Rada Evropské unie Brusel 27. února 2017 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2016/0382 (COD) 15120/16 ADD 8 REV 1 (de,da,el,pt,fi,sv,cs,lv,lt,mt,pl) PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 1. prosince 2016 Příjemce: ENER 417 CLIMA 168 CONSOM 298 TRANS 479 AGRI 650 IND 261 ENV 757 IA 130 CODEC 1802 Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generálního tajemníka Evropské komise Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie Č. dok. Komise: SWD(2016) 419 final - PART 1/2 Předmět: PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE SOUHRN POSOUZENÍ DOPADŮ Průvodní dokument k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů Delegace naleznou v příloze dokument SWD(2016) 419 final - PART 1/2. Příloha: SWD(2016) 419 final - PART 1/2 15120/16 ADD 8 REV 1 rk DGE 2B CS
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 30.11.2016 SWD(2016) 419 final PART 1/2 PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE SOUHRN POSOUZENÍ DOPADŮ Průvodní dokument k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů {COM(2016) 767 final} {SWD(2016) 416 final} {SWD(2016) 417 final} {SWD(2016) 418 final} CS CS
Souhrnný přehled Posouzení dopadů k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů A. Potřeba opatření V čem spočívá problém a proč se jedná o problém na úrovni EU? Směrnice 2009/28/ES (dále jen směrnice o energii z obnovitelných zdrojů ) stanoví evropský rámec na podporu energie z obnovitelných zdrojů, který zahrnuje národní povinné cíle podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie pro každý členský stát v roce 2020. V říjnu 2014 se Evropská rada dohodla na závazném cíli pro EU ve výši alespoň 27% podílu energie z obnovitelných zdrojů na energii spotřebované v Unii v roce 2030, jehož má být dosaženo bez národních povinných cílů. Podle prognóz by měla kombinace dlouhodobých účinků stávajících politik, lepší nákladové konkurenceschopnosti v souvislosti s technologickým pokrokem, iniciativ týkajících se systému obchodování s emisemi (ETS) i odvětví mimo tento systém, uspořádání trhu s elektřinou, správy a energetické účinnosti vést k nárůstu podílu energie z obnovitelných zdrojů. Nejsou-li s tím však spojeny další politiky na úrovni EU, není tento nárůst nákladově efektivní a stále zaostává za dohodnutým podílem energie z obnovitelných zdrojů na úrovni EU. Čeho by mělo být dosaženo? V souvislosti se strategií energetické unie má přezkum směrnice o energii z obnovitelných zdrojů čtyři hlavní cíle: i) přispívat k omezení růstu celosvětové průměrné teploty na nejvýše 2 C, aby se následně v souladu se závazkem EU k plnění cílů pařížské dohody COP 21 dosáhlo omezení této teploty na hranici 1,5 C; ii) dosáhnout v EU do roku 2030 nákladově účinným způsobem alespoň 27% podílu energie z obnovitelných zdrojů; iii) zlepšit energetickou bezpečnost hospodářství EU snížením jeho závislosti na dovozu; iv) přispět k dosažení vedoucího postavení v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a pozice globálního centra pro vývoj vyspělých a konkurenceschopných technologií v této oblasti. Jakou přidanou hodnotu budou mít tato opatření na úrovni EU (subsidiarita)? Vzhledem k tomu, že na trhu dochází ke konkrétním příkladům jeho selhání a existují na něm specifické překážky, jsou zapotřebí politiky na úrovni EU, aby se zajistilo, že závazného cíle EU v oblasti obnovitelné energie ve výši alespoň 27 % členské státy společně dosáhnou, a to nákladově co nejefektivněji a s co nejmenšími rušivými účinky. Opatření EU poskytnou investorům jistotu prostřednictvím regulačního rámce pro celou EU, konzistentního a nákladově efektivního zavádění energie z obnovitelných zdrojů v celé EU a efektivního fungování vnitřního trhu s energií, a to za respektování potenciálu členských států pro výrobu různých forem energie z obnovitelných zdrojů podle jimi zvolené skladby zdrojů energie. 2
