Vyjádření. k žádosti o vydání integrovaného povolení Cukrovary TTD a.s.

Vyjádření k žádosti o vydání integrovaného povolení Cukrovary TTD a.s. V Praze, 15.11.2006

Zadavatel: Krajský úřad Středočeského kraje Odbor životního prostředí a zemědělství Zborovská 11, 150 21 Praha 5 IČ: 16193741 Kontakt: podatelna@kr-s.cz, 257 280 117 Zpracovatel: CENIA, česká informační agentura životního prostředí Úsek pro agenturní činnosti Kodaňská 10, 100 10 Praha 10 IČ: 45249130 Kontakt: info@cenia.cz, 267 225 232 Č.j.: 9223/CEN/06 Schválil: RNDr. Jan Prášek, ředitel úseku pro agenturní činnosti Kontroloval: Ing. Milena Drašťáková Odborný garant: Ing. Jitka Zagorová Vypracoval: Ing. Jitka Zagorová, s využitím externí spolupráce Archivní výtisk č. 1 CENIA, česká informační agentura životního prostředí, 2006

Obsah 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE PROVOZOVATELE ZAŘÍZENÍ... 4 2. ÚDAJE O ZAŘÍZENÍ... 4 4.1 Seznam průmyslových činností a popis zařízení dle přílohy č. 1... 4 4.2 Seznam průmyslových činností a popis zařízení mimo rámec přílohy č. 1... 5 4.3 Přímo spojené činnosti... 5 3. STANOVISKO K ŽÁDOSTI... 6 4. NÁVRH ZÁVAZNÝCH PODMÍNEK PROVOZU ZAŘÍZENÍ... 7 4.1 Ovzduší... 7 4.2 Voda... 12 4.3 Hluk, vibrace a neionizující záření... 14 4.4 Nakládání s odpady... 15 4.5 Opatření k vyloučení rizik po ukončení činnosti... 16 4.6 Ochrana zdraví člověka, zvířat a životního prostředí... 16 4.7 Hospodárné využití surovin a energie... 16 4.8 Opatření pro předcházení haváriím... 16 4.9 Opatření týkající se situací odlišných od podmínek běžného provozu... 16 4.10 Dálkové přemisťování znečištění a zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku... 17 4.11 Další podmínky... 17 4.12 Kontrola a monitorování... 17 4.13 Postup vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení... 17 5. VYPOŘÁDÁNÍ SE STANOVISKY A PŘIPOMÍNKAMI ÚČASTNÍKŮ ŘÍZENÍ... 18 6. STANOVENÍ BAT... 20 6.1 TABULKOVÉ ZPRACOVÁNÍ DLE BREF... 20 6.2 ZPRACOVÁNÍ DLE UKAZATELŮ PŘÍLOHY Č. 3... 23 POUŽITÍ NÍZKOODPADOVÉ TECHNOLOGIE... 23 Použití látek méně nebezpečných... 24 Podpora zhodnocování a recyklace látek... 24 Srovnatelné procesy... 24 Technický pokrok... 25 Charakter, účinky a množství emisí... 25 Datum uvedení zařízení do provozu... 26 Doba potřebná k zavedení BAT... 26 Spotřeba a druh surovin používaných v technologickém procesu a jejich energetická účinnost... 26 Požadavek prevence a omezení celkových dopadů emisí... 27 7. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 28 8. SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK... 29

1. Identifikační údaje provozovatele zařízení Název zařízení: Provozovatel zařízení: Adresa sídla: Cukrovar Dobrovice Cukrovary TTD a.s. IČ: 161 93 741 Průmyslové činnosti dle přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb.: Druh žádosti: Umístění zařízení: 2. Údaje o zařízení Palackého náměstí 1, 294 41 Dobrovice 6.4.b); 1.1.; 3.1 Žádost podle 42 zákona č. 76/2002 Sb. Středočeský kraj, k. ú. Dobrovice Parcelní čísla: viz příloha č. I-2 žádosti o vydání IP 2.1 Seznam průmyslových činností a popis zařízení dle přílohy č. 1 1.1. Spalovací zařízení o jmenovitém tepelném příkonu větším než 50 MW Energetika závodu kotel RBY, výrobce International Combustione Limited Derby, Anglie, osazený 2 hořáky Variojet o výkonu 2x25 MW tj. 50 MW, palivo zemní plyn, 2 kotle instalované v r. 1993, označené: K1 a K2; kotel KTK 25, výrobce ČKD Dukla Praha, ČR, osazený 2 hořáky APV 10 o výkonu 2x10 MW tj. 20 MW, palivo zemní plyn, 2 kotle instalované v r. 2004, označené K3 a K4; spaliny jsou svedeny do jednoho zděného komína; 3.1. Zařízení na výrobu cementového slínku v rotačních pecích o výrobní kapacitě větší než 500 t denně nebo na výrobu vápna v rotačních pecích o výrobní kapacitě větší než 50 t denně nebo v jiných pecích o výrobní kapacitě větší než 50 t denně. Vápenka příprava směsi pro vápenku, vápenná pec, výkon 155 t vápna/den, obsah CO 2 v odtahovaném plynu je 40 %, praní a odtah saturačního plynu, výroba vápenného mléka. 6.4.b) Zařízení na úpravu a zpracování za účelem výroby potravin nebo krmiv z rostlinných surovin, o výrobní kapacitě větší než 300 t hotových výrobků denně. Cukrovarnická výroba, výkon2 200 t cukru/den, doprava a mytí řepy, řezání řepy a extrakce, zpracování 15 000 t řepy/den, saturace, síření, epurace a filtrace, odparky, krystalizace a odstřeďování, 4

sušení cukru. Výroba krmiv, kapacita 672 t krmiv pelet z vysušených řepných řízků/den, doprava vylisovaných řízků k sušárně, sušení řízků, 2 ks sušárny řízků: SŘ1, příkon 35,5 MW (typ není uveden), palivo zemní plyn a bioplyn, SŘ2, příkon 36,5 MW (typ není uveden), palivo zemní plyn, odpadní plyny jsou vyvedeny do společného komína, do provozu uveden v r. 1997 a 2004; peletování úsušků, doprava pelet do skladu a k expedici. 2.2 Seznam průmyslových činností a popis zařízení mimo rámec přílohy č. 1 Biologická čistírna odpadních vod včetně sedimentačních nádrží Anaerobní stupeň ČOV: 2 ks sedimentační nádrže, vstup. čerp. stanice, výměníková stanice, anaerobní reaktor, odplynovací tanky a lamelové usazováky, čerpací stanice pro odtah přebytku anaerobní hmoty, plynové hospodářství s havarijní flérou. Aerobní stupeň ČOV: kombinovaná nádrž nitrifikace a denitrifikace, dosazovací nádrž, odvodňovací jímka. Hydraulické zatížení ČOV: 3200 m 3 /den. Turbogenerátory na výrobu el. energie a transformátory Kotelna na uhlí 2 ks kotle ARK 1000, výrobce Vihorlat Snina, SR, o výkonu 2 x 1,16 MW, palivo hnědé uhlí, uveden do provozu v r. 1981, 2.3 Přímo spojené činnosti Skladování cukru v silech Silo I. 20 000 t, Silo II. 30 000 t cukru, Skladování melasy Ocelová válcová nádrž 20 000 m 3, Skladování chemických látek Formalín (37 % roztok formaldehydu ve vodě) válcová horizont. nádrž 30 m 3, Kyselina sírová (94-97 %) 2 ks válcové vert. nádrže 24 a 16 m 3, Hydroxid sodný (50 % vodný roztok) nádrž 30 m 3, Skladování vápence a koksu Příjem a ukládka řepy Čerpací stanice motorové nafty Výdejový stojan a dvouplášťová nádrž, typ Bencalor NDN 16 A., Slouží k uskladnění a výdeji motorové nafty. Tvoří ji dvě ocelové dvouplášťové nádrže o objemu 16 m 3. Součástí jsou stáčecí a plnící armatury, odkalovací a měřící armatury. Havarijní jímku tvoří druhý obvodový plášť nádrže. U výdejního stojanu jsou umístěny plechové vany, které zajišťují únik úkapu do okolí. Výroba cukrovarské šámy 5

