byli objeveni náhodně, jiné nalezli členové velkých expedic. Mnoho dinosaurů je stále předmětem bádání a paleontologové neustále upřesňují své názory podle nových objevů. Dokonce i jména některých dinosaurů se mohou změnit, a to tehdy, když je některý nález znovu a přesněji určen. V muzeích mnoha zemí jsou velké výstavy dinosaurů, které pomáhají vytvořit si představu, jací to byli živočichové a jak žili. Fosilie patří mezi důležité doklady o dějinách naší planety a každá nová zkamenělina dinosaura pomáhá zpřesňovat obraz podivuhodného světa těchto obratlovců. SEVERNÍ AMERIKA Pozůstatky dinosaurů jsou v Severní Americe dobře známy. Mnoho jejich koster bylo nalezeno v západních částech USA a Kanady, kde jsou obrovské skalní masivy v podobě rozeklaných "badlands" vystaveny působení větru a slunečního záření. Expedice směřující na "Divoký západ" objevily některá bohatá naleziště již v minulosti, ale i dnes různé ústavy i instituce organizují velké výpravy pátrající speciálně po dinosaurech. Dinosauři: Parasaurolophus, Triceratops, Deinonychus, Corythosaurus, Camarasaurus, Apatosaurus, Allosaurus, Tyrannosaurus, Stegosaurus, Saurolophus a Coelophysis JIŽNÍ AMERIKA Jihoameričtí dinosauři nejsou tak dobře známí jako dinosauři severoameričtí, jsou však neméně důležití. Většina nálezů pochází z Brazílie, nacházeni jsou však také v Chile, Kolumbii, Uruguayi a Peru. Dinosauři: Saltasaurus, Herrerasaurus, Staurikosaurus, Patagosaurus a Piatnitzkyosaurus
ANTARKTIDA Zbytky dinosaurů v zamrzlé Antarktidě byly objeveny až v posledních několika letech. Doposud zde byly nalezeny dva druhy. První má příbuzné vztahy k rodu Hypsilophodon a v současné době jeho nález studují paleontologové v Londýně. EVROPA Evropa by se mohla nazývat "domovem" dinosaurů. Zde bylo totiž v 19. století při popisu obrovských zkamenělých plazů poprvé použito označení "dinosaur" Protože Evropa je většinou pokryta lesy nebo je půda zemědělsky obdělávána, byly pozůstatky dinosaurů nacházeny převážně v lomech nebo na mořském pobřeží. I v dnešní době zde stále dochází k novým a překvapivým nálezům. Dinosauři: Spinosaurus, Baryonyx, Hypsilophodon,Iguanodon, Plateosaurus a Compsognathus AFRIKA Afrika je kontinent neobyčejný tím, že ve většině jejích oblastí se horniny usazovaly v době, kdy dinosauři žili. Zbytky nejstarších afrických forem pocházejí z jihu kontinentu. Ze Sahary, Alžírska, Egypta a Maroka pocházejí naopak nejmladší afričtí dinosauři. Nicméně nejznámější naleziště Tendaguru je na východě v Tanzanii. Dinosauři: Lesothosaurus, Massospondylus, Barosaurus a Brachiosaurus ASIE Asijští dinosauři představují nejnovější a svým způsobem vzrušující přírůstky do mapy rozšíření dinosaurů. Američtí, ruští, polští a mongolští paleontologové objevili pravé zkamenělé poklady v poušti Gobi a nové objevy jsou neustále hlášeny z Číny a Indie. Dinosauři: Dravidosaurus, Mamenchisaurus, Tuojiangosaurus, Tsintaosaurus, Prenocephale, Oviraptor, Veloricaptor, Saurolophus, Protoceratops, Tarbosaurus, Shantungosaurus a Tsintosaurus AUSTRÁLIE A NOVÝ ZÉLAND Pozůstatky australských dinosaurů jsou nacházeny na jihu a východě kontinentu a mnohé byly objeveny až v posledních letech. První nález na sousedním Novém Zélandu byl učiněn teprve v roce 1980, na Severním ostrově. Dinosauři: Rhoetosaurus, Leaellynosaura a Minmi Druhy dinosaurů Masožravci Karnosauři (skupina Carnosauria) zastupovali ve světě dinosaurů nebezpečné šelmy. Stejně jako jiní aktivní lovci byli vybaveni svalnatým tělem a mohutnými, silnými končetinami. Někteří byli vysocí jako dům a patřili mezi největší obratlovce, kteří se pohybovali po dvou končetinách. I ti karnosauři, kteří se živili mršinami, potřebovali sílu k tomu, aby odtrhli obrovské sousto z těla kořisti. Typické pro tyto dravé masožravce byly ostré zuby a drápy, jimiž napadali jiná zvířata nebo bojovali v soubojích. Jedním z nejrozšířenějších karnosaurů byl Allosaurus, který žil před 150-140 milióny let. V jednom lomu v Utahu byly nalezeny kosti více jak 60 jedinců. Allosaurus mohl dorůst velikosti až 11 m a dosáhnout hmotnost 2 tun. Vzhledem ke svým rozměrům však patrně nebyl schopen rychlého pohybu na dlouhé vzdálenosti.