B. Řešení Prostřednictvím kterých možností lze cílů dosáhnout? Je některá možnost upřednostňována? Pokud ne, uveďte proč. Na podporu zavádění energie z obnovitelných zdrojů byly zvažovány legislativní i nelegislativní možnosti. V posouzení dopadů byla provedena podrobná analýza každé možnosti politiky postupně od scénáře bez opatření (možnost 0) k opatřením, která více zapojují celou EU. Nebyla zvolena žádná upřednostňovaná možnost, aby byla zachována politická diskreční pravomoc Komise při rozhodování mezi možnostmi v rámci těchto pěti oblastí: i) Možnosti pro zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů v odvětví elektřiny (OZE-E): Společný evropský rámec pro režimy podpory: 1. využívání výhradně tržních mechanismů; 2. ujasnění pravidel pomocí souboru nástrojů; 3. povinný přesun k investiční podpoře. Koordinovanější regionální přístup: 1. povinná regionální podpora; 2. povinné částečné otevření režimů podpory pro přeshraniční účast. Finanční nástroj zaměřený na obnovitelné zdroje: 1. finanční nástroj na úrovni EU s širokými kritérii způsobilosti; 2. finanční nástroj na úrovni EU na podporu rizikovějších obnovitelných zdrojů energie. Zjednodušení správních postupů: 1. posílená ustanovení s jednotným kontaktním místem, lhůtami a zjednodušenými postupy pro modernizaci; 2. povolovací postupy by byly díky automatickému schválení a prostému oznámení u malých projektů časově omezeny. ii) Možnosti pro zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů v odvětví vytápění a chlazení (OZE-VCH): Zajistit všeobecné rozšíření energie z obnovitelných zdrojů v dodávkách vytápění a chlazení: 1. závazek v oblasti OZE-VCH pro dodavatele fosilních paliv; 2. stejný závazek, ale pro všechny dodavatele paliv. Usnadnit rozšíření energie z obnovitelných zdrojů a odpadního tepla v systémech dálkového vytápění a chlazení: 1. sdílení osvědčených postupů; 2. certifikáty energetické náročnosti a otevření přístupu k místnímu vytápění a chlazení; 3. opatření podle bodu 2 spolu s dodatečným posíleným rámcem práv spotřebitelů. iii) Možnosti pro zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů v odvětví dopravy (OZE-D): Zajištění rozšíření energie z obnovitelných zdrojů v odvětví dopravy: 1. povinnost používat pokročilá paliva z obnovitelných zdrojů platná v celé EU; 2. povinnost používat v odvětví dopravy paliva z obnovitelných zdrojů platná pro celou EU plus postupné ukončení používání biopaliv z potravinářských plodin (dílčí možnosti: 2A. postupné částečné ukončení používání biopaliv z potravinářských plodin do roku 2030; 2B. postupné úplné ukončení používání biopaliv z potravinářských plodin do roku 2030; 2C. rychlejší postupné ukončení používání bionafty a vyšší úspory emisí skleníkových plynů do roku 2030); 3. předchozí možnosti plus zvláštní povinnost používat paliva z obnovitelných zdrojů v odvětví letecké a námořní dopravy platná pro celou EU; 4. povinnost snížit emise skleníkových plynů (směrnice o jakosti paliv) (dílčí možnosti: 4B. celková povinnost snížit celkové emise skleníkových plynů u paliv a elektřiny; 4C. povinnost snížit emise skleníkových plynů u pokročilých paliv a elektřiny; 4D. pokročilá paliva, elektřina a konvenční paliva s nižšími emisemi skleníkových plynů). iv) Možnosti, které posilují postavení spotřebitelů energie z obnovitelných zdrojů a poskytují jim informace: Posílení postavení spotřebitelů, aby si mohli vyrábět elektřinu z obnovitelných zdrojů pro vlastní spotřebu a skladovat ji: 1. pokyny EU týkající se vlastní spotřeby; 2. posílení postavení 3
občanů, aby si mohli vyrábět elektřinu z obnovitelných zdrojů pro vlastní spotřebu a skladovat ji; 3. výroba elektřiny a její vlastní spotřeba v jiném místě v případě obcí. Poskytování informací o elektřině z obnovitelných zdrojů: 1. posílení systému záruk původu; 2. opatření podle bodu 1 + povinné zveřejňování záruk původu; 3. opatření podle bodu 2 + rozšíření záruk původu na všechny zdroje výroby elektřiny. Sledování paliv z obnovitelných zdrojů používaných při vytápění a chlazení a v dopravě: 1. rozšíření záruk původu na obnovitelná plynná paliva; 2. rozšíření záruk původu na obnovitelná kapalná a plynná paliva; 3. vývoj alternativního systému sledování obnovitelných kapalných a plynných paliv. v) Možnosti zajišťující dosažení nejméně 27% podílu energie z obnovitelných zdrojů v roce 2030: Vnitrostátní cíle na rok 2020: vnitrostátní cíle na rok 2020 jako základ oproti scénáři bez opatření. Trajektorie: lineární vs. nelineární. Mechanismy pro zamezení rozdílu v ambicích vůči cíli EU v oblasti obnovitelné energie: 1. revidovat míru ambicí vnitrostátních plánů; 2. zahrnout ustanovení o přezkumu, jímž by se v případě potřeby později navrhly další mechanismy plnění na úrovni EU; 3. zvýšit ambice opatření na úrovni celé EU; 4. zavést závazné vnitrostátní cíle. Zamezení nedostatečné míry plnění, případně vyplnění mezery v plnění : 1. revidovat vnitrostátní plány; 2. zahrnout ustanovení o přezkumu, jímž by