3. Stanovisko k žádosti Na základě požadavku, č. j. 5238-40668/06/OŽP/6-Šp ze dne 29.8.2006, jsme posoudili žádost o vydání IP společnosti Cukrovary TTD a.s. Doporučujeme vydat IP za níže navržených závazných podmínek provozu zařízení. K žádosti bylo doloženo: Provozní řády zvláště velkých zdrojů znečišťování ovzduší a opatření k zmírňování průběhu a odstraňování důsledků havarijních stavů v souladu s podmínkami ochrany ovzduší (dále jen provozní řád) dle 11 odst. 2 zákona č. 86/2002 Sb. jako přílohy (viz PŘÍLOHY III v žádosti o IP) pro zdroje označené jako: Plynová kotelna (příloha č. III-1) obsahuje provozní podmínky a opatření týkající se zdrojů znečišťování ovzduší pro kotle na zemní plyn v textu žádosti dále označovaných jako K1 a K2 Nová kotelna parní kotle (příloha č. III-2) obsahuje provozní podmínky a opatření týkající se zdrojů znečišťování ovzduší pro kotle na zemní plyn v textu žádosti dále označovaných jako K3 a K4 Sušárna cukrovarských řízků (příloha III-3) obsahuje provozní podmínky a opatření týkající se zdrojů znečišťování ovzduší pro spalovací komoru sušárny řízků na zemní plyn a bioplyn pro linku 1 a pro spalovací komoru sušárny řízků na zemní plyn pro linku 2 a pro odpadní plyny z odlučovačů TZL vyvedených do společného komína. Potravinářská výroba a vápenka (saturace) (příloha III-4) obsahuje provozní podmínky a opatření týkající se zdrojů znečišťování ovzduší pro odparku (3x výduch), sířící pec (1x výduch), bubnovou sušárnu cukru (1x výduch), fluidní sušárnu cukru (1x výduch) a vápenku (2x výduch). V rámci řízení o vydání IP je potřeba upravit provozní řády tak, aby jejich členění odpovídalo jednotlivým kategoriím zvláště velkých zdrojů znečišťování ovzduší podle zákona č. 86/2002 Sb. o ovzduší. Musí být zpracovány v rozsahu přílohy č. 10 vyhlášky č. 356/2002 Sb. 6

4. Návrh závazných podmínek provozu zařízení Termín plnění podmínek IP je stanoven od nabytí právní moci IP, pokud není uvedeno v textu jinak. 4.1 Ovzduší V cukrovaru se nacházejí následující zdroje znečištění ovzduší Zvláště velký zdroj znečišťování ovzduší: Energetika závodu 1) Všechna zařízení musí být provozována podle schválených provozních řádů. 2) Provozovatel je povinen dodržovat níže uvedené emisní limity a podmínky Tabulka 4.1.1. Návrh závazných emisních limitů Emisní zdroj Látka nebo ukazatel Jednotka Emisní limit podle platné legislativy Návrh závazného limitu Energetika SO 2 mg.m -3 35* 35* závodu-kotle NO x mg.m -3 200* 200* K1, K2, K3, K4 CO mg.m -3 100* 100* *podle nařízení vlády č. 352/2002 Sb. Referenční obsah kyslíku je 3 % Měřící místa pro měření emisí na kotlích K1, K2, K3, K4 jsou umístěna na kouřovodu před vstupem do komína (v souladu s ČSN ISO 10 780). Provozovatel zajistí autorizované měření emisí u jednotlivých kotlů jedenkrát za rok. Pokud provozovatel doloží, že dodavatel paliva zaručuje stálý obsah síry v palivu (podle 4 nařízení vlády č. 352/2002 Sb.) budou emise SO 2 stanoveny výpočtem pomocí emisního faktoru jedenkrát za rok. 3) Provozovatel je povinen vést provozní evidenci zvláště velkého zdroje znečišťování ovzduší v souladu s 13 zákona č. 86/2002 Sb., vyhláškou č. 356/2002 Sb. a přílohou č. 9 této vyhlášky. Poznámka: Pro uvedený zvláště velký zdroj znečišťování ovzduší je vypracován Soubor technickoprovozních parametrů a technickoorganizačních opatření k zajištění provozu zdroje: Cukrovar a rafinerie cukrovaru Dobrovice PLYNOVÁ KOTELNA.(příloha žádosti o IP č. III-1), tj. pro kotle K1 a K2 a Provozní řád Nová kotelna (příloha žádosti o IP č. III- 2) pro dva kotle KTK 25 schválený rozhodnutím KÚ Středočeského kraje, č.j. 16317/04-vl- OD-145893/04/OŽP-Mh, ze dne 24.11.2004, (viz příloha žádosti o IP č. II-5) tj. pro kotle K3 a K4. 7

Zvláště velký zdroj znečišťování ovzduší: Cukrovarnická výroba, výkon 2 200 t cukru/den, doprava a mytí řepy, řezání řepy a extrakce, zpracování 15 000 t řepy/den, epurace a filtrace, saturace I., II. síření a sířící pec odparka, krystalizace a odstřeďování, sušení cukru bubnová a fluidní sušárna 4) Provozovatel je povinen dodržovat níže uvedené emisní limity a podmínky Saturace nevyjmenovaný technologický střední zdroj znečišťování ovzduší Tabulka 4.1.2. Návrh závazných emisních limitů Emisní zdroj Saturace výduch po II. saturaci Látka nebo Emisní limit podle Návrh závazného Jednotka ukazatel platné legislativy* limitu SO 2 mg.m -3 2 500* 2 500** NO x mg.m -3 500* 500** CO mg.m -3 Méně než 1% obj. v odpadních plynech** *podle vyhlášky č. 356/2002 Sb. **podle nařízení vlády č. 353/2002 Sb. Měřící místo pro měření emisí je umístěno na výduchu ze II. saturace. Provozovatel zajistí autorizované měření emisí jedenkrát za 3 roky. Méně než 1% obj. v odpadních plynech** Síření lehké šťávy pomocí vlastní výroby SO 2 vyvíjeným v sířící peci je součástí technologie výroby cukru a sířící pec není samostatně provozována. Odparka nevyjmenovaný technologický střední zdroj znečišťování ovzduší Tabulka 4.1.3. Návrh závazných emisních limitů Emisní zdroj Látka nebo ukazatel Jednotka Emisní limit podle platné legislativy* Návrh závazného limitu Odparka NH 3 mg.m -3 50 50 *podle vyhlášky č. 356/2002 Sb. Měřící místo pro měření emisí je umístěno na výduchu z odparky. Provozovatel zajistí autorizované měření emisí jedenkrát za 3 roky. 8

