VARHANY RYCHNOVSKA (III. ČÁST)

Orlické hory a Podorlicko 20: 165 261 (2013) 2014 MGOH Rychnov n. Kn., ISSN 0475-0640, ISBN 978-80-86076-72-0 VARHANY RYCHNOVSKA (III. ČÁST) Jiří Fuks Masarykova 943, 516 01 Rychnov nad Kněžnou, jfuksj@osoud. rkn. justice. cz ÚVOD Laskavý editor sborníku Orlické hory a Podorlicko nám umožnil pokračovat v povídání o varhanách rychnovského okresu. Zachová-li nám i nadále svoji přízeň, napřesrok doplníme dodatky, rejstříky a celou stať ukončíme. XXXV. PĚČÍN Filiální (dříve farní) kostel Narození sv. Jana Křtitele Podle pamětní knihy vznikl původní dřevěný kostel okolo r. 1460. Nejprve byl filiálkou Žamberka. 1/ Stavba nynějšího kostela byla zahájena v r. 1729. V r. 1730 tesaři zavěsili kruchtu. 2/ O varhanách víme až ze záznamů o jejich opravách: v r. 1813 byly varhany opraveny za 9 zl., v r. 1816 oprava za 13 zl., v r. 1825 oprava od Georga Spanela z Rokytnice za 28 zl. vídeňské mince, v r. 1852 bylo Spanelovi vyplaceno 173 zl. 3/ V r. 1846 se ucházel G. Spanel o zakázku na opravu za 173 zl. konv. měny, oprava byla provedena a proplacena v r. 1852. 4/ Inventář z roku 1880 zaznamenal varhany s 9 mutacemi a pedálem, v ceně 350 K. 5/ Nové varhany postavili bratři Paštikové v r. 1907 za 2400 K. Varhanáři převzali staré cínové píšťaly za cenu 12 K. Kolaudace proběhla 15. 6. 1907 za účasti ředitele kůru ze Žamberka Josefa Janovského coby znalce. Varhanáři poskytli 3letou záruku na nástroj oproti kauci 240 K. Zároveň bylo zaplaceno Frant. Stejskalovi v Pěčíně za nové pulty na zábradlí kůru 10 K. Vzdušnice jsou soustavy kůželové, kůžele z kovu, silnou dvojitou jemnou kůží okůženy. Dráty kůželů jsou niklové a chod jejich jest otvory mosazných rourek, proto výkon vzdušnic těchto jest i za každé změny počasí bezvadný. Dříví vzdušnic jest borové. Měch jest soustavy zásobovací pracován ze silného dříví, dvojitou silnou kůží okůžen, kteráž vyjma naklížení jest pomocí dřevěných lišt a šroubů na rámoví měchu přitažena. Měch 1/ Dep. BKH, FÚ Pěčín, Pamětní kniha fary Pěčín, citováno dle překladu Dr. Jany Šebové (dále již jen PK Pěčín), str. 112 113: Na žambereckém důchodním úřadu je kniha kontribucí. V této knize je smlouva z roku 1727 na kamenný kostel, který se má postavit v Pěčíně. V této smlouvě se píše: Poté, co pěčínský filiální kostel, který byl za starých časů postaven ze dřeva, velmi sešel a zchátral. 2/ Laskavé sdělení MUDr. Tomáše Horáka ex SOA Zámrsk, fond Velkostatek Žamberk, kniha 1640, Kostelní účty; shodně in PK Pěčín, str. 465. 3/ Tamtéž. 4/ Laskavé sdělení MUDr. Tomáše Horáka ex SOA Zámrsk, fond Velkostatek Žamberk, kniha 1640, Kostelní účty a kart. 10 XXIX/32; dále Laskavé sdělení MUDr. Tomáše Horáka ex NA Praha, fond České gubernium, Všeobecná registratura, kart. 2406, 15/1009/2; obdobně SOA RK, fond FÚ Pěčín, kart. 340, inv. č. 1400/16, zádušní účty. 5/ Dep. BKH, FÚ Slatina nad Zdobnicí, Inventář kostela v Pěčíně z r. 1880.

Orlické hory a Podorlicko 20: 165 261 (2013) Obr. 1. Pěčín. Foto J. Fuks, 2013. opatřen jest pákou, kterou možno lehce pomocí nohy potřebný vítr do skladu měchu vháněti. Hrací stůl obsahuje manualovou a pedálovou klávesnici. Manualová poklížena jest v předu bílou kostí, půltony jsou ebenové. Rejstříky umístěny jsou v jedné řadě nad manualovou klávesnicí, kombinační knoflíky na spodní liště jmenované klávesnice. Zřízení rejstříkové jest úplně pneumatické. Skříň varhan je slohem, nátěrem i pozlacením v souladu s ostatním kostelním majetkem. 6/ Tehdy měly pneumatickou trakturu a tuto dispozici: Manuál, 54 tónů, C f 3: Pedál, 27 tónů, C d 1: Principal 8 Subbas 16 Kryt 8 Gamba 8 kolektivy p, f, pleno Salicional 8 Pedálová spojka ( šlapka) Octava 4 Roh 4 Doublet 2 2/3, 2x 7/ Již v r. 1910 potřebovaly varhany opravu. 8/ V r. 1907 zaplaceno firmě Paštikové za nové varhany 153,93 K. V srpnu 1928 opraveny varhanářem Poláčkem z Rychnova n. Kn. varhany obnosem 180 Kč z obětního sáčku. 9/ 6/ PK Pěčín, str. 367, 368; obdobně in SOA RK, fond FÚ Pěčín, kart. 340, inv. č. 1401/17, zádušní účty; dále ex Dep. BKH, FÚ Slatina nad Zdobnicí, Inventář kostela v Pěčíně z r. 1950. 7/ NA v Praze, Katastr varhan, fond ZÚ kart. 615, okres Žamberk. 8/ Dep. BKH, FÚ Slatina nad Zdobnicí, Dotazník ku soupisu památek uměleckých a historických. 9/ PK Pěčín, str. 67. 166

Fuks J.: Varhany Rychnovska III. Varhany mají kuželkové vzdušnice. Původní pneumatickou trakturu přestavěl na mechanickou varhanář Jan Karel ze Sázavy v r. 1993. 10/ Současný stav (30. 8. 2013): Jednomanuálové varhany s pedálem. Jednodílná pseudobarokní skříň zdobená řezbami. Hrací stůl je samostatný. Měch je vespodu skříně. Rejstřík Doublet nehraje, spojka je z nástroje vyjmuta. Manuál, 54 tónů, C f 3: Pedál, 27 tónů, C d 1: Principal 8 Subbas 16 Kryt 8 Gamba 8 Salicional 8 Pedálová spojka ( šlapka, chybí) Octava 4 Roh 4 Doublet 2 2/3, 2x Varhaníci Velmi podrobným pramenem poznání o pěčínských varhanících (resp. učitelích) je farní kronika 11/. Ta uvádí pořadí učitelů i jejich krátkou charakteristiku. V rámci této studie nedokážeme od 2. pol. 19. stol. rozlišit, kteří učitelé zastávali i varhanickou službu, proto je uvádíme všechny. Johann Dytrt, učitel od 16. října 1721 do 1749, jeho syn Josef Dytrt od r. 1750 do 5. února 1774. O obou není mnoho informací, prý byli kováři a neuměli ani psát. O většině z následujících učitelů nenajdeme ve farní kronice dobrého slova. Franz Michalička starší, učitel od 5. února 1774 do 10. května 1821, byl prý intrikánský, falešný a nepříjemný člověk. Narodil se v Kunvaldu dne 28. dubna 1753. Vyučoval 47 let. Zemřel dne 6. února 1827 ve věku 74 let. Když jej v roce 1774 žamberecký farář a děkan Matyáš Kukla dosadil do Pěčína jako učitelského pomocníka, napsal pěčínskému rychtáři: Rychtáři! Představuju vám tohoto Franze Michaličku do Pěčína za kantora.! To platilo jako jmenovací dekret, poněvadž škola patřila záduší. Franz Michalička mladší od 10. května 1821 do 7. října 1841, byl charakterizován podobně jako jeho předchůdce. Josef Michalička, jeho syn, od 7. října 1841 do 31. prosince 1844, prý měl sklony k opilství. V r. 1844 byl zproštěn svého učitelského úřadu, byl mu odebrán jeho jmenovací dekret a škola byla prohlášena za uprázdněnou. Franz Michalička, pomocný učitel z Kunvaldu, provizorem v Pěčíně od 1. ledna 1845 do 26. července 1848. Tento učitel získal svým bezvadným chováním ve škole i mimo ni náklonnost farníků, takže všichni jednohlasně chtěli, aby se stal zdejším učitelem. Ignác Hovorka (učitel od 26. června 1848 do 24. ledna 1862) přišel z Pardubiček na pardubickém panství 26. července 1845 a převzal téhož dne školu po odvolaném 10/ Laskavé sdělení varhanáře Jana Karla. 11/ PK Pěčín, str. 541 a násl.; pokud dále není uveden jiný odkaz u jednotlivých osob, potom pocházejí všechny informace z tohoto pramene. 167

Orlické hory a Podorlicko 20: 165 261 (2013) předchůdci. Tento byl ze školní služby úplně propuštěn rozsudkem státního místodržitelství v Praze ke dni 24. lednu 1862. 12/ Anton Rohulek přišel do Pěčína počátkem července 1845, pracoval s velkou horlivostí a zůstal zde až do začátku roku 1848, kdy se stal učitelem ve Vrbici na poděbradském panství. Měl vynikající znalost hudby a ve svém oboru byl mistrem, jakých je jen málo. Franz Michalička, pomocný učitel z Kunvaldu, dostal na zdejší školu jmenovací dekret jako učitel a svůj úřad vykonával od ledna do 26. července 1848 s tím rozdílem, že už to nebyl ten muž, kterým byl předtím, když přišel poprvé. Tentokrát měl náklonnost k pití a k nedovoleným známostem. Snad je totožný s Františkem Michaličkou uvedeným v Československém hudebním slovníku. 13/ Antonín Richter, provizor od 24. ledna 1862, Josef Effenberger, provizor od 25. září 1862 do 28. prosince 1863. V r. 1863 zde byl i provizor Antonín Bednář, který je podepsán pod fasí z 1.5.1863. 14/ František Kvapil, učitel od 28. prosince 1863 do 25. 11. 1886, Duchovní správce jej patrně neměl v oblibě: homo nequam sensu strictissimo et amplissimo, quem quilibet diligenter caveto. His omnia de eodem sunt dicta. (Člověk neřádný nanejvýš strohého smýšlení, kterému se vždy s potěšením vyhnu. Tím je o něm řečeno vše.) Dne 25. listopadu 1886 odešel na odpočinek. Josef Michalička, podučitel od r. 1876 do r. 1877, rodák a rolník zdejší, Norbert Zajíček, výpomocný podučitel od 1. října 1877 (či 1878) do 31. srpna 1880. Josef Juda, podučitel od 1. října 1881, Od 16. září 1880 do 16. září 1885 podučitel Josef Juda. 26. listopadu 1886 přišel nový podučitel Josef Trejtnar a na trojtřídku 1. března 1887 nový řídící učitel Josef Beran, dříve učitel v Kunvaldu do 1905. Antonín Berger z Poličky, učitel hodný a nábožný, přeložen 15. září 1887 do Písečné. Od 15. září 1887 nový učitel Eduard Pecivál do 21.9. 1893 a podučitel Antonín Dojiva (1888 1893). Josef Trejtnar, podučitel z Kunvaldu, 15. září 1887 byl přeložen do Slatiny. Fr. Vejcl od 21.9. 1893 do 31. 8. 1900. Fr. Vích od 21. 1893 1896, odešel do Vamberka, kde byl do r. 1947 ředitelem kůru a varhaníkem. Nevíme, kdy se zde oddělilo vedení kůru od učitelství. V r. 1907 byl ředitelem kůru Karel Slavík, který již nebyl uveden mezi místními učiteli. Varhaníkem byl i v r. 1920. 15/ 12/ Farní kronika Nebeské Rybné jej uvádí jako Wenzla Hovorku in SOA RK, scan na CD, Gedenkbuch II 1837, str. 76. 13/ Československý hudební slovník osob a institucí, M Ž, str. 91: Slovníkové heslo uvádí *20. 5. 1820, +31. 3. 1895, předtím kantor v Kunvaldu a České Třebové. Později opět odešel do Kunvaldu, kde i zemřel. Složil řadu chrámových skladeb. 14/ PK Pěčín, str. 571. 15/ PK Pěčín, str. 317, 367, 368; Proto již také neuvádíme další učitele, ač jsou v PK Pěčín zaznamenáni. Data u jednotlivých osob je vhodné ověřit z jiných pramenů, protože v PK Pěčín se na různých místech liší, např. přeložení J. Trejtnara je datováno 15. 9. 1887, na jiném místě 2. 4. 1887, působení J. Berana od 16.9.1885, na jiném místě od 1. 3. 1886. 168

Fuks J.: Varhany Rychnovska III. Po něm zde působil alespoň 20 let jeho vnuk Josef Kubíček, absolvent konzervatoře. 16/ V r. 1967 byla zde varhanicí Božena Marešová (později Knapovská), bytem v Pěčíně č. p. 29. 17/ Dále zde hráli několik let její žáci Antonín Rykr a Božena Rykrová. 16/ Od r. 1991 je zdejším varhaníkem Stanislav Lank, učitel hudby v. v. Příjmy učitelů seznáme z tzv. fasí. Fase z roku 1790 18/ : Počet školou povinných dětí v Pěčíně: chlapců... 39, dívek... 42, celkem...81 z nich je chudých a tedy neplatících: chlapců... 21, dívek... 24, celkem...45 platící: chlapců... 18, dívek... 18, celkem...36 všech dohromady...81 Příjmy jednotlivě zl./kr. celkem zl./kr. Celkový majetek patronátního kostela 20 20 Od vrchnosti topné dříví pro školu dosud není zajištěno Od školského místa ex cassa salis 50/6 50/6 Štolové příjmy poplatky za pohřeb 3/15 poplatky za svatbu /45 4 Od pěčínské obce 10 10 Týdenní platby žáků od 34 platících školních dětí podle seznamu á 1 1/2 týdně 39/6 39/6 Deputátní dříví pro učitele 2 sáhy á 30 kr. 1 1 pro školu 4 sáhy Na takzvaném domovním příspěvku ze 116 domů k Novému roku (novoroční groš) á 3 kr. 5/48 5/48 celkem 130 130 Fase vypracovaná podle dohody o příjmech pěčínského učitele z 29. 11. 1832 19/ : Výkaz hlavních a vedlejších rubrik konv. měna zl. kr. A. Ze školního fondu ročně 20 21/4 B. Z konkretálního zádušního majetku 8 C. Od vrchnosti 2 sáhy dřeva v příspěvku podle kmenové fase 30 kr. D. Od školáků na kostelní hudbu o nedělích a svátcích 3 3/8 žita á 1 zl. 3 22 1/2 dále hotové peníze do obecní pokladny 4 zl. 20 h. víd. měny nebo 1 44 E. Užívání od obce č. top. 779, 740 sáhů 2 v hodnotě 1...12 F. Školní peníze ročně 101...3 G. Štolové poplatky 4 H. domovní příspěvky k Novému roku ( novoroční groš) ze 146 domů á 3 kr. v. č. 7 zl. 18 kr. v. č. nebo 2...55 celkem 143.19 k. m. 16/ Laskavé sdělení p. Stanislava Lanka. 17/ Dep. BKH, FÚ Slatina nad Zdobnicí, složka Kostelní zaměstnanci. 18/ PK Pěčín, str. 560, fase z 8. 5. 1790. 19/ PK Pěčín, str. 562. 169

Orlické hory a Podorlicko 20: 165 261 (2013) Fassí o příjmech a vydání služby školní a varhanické při farní škole v Pěčíně z r. 1863 20/ : Příjmy školní služby Pozemky a nemovitosti zl. kr. polnosti role za křížem asi 683 sáhů 2 čís. míst. 191 s čistým výnosem 80 louky 740 sáhů 2 s čistým užitkem 3 53 3/8 louky v drahách 349 sáhů 2 č. top. 490 s čistým užitkem 50 zahrady 18 +189 sáhů 2 s katast. čistým užitkem 7+82 1/4 89 1/4 Druh školy farní. Školní osada sestává z farní osady Pěčínské. Jméno školního patrona, kterýž učitele presentuje: Náboženský fond. Počet k navštěvování povinných dětí vubec 183 žákův 93 a 90 žákyň. Školní příbytek jest vlastní. Místnosti: Počet světnic vyučovacích 1. Byt učitelův sestává ze dvou místností. Školní příbytek jest v dobrém stavu. Vyučuje se po celý rok před i po polední týhodně 25 hodin od 1 učitele v jazyku českém. Náboženství vyučuje místní velebný pan farář. Příjmy školní služby. Pozemky a nemovitosti polnosti 0 zahrady 18 sáhů 2 + 189 sáhů 2 s katastrálním užitkem 7 + 82 1/4 89 1/4 louky 740 sáhů 2 s čistým užitkem 3 53 3/8 Příspěvky z plodin sestávají z 3 s. měkkého dříví, z nichž však 1 pro vytápění školní světnice o opakovacích hodinách určen jest, pro učitele zůstanou 2 s. v ceně a 50 kr. 1 Přídavek z normalního školního fondu 21 3 15/16 Příspěvek z obecní pokladnice pěčínské 1 82 Školní plat dle výměru od 20. července 1836 čís.k. okresním úřadem Žambereckým zvýšen na 8 zl. čili 14 zl. v.č. z 1 platícího dítěte měsíčně což z 164 platících dětí do roka činí 276 48 Summa 298 76 9/16 Příjmy za službu varhanickou Pozemky 0 Z plodin dostává učitel co ředitel kůru od obce stálý příspěvek, co přídavek na struny 3 3/8 měřice žita a 1 zl. r.č. 3 37 8/16 Ze záduší ročně 8 40 Štolní platy 4 Koleda 3 61 6/16 Summa 317 61 6/16 Vydání učitelovo Za čištění školní světnice 12 60 Po odčítání tohoto vydání zůstane všech příjmů 305 1 6/16 Dříví na vytápění školy záleží v 6 sáhách a vydává se od obce Pěčínske. V Pěčíně dne 1. května 1863. 20/ PK Pěčín, str. 571. 170

Fuks J.: Varhany Rychnovska III. XXXVI. POHOŘÍ U DOBRUŠKY Filiální kostel sv. Jana Křtitele Obr. 2. Pohoří,. Foto J. Fuks. Kaple v Pohoří byla vybudována v letech 1902 1903 ( vysvěcena 28. 6. 1903). Varhany postavil v r. 1903 Antonín Melzer z Kutné Hory. 21/ Náklady na stavbu hradila zčásti obec, zčásti byly zaplaceny z darů dobrodinců, značným obnosem přispěl p. František Šolc. 22/ V r. 1918 zrekvíroval prospektové píšťaly A. Mölzer z Kutné Hory. 23/ V. Uhlíř uvádí výpustkovou pneumatickou trakturu a také opravu od hradeckého varhanáře Karla Rygleviče v r. 1935. 24/ V r. 1961 bylo k varhanám dodáno elektrické čerpadlo vzduchu a připojeno tremolo. V r. 1962 byl přistavěn nový rejstřík výchvěvný Vox Angelica (45 píšťal, tj. mimo velké oktávy), připojen na vzduchovou komoru Salicionálu. 25/ 21/ Kniha pamětní děkanství Opočenského od r. 1898, str. 12, 16, uvádí K. Melzer, na hracím stole je štítek Antonína Melzera. 22/ internetové stránky obce Pohoří, Digitální kronika Pohoří. 23/ PK děkanství Opočno od r. 1898, str. 46 Potom šel onen Mölzer ještě do Pohoře a tam také rozšlapal prospektové píšťaly z varhan. 24/ Uhlíř, Václav, Varhany královéhradecké diecéze, Hradec Králové 2007, 1.vydání, ISBN 978 80 86472 27 0, ISBN 978 80 7195 139 1, str. 287. 25/ Internetové stránky obce Pohoří, Digitální kronika Pohoří (Po válce byly zhotoveny píšťaly nové, od varhanáře Poláčka z Rychnova nad Kněžnou. Poláček dokončil opravu varhan 8. dubna 1920. V roce 1961 byly varhany za Martina Srubjana zmodernizovány na elektrický pohon a přidán přístroj na chvějivý tón, tzv. tremo- 171

Orlické hory a Podorlicko 20: 165 261 (2013) Stav nástroje (10. 8. 2003) byl neutěšený. Traktura poruchová. Napadení červotočem. Nedostačující elektrické čerpadlo vzduchu, takže bylo nutno šlapat měch. Dispozice: Manuál, C f3, 54 tónů Pedál C c1, 25 tónů Bourdon 8 Subbas 16 Salicional 8 Principal 8 Pleno (sklopka) Fléta 4 V R. 2010 byly varhany opraveny, impregnovány proti červotoči, dodán nový ventilátor. 26/ Varhaníci Předpokládáme, že zdejší hudbu zajišťovali varhaníci z nedalekého Opočna. Z opatrnosti však uvádíme i jméno zdejšího učitele p. Hamerského, jenž získal místo v Pohoří v r. 1897. 27/ V současnosti je varhaníkem Zdeněk Krafka, starosta obce. XXXVII. POTŠTEJN Filiální (dříve farní) kostel sv. Vavřince Dřívější kostel byl dotován jako fara již v roce 1360 a pak byl nějakou dobu filiálkou Vamberka, od roku 1712 filiálkou Sopotnice a v roce 1787 se sám stal lokálií. 28/ Nynější kostel byl stavěn v letech 1807 1821. 29/ Do r. 1752 kostel neměl vlastní varhany a jednou ročně do něj vozil jistý sedlák pozitiv. V r. 1752 bylo vyplaceno za nové varhany (pozitiv) 80 zl. V r. 1760 je lo.v roce 1962 byl přikoupen a zamontován i nový rejstřík Vox Angelika Hlas Andělský. Tím se varhany rozšířily o 45 píšťal. Ty se však zapojily na vzduchovou komoru Salicionálu, takže oba hlasy hrají současně.). 26/ Internetové stránky obce Pohoří, Digitální kronika Pohoří V půlce října 2010 byly demontovány varhany v našem kostelíku a odvezeny na opravu. Jejich stav byl rok od roku horší. V posledních letech jsme se pokoušeli získat na jejich opravu dotaci, bohužel ale naše varhany nebyly dostatečně staré a vzácné na to, aby získaly dotaci. Proto jsme se do opravy pustili pouze s penězi ze sbírky z kostela a jednotlivých dárců. Po demontáži píšťal, měchu, kláves,... zbyl na kůru pouze dřevěný rám, který byl naimpregnován proti červotoči. Varhany prošly generální opravou, zrušil se starý měch (když starý hlučný ventilátor pod střechou kostela nedodával dostatek vzduchu, muselo se zboku varhan šlapat na velké pádlo a dodávat tak do varhan vzduch přes velký vzduchový měch) a nahradil se novým tichým ventilátorem, který je umístěn přímo ve varhanách místo měchu. Nový ventilátor nedodává stále stejný objem vzduchu, ale pouze tolik vzduchu, kolik aktuálně varhany potřebují. Původní ventilátor na půdě kostela byl zrušen, otvor ve stropu ponechán pro odvětrávání kostela. Kompletně byl přetěsněn registr a byla zrušena oktáva k flétnovému rejstříku (dodáno při opravě 1961 1962). Varhany byly po zpětné montáži 14. prosince 2010 komplet naladěny. Oprava stála 103.000 Kč (80.000 Kč varhany + 23.000 Kč ventilátor). Na Vánoční svátky roku 2010 již zahrál současný varhaník Zdeněk Krafka na opravený nástroj. Byl to takový malý dárek pod stromeček. 27/ SOkA RK, fond Archiv školy Králova Lhota, karton č. 436, inv.č. 52, sign. 2, Pamětní kniha školy v Králově Lhotě z r. 1869, II. díl, str. 20. 28/ Pamětní kniha fary Pěčín, uložena na faře v Rokytnici, str. 59, zde použit překlad Dr. Jany Šebové; shodně in Dep. BKH, GedenkBuch für die Lokalie zu Pottenstein begonnen mit dem Jahre 1836 won mir Franz Lyer Lokalkaplan, (dále již jen PK Potštejn), str. 222; obdobně SOkA ÚO, Sbírka kronik č. 233, Gedenkbuch der Pfarre Sopotnitz 1836, str. 233 29/ SOkA RK, fond Archiv fary Potštejn (dále AF Potštejn), kart. 346, inv. č. 1430, sign. 26, Patronátní budovy 1821 1934. 172

