Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. Za dřívější roky bohužel nejsou hodnoty tohoto ukazatele v jednotlivých krajích k dispozici. - V dubnu 2016 činil podíl na počtu obyvatel Středočeského kraje 4,8 % a celkový počet dosažitelných 1 dosahoval 42 266 evidovaných na úřadech práce. - Podíl na obyvatelstvu v ČR činil v dubnu 2016 úhrnem 5,7 %. patří tedy mezi kraje s mírně podprůměrnou nezaměstnaností ve srovnání s ostatními kraji v České republice. Nižší podíl mělo v dubnu 2016 celkem pět krajů, přičemž nejnižších hodnot dosahují Hl. m. Praha a Plzeňský kraj (shodně 4,0 %). - V letech 2012 až 2014 se podíl na obyvatelstvu v ČR postupně zvyšoval až na 7,9 %. V dalších letech byl zaznamenán pokles až na 5,7 % v dubnu 2016, přičemž počet evidovaných v ČR se snížil na hodnotu 396 410. - Obdobným trendem se vyvíjel i podíl ve Středočeském kraji. Jeho hodnota se v roce 2014 v porovnání s předchozím rokem mírně zvýšila, poté následoval pokles až na 4,8 % v dubnu 2016, když zde bylo evidováno 42,3 tisíc. Celková nezaměstnanost v krajském pohledu (k 30.4.) dosažitelných 1 ve věku 15-64 let Podíl na obyvatelstvu % 2012 - - 6,6% 2013 56 291 6,4% 7,7% 2014 59 121 6,8% 7,9% 2015 50 927 5,8% 6,7% 2016 42 266 4,8% 5,7% Pozn.: Podíl nezaměstnaný ch na oby v atelstv u = počet dosažitelný ch uchazečů o zaměstnání v e v ěku 15-64 let / počet oby v atel v e v ěku 15-64 let () - V dubnu 2016 bylo na úřadech práce ve Středočeském kraji evidováno 15 360 volných pracovních míst. V porovnání s předchozím rokem došlo k výraznému zvýšení počtu volných pracovních míst (o 42,6 %). Na jedno evidované volné pracovní místo připadalo v kraji 2,8, což je v porovnání s celorepublikovým průměrem (3,2 na jedno volné pracovní místo) o něco nižší počet. V porovnání s loňskou hodnotou (4,7) došlo k určitému zlepšení situace na trhu práce. (Je ale třeba brát ohled na strukturu volných pracovních míst, která nemusí příliš odpovídat struktuře na úřadech práce.) 1 Počty jsou uváděny jako dosažitelní, i když to v textu není přímo uvedeno. Dosažitelní nezaměstnaní jsou takoví uchazeči o zaměstnání evidovaní na úřadech práce, kteří nejsou ve vazbě, ve výkonu trestu, v rekvalifikačních kurzech, nepobírají peněžitou pomoc v mateřství a nejsou v pracovní neschopnosti. 1
- Volná pracovní místa na úřadech práce nelze považovat za reprezentativní vzorek poptávky po pracovnících ze strany zaměstnavatelů. Je třeba brát v úvahu, že zaměstnavatelé mají zájem získat zaměstnance určité kvality, a proto v mnoha případech volí jiný způsob vyhledávání zaměstnance (např. výběrem z těch zájemců o práci, kteří se zaměstnavatelům hlásí sami, doporučením zaměstnanců, inzertní nabídkou, Internetem, personálními agenturami atd.). Volná pracovní místa evidovaná na úřadech práce v kraji (k 30.4.) volných pracovních míst / 1 volné pracovní místo 2012 4 755 10,3 11,5 2013 4 439 12,7 13,9 2014 5 842 10,1 12,6 2015 10 768 4,7 5,7 2016 15 360 2,8 3,2 ČR volných pracovních míst pro absolventy a mladistvé a mladistvých/ 1 volné pracovní místo pro ně ČR Podíl % 2012 711 3,6 4,7 15,0% 13,2% 2013 994 3,1 5,8 22,4% 14,8% 