Bubnová sušárna cukru nevyjmenovaný technologický střední zdroj znečišťování ovzduší Tabulka 4.1.4. Návrh závazných emisních limitů Emisní zdroj Látka nebo ukazatel Jednotka Emisní limit podle platné legislativy* Návrh závazného limitu Bubnová TZL mg.m -3 200 200 sušárna cukru *podle vyhlášky č. 356/2002 Sb. Měřící místo pro měření emisí je umístěno na výduchu ze sušárny za odlučovačem prachu. Provozovatel zajistí autorizované měření emisí jedenkrát za 3 roky. Fluidní sušárna cukru nevyjmenovaný technologický střední zdroj znečišťování ovzduší Tabulka 4.1.5. Návrh závazných emisních limitů Emisní zdroj Látka nebo ukazatel Jednotka Emisní limit podle platné legislativy* Návrh závazného limitu Fluidní sušárna TZL mg.m -3 200 200 cukru *podle vyhlášky č. 356/2002 Sb. Měřící místo pro měření emisí je umístěno na výduchu ze sušárny za odlučovačem prachu. Provozovatel zajistí autorizované měření emisí jedenkrát za 3 roky. Poznámka: Pokud provozovatel prokáže u výše uvedených zdrojů splnění podmínky 5 odst. 2 nařízení vlády č. 353/2002 Sb. požádá KÚ Olomouckého kraje o upuštění od povinnosti měření příslušných emisí. 5) V případě používání sířící pece pro výrobu SO 2 pro jiné účely než do cukrovarnické technologie provozovatel překategorizuje zdroj znečišťování ovzduší (sířící pec). Poznámka: Podle bodu 4.2., přílohy 1, nařízení vlády č.353/2002 Sb. bude odpadní plyn z výroby kapalného oxidu siřičitého zaváděn do zařízení na výrobu kyseliny sírové nebo jiného zpracovatelského či odsiřovacího zařízení 9

Zvláště velký zdroj znečišťování ovzduší: Vápenka, výkon 155 t vápna/den příprava směsi pro vápenku, kusový vápenec a koks v poměru 10 : 1, vápenná pec, praní a odtah saturačního plynu, (obsah CO 2 v odtahovaném plynu je 40 %), výroba vápenného mléka, 6) Provozovatel je povinen dodržovat níže uvedené emisní limity a podmínky. Tabulka 4.1.6. Návrh závazných emisních limitů Emisní zdroj Vápenka Šachtová pec výduch před I. saturací Látka nebo Emisní limit podle Návrh závazného Jednotka ukazatel platné legislativy limitu TZL mg.m -3 50* 50* SO 2 mg.m -3 2 500** 2 500** NO x mg.m -3 1 500* 500* CO mg.m -3 Méně než 1% obj. v odpadních plynech* * podle nařízení vlády č. 353/2002 Sb.**podle vyhlášky č.356/2002 Sb. Méně než 1% obj. v odpadních plynech* Měřící místo pro měření emisí je umístěno na výduchu ze šachtové pece, před I. saturací. Provozovatel zajistí autorizované měření emisí jedenkrát 2 x ročně. Poznámka: Emisní limity platí pro předpoklad, že proces pálení vápence probíhá nezávisle na návazné technologii v období řepné kampaně (např. provoz pro jiné než cukrovarnické účely). Nevyjmenovaný technologický velký zdroj znečišťování ovzduší: Výroba krmiv, kapacita 672 t krmiv pelet z vysušených řepných řízků/den, 7) Provozovatel je povinen dodržovat níže uvedené emisní limity a podmínky. Tabulka 4.1.7. Návrh závazných emisních limitů Emisní zdroj Výroba krmiv - sušárna řízků (2ks) Látka nebo Emisní limit podle Návrh závazného Jednotka ukazatel platné legislativy* limitu* TZL mg.m -3 200 200 NO x mg.m -3 500 500 CO mg.m -3 800 800 *podle vyhlášky č. 356/2002 Sb., Měřící místo pro měření emisí je umístěno na výduchu z jednotlivých sušáren Provozovatel zajistí autorizované měření emisí jedenkrát za 1 rok. Poznámka: Pro uvedený velký zdroj znečišťování ovzduší je vydáno kladné rozhodnutí KÚ Středočeského kraje k vydání Souboru technickoprovozních parametrů a technickoorganizačních opatření k provozu stacionárních zdrojů, včetně opatření ke zmírňování průběhu a odstraňování důsledků havarijních stavů v souladu s podmínkami ochrany ovzduší zdroje znečišťování ovzduší: Cukrovar a rafinerie cukrovaru v Dobrovici-sušárna řízků, plynová kotelna.(příloha 10

žádosti o IP č. III-3) Č.j. 13291/58023/2003/OŽP-Ho dne 26.2.2004 (viz příloha žádosti o vydání IP č. II-4). Střední zdroj znečišťování ovzduší: Biologická čistírna odpadních vod včetně sedimentačních nádrží Anaerobní stupeň ČOV: 2 ks sedimentační nádrže, vstup. čerp. stanice, výměníková 8) Bude stanovena koncentrace pachových látek podle vyhlášky č. 362/2006 Sb. Termín: do 1.8. 2009 Střední zdroj znečišťování ovzduší: Kotelna na uhlí 2 ks kotle ARK 1000,, výrobce Vihorlat Snina, SR, výkon 2 x 1,16 MW, palivo hnědé uhlí, není instalován odlučovač znečišťujících látek, vývod spalin do samostatného komína, do provozu v r. 1981, provoz v období mimo kampaň. 9) Provozovatel je povinen dodržovat níže uvedené emisní limity a podmínky. Tabulka 4.1.8. Návrh závazných emisních limitů Emisní zdroj Kotelna na uhlí Látka nebo ukazatel *podle nařízení vlády č. 352/2002 Sb. Referenční obsah kyslíku je 6 % Jednotka Emisní limit podle platné legislativy* Návrh závazného limitu CO mg.m -3 650 650 NO x mg.m -3 650 650 TZL mg.m -3 250 250 SO 2 mg.m -3 2500 2500 Měřící místo pro měření emisí je umístěno před vstupem do komína. Provozovatel zajistí autorizované měření emisí jedenkrát za 3 roky. Střední zdroj znečišťování ovzduší: Čerpací stanice motorové nafty 10) Provozovatel je povinen dodržovat níže uvedené emisní limity a podmínky. Tabulka 4.1.9. Návrh závazných emisních limitů Emisní zdroj Látka nebo ukazatel Jednotka Emisní limit podle platné legislativy* Návrh závazného limitu Čerpací stanice VOC mg.m -3 150 150 *podle Vyhlášky č. 356/2002 Sb. 11