Fuks J.: Varhany Rychnovska III. Obr. 3. Potštejn. Foto J. Fuks. opravil libchavský varhanář Hypolit Renner za 12 zl., v r. 1770 králický varhanář za 30 zl. 30/ V r. 1782 kostel přispěl částkou 14 zl. na nové varhany kostela v Sopotnici (tehdy farního), téhož roku byly zdejší varhany naladěny od králického varhanáře za 6 zl. V r. 1788 byly varhany věnovány z hradní kaple sv. Jana Nepomuckého. Přenesl je a opravil za 20 zl. 30 kr. Hypolit Renner. Dále Renner provedl opravu za 35 zl. 30 kr., při té příležitosti vyrobil a sesadil pro nástroj pedál, v r. 1790 opravil nástroj za 17 zl. 90 kr. a v r. 1797 jej naladil za 2 zl. Velmi staré a poškozené varhany z tohoto kostela naopak získal kostel sv. Marka v Záměli. Víme o nich, že měly 6 rejstříků a pedál. 31/ V r. 1810 rokytnický varhanář (tzn. zřejmě Georg Spanel) opravil varhany za 7 zl., v r. 1815 je přeladil a opravil měch. 32/ 30/ Laskavé sdělení MUDr. Tomáše Horáka o pátrání v SOA Zámrsk, fond Patronátní úřad Potštejn, kniha 88, Účty farního kostela 31/ PK Potštejn str. 91; obdobně in SOkA RK, AF Potštejn, kart. 350, inv. č. 1461, sign. 57, inventář z r. 1807; Dle Laskavého sdělení MUDr. Tomáše Horáka o pátrání v SOA Zámrsk, fond Patronátní úřad Potštejn, kniha 88, Účty farního kostela, zajistil přenesení nástrojů libchavský varhanář Renner. 32/ SOkA RK, AF Potštejn, kart. 349, inv. č. 1456, sign. 52, Zádušní účty 1798 1833; shodně i Laskavé sdělení MUDr. Tomáše Horáka ex SOA Zámrsk, fond Patronátní úřad Potštejn, kniha 88, Účty farního kostela, a knihy 89, kostelních účtů. 173

Orlické hory a Podorlicko 20: 165 261 (2013) Nové varhany postavil Josef Ignác Welzel, stály 1200 zl. Mramorové římsy a zlacení oltářů, varhan a ostatního kostelního zařízení provedl pozlacovač Jan Heinrich z Brna. 33/ Sochařskou práci na nástroji provedl částečně Alexander Förster z Gumschdorfu v rakouském Horním Slezsku, po jeho smrti v Potštejně ji dokončil Anton Bier z Králík. 34/ Varhany byly hotovy před 20. 8. 1821. Svědčí o tom dopis varhanáře, který nalezl J. Sehnal ve Státním okresním archivu v Krnově: 20. srpna 1821 se Welzel omlouval, že neodpověděl děkanovi (krnovskému, pozn. aut.) na dopis, ve kterém mu děkan poslal 50 zl. Byl totiž mimo domov. Hraběnka von Schammere dala na svůj náklad postavit krásný kostel a chtěla jej mít do svěcení se vším všudy hotový. Jeho excelence pan biskup a pan místodržitel z Prahy měli z jeho práce radost. Welzel jim musel na varhanách podrobně ukazovat, jak se pohyb ve varhanách přenáší a rozděluje, aby každá součástka byla ovladatelná. Za svou práci sklidil mnoho chvály. 35/ Smlouva o postavení varhan byla sepsána 29. 11. 1818. Varhanář se zavázal postavit 3dílné varhany za 2 000 zl. víd. měny do konce r. 1820. Objednatel si na něho vyžádal referenci od města Králíky. To potvrdilo, že varhanář může ručit vlastním domem č. 306 se zahradou, který koupil za 450 zl., a jinými nemovitostmi. Podle smlouvy měly varhany mít tuto dispozici: manuál Principal 8 (C G dřevo, zbytek cín) Oktáva 4 (velká oktáva dřevo) Quint 3 Superoktav 2 Rauschquinta 1 1/2, 2x Mixtura 1 1/2, 4x Viola Camba 8 (z poloviny dřevěná) Salicional 8 (z poloviny dřevěný) Portunalbas 8 otevř. (tj. Flétna 8 ) pozitiv Flauta major 8 Principal 2 Flauta minor 4 Mixtura 1 1/2, 2x pedál Subbas 16 otevřený Principalbass 8 (cín) Violonbas 8 otevřený Basetbas 8 dřevěný 36/ 33/ PK Potštejn str. 238, 245; obdobně Laskavé sdělení V. Uhlíře, který odkazuje na nápis na pedálových píšťalách; údaj o ceně dle Laskavého sdělení MUDr. Tomáše Horáka ex SOA Zámrsk, fond Patronátní úřad Potštejn, kniha 88, Účty farního kostela 34/ SOA Zámrsk, fond VS Potštejn, kart. 91, pamětní zápis o stavbě kostela z 3. 11. 1821. 35/ Sehnal, Jiří, Stavba varhan v Krnově 1815 1823, in Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Facultas philosophica, Historica 31 2002, Olomouc 2003, str. 194; obdobně in SOkA RK, AF Potštejn, kart. 350, inv. č. 1461, sign. 57, inventáře z r. 1822, 1853 36/ SOA Zámrsk, fond VS Potštejn, kart. 81, inv. č. 1321 Heut unten gesezten Jahr und Tag ist zwischen dem Wirtschaftsamte des gräfl Harbuval u Chamareischen Pepchts: Gutes Pottenstein mit vorbehals dem hohen obrigkeits Genehmigung eines, und dem Herrn Ignatz 174

Fuks J.: Varhany Rychnovska III. Snad varhanář použil při výrobě nástroj (či jeho součásti) z Výprachtic. Varhany ve Výprachticích byly koupeny v r. 1745 z Králík za 400 zl. Ačkoliv byly ještě použitelné, byly nabídnuty kralickému varhanáři jako nepatrný doplatek ceny za nové varhany. O tom, že Welzel Orgelbauer aus dem Stadt Grulich anderer Seites nachstehender Vertrag... und zur unveränderlichen Festhaltung beschlossen worden 1 tens Machet sich Her Ignatz Welzl anfrisitzig und verbindet sich, für die zu Pottenstein neu bauende Kirche eine neue aus drey Theilen bestehende Orgel, nemlich Positiv ins Chor, das Manuale lings und das Pedale rechts zu verfertigen und herzustellen 2 tens verbindet sich zu dem Manuale Neue Mutationen nemlich 1 te Principal Acht fuß hoch mit C. d. e. f. g von Holtz und die übrigen von guten Zinn. 2 tx Oktav 4 fuß hoch, die erste Oktav von Holz, die andere von Zinn. 3 ten Superoktav von Zinn 2 fuß hoch. 4 t Quint 3 fuß hoch, 4 von holz und die übrigen von Zinn. 5 t Quintadulzis 2 fach von Zinn fängt an in 1 1/3 fuß und 1 fuß dezima. 6 t Mixtur 4 fach von Zinn fängt in 1 1/3 fuß an. 7 te Viola de camba halb von Holz und die andere von Zinn 8 fuß hoch. 8 te Solozional halb von Holz und die Hälfte von Zinn 8 fuß. 9 t Portunalbas von Holz offen 8 fuß hoch. Zu dem aus Chor anzubauenden Positiv die 1 te Mutazion Prinzipal von Zinn ins Angesicht. 2 t Mixtura 2 fach von Zinn 1 1/3 fuß hoch. 3 te Flutaminor gedekt von Holz 4 fuß. 4 t Flutamaior von Holz gedekt 8 fuß. Zum Pedale. 1 te Pedal Principal von Zinn 8 fuß oben so wie im Manuale. 2 t Violonbas von Holz offen 8 fuß. 3 te Subbas offen von Holz 16 fuß. 4 t Bassetbas offen von Holz 8 fuß. 3 tens Auf die vorbenant bestimte Amt verbindet sich Hr Welzl eine gute, dauerhafte, wohl klingende Orgel mit 17 Mutazionen gegen den verabredeten Betrag von Zwey tausend Guld sage 2000 fr w/w und den Ersatz der hiezu vorwendeten Bretter längstens bis lezten Auguß 820 zu erfertigen, und aufzustellen, bedingt sich jedoch. 4 tens Während dem aufstelen der Orgel die Verköstung, oder eine billige Entschädigung, haftet dagegen ein jahr lang für seine Arbeit, und verpflichtet sich im nöthigen Falle die Orgel zu stimen, und falls etwas dabeÿ fehlet, zu reparieren, ohne alle Entgeldung, zur Behufe seiner Arbeit. 5 tens Soll dem Hr Orgelbauer in Monate Februär des Jahrs 819 ein Vorschus zu 500 fr und im September des nemlichen Jahres aber mals 500 fr w./w. ausbezalt, der Uberrest von 4000 fr w./w. aber erst bei hergestellten Arbeit und vollbrachter Aufstellung der Orgel in der Amt ausgezalt werden, daß 500 fr gleich berichtiget, die übrigen 500 fr aber erst nach erprobter vollständigkeit seiner Arbeit geleistet werden, wagegen. 6 tens Sich Hr Ignaz Welzl verbindet, die nothige Bildhauer, Schlosser und Schmied Arbeit aus eigenem zu leisten, und zur Verbürgeng seinem Arbeit, dann der abverlangten a Conto Zahlungen eine Real Hipotheß vor der Erhäbung der ersten Zahlungsrate bei dem gefertigten Amte einzulegen, gegen welch vorangeschikte Bedingnisse sich. 7 tens das Amt verbindet, dem Hrn Ignaz Welzl für die Herrstellung der neuen Orgel den Betrag von 2000 fr in vor bestimten Raten zu zahlen, und die zur Orgel inzwischen aus eigenen beigegeben Bretter in Natura zu ersezen, denn die Abhollung der Orgel durch eigens gegeben fuhren zu bewerkstelligen. Zum grösseren Bekräftigung haben sich beide Kontrahierende Theile mit erbettrene 2 Zeichen eigenhandig unterschrieben. Do geschehen Pottenstein am 29 ten November 818. Michael Zdiarský Verwalter Ignatz Welzel Orgelbauer aus Grulich J. Nep. Suchanek Ignatz Melnitzky der zeit Lokalist in Pottenstein als Zeuge Lehrer und mit Zeugen 175

Orlické hory a Podorlicko 20: 165 261 (2013) byly použitelné a v dobrém stavu, svědčí městečko Potštejn, kde tytéž varhany až dosud (pozn. v r. 1835) jsou používány. 37/ V r. 1834 bylo zaplaceno za opravu měchu a vzdušnice 9 zl. 15kr. 38/ V r. 1849 opravil varhany Georg Spanel za 70 zl. konv. měny, tj. 175 zl. 39/ V r. 1868 opravil poškozené varhany varhanář Hanisch za 170 zl. (snad Adolf Hanisch, s nímž bylo jednáno v r. 1867 o opravě za 185 zl. 60 kr.). 40/ V r. 1887 bylo žádáno o opravu varhan nové okožení měchů, vyčištění a intonaci píšťal. 41/ Varhany opravil v r. 1888 F. A. Hanisch z Jakubovic za 130 zl. Oprava byla kolaudována 28. 2. 1890. 42/ Dne 13. 4. 1895 předložil Ant. Petrof z Hradce Králové účet Za opravu ventilace, celého positivu, za vyčistění řádné celých varhan, intonaci všech registrů a úplné vyladění jich ve farním chrámu Páně et za opravu varhan, úplného rozebrání jich, vyčistění řádné s opravou píšťal, intonaci všech registrů a úplné vyladění těchto v úhrném obnosu r. č. zl. 35... 43/ Roku 1904 opraveny varhany od firmy Mälzer z Kutné Hory za obnos 960 K při čemž tři rejstříky byly odstraněny a sice kvinta 1 1/3, kvinta 2 ¾ a kvinta 1 1/2 a místo nich vloženy: gamba 8, kryt 8 a fugara. Též měchy opraveny a zavedeno normální ladění. Oprava tato nebyla provedena tak, aby uspokojila a náklad na ni nesly přifařené obce. 44/ Za Světové války byly varhany uchráněny od rekvizice píšťal z důvodů historicko uměleckých i hudebně technických. 45/ V r. 1947 opravil varhany V. Poláček z Rychnova n. Kn. za 450 Kč. 46/ Dle Laskavého sdělení V. Uhlíře opravili varhany V. Poláček z Rychnova n. Kn. a A. Mölzer, měchy dodal Rieger z Krnova. V r. 1985 varhany opravil J. Hubený z Protivína. V r. 2000 nástroj opravil Ivan Červenka z Jakubovic. Současný stav (16. 9. 2003): I. manuál, C c 3, 49 tónů II.manuál, C c 3, 49 tónů Pedál, C a, tónů Principal 8 kopula maj. 8 Subbas 16 Kryt 8 Principal 4 Principalbass 8 37/ Dep. BKH, Memorabilien = Buch dor Lokalie Weipersdorf anfangend vom Jahre 1844, str. 285. 38/ SOkA RK, AF Potštejn, kart. 349, inv. č. 1457, sign. 53, Zádušní účty farního kostela sv. Vavřince v Potštejně 1834 1896; shodně in SOkA RK, AF Potštejn, kart. 349, inv. č. 1456, sign. 52, Zádušní účty 1798 1833. 39/ SOkA RK, AF Potštejn, kart. 349, inv. č. 1457, sign. 53, Zádušní účty farního kostela sv. Vavřince v Potštejně 1834 1896. 40/ SOkA RK, AF Potštejn, kart. 349, inv. č. 1457, sign. 53, Zádušní účty farního kostela sv. Vavřince v Potštejně 1834 1896; dále SOkA RK, fond Okresní úřad Kostelec nad Orlicí, kart. 17, korespondence 41/ SOkA RK, fond Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou, kart. 256, 5 16/1 34, dopis z 16. 12. 1887. 42/ PK Potštejn, str. 282; obdobně nápis na vzduchovodu varhan; dále SOkA RK, fond Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou, kart. 256, 5 16/1 34, uvádí v kolaudačním protokolu cenu 115 fr. 43/ SOA Zámrsk, fond VS Potštejn, kart. 195 44/ PK Potštejn, str. 288. 45/ PK Potštejn, str. 295, 296. 46/ PK Potštejn, str. 318; Národní archiv v Praze, fond ZPÚ, kart. 67, sign. 25, Kostelec nad Orl., Brandýs nad Orlicí. 176

Fuks J.: Varhany Rychnovska III. Gamba 8 kopula min. 4 Oktavbas 8 Viola 8 Fugara 4 kvintbas 6 Salicional 8 Oktávbas 4 Fléta 8 spojka I/II přetahem Oktáva 4 Superoktáva 2 Mixtura 4x Varhany jsou zapsány ve státním seznamu movitých kulturních památek pod č. 6161. Hřbitovní kaple sv. Marka v Záměli viz heslo Záměl Hradní kaple sv. Jana Nepomuckého byla vybudována v r. 1752. 47/ V r. 1775 přeladil zdejší pozitiv varhanář z Hostinného. 48/ V období josefinských reforem byla kaple zrušena (1787), její varhany darovány kostelu sv. Vavřince. Naopak staré a velmi poškozené varhany z kostela sv. Vavřince byly darovány do kostela sv. Marka. Víme o nich, že měly 6 rejstříků a pedál. 49/ V současnosti se zde nenacházejí varhany. Varhaníci Prvním učitelem zdejší triviální školy byl Franz Nowak. Když byl přijat jako kancelista na správě velkostatku, stal se učitelem Anton Woytischek ze Záměle. Ten vyměnil toto místo se sopotnickým učitelem Johannem Langerem, zdejším rodákem. Onen zemřel 13. 1. 1815. Jeho nástupcem byl Ignaz Melnitzky z Vamberku, dříve učitel ve Slatině. Zemřel 10. 8. 1826. Na jeho místo přišel Franz Suchanek, nar. 14. 4. 1804 ve Vamberku, již od 22. 11. 1822 pomocný učitel v Potštejně. Byl velkým podporovatelem církevní hudby. Zemřel 30. 6. 1858 ve věku 54 let. Provizorem byl 8. 7. 1858 jmenován zdejší podučitel Wenzel Matějka, který zde působil již od r. 1848. Učitelem byl však jmenován v srpnu 1858 Johann Polak, nar. 18. 5. 1825 v Kouřimi, dříve podučitel ve Stiboři v pražské diecézi a v letech 1843 1847 v Letohradu a poté až do r. 1858 varhaník ve Vysokém Mýtě. 50/ Johann Polak zemřel 24. 1. 1866 po krátké nemoci. Byl všeobecně oblíben jako učitel i ředitel kůru. Dne 1. 3. 1868 byl na učitelské místo jmenován František Růžička. Zároveň řídil i kůr. Koncem školního roku 1898 odešel do výslužby a na jeho místo ustanoven Bohuslav Turka, dosavadní správce školy v Lípě u Týniště n/orl. Onen zemřel již 18. 1. 1903 po dlouhé nemoci. Na jeho místo byl jmenován od 1. 8. 1903 Emanuel Veselý, nar. 1. 12. 1857 v Litomyšli, v letech 1876 1903 učitel v Rychnově n/kn. Dne 1. 9. 1910 se odebral na trvalý odpočinek na Král. Vinohrady, 47/ PK Potštejn, str. 89. 48/ Laskavé sdělení MUDr. Tomáše Horáka ex SOA Zámrsk, fond Patronátní úřad Potštejn, kniha 92, Účty kaple sv. Jana Nepomuckého. 49/ PK Potštejn, str. 91; obdobně in SOkA RK, fond Archiv fary Potštejn, kart. 350, inv. č. 1461, sign. 57, inventáře z r. 1822, 1853. 50/ PK Potštejn, str. 348 350, 359. 177

Orlické hory a Podorlicko 20: 165 261 (2013) po velmi svědomitém a vzorném působení jak ve škole, tak i ve chrámu Páně mistrnou hrou na varhany 51/ Od r. 1848 zde působil učitel Wenzel Matějka, připomínán ještě v r. 1861. 52/ Ještě v r. 1846 bylo placeno sopotnickému učiteli. 53/ Podučitel Jan Fáborský 1868 1869 ( nar. 28. 3. 1849 v Týništi n/o). Dříve byl podučitelem v Dobrém (1868), a později ředitel školy a kůru v Chlenech a Solnici (1872 1883). 54/ V r. 1871 dostával učitel 6 zl. 30 kr. z kostelní pokladny, 4 zl. 20 kr. z odkazů a 4 zl. 20 kr. štolových poplatků ročně. 55/ Jako ředitel kůru je v r. 1891 uveden řídící učitel František Růžička s tím, že takto působí již 20 let. Sbor vedl i v r. 1894, regenschorim byl do září 1898. 56/ Po něm funkci převzal Josef Forejtek. Již v r. 1895 je zaznamenán jako učitel, jenž výbornou hrou na varhany ze zvláštní ochoty skladby doprovází. 57/ V r. 1889 se připomíná učitel Fr. Chejnovský. V r. 1903 řídící učitel Em. Veselík. (Nevíme, zdali varhaničili, patrně spíše ne). 58/ Až do roku 1798 činil plat potštejnského učitele ze 100 zl., poté dostával z náboženského fondu ročně 37 zl. 42 1/2 kr. a zbytek dostával ve formě školného od žáků, kteří školu navštěvovali; teprve v roce 1798 se hraběcí patron uvolil dát přídavek k systemizovanému platu 30 zl. prostřednictvím naturálií. Protože však i s tímto přídavkem byl učitelův plat nedostatečný, za poručnictví paní hraběnky Marie Anny Harbuval Chamaré, ovdovělé říšské hraběnky Harbuval Chamaré rozené říšské svobodné paní Dobřenské z Dobřenic v roce 1813 byl plat zvýšen, takže učitel nyní dostává ročně z vrchnostenských důchodů: Na hotových penězích...15 zl. na pšenici...1 měřici 2 čtvrtě na ječmenu...1 měřice 2 čtvrtě na hrachu...1 měřice 2 čtvrtě na obilí...12 měřic na pivu...1 sud na másle...12 liber na soli...24 žejdlíků mimo 10 sáhů měkkého dřeva k vytápění školy, 1 1/2 sáhů měkkého dříví ze zádušního lesa za opakovací hodiny a ze zádušní pokladny 15 zl. ročně. V důsledku císařského cirkuláře ze dne 10.března 1800 č. 1875 a protože později bylo zastaveno na základě nařízení ze 14. dubna 1815 číslo 7814 a intimat krajského úřadu z 18. dubna téhož roku 2475 vyplácení l37 zl. 51/ PK Potštejn, str. 360, 362. 52/ SOkA RK, fond Archiv děkanství Kostelec nad Orlicí, kart. 242, inv. č. 965/93, Liber Computuum Ecclesiarum in Decanata Kostelecensis cis aquilam ab Anno 1831 1853. 53/ SOkA RK, fond Archiv fary Potštejn, kart. 349, inv.č. 1457, sign. 53, Zádušní účty farního kostela sv. Vavřince v Potštejně 1834 1896. 54/ SOkA RK, fond AF Solnice, Kronika fary římskokatolické církve v Solnici, sign. C 336, C 337, C 338, str. 472 a násl., str. 251 a násl. Kopie. 55/ SOkA RK, fond Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou, kart. 256, 5 16/1 34, dopis z 1. 2. 1871. 56/ Cyrill, roč. XVIII, 1891, č. 11, str. 82, dtto roč. XXI, 1894, č. 6 str. 45. 57/ Cyrill, roč. XXII, 1895, č. 5, str. 36. 58/ SOkA RK, fond Archiv fary Potštejn, kart. 347, inv. č. 1440, sign. 36. 178

