Průběžná zpráva projektu SP2017/87

Průběžná zpráva projektu SP2017/87 Předkladatel: Pozice v řešitelském týmu: Ing. Veronika Brabcová Odpovědný řešitel Datum: 26. 6. 2017

OBSAH 1. Základní informace o projektu... 3 2. Specifikace výstupu výzkumu (cíl projektu)... 4 3. Způsob plnění harmonogramu projektu... 5 4. Dosavadní výstupy projektu... 7 5. Čerpání finančních prostředků... 9 6. Předpokládané přínosy projektu... 10 7. Literatura... 11 Příloha... 12 2

1. ZÁKLADNÍ INFORMACE O PROJEKTU Předkládaná zpráva přináší základní shrnutí současného stavu řešení níže zmíněného projektu. V této zprávě jsou uvedeny pouze základní popisy postupů řešení jednotlivých dílčích cílů a úkolů. Úplný výčet postupů řešení projektu bude předložen v závěrečné zprávě projektu. Název projektu: Identifikační kód: Hodnocení souvztažností vybraných sektorů v systému kritické infrastruktury SP2017/87 Odpovědný řešitel: Školitel odp. řešitele: Ing. Veronika Brabcová doc. Ing. David Řehák, Ph.D. Složení řešitelského týmu: doc. Ing. David Řehák, Ph.D. Ing. Veronika Brabcová Ing. Veronika Nešporová Bc. Vendula Onderková Ing. Simona Slivková Období řešení projektu: 1. 3. 2017 30. 11. 2017 Místo řešení projektu: VŠB Technická univerzita Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství, Lumírova 630/13, 700 30 Ostrava Výškovice 3

2. SPECIFIKACE VÝSTUPU VÝZKUMU (CÍL PROJEKTU) Hlavním cílem projektu je návrh procesu hodnocení souvztažností a následná verifikace navrženého přístupu na vybraných sektorech kritické infrastruktury. K naplnění tohoto cíle jsou nadefinovány tři dílčí cíle, kterými jsou: DC 1: Analýza hodnocení souvztažností v systému kritické infrastruktury; DC 2: Analýza vybraných sektorů kritické infrastruktury; DC 3: Návrh hodnocení souvztažnosti vybraných sektorů kritické infrastruktury. Dalšími očekávanými výstupy projektu budou: průběžná a závěrečná zpráva projektu, článek v odborném časopise International Journal of Critical Infrastructures (JSC), články v rámci konferencí European Safety and Reliability Conference ESREL 2018 (DWOS), Požární ochrany 2017 (D) a Ochrana obyvatelstva 2018 (D). 4

3. ZPŮSOB PLNĚNÍ HARMONOGRAMU PROJEKTU V úvodní fázi projektu bylo provedeno teoretické vymezení řešené problematiky se změřením na hodnocení souvztažnosti prostřednictvím dostupných informačních zdrojů. V návaznosti byla provedena analýza souvztažností subsystémů kritické infrastruktury společně s analýzou stávajících přístupů k hodnocení souvztažností v systému kritické infrastruktury a v neposlední řadě také analýza proměnných determinujících hodnocení souvztažností. Zmíněné analýzy byly provedeny na základě předchozího zkoumání problematiky v souvislosti s rešerší, čímž byly separovány významné zdroje pro tvorbu projektu. V současné době pracuje řešitelský tým na druhém dílčím cíli projektu, a to na analýze vybraných sektorů kritické infrastruktury. Do této části je zahrnuta analýza vybraných kritických prvků v sektorech elektroenergetiky, železniční dopravy a ve zdravotnictví. Kritické prvky vybraných sektorů kritické infrastruktury budou zvoleny na základě konzultace s odborníky dané problematiky se snahou znázornit jejich propojení prostřednictvím vazeb. Následně bude pozornost zaměřena na analýzu resilience vybraných kritických prvků a vazeb mezi vybranými prvky. V souvislosti s resiliencí budou řešitelským týmem navrženy možné scénáře konkrétních hrozeb. Průběh plnění jednotlivých činností je graficky prezentován v tabulce 1, která představuje současný stav plnění harmonogramu projektu. V uvedeném přehledu jsou jednotlivé prováděné činnosti rozděleny do časového období. Modrá barva prezentuje činnosti, jež byly v rámci projekty již provedeny a žlutá barva činnosti, jež jsou v současné době v řešení. Tabulka 1 zároveň prezentuje metody, jež byly do současné doby při řešení projektu využity a zároveň vědecké metody, jež budou použity v průběhu dalšího řešení. Vedle přehledu použitých vědeckých metod jsou v tabulce 1 uvedeny také požadované výstupy projektu, tzv. dílčí cíle (viz kapitola 2). 5