Provést měření VOC v objemu uniklé vzdušniny v intervalu 1x za 5 let. Měření bude prováděno v místě čerpání z autocisterny do zásobníků bez I. stupně odvodu par 4.2 Voda Technologická voda Zdrojem technologické vody pro cukrovar je převážně voda obsažená ve zpracovávané řepě (tzv. barometrické vody). V období kampaně tato voda převyšuje technologickou potřebu, nadbytečná voda je vypouštěna do sedimentačních nádrží a následně přečerpávána na ČOV. Technologická voda pro praní řepy se na začátku cukrovarnické kampaně získává ze sedimentačních nádrží a umělé vodní nádrže Dlouhý rybník (Herždán), které jsou součástí vodního hospodářství cukrovaru. Ztráty vody ve vodní nádrži jsou řízeně doplňovány přečištěnými vodami z ČOV. Převážná část odpadních vod z výroby je po přečištění vypouštěna do Bojetického potoka, který je levostranným přítokem Dobrovky č.h.p. 1-04-07-017. Odpadní vody Podle 8 odst. 1, písm. c) zákona č. 254/2001 Sb. bude v rámci IP vydáno povolení k vypouštění odpadních vod z areálu Cukrovary TTD a.s., provozovna cukrovar Dobrovice, do Bojetického potoka, v říčním km 2,5, číslo hydrologického pořadí 1-04-07-017 při znečištění, které je stanovené pro průmyslový obor Cukrovary OKEČ 15.83. Dosud platné povolení k vypouštění průmyslových odpadních vod (p.č. 4.8 Cukrovary OKEČ 15.80), č.j. ŽP.231/2-1417/02, ze dne 23.08.2002, vydaným OkÚ Mladá Boleslav a platným do 31.12.2007 bude nahrazeno IP. Podmínky povolení budou zohledněny v IP v souladu se stanoviskem Povodí Labe, státní podnik, Hradec Králové č.j. PVZ/06/24650/Si/O, ze dne 05.10.2006. Poznámka: Žadatel o vydání IP a provozovatel zdroje znečišťování povrchových vod v souladu s plánovaným zvýšením kapacity výroby v žádosti žádá o navýšení bilančních hodnot znečištění vody (t/rok). 1) Vypouštět odpadní vodu v množství 400 000 m 3 /rok a maximální hodnotě průtoku 48,6 l/s. 2) Dodržovat stanovené emisní limity a podmínky 12

Tabulka 4.2.1. Emisní zdroje a termíny dosažení závazného emisního limitu Složka životního prostředí nebo upravovaná oblast/emisní zdroj Látka nebo ukazatel Navrhovaná hodnota p * (mg/l) Navrhovaná hodnota m ** (mg/l) Bilance t/rok vypouštění odpadních vod do: Bojetický potok BSK 5 CHSK Cr NL N-NH 4 N anorg. P celk ph 20 160 60 2 20 1,5 6-8,5 40 250 120 4 40 2,5 6 48 16 0,4 6 0,4 *přípustná hodnota **maximální hodnota Rozbory se provádí podle ČSN EN a TNV. Množství vypouštěných odpadních vod měřit zařízením, jehož správnost měření bude ověřena autorizovanou firmou. Výsledky měření zaznamenávat a uchovávat pro účely evidence, vyhodnocení a kontroly. Pro posouzení dodržení hodnot vypouštěného znečištění, stanovených jako p, s četností minimálně 1 x za 14 dní v období kampaně a 1 x měsíčně mimo kampaň odebírat na odtoku z ČOV 24 hodinové směsné vzorky získané sléváním objemově stejných dílčích vzorků v intervalu 2 hodin a zajistit jejich rozbory oprávněnou laboratoří (seznam zveřejňuje MŽP ve svém Věstníku) dle uvedených norem nebo norem pro stanovení daného ukazatele, na které se vztahuje akreditace oprávněné laboratoře. Překročení povolených hodnot p do výše hodnot m se při stanovené četnosti odběru vzorků připouští nejvýše 2 výsledky rozboru směsného vzorku za posledních 12 měsíců. Maximálně přípustná hodnota koncentrace m nesmí být překročena ani žádným výsledkem rozboru 2 hodinového směsného vzorku vypouštěných vod. Pro posouzení dodržení hodnot ročního bilančního množství znečištění je směrodatný součin ročního objemu vypouštěných odpadních vod v posledním celém kalendářním roce a aritmetického průměru výsledků rozborů směsných vzorků odpadních vod odebraných v tomtéž roce. Každoročně do 31. ledna zasílat vodoprávnímu úřadu (KÚ Středočeského kraje) a příslušnému správci povodí (Povodí Labe, státní podnik, Hradec Králové) za minulý rok a jeho každý kalendářní měsíc tabelární přehled objemu vypouštěných odpadních vod a přehled výsledků předepsaných rozborů včetně vyhodnocení ročního bilančního množství vypuštěného znečištění v limitovaných i sledovaných ukazatelích. 13

S přihlédnutím k imisním standardům přípustného znečištění povrchových vod, kterých musí být dosaženo dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb. do 22.12.2012, bude od 22.12.2012 provozovatel v ukazatelích N-NH 4, N anorg. a P celk. dodržovat průměrné hodnoty zbytkového znečištění p : N-NH 4 N anorg. P celk. 1 mg/l 15 mg/l 0,2 mg/l Poznámka: Žadatel o vydání IP a provozovatel zdroje znečišťování povrchových vod v souladu s plánovaným zvýšením kapacity výroby v žádosti žádá o navýšení bilančních hodnot znečištění vody (t/rok).v množství 700 000 m 3 /rok a maximální hodnotě průtoku 85,0 l/s. Vzhledem k tomu, že Povodí Labe, s.p. ve svém stanovisku nezohlednilo uvedený požadavek, navrhujeme dodržet hodnoty ze stávajícího povolení k nakládání s vodami. Splaškové vody Cukrovar nemá vnitřní kanalizaci splaškových vod. Splaškové vody ze sociálních zařízení v areálu závodu jsou zaústěny do fekálních jímek umístěných u jednotlivých objektů. Jedná se o 11 fekálních jímek (viz příloha IV-1) vyvážených na přípojná místa do městské kanalizace. Ta jsou umístěna na hranici pozemku a jsou vybavena pro stáčení splaškových vod. Jejich umístění je zakresleno na situačním plánu areálu cukrovaru (viz příloha IV-1). 3) Splaškové odpadní vody budou svedeny do bezodtokových jímek a vyváženy na ČOV. Podmínky kvality jsou stanoveny na základě smluvního vztahu s provozovatelem městské splaškové kanalizace. Pitná voda Je odebírána z městského rozvodu pitné vody VaK Mladá Boleslav v množství 25 000 m 3 /rok. Podmínky jsou stanoveny na základě smluvního vztahu s provozovatelem. 4.3 Hluk, vibrace a neionizující záření Provozovatel překračuje při provozu v cukrovarnické kampani nejvyšší povolené hodnoty L Aeq,T = 50 db a stanovené hodnoty hluku pro denní dobu (limit 50 db (A)) a také pro noční dobu (limit 40 db (A)) vůči obytné zástavbě. Provozováním Cukrovaru Dobrovice, zdroje hluku kde dochází k nedodržování hygienických limitů hluku, je povolena vyjímka rozhodnutím KHS Středočeského kraje č.j. 1839 213/05/MB ze dne 07.06.2005 na dobu do 31.12.2007. Ve spolupráci s KHS Středočeského kraje realizovat navržená opatření, která zajistí dodržování zákonných emisních limitů hluku vzhledem ke chráněným stavbám a chráněnému venkovnímu prostoru staveb. Po zrealizování protihlukových opatření provést kontrolní měření hladiny akustického tlaku. Termín: do 31.12.2007 14