Fuks J.: Varhany Rychnovska III. 42 1/2 z náboženského fondu, přiškolené obce byly nuceny se spolupodílet na vyplácení náhrady a zabezpečit učiteli ročně 40 zl. tak, že obec Záměl dává učiteli 16 zl., obec Brná 8 zl., obec Potštejn namísto příslušných 16 zlatých přepustila učiteli kousek pole a louky; později v roce 1816 přepustila učiteli do užívání kousek pole a louky také obec Záměl, neexistuje však žádná fase, ani o původním platu. Na potštejnské škole v roce 1807 v důsledku vysokého guberniálního pokynu ze dne 11. září 1807 č. 300558 nově zaměstnaný učitelský pomocník pobíral původně 70 zl. ročně ze školního fondu, v důsledku guberniálního nařízení ze 14. dubna 1815 č. 7814 byla tato částka o 10 zl. snížena a její vyplácení bylo přesunuto na obec; takže v současné době pobírá učitelský pomocník 60 zl. ze školního fondu a 10 zl. od obcí Potštejn, Záměl a Brná, celkem 70 zlatých ročně. 59/ Do r. 1900 představovaly příjmy Josefa Forejtka 59 zl. ročně (27 zl. z fundací, 6 zl. za hraní na varhany, 20 zl. nájemného ze 2 korců polí a 1 m dřeva v ceně 6 zl.) V době jeho působení byl Potštejn údajně jediným místem široko daleko, kde se provozovala čistě vokální hudba a chorální zpěv. Na kůru byly prováděny zejména tyto skladby: Mše pro smíšený sbor Panis Angelicus od Fr. Koenena, Missa in honorem scti Laurentii pro smíšený sbor od Fr. Hrušky, Missa Velehradensis pro smíšený sbor od Fr. Hrušky, Mše pro mužský sbor od J. Nešvery, Česká mše pro mužský sbor od Beckra, Requiem od P. Křížkovského, Pašije se sbory od J. Nešvery, chorální requiem a chorální mše dle Oltáře a další skladby. 60/ V r. 1908 při kolaudaci varhan v Záměli byl přibrán jako znalec Em. Veselík, řídící učitel z Potštejna. 61/ V r. 1929 rezignoval na místo ředitel kůru Frant. Kos, patrně pro nízkou odměnu (65 K remunerace ze zádušní pokladny, 75 K za fundace, 2,13 m3 dříví, užitek ze 2 korců polí a štola z asi 20 pohřbů a 5 oddavek). 62/ V r. 1931 byl varhaníkem Josef Kosek. Jeho roční příjem činil 100 K. Toho roku získal do vlastnictví byt. 63/ Českobratrský sbor S velikou nevolí sledovali a zaznamenávali zdejší katoličtí duchovní správci aktivity sboru Jednoty bratrské: Sekta Herrenhutů víc a více nabývá půdy ve farnosti Potštýnské.... V modlitebně postavili si nové varhany. 64/ Nová modlitebna byla postavena v r. 1899. 65/ 59/ PK Potštejn, str. 345 348. 60/ SOkA RK, fond Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou, kart. 458, povolení zvýšení remunerace řediteli kůru na 167 K 28 h ročně, z 15. 2. 1901. 61/ SOkA RK, fond Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou, kart. 458. 62/ SOkA RK, fond Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou, kart. 851. 63/ PK Potštejn, str. 302. 64/ PK Potštejn, str. 113, zápis z 6. 10. 1886. 65/ SOkA RK, fond Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou, kart. 458. 179

Orlické hory a Podorlicko 20: 165 261 (2013) Následující poznatky o varhanách jsme získali laskavou pomocí pana Vacovského z Potštejna. V r. 1875 získal zdejší sbor varhany darem od barona von Kottwitz. Ten je koupil jako staré a vysloužilé v jedné aukci. Předtím byly dlouhý čas ve Wartembergu a Neusalz an Oder. Nástroj sloužil do října 1899 ve staré modlitebně v č. p. 12, později po přenesení do nové modlitebny byl využíván až do 10. 10. 1909, kdy byl prodán do Dubé u České Lípy. 66/ Roku 1909 dosloužily staré varhany, převezeny do sboru v Dubé. Zakoupeno nové dvoumanuálové harmonium od ředitele měšťanské školy z Vamberka. Náklad hrazen sbírkami a darem br. Bauderta 400, Kč z Zeistu. 67/ Na varhany hrával br. Václav Medáček a později Vincenc Schiller. Dne 25. 11. 1911 už stály na kruchtě jako vyřazený kus inventáře. Koupil je sbor v Dubé. Nepodařilo se je opravit, proto byly cínové píšťaly prodány a varhany přeměněny ve vkusnou skříň pro příbor v SVP. 68/ XXXVIII. PŘEPYCHY Farní kostel sv. Prokopa Kostel pochází snad z r. 1361, obnoven byl v r. 1574, kdy obdržel nové klenby a přístavky. 69/ V kostelním inventáři z r. 1674 se varhany neuvádějí. 70/ V r. 1706 se uvádí v účtech regál nošený na den sv. Prokopa. T. Horák předpokládá, že to snad mohl být pozitiv z Opočna. V r. 1708 byl koupen pozitiv (snad starý) z Opočna za 8 zl. Dalších 12 zl. dostal tehdy varhanář za jeho opravu. V r. 1720 opravil pozitiv říkovský mlynář. V r. 1739 zapsáno vydání za železné součástky k pozitivu, kovářské dílo. Nový pozitiv stál 120 zl., z čehož zaplatil p. důchodní 20 zl. a 100 křivické záduší. Nové varhany byly v Přepychách postaveny v r. 1748. Již v r. 1747 na ně přispěl křivický kostel 50 zl. Předpokládáme, že se jednalo o králický nástroj (možná souvislost se stavbou varhan v Opočně). V r. 1780 doplnil jeden rejstřík varhanář z Ústí n/orl. (snad Hypolit Renner?) a v r. 1797 byly varhany opraveny za 7 zl. 71/ 66/ Informace z Mitteilungen für die Mitglieder und Freunde der ev. Brüderkirche in Österreich, roč. 10, č. 3, srpen 1914, str. 56. 67/ Diarium VI sboru JB v Potštějně. 68/ Zprávy ze sborů, in časopis Jednota bratrská, roč. 39, leden 1962, č. 1, str. 15. 69/ SOA RK, FÚ Přepychy, karton 351, inv. č. 1462/1, Pamětní kniha Přepyšské farnosti od r. 1361 (dále již jen PK Přepychy 1361), překlad JUDr. Zdenka Šebesty, str. 1 (str. 3 překladu); Obdobně i Flesar, Antonín, Popis historicko archeologicko statistický okresu Opočenského, str. 225 70/ SOA RK, FÚ Přepychy, kniha č. 237, inv.č. 1464/3, Pamětní kniha farnosti Přepychy od. 1840 (dále již jen PK Přepychy 1840), překlad uložen v archivu pod C 711/1, 2, str. 59 překladu. 71/ Laskavé sdělení MUDr.Tomáše Horáka o výsledcích pátrání v SOA Zámrsk, ve fondu Velkostatek Opočno, kostelní účty. 180

Fuks J.: Varhany Rychnovska III. Obr. 4. Přepychy. Foto J. Fuks, 13. 3. 2005. 181

Orlické hory a Podorlicko 20: 165 261 (2013) Tento nástroj byl v r. 1840 popsán v pamětní knize se 7 rejstříky a jednoduchým pedálem. 72/ V r. 1822 jej opravil Georg Spanel z Rokytnice. Varhany byly seřízeny, měchy, které byly dříve umístěny ve skříni varhan a musely být tahány prostřednictvím řemenů, byly nově staženy popruhy a opatřeny novou kůží a umístěny postupně do mimo varhany stojící bedny. Mnoho již špatných píšťal bylo opraveno, chybějící nahrazeny a varhany byly naladěny. 73/ Další opravu provedl rychnovský varhanář A. Hanisch v r. 1854: Amadeus Hanisch opravil varhany. Mnohé chybějící píšťaly také v pedálu byly nahrazeny, měchy zcela opatřeny kůží a svázány a potom varhany řádně naladěny. Celkové náklady se pohybují přibližně na 50.zl. konvenční měny, kterýžto obnos jsem zaplatil z vlastního. Později byly varhany z téhže prostředků natřeny zdejším truhlářem Janem Dvořákem. 74/ V r. 1863 provedl opravu Georg Spanel nejml. z Rokytnice za 74 zl. rak. měny. 75/ Ještě v r. 1868 naladil varhany Amadeus Hanisch za 10 zl. rak. měny. 76/ Podrobný popis nástroje známe až z r. 1874, v souvislosti s jeho přenesením do klášterního kostela kapucínů v Opočně. 77/ 72/ PK Přepychy 1840, str. 88 překladu. 73/ PK Přepychy 1840, str. 99 překladu; V PK Přepychy 1361 je zaznamenán rozpočet opravy: 14 kusů kůže po 2 zl. 28 zl. kováři za hřebíky 6 zl. vázání šlach 1 zl. 30 kr. 15 kusů cínových píšťal 10 zl. 4 libry klihu 4 zl. 48 kr. mzda za práci 24 zl. drát, oprava vzduchovodu etc. 1 zl. 30 kr. za 8 mutací vyčištění a vysoké hlasy 18 zl. 5 kusů prken ke vzduchovodu 3 zl. 45 kr. celkem 87 zl. 33 kr. vídeňské měny; dále SOA Zámrsk, fond Velkostatek Opočno, dosud neinventarizované spisy k opravě varhan, patronát, farní úřad Přepychy, kvitance varhanáře z 28. 9. 1822 znějící na 87 zl. 33 kr. víd. měny. 74/ PK Přepychy 1840, str. 108 překladu. 75/ SOA Zámrsk, fond Velkostatek Opočno, dosud neinventarizované spisy k opravě varhan, patronát, farní úřad Přepychy, kvitance varhanáře z 28. 11. 1863. 76/ SOA Zámrsk, fond Velkostatek Opočno, dosud neinventarizované spisy k opravě varhan, patronát, farní úřad Přepychy, kvitance varhanáře z 13. 6. 1868. 77/ Na výzvu patronátního úřadu navrhl Amadeus Hanisch dne 22.3.1874 rozpočet přestavby a přenesení starých varhan z Přepych za 367 zl. Pozitiv z klášterního kostela z kostela pak měl být přenesen do filiálního kostela v Jeníkovicích. Provedeno to bylo v r. 1875. In SOA Zámrsk, fond Velkostatek Opočno, dosud neinventarizované spisy k opravě varhan, patronát, farní úřad Přepychy, nákup hudebních nástrojů, opravy varhan, dopis z 25. 5. 1868 a reakce z 17. 6. 1868. Kostenüberschlag Uiber den Umbau und Repratur den alten Přepichen Kirchenorgel Das Werk besteht Ein Manual von 6 Registern Ein Pedal von 1 Register Im ganzen 7 Mudacionen und 323 Klangbare Pfeifen Manual 1./ Principal 4. fuse von Zinn ins Provil die ersten 3 Stück Pfeifen v Holz 2./ Otav 2. fuse v Zinn 3./ Qüntadena 8 fuse von Zinn. Die Große Octav v Holz gedekt 4./ Flaut Magor 8 fuse von Holz gedekt. 5./ Flaut Minor 4 fuse desgleichen 6./ Mixtura 2 fach von Zinn 7./ Principalbass 8 fuse offen in Pedal a. Zwei Stück Windbälge sind an mehren stellen Aufgeleimt für die Repratur derselben 12 fl. 182

Fuks J.: Varhany Rychnovska III. Dne 25. 5. 1868 předložil přepyšský duchovní správce opočenskému patronátnímu úřadu plán a rozpočet nových varhan, namísto dosavadních, velmi starých a nepoužitelných, a také rozpočet opravy varhan v Křivicích. V reakci patronátního úřadu byl rychnovský varhanář Amadeus Hanisch byl vylíčen jako sehr solid bekannter geschickter Orgelbauer. Dne 30. 10. 1868 sdělilo okresní hejtmanství v Novém Městě nad Metují farnímu úřadu, že zemské místodržitelství povolilo novostavbu varhan se 14 rejstříky a 2 spojkami za 1366 zl. 44 kr. od A. Hanische. 78/ Stavba varhan si vyžádala rozšíření kostelního kůru v r. 1872 a položení jeho nové podlahy. Nové varhany postavil rychnovský varhanář Amadeus Hanisch. Celkové náklady stavby činily 1300 zl., překročily tedy původní rozpočet z r. 1870. Vnější části (patrně varhanní skříně) zhotovil v Rychnově, píšťaly a mechaniku pak sestavil a uvedl do chodu v období od 20. 5. 1871 do 8. 5. 1872 v domě místního sedláka Pavlíka čp. 19. V den 30. 5. 1872 byly varhany slavnostně vysvěceny a vyzkoušeny velmi zkušenými varhaníky Jiřím Dlouhým, školním učitelem z Opočna a Františkem Novákem, školním učitelem v Dobrušce. 79/ (popis současného stavu květen 2001) 2 manuály s pedálem, dvouskříňové řešení (pozitiv v zábradlí kůru) se samostatným hracím stolem, I.manuál, C f 3 ii.manuál, C f 3 Pedál, C h Principal 8 Flauta major 8 Subbass 16 Viola di Gamba 8 Salicional 8 Octavbass 8 b./ Es muß ein neues Balgengestell sammt trittrn gemacht werden, weil das alte unbrauchbar ist, dafür 20 fl. c. Ein 6 Schuh langen Kanal zu den Windbälgen neu zu machen dafür.4 fl. d./ Die Manual und Pedal Mechanik die Abstraktur, Wellatur, Stifter und Anhängwerk, alles von Messingdraht, neu herzustellen dafür. 40 fl. Uibertrag 76 fl. e. Das Register Regirwerk desgleichen dafür 10 fl. f. Die sämtlichen Holzpfeifen sind vom Wurm stark Angegriffen müssen daher neu gemacht werden wie folgt. g. Flauta Major 8 fuse und Flaut minor 4 fuse :die Große Octav zu Qüntadena und 3 St zum Principal: ganz neu zu machen, im ganzen 101 Stück Pfeifen von Holz neu zu machen dafür 112 fl. h. Principalbass 8 fuse offen von Holz 24 Stück Pfeifen neu zu machen dafür 80 frl. i. Alle Zinnpfeifen auszuputzen und die fehler haften zu Reparieren dafür 20 fl. k. Die Pedal Clawiatur ist ganz Unbrauchbar muß daher neu gemacht werden, dafür 13 fl. l. Die Repratur am Korpus dafür 6 fl. n. Für das Intoniren und Stimmen den Orgel. 35 fl. o. Transport Kätten 15 fl. Summa 367 fl Reichenau den 22 Marz 1874 Amadeus Hanisch Orgelbauer Ich erkläre mich Bereit Nomine Nachlaß am obigen Betrage pr 367 fl w die alte Klosterorgel Unentgeltlich zu Repariren und in die filialkirchenach Jenkowitz zu Uibersetzen. Amadeus Hanisch Orgelbauer 78/ SOA Zámrsk, fond Velkostatek Opočno, dosud neinventarizované spisy k opravě varhan, patronát, farní úřad Přepychy, nákup hudebních nástrojů, opravy varhan, dopis z 25. 5. 1868 a reakce z 17. 6. 1868, dále dopis okresního hejtmanství v Novém Městě nad Metují farnímu úřadu z 30. 10. 1868; podle jednotlivých kvitancí zaplatil děkan varhanáři na nové varhany 200 zl. v r. 1869 kvitance z 10. 8. 1869, dále 200 zl. 18. 5. 1870, dále 400 zl. v r. 1871. 79/ PK Přepychy 1840, str. 113, 114 překladu. 183

Orlické hory a Podorlicko 20: 165 261 (2013) Kamzičí roh 8 Principal 4 Superoctavbass 4 Octav 4 Flauta minor 4 Violetta 4 Superoctav 2 spojka manuálová Progresso 4x spojka pedálová (táhlo) Stejná dispozice zaznamenána v Katastru varhan. Pouze Salicional a Gamba jsou vzájemně prohozeny a v pedálu je namísto Octavbasu uveden Violonbas 8. 80/ Staré varhany byly darovány kapucínskému kostelu v Opočně. Hanisch je nechal na podzim r. 1874 převézt k sobě do Rychnova, zhotovil k nim pedálové píšťaly a nové měchy. Náklady měl uhradit patronát. 81/ V r. 1878 byly varhany natřeny. 82/ V r. 1899 žádáno za povolení opravy varhan, dle rozpočtu Leopolda Andrýse z Náchoda, za 120 zl. rak. m. 83/ V r. 1912 varhany opravil Josef Kobrle. 84/ Významnou opravu provedl v r. 1933 Karel Riglevič z Hradce Králové. Dodal novou Aeolinu 8, nový měch se zásobníkem a elektrickým čerpadlem vzduchu od fi Meidenger, nástroj vyčistil a naladil. 85/ V r. 1931 bylo zaplaceno za bednění na měchy a motorek u varhan Smolíkovi z Přepych 21,35 Kč. Měch opravil v r. 1935 Karel Ryglevič z Hradce Králové za 1442 Kč. 86/ V r. 1932 přezkoušel Zemský úřad v Praze rozpočet opravy varhan a upravil jej na 9020, Kč. Vyzval patronát, aby oprava byla co nejdříve provedena a poté aby byly varhany zkolaudovány od Dr. Hugo Doskočila. V r. 1933 byl přezkoušen rozpočet na elektrický pohon u varhan, upraven na 1318, Kč a farnost vyzvána k neprodlenému zadání celého zařízení. 87/ Varhany byly postiženy rekvizicí prospektových píšťal za odebraný cín bylo vyplaceno 499 K 50 h. Varhany opravil Václav Poláček z Rychnova n. Kn. za 3 665 K. 88/ V r. 1986 nástroj popsal Bohuslav Vodička. 89/ 80/ Katastr varhan, in Národní archiv v Praze, fond ZÚ, kart. 614, okres Náchod. 81/ PK Přepychy 1840, str. 113, 114 překladu. 82/ PK Přepychy 1840, str. 119 překladu. 83/ SOkA Náchod, fond Okresní úřad Nové Město nad Metují, kart. 23 A, 5,14, Opravy a stavby kostelů 1885 1897, žádost z 5. 7. 1899. 84/ Národní archiv v Praze, fond ZPÚ, kart. 69, sign. 25, Opočno, Přepychy. 85/ PK Přepychy 1840, str. 147 překladu. 86/ SOkA RK, AF Přepychy, kniha 242, inv. č. 1493, sign. 32, Zádušní účty farního kostela 1928 1937. 87/ SOkA RK, Archiv fary Přepychy, karton 353, inv. č. 1479, sign. 18, Patronátní budovy, 2 dopisy od Zemského úřadu v Praze; obdobně SOkA Náchod, fond Okresní úřad Nové Město nad Metují, kart. 244. 88/ PK Přepychy 1840, str. 131 překladu. 89/ Soupis varhan, akce provedená Českou hudební společností, záznamy jsou uloženy v hudebním oddělení Moravského zemského muzea v Brně, č. 407, Přepychy, zpracoval 20. 9. 1986 Bohuslav Vodička: I.manuál, C f 3 ii.manuál, C f 3 Pedál, C h Principal 8 Flauta major 8 Subbass 16 Viola di Gamba 8 Salicional 8 Octavbass 8 Kryt 8 Principal 4 Superoctavbass 4 Octav 4 Flauta minor 4 184

Fuks J.: Varhany Rychnovska III. Varhaníci Hlavními prameny informací o varhanících jsou pro nás Pamětní kniha farnosti Přepychy od r. 1840 a Popis historicko archeologicko statistický okresu Opočenského od Antonína Flesara. Jako prvního známého učitele uvádějí oba prameny v r. 1636 Matěje Šrámka z Třebechovic, který prý byl toho roku zapsán ve staré matrice Přepyšské jako ředitel školy. Stejným způsobem byl zapsán i v r. 1641 a patrně zde zůstal jako ředitel školy až do r. 1682, kdy 11. 5. převzal funkci ředitele školy Václav Kodytek. 1649 1665 Jan Světlý 1666 1675 Václav Bílek, 1682 Václav Kodytek, (podle Pamětní knihy bylo jeho hlášení v matrice ještě z r. 1705 a 1706) do r. 1694 Jan Leopold Koditek, který poté přešel na školu v Opočně, 90/ okolo r. 1707 a 1708 František Podhorný, 1726 Antonín Vondřejc, 1728 1732 Václav Lenfeld (zemřel 14.4 1732 ve věku 47 let), od r. 1734 Jan Rotzman (zemřel asi v r. 1764), podle Pamětní knihy se o něm zmiňuje zpráva z kanonické vizitace ještě v r. 1760. Pouze Pamětní kniha zaznamenala jeho syna Jana Františka Rotzmana, od r. 1770 skutečného učitele v Přepychách, a dále provizory (prozatímní učitele) v r. 1790 Josefa Mareše, v r. 1793 Vavřince Kroupu, v r. 1799 Tautze z Mokrého, v r. 1806 Půlpána. (Učitele Rathsmana připomíná Kostelecká pamětní kniha i cca v r. 1811 s odkazem na Aug. Sedláčka. 91/ V r. 1794 zde byl školní pomocník Josef Hájek, v r. 1806 Josef Špaček. od r. 1817 Josef Špaček z Mikoles, zeť předešlého (zemřel 17. 12. 1843), 1844 1863 Antonín Klaus z Opočna, 1863 1866 Václav Horák. 92/ Od r. 1866 Jan Sklenář (zemřel v r. 1893), v r. 1868 žádal o povolení koupě dechových nástrojů: Foukací hudební nástroje ve farním chrámu Páně sv. Prokopa v Přepychách jsou již stářím tak zešlé, že jich u hudby kostelní použivati více možná není. Jelikož se ale hudba chrámová u nás povznášeti počíná, protož nížepsaný v poniženosti prosí, aby Slavný Patronátní Úřad Knížení nám se nedostávající hudební nastroje, a sice dva Clatinetti E dvě Clarini (Trombi) dvě Corni Violetta 4 Superoctav 2 spojka manuálová Progressio 4x (ve skutečnosti 3x, s tercií) spojka pedálová (táhlo) 3 klínové měchy na půdě. Předpokládal, že v pozitivu je evidentně vyšší rejstřík nahrazen Salicionalem. (??) 90/ SOkA RK, fond Archiv školy Opočno, Pamětní kniha školy v Opočně II, str. 25 (je otázkou, zda není totožný s Václavem). 91/ Památní kniha města Kostelec nad Orlicí od r. 1887, SOkA RK, fond AM Kostelec nad Orlicí, kniha 97, inv. č.176, str. 148. 92/ Flesar, Antonín, Popis historicko archeologicko statistický okresu Opočenského, str. 227. 185

Orlické hory a Podorlicko 20: 165 261 (2013) Obr. 5. Rohenice. Foto J. Fuks. 186

Fuks J.: Varhany Rychnovska III. na účet přepyšské zádušní kasy objednati, dobrotivě povoliti ráčil. 93/ Od r. 1893 František Falta. 94/ Do r. 1869 byly pro kostel pořízeny hudební nástroje: dvoje housle v ceně 10 zl.50 kr. jedna stará viola v ceně 6 zl. jedny housle v ceně 54 zl. starší horna v ceně 2 zl. 18 kr. starší trubky v ceně 2 zl. 60 kr. flétna v ceně 5 zl. dva klarinety in B v ceně 20 zl. 90 kr dva klarinety in C v ceně 20 zl. 90 kr. nové horny a klariny (?) 4 kusy v ceně 61 zl. 95/ Dne 1. 5. 1913 rezignoval dosavadní ředitel kůru František Falta, řídící učitel v Přepychách ve výslužbě. Na jeho místo byl prezentován Otakar Sklenář, řídící učitel v Přepychách. 96/ Od r. 1923 zastával funkci ředitele kůru v Přepychách i v Křivicích Václav Rathouský. 97/ XXXIX. ROHENICE Filiální kostel sv. Jana Křtitele První zmínku o varhanách v Rohenicích jsme našli až z r. 1783, kdy bylo zaplaceno 14 zl. za pozitiv. 98/ V r. 1796 zdejší pozitiv opravil varhanář Antonín Marreš z Horních Libchav na panství Lanškroun. 99/ V r. 1802 bylo zaplaceno varhanáři za vylepšení pozitivu 2 zl. V r. 1817 vydáno 12 kr. za opravu varhan. 100/ V r. 1853 nechal farář opravit pozitiv, v té době již 26 let nepoužitelný a prožraný, od josefovského varhanáře Amanda Kunze, za 89 zl. 12 kr. konv. měny. 101/ 93/ SOA Zámrsk, fond Velkostatek Opočno, spisy k opravě varhan, laskavě zpřístupněné Mgr. Paukertem, patronát, farní úřad Přepychy, nákup hudebních nástrojů, opravy varhan, dopis z 10. 5. 1868. 94/ Flesar, Antonín, Popis historicko archeologicko statistický okresu Opočenského, str. 227. 95/ PK Přepychy 1840, str. 112 překladu. 96/ PK Přepychy 1840, str. 128 překladu. 97/ SOkA RK, Archiv fary Přepychy, karton 353, inv. č. 1478, sign. 17, Kostelní zaměstnanci 1921 1936, žádost ředitele kůru o zvýšení platu, datovaná 27. 2. 1936. 98/ SOkA RK, AF České Meziříčí, kart. 112, inv. č. 358, sign. 61, zádušní účty; V inventáři kostela z r. cca 1851 zaznamenaném v pamětní knize již nebyl pozitiv uveden, (naproti tomu inventáře kostelů v Meziříčí a Králově Lhotě z téže doby obsahují záznam o pozitivu) in Kniha pamětní fary římskokatolické církve České Meziříčí, 1. díl, 1851 1994, fotokopie uložena v Státním okresním archivu v Rychnově n/kn pod sign. C 445/2 1, str. 418 421, dále již jen PK České Meziříčí. 99/ SOA RK, AF České Meziříčí, kart. 96, inv. č. 328, sign.31, složka Varhany 1785 1796 obsahuje varhanářův záznam nákladů na opravu varhan v Českém Meziříčí a pozitivu v Rohenicích ( za materiál a práci ), celkem 34 zl. 50 kr., datováno 6. 7. 1796. 100/ SOkA RK, AF České Meziříčí, kart. 113, zádušní účty. 101/ PK České Meziříčí, str. 129, 427 187