TABULKA 1: HARMONOGRAM PROJEKTU SP2017/87. Harmonogram prováděných činností a metod používaných v rámci zpracování projektu, včetně stanovení primární odpovědnosti a zapojení členů řešitelského týmu Oblast řešení Analýza hodnocení souvztažností v systému kritické infrastruktury Měsíce řešení projektu v roce 2017 Primární odpovědnost Číslo Popis činnosti Použité vědecké metody za řešení prováděné činnosti 03 04 05 06 07 08 09 10 11 činnosti 1.1 Rešerše literatury a dalších zdrojů se zaměřením na hodnocení souvztažností x x rešerše Brabcová 1.2 Analýza souvztažností subsystémů kritické infrastruktury x x analýza Slivková 1.3 Analýza stávajících přístupů k hodnocení souvztažností v systému kritické infrastruktury x x analýza, komparace Nešporová 1.4 Analýza proměnných determinujících hodnocení souvztažností x x analýza Onderková 2.1 Analýza vybraných kritických prvků v sektoru elektroenergetika x x analýza Brabcová Analýza vybraných sektorů kritické infrastruktury 2.2 Analýza vybraných kritických prvků v sektoru železniční doprava x x analýza Slivková 2.3 Analýza vybraných kritických prvků v sektoru zdravotnictví x x analýza Nešporová 2.4 Analýza resilience u vybraných kritických prvků x x analýza, komparace Slivková 2.5 Analýza vazeb mezi vybranými kritickými prvky x x analýza, dedukce Nešporová Návrh hodnocení souvztažností vybraných sektorů kritické infrastruktury 3.1 Návrh procesu hodnocení souvztažností v systému kritické infrastruktury x x indukce Brabcová 3.2 Definování proměnných determinujících hodnocení souvztažnosti x x syntéza Onderková 3.3 Případová studie hodnocení souvztažností vybraných sektorů x x verifikace Onderková Zapojení členů řešitelského týmu 1. Ing. Veronika Brabcová X X X X X X X X X 2. doc. Ing. David Řehák, Ph.D. X X X X X X X X X 3. Ing. Simona Slivková X X X X X X X X X 4. Ing. Veronika Nešporová X X X X X X X X X 5. Bc. Vendula Onderková X X X X X X X student doktorského studijního programu / odpovědný řešitel projektu školitel odpovědného řešitele projektu student doktorského studijního programu student magisterského studijního programu do 06/2017; od 09/2017 předpoklad pro studium v doktorském studijním programu činnosti, které již byly zrealizovány činnosti, které jsou v řešení 6