1) Od 31.12.2007 plnit hygienický limit hluku dle nařízení vlády č. 148/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vzhledem ke chráněným stavbám a chráněnému venkovnímu prostoru staveb ve smyslu 30 zákona č. 258/2000 Sb. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A se stanoví součtem základní hladiny hluku LAeq,T = 50 db a příslušné korekce pro denní nebo noční dobu a místo. Pro denní dobu je limit 50 db (A) a pro noční dobu je limit 40 db (A). V areálu se nenachází zdroje vibrací. V areálu se nenacházejí zdroje neionizujícího záření. 4.4 Nakládání s odpady V rámci řízení o IP bude vydán souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady. Předmětem nakládání s nebezpečnými odpady bude jejich třídění, shromažďování a předávání oprávněné osobě k další úpravě, využití nebo odstranění. 1) Nakládáno bude s následujícími odpady: 02 04 99* Odpady jinak blíže neurčené (odpad filtračních papírů s řepnou kaší) 13 02 05* Nechlorované minerální motorové, převodové a mazací oleje 13 05 038* Kaly z lapáků nečistot 15 02 02* Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami 20 01 21* Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť Poznámka: Provozovatel předložil Rozhodnutí o udělení souhlasu k nakládání s nebezpečnými odpady vydané Magistrátem města Mladá Boleslav č.j. ŽP-249.1-24628/2003 ze dne 03.12.2003 a Rozhodnutí o udělení souhlasu k nakládání s nebezpečnými odpady vydané Magistrátem města Mladá Boleslav č.j. ŽP-249.1-11834/2005 ze dne 18.05.2005, časově omezené do 31.12.2008. Rozhodnutí budou nahrazena v řízení o IP. Do IP nebudou převzaty všechny podmínky výše uvedených rozhodnutí, protože se jedná o povinnosti uložené původcům odpadů zákonem o odpadech. 2) Provozovatel prokazatelně zajistí pravidelné školení svých zaměstnanců v oblasti ŽP. V rámci řízení o IP bude vydán souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady. Předmětem nakládání s nebezpečnými odpady bude jejich třídění, shromažďování a předávání oprávněné osobě k další úpravě, využití nebo odstranění. 15

4.5 Opatření k vyloučení rizik po ukončení činnosti Tři měsíce před ukončením provozu bude KÚ Středočeského kraje, odboru ŽPZ předložen plán sanace zařízení. Termín: 3 měsíce před ukončením provozu 4.6 Ochrana zdraví člověka, zvířat a životního prostředí Poznámka: Integrovaným povolením budou schváleny Provozní řády zvláště velkých zdrojů znečišťování ovzduší, včetně opatření k zmírňování průběhu a odstraňování důsledků havarijních stavů v souladu s podmínkami ochrany ovzduší (dále jen provozní řády) dle 11 odst. 2 zákona č. 86/2002 Sb. Je nutno je upravit pro jednotlivé zvláště velké zdroje znečišťování ovzduší, podle přílohy č. 10 k vyhlášce č. 356/2002 Sb.. Uplatněno a popsáno v kapitole 4.1. Ovzduší. 4.7 Hospodárné využití surovin a energie Energetický audit byl zpracován v říjnu 2005 (příloha VIII-1 žádosti o IP). Jsou navržena opatření ve třech variantách. 1) Provozovatel navrhne opatření, která vyplývají ze závěrů energetického auditu a vyhodnocení a bude předkládat v roční závěrečné zprávě plnění podmínek IP KÚ Středočeského kaje, odbor ŽPZ. 2) Provozovatel bude sledovat pravidelně specifické spotřeby energie a vody (vztaženo na 1t vyrobeného cukru). O výsledcích povede dokumentaci a jedenkrát ročně provede vyhodnocení. V případě zvyšování spotřeb energie a vody musí navrhnout a realizovat po dohodě s KÚ Středočeského kraje, odbor ŽPZ, opatření. 4.8 Opatření pro předcházení haváriím Pro Cukrovary TTD a.s., cukrovar Dobrovice je zpracován Havarijní řád podle 39 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách. ( příloha XVIII-2 žádosti o vydání IP) zpracovaný v srpnu 2005. K Havarijnímu řádu bylo doručeno stanovisko Povodí Labe, státní podnik, Hradec Králové, č.j. PVZ/06/24650/Si/O, ze dne 05.10.2006, s připomínkami. Připomínky uvedené ve stanovisku Povodí Labe, s.p. budou vyřešeny před vydáním IP. 4.9 Opatření týkající se situací odlišných od podmínek běžného provozu Podmínky nejsou stanoveny. Poznámka: Opatření týkající se havarijních situací jsou stanovena provozními řády. 16

4.10 Dálkové přemisťování znečištění a zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku Podmínky nejsou stanoveny. 4.11 Další podmínky Podmínky nejsou stanoveny. 4.12 Kontrola a monitorování Kontrola dodržování emisních limitů: CO, NO x, SO 2, TZL u zdroje na spalování tuhých paliv (kap. 4.1 vyjádření) CO, NO x, SO 2 u výroby cukru (saturace kap. 4.1 vyjádření) NH 3 u výroby cukru (odparka kap. 4.1 vyjádření) TZL u výroby cukru (sušárna kap. 4.1 vyjádření) BSK 5, CHSK Cr, NL, N-NH 4 +, N anorg., P celk, ph, teplota u vypouštěných odpadních vod z usazovacích rybníků (kap. 4.2 vyjádření). Další kontroly a monitoring: Je uloženo stanovit koncentraci pachových látek u zdroje čistírna odpadních vod (kap. 4.1 vyjádření). Je navržen monitorig spotřeb energie a vody (kap.4.7 vyjádření). 4.13 Postup vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení Provozovatel prokáže dodržování emisních limitů u zdrojů kotle K1 K4, saturace II, odparka, sušárny cukru, šachtová pec vápenky. Provede porovnání dosažených emisních koncentrací s předcházejícím obdobím a případné rozdíly zdůvodní. V případě, že dojde ke zvýšení emisních koncentrací prokáže plnění nápravných opatření. V termínech stanovených v IP prokáže stanovení koncentrace pachových látek u zdroje čištění odpadních vod. Provozovatel prokáže dodržování emisních limitů u vypouštěných odpadních vod. Provede porovnání dosažených emisních koncentrací s předcházejícím obdobím a případné rozdíly zdůvodní. V případě, že dojde ke zvýšení emisních koncentrací prokáže plnění nápravných opatření. Provozovatel doloží přehled množství vypouštěných odpadních vod, včetně vyhodnocení ročního bilančního množství vypuštěného znečištění. Pro porovnání ročního bilančního množství znečištění s povoleným je směrodatný součin ročního objemu vypouštěných vod v posledním celém kalendářním roce a aritmetického průměru výsledků rozborů směsných vzorků odpadních vod odebraných v témže roce. Výsledky měření a jakosti odpadní vod budou archivovány. 17