Orlické hory a Podorlicko 20: 165 261 (2013) V r. 1891 byl v kostele pozitiv již dlouho nehrající, opraven před 40 lety (1883 navržen k odpisu), kostel byl však chudý. 12.8.1892 navrhl Josef Vanický z Třebechovic p. O. přenést sem 28 let staré dobré zásuvkové varhany s 49/12 tóny, magacínovými měchy, opravit je a postavit do nové skříně dle nákresu, za 352 zl. Varhany měly dispozici: Principál houslový 8 ( C H dřevo) Subbas 16 Kryt 8 Oktávbas 8 Oktáva 4 Flétna 4 Superoktáva 2 Mixtura 1 1/3, 3x Dne 5. 7. 1893 byly varhany kolaudovány. 102/ Dále evidujeme Kobrleho návrh opravy za 90 K z 26. 5. 1903. Zavázal se provést opravu v květnu 1904. Tehdy uvedl dispozici nástroje takto: Principál 8 Subbas 16 Kryt 8 Oktávbas 8 Salicionál 8 Oktáva 4 Superoktáva 2 Mixtura 103/ Současný stav nástroje (10. 8. 2003): Nástroj je celý umístěn v jedné skříni, zabudované do zábradlí kůru. Po výtvarné stránce je k nerozeznání od Vanického nástroje Koldíně u Chocně. Vestavěný hrací stůl je situován zboku skříně. Měch s ventilátorem je mimo varhanní skříň. Dispozice: Manuál, C c3, 49 tónů Pedál, C h Principál houslový 8 Subbass 16 Kryt 8 Octavbass 8 Salicional 8 Octava 4 Octava 2 Mixtura 2 2/3 (ve skutečnosti Kvinta 1 1/3 s repeticí na c 2, dvě řady otvorů jsou zalepené) Varhany byly údajně opraveny v 90. letech. XL. ROKOLE Filiální kostel Panny Marie V r. 1930 nechal továrník Ferdinand Přibyl postavit na své pozemku vedle staré mariánské kapličky kostel s hlavním oltářem zasvěceným P. Marii. K vysvěcení došlo až v r. 1945. 104/ 102/ Laskavé sdělení MUDr. Tomáše Horáka o výsledcích pátrání v SOA Zámrsk, ve fondu Velkostatek Opočno, nesignované spisy k varhanám; Dle PK České Meziříčí str. 431 stály varhany 397 zl. 103/ Laskavé sdělení MUDr. Tomáše Horáka o výsledcích pátrání v SOA Zámrsk, ve fondu Velkostatek Opočno, nesignované spisy k varhanám. 104/ Dep. BHK, Liber memorabilium parochiae Slavoňoviensis etc. 1843, str. 166; obdobně o vysvěcení Farní kronika Bystrého, str. 155 (42 překladu). 188

Fuks J.: Varhany Rychnovska III. Obr. 6. Rokole. Foto J. Fuks. Pozitiv se zásuvkovou vzdušnicí postavil Ferdinand Mikscha z Brna přibližně v r. 1860. V r. 1994 byl nástroj dlouhodobě zapůjčen z kostela Nanebevzetí Panny Marie v Brně. V r. 1995 jej opravil varhanář Josef Matyska. 105/ Nástroj má rozsah klaviatury C c 3, 49 a dispozici: Copula 8 Salicional 8 Principal 4 Copula 4 Oktáva 2 105/ Uhlíř, Václav, Varhany královéhradecké diecéze, Hradec Králové 2007, 1. vydání, ISBN 978 80 86472 27 0, ISBN 978 80 7195 139 1, str. 308. 189

Orlické hory a Podorlicko 20: 165 261 (2013) XLI. ROKYTNICE V ORLICKÝCH HORÁCH Zde si dovolíme odkázat na článek Rokytnické varhany, který byl publikován ve sborníku Orlické hory a Podorlicko 2007 14, ISSN 0475 0640, na str. 115 200. XLII. RYBNÁ NAD ZDOBNICÍ (DŘÍVE NĚMECKÁ RYBNÁ) Farní kostel sv. Jakuba staršího Kostel postavili v roce 1749 hrabě Antonín z Bubna a Litic a jiní dobrodinci, v roce 1827 mu byl přiřčen patronát c. k. náboženského fondu. 106/ O starých varhanách mnoho nevíme. V r. 1790 se jim dostalo opravy za 1 zl. 107/ V r. 1827 opravil varhany Georg Spanel. Kostel přidal na opravu 9 zl. 108/ Oprava tedy musela být rozsáhlejší a hrazena z jiných než zádušních peněz. Další oprava proběhla v r. 1829. V r. 1835 bylo zaplaceno rokytnickému Georgu Spanelovi za seřízení varhan ( Herstellung der Kirchenorgel ) 37 zl. 30 kr. konv. měny (tj. 93 zl. 45 kr. víd. měny). 109/ V r. 1851 zpracoval rokytnický varhanář Spanel rozpočet opravy na 115 zl. Varhany měly 2 manuály s pedálem, 9 rejstříků, V r. 1854 byla zadána Adolfu Hanischovi z Letohradu oprava varhan za 115 zl. konv. měny. Zároveň byla zadána i oprava oltářů, ornamentů v kostele. V r. 3. 6. 1855 informoval farář, že 3 dřevěné rejstříky jsou tak zničené červotočem, že se nedají nadlouho opravit. Nové píšťaly stojí 55 zl., v rozpočtu na ně nebylo pamatováno a jsou pro opravu nezbytné. Copula 8 v manuálu, Copuly 8 a 4 v pozitivu. Nástroj měl 45 tónů v manuálech. Dne 17. 8. 1855 bylo doporučeno převzetí nástroje, oprava již tedy byla dokončena. 110/ V r. 1862 se projevily důsledky ( patrně již delší dobu) poškozené střešní krytiny zatékající voda silně poničila krovy, strop a také varhany. Proto byly nákladem krajského úřadu pořízeny v r. 1863 nové. 111/ Ozdobeny byly v r. 1873, spolu s ostatním vybavením interiéru. 112/ V r. 1904 zaplaceno za opravu měchu 5 K 70 h. 113/ V r. 1904 udeřil do kostelní věže blesk. Silně poničil (mimo jiné) varhany. Ještě větší škodu na nich potom napáchal zedník při opravě stropu. 106/ PK Pěčín, str. 30 107/ Laskavé sdělení MUDr. Tomáše Horáka ex SOA Zámrsk, fond Velkostatek Žamberk, Zádušní účty farnosti Německá Rybná, kniha 1634. 108/ Laskavé sdělení MUDr. Tomáše Horáka ex SOA Zámrsk, fond Velkostatek Žamberk, Zádušní účty farnosti Německá Rybná, kniha 1634. 109/ SOkA RK, fond Archiv fary Rybná nad Zdobnicí, kart. 373, inv. č. 1518/14, Zádušní účty 1834 110/ SOkA ÚO, fond Okresní úřad Žamberk, kart. 94, Deutschrybna, 5/5/2. 111/ Pamětní kniha fary v Německé Rybné, sepsaná Janem Střemchou, lokalistou a později prvním farářem v Německé Rybné a založená v roce 1836, (překlad uložen ve Státním Okresním archivu v Rychnově n/kn jako C 718), dále již jen PK Rybná n/zdob., str. 44 (49 překladu). 112/ PK Rybná n/zdob., str. 46b (53 překladu). 113/ SOkA RK, fond Archiv fary Rybná nad Zdobnicí, kart. 374, inv.č. 1519/15. 190

Fuks J.: Varhany Rychnovska III. Obr. 7. Rybná nad Zdobnicí. Foto J. Fuks. Nové varhany s kuželkovými vzdušnicemi, pneumatickou trakturou a 11 hlasy do kostela postavili v r. 1906 bratři Paštikové za 3162 K. Poprvé se na ně hrálo na Květnou neděli 8. 4. 1906, kolaudace proběhla 10. 4. t. r. 114/ Dispozice v r. 1915: Manuál C f 3: Pedál C d 1: Principal 8 Subbass 16 Fléta dutá 8 violon 16 Kryt 8 Gamba 8 Salicional 8 pedálová spojka Oktáva 4 kombinace p, mf, f, pleno Fléta 4 Mixtura 2 2/3 (4x) V r. 1914 vyžadoval stav varhan opět opravu. Provedl ji 18. 7. 1914 Václav Poláček z Rychnova nad Kněžnou. Po provedení opravy mu delší dobu nebyla vyplacena sjednaná odměna 100 K. 115/ 114/ PK Rybná n/zdob., str. 213, 213b (155, 156 překladu) Toto datum se jeví pravděpodobnější nežli r. 1904, který je (snad omylem) zapsán Pamětní knize str. 58 (156 překladu) či r. 1905 zaznamenaný v Rekvizičním katastru. 115/ PK Rybná n/zdob., str. 25 (38 překladu), obdobně Katastr varhan, in Národní archiv v Praze, fond ZÚ, kart. 615, okres Žamberk). 191

Orlické hory a Podorlicko 20: 165 261 (2013) V r. 1950 byly varhany vyčištěny a bylo k nim připojeno elektrické čerpadlo vzduchu. Vše provedl Josef Liebal z Prahy, za 23 350 Kč. 116/ Zatím naposledy nástroj opravil Ivan Červenka z Jakubovic u Lanškrouna v r. 1994. 117/ Současný stav (24. 8. 2003): Původně pneumatický nástroj, u něhož byla při poslední opravě v r. 1994 hrací traktura manuálu přebudována na mechanickou. Pedálová a rejstříková traktura zůstaly pneumatické. Vzdušnice jsou kuželkové. Hrací stůl je samostatný. Dispozice se shoduje s výše uvedenou. Pouze jsme již nenašli pevné kombinace p, mf, f, pleno. Varhany jsou zapsány ve státním seznamu movitých kulturních památek pod č. 6149. Varhaníci V r. 1778 byl řádným učitelem jmenován Johann Schischler, po něm v r. 1794 Dominik Kotlář, rodák ze Slatiny. Onen nestačil na výuku pro pokročilý věk, a tak se stal učitelem jeho syn Dominik Kotlář (ustanoven 9. 6. 1826), který zde působil až do r. 1845, kdy odešel do Klášterce nad Orlicí. Na jeho místo byl ustanoven Antonín Hejl. 118/ Byl vystřídán Františkem Záhorským z Nové Paky, který však nesložil zkoušky učitelské způsobilosti a v r. 1865 byl povolán na vojnu. 119/ V r. 1879 byl řídícím učitelem v Rybné Adolf Netušil. 120/ Do r. 1918 vykonával funkci varhaníka učitel Jan Jehlička. Po 28. říjnu se stal ředitelem školy a vzdal vedení kůru. 121/ XLIII. RYCHNOV NAD KNĚŽNOU Zde si dovolíme odkázat na článek Rychnovské varhany, který byl publikován ve sborníku Orlické hory a Podorlicko 2005 13, ISBN: 80 86076 40 74. XLIV. ŘÍČKY (RITSCHKA) Filiální (dříve farní) kostel Nejsvětější Trojice Až do r. 1787 byly Říčky přifařeny k Nebeské Rybné. 122/ 116/ PK Rybná n/zdob., str. 58 (70 překladu). Ventilátor stál 10 000 Kč, přívod a oprava varhan 13 000 Kč. Elektrické vedení k motoru provedla elektrárna v Rychnově n/kn za 8 370 Kč. Část celkové sumy byla uhrazena z lesního výnosu, část z kostelních sbírek, zbytek uhradil duchovní správce z vlastního příjmu. 117/ PK Rybná n/zdob., s. 97 překladu. 118/ PK Rybná n/zdob., s. 121b (98, 99 překladu); Působil zde i v r. 1855. SOkA ÚO, fond Okresní úřad Žamberk, kart. 94, Deutschrybna, 5/5/2. 119/ PK Rybná n/zdob., s. 128b (107 překladu). 120/ PK Rybná n/zdob., str. 47 (54 překladu). 121/ PK Rybná n/zdob., str. 130, 131 (110, 112 překladu). 122/ SOkA RK, fond Obecní úřad Neratov, Kronika Eduarda Aligera, inv. č. 77 1/1, kniha č. 1626, kart. č. 202, překlad JUDr. Zdeňka Šebesty, str. 371, s. 56 překladu. 192

Fuks J.: Varhany Rychnovska III. Kostel byl postaven v r. 1790 1792. Již tehdy měl varhany, neb podle kostelních účtů se již v r. 1790 vyplácela odměna kalkantovi (Balkenzieher). 123/ Usuzujeme, že se jednalo o pozitiv z r. 1692 od Georga Haase z Budyšína. 124/ Po vybudování velkých varhan v Říčkách (pozn. 1796) jej získal Michael Kroff, od něho v r. 1836 jeho zeť Franz Kolbe z Neratova, později byl v majetku tamějšího písmáka a hudebníka Eduarda Aligera. V současnosti je nástroj uložen v expozici Moravského zemského muzea na zámku v Jevišovicích u Znojma. Nové varhany o 12 hlasech postavil Georg Spanel z Rokytnice r. 1796, patrně za 300 zl. V r. 1814 byly opraveny, a v r. 1823 tímtéž varhanářem vyčištěny od prachu, přeladěny na vyšší tón za 21 zl. 26 kr. vídeňské měny. 125/ Varhanář spolu s místním truhlářem a řezbářem Fabianem Maderem prý také postavil hlavní oltář. 126/ V říjnu r. 1826 byly měchy nově okoženy a dány do pořádku za 39 zl. 42 kr. 127/ V r. 1850 byly varhany opraveny Georgem Spanelem (ml.) z Rokytnice za 105 zl. konv. měny opravil měchy, vzdušnice, trakturu. 128/ Dále dnes víme o opravách z r. 1866 za 8 zl. od Georga Spanela 129/, 1904 za 12 K a v r. 1911 za 15 K. 130/ Dispozici starých varhan známe ze zápisu z r. 1913 při příležitosti jeho nahrazení novým nástrojem: I.manuál ii.manuál Pedál Principal 4 Salicional 8 Subbas 16 Quintaten 8 copula 8 Portunalbas 8 Portunal 8 copula 4 Octave 4 Octav 2 Rauschquint 1 1/2 2x Mixtur 1 3x, celkem 594 píšťal. 123/ SOA RK, Farní úřad Říčky, kart. 463, inv. č. 1759, sign. 39, Kirchen Rechnungsbuch 1791 1854. 124/ Zde si dovolíme odkázat na stať o varhanách v Rokytnici in Orlické hory a Podorlicko, 2007 14, ISSN 0475 0640, str. 116. 125/ Gedenkbuch der Lokalie Ritschka begonnen im Jahre Christi 1837, uložena na faře v Rokytnici v Orlických horách, scan je též v SOkA RK ( dále již jen PK Říčky), str. 157: Die hiesige Orgel welche im Jahre 1796 vom Johann Georg Spanel aus Rokitnitz erbaut wurde, unterlag im Jahre 1848 einer Reparatur, und von eben genanntem Orgelbauer wurde die Orgel im Jahre 1823 ganz ausgestaubt, verbessert und etwas höhergestimt und durch eine durch den Seelsorger veranstalltete Samlung die Arbeit mit 21 fr 26 kr w/w bezahlt. Zápis neobsahuje údaj o ceně. Na cenu 300 zl. usuzujeme z ocenění varhan v kostelních inventářích z r. 1848 1899. Pro srovnání za stejnou cenu postavil Georg Spanel v r. 1799 varhany v Lukavici; V inventáři kostela z r. 1807 je nástroj zaznamenám jako Organum novum cum 12 Mutationibus (in SOkA RK, FÚ Říčky, kart. 464, inv. č. 1769, sign. 49). 126/ Kühn, Franz, článek Die kirchliche Entwicklung der Gemeinde Ritschka, in Trostbärnla, Heimatskalender Oberes Adlergebirge, Grulichen Ländchen, Friesental, Herausggeben die Mitglieder des Vereins Landschaftsrat Adlergebirge, ročník 1990, str. 73. 127/ PK Říčky, str. 161. 128/ PK Říčky, str. 11; dále SOkA RK, fond Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou, kart. 127: V r. 1851 proběhla kolaudace opravy (gut und solid Arbeit). 129/ SOA RK, FÚ Říčky, kart. 463, inv. č. 1761, sign. 41, Zádušní účty 1855 1904. 130/ SOA RK, FÚ Říčky, kart. 463, inv. č. 1760, sign. 40, Zádušní účty 1821 1925. 193

Orlické hory a Podorlicko 20: 165 261 (2013) Obr. 8. Říčky. Foto J. Fuks, 29. 7. 2005. 194

Fuks J.: Varhany Rychnovska III. Do původní varhanní skříně vestavěli bratři Riegrové z Krnova zcela nový nástroj za 3280 K: Manuál C f3, 54 tónů Pedál C d 1, 27 tónů Principal 8 (42 píšťal z cínu, 12 zinkových) Subbas 16 (krytý, dřevo) Gamba 8 ( dtto ) cello 8 (15 píšťal z cínu, 12 zinkových) Salicional 8 ( dtto ) Gedeckt 8 (dřevo) Octave 4 ( transmise Principálu) Dolce 4 ( transmise Salicionalu) Flöte 4 ( transmise Gedeckt) Rauschquinte 2 fach, 2 2/3, 108 píšťal z cínu Kolektivy a spojky: Super Octavkoppel Pedalkoppel Piano Mezzoforte Forte ausschalter Celkem 414 píšťal 131/ Nástroj má kuželkové vzdušnice a pneumatickou trakturu. První světová válka postihla i tento nástroj. Nejprve byly v r. 1915 zrekvírovány píšťaly, které zbyly po přestavbě z r. 1913 a byly uloženy na faře. 132/ Později došlo i na vlastní varhany. V Rekvizičním katastru je dochován dopis varhanáře Antonína Mölzera z 10. 5. 1915, v němž nedoporučuje osvobození těchto varhan. 133/ Mezi r. 1920 a 1938 bylo koupeno harmonium za 2500 K. 134/ V současnosti (2005) nástroj není funkční dle sdělení paní kostelnice Stolárikové zhruba již od r. 1980. Varhaníci Od r. 1785 zde vyučoval Ignatz Kropf, nar. 8. 4. 1767 v Říčkách. Vyučoval zde sám až do 1. 9. 1835, kdy teprve mu byl povolen školní pomocník. Zemřel 22. 1. 1843. Po jeho smrti školu provizorně spravoval Ignatz Kopetzky, který potom odešel na školu v Nové Vsi. Od r. 3. 6. 1843 Joseph Christen, nar. 2. 8. 1796 v nedaleké Vrchní Orlici. Absolvoval kurs pro kandidáty učitelství v r. 1812 na hlavní škole v Hradci Králové a konkurs pro učitele v r. 1817. V době, kdy zde nastoupil, měl již 31letou učitelskou praxi 1 a 1/4 roku v Neratově, 7 a 1/2 roku v Ostrově (Michelsdorf) na Lanškrounském panství, poté provizorně v Karli (Karlsbrunn) na panství Litomyšlském 3 a 1/4 roku. 10.6 1824 byl jmenován učitelem v Nové Vsi a konečně v r. 1843 zde v Říčkách. V r. 1859 obdržel pochvalu od Zemského úřadu v Praze. 131/ PK Říčky, str. 197; obdobně Národní archiv v Praze, Katastr varhan, fond ZÚ kart. 615, okres Žamberk; Naproti tomu Kühn, Franz, článek Die kirchliche Entwicklung der Gemeinde Ritschka, in Trostbärnla, Heimatskalender Oberes Adlergebirge, Grulichen Ländchen, Friesental, Herausggeben die Mitglieder des Vereins Landschaftsrat Adlergebirge, ročník 1990, str. 73, uvádí, snad omylem, firmu Nitsche, Jägerndorf. 132/ PK Říčky, volný list, vložený k str. 197. 133/ Národní archiv v Praze, sign. ZPÚ, karton 66, Rekviziční katastr, vikariát Rychnov nad Kněžnou. 134/ PK Říčky, str. 74:... poněvač jsou potíže s kalkantem... 195

Orlické hory a Podorlicko 20: 165 261 (2013) Ignatz Priesel, nar. v Říčkách 2. 7. 1849 v čp. 11, přidělen na zdejší školu rozhodnutím okresního hejtmanství v Žamberku z 27. 4. 1875. 135/ V r. 1885 Uhlíř, syn učitele z Liberka Josefa Uhlíře. Vedl kůr a hrál na varhany. 136/ V dalších letech neznáme jména varhaníků. Předpokládáme, že místo zastávali řídící učitelé v r. 1890 Effenberg, po něm Trmal a v r. 1895 Franz Dittrich. Od r. 1914 zde působil chorregent Klemens Friemel (nar. 6. 6. 1862) byl sem přeložen z Uhřínova. V r. 1926/27 byl přeložen do Rokytnice (či snad penzionován) a ve funkci řídícího učitele jej vystřídal Johann Scholz z Červeného Potoku u Králík. V r. 1936 byl penzionován. Řídící učitel (od r. 1937) Heinrich Prause zde působil jako učitel již od r. 1932, v r. 1937 povýšil na řídícího učitele. V r. 1940 musel narukovat. 137/ Podle kostelního inventáře měl kostel v r. 1905 2 tympány, 2 trubky, 2 housle, 3 klarinety, fagot, violon (Baßviolon), 3 pozouny a 2 lesní rohy. 138/ XLV. SEDLOŇOV Filiální (dříve farní) kostel Všech svatých Dřevěný kostel vystavěn za Jana ml. Trčky v r. 1540. Farnost byla zřízena v r. 1704. Kostel od základů znovu vystavěn v r. 1711. 139/ V r. 1714 a 1715 placeno poslu za odnesení regálu do Králík, kde v r. 1715 stavěl J. Helwig st. nové varhany. V r. 1718 je varhanář čistil a ladil za 1 zl. 30 kr. V r. 1727 je varhanář čistil a ladil, v r. 1792 zaplaceno za ladění 5 zl., v r. 1793 za opravu měchů 2 zl. 42 kr. 140/ V r. 1798 bylo zaplaceno varhanáři 1 zl. 20 kr., v r. 1800 stejná částka für zweimalige ausbesserung der Orgel. 141/ 135/ PK Říčky, str. 284 291. 136/ Pamětní kniha liberské lokálie, str. 25 (tj. 19 překladu); dále Kühn, Franz, článek Auszüge aus der Gemeindechronik von Ritschka, in Trostbärnla, Heimatskalender Oberes Adlergebirge, Grulichen Ländchen, Friesental, Herausggeben die Mitglieder des Vereins Landschaftsrat Adlergebirge, ročník 1991, str. 85.. 137/ Gedenk=Buch der Pfarrkirche sct: Laurentii zu Grossauerschim, uložena ve Waldkraiburgu, 4. oddíl, Schule in Großauřim; dále Kühn, Franz, článek Auszüge aus der Gemeindechronik von Ritschka, in Trostbärnla, Heimatskalender Oberes Adlergebirge, Grulichen Ländchen, Friesental, Herausggeben die Mitglieder des Vereins Landschsftsrat Adlergebirge, ročník 1991, str. 85, 86. 138/ SOkA RK, FÚ Říčky, kart. 464, inv. č. 1769, sign. 49. 139/ Pamětní kniha děkanství Dobrušského založená roku 1846, kterouž jsem v Dobrušce jako kaplan roku 1846 od stránky 1 23 psáti začal, napotom po 31 leté přestávce od str. 25 448 jakožto farář na Opočně od 1 ho května 1877 až do 19 ho května 1878 s pomocí Boží dopsal, Josef Roštlapil, rodič z Kostelce nad Orlicí, (zde citováno podle scanu na CD disku uloženém na děkanství v Dobrušce, str. 323 a 721). 140/ Laskavé sdělení MUDr. Tomáše Horáka o výsledcích pátrání v SOA Zámrsk, ve fondu Velkostatek Opočno, kostelní účty; obdobně uvádí Liber memorabilium parochiae Sattlensis etc. 1837, překlad Václava Matouše uložen v muzeu v Deštném (dále již jen PK fary Sedloňovské), na str. 5 (str. 3 překladu) zaopatření varhan v r. 1715 z darů sedloňovských dobrodinců: die Orgel ist im Jahre 1715 ebenfals durch Satlter Wohlthäter angeschaft worden. 141/ SOkA RK, fond AF Sedloňov, kart. 476, inv. 1823/53, zádušní účty. 196