2014 1 199 2,4 3,4 20,5% 19,5% 2015 3 336 0,7 1,1 31,0% 24,8% 2016 4 263 0,5 0,5 27,8% 29,6% Pozn.: Podíl % () = počet v olný ch pracov ních míst pro absolv enty a mladistv é/ celkov ý počet v olný ch pracov ních míst v kraji (v ČR) v olný ch pracov ních míst pro absolv enty a mladistv é zahrnuje pracov ní místa, na která se mohou hlásit mladistv í a absolv enti škol. - Z celkového počtu volných pracovních míst je jich 4 263 (tj. 27,8 %) vhodných i pro mladistvé či pro absolventy škol. Oproti roku 2015 se procentuální hodnota podílu volných míst pro absolventy a mladistvé na celkovém počtu volných pracovních míst mírně snížila (o 3,2 procentního bodu) a je třetí nejnižší v České republice (29,6 %). Pro srovnání - nejnižší hodnoty vykazuje Hl. m. Praha (26,9 %) a Jihomoravský kraj (27,4 %), naopak nejvyšších hodnot dosahují Kraj Vysočina (41,8 %) a Zlínský kraj (34,3 %). - Na jedno evidované volné pracovní místo ve Středočeském kraji, které je vhodné pro absolventy škol a mladistvé, připadalo 0,5 těchto uchazečů, což odpovídá hodnotě celorepublikového průměru. Stejných hodnot dosahují kraje Zlínský, Liberecký a Vysočina. V porovnání s rokem 2015 tak došlo k mírnému zlepšení situace mladých na trhu práce. Uplatnitelnost na trhu práce však závisí nejen na počtu volných míst a, ale i na struktuře těchto pracovních míst. - V následující tabulce jsou uvedeny podíly k 30. dubnu 2016 v jednotlivých okresech Středočeského kraje. 2
Podíl na obyvatelstvu v jednotlivých okresech dosažitelných 1 ve věku 15-64 let k dubnu 2016 Podíl na obyvatelstvu k dubnu 2016 Benešov 1 954 3,1 % Beroun 2 658 4,5 % Kladno 7 063 6,6 % Kolín 4 176 6,5 % Kutná Hora 2 812 5,7 % Mělník 4 386 6,3 % Mladá Boleslav 2 636 3,1 % Nymburk 3 788 6,0 % Praha-východ 2 500 2,3 % Praha-západ 3 156 3,5 % Příbram 5 228 6,9 % Rakovník 1 909 5,2 % Podíl nezaměstnaný ch na oby v atelstv u = počet dosažitelný ch uchazečů o zaměstnání v e v ěku 15-64 let / počet oby v atel v e v ěku 15-64 let () Nezaměstnanost čerstvých v krajském pohledu - K objektivnímu posouzení je využíván ukazatel - míra. je dána poměrem počtu dané kategorie vzdělání či skupiny oborů k celkovému počtu dané kategorie vzdělání či skupiny oborů 2 (tj. zaměstnaných, i příp. pokračujících dále ve vzdělávání). Hodnota míry vyjadřuje, kolik procent dané kategorie vzdělání, příp. skupiny oborů, zůstalo k 30. 4. následujícího roku bez zaměstnání. - Porovnáme-li míry v rámci Středočeského kraje podle kategorií dosaženého vzdělání, nejnižší míry v kraji v dubnu 2016 vykazují absolventi vyšších odborných škol (3,6 %) a gymnazisté. U gymnazistů je to dáno tím, že větší část těchto pokračuje v terciárním studiu. Nižší byla rovněž míra středního odborného vzdělávání s maturitní zkouškou (kategorie M, bez praktického výcviku; 7,3 %). Naopak relativně vyšší dosahují absolventi s výučním listem (8,7 %) a absolventi středního odborného vzdělávání s maturitní zkouškou a odborným výcvikem (kategorie L; 11,0 %), což je obecný trend v celé České republice. - většiny kategorií vzdělání mezi lety 2012 2016 ve Středočeském kraji i v ČR výrazně klesala, především v důsledku zlepšování ekonomické situace. 2, která je na těchto stránkách uváděna, byla vypočtena jako podíl počtu čerstvých (tj., kteří ukončili studium nejdéle dvanáct měsíců před okamžikem zjišťování, v tomto případě nejdříve v květnu předchozího roku) a celkového počtu, kteří ukončili studium v kalendářním roce předcházejícím roku výpočtu. Jedná se o absolventy středních škol a vyšších odborných škol. 3