4. DOSAVADNÍ VÝSTUPY PROJEKTU Dosavadní výsledky projektu svým rozsahem korespondují s krátkou dobou řešení. Časový rámec projektu prozatím umožnil detailní prozkoumání problematiky z dostupných informačních zdrojů, což lze spatřit v kapitole věnující se rešerši. Tato kapitola při realizaci zabrala řešitelskému týmu v rámci přípravy větší časový úsek, avšak hlubší prozkoumání problematiky bylo následně využito během kapitol věnujících se například analýzám v souvislosti se souvztažností, jejím hodnocením apod. Mezi významné zdroje při tvorbě projektu patří například příspěvek (Dudenhoeffer et al., 2006), který se věnuje vzájemným závislostem mezi infrastrukturami a prezentuje formalizaci typů vzájemných závislostí. Naopak (Dunn, 2006) se ve svém příspěvku zabývá porozuměním informační kritické infrastruktury a základním aspektům její ochrany. Svým obecnějším přístupem nahlíží na problematiku identifikace uzlů a vazeb mezi sektory, dále pomáhá stanovit stupeň vzájemné závislosti, která může mít různé charakteristiky (tj. fyzickou, virtuální, související s geografickou polohou, nebo logické povahy). Z tuzemských zdrojů byla využita například publikace (Hromada, 2013) prezentující systém a způsob hodnocení odolnosti kritické infrastruktury. Mimo jiné se zaměřuje na pojetí odolnosti ve vztahu k infrastrukturám a k ochraně. Druhým dílčím cílem projektu je analýza vybraných sektorů kritické infrastruktury. Do této části je zahrnuta analýza vybraných kritických prvků v sektorech elektroenergetiky, železniční dopravy a ve zdravotnictví. Z důvodu rozsáhlosti problematiky byla stanovena jistá omezení, například v případě elektroenergetiky byla pozornost zaměřena především na distribuční soustavu. Kritické prvky vybraných sektorů kritické infrastruktury budou prokonzultovány s odborníky na problematiku. Na základě výše zmíněného bude provedena analýza resilience (činnost 2.4) a analýza vazeb mezi vybranými kritickými prvky (činnost 2.5). V rámci činnosti 2.4 je úzká návaznost na projekt řešený v minulém roce s evidenčním číslem SP2016/99 Definování resilience systému kritické infrastruktury, kde se řešitelský tým mimo jiné věnoval definování pojmu resilience kritické infrastruktury. Tento pojem byl v rámci projektu definován jako dynamická vlastnost, díky které je kritická infrastruktura schopna zachovat funkčnost dodávek základních služeb a to prostřednictvím absorpce negativních účinků mimořádné události či krizové situace, rychlé obnovy do normálního stavu za současné adaptace na stávající i nové podmínky, mající vliv na zlepšení jejich schopností účinně reagovat na další negativní události. Na základě těchto poznatků bude provedena činnost 2.4 u vybraných prvků kritické infrastruktury. Následná činnost 2.5 bude vycházet z předchozího hodnocení souvztažnosti se zaměřením na jednotlivé typy vazeb, které budou aplikovány na zvolené kritické prvky, čímž bude znázorněna souvztažnost. Veškeré dosavadní výstupy prozatím nejsou publikačního charakteru, avšak pro řešení projektu jsou základními pilíři. Veškeré příspěvky jsou plánovány k publikaci na konferenci Požární ochrany 2017, konferenci Ochrany obyvatelstva 2018 a European Safety and Reliability Conference ESREL 2018. 7

V návaznosti na zjištěné informace jsou v plánu konzultace výsledků analýz s odborníky z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, Správy železniční dopravní cesty, státní organizace a Fakultní nemocnice Ostrava (úsek krizového řízení). 8

5. ČERPÁNÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ Kapitola uvádí přehled vyčleněných a vyčerpaných finančních prostředků, včetně vyjádření stavu čerpání prostředků v procentech (viz tabulka 2). TABULKA 2: STAV ČERPÁNÍ FINANNČÍCH PROSTŘEDKŮ KE DNI 15. 6. 2017. Položka Vyčleněno Čerpáno Stav čerpání Stipendia 95 000 0 0 % Materiálové náklady 15 000 10 144 67,6 % Služby 9 000 0 0 % Cestovní náhrady 4 000 0 0 % Režijní náklady 12 000 12 000 100 % Celkem 135 000 21 144 15,7 % Doplňující informace jsou uvedeny k následujícím položkám: Stipendia jsou čerpána dle harmonogramu. O vyplacení stipendií za 1. kvartální období bylo zažádáno. Materiálové náklady byly do současné doby čerpány z 67,6 %. Z této kapitoly bude nadále čerpáno dle plánu a ponechána finanční rezerva na vložné konference. Služby jsou položkou, z níž nebylo prozatím čerpáno. V této kategorii je ponechán prostor pro prezentaci dalších výsledků a s tím spojených nákladů (např. překlad článku). Cestovní náhrady byly čerpány v měsíci červnu, avšak prozatím nedošlo k jejich zaúčtování. Režijní náklady byly převedeny ke dni 21. 4. 2017. Celkové čerpání finančních prostředků je na úrovni 15,7 %. 9

6. PŘEDPOKLÁDANÉ PŘÍNOSY PROJEKTU Připravovaný projekt je v souladu se změřením Katedry ochrany obyvatelstva a Fakulty bezpečnostního inženýrství Vysoké školy báňské Technické Univerzity Ostrava. Hlavní přínosem projektu bude návrh procesu hodnocení souvztažností v systému kritické infrastruktury a následná verifikace navrženého přístupu na vybraných sektorech. Výsledky projektu budou předány k využití MV-generálnímu ředitelství HZS ČR a řešitelskému týmu projektu RESILIENCE 2015: Dynamické hodnocení odolnosti souvztažných subsystémů kritické infrastruktury. Rovněž budou publikovány formou open access k širokému využití odborníky zabývajících se danou oblastí. Tyto publikace jsou plánovány přednostně v časopise International Journal of Critical Infrastructures indexovaném v databázi Scopus, na mezinárodní konferenci ESREL European Safety and Reliability Conference a vybraných tuzemských konferencích (např. Ochrana obyvatelstva 2018). Výstupy projektu budou prakticky využity pro rozvoj podpory vědeckého výzkumu studentů Fakulty bezpečnostního inženýrství a podpoře publikační činnosti studentů v rámci předmětné problematiky. Přínos projektu lze spatřovat taktéž ve využití získaných poznatků ke tvorbě disertačních a diplomových prací studentů řešitelského týmu. Teoretický přínos projektu je předpokládán především v rozšíření teoretického základu při zkoumání systémového přístupu k hodnocení kritické infrastruktury. V neposlední řadě má projekt velký potenciál přispět k rozvoji vědního oboru. 10

7. LITERATURA DUDENHOEFFER, D. D., PERMANN, M. R., MANIC, M. CIMS: A Framework for Infrastructure Interdependency Modeling and Analysis. In Proceedings of the 2006 Winter Simulation Conference, 2006. 9 p. DUNN, M. Understanding Critical Information Infrastructures: An Elusive Quest. In CIIP Handbook 2006. 27 p. HROMADA, M. et al. Systém a způsob hodnocení odolnosti kritické infrastruktury. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2013. 178 p. V Ostravě dne 26. 6. 2017 Ing. Veronika Brabcová 11