CERATOSAURUS Ceratosaurus je ve stavbě mozkovny mnohem pokročilejší než geologicky mladší karnosauři (např. Tyrannosaurus). Na nosních kostech za nosními otvory měl hřebenovitý výstupek, který byl za života jedince pokryt rohovinou a společně s vystouplými horními okraji očnic dodával hlavě ceratosaura bizarní vzhled. Zuby byly typicky karnosauří: ploché, dýkovité, horní větší než dolní. Přední končetiny byly krátké, čtyřprsté, poměrně primitivní. Ceratosaurus se pohyboval výhradně po zadních končetinách, které byly silné a tříprsté. Na hřbetě podél páteře měl úzké kostěné desky, snad rudiment pancíře. Ceratosaurus se běžně řadí mezi karnosaury, ale některé znaky (např. stavba obratlů a pánve) připomínají spíše celurosaury. To by nasvědčovalo blízké příbuznosti obou skupin, přestože jejich vnější vzhled je diametrálně rozdílný. Tělesné rozměry: Geografické rozšíření: Celková délka 5 6m Mladší jura, 150 miliónů let Severní Amerika (Colorado) Býložravci Mnozí dinosauři byli býložraví, včetně největších z nich - sauropodů. Konzumace rostlin působila zvířatům mnohem víc problémů, než měla ta, jež se živila masem. Rostliny obsahují tuhé, nestravitelné materiály, jako je celulóza a lignin, které se musí nejdříve rozdrtit a teprve potom přijde na řadu trávení v žaludku. Býložraví dinosauři si poradili několika způsoby: sauropodi nežvýkali, ale utržené rostliny jednoduše spolkli. Ty prošly rovnou do žaludku a byly rozmělněny úmyslně spolykanými "žaludečními kameny" gastrolity nebo vykvasily prostřednictvím mikroorganismů, podobně jako se to děje v žaludku krávy. Hadrosauři neboli ptakopyskatí měli zvláštní zuby, které potravu rozdrtily a rozkousaly ještě před polknutím. Ceratopsidní dinosauři tuhé rostliny nejdříve zpracovali silnými "krájecími" zuby. Všichni ptakopyskatí dinosauři byli býložravci. BRONTOSAURUS Brontosaurus se má správně jmenovat Apatosaurus, ale rodové jméno Brontosaurus se vžilo natolik, že ho používají nejen laici, ale i paleontologové. Je to bezesporu nejznámější a nejpopulárnější dinosaur. Lebku měl malou, s malými nosními otvory obrácenými dopředu. Přes své velké rozměry měli brontosauři malý mozek, a proto se u nich, stejně jako u diplodoků, vyvinulo druhé nervové ústředí v křížové oblasti. Krk byl dlouhý, prohnutý. Končetiny brontosaura byly sloupovité, přední o něco kratší než zadní. Drobné lopatkovité a kolíčkovité zuby ukazují, že brontosauři byli býložravci, kteří se živili vodním rostlinstvem. Dříve se předpokládalo, že žili většinou ve vodě jako dnešní hroši. Současné názory v nich vidí živočichy, kteří se ve stádečkách pohybovali a žili spíše na souši než ve vodě. Nalezené stopy dokazují, že stádečka brontosaurů měla jakousi "rodinnou strukturu". Mláďata se pohybovala uprostřed stáda, kde byla více chráněna před nepřáteli, a vnější ochranu představovali dospělí a silní jedinci. Tělesné rozměry: Geografické rozšíření: Celková délka 15m, výška v křížové oblasti 5m Mladší jura, 150 miliónů let Severní Amerika (Wyoming)