v krajském pohledu denní studium (dubnové hodnoty) 20% 18% 16% 14% 12% 10% 8% 6% 4% 2% 0% duben 2014 duben 2015 duben 2016 Kraj ČR Kraj ČR Kraj ČR Kraj ČR Kraj ČR Střední vzdělání s výučním listem - E, H Gymnaziální vzdělání - K vzdělání s MZ a odborným výcvikem; Nástavbové vzdělání - L/0, L/5 vzdělání s maturitní Vyšší odborné vzdělání - N - V následujících dvou tabulkách jsou shrnuty počty škol, počty z předchozího školního roku a z nich odvozené míry škol Středočeského kraje podle kategorie vzdělání (střední vzdělání s výučním listem, gymnaziální vzdělání, střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou a odborným výcvikem a nástavbové vzdělání, střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou a vyšší odborné vzdělání). Pro porovnání jsou rovněž uvedeny míry za ČR. V posledním řádku jsou uvedeny dubnové hodnoty pro rok 2016. - Při interpretaci škol je třeba vycházet z relativního ukazatele míry. Absolutní ukazatel počet je totiž pro porovnávání situace na trhu práce podle jednotlivých kategorií vzdělání a skupin oborů zavádějící. - Při výpočtu míry jsou počty vztahovány k počtům škol jednotlivých krajů. Z důvodu správnosti výpočtu je nutné sledovat počty podle kraje, v němž vystudovali, nikoliv, v němž se registrovali jako uchazeči o zaměstnání. 3 3 Do roku 2005 byla míra stanovována z počtu, kteří ukončili studium na školách v kraji, a z počtu evidovaných v kraji (tj. podle místa bydliště). Tím docházelo k disproporcím, někdy i znemožňujícím výpočet, např. v kraji byli evidováni nezaměstnaní absolventi určitého oboru vzdělání, přitom žádná škola v kraji tento obor nevyučovala. 4
v krajském pohledu - denní studium (dubnové hodnoty) Kategorie vzdělání Kraj ČR Kraj ČR Kraj ČR Kraj ČR Kraj ČR 2012 15,6% 16,7% 3,4% 3,1% 18,4% 14,4% 10,8% 9,1% 11,3% 9,1% 2013 21,3% 27,4% 4,1% 4,1% 21,0% 23,5% 14,0% 14,8% 9,4% 11,9% 2014 15,2% 17,8% 4,4% 4,4% 14,5% 15,9% 13,0% 11,6% 10,0% 10,2% 2015 11,4% 13,7% 3,8% 3,8% 13,6% 14,0% 9,8% 9,6% 5,7% 7,5% 2016 8,7% 9,9% 4,0% 3,1% 11,0% 10,6% 7,3% 7,5% 3,6% 5,2% Pozn.: = NZ/Abs. a počet v krajském pohledu - denní studium Střední vzdělání s výučním listem - E, H Střední vzdělání s výučním listem - E, H Gymnaziální vzdělání - K Gymnaziální vzdělání - K vzdělání s MZ a odborným výcvikem; Nástavbové vzdělání - L/0, L/5 vzdělání s MZ a odborným výcvikem; Nástavbové vzdělání - L/0, L/5 vzdělání s maturitní vzdělání s maturitní Vyšší odborné vzdělání - N Vyšší odborné vzdělání - N Kategorie vzdělání Abs. NZ Abs. NZ Abs. NZ Abs. NZ Abs. NZ 2012 2850 445 2107 72 721 133 3513 381 346 39 2013 2634 562 2098 87 771 162 3350 468 371 35 2014 2652 404 2028 89 669 97 3176 412 340 34 2015 2502 284 1872 71 565 77 2767 272 