PŘÍLOHA ZÁKLADNÍ PŘEHLED PŘÍSTUPŮ K VNÍMÁNÍ SOUVZTAŽNOSTÍ ASPEKTY OVLIVŇUJÍCÍ IDENTIFIKACI A POROZUMĚNÍ VZÁJEMNÝCH ZÁVISLOSTÍ RINALDI ET AL., 2001 Prostředí: Příklady parametrů vztahujících se k životnímu prostředí jsou: Hospodářské a obchodní příležitosti a obavy, veřejná politika, vládní investiční rozhodnutí, právní a regulační obavy a sociální a politické zájmy. Prostředí ovlivňuje běžné operace systému, nouzové operace během přerušení a období vysokého namáhání a operace oprav a obnovy. Chování spojování/reakce: Míra, do jaké jsou infrastruktury spojeny nebo propojeny, silně ovlivňují jejich provozní charakteristiky. Některé vazby jsou volné a tedy poměrně pružné, zatímco jiné jsou těsné, což zanechává malou nebo žádnou flexibilitu, aby systém reagoval na měnící se podmínky nebo selhání, které mohou zhoršit problémy nebo kaskádu z jedné infrastruktury do druhé (viz také kapitola 2) Charakteristika infrastruktury: Infrastruktury mají klíčové charakteristiky, které jsou součástí analýzy vzájemné závislosti. Hlavní charakteristiky zahrnují prostorové (geografické) stupnice, časové stupnice, provozní faktory a organizační charakteristiky (viz také kapitola 3) Typy vzájemných závislostí: Tyto vazby mohou být fyzické, virtuální, související s geografickou polohou nebo logickou povahou. Nebo v době, kdy probíhají opravné a restaurátorské činnosti (viz kapitola 4). Stav provozu: Stav provozu infrastruktury lze považovat za kontinuum, které vykazuje různé druhy chování během normálních provozních podmínek (které se mohou lišit v závislosti na špičce a podmínkách mimo špičku), v době silného namáhání nebo narušení nebo v době, kdy probíhají opravné a restaurátorské činnosti (viz kapitola 5). Typ poruchy: Přerušení nebo výpadky infrastruktury lze klasifikovat jako kaskádovité, eskalující nebo selhání ze společného důvodu (viz kapitola 6). ZÁVISLOST VS. VZÁJEMNÁ ZÁVISLOST RINALDI ET AL., 2001 Závislost: Propojení nebo spojení mezi dvěma infrastrukturami, přes které je stav jedné infrastruktury ovlivňován nebo korelován stavem druhé. 12

Vzájemná závislost: Obousměrný vztah mezi dvěma infrastrukturami, díky němuž stav každé infrastruktury ovlivňuje nebo je korelován se stavem druhé. Obecně řečeno, dvě infrastruktury jsou vzájemně závislé, je-li každá z nich závislá na druhé. ŘEHÁK ET AL., 2016 Vliv nebo závislost = jednosměrná vazba, Vzájemná závislost = obousměrná vazba (viz obr. 1). OBRÁZEK 1: TYPY VAZEB V SYSTÉMU KRITICKÉ INFRASTRUKTURY SETOLA AND THEOCHARIDOU, 2016 Závislost je schopnost infrastruktury ovlivnit stav ostatních infrastruktur. Infrastruktura A závisí na infrastruktuře B, jestliže má změna v této infrastruktuře schopnost ovlivnit (např. modifikovat) některé stavy (např. chování, vlastnosti, atd.) infrastruktury A. Je to tedy jednosměrný vztah. Vzájemná závislost představuje obousměrný vztah mezi dvěma nebo více infrastrukturami, kde je stav každé infrastruktury ovlivněn nebo je korelován se stavem druhé. Proto jsou infrastruktury A a B vzájemně závislé, jestliže A závisí na B a současně B závisí na A, jak je znázorněno na obr, může být tato obousměrná závislost zprostředkována jinými infrastrukturami. 13