Fuks J.: Varhany Rychnovska III. Obr. 9. Sedloňov. Foto J. Fuks, 28. 12. 2006. V r. 1805 vyplaceno 2 zl. 40 kr. za řemen ke zvonu a k varhanám, v r. 1834 1 zl. 54 kr. za opravu silně poškozeného měchu u varhan. 142/ V r. 1817 opravil varhany josefovský varhanář Wilhelm Lehmann. V r. 1846 byly varhany opraveny, naladěny a ozdobeny Amadeem Hanischem z Rychnova n. Kn. za 100 zl. konv. měny. Při této opravě zhotovil varhanář nové měchy. Nástroj byl přeladěl o 1/2 tónu výše. 143/ Inventář kostela popsal varhany v r. 1850 s pedály a 9 registry. 144/ V r. 1856 opravil měchy u varhan Anton (?) Spaniel z Rokytnice v Orl. h. za 8 zl. konv. m. 145/ 142/ SOkA RK, fond AF Sedloňov, kart. 476, inv. 1824/54, zádušní účty. 143/ PK fary Sedloňovské, str. 43 (str. 19 překladu), str. 224 (152 překladu); dále SOkA RK, Pamětní kniha farní a veřejné obecné školy v Sedloňově, počínající rokem 1794, překlad Václava Matouše, (dále již jen PK školy v Sedloňově), str. 102 (str. 81 překladu). 144/ PK fary Sedloňovské, str. 190 (str. 121 překladu). 145/ PK fary Sedloňovské, str. 204 (str. 135 překladu), předpokládáme, že jde o omyl v křestním jménu varhanáře Augustina Spanela. 197

Orlické hory a Podorlicko 20: 165 261 (2013) V r. 1862 opravil měchy u varhan Adolf Hanisch z Rokytnice v Orl. h. za 38 zl. konv. měny. 146/ V r. 1879 bylo jednáno s Emanuelem Š. Petrem z Prahy o opravě měchů. Varhanář provedl opravu ve dnech 1. 4. 7. 1879 a bylo mu za ni vyplaceno 30 zl. 147/ Nové varhany s 10 hlasy a 6 kolektivy postavili v r. 1901 bratři Paštikové za 3200 K. 148/ Podle nápisu uvnitř varhan je v r. 1907 a 1908 opravil místní truhlář Josef Hartmann. V r. 1909 nabídl Paštika ze Žižkova opravu varhan za 100 K. V r. 1914 varhany vypověděly službu, J. Kobrle nabídl v květnu toho roku opravu za 496 K. Při té příležitosti popsal varhany: Burdon 16 Subbas 16 Principál 8 violon 8 Flétna 8 Gamba 8 Salicionál 8 Oktáva 4 Flétna 4 Mixtura 2 2/3, 3x V r. 1922 nabídli bratři Paštikové opravu za 2360 Kč. Duchovní správce tehdy psal, že nechce varhanáře (Poláčka), že si farníci sami vzali opravu varhan na starost. 149/ Václav Poláček opravu provedl v r. 1922 za 2300 Kč. 150/ Oprava v r. 1917 stála 51 K 80 h, v r. 1920 oprava měchu 20 K. 151/ Opravu varhan také provedl kutnohorský varhanář Melzer, jehož signace je na štítku na skříni varhan. Varhany mají pneumatickou trakturu, kuželkové vzdušnice. Ušlechtilá intonace, překrásný zvuk. Několik tónů nehraje, pedálová spojka se nedá použít. (28. 12. 2006) Manuál, C f 3, 54 tónů Pedál, C d 1, 27 tónů Bourdun 16 Subbas 16 Principal 8 Wiolon 16 Hohlflöte 8 Pedal koppel Gamba 8 pevné kombinace: Piano, Mezzoforte, Forte, Pleno, C, Salicional 8 combination, 0 (tj. vybavovač) 146/ PK fary Sedloňovské, str. 204 (str. 136 překladu) Im Jahre 1862 reparierte der Orgelbauer von Roketnitz Adolf Hanisch die Blasbälge bei der hiesigen Orgel um den Betrag von 38 fr. C M. 147/ SOkA RK, fond AF Sedloňov, kart. 476, inv. 1825/55, zádušní účty; dále Laskavé sdělení MUDr. Tomáše Horáka o výsledcích bádání v SOA Zámrsk, fond Velkostatek Opočno, spisy k varhanám 1850 1880; obdobně in SOA Zámrsk, fond Velkostatek Opočno, dosud neinventarizované spisy k opravě varhan, patronát, farní úřad Přepychy, dopis patronátnímu úřadu z 22. 7. 1879 o zaplacení 49 zl. za opravu v Opočně a 30 zl. Ö. W. za opravu v Sedloňově (oprava měchů). 148/ PK fary Sedloňovské, str. 226 (str. 152 153 překladu). 149/ Laskavé sdělení MUDr. Tomáše Horáka o výsledcích pátrání v SOA Zámrsk, ve fondu Velkostatek Opočno, nesignované spisy k varhanám. 150/ PK fary Sedloňovské, str. 239 (str. 162 překladu) Im Jahre 1922 die hiesige Orgel durch den Orgelbauer W. Poláček aus Reichenau a/kn. Um 2300 Kč repariert. Die Pfarrkinder haben zu diesem Zwecke 1000 Kč gerichtet. 151/ SOkA RK, fond AF Sedloňov, kniha 293, inv. 1827/57. 198

Fuks J.: Varhany Rychnovska III. Octav 4 Flöte 4 Mixtura 2 2/3, 2x, nerepetuje Octav koppel Varhaníci Zvláštní záznamy o varhanících bychom v pramenech z venkovských farností hledali marně. Provozování hudby při bohoslužbách bývalo spojeno s místní školou. Vedl je za starých dob tzv. kantor pomocník správce školy (rektora). U menších škol to býval rektor sám. V Sedloňově máme dochovány záznamy z konce 17. stol. v r. 1686 bylo zaplaceno rektorovi za zpívání v kostele 2 zl. 30 kr. 152/ Jménem známe sedloňovské učitele až z 18. stol. farní pamětní kniha uvádí učitele Antonína Andrše, který zde učil přes 50 let, a v r. 1775 Františka Rolečka, rodem z Olešnice v O. h. 153/ Následoval jej Ignác Vorel ( *1772 Bělohrad, +18. 9. 1838 Rychnov n/kn), 154/ který zde vyučoval již v r. 1794. Jeho skladby byly rozšířeny v severovýchodních Čechách. 155/ V r. 1799 získal místo druhého učitele v Rychnově nad Kněžnou. Školu krátce vedl Karel Roleček, který zemřel již 23. 8. 1799. Dne 12. 10. 1799 jmenovala školní rada učitelem Josefa Petra z Nového Hrádku (nar. 1874). Dne 22. 7. 1816, po 16 letech služby, byl přeložen vrchností do Dobříše. 156/ Vystřídal jej Anton Stoner (*1795), dosavadní školní pomocník v Dobrušce. Byl proslaveným učitelským odborníkem. Co se týká chrámové hudby, miloval ji a nelitoval žádné námahy. Zvláště se proslavil jako významný varhaník. 157/ Anton Stonner zde vyučoval 23 let a dne 19. 3. 1839 byl prezentován na školu v Olešnici. 158/ Tam zemřel v r. 1866 na mrtvici. 159/ Od 24. 3. do 11. 5. zde zastupoval provizor Jan Novotný a 11. 5. 1839 byl biskupskou konzistoří potvrzen Pavel Netík (*21. 6. 1794 v Dobrém, +18. 7. 1870 v Sedloňově). 160/ V r. 1864 byl zastupujícím učitelem za nemocného Pavla Netíka ustanoven Jan Nosek z Nového Hrádku. Tuto funkci zastával 6 let. (Zde působil již od 4. 2. 1858 jako podučitel). 161/ 152/ SOkA RK, zádušní účty, kart. 478, inv. 1833/63, zádušní účty. 153/ PK fary Sedloňovské, str. 30 (str. 17 překladu). 154/ Československý hudební slovník osob a institucí, M Ž, str. 905. 155/ PK školy v Sedloňově, str. 3 (str. 1 překladu). 156/ SOkA RK, Pamětní kniha farní a veřejné obecné školy v Sedloňově, str. 21, 80 (str. 10, 61 překladu). 157/ SOkA RK, fond archiv školy Olešnice v Orlických horách, inv.č. 74, sign. 1, karton 567, Pamětní kniha farní školy v Olešnici, počínající říjnem 1861, str. 71 72,123, překlad Václava Matouše z r. 1995 uložen pod C 103, citováno dle překladu, s. 51 52, 114 překladu; dále ex SOkA RK, fond Archiv fary Olešnice v Orl. h., kart. 297, inv. č. 1260/1, Pamětní kniha fary Olešnice v Orlických horách 1838 1937, str. 113 překladu). 158/ SOkA RK, fond archiv školy Olešnice v Orlických horách, inv. č. 74, sign. 1, karton 567, Pamětní kniha farní školy v Olešnici, str. 71 72 (s. 51 52 překladu). 159/ PK školy v Sedloňově, str. 100 (str. 80 překladu). 160/ PK školy v Sedloňově, str. 101 (str. 80 překladu). 161/ PK školy v Sedloňově, str. 106 (str. 84 překladu). 199

Orlické hory a Podorlicko 20: 165 261 (2013) Od 18. 1. 1864 byl školním zástupcem Jan Fischer, do té doby zástupce v Bolehošti 162/, syn učitele v Dobrušce. Řádným učitelem v Sedloňově byl ustanoven až 19. 11. 1870 163/, zemřel krátce poté 31. 1. 1872. 164/ Podle Pamětní knihy hrál téměř na všechny hudební nástroje. Několik let zde řídil hudbu, když byl ještě učitelským čekatelem. 165/ Dne 19. 10. 1871 byl jmenován prozatímní učitel Karel Kafuněk, do té doby soukromý učitel v Rychnově. 166/ Dne 17. 4. 1872 se stal ředitelem kůru Konstantin Kriegel. 167/ Pro nedobré vztahy s obcí odešel odsud do Smržovky (okr. Jablonec), kde získal místo učitele od 1. 9. 1878. 168/ V r. 1879 byl regenschorim Ignác Schmied, který nastoupil toto místo (v r. 1878?) po odchodu Konstantina Kriegla. Byl synem zdejšího rolníka. Tehdejší duchovní správce o něm napsal: Na varhany mnoho hrát neuměl, ale v nejkratším možném čase se však ve hře na tento nástroj tak zdokonalil, že jsem pak žádného vyškoleného regenschoriho ani v nejmenším nepostrádal. Po nástupu hudby neznalého učitele Karla Kafuňka do Sedloňova v r. 1879 byl Schmied ve funkci potvrzen. 169/ U dalších učitelů již nemáme přímý záznam o tom, zdali též vedli kostelní kůr nelze to již automaticky předpokládat tak jako před r. 1870. V r. 1893 byl řídícím učitelem Franz Swoboda. 170/ Od r. 1919 do 30. let zde působil řídící učitel Adolf Hartwich. 171/ O příjmech učitelů víme z tzv. fasí (přiznání příjmů): V Sedloňově se jednalo o příjmy z užívání daní a poplatků prosté obecní louky o výměře 914 čtverečních sáhů, užívání kostelní louky o výměře 589 čtverečních sáhů, platby z kostelní pokladny a z obecní pokladny vsí Sedloňova a Polomu, koledu (z 35 domů po 6 kr., 118 domů po 3 kr.), štolové poplatky, poplatky za psaní kmotrovských a manželských smluv, dále o naturálie chléb o sv.jiří a sv. Michalu (2x po 35 bochnících po 7 kr.) a školné ( ze 142 dětí jich platilo pouze 74, ostatní byly chudé). Od toho bylo odečteno na úklid a psací potřeby (křídu, houbu apod.). Čistý příjem učitele tak činil v r. 1830 100 zl. 45 a 2/5 kr., v r. 1848 97 zl. 20 kr., v r. 1850 135 zl. 24 a 1/2 kr.+ příplatek 20 zl. 54 a 1/2 kr., v r. 1863 296 zl. 74 kr. Vedle toho učitel dostával od r. 1830 i 7 sáhů polenového dřeva ročně. 172/ 162/ PK školy v Sedloňově, str. 107 (str. 85 překladu). 163/ PK školy v Sedloňově, str. 152 (str. 123 překladu). 164/ SOkA RK, fond Archiv školy Opočno, Pamětní kniha školy v Opočně II, kart. 589, inv. č. 78, sign. 1, str. 52). 165/ PK fary Sedloňovské, str. 205 (str. 137 překladu). 166/ PK školy v Sedloňově, str. 155 (str. 126 překladu). 167/ PK fary Sedloňovské, str. 174 překladu. 168/ PK školy v Sedloňově, str. 172, (str. 135 překladu). 169/ PK fary Sedloňovské, str. 209 210. 170/ PK školy v Sedloňově, str. 4, str. 2 překladu. 171/ Vogel, Fritz, Die Lehrerfamilie Hartwich, in Trostbärnla, Heimatskalender Oberes Adlergebirge, Grulichen Ländchen, Friesental, Herausggeben die Mitglieder des Vereins Landschaftsrat Adlergebirge, ročník 1994, str. 17. 172/ PK školy v Sedloňově, str. 273, str. 207 překladu. 200

Fuks J.: Varhany Rychnovska III. Do r. 1869 chodil učitel koledou na Tři krále, kromě toho dostával od sedláků chléb na sv. Jiří a sv. Michala (ročně 70 bochníků ze Sedloňova a Polomu). 173/ Od 1. 10. 1870 byl v Rakousku upraven plat učitelů zde na 400 zl. ročně. 174/ Příjem Konstantina Kriegla obnášel 400 zl. a funkční příplatek 100 zl. 175/ O provozování hudby si můžeme učinit představu i z výdajů na hudební nástroje. Každoročně byla řediteli kůru vyplácena drobnější částka na struny. V lednu 1848 byly koupeny 2 nové klarinety (in B a C) za 10 zl. r. č. V červnu 1849 koupeny 2 lesní rohy za 12 zl. a tromba principalis za 5 zl. konv. měny. V dubnu 1851 pořízena nová lavice pro hudebníky za 5 zl. konv. měny a za 5 zl. konv. měny potažen tympán. 176/ V r. 1865 koupil regenschori pro kůr hudebniny (díla Roberta Führera) za 10 zl. 11 1/2 kr. z příspěvků dobrodinců. 177/ V r. 1867 koupil 2 klapkové lesní rohy, pozoun a 2 trubky. 178/ V r. 1898 bylo rozhodnuto o znovuobnovení pečlivého pěstování chrámového zpěvu, aby chrámové písně za doprovodu varhan opět zněly důstojně. 179/ XLVI. SKALKA (PODBŘEZÍ) Zámecká kaple sv. Jana Nepomuckého V zámku se nachází kaple zasvěcená sv. Janu Nepomuckému, vybudovaná péčí Antonína Mladoty rytíře ze Solopysk v letech 1838 a 1839. 180/ Známe záznam z r. 1840, kdy rokytnický varhanář Georg Spanel opravil zdejší pozitiv za 12 zl. 30 kr. 181/ V inventáři kaple z r. 1848 byl popsán jako ein Positiv mit 4 Mutazion ohne Pedal, Marmorstafirung v ceně 52 zl. konv. měny. 182/ V r. 1853 se zdejší zámecký kaplan pokusil na své útraty obstarati nový pozitiv do kaple zámecké. Nechtěje se však o tom nikomu zmíniti, neporadil se též s nikým a naběhl na člověka nesvědomitého, jistého Adolfa Hanische, varhanáře z Kišperka, který maje onen pozitiv v ceně 16? zl. konvenční měny s převzetím starého???valého ve 3 měsících zhotovit během 3 roků 182 zl. konvenční měny vybral a jen povrchní schránky s?dřevěnými píšťaly tam odevzdal, takže dílo to z daleko ještě není? ukončeno. Po jeho smrti ujalo? se té věci duchovenstvo Bělo Oujezdské, nedocílilo však navzdory? všem výhrůžkám posud nic?kromě? několika cínových píšťal od nesvědomitého onoho varhanáře. 183/ 173/ PK školy v Sedloňově, str. 154 (str. 125 překladu). 174/ PK školy v Sedloňově, str. 151 (str. 122 překladu). 175/ PK školy v Sedloňově, str. 158 (str. 128 překladu) 176/ PK školy v Sedloňově, str. 103, 104 (str. 82, 83 překladu). 177/ PK školy v Sedloňově, str. 107 (str. 85 86 překladu). 178/ PK školy v Sedloňově, str. 127 (str. 99 překladu). 179/ PK školy v Sedloňově, str. 233 (str. 185 překladu). 180/ SOA Zámrsk, fond Velkostatek (dále již jen VS) Opočno, spisy k opravě varhan, Inventarium der Schlosskapelle zu Skalka, worüber Sen Durchlaucht dem Herrn Herrn Franz Fürsten zu Colloredo Mannsfeld des Patronats Recht zustehen, das Jahres 1847. 181/ SOA RK, AF Bílý Újezd, kart. 20, inv. 84, sign. 46, Kirchenrechnung Skalka 1828 1879. 182/ SOA Zámrsk, VS Opočno, spisy k opravě varhan, Inventarium der Schlosskapelle zu Skalka, worüber Sen Durchlaucht dem Herrn Herrn Franz Fürsten zu Colloredo Mannsfeld des Patronats Recht zustehen, das Jahres 1848. 183/ Památní kniha pro Weřejnau Kaply zámeckou swatého Jána nepomuckého M. čes. Na Skalce, str. 47?, fotokopie knihy je v SOkA RK. 201

Orlické hory a Podorlicko 20: 165 261 (2013) Obr. 10. Skalka. Foto J. Fuks, 18. 9. 2013. 202

Fuks J.: Varhany Rychnovska III. V inventáři z r. 1897 se stále připomíná pozitiv se 4 rejstříky, bez pedálu. Proto usuzujeme, že neutuchající úsilí zdejšího kaplana o nový nástroj nedošlo svého naplnění. 184/ Dopisem ze dne 12. 8. 1878 požádal zámecký kaplan patronátní úřad o příspěvek na nové varhany podle návrhu Josefa Andrýse. 185/ Patronátní úřad mu odpověděl 9. 12. 1878, že je ochoten zadat pouze opravu dosavadních varhan za 100 zl. 184/ SOA RK, AF Bílý Újezd, kart. 20, inv. 92, sign. 54, Inventář zámecké kaple na Skalce 1897; Pozitiv byl oceněn na 200 zl. konv. měny. 185/ SOA Zámrsk, fond Velkostatek Opočno, dosud neinventarizované spisy k opravě varhan, patronát; opis rozpočtu je i v SOA RK, AF Bílý Újezd, kart. 11, inv. 63, sign. 25, Zámecká kaple sv. Jana Nepomuckého na Skalce 1824 1918 (zde citováno dle opisu v VS Opočno): Kostenüberschlag Uiber die Herstellung einen neuen Orgel nach dem neuen Kegelladen System in die Fürst. Coloredo Schloßkapelle zu Skalka. Manual Stimmen. I. Principal 8 fuß erste Oktav von Holz, die Fortsetzung von Zinn, im Prospekt. II. Oktav 4 fuß von Zinn III. Mixtur 2 dreifach c g c IV Gedackt 8 von Holz Pedal Stimen. V. Subbass 16 fuß von Holz gedeckt VI. Oktavbass 8 fuß offen Die Manual Klawiatur besteht aus 54 Tasten von C. bis f. Die Pedal Klawiatur aus 18 Tasten von C. bis F. Zusamen 330 Pfeifen. Berechnung der Auslagen Principal 8 fuß. Die erste Oktav von Holz. Zu den 12 Pfeifen, die größte 8. lang, sind erforderlich 9. Stück 1 Bretter zu 12 Breite, a) 84 x 7 fr 56 x Zu den 42 Zinnpfeifen, die größte 4 lang, 45 St Zinn, a) 80 x 36 Oktav 4 fuß, die größte Pfeifen 4 lang bericht 45 St Zinn a) 80 x 36 Mixtur 2 fuß braucht zu den 162 Pfeifen, die größte 2/ lang, 45 St Zinn a) 80 36 Gedeckt 8 fuß. die größte Pfeifen 4 lang, erfördert 8 Stück 1 Bretter a) 84 x 6 72 122 fr 28 Uibertrag 122 fr 28 x V. Subbass 16 fuß Zu den 18 Pfeifen die größte 8 lang, 16. Stück 1 Bretter a) 84 x 13 44 Oktavbass 8 fuß, die größte Pfeife 8 lang braucht 10 Stück 1 Bretter a) 84 x 8 40 Zu den Parallel Bälgen, welche im?? des Gehäußes angebracht werden, 6. Stück 1 Bretter a) 96 x 5 76 4. Stück 3/4 Bretter a) 60 x 2 40 Verbindungs Material zu Bälgen 4 20 Zu dem Manual und Pedal Gehäuße 10 Stück 5/4 Bretter a) 96 x 9 60 12. Stück 1. Bretter a) 84 x 10 8 Zu den Kegel Ventilen, Kegelladen Pedalklaviatur und Pfeifenworschläge 16 Eichenpfosten a) 1 fr 80 x 28 80 30 Klgn. Tischlerleim a) 50 x 15 6 Klgn. Messingdrat a) 1 fr 70 x 10 20 Holzschrauben 6 50 Ochsenbein, Leitstifte, Ebenholz etz zur Manual Klaviatur 8 50 203