se v případě potřeby později navrhly další mechanismy plnění na úrovni EU; 3. zvýšit ambice opatření na úrovni celé EU; 4. zavést závazné vnitrostátní cíle. Jaké jsou názory jednotlivých zúčastněných stran? Kdo podporuje kterou možnost? Online veřejná konzultace se uskutečnila ve dnech 18. listopadu 2015 až 10. února 2016. Potvrdila široký konsenzus mezi členskými státy, nevládními organizacemi, expertními skupinami, investory a sdruženími na tom, že je zapotřebí stabilní a předvídatelný právní rámec EU pro obnovitelné zdroje a že je důležité definovat opatření v oblastech OZE-E, OZE-VCH, OZE-D, lépe zapojit spotřebitele do vnitřního trhu s energií, odstranit administrativní překážky a dosáhnout závazného cíle na úrovni EU ve výši alespoň 27 %. Všechny zúčastněné strany se obecně shodly na tom, že je nutno podporovat rozvoj infrastruktury, zejména v souvislosti s inteligentními sítěmi a systémy skladování. Členské státy vyzdvihly závazek ke snížení emisí skleníkových plynů a zdůraznily, že je nutné oddělit od sebe hospodářský růst a rentabilitu energií z obnovitelných zdrojů. Některé členské státy poukázaly na úlohu obnovitelných zdrojů energie ve vztahu k energetické bezpečnosti a závislosti na dovozu. Zástupci průmyslu zdůraznili, že je třeba, aby byl pro obnovitelné zdroje energie způsobilý trh, k čemuž by měla sloužit integrace trhu i dlouhodobé posílení systému ochrany investic, a dožadovali se stabilního regulačního rámce, jenž by stimuloval inovace, zajistil hospodářskou životaschopnost a větší konkurenceschopnost na úrovni EU. Neziskové organizace vyzdvihly význam ustavení občanských práv za účelem větší decentralizace a získání větších pravomocí pro místní komunity, která podněcují přijetí budoucích systémů ze strany veřejnosti. C. Dopady upřednostňované možnosti Jaké jsou výhody upřednostňované možnosti (je-li nějaká doporučena, jinak uveďte výhody hlavních možností)? 4
V současnosti není možné dopad vyčíslit v plném rozsahu, neboť nejsou vybrány upřednostňované možnosti. Výše uvedené možnosti 1 až 4 se zabývají nejistotou investorů, navyšují nákladovou účinnost, zasahují proti selhání trhu, aktualizují stávající regulační rámec a zvyšují důvěru občanů. Provedení hlavních opatření napomůže Evropské unii dosáhnout cílů v oblasti snížení emisí skleníkových plynů (přispěním k dodatečnému 5% snížení emisí skleníkových plynů, jehož je zapotřebí ve srovnání s projekcemi z referenčního scénáře). Přispěje se tak i ke snížení objemu dovozu energie do EU (kumulativní účinky provedení cílů na rok 2030 by znamenaly snížení o 221 miliard EUR v období 2021 2030) a vytvořily by se dodatečné vedlejší výhody, například příspěvek k celkovému snížení nákladů na omezování znečištění a poškození zdraví ve výši 12,3 19,5 miliardy EUR ročně). Jaké jsou náklady na upřednostňovanou možnost (je-li nějaká doporučena, jinak uveďte náklady na hlavní možnosti)? Vypracované hlavní možnosti by mohly mít dopady v oblasti sociální a hospodářské i na životní prostředí na úrovni členských států. Pokud to bylo možné, jsou tyto dopady vyčísleny. Jaký bude dopad na malé a střední podniky a na konkurenceschopnost? Posouzení dopadů zahrnuje zvláštní výjimky pro malé a střední podniky, které mají zajistit, aby opatřeními pro dosažení cíle EU v oblasti obnovitelných zdrojů na rok 2030 byla podporována konkurenceschopnost těchto podniků (např. zjednodušení správních postupů, zvláštní předpisy v oblasti veřejné podpory, širší pojetí opatření týkajících se vlastní spotřeby). Očekávají se významné dopady na vnitrostátní rozpočty a správní orgány? Členské státy budou vyzvány, aby se prostřednictvím souboru opatření s možným dopadem na vnitrostátní rozpočty a správní orgány podílely na společném úsilí za účelem dosažení schváleného cíle pro EU na rok 2030 v oblasti obnovitelných zdrojů. Kdy bude tato politika přezkoumána? D. Návazná opatření Účinek některých ustanovení směrnice o energii z obnovitelných zdrojů končí v prosinci 2020, zejména pokud jde o ustanovení k závazným vnitrostátním cílům. Posouzení dopadů se zaměřuje na opatření, která by měla být začleněna do směrnice o energii z obnovitelných zdrojů po roce 2020. Podle některých možností musí být zajištěno, že v revidované směrnici o energii z obnovitelných zdrojů budou uvedena ustanovení o přezkumu, aby se zajistilo, že přechod od závazných vnitrostátních cílů k cíli na rok 2030 pro celou EU bude řádně sledován a prováděn. 5