Rohatci Tricetatops je pravděpodobně nejznámější z ceratopsidních, tedy rohy vyzbrojených dinosaurů (Ceratopsodia). Patřili mezi poslední dinosaury, kteří na Zemi žili. Rohy měli na čenichu a nad očima a lebku opticky zvětšoval ještě velký štít na jejím zadním konci. Velikosti lebky odpovídal i zavalitý trup. Triceratops se vzdáleně podobal nosorožci. Mohutné sloupovité nohy mu zajišťovaly stabilitu při útocích nepřátel. Rohatí dinosauři pravděpodobně žili ve stádech, která se pohybovala po otevřených pláních, a spásali vegetaci bezzubými zobákovitými čelistmi. Paleontologové tyto plazy dělí do dvou skupin: zástupci první skupiny (např. rody Centrosaurus a Styracosaurus) měli malý hlavový štít, zatímco zástupci druhé skupiny (např. rody Torosaurus a Pentaceratops) měli štít velký. Zatímco pro první skupinu byly typické dlouhé rohy na čenichu a krátké nad očima, plazi druhé skupiny nesli na čenichu rohy krátké a tupé a nad očima naopak rohy dlouhé a špičaté. Štíty jednotlivých druhů rohatých dinosaurů mají různý tvar a velikost. Upínaly se na ně mohutné svaly, které probíhaly lebkou směrem dolů k čelistem otvory umístěnými za očima. Štíty také chránily krk. Jestilže plaz sklonil hlavu, štít ve svislé poloze opticky zvětšoval obrys jeho těla a to jistě mělo význam pro odstrašení nepřátel. Zástupci rodu Torosaurus měli lebku ze všech rohatých dinosaurů největší; téměř 2,5 m. TRICERATOPS Triceratops má lebku opatřenou třemi rohy. Dva vyrůstaly nad očnicemi a třetí, obvykle menší, na nosních kostech. Během života jedince se rohy zvětšovaly a často i různě stáčely, což vedlo při nedostatečných znalostech těchto zvířat ke stanovení četných samostatných druhů a poddruhů. Týlní partie lebky je protažena v kostěný krční límec, který kryl krk zvířete. Jeho okraje byly opatřeny drobnými výrůstky, které se rovněž během života jedince měnily. Přední čelisti byly přeměněny v zobákovité rostrum, adaptované na odstřihávání větviček a listů. Trup připomínal trup nosorožce, kůže byla tlustá, na povrchu rozpadlá v mnoho nepravidelných mnohobokých políček. Končetiny byly silné, digitigrádní, to znamená, že zvíře při chůzi našlapovalo pouze na prsty. Triceratopsi žili v oblastech, kde vedle rozsáhlých bažin a jezer byly i výše položené suché plošiny, porostlé háji sekvojí, jinanů a jiných stromů. Žili buď jednotlivě, nebo v malých skupinkách jako dnešní nosorožci. Tělesné rozměry: Celková délka 6m, výška těla 2,6m Mladší křída, 80 70 miliónů let Grafické rozšíření: Severní Amerika (Kanada až Mexiko) Dinosauří rekordy Nejdelší - nejdelším dinosaurem a zároveň nejdelším suchozemským tvorem všech dob byl Seismosaurus Halli, který byl dlouhý až 54 m. Nejvyšší - Ultrasaurus Macintoshi - 21 metrů. Nejtěžší - Ultrasaurus Macintoshi - 136 tun. Nejdelší dravec - Ceratosaurus Ingens - 17 až 20 m, Deinocheirus Mirifieus - 20 m, Tyrannosaurus Rex - 16 m dlouhý Nejdelší dráp dravce - Baryonyx Walkeri - 35 cm Nejdelší zuby - 15 až 20 cm dlouhé zuby měli - Tyrannosaurus Rex, Ceratosaurus Ingens. Největší dravčí smečka - až tisíc jedinců měly dravé smečky rodu Coelophysis Bauri.
Nejrychlejší - nejrychlejší čeledí byla čeleď Ornithomimidae - "pštrosí dinosauři", u nichž byla naměřena rychlost přes 65 km/h. Zdroje: www.pravek.wz.cz www.wikipedia.org www.pixabay.com www.cliparts.co