Orlické hory a Podorlicko 20: 165 261 (2013) Ke stavbě tedy nedošlo a v r. 1879 byly pouze opraveny staré varhany podle Andrejsova návrhu z 25. 12. 1878 za 135 zl. Pozitiv byl plně chromatický, měl Flétnu 8, Flétnu 4, Principál 2 pomačkaný, který varhanář musel udělat nově. Oprava byla převzata 11. 6. 1879. 186/ 6 Stück Registerknöpfe samt Schildeln von Porzellan mit Aufschriften 4 30 Leder zu Schraubenmüttercehn, Filz, und andere elastische Lederforten zur Deckung 6 80 Schlosserarbeiten 7 50 26 Stück der besten Scharffeizzn a) 90 x 18 190 Arbeitstage eines Orgelbauers a) 1 fr 20 x 228 Zusammen 509 fr 76 kr Zu diesem Betrage sind die Zufuhrskosten nicht mit eingerechnet. Bei diesem neuen Kegelladen System, hat ein jedes Register feinen eigenen Windkanal, und eine jede einzelen Pfeife ihren eigenen Kegel Ventil, so daß jede Pfeife direkt aus dem Windkanal mit dem Winde wersorgt wird. Bei der oben angeführten Disposition sind 330 Pfeifen, folglich erfordern 330 Kegel Ventille. Die Wertseite bei diesen neuen Bauart gegen die alte bei den Schleifladen sind groß. Die reine Stimmung erhält sich, weil bei jeder Witterung der Wind gleich, stak bleibt, wegwn bei den Schleifladen bei trockener Witterung die Schleifen scheinden, locker werden, der Wind sich dadurch verschleicht, und dem nach die Pfeifen ihren wellen Wind nicht bekomen können, und verstimt klingen müßen. Zu fiechten Witterung quelen bei den Schleifladen die Schleifen wie der auf, sind schwer, oder gar nichtzu ziehen. Bei den Kegelladen aber sind aber bei jedem Registerkanal Sperr Ventile anstatt Schleifen angebracht, welche nach Willkür mit dem Registerzuge entweder geöffnet, eder geschlossen werden können, daher sich die Registerzüge zu jeder Zeit leicht ziehen lasen. Die Spielart der Klawiatur ist von einen leichten drucke, weil mannur die verhältnismäßige Schwere des Kegel Ventis zu überwinden hat. Gefertigter bürgt für eine solide und dauerhafte Arbeit von dem besten und reinsten Material durch drei Jahre. Nachod den 12 te August 1878 Josef Andrýs Orgelbauer 186/ SOA Zámrsk, fond Velkostatek Opočno, dosud neinventarizované spisy k opravě varhan, patronát; shodně i Laskavé sdělení MUDr. Tomáše Horáka o výsledcích bádání v SOA Zámrsk, fond Velkostatek Opočno, spisy k varhanám 1850 1880) Kostenüberschlag Uiber die nothwendigen Reparatur bei der Orgel in er Schloß Kapelle zu Skalka. a./ Der Windschöpfbalg ist in schlechtem Zustande, wen ununbrauchbarer und golternden Construktion, und dazu noch von so kleiner Dimension, daß desselbe nicht im Stande ist, genügende Quantität Wind für das Orgelpfeifenwerk zu liefern. Es ist dazu nothwendig, eine ganz neuen und größern Windbalg /:Parallel Balg mit Schöpfen:/ anzubringen. Zu diesem Zwecke muß das Untergehäuse der Orgel, wo der Windbalg angebracht wird, erweitert werden. Für diesen neuen Parallel Balg, von soliden Arbeit, die falten mit einander und dann mit den Platten tüchtig verbunden, an den Ranten zweifach, an den Ecken vierfach beledert, und mit der Hand zu verzieren eingerichtet... 48 fr Für ein neues Untergehäuse samt füllungen 18 b./ Die Windlade der Orgel muß radikal überarbeitet werden, um dieselbe in einen dauerhaften und brauchbaren Stand zu bringen. Dieselbe muß gänzlich zerlegt, und in allen ihren Theilen repariert werden. Für 61 Ventilfedern von Messingdrat 4 70 fr Die Ventile von neuen abzurichten, und doppelt zu beledern 3 50 Neue Leitstifte von Messingdrat, Belederung der Windladespünde, Abrichtung der Parallelen und Pfeifenstöcke 3 60 c./ Die Klawiatur der Orgel besteht aus wellen 5 Oktawen mit drei Stimen, und zwar: 1./ Flauta 8 fuß 2./ Flaut 4 fuß 3./ Principal 2 fuß im Prospekt. Die Principalpfeifen 2 fuß sind zerqueticht, werschnitten, und nicht mehr zu einer reinen Intonation tauglich, müßen durch neue ersetzt werden. Zu Principal 2 fuß, 61 Pfeifen braucht man 10 Klg. Zinn a) 1 fr 30 x 13 204

Fuks J.: Varhany Rychnovska III. Oprava varhan od Václava Poláčka za 200 zl. proběhla v r. 1908 187/, další je doložena v r. 1930 za 320 Kč. 188/ Patrně k oněm opravám se vztahuje štítek nad klaviaturou od Václava Poláčka z Rychnova nad Kněžnou. Cca v r. 1914 byl nástroj bez Pedálu a měl tuto dispozici 189/ : Salicionál 4 Bourdon 8 Oktava 2 Principál 8 spojka Nástroj byl po dlouhou dobu nefunkční, napadený červotočem, část píšťal chyběla. V r. 2010 byla podniknuta oprava nástroje za finanční spoluúčasti Královéhradeckého kraje (dotace 100000, Kč). Opravu provedl Ivan Červenka. Zhotovil nové Copuly 8 a 4, doplnil chybějící cínové píšťaly, nahradil skladový měch plovákovým, připojil ventilátor a na popud diecézního organologa dostavěl pedál s permanentní spojkou. Nová je i povrchová úprava s novými zlacenými řezbami a lavice. Nástroj byl přemístěn z kůru dolů do zadní části kaple, kde zní velmi pěkně. Při opravě byl na zadní straně ventilové komory nalezen nápis Leop. Andrýs 1879. 190/ Současný stav (18.9.2013): Pozitiv s přivěšeným Pedálem v jednodílné skříni. Skříň o 3 píšťalových polích byla v minulosti rozšířena (snad V. Poláčkem), 2 průzvučné výplně po stranách cínového prospektu. Zásuvková vzdušnice, mechanická traktura. Elektrický ventilátor se zásobníkovým plovákovým měchem je v postamentu nástroje. Manuál C c 4 Pedál C d 1 trvale přivěšený k Manuálu Principal 8 (C f 3) Copula 8 Copula 4 Octava 2 (rep. na fis 3) Von der Arbeit, abgerechnet das alte Zinn, 8 Für Herrichtung der Klawiatur 2 Für Herrichtung und Abänderung der Mechanik bei den Mutatione Züge 4 50 Für die Reparatur der Holzpfeifen 6 d./ Für die reine Intoniren und Stimen der ganzen Orgel 25 Zusammen 135 fr 60 x Gefertigter bürgt 3 Jahre für den guten Gang und Ton des Werkes und für alle Reparaturen. Nachod den 25te Dezember 1878 Josef Andrýs Orgelbauer Obdobně nástroj popisuje i zápis v Katastru varhan. Andrejs podle něho nástroj rozšířil. (Katastr varhan, in Národní archiv v Praze, fond ZÚ, kart. 614, okres Náchod) 187/ SOA RK, AF Bílý Újezd, kart.11, inv. 63, sign. 25, Zámecká kaple sv. Jana Nepomuckého na Skalce 1824 1918, dopis patronátního úřadu P. Paulu Rozínkovi, datovaný 7. 12. 1908; shodně Katastr varhan, in Národní archiv v Praze, fond ZÚ, kart. 614, okres Náchod, uvádí cenu opravy 500 K ; Dle Laskavého sdělení V. Uhlíře doplnil V. Poláček pravděpodobně Principál 8, rozšířil skříň, vytvořil nový postament s hracím stolem. 188/ SOA RK, AF Bílý Újezd, kart. 20, inv. 89, sign. 51, Zádušní účty zámecké kaple na Skalce 1840 1933, Účetní pořádnost za r. 1930. 189/ Katastr varhan, in Národní archiv v Praze, fond ZÚ, kart. 614, okres Náchod. 190/ Laskavé sdělení V. Uhlíře. 205

Orlické hory a Podorlicko 20: 165 261 (2013) Varhaníci Předpokládáme, že varhanickou funkci zastávali zdejší učitelé. Od r. 1794 zde nastoupil školní pomocník z farní školy Bílo újezdské Jan Pilc. Učil zde 18 let a zemřel. Po smrti Pilce zde 2 roky vyučoval pomocník z Bílého Újezdu František Koehler. Od 11. 4. 1816 zde byla zřízena filiální škola. Od tohoto roku zde vyučoval František Polák, rodem z Mlékosrb. Zemřel 16. 1. 1868. Po jeho smrti přišel sem Jan Jedlička. Učitel Jan Jedlička vypověděl od 1. 9. 1871 varhanickou službu v zámecké kapli, neboť mu byla odebrána školní role. 191/ Za službu organisty a řiditele zpěvu náležel v r. 1873 příspěvek 15 zl. snad ročně. 192/ V r. 1876 přestoupil do Javornice. Po něm sem přišel 1. 3. 1876 Josef Macháček, rodem z Lible. V r. 1893 odešel na odpočinek. V r. 1884 se druhým učitelem stal Václav Vít. Když odešel v r. 1892 do Osečnice, postoupil na jeho místo od 1. 9. 1892 dosavadní podučitel Ferdinand Dostál, v letech 1893 1894 zástupce řídícího. V r. 1895 byl řídícím učitelem Otakar Sklenář (dříve působil ve Velké Jesenici). 193/ XLVII. SKUHROV NAD BĚLOU Filiální (dříve farní) kostel sv. Jakuba, apoštola Skuhrov byl až do r. 1786 přifařen k Solnici. 194/ V r. 1718 byl vysvěcen nynější skuhrovský kostel. 195/ V r. 1739 byl v kostele postaven pozitiv od Františka Khanhaisera z Prahy nákladem zádušním za 70 zl. 196/ O jeho dalším osudu nic nevíme. V inventáři kostela z doby mezi lety 1764 a 1769 nebyl uveden. 197/ O prvních varhanách víme, že měly 7 mutací. Byly věnovány v r. 1769 z kostela v Solnici za velký příspěvek na nové solnické varhany. 198/ Nové varhany postavil v r. 1835 Georg Spanel ml. z Rokytnice v Orl. h. 199/ V r. 1877 byly varhany vyzdobeny a pozlaceny. 200/ 191/ SOA RK, AF Bílý Újezd, kart.11, inv. 63, sign. 25, Zámecká kaple sv. Jana Nepomuckého na Skalce 1824 1918, dopis Jana Jedličky P. Rozínkovi z 29. 8. 1871. 192/ SOA RK, AF Vamberk, kniha 343, inv. č. 2201/56, jednací protokol vikariátního úřadu Vamberk 1873, 1874. 193/ Flesar, Antonín, Popis historicko archeologicko statistický okresu Opočenského, str. 251. 194/ SOkA RK, fond AF Solnice, Kronika fary římskokatolické církve v Solnici, sign. C 336/1 3, pag. 5. 195/ SOkA RK, fond AF Solnice, Kronika fary římskokatolické církve v Solnici, sign. C 336/1 3, pag. 127. 196/ Kronika Ondřeje Lukavského etc., 1737 1843, str. 69, SOkA RK, fond MÚ Solnice, kniha č. 4, inv. č. 18; informaci převzala i Kniha pamětní fary Skuhrovské, etc., SOkA RK, C 357, str. 284; na str. 130 obsahuje ještě záznam o pozitivu: Kůr byl těsný, s nepatrným toliko positivem /:od roku 1739:/ z něhož se jen několik píšťal kvikavě ozývalo, 197/ SOkA RK, fond AF Solnice, kart. 44, inv. č. 1923, sign. 1, Pamětní kniha 1712 1834, překlad, str. 137 140 (str. 30 32 překladu). 198/ SOkA RK, fond AF Solnice, kart. 44, inv. č. 1923, sign. 1, Pamětní kniha 1712 1834, překlad, str. 135 (str. 29 překladu), nedatovaný inventář z doby po r. 1764. 199/ SOkA RK, Archiv fary Skuhrov nad Bělou (AF Skuhrov), kart. 488, inv. 1897, sign. 62, Inventář kostela z r. 1880. 200/ SOkA RK, AF Skuhrov, kart. 488, inv. 1897, sign. 62, Inventář kostela z r. 1891. 206

Fuks J.: Varhany Rychnovska III. Obr. 11. Skuhrov nad Bělou. Foto J. Fuks, 24. 7. 2005. V r. 1886 byly varhany opraveny za 1 zl. 35 kr., v r. 1889 za 9 zl.75 kr. 201/ V r. 1890 je opravil Franz Finger z Kunčiny Vsi. 202/ V r. 1901 opravil varhany varhanář a nástrojař J. Finger z Kunčiny Vsi za 38 K. 203/ V r. 1904 je opravil Franz Finger z Kunčiny Vsi za 80 K byly mu vyplaceny o rok později. V r. 1904 byly varhany nově natřeny. 204/ V r. 1905 zaplaceno 80 K Franzi Fingerovi za opravu varhan, v r. 1906 bylo vyplaceno Václavu Poláčkovi z Rychnova n. Kn. za opravu varhan 40% celkové ceny 700 K, tj. 280 K, v r. 1907 30%, tj. 210 K a v r. 1908 30% (210 K). V r. 1908 splátka 200 K, v r. 1909 splátka 70 K, a v r. 1910 12 K. V r. 1912 zaplaceno řediteli kůru za opravu varhan 2,50 K. V r. 1918 zaplaceno V. Poláčkovi 70 K za čištění a ladění varhan. 205/ O opravu varhan se ucházel v r. 1908 Franz Josef Swoboda z Vídně opravu píšťal vyčíslil na 360 K. 206/ 201/ SOkA RK, AF Skuhrov, kart. 487, inv. 1892/57, účty. 202/ SOkA RK, AF Skuhrov, kart. 488, inv. 1897, sign. 62, Inventář kostela z r. 1891, kronika uvádí J. Fingera a náklady 160 zl.; shodně IKD, č. 20/97, str. 4, článek V. Uhlíře. 203/ SOkA RK, Kniha pamětní fary Skuhrovské, etc., C 357, str. 155. 204/ SOkA RK, AF Skuhrov, kart. 488, inv. 1897, sign. 62, nedatovaný inventář kostela. 205/ SOkA RK, Kniha pamětní fary Skuhrovské, etc., C 357, str. 161; dále AF Skuhrov, kart. 487, inv. 1892/57, účty; SOkA RK, fond Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou, kart. 460; obdobně IKD, č. 20/97, str. 4, článek V. Uhlíře. 206/ SOA Zámrsk, fond Velkostatek Solnice, kart. 160, složka Varhany patronátních kostelů, nabídka opravy z 12. 8. 1908. 207

Orlické hory a Podorlicko 20: 165 261 (2013) Za Světové války varhanám hrozila rekvizice cínu. Místní duchovní správce se snažil o vynětí varhan z rekvizice cínových píšťal. V Rekvizičním katastru se dochovala jeho korespondence s c. a k. úřadem zemského konzervátora. Píšťaly pocházejí z varhan starých z r. 1730, a při zřízení varhan nynějších r. 1835 byly v nich opět umístěny a doplněny. Jsou zhotoveny z ryzího cínu a uměleckou ryteckou prací bohatě ozdobeny. 207/ V květnu přijeli zaměstnanci firmy Jos. et Ant. Mölzer v Kutné Hoře odebrat píšťaly. Byli odkázáni až na vyřízení dodatečné žádosti o vynětí nástroje z rekvizice. Vyřízení žádosti se protáhlo až do zániku monarchie. 208/ Ve vlastní zprávě o varhanách je uveden Jiří Špánl jako autor, r. 1835, přestavěny, resp. stroj a skříň vyměněny za nové r. 1906 Václavem Poláčkem z Rychnova, zásuvkové vzdušnice, 12 reg., 2 man, 1 měch jednoduchý šlapací, cenné píšťaly z r. 1739 ornamentalně zdobené, 3 dílná skříň, datum 22. 9. 1917. 209/ Dvoumanuálový mechanický nástroj se zásuvkovými vzdušnicemi je vestavěn do tří skříní. Po stranách jsou první manuál a pedál rozděleny na C a Cis stranu, v zábradlí kůru je druhý manuál. Měch a poměrně tichý ventilátor jsou umístěny za kůrem v oddělené místnosti. Hlavní stroj, C f 3, 54 tónů Pozitiv, C f 3, 54 tónů Pedál, C H, 12 tónů Principal 8 kopula maj. 8 Subbas 16 Kvintadena 8 Principal 4 Oktávbas 8 Salicionál 8 kopula min. 4 Oktáva 4 Superoktáv 2 Kvinta 2 2/3 Mixtura 4x ( 2 + 1 3/5 + 1 2/3 + 1 ), rep. c 1, c 2 Spojky I/P (ventilová), I/II 210/ V r. 1928 předložil V. Poláček rozpočet opravy na 2860 Kč. Z rozpočtu plyne, že nástroj byl rozladěný, znečištěný, poničený červotočem, pedálové píšťaly nehrály. Patron povolil opravu pouze poloviční částkou 1430 K, druhou polovinu zaplatily sbírky. V r. 1939 předložil V. Poláček rozpočet opravy varhan za 2050 K. Zakázka mu byla zadána v r. 1940. 211/ V r. 1937 byly varhany natřeny spolu s ostatním vybavením kostela od místního malíře Gustava Palečka. 212/ Varhany také opravil Bohumil Žloutek ze Bzí u Železného Brodu. 213/ Varhany opravil v r. 1997 varhanář Jan Karel ze Sázavy. 214/ 207/ NA v Praze, Rekviziční katastr, sign. ZPÚ, kart. 70, vikariát Rychnov nad Kněžnou, dopis skuhrovského faráře Josefa Pecháčka z 10. 1. 1918. 208/ SOkA RK, Kniha pamětní fary Skuhrovské, etc., C 357, str. 174. 209/ NA v Praze, Rekviziční katastr, sign. ZPÚ, kart. 70, vikariát Rychnov nad Kněžnou. 210/ IKD, č. 20/97, str. 4, článek V. Uhlíře. 211/ SOkA RK, fond Archiv fary Skuhrov nad Bělou, kart. 482, inv. 1863, sign. 28, Varhany, obdobně Kniha pamětní fary Skuhrovské, etc., C 357, str. 193; podle V. Uhlíře Poláček v r. 1929 vyměnil klaviatury, manubria s popisy a pravděpodobně i dřevěné píšťaly IKD, č. 20/97, str. 4. 212/ Kniha pamětní fary Skuhrovské, etc., C 357, str. 205. 213/ Laskavé sdělení Bohumila Žloutka. 214/ Náklady opravy 73000, Kč tehdy uhradil p. Karel Porkert. Laskavé sdělení varhanáře Jana Karla a IKD, č. 20/97, str. 4. 208

Fuks J.: Varhany Rychnovska III. Varhaníci Funkci varhaníka zastával učitel filiální, později samostatné školy (organista et ludimagister). Prvním známým učitelem ve Skuhrově byl Jan Javornický v r. 1710. Jeho místo prý bylo příliš bídné a nelze se divit, že se mu nelíbilo. Již druhý den odešel pod jistou záminkou k lesu k Rybníčkám a již se nevrátil. Jan Peregrin zde působil v letech 1715 1737. Podle farní kroniky velkou schopností nevynikal, zároveň byl zvoníkem a kostelníkem. Uživil se jen díky svojí hrnčířské živnosti. Za něho byl do kostela pořízen pozitiv, ale neví se, zdali uměl naň hráti. Od r. 1737 do r. 1774 Ondřej Antonín Lukavský (nar. v Solnici, zemřel 4. 7. 1774 ve věku 68 let.), kterého dali karmelitáni vyučiti na školách v Praze. Byl dobrým učitelem, nadaným zpěvákem a hudebníkem. Kromě vedení hudby ve Skuhrově vypomáhal i v Solnici. Vystřídal jej Josef Lukavský ze Solnice1774 1788, dříve učitel v Jedlové. Pro nedostatek vědomostí opustil školu a stal se kostelníkem v Solnici. Václav Bek ze Solnice 1788 1838. Byl zde prvním zkoušeným učitelem, zběhlý v hudbě. Posledních 5 let svého života strávil učitel Vácslav Bek na odpočinutí a zemřel náhle raněn mrtvicí, dne 26. února 1843, maje věku 80 let. Byltě to muž nevelký, pohledu milého a starých obyčejů milovný. Až do své smrti nosil se po staročesku. Ze zdraví se těšil dobrého až do posledního okamžení, a smrt jej zastihla v dolní Skuhrovské hospodě, kdež plesu společenskému byl přítomen a málo před skonáním ještě tancoval. 215/ Již 2. 6. 1838 a 26. 12. 1888 se připomíná řídící učitel Josef Holeček. 216/ Výtečný hudebník a vychovatel. Narodil se 11. 11. 1811 v Jestřebí u Nového Města nad Metují, zemřel 21. 10. 1889. V r. 1869 zde byl zmíněn podučitel Jan Mindl. 217/ Josef Valášek, od 1881 do 1907, dříve působil na škole v Kvasinách. Podle farní kroniky se vzdal vedení kůru až v r. 1914. V poslední době toho roku jej zastupoval J. Malátek z Kostelce, který sem dojížděl na výpomoc. Výborný hudebník a hudební skladatel. Zemřel v r. 1920. Od 1. 11. 1914 bylo místo ředitele kůru svěřeno Vojtěchu Balcarovi z Rychnova n. Kn.. Ten se svědomitě snažil o zvelebení chrámového zpěvu a hudby. V r. 1921 se vzdal vedení kůru. Zemřel 19. 11. 1928 ve věku 65 let. 218/ V r. 1921 byl jmenován ředitelem kůru Josef Kovář, kapelník z Kvasin. Po 1/4 roce zemřel a funkci převzal jeho syn Josef Kovář ml. Služné ředitele kůru bylo tehdy nepatrné 25,20 Kč, dále pobíral štolové poplatky a příspěvky z fundací, dále měl pronajato 6 korců pozemků za mírné nájemné. 219/ 215/ Kniha pamětní fary Skuhrovské, etc., C 357, str. 204; O J. Javorském a O. Lukavském obdobně i SOkA RK, AF Solnice, PK fary Solnice, kopie pod C 336/1, 2, 3, str. 263 264 (pag. 484 485). 216/ SOkA RK, fond Archiv děkanství v Rychnově n/kn, kart. 449, inv. č. 2007/186, Škola a učitelé. 217/ SOkA RK, AF Skuhrov nad Bělou, kart. 482, inv. 1858, sign. 23, Kostelní zaměstnanci, dopis z 10/9 1869. 218/ SOkA RK, Kniha pamětní fary Skuhrovské, etc., C 357, str. 162 163, 366; dále fond AF Solnice, Kronika fary římskokatolické církve v Solnici, sign. C 336/1 3, pag. 487 (266 267 kopie); dále SOkA RK, AF Skuhrov, kart. 482, inv. 1858, sign. 23, Kostelní zaměstnanci. 219/ Kniha pamětní fary Skuhrovské, etc., C 357, str. 176. 209