335 19 2016 2364 205 1812 72 465 51 2463 180 391 14 Pozn.: Abs. - počet (za školní roky 2010/11 až 2014/15) NZ - počet (dubnové hodnoty) - Následující tabulka uvádí hodnoty za duben 2016 v členění nejen podle kategorie vzdělání, ale také podle skupin oborů vzdělávání. Pokud u některých skupin oborů vzdělání chybí hodnoty některých ukazatelů, daná skupina oborů se v této kategorii vzdělání v kraji buď nevyučuje, nebo z ní vychází velmi nízký počet. - Při bližším studiu tabulky je třeba brát v úvahu, že věrohodnost ukazatele míry je nízká, jestliže je počet dané kategorie vzdělání a skupiny oborů příliš malý (tj. pohybuje-li se řádově v desítkách). 5
Střední vzdělání s výučním listem - E, H vzdělání s MZ a odborným výcvikem - L/0; Nástavbové vzdělání - L/5 vzdělání s maturitní Vyšší odborné vzdělání - N Skupina oborů (kód, název) Celkem 2364 205 8,7% 9,9% 465 51 11,0% 10,6% 2463 180 7,3% 7,5% 391 14 3,6% 5,2% 16 Ekologie a ochrana životního prostředí 51 3 5,9% 10,5% 13,3% 18 Informační technologie 177 9 5,1% 8,7% 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství 5,9% 6,3% 8,0% 23 Strojírenství a strojírenská výroba 529 19 3,6% 6,9% 91 2 2,2% 6,1% 122 7 5,7% 5,7% 6 2 33,3% 9,3% 26 Elektrotech., telekom. a výpočet. technika 209 11 5,3% 5,2% 74 4 5,4% 8,7% 145 6 4,1% 6,6% 11 0,0% 6,2% 28 Technická chemie a chemie silikátů 4,5% 5 0 0,0% 8,9% 4,4% 7,7% 29 Potravinářství a potravinářská chemie 174 15 8,6% 10,3% 1 0 0,0% 44,4% 9,7% 8,7% 31 Textilní výroba a oděvnictví 16,9% 20,0% 6,8% 32 Kožed. a obuv. výroba a zprac. plastů 0,0% 0,0% 33 Zprac. dřeva a výroba hudeb. nástrojů 123 13 10,6% 10,3% 19 0 0,0% 5,4% 4 0,0% 7,6% 3,6% 34 Polygrafie, zpr. papíru, filmu, fotografie 12,4% 12 0 0,0% 14,2% 7,7% 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie 208 21 10,1% 11,9% 8,8% 107 9 8,4% 7,6% 10,9% 37 Doprava a spoje 7,7% 25,0% 43 1 2,3% 6,9% 0,0% 39 Speciální a interdisciplinár. tech. obory 27 1 3,7% 12,4% 46 1 2,2% 8,3% 37 2 5,4% 7,8% 38 1 2,6% 7,1% 41 Zemědělství a lesnictví 287 31 10,8% 8,8% 6,5% 129 12 9,3% 8,6% 55 1 1,8% 6,5% 43 Veterinářství a veterinární prevence 31 2 6,5% 9,4% 53 Zdravotnictví 15 0,0% 4,8% 1 0 0,0% 0,0% 146 10 6,8% 4,5% 123 3 2,4% 2,8% 61 Filozofie, teologie 5 2 40,0% 33,3% 63 Ekonomika a administrativa 467 48 10,3% 8,8% 73 0,0% 5,1% 64 Podnikání v oborech, v odvětvích 112 19 17,0% 11,6% 21 1 4,8% 5,4% 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus 486 58 11,9% 11,8% 26 3 11,5% 12,1% 209 22 10,5% 9,1% 23 2 8,7% 8,1% 66 Obchod 156 21 13,5% 13,3% 17 4 23,5% 13,2% 0,0% 8,8% 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost 6 1 16,7% 12,5% 122 4 3,3% 8,4% 6,9% 69 Osobní a provozní služby 134 14 10,4% 13,6% 55 17 30,9% 16,2% 4,8% 72 Publicistika, knihovnictví a informatika 6 0,0% 9,4% 10,8% 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče 10 0,0% 16,1% 215 15 7,0% 6,0% 36 2 5,6% 2,4% 78 Obecně odborná příprava 389 24 6,2% 5,7% 82 Umění a užité umění 6 1 16,7% 11,3% 13,1% 63 6 9,5% 9,4% 14,2% Gymnaziální vzdělání - K 1812 72 4,0% 3,1% Připravil NÚV s využitím dat Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. 6