DRUHY/TYPY ZÁVISLOSTÍ BÜHNE ET AL., 2003 Realizační závislosti: Tato kategorie zahrnuje všechny závislosti, které se zabývají aspekty realizace určité funkce. Například se takové typy závislostí používají k definování omezení ve výběru variant spojených s jedním bodem variace. Např. Reprezentace navigačního systému může být hlasem, grafikou nebo textem, zatímco reprezentace je buď barevná, nebo černobílá. Tyto závislosti ukazují, v jakých různých způsobech může být aspekt realizován. Závislost vazby: Tato kategorie zahrnuje všechny ostatní vzájemné závislosti funkcí. Jedna funkce může například vyloučit jinou funkci nebo jedna funkce vyžaduje jinou funkci, jako je volba barevné grafické reprezentace v navigačním systému vyžaduje barevný displej a geografické informace pro splnění tohoto požadavku. Základní závislost: zahrnují všechny přímé závislosti zavedené kvůli kontextu systému, tj. Kontext systému vynucuje na systém určitá omezení, reprezentována jako základní závislosti. Odvozená závislost: zahrnují všechny závislosti odvozené od základních závislostí. Jeden důvod, proč existuje odvozená závislost, spočívá ve zdokonalení funkcí. OBRÁZEK 2: ZÁKLADNÍ A ODVOZENÁ ZÁVISLOST HROMADA ET AL., 2013 Pozitivní vazba: když mezi prvky A a B existuje pozitivní vazba, tj. zvýšení kvantitativní hodnoty prvku A determinuje zvýšení hodnoty prvku B, tak tento vztah znázorníme orientovanou spojnicí od prvku A do prvku B se znaménkem +. Negativní vazba: když jde o negativní vazbu, tj. zvýšení kvantitativní hodnoty prvku A determinuje zmenšení hodnoty prvku B, znaménko je -. OBRÁZEK 3: POZITIVNÍ A NEGATIVNÍ VAZBA 14

DRUHY/TYPY VZÁJEMNÝCH ZÁVISLOSTÍ RINALDI ET AL., 2001 Fyzická vzájemná závislost - dvě infrastruktury jsou fyzicky vzájemně závislé, pokud je stav každého závislé na materiálovém výstupu druhého. Kybernetická vzájemná závislost tu má infrastruktura, pokud její stav závisí na informacích přenášených prostřednictvím informační infrastruktury. Geografická vzájemná závislost - infrastruktury jsou geograficky vzájemně závislé, jestliže místní událost v životním prostředí může ve všech způsobit změny stavu. Logická vzájemná závislost - dvě infrastruktury jsou logicky vzájemně závislé, pokud stav každého závisí na stavu druhého prostřednictvím mechanismu, který není fyzickým, kybernetickým ani geografickým spojením. DUDENHOEFFER ET AL., 2006 Fyzická - přímá vazba mezi infrastrukturami jako vztah mezi dodávkou, spotřebou a výrobou; Geologická - společné umístění součástí infrastruktury v rámci stejné stopy; Politická - závaznost součástí infrastruktury v důsledku politických rozhodnutí nebo rozhodnutí na vysoké úrovni; Informační - závazná nebo závislá na toku informací mezi infrastrukturami. Fyzická závislost Kybernetická/ informační závislost Geografická závislost Logická závislost Sociální závislost SETOLA AND THEOCHARIDOU, 2016 BÜHNE ET AL., 2003 Vyžadující závislost: popisuje, že vazba jedné varianty vyžaduje potřebu jiné varianty (požadované varianty). Například pokud chce člověk zamknout své vozidlo dálkovým ovládáním, vyžaduje to variantu centrální zamykání dveří. JEDNOSMĚRNÁ Exkluzivní závislost: popisuje, že vazba jedné varianty vylučuje výběr další varianty (vyloučená varianta) - to znamená, že lze vybrat pouze jednu z těchto variant. Např. 15