Orlické hory a Podorlicko 20: 165 261 (2013) V r. 1928 odepsal Bohuslav Kolowrat Krakovský zdejšímu faráři, že nestojí za to, provést rozsáhlejší opravu varhan, když varhaníkem je řemeslník hudby jen částečně znalý a dosti slabý hráč na varhany. 220/ Od r. 1983 je zde varhanicí Dagmar Novotná. Službu přijala ještě v dětském věku po onemocnění předchozího varhaníka p. Rozínka z Osečnice. XLVIII. SLATINA NAD ZDOBNICÍ Farní kostel Proměnění Páně Lokální kostel Proměnění Páně, přestavěný v roce 1699 Adamem hrabětem z Bubna a Litic na místě, kde podle náhrobního kamene už zřejmě předtím byl kostel. 221/ V r. 1787 byl za 4 zl. 15 kr. opraven zdejší pozitiv. V r. 1836 opravil Georg Spanel varhany za 115 zl. 222/ V r. 1865 opravil truhlář měchy za 50 zl. 223/ Varhany údajně pocházely z 18. stol. 224/ Nynější varhany postavil v květnu r. 1889 Emanuel Štěpán Petr jako op. 35 za 1684 zl. Dne 15. 5. 1889 proběhla kolaudace nástroje. Varhanář převzal staré olověné píšťaly za 7 zl. 70 kr. 225/ Jde o jednomanuálový nástroj s kuželkovými vzdušnicemi a mechanickou trakturou. Hrací stůl je samostatný. Měch vespod varhanní skříně. Dispozice: Manuál, C f3 (54 tóny) Pedál, C d 1 (27 tónů) Principal 8 (prospekt, cín) Subbas 16 Kryt 8 Oktavbas 8 Gamba 8 Salicional 8 pevné kombinace ( šlapky) piano, forte, pleno, Oktav 4 spojka man./ped.. Fléta 4 kalkant Mixtur 2 2/3, 3 4x Za Světové války byly cínové prospektové píšťaly zachráněny před rekvizicí. 226/ 220/ SOkA RK, AF Skuhrov, kart. 482, inv. 1863, sign. 28, Varhany, dopis Bohuslava Kolowrata Krakovského z 26. 9. 1928. 221/ PK Pěčín, str. 31. 222/ Laskavé sdělení MUDr. Tomáše Horáka ex SOA Zámrsk, fond Velkostatek Žamberk, kniha 1621, Kostelní účty; obdobně in SOkA RK, fond AF Slatina n/zd., kart. 492, inv. č. 1919/22, kostelní účty 1791 1859, účet za r. 1837. 223/ SOkA RK, fond AF Slatina n/zd., kart. 492, inv. č. 1920/23, kostelní účty 1859 1878, účet za r. 1865. 224/ článek o záchraně prospektových píšťal, umístěný v předsíni kostela, autor nám není znám. 225/ SOkA ÚO, fond Okresní úřad Žamberk, kart. 114, 95, korespondence o stavbě varhan; obdobně Laskavé sdělení V. Uhlíře uvádí, že varhany stály1684 zl. s odkazem na kroniku, tu se nám však nepodařilo vypátrat; stejně tak článek o záchraně prospektových píšťal, umístěný v předsíni kostela uvádí rok 1889, Rekviziční katastr uvádí rok 1887 Národní archiv v Praze, Rekviziční katastr, fond ZPÚ, kart. 68, Králíky, Slatina n/zd.; v Katastru varhan je uveden rok 1878 a cena 3200 K Katastr varhan, in Národní archiv v Praze, fond ZÚ, kart. 615, okres Žamberk. 226/ článek o záchraně prospektových píšťal, umístěný v předsíni kostela, autor nám není znám: Stávající varhany byly instalovány v r. 1889. Nahradily nástroj z 18. století, který byl v tak špatném 210

Fuks J.: Varhany Rychnovska III. Obr. 12. Slatina nad Zdobnicí. Foto J. Fuks. stavu, že by si jeho oprava vyžádala podle zjištění komise c. a k. místodržitelství a biskupské konzistoře téměř 900 zl. Proto byly pořízeny nákladem náboženské matice nové varhany od firmy Petr Praha za 1684 zlatých. Nové varhany poprvé zazněly 16. května 1889. Za první světové války zatoužil zbrojní průmysl nejen po zvonech, ale i po cínových varhanních píšťalách. Ve dnech, kdy každý očekával konec první světové války, přišel v dubnu 1918 přípis od varhanáře Petra z Prahy, že přijede odebrat píšťaly z varhan. To, co se potom stalo, by klidně mohlo posloužit jako námět pro detektivní příběh. Bylo to 18. dubna o pohřbu Heleny Josífkové, když přišel o ¾ na 11 smuteční průvod do kostela. Tu zpěváci nemohli otevřít dveře na kůr a s námahou je museli vypáčit. Při vstupu na kruchtu zjistili, že chybí prospektové píšťaly ve varhanách, přestože se na ně ještě předešlý den hrálo. K tomu odpoledne ještě týž den přijel zástupce firmy Petr, aby ty píšťaly odebral. Byl z toho dost rozezlený a byl přesvědčen, že je zdejší farníci schválně schovali, a proto je hledal na půdě a ve věži. Pak šel s farářem ke starostovi, aby ohlásil ztrátu četníkům. Než odjel, nařídil farářovi, aby píšťaly, až se najdou, rozšlapal a poslal je do Vídně. Ještě z Prahy poslal výhrůžný dopis oznámením, že ztrátu nahlásí ministerstvu vojenství. Pak přišel četník, ohledal místo činu a ptal se na jejich cenu. Přítomný Ladislav Hůlka uvedl, že je asi 50 K. Snažil se tímto podhodnocením snížit pozornost policie k této ztrátě. Potom ještě byli povoláni k výslechu k soudu farář, kostelník a varhaník. Jejich výpovědi byly zaprotokolovány, a protože všichni vyslýchaní o věci nic nevěděli, zůstalo vše otevřené. Přišel 28. říjen 1918 a s ním i převrat a konec války. Navečer přišel za farářem Josef Bednář č. p. 84 a sdělil mu, že spolu s Antonínem Vodákem č. p. 203 píšťaly schovali, a ptal se, může li je vrátit. Zlodějům se dostalo veřejného poděkování. Varhaník Michalička nasadil vrácené píšťaly na své místo a stroji se zase vrátil ztracený hlas. Potom oba účastníci záchrany píšťal vyprávěli, co zažili strachu, když v noci ve 2 hodiny klíčem, který zhotovil zámečník Vodák, odemkli dveře a píšťaly odnášeli na pole Bednářů, kde je skryli pod vyvláčenou kupou pýru. Nohy si omotali hadry, aby nezanechali výrazné stopy. Několik dnů poté je převezl Bednář do stodoly, aniž o tom doma někdo jiný věděl. Tam byly ukryty až do konce války. 211

Orlické hory a Podorlicko 20: 165 261 (2013) Ve dnech 26. 6. 4. 8. 1989 opravil nástroj Josef Poukar z České Třebové. 227/ Dle Laskavého sdělení V. Uhlíře varhany opravil v r. 1913 Václav Poláček (s odkazem na Katastr varhan), v r. 1989 J. Poukar a v r. 1999 I. Červenka. Elektrický ventilátor instaloval Krnov v r. 1988. Varhaníci Před r. 1815 zde byl učitelem Ignaz Melnitzky z Vamberka. V r. 1815 přešel na školu v Potštejně. 228/ Dominik Michalička, učitel školní, 3. března 1827. 229/ V r. 1915 byl ředitelem kůru F. J. Michalička. 230/ V letech 1967 i 1977 byl zde varhaníkem hudební skladatel na odpočinku Miroslav Vodák, bytem ve Slatině č. p. 180. 231/ Narodil se zde František Michalička (20. 5. 1820 31. 3. 1895), kantor v Kunvaldu, České Třebové, Pěčíně. Složil řadu chrámových skladeb. Zemřel v Kunvaldu. 232/ XLIX. SOLNICE Farní kostel Umučení sv. Jana Křtitele Plebanie se připomíná v r. 1350. Od r. 1699 až do josefínských reforem pod patronací bosých karmelitánů. Nynější kostel byl vystavěn v letech 1681 1683. 233/ V r. 1653 poslali karmelitáni do solnického kostela pozitiv a k němu dosadili za varhaníka Jana Novotného z Kostelce. 234/ V r. 1698 byl pozitiv poslán nazpět do Prahy a kostel dostal nové varhany s pedály. 235/ V kostelních účtech je evidována půjčka 45 zl. od kostela ve Skuhrově na opravu varhan, z doby před r. 1740. 236/ O těchto varhanách víme, že měly 7 mutací. 237/ V r. 1769 postavil nové varhany Josef Streusel z Králík za 630 zl. Sumou 500 zl. přispěl filiální kostel ve Skuhrově a dostal za to staré solnické varhany. 238/ Streusselův nástroj byl rozdělen do 3 skříní (hlavní stroj a pedál po stranách, pozitiv v zábradlí kůru). Jeho dispozici známe z popisu od Amadea Hanische z r. 1878: 227/ Laskavé sdělení varhanáře Josefa Poukara. 228/ PK Potštejn, str. 348. 229/ PK Pěčín, str. 713. 230/ Katastr varhan, in Národní archiv v Praze, fond ZÚ, kart. 615, okres Žamberk. 231/ Dep. BKH, AF Slatina nad Zdobnicí, složka Kostelní zaměstnanci. 232/ Československý hudební slovník osob a institucí, Praha 1963, II. díl M Ž, str. 91. 233/ Smrček, Jaroslav, Pilz, Jiří, Sborník rychnovského vikariátu, Rychnov nad Kněžnou, 1994, str. 37; Naproti tomu Farní kronika Solnice uvádí dokončení kostela do r. 1686 SOkA RK, fond AF Solnice, Kronika fary římskokatolické církve v Solnici, sign. C 336/1 3, pag. 314 (str. 150). 234/ SOkA RK, fond AF Solnice, kart. 44, inv. č. 1923, sign. 1, Pamětní kniha 1712 1834, překlad, (dále již jen Pamětní kniha fary Solnice), str. 273 (str. 535 překladu); Farní kronika Solnice, str. 468 (str. 247 kopie). 235/ Farní kronika Solnice, str. 273. 236/ Laskavé sdělení MUDr. Tomáše Horáka ex SOA Zámrsk, fond Velkostatek Solnice, kniha 2073. 237/ Pamětní kniha fary Solnice, str. 135 (str. 29 překladu), nedatovaný inventář z doby po r. 1764. 238/ SOkA RK, fond AF Solnice, kart. 44, inv. č. 1923, sign. 1, Pamětní kniha 1712 1834, překlad, str. 156 (str. 42 překladu). 212

Fuks J.: Varhany Rychnovska III. Manuál Pozitiv Principal 8 v prospektu Principal 4 v prospektu (cín) (cín,velká oktáva dřevěná) Salicional 8 (cín,velká oktáva dřevěná) Gemshorn 8 (dtto) Flaut major 8 (dřevo, kryt) Qüntadena 8 (dtto) Flaut minor 4 (dřevo, kryt) Octav 4 (cín) Octav 2 (cín) Fugara 4 (cín) Qünt 3 (cín) Pedál Superoctav 2 (cín) Subbass 16 (dřevo, kryt) Mixtur 4x (cín) Octavbass 8 (dřevo, otevřený) Qüntbass 6 (dřevo, otevřený) Octavbass 4 v prospektu (cín) Celkem 972 znějících píšťal, 3 měchy. 239/ V r. 1786 bylo vyplaceno 13 zl.12 kr. varhanáři za přeladění nástroje. V r. 1793 6 zl. 45 kr. za opravu varhan. V letech 1822 dostal truhlář Franz Pezival za vylepšení měchů 54 kr., v r. 1827 za opravu okna a měchů 2 zl. 25 kr. 240/ V r. 1831 varhanář Spanel z Rokytnice opravil varhany a měch za 2 zl. 30 kr., v r. 1834 bylo zaplaceno za opravu varhan a měchu 2 zl.10 kr., v r. 1843 Spanelovi za opravu měchu 3 zl. 40 kr., v r. 1845 zaplaceno za opravu měchu 20 kr. konvenční měny, v r. 1850 Spanelovi za opravu 8 zl. 30 kr. konv. m., v r. 1855 témuž závdavek 25 zl. konv.m. a v r. 1856 135 zl. konv. m. 241/ V r. 1878 opravil varhany poničené úderem blesku Amadeus Hanisch z Rychnova n. Kn. za 890 zl. Při té příležitosti nahradil zničené vzdušnice hlavního stroje i pozitivu a opravil značnou část jejich píšťal. 242/ Situace se opakovala v r. 1890, kdy po zásahu blesku opravil nástroj Franz Finger z Kunčiny Vsi za 122 zl. 243/ Nové varhany s pneumatickou trakturou a 8 rejstříky dodal vídeňský varhanář Franz Josef Svoboda za 4 000 K. 244/ Manuál, C f 3, 54 tónů Pedál, C d 1, 27 tónů Principal 8 Subbaßs 16 Bourdon 8 Octavbaßs 8 Salicional 8 Engelstimme 8 (smykavý hlas, silnější nežli Salicional) 239/ SOA Zámrsk, fond Velkostatek Solnice, karton 160, složka Oprava varhan Solnického kostela 1878, rozpočet A. Hanische na opravu varhan; V inventáři kostela z r. 1803 jsou varhany popsány, jako sice dobré, ale omezené ve zvuku Pamětní kniha fary Solnice, str. 179 (str. 60 překladu). Oproti tomu Farní kronika Solnice na str. 34 uvádí, že silným a hlasitým hlasem stříbrně zpívají. V inventáři z r. 1808 jsou zapsány varhany se 17 rejstříky, se dvěma bočními skříněmi a odděleným pozitivem uprostřed SOkA RK, fond AF Solnice, kart. 519, inv.č. 2003, sign. 81. 240/ SOkA RK, fond AF Solnice, kart. 518, inv.č. 1995/73, zádušní účty; obdobně Farní kronika Solnice, str. 60. 241/ SOkA RK, fond AF Solnice, kart. 518, inv. č. 1995/73, zádušní účty. 242/ Viz pozn. č. 241; obdobně Farní kronika Solnice, str. 164. Tehdy byly varhany i nově natřeny za 16 zl.; obdobně SOkA RK, fond Archiv města Solnice, kniha č. 5, inv. č. 19, Liber memorabilium civitatis Solnicensis, str. 97. 243/ SOA Zámrsk, fond Velkostatek Solnice, karton 160, složka Stavební akta opravy etc., kolaudační protokol z 16. 10. 1890. 244/ Farní kronika Solnice, str. 173, obdobně i nápis na varhanní skříni. 213

Orlické hory a Podorlicko 20: 165 261 (2013) Obr. 13. Solnice, Sv. Jan Křtitel. Foto J. Fuks. Octav 4 Mixtur 2 2/3 Tremolo nefunkční, označeno jako Vox humana pevné kombinace p, mf, f, tutti spojka man./ped. Octav Coppl aufw. Octav Coppl abw. Franz Josef Swoboda se také zavázal v r. 1907 ke každoroční prohlídce, čištění a regulaci varhan za paušální poplatek 60 K. 245/ Rekviziční katastr uvádí r. 1904, Frant. Svobodu z Vídně, pneumatickou soustavu, 8 reg., 5 kollektivů, 1 man., klínový měch šlapací, cenu 4000, K, mechanika umělá, velice cenná, datum 25.9.1917. 246/ 245/ SOA Zámrsk, fond Velkostatek Solnice, karton 160, složka Varhany patronátních kostelů 1907 1909, nabídka Fr. J. Swobody z 3. 4. 1907. 246/ Národní archiv v Praze, sign ZPÚ, kart. 70, vikariát Rychnov nad Kněžnou. 214

Fuks J.: Varhany Rychnovska III. Obr. 14. Solnice, hřbitovní kostel. Foto J. Fuks. 215

Orlické hory a Podorlicko 20: 165 261 (2013) Když za Světové války hrozila rekvizice prospektových píšťal, obrátil se duchovní správce odvážným dopisem přímo na císaře a dosáhl tak jejich záchrany. (I u varhan hřbitovního kostela.) Opravy nástroje dále provedli: V. Poláček z Rychnova n. Kn.. 247/, v r. 1955 Bohumil Žloutek ze Bzí u Železného Brodu 248/, v r. 1971 2 J. Kloss 249/ v r. 1981 IGRA Praha 250/, v r. 2008 Ivan Červenka z Jakubovic (především hrací stůl). Hřbitovní kostel Božského srdce Ježíšova Kostel byl vysvěcen 22. 7. 1906. Z téhož roku jsou i varhany pořízené za 1375 K z daru dobrodince Fr. Christiana. 251/ Podle nápisu na hracím stole jde o dílo Josefa Hubičky z Prahy, op. 50. Jsou z dubového dřeva. Traktura pneumatická, vzdušnice patrně kuželkové. Měch se nachází vespod varhanní skříně. Během času varhany poškodily myši a netopýři. J. Hubička provedl v r. 1909 opravu za 40 K. Již v r. 1938 jim chyběly zvedací lišty pod kuželkami. 252/ Současný stav (3. 3. 2001): Nástroj nefunkční. Manuál, C f 3, 54 tónů Pedál, C c 1, 25 tónů Principal 8 Subbas 16 Kryt 8 Salicional 8 Roh kamzičí 4 Okt. spojka 4 Okt. spojka 16 Spojka man./ped. Varhaníci Farní kronika uvádí jména nejstarších zdejších učitelů v r. 1583 se učitel Jan Uhelka Koženecký z Moravy chystal odsud odejít na výnosnější školu do Kostelce, avšak obecní rada mu přilepšila a tak jej obci uchovala. V r. 1647 osadila nová vrchnost faru a poslala do Solnice i učitele Adama Tabera Kladenského. V r. 1650 sám odstoupil a vystřídal jej Jiří Danielis. Již po roce se Taber vrátil a setrval zde do r. 1653, kdy odešel do Přepych. Potom vyučoval i v Trnově a Zádolí, kde jej v hospodě zabil jistý sedlák. Po něm karmelitáni dosadili v r. 1653 Jacoba Agricolu (Jakuba Sedláka). V r. 1653 karmelitáni poslali do kostela pozitiv a dosadili prvního varhaníka Jana 247/ Podle štítku na hracím stole; Podle sdělení V. Uhlíře použil octavcoppl abw jako subspojku a octavcoppl aufw jako superspojku. 248/ Farní kronika Solnice, str. 363 (620), oprava ve dnech 6. 14. 7.; obdobně i laskavé sdělení pana Žloutka. 249/ Laskavé sdělení Václava Uhlíře; Farní kronika Solnice na str. 239 uvádí varhanáře z Krnova. 250/ Farní kronika Solnice, str. 239 patrně dodala i novou pedálnici. 251/ Farní kronika Solnice, str. 299, str. 390, (223 kopie). 252/ Uhlíř, Václav, Varhany královéhradecké diecéze, Hradec Králové 2007, 1. vydání, ISBN 978 80 86472 27 0, ISBN 978 80 7195 139 1, str. 343. 216

Fuks J.: Varhany Rychnovska III. Františka Novotného z Kostelce. Ten bydlel na faře a zastával pouze varhanickou službu. Když se Agricola v r. 1664 vzdal učitelství, Novotný nastoupil i do funkce učitelské. Zemřel v r. 1683 a zůstavil po sobě mnoho pohledávek vůči obci. 253/ Po něm zastával místo učitelské i varhanické zádušník Jiří Hrdlička. Vystřídal jej v r. 1705 Jan Kalous ze Solnice. Byl přijat na místo kantora a spoluvarhaníka. 254/ Jeho příjmy činily v r. 1705: Za varhanické služby od obce 20 zl. hotových peněz ročně, za zpívání v neděli v kostele od každého purkmistra v jeho kvartálu 24 kr., za suchodenní obědy v každé čtvrtletí 2 zl. 20 kr., 4 sáhy dříví na topení ročně, rolí obecních 3 korce ve 2 kusích, 10 koled na sv. Tři krále, na sv. Dorotu, sv. Řehoře (pouze vejce), na Zelený čtvrtek (pouze vejce), na posvěcení chrámu, na Všechny svaté, na sv. Martina, na s. Kateřinu, na sv. Mikuláše a na Moudrost Boží. jiných akcidencí, jak předkové mívali, užíti má, sobotáles od učení dítek. 255/ 253/ Farní kronika Solnice, str. 468 (str. 247 kopie); SOkA RK, fond Archiv města Solnice, kniha č. 5, inv. č. 19, Liber memorabilium civitatis Solnicensis, str. 191, u Adama Kladenského uvádí příjmení Faber namísto Taber. 254/ SOkA RK, fond Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou, kart. 257. 255/ SOkA RK, fond Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou, kart. 258, inv. 5 17/19 67; Shodně i SOkA RK, fond Archiv města Solnice, kart. 3, inv. č. 16, kniha 2: Spons Czedt Kantorowi Léta Páně 1705 Dne 24. Apríli Z milostivého Naržízení Milostiwe wrchnosti jsaucze Jan wlastní syn Jana Kalausa Sauseda Zdejssího Za Kantora a spolu Warhaníka Pržigat a dosazen. Prži Auržadu Purgkmistrskym W domie Radnim je Zakazat Poczet. Jak Przednie ditky v umění Lyternímu w bazni Boží czwicziti. Tak Při chramie božim swou Povinnou Praczy Wedle swy nejwyzssy Možnosti bedlivie Zastavati. Czo Pak ale Zaswou Mzdu od Obcze dostawati ma. Takto Pisebnie Položeno gest. Přednie: Warhanicke sluzby Každeho Pul Letha 10 kr. Peniez Hotowych Stancze míti ma. A tak Rocznie 20. kr Item Cantorske služby Za Spiwaní nedielni w chramu Panie Od Každeho Purgkmistra w jeho Kwartálu Expenzy míti ma 24 kr. Item. Od dítek učení tak jak od starodávna se Platilo y jemu se Platiti ma. Týhodní Sobotáles od Rodiczuw jednoho Každého. Item. Kazdo Roczní od obcze držiwí k Palivu míti má 4 Sahy. Item. Wicze Za Obiedy postní Který Za Starodawna Mendyczy od Sausedúw miwaly. Pro Snadniegßsy obžiwení geho Obeczní Role Jemu K užiwaní Zanechwa Pod Trži Korcze. vedvou Kauskach Item. Kolledy geho Tytto nasledowatí budau. Pržednie: Na den S ih Tří Kralúw. 6. Na den Wssech Swatych. Na Swatau Dorothu. 7. Na Swateho Martina. Na S ho Ržehorže Pacholata toliko 8. Na Swatau Kateržinu. Na Zeleny Čztwrtek Pro wegcze 9. Na S vaho Mikolasse. Na den Poswieczení chramu. 10. Na Maudrosti boží. Kterežto Koledy od Sauseduw wedle chudoby a Potržebnosti od gednoho Každeho wdiečznie Prži gimati ma a Powinen bude. Jinssych Pak wssech Acsidenczy Tak gak geho Pržedkowe užiwaly. Won Také užiwati ma. Actum w domie Raddním Miesta Sollnicze. W Pržitomnosti P: Rychtarže Wrchního Lukasse domassynskyho P Purgkmistra Giržika Derchnera P Prymatora Jana Hawla. Aginych osob spolu Raddnich Dne 22 Junii Ap 1705 f. 217