5. Vypořádání se stanovisky a připomínkami účastníků řízení Z KÚ Středočeského kraje byla doručena vyjádření k žádosti o integrované povolení od: Města Dobrovice, č.j. 2249/659/2006 ze dne 15.09.2006 bez připomínek Středočeského kraje, č.j. 133892/2006/KUSK, dne 27.09.2006 bez připomínek ČIŽP, Oblastní inspektorát Praha, Praha 7, č.j. 41/S1/0626278.01/06/PVB ze dne 05.10.2006 bez připomínek Povodí Labe, s.p, č.j. PVZ/06/24650/Si/O, ze dne 05.10.2006. Krajské hygienické stanice Středočeského kraje se sídlem v Praze, č.j. 3020-217/06/MB ze dne 19.09.2006 Vypořádání s připomínkami Povodí Labe, státní podnik, Hradec Králové: 1) Souhlasíme s vydáním IP pro oblast nakládání s vodami a ochrana vod takto: Vypouštění odpadních vod recipient Bojetický potok ř.km 2,5 ČHP 1-04-07-017 Q max. 48,6 l/s. 400 000 m 3 /rok Látka nebo ukazatel Navrhovaná hodnota p * (mg/l) Navrhovaná hodnota m ** (mg/l) Bilance t/rok BSK 5 CHSK Cr NL N-NH 4 N anorg. P celk ph 20 160 60 2 20 1,5 6-8,5 40 250 120 4 40 2,5 6 48 16 0,4 6 0,4 *přípustná hodnota **maximální hodnota Rozbory se provádí podle ČSN EN a TNV. V povolení jsou dále stanoveny tyto podmínky: Množství vypouštěných odpadních vod měřit zařízením, jehož správnost měření bude ověřena autorizovanou firmou. Výsledky měření zaznamenávat a uchovávat pro účely evidence, vyhodnocení a kontroly. Pro posouzení dodržení hodnot vypouštěného znečištění, stanovených jako p, s četností minimálně 1 x za 14 dní v období kampaně a 1 x měsíčně mimo kampaň odebírat na odtoku z ČOV 24 hodinové směsné vzorky získané sléváním objemově stejných dílčích vzorků v intervalu 2 hodin a zajistit jejich rozbory oprávněnou laboratoří (seznam zveřejňuje MŽP ve svém Věstníku) dle uvedených norem nebo norem pro stanovení daného ukazatele, na které se vztahuje akreditace oprávněné laboratoře. 18

Překročení povolených hodnot p do výše hodnot m se při stanovené četnosti odběru vzorků připouští nejvýše 2 výsledky rozboru směsného vzorku za posledních 12 měsíců. Maximálně přípustná hodnota koncentrace m nesmí být překročena ani žádným výsledkem rozboru 2 hodinového směsného vzorku vypouštěných vod. Pro posouzení dodržení hodnot ročního bilančního množství znečištění je směrodatný součin ročního objemu vypouštěných odpadních vod v posledním celém kalendářním roce a aritmetického průměru výsledků rozborů směsných vzorků odpadních vod odebraných v tomtéž roce. Každoročně do 31. ledna zasílat vodoprávnímu úřadu (KÚ Středočeského kraje) a příslušnému správci povodí (Povodí Labe, státní podnik, Hradec Králové) za minulý rok a jeho každý kalendářní měsíc tabelární přehled objemu vypouštěných odpadních vod a přehled výsledků předepsaných rozborů včetně vyhodnocení ročního bilančního množství vypuštěného znečištění v limitovaných i sledovaných ukazatelích. S přihlédnutím k imisním standardům přípustného znečištění povrchových vod, kterých musí být dosaženo dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb. do 22.12.2012, nutno zaručit alespoň tyto průměrné hodnoty zbytkového znečištění: Termín: do 31.12. 2007 N-NH 4 N anorg. P celk. Zohledněno v kapitole 4.2. Odpadní vody 1 mg/l 15 mg/l 0,2 mg/l 2) K havarijnímu řádu Cukrovary TTD, a.s. pro závod v Dobrovicích máme z hlediska správce povodí a správce vodního toku Vlkava následující připomínky: doplnit do úvodu odkaz na vyhlášku MŽP č. 450/2005 Sb. rozšířit havarijní řád o popis cest odtoku splaškových, odpadních a dešťových vod od míst jejich vzniku až k vyústění do jímek, veřejné kanalizace nebo do vodního toku. Upozorňujeme, na to, že předmětný havarijní plán je nutné ještě předložit k vyjádření ZVHS, pracoviště Mladá Boleslav neboť vyčištěné odpadní vody ústí nejprve do vodního toku ve správě uvedené organizace. Veškerá zařízení v nichž se používají, zachycují, skladují zpracovávají nebo dopravují závadné látky budou v takovém technickém stavu a provozovány tak, aby bylo zabráněno úniku těchto látek do půdy, podzemních vod, povrchových vod nebo nežádoucímu smísení s odpadními nebo srážkovými vodami. Kontrolovat těsnost nádrží na skladování, potrubních propojení a mobilních prostředků pro dopravu závadných látek podle 39, odst. 4, písm. c) zákona č. 254/2001 Sb. o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Bude provozován odpovídající kontrolní systém pro zjišťování úniku závadných látek. Budou vedeny záznamy o prováděných opatřeních při zacházení se závadnými látkami a tyto záznamy uchovávány podobu 5 let. V místech kde bude nakládáno s látkami škodlivými vodám budou k dispozici prostředky pro likvidaci havarijních úniků. Použité sanační materiály budou do doby likvidace uskladněny tak, aby bylo zabráněno kontaminaci povrchových nebo podzemních vod. Platnost stanoviska je stanovena na 2 roky od data jeho vydání, pokud v této době nebude využito pro vydání platného rozhodnutí nebo opatření vodoprávního nebo jiného správního úřadu nebo samosprávného orgánu 19

Zohledněno v kapitole 4.8. vyjádření. Vypořádání s připomínkami Krajské hygienické stanice Středočeského kraje se sídlem v Praze: 1) Je nutné zabezpečit dodržování NV č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Zohledněno v kapitole 4.1.3 vyjádření. 6. Stanovení BAT Porovnání bylo provedeno s Final Draft BREF O nejlepších dostupných technologiích v průmyslu potravin, nápojů a mléka z června 2005 (dále jen Bref I), Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách v cementářském a vápenickém průmyslu z března 2000 (dále Bref II), Návrh referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách pro velká spalovací zařízení, překlad originálu z listopadu 2004 (dále Bref III). 6.1 Tabulkové zpracování dle Bref Tabulka 6.1.1. Plnění jednotlivých ukazatelů BAT řízení, technologie, emise BAT Školení zaměstnanců v oblasti ŽP (vědomí ekologických aspektů operací společnosti a osobní zodpovědnost) Bref I kap.5.1 Skutečnost Provádí se odpady, voda. Plnění hlediska. Programy pravidelné údržby Bref I kap.5.1 Segregovat výstupy za účelem optimalizace, opakované použití, regeneraci, recyklaci a likvidaci Bref I kap.5.1 Používání snímačů hladiny, hladinoměrů tam kde se skladují nebo reagují kapaliny v nádržích nebo nádobách (ve výrobě nebo při čištění) Bref I kap.5.1 Zavedený systém EMS Bref I kap.5.1 Měření hlavních emisí Bref I kap. 5.1.5 Používá se Probíhá recyklace technologické vody, recyklace kondenzátu z odpařování, saturační kal je využíván jako hnojivo Používá se Není zaveden Není plněno 20

Zachycování odpadních plynů, pachů u zdroje a jejich vyvedení do zařízení pro jejich čištění nebo potlačení Bref I kap. 5.1.5 Optimalizace procedur spouštění a odstavování zařízení pro potlačování emisí Bref I kap. 5.1.5 Používat kondenzát z odparek pro extrakci cukru z řepných řízků Bref I kap. 4.1.7.8 Snížení množství hlíny ulpělé na bulvách Bref I kap. 4.1.7.8 Vysokoteplotní sušení vyslazených řízků Bref I kap. 4.7.7.2 Použití 4 odběrných míst pro odtah vápna Bref II kap.2.2.4.1 Minimalizace asymetrie systému plnění Bref II kap. 2.2.4.1 Vápenické pece v cukrovarnickém průmyslu šachtová pec se smíšenou vsádkou, palivo koks Bref II kap. 2.2.4.1 Odpadní plyny z vápenky jsou čištěny a používány při čištění difusní šťávy; Sušení cukru, sušení pelet odpadním vzduchem Uplatněno při najíždění vápenky. Uplatněno při najíždění ČOV fléra. Mimokampaňová kotelna střední zdroj znečišťování ovzduší Používá se. Používá se nakládací linky s třídiči Používá se Používá se Používá se. Používá se Tabulka 6.1.2. Plnění jednotlivých ukazatelů BAT voda BAT Skutečnost Plnění hlediska Neustálý monitoring spotřeb vody a energie, úrovně produkce odpadů a účinnosti regulačních opatření Bref I kap. 4.1.6.6 Sbírat odděleně vodní proudy, jako je kondenzát a chladící voda, za účelem jejich opětovného použití Bref I kap. 4.1.7.8 Čerpat jen taková množství, která jsou skutečně potřebná Bref I kap. 5.1.4.11 Recyklace dopravní vody Bref I kap. 4.7.7.3 Používá se během cukrovarnické kampaně. Používá se Používá se Používá se. Částečně plněno 21