volba pro získání kabrioletu například vylučuje variantu "střešního okna". OBOUSMĚRNÁ Náznaková závislost: tento typ závislosti zahrnuje závislost, kde vazba jedné varianty má nějaký pozitivní vliv na jinou variantu. Například připojení T-DSL může mít pozitivní vliv na výběr varianty online nakupování (na rozdíl od modemového připojení). JEDNOSMĚRNÁ Překážková závislost: popisuje, že vazba jedné varianty má nějaký negativní vliv na jinou variantu. Pokud si vyberete mobilní telefon pro používání internetu, může to mít negativní vliv na online nakupování kvůli malým displejům mobilního telefonu. OBOUSMĚRNÁ ZIMMERMNA AND RESTREPO, 2009 Prostorová vzájemná závislost: Jedna infrastruktura může být z ekonomických důvodů umístěna v blízkosti jiné infrastruktury, takže fyzická porucha v jednom způsobí poškození a selhání v jiném blízkém zařízení. Funkční vzájemná závislost: Dvě infrastruktury závisí na tom, aby fungovaly. Například informační technologie vyžadují, aby elektřina fungovala, a elektřina potřebuje informační technologie pro řízení řídicích systémů. Tak jsou vzájemně závislé na vzájemných funkcích. PROVOZNÍ STAVY INFRASTRUKTURY SETOLA AND THEOCHARIDOU, 2016 Normální stav, ve kterém KI pracuje za normálních provozních podmínek. Stresový stav, ve kterém KI působí, mají-li být přijata zvláštní opatření pro zachování provozu pod kontrolou. Krizový stav, ve kterém je provoz mimo kontrolu. Stav obnovy, ve kterém je provoz opět pod kontrolou, ale dosud nebyl obnoven do normálního stavu. TYPY PORUCH/ÚČINKŮ RINALDI ET AL., 2001 Kaskádové selhání nastane, když narušení infrastruktury způsobí selhání komponentů v druhé infrastruktuře, což následně způsobí narušení druhé infrastruktury. Eskalující selhání nastane, když stávající narušení jedné infrastruktury zhoršuje nezávislé narušení druhé infrastruktury, obecně ve formě zvýšení závažnosti nebo času na obnovení nebo obnovení druhého selhání. 16

Společná příčina selhání nastane, když jsou současně přerušeny dvě nebo více infrastrukturních sítí: komponenty uvnitř každé sítě selhávají z důvodu některé běžné příčiny. THE NATIONAL STRATEGY, 2003 Přímé efekty infrastruktury: Kaskádní narušení nebo zastavení funkcí kritické infrastruktury nebo klíčových aktiv prostřednictvím přímého útoku na kritický uzel, systém nebo funkci. Nepřímé efekty infrastruktury: kaskádové narušení a finanční důsledky pro vládu, společnost a hospodářství prostřednictvím reakcí veřejného a soukromého sektoru na útok. Využívání infrastruktury: Využívání prvků konkrétní infrastruktury k narušení nebo zničení jiného cíle. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY BÜHNE, S. et al. Modeling Dependencies between Variation Points in Use Case Diagrams. In REFSQ 03, 2003, pp. 59 69. DUDENHOEFFER, D.D., PERMANN, M.R., MANIC, M. CIMS: A Framework for Infrastructure Interdependency Modeling and Analysis. In Proceedings of the 2006 Winter Simulation Conference, 2006. 9 p. HROMADA, M. et al. Systém a způsob hodnocení odolnosti kritické infrastruktury. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2013. 178 p. RINALDI, S.M., PEERENBOOM, J.P., KELLY, T.K. 2001. Identifying, Understanding, and Analyzing Critical infrastructure interdependencies. In: IEEE Control Systems Magazine, vol. 21(6), pp. 11 25. ŘEHÁK, D., MARKUCI, J., HROMADA, M., BARČOVÁ, K. 2016. Quantitative evaluation of the synergistic effects of failures in a critical infrastructure system. International Journal of Critical Infrastructure Protection, 2016, Vol. 14, pp. 3-17. ISSN 1874-5482. DOI: 10.1016/j.ijcip.2016.06.002 SETOLA, R., THEOCHARIDOU, M. Modelling Dependencies between Critical Infrastructures. Chapter in Managing the Complexity of Critical Infrastructures. A Modelling and Simulation Approach. Springer Open, 2016. pp. 19-42. DOI 10.1007/978-3-319-51043-9_2 The National strategy for The Physical Protection of Critical Infrastructures and Key Assets. The White House Washington, 2003. 96 p. 17

ZIMMERMNA, R., RESTREPO, C. Analyzing Cascading Effects within Infrastructure Sectors for Consequence Reduction, 2009, 7 p., Proceedings of the 2009 IEEE International Conference on Technologies for Homeland Security, HST 2009, Waltham, MA. 18