Opakované použití vody z cukrovky a odpadní vody Bref I kap. 4.7.7.3 Snižování hladiny amoniaku v kondenzátu použitím aerobních biologických procesů uspořádaných tak, že umožní nitrifikaci amoniaku Bref Ikap. 4.5.7.7.1 Anaerobní proces čištění odpadních vod spojený s aerobním čištěním Bref I kap.4.7.7.1 Aerobní laguny utěsnění kalových lagun Bref I kap. 4.5.3.1.4 Používá se ČOV je vybavena nitrifikačním stupněm Používá se Nepoužívá se. Je uplatněna jiná technologie. Nelze hodnotit Tabulka 6.1.3 Plnění jednotlivých ukazatelů BAT energie BAT Skutečnost Plnění hlediska Systém kombinované výroby tepla a elektřiny (kogenerace) Bref I kap. 5.1.4.10 Část energie z vyrobené páry je použita k výrobě elektřiny v protitlaké turbině Použití frekvenčních regulátorů na elektromotorech Bref I kap. 5.1.4.10 Snižovat na minimum zatížení motorů Bref Ikap. 5.1.4.10 Parní systémy zvýšit vracení kondenzátů na maximum Bref I kap. 5.1.4.13 Vyhýbat se ztrátám mžikové páry z vraceného kondenzátu Bref Ikap. 5.1.4.13 Snížit odkalování kotlů na minimum Bref I kap. 5.1.4.13 Opravovat netěsnosti parního systému Bref I kap. 5.1.4.13 Předehřev topného plynu využitím odpadního tepla Bref III kap. 7.4.2 Používá se Používá se Používá se Používá se Používá se Je uplatňováno Používá se 22

Akumulace tepla Bref III 7.4.2 Dvojí přihřívání Bref III kap. 7.4.2 Regenerační ohřev napájecí vody Bref III kap. 7.4.2 Regulace podmínek spalování Bref III 7.4.2 Nízký přebytek vzduchu Bref III kap. 7.4.3 Recirkulace spalin Bref III kap. 7.4.3 Nízkoemisní hořáky Bref III kap. 7.4.3 Koncepce chudého spalování Bref III kap. 7.4.3 Není potřeba používat. Používá se lehká šťáva před odparkou. Ekonomizér na kotlích. Spalování je řízeno počítačem. Je uplatňováno Používá se: vápenka sušárna řízků Používají se. Není uplatněno Nehodnoceno Nelze hodnotit 6.2 Zpracování dle ukazatelů přílohy č. 3 Použití nízkoodpadové technologie Zařízení produkuje odpady, které souvisejí s jeho výrobním zaměřením. V souvislosti s technologií zpracování ve vícestupňovém procesu nelze hovořit o bezodpadové technologii, ale o možnosti efektivního využití vedlejších produktů. Vedle cukru jako hlavního produktu vznikají jako vedlejší produkty melasa, cukrovkové řízky a karbonizované vápno. Řepná melasa je předávána k dalšímu průmyslovému zpracování. Melasu je možné dále využívat pro výrobu melasových suchých řízků, nebo jako kvasný substrát pro výrobu etanolu a kyseliny citrónové. Karbonizované vápno je hnojivo a jako takové se využívá. Taktéž vyplavená zemina je velmi bohatá na živiny, používá se při rekultivaci krajiny. Obsah vody v cukerné řepě je 75 %. Tato voda se při zpracovávání mění v kondenzát a je vedena zpět do výrobního procesu. Cukrovkové řízky mohou být sušeny a používají se k přímému zkrmování nebo k výrobě speciálních krmiv, krmných směsí a k výrobě tvarovaných krmiv. Cukrovkové řízky v zařízení jsou sušeny, jsou vylouženy na sušinu 15 18 % a používány ke krmným účelům. Nakládání s odpadem se v rámci zařízení na úseku odpadového hospodářství řídí platnou legislativou. V areálu cukrovaru jsou pouze shromažďovací místa, kde je soustředěn odpad před předáním oprávněným osobám. Hledisko je plněno. 23

Použití látek méně nebezpečných Používané suroviny a chemikálie jsou v cukrovarnických technologiích obvyklé. Současně se lze zaměřit spíše na jejich optimální využití, než na radikální záměnu za látky šetrnější k životnímu prostředí. Pokud jsou používány desinfekční prostředky na bázi aktivního chlóru nebo chlornanů a kyseliny fosforečné doporučuje se postupně je nahradit ekologicky šetrnějšími, pro jejich schopnost zvyšovat hodnoty AOX v odpadních vodách a taktéž látky na bázi fosforečnanů, způsobující zvýšený růst mikroorganizmů z řádu řas ve vodních tocích, lze nahradit vhodnějšími. Desinfekční a čistící prostředky na bázi aktivního chloru provozovatel nepoužívá. Rovněž optimální využití kondenzátu přispěje ke snížení množství chemikálií pro úpravu vody pro kotelnu a ke snížení spotřeby odebírané povrchové vody. Kondenzát je využíván. Využití kondenzátu je automaticky řízeno. Hledisko je plněno. Podpora zhodnocování a recyklace látek Odpad je tříděn a následně předáván k odstraňování. Pro splnění kritérií BAT je třeba, aby provozovatel průběžně hodnotil možnosti regenerace a recyklace surovin, meziproduktů a odpadů a podle výsledků tyto možnosti využíval. V zařízení je recyklována technologická voda, kondenzát. Vedle cukru jako hlavního produktu vznikají jako vedlejší produkty melasa, cukrovkové řízky a karbonizované vápno. Řízky jsou lisovány, sušeny a prodávány jako krmivo. Provozovatel má zpracovaný Plán odpadového hospodářství. Hledisko je plněno. Srovnatelné procesy Z hlediska porovnání srovnatelných procesů je zařízení Litovelská cukrovarna vybaveno standardní technikou zařízení: Výroba je provozována v období kampaně (cca 100 dní v roce). Cukrovar Manipulace s řepou k čištění řepy je používána suchá cesta. Jsou používány pásové dopravníky. K praní se cukrovka dopravuje pomocí tlakové vody. Prací voda je po předčištění recyklována. Hlavní výroba je členěna na osm částí. Výroba surové šťávy. Řepa je na řezačkách rozřezána na sladké řízky. Řízky jsou dopravníkem vedeny na pásovou váhu Schenk a dále do extraktoru. Surová šťáva je čerpána na epuraci. Extrakčním činidlem je recyklovaná řízkolisová voda s okyselenou čerstvou vodou. Doprava a lisování řízků Extrahované řízky jsou lisovány na řízkolisech. Řízkolisové vody jsou po úpravě na lapači drtě vraceny do extrakce. Epurace a úprava šťávy, síření Surová šťáva je předčeřena vápenným mlékem v předčeřovači Brieghel Müller. Předčeřená šťáva se po přidání vápna zahřívá a po dočeření vstupuje do I. saturace. Separace kalu po I saturaci. 24

Saturovaná šťáva přechází do dekantéru a odtud na filtrační stanici kalolisů. Následuje II. saturace a zdržení v míchané nádrži. Pak je šťáva filtrována na filtrech. Zahřívání a odpařování šťáv K zahřívání šťávy na požadovanou teplotu jsou používány brýdové páry (odparka, trubkové a deskové výměníky). Odpařování probíhá v pětistupňové odparce s devíti členy. Součástí střediska je kondenzátní hospodářství. Varna Varem je získáván šťavní krystal. Součástí střediska jsou zrniče, krystalizátory, barometrická kondenzace, vývěvy, natahovací nádrž. Odstředivky Sušení cukru Vápenka a hašenka zahrnuje výrobu vápna v šachtové peci, hasidlo, separaci písku, egalizační nádrž, saturačku. Z českého překladu návrhu BREF pro vápenický průmysl vyplývá, že obdobně zařízené a vybavené cukrovary jsou provozovány prakticky v celém světě. Výroba krmiv Vyluhované řízky jsou lisovány a sušeny na 2 bubnových sušárnách. Hledisko je plněno. Technický pokrok Z údajů v žádosti je patrné, že je technický pokrok respektován, protože zařízení je průběžně modernizováno a je vybaveno standardními technologickými celky. Technický pokrok lze vysledovat ve využívání automatického řízení procesů technologie a z realizace řady opatření v oblasti vody a energií. Hledisko nelze zhodnotit. Charakter, účinky a množství emisí Ovzduší Hlavním zdrojem emisí do ovzduší je výroba cukru nový zvláště velký zdroj znečišťování ovzduší NO x, CO, kotle v centrální kotelně na zemní plyn. Provozovatel dodržuje limity, které vyplývají ze zákona. NO x, CO, SO 2, TZL kotel na tuhá paliva, používaný mimo kampaň NO x, CO, SO 2 saturace NH 3 odparka TZL sušárna cukru NO x, CO, TZL bubnové sušárny VOC čerpací stanice nafty Dalším zdrojem emisí je vápenka, pokud nejsou odpadní plyny použity v saturaci NO x, CO, SO 2, TZL 25

Pachové látky při dodržování stanovených technologických postupů by emise pachových látek neměly překračovat emisní limity stanovené platnou legislativou. Z výrobního procesu je emitován do ovzduší čpavek (odparka) Hledisko je plněno. Voda Technologická odpadní voda je zaokruhována a vracena do výrobního procesu. Přebytková technologická odpadní voda je čištěna dvoustupňově (anaerobní a aerobní stupeň s nitrifikací) a vypouštěna do recipientu. Vznikající bioplyn je spalován na bubnové sušárně řízků. V současné době je trendem používat kombinované anaerobní a aerobní čištění odpadních vod s využitím bioplynu ke spalování v kotelnách. Tento způsob provozovatel využívá. Splaškové vody jsou shromažďovány v jímkách a vyváženy na veřejnou ČOV. Hledisko je plněno. Hluk Provozní zařízení vnitřní i venkovní je zdrojem hluku. Hluk emitují zejména plavení, čištění řepy, kompresory pro výrobu tlakového vzduchu. Provozovatel bude po provedených protihlukových úpravách dodržovat emisní limity dané platnou legislativou. Hledisko bude plněno po provedených opatřeních. Řešeno v kap. 4.3. Datum uvedení zařízení do provozu Cukrovar byl uveden do provozu v roce 1831. Rekonstrukce a modernizace zařízení probíhá průběžně do současnosti. Doba potřebná k zavedení BAT Zařízení je provozováno v souladu s právními předpisy ČR. Zařízení bylo průběžně modernizováno. Používaná technologie odpovídá BAT. Alternativní úpravy lze očekávat v závislosti na požadavcích trhu a legislativy. BAT týkající se spotřeby vody a energie doporučujeme realizovat s ohledem na jejich ekonomickou dostupnost. Spotřeba a druh surovin používaných v technologickém procesu a jejich energetická účinnost Spotřeba vody Veškerá technologická voda je recyklována. Přebytečná vyčištěná odpadní voda je řízeně vypouštěna do recipientu. Technologická voda je shromažďována v rybníku provozovatele. Splašková voda je vyvážena na ČOV města Dobrovice. Hledisko je plněno. Spotřeba energie Provozovatel má vypracovaný Energetický audit. Navržená opatření jsou průběžně realizována.. Je využíván systém kombinované výroby tepla a elektřiny (kogenerace). Ke snížení spotřeby energie bude využíváno odpadní teplo, zejména z oteplených vod 26

ze systému barometrické kondenzace v období kampaně na různé účely např. vytápění administrativních i technologických budov a skladů, předehřev odpadních vod natékajících na anaerobní stupeň ČOV. Je využíván bioplyn na sušení řízků. Další opatření budou realizována průběžně s ohledem na jejich ekonomickou dostupnost. Specifická spotřeba energie v letech má klesající tendenci. Hledisko je plněno. Spotřeba surovin Spotřeba, druh a množství použitých surovin se řídí technologickými předpisy. Jejich dodržování je v zájmu zachování kvality výrobku nezbytné. Hledisko je plněno. Požadavek prevence a omezení celkových dopadů emisí Opatření k omezení celkových dopadů emisí na ŽP: Opatření zavedená k omezení celkových dopadů do životního prostředí a omezení rizik s nimi spojených: průběžné rekonstrukce kotelny (spalování zemního plynu) recyklace technologických vod využívání odpadního tepla (z kondenzátu, varných brýd, spalin z kotelny) kogenerace (spřažení výroby páry a elektrické energie) Doporučené BAT, které lze využít k omezení celkových dopadů do životního prostředí a omezení rizik s ním spojených: certifikace EN ISO 14 001 (EMS) výměna paliva v kotelně administrativní budovy za ekologické zavedení systému Monitoring&Targeting optimalizace využití odpadního tepla Všechna tato opatření vedou k omezení celkových dopadů emisí a rizik na ŽP. Je třeba zvážit i jejich dostupnost nejen z hlediska ekonomické náročnosti a hledat alternativu. Provozovatel splňuje emisní limity do ovzduší dané legislativou. Hledisko je plněno. 27

7. Seznam použité literatury Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Nařízení vlády č. 353/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. Vyhláška č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování. Vyhláška č. 362/2006 Sb., o způsobu stanovení koncentrace pachových látek, přípustné míry obtěžování zápachem a způsobu jejich zjišťování. Vyhláška č. 20/2002 Sb., o způsobu a četnosti měření množství a jakosti vody Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií). Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší). Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii ve znění zákonů č. 119/2000 Sb., č. 13/2002 Sb., č. 137/2002 Sb., č. 226/2003 Sb., č. 444/2005 Sb. a č. 230/2006 Sb. BREF O nejlepších dostupných technologiích v průmyslu potravin, nápojů a mléka návrh z května 2005. BREF Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách v cementářském a vápenickém průmyslu z března 2000 Návrh referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách pro velká spalovací zařízení, překlad originálu z listopadu 2004 (dále Bref III). 28