Orlické hory a Podorlicko 20: 165 261 (2013) Zemřel 7. 3. 1749 a vystřídal jej jeho nejmladší syn Jiří Vojtěch Kalous. Setrval ve službě až do zavedení tzv. normálního učení za vlády Josefa II. a ustoupil svému synovi Janu Kalousovi. Ten byl na náklady karmelitánů v Praze vycvičen a i nadále požíval jejich přízně. Prý z náklonnosti k němu vystavěli v r. 1784 novou školu. V r. 1789 uzavřel dohodu s obecní radou o svých příjmech. Od předchozí dohody se lišila pouze větším pozemkem k užívání (rolí obecních 6 korců a 3 věrtele ve 4 kusích) a náhradou 17 zl. od obce za bývalých10 koled. Odpadl příspěvek za zpívání v neděli v kostele od každého purkmistra v jeho kvartálu 24 kr. Jan Kalous měl pověst horlivého a schopného učitele. Neoženil se. Zemřel 25. 3. 1803. 256/ Podle fase z r. 1791 měl učitel od vrchnosti: 1 strych a 1 máz pšenice, 2 strychy a 1/2 mázu žita, 2 strychy a 2 věrtele hrachu, 26 zl. 30 kr. roční štanc, 10 sáhů měkkého dřeva i s dopravou do školy od obce: 48 zl. 9 kr. roční štanc, 4 sáhy měkkého dřeva, 7 strychů polí, z kostelní pokladny 7 zl. 5 kr., od vesnice 6 zl. 15 kr., školné od města 61 fr. 30 kr., od vesnic 40 zl., ze školního fondu od města 22 zl. 30 kr., od vesnic 7 zl. 30 kr. štolové poplatky přibližně 35 zl. ročně, řezané dříví pro opakovací hodiny, od r. 1822 sáh dřeva. 257/ V r. 1795 zde pečoval o duše důstojný pán Inocus, varhaník. 258/ Po Kalousovi byl ustanoven do Solnice Josef Kulka. Předtím působil na litoměřicku v obci Wernstadtu (Verniřov). V Solnici řídil kůr 20 let. Zemřel v r. 1823 ve věku 73 let. Správou školy byl pověřen jeho syn František Kulka, předtím učitel v Uhřínově. Také skládal. Posléze ohluchl, a proto v r. 1843 odešel na odpočinek. V r. 1837 se zde připomíná řídící učitel Jan Wolf. 259/ Po Kulkovi opět solnický rodák Jan Hruška. S podporou tehdejšího školního patrona rytíře Antonína Slivky ze Slivic absolvoval v Praze varhanickou školu. Jsa v hudbě umělcem, řídí kůr výtečně a s duchem i s potřebami času pokračujíc chvatně mládež cvičí a vzdělává. V r. 1858 obdržel za svoji činnost pochvalné uznání od zemského místodržitelství. 260/ Též skládal. Jako řídící učitel požíval, kromě svobodného bytu, 850 zl. ročně. 261/ V r. 1870 došlo k nové úpravě školství. Do tohoto roku učitelé pravidelně zastávali varhanická místa, po něm se často vzdávali řízení kůrů. Jan Hruška však ve funkci vytrval a svědomitě jej řídil až do své smrti 10. 3. 1882. Zatímním ředitelem 256/ Farní kronika Solnice, str. 33, dále i str. 469 (248 kopie); shodně SOkA RK, fond Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou, kart. 258, inv. 5 17/19 67. 257/ SOkA RK, fond Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou, kart. 258, inv.5 17/19 67. 258/ Farní kronika Solnice, str. 53 (str. 84 překladu) Nevíme, zdali skutečně hrál na varhany či zdali to bylo pouze jeho příjmení. V městské kronice je uveden jako Inocus Varhaník. 259/ Farní kronika Solnice, str. 64. 260/ Farní kronika Solnice, str. 33, dále i str. 98 (58 kopie), str. 470, (249 kopie). 261/ SOkA RK, fond Archiv města Solnice, kniha č. 5, inv. č. 19, Liber memorabilium civitatis Solnicensis, str. 124. 218

Fuks J.: Varhany Rychnovska III. kůru se stal Josef Prchlý, bývalý podučitel Solnický. I když se svého místa ve škole musel vzdát, nepodrobiv se zákonité zkoušce, pomáhal zejména hrou na varhany Hruškovi. 30.7 1882 se stal skutečným řídícím učitelem dosavadní učitel Alois Čížek z Dobrušky. Dříve byl regenschorim v Šachově. Od r. 1880 byl v Solnici a zde také zemřel na souchotiny 26. 5. 1883 ve věku 37 let. 262/ Při jeho ustanovení došlo ke sporu mezi farním úřadem a obcí. Obec odepřela řediteli kůru užívání pozemku určeného pro jeho předchůdce, protože duchovní správce provedl výběr a obec pouze požádal o schválení, když zdejší obec dost značnou částkou pro ředitele kůru a varhaníka přispívá aniž důst. far. úřad sám při zadávání místa tohoto kompetentním jest. 263/ 8. 8. 1883 prosadil duchovní správce svěření místa ředitele kůru řídícímu učiteli Janu Fáborskému (*28. 3. 1849 v Týništi n/o), dříve podučiteli v Dobrém (1868), v Potštejně (1868 69) a řediteli školy a kůru v Chlenech (1872 1883). 264/ Ten se místa vzdal k 1. 4. 1903, předstíraje churavost. Pravým důvodem byla údajně tehdejší agitace za úplnou odluku kostela a školy, kdy po úpravě učitelských platů vybízely učitelské listy, aby učitelé zastávající ředitelství kůru se tohoto místa vzdali jako místa učitele nedůstojného. Od 1. 4. 1903 provizorně zastával místo ředitele kůru Karel Petr, učitel hudby z Opočna. Počínal si dosti dovedně a uspokojivě, avšak patronátní úřad mu nepřál, maje za lubem Jindřicha Březinu, který na varhanické škole v Praze se teprv vzdělával a teprv v červenci 1903 varhanickou školu dokončiti měl. Problémem byl nízký příjem řiditele kůru nepostačující k obživě. Záduší platilo 27 K 4 h, patron 55 K 64 h, obec dávala bezplatné užívání 7 korců obecních pozemků s podmínkou vyučování 12 školních dětí hudbě a zpěvu a záduší dávalo k užívání 37 arů 15 m2 pole (mimo užívání školy). Zvýšení platu podmínil patronát právem rozhodujícího hlasu při volbě ředitele kůru a přifařené obce alespoň hlasem poradním, čemuž se duchovní správa bránila. Jednání byla dle zápisu ve farní kronice dlouhá a obtížná, patronátní úřad a solnická obec nevyplácely Petrovi dávky chtíce ho vyhladověti, patronátní úřad dokonce hrozil, že kostel nedostane od patrona nové varhany. Když duchovní správce ustoupil, byl 15. 2. 1904 vyhlášen v tisku konkurs na místo ředitele kůru s ročním příjmem 450, 68 K. Ze dvou přihlášených uchazečů Petra a Březiny byl za provizorního ředitele kůru na rok vybrán Jindřich Březina z Rychnova n. Kn.. 265/ První dobu vydatně v úřadě jeho byl mu nápomocen hlavní jeho protektor MUDr. Antonín Mojžíš, obv. lékař v Solnici, jenž sám vedl veškeren zpěv a hudbu při službách božích jsa duší celého sboru. Během času zmíněný regenschori Jindřich Březina se ve svém úřadě, jak ve hře na varhany, tak ve vedení zpěvu a hudby tak zdokonalil, že zastával úřad svůj sám ke vší spokojenosti duchovní správy. V Solnici zůstal do r. 1908, kdy 1. května přijal výnosnější místo v Nepomuku. 266/ 262/ Farní kronika Solnice, str. 33, dále i str. 98 (58 kopie), str. 471 472, (250 251 kopie). 263/ SOkA RK, fond Archiv města Solnice, kniha č. 5, inv. č. 19, Liber memorabilium civitatis Solnicensis, str. 138. 264/ Farní kronika Solnice, str. 472 a násl., (str. 251 a násl. kopie). 265/ Farní kronika Solnice, str. 342 343, str. 175 176 kopie. 266/ Farní kronika Solnice, str. 345, str. 178 kopie. 219

Orlické hory a Podorlicko 20: 165 261 (2013) Jen krátce od 1. května do 31. července zde pobyl Bedřich Lašek z Častolovic, absolvent varhanické školy ve Vamberku (?) a po určitou dobu regenschori v Nových Dvorech u Kutné Hory. Opět byl ustanoven na rok za provizorního ředitele kůru, ale již po 1/4 roce byl propuštěn pod záminkou, že nedostál svým povinnostem, leč spíše pro neschopnost a churavost. Příjmy ředitele kůru byly stále velmi nízké a vyvolávaly obavu, že žádný uchazeč se zde nezdrží příliš dlouho. Proto se patron kostela baron Vilém z Königswartenů uvolil sám doplnit stálé příjmy tohoto místa na 1000 K ročně. Do následného konkursu se již přihlásilo podstatně více zájemců nežli v r. 1904, většinou absolventů varhanické školy, ředitelů kůru či učitelů hudby. Na doporučení Bohuslava hraběte z Kolowrat byl vybrán nejmladší z nich, tehdy 18 letý František Chutný z Poděbrad. Ze všech uchazečů byl nejlépe kvalifikován, ačkoliv doposud žádné podobné místo nezastával. Do úřadu nastoupil 1. srpna 1908. Podle hodnocení duchovní správy si zpočátku místa hleděl, avšak postupně věnoval svoje nadání spíše životu společenskému, takže úroveň kostelní hudby a zpěvu značně poklesla. V roce 1912 měl krátkou dovolenou z důvodu studií na pražské konzervatoři. Zastoupil jej tehdy Václav Brož z Náchoda. František Chutný odešel 5. října 1912 do Vukovaru, kde přijal místo sbormistra srbského pěveckého sboru Javor. Následující asi 2 týdny zatímně zastával místo regenschoriho Josef Vaníček z Bílého Újezdu, studující hudby. V konkursu byl poté vybrán Rudolf Zahradníček (29. 11. 1879 Poteč, okr. Zlín 7. 9. 1916 Praha), dříve ředitel kůru ve Virje v Chorvatsku, v Kutné Hoře a v Jablunkově, později i v Týnci nad Labem. Syn učitele, studoval na pražské konzervatoři, varhanním oddělení v letech 1896 1899 a klavírním v letech 1899 1903, musel však zanechat studií, protože nemohl zaplatit školné. Sběratel lidových písní. Nastoupil 24. října 1912 a pobyl v Solnici do 30. května 1915. Byl velmi nadaný, výtečný varhaník a dirigent, přece neuplatňoval vždy hřivny od Boha mu dané tak, jak by byl měl. Dlužno však přičísti tento fakt jeho duševní chorobě (silné nervose), kvůli které měl velice často dovolenou. 267/ Roční příjem varhaníka činil 27,04 K ze zádušní pokladny, 55,64 K od patrona, 96 K od zámecké kaple, 368 K od přifařených obcí, celkem 546,68 K. Dále nezávazný příplatek od patrona 453,24 K ročně. Dále užívání role o výměře 37 arů 15 m 2. 268/ Od 1. června 1915 do 15. října zastával místo ředitele kůru František Obst (nar. 29. 1. 1893), bývalý provizorní ředitel kůru na Novém Hrádku, v Ohnišově a ve Voděradech, kdež všude se těšil vřelým sympatiím pro svou bodrou povahu a svou brilantní hrou na varhany a housle. I zde v Solnici získal si všech farníků Obst velice přispěl k obrození hudby chrámové a zpěvu. Místo zastával pouze provizorně dojížděje sem na kole z Voděrad, kdež rovněž prov. zastával narukovavšího ředitele kůru. Je téměř spodivem, jak 267/ Farní kronika Solnice, str. 346 347, str. 179 180 kopie; Československý hudební slovník osob a institucí, M Ž, str. 964 uvádí datum narození 29. 11. 1879, naproti tomu farní kronika 29. 3. 1879. 268/ SOkA RK, fond Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou, kart. 463. 220

Fuks J.: Varhany Rychnovska III. příznivého hodnocení získal za necelých 5 měsíců ve funkci. Přestože při konkursu zprvu hlasovali pro Obsta všichni účastníci mimo zástupce patrona, prosadil baron Königswater svého kandidáta, když prohlásil, že svůj nezávazný příspěvek (dorovnání celkových příjmů ze 478,68 K na 1000 K) dá jen jemu. Proto ostatní respektovali patronovo přání a jednomyslně zvolili Josefa Kašpara z Kouřimi (nar. 1892). Tento kandidát byl opět doporučen Bohuslavem Kolowratem. Působil zde od 15. října 1915 do 29. února 1920. Po něm následují provizorní řiditelé kůru Emil Karásek (od 1. 3. 1920 do 15. 1. 1921), Josef Daníček (od 15. 1. 1921 do 31. 5. 1922) a Jan Zima (od 1. 6. 1922). 269/ V r. 1936 byl řiditelem kůru Antonín Hartman. Toho roku vytvořil novou solnickou městskou kapelu, po zániku skuhrovské, a s ní obstarával veškerou světskou i pohřební hudbu v Solnici, Skuhrově, Lukavici, Javornici, částečně i v Bílém Újezdě a v Liberku. 270/ V 90. letech zde hrála na varhany paní Jechová, po ní p. Jílek. Když před nedávnem skončil svoji službu, vypomáhá zde hrou na varhany Dagmar Novotná ze Skuhrova. Rodáci Narodil se zde 27. 1. 1715 i významný hudební skladatel, piarista Václav Kalous (řádovým jménem Simon a Scto Bartolomeo). Mimo jiné byl i varhaníkem a ředitelem kůru u Sv. Jana v Mikulově. 271/ L. ŠACHOV Filiální kostel Nejsv.Trojice Podle kostelního inventáře existoval kostel již v r. 1557. 272/ Varhany obstaral z královéhradeckého kostela sv. Anny borohrádecký beneficiant P. Johann Joseph Lippausky v roce 1756 za 40 zl. 273/ Drobná oprava za 2 zl. 30 kr. proběhla v r. 1820. 274/ V roce 1821 byly varhany opraveny spolu s varhanami farního kostela v Borohrádku, vše za 146 zl. konv. m., přičiněním faráře P. Wenzela Tichého. 275/ Další opravy (či spíše údržba) následovaly v letech 1829 (30 kr.), 1830 (3 zl. 25 kr.), 1832 (7 zl. 30 kr.), 1833 (1 zl.), 1834 (1 zl. 30 kr.) a větší oprava v r. 1860 za 80 zl. 276/ Opravu varhan v Šachově v r. 1860 zaplatil zčásti patron, zčásti dobrodinci. 277/ 269/ Farní kronika Solnice, str. 347 348, str. 180 181 kopie. 270/ Kniha pamětní fary Skuhrovské, etc., C 357, str. 408. 271/ Československý hudební slovník osob a institucí, A L, str. 637. 272/ SOA Zámrsk, Vs Borohrádek, knihy 2259 2262, kostelní inventář z r. 1867. 273/ Dep. BKH, Gedenkbuch der Pfarre Borohradek angefangen im Jahre 1836 geführt durch P. Joseph Scholz der Zeit Pfarrer zu Borohradek, (dále již jen PK Borohrádek), str. 5 6, 627; dále SOkA RK, fond Archiv fary Borohrádek, kart. 36, inv. č. 128, sign. 35, inventáře. 274/ SOA RK, fond AF Borohrádek, kart. 36, inv. č. 123, sign. 30, Zádušní účty. 275/ PK Borohrádek, str. 29. 276/ SOA RK, AF Borohrádek, kart. 36, inv. č. 123, sign. 30, Zádušní účty; PK Borohrádek, str. 194, 277/ SOA Zámrsk, Vs Borohrádek, knihy 2259 2262, kostelní inventář z r. 1867. 221

Orlické hory a Podorlicko 20: 165 261 (2013) Obr. 15. Šachov Vanického návrh, ex SOkA RK, fond Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou, kart. 85. V r. 1872 za 4 zl., v r. 1889 za 70 zl. od varhanáře Červinky, v r. 1887 za ladění Mašíčkovi 1 zl. 278/ 278/ SOA RK, AF Borohrádek, kart. 36, inv. č. 124, sign. 31, Zádušní účty. 222

Fuks J.: Varhany Rychnovska III. Obr. 16. Šachov. Foto J. Fuks. Rovněž v r. 1889 bylo vyplaceno 0,80 zl. Vyhnálkovi z Borohrádku a Mašíčkovi 1 zl. za opravu poškozených varhan. 279/ V r. 1898 měly být postaveny nové varhany za peníze ze sbírek. 280/ 279/ SOA RK, AF Borohrádek, kart. 36, inv. č. 124, sign. 31, Zádušní účty. 280/ PK Borohrádek, str. 76. 223

Orlické hory a Podorlicko 20: 165 261 (2013) Naopak c. a k. okresní hejtmanství se v dopisu z 29. 6. 1904 dotázalo, zdali již byly pořízeny nové varhany, když 15. 3. 1903 se usnesli zástupci obcí přikostelených k Šachovu na potřebě nových varhan v ceně asi 1200 K. 281/ Dne 19. 2. 1903 zpracoval Josef Vanický rozpočet nových varhan na 1200 K a postavil je v r. 1904. 282/ Ještě v r. 1924 se jednalo o zaplacení části jejich ceny. 283/ V r. 1935 byly již podruhé přeladěny nákladem faráře 500 Kč a 1000 Kč. Přeladěny byly i v r. 1937. 284/ Elektrický pohon dostaly varhany až v r. 1972. 285/ Současný stav (29. 8. 2003): Jednomanuálový nástroj umístěný v jednodílné, řezbami bohatě zdobené skříni. Stejně jako u jiných nástrojů Josefa Vanického má i tato skříň za zády varhaníka uprostřed mělký výklenek, takže ten má dostatek prostoru. Hrací stůl je samostatný. Traktura je mechanická. Dispozice odpovídá výše popsané dispozici. Kovové píšťaly v nástroji jsou vyrobeny ze zinku. Varhaníci Do r. 1808 byl zde učitelem Franz Pilz z Dobřan. 286/ V r. 1839 zde byl učitelem Franz Podolský. 287/ Připomíná se ještě v r. 1853. 288/ Alois Čížek z Dobrušky. Před r. 1880 byl regenschorim v Šachově. Od r. 1880 byl v Solnici a tam také zemřel na souchotiny 26. 5. 1883 ve věku 37 let. 289/ LI. TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ Farní kostel sv. Mikuláše, biskupa Plebanie se poprvé připomíná v r. 1361, původní kostel v r. 1362. 290/ 281/ SOA Zámrsk, Vs Borohrádek, kart. 102, dopis Okresního hejtmanství patronátnímu úřadu ze dne 29. 6. 1904. 282/ SOkA RK, fond Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou, kart. 852; Národní archiv v Praze, fond ZPÚ, kart. 67, sign. 25, Kostelec nad Orl., Šachov. 283/ SOkA RK, fond Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou, kart. 852 Podle rozpočtu měl nástroj mechanickou trakturu, kuželkovou vzdušnici a tuto dispozici: Manuál, C f 3, 54 tónů Pedál, C d 1, 27 tónů kolektivy Principal houslový 8 Subbas 16 Mezzoforte Flétna 8 Forte Salicional 4 Pedálová spojka Dolce 4 Oktáv. Spojka 284/ PK Borohrádek, str. 77. 285/ PK Borohrádek, str. 553. 286/ Gedenkbuch der Dobrzaner Localie, str. 752. 287/ SOkA RK, fond MÚ Kostelec, kart.18, inv. č. 225, Školské záležitosti, dopis ze 4. 12. 1839. 288/ SOA RK, AF Borohrádek, kart. 21, inv. č. 104, sign. 11, Škola a učitelé, dopis z 9. 8. 1853. 289/ Farní kronika Solnice, str. 33, dále i str. 98 (58 kopie), str. 471 472, (250 251 kopie). 290/ Dep. BKH, AF Týniště, Kniha pamětní fary Týnišťské nad Orlicí, založené za W. P. Matěje Kužela faráře vedena Jos. Čižinským kaplanem (dále jen PK Týniště), str.8; dále in SOkA RK, Děkanské a farní archivy Církve římskokatolické v okrese Rychnov nad Kněžnou, sdružený inventář, 1970; 224

Fuks J.: Varhany Rychnovska III. Obr. 17. Týniště. Foto J. Fuks, 6. 7. 2005. Nic nevíme o jeho osudech, ani o tom, zda měl varhany, popř. jaké. Později byl nahrazen novou, dřevěnou stavbou, kterou zničil požár dne 12. 3. 1686, krátce po jejím dokončení. Až v r. 1692 povstal současný kostel nynější presbytář. Postupně byl přestavován a rozšiřován, naposledy v r. 1788. 291/ Farnost zanikla v 17. stol. Obnovena byla v r. 1731. 292/ Kostel měl jistě varhany již v r. 1721, kdy bylo Janu Bořkovi zaplaceno od cesty do Krulichu k varhaníkovi z strany pozitivu jdoucímu a jistá instrumenta nesoucímu. 293/ V r. 1797 objednal vrchnostenský úřad v Častolovicích pozitiv za 300 zl u kutnohorského varhanáře Karla Horáka. 50 zl. dal patron, 41 zl. sebrali osadníci, 109 zl. se získalo z prodeje dřeva a za 100 zl. byly prodány staré varhany do Voděrad. 294/ dále Dep. BKH, AF Lično, Gedenkbuch Lokalseelsorge zu Lično, str. 215. 291/ PK Týniště, str. 9. 292/ PK Týniště, str. 21. 293/ SOkA RK, fond Archiv města Týniště n/orl. (AM Týniště), kart.17 kniha 72, inv. č. 75, Alois Čapek: Dějiny Týniště nad Orlicí, kniha 11, str. 1148, s odkazem na obecní účty. 294/ SOkA RK, AM Týniště, kart. 2 kniha 7, inv. č. 10, Kniha pamětní k vzbuzení a zvelebení týhodních trhů pondělních, založena r. 1795: Anno 1797 gsau wzdegssim Chramu Pánie nowe Warhany od P: Warhanarže Karla Horaka s Kutne Hory postaweny, ktery 300 fr mymo fuhrlohnu kostugau, na který se na den Wstaupení Pánie na Nebe dne 25 Mage ponegprw hralo, a Stawení takowych 225

Orlické hory a Podorlicko 20: 165 261 (2013) V r. 1843 bylo zaplaceno za prohlídku varhan hradeckému varhanáři Josefu Jiruškovi 2 zl. 30 kr. konv. měny. V r. 1845 zaplaceno 4 zl. 10 kr. konv. měny zámečníkovi Janákovi za nový zámek ke krytu klaviatury a 199 zl. konv. měny Mathiasi Bartošovi jako záloha na opravu varhan. V r. 1845 tak varhany opravil Amadeus Hanisch z Rychnova n. Kn.. 295/ Na počátku měsíce srpna 1853 naladil a dle možností opravil varhany varhanář Amand Hanisch z Rychnova nad Kněžnou. 296/ V r. 1863 byly varhany ozdobeny mramorováním (malbou), spolu s mřížkami na kůru. 297/ V r. 1878 bylo žádáno o nutnou opravu varhan. Popis nástroje známe z rozpočtu opravy od Aloise Lhoty, varhanáře z Hradce Králové: Varhany měly 13 hlasů, 3 vzdušnice, Flauta 8 copula maior 8 Subbass 16 Quintadena 8 copula minor 4 Octav Bass 8 Principál 4 Silná kvinta 1 1/2, 2x Salicionál 4 Principál 2 Oktáva 2 Quinta 1 1/2 Mixtura 1, 4x dne 15 Mage swug zacžatek wzalo, Dobrodinczy byly na nadepsane Warhany zdeyssy osadniczy, který hned w Roku 1796 dne 10 february Collectu složily pr. 41 fr Excellencz mil: Wrchnost powolila ze Zadussniho lesa držiwy prodat za 109. Wrchnost sama gako Patron Kostela ze swyho wlastniho. 50 Stare Warhany byly dane do Wodierad Chramu Panie SS: Apostoluw Petra a Pawla za 100 fr ddest. 100. Sa 300 fr Že prži Contractu opomynute byly fury, pro one Warhany, kteryst. wyslane beyt musely, a spatky odwežení Warhanarže s. Instrumenty 1. Fura, genž každy odtud až do Kuttne hory 7 fr dat se muselo, byl Nedodstatek od 28 fr ktereg Sausedstwo zdegssy pod? almuzny z přypojene Petrowicz a Lypy hradilo. Informaci převzal i Alois Čapek do Dějin Týniště nad Orlicí, knihy 11, str. 1149 SOkA RK, AM Týniště, kart. 17 kniha 72, inv. č. 75. Obdobně laskavé sdělení MUDr. Tomáše Horáka. Odhadl nové varhany dle ceny na nástroj se čtyřstopým principálem. L. Tomší uvedl ve stati K historii varhanářského řemesla v Kutné Hoře (in Hudební nástroje 4, 5, 6/1990, str. 141 142, 175 176, 209 212) na str. 176, že oním varhanářem byl Matěj Karel Horák a v poznámkách na str. 212 odkázal na SÚA Praha, fond České gubernium, kart. 4713, fasc. 133, č. 34. Podle sdělení MUDr. Tomáše Horáka odpovídá odkaz skutečnosti, pouze v záznamu není uvedeno jméno varhanáře je jen označen jako kutnohorský varhanář. Informace od L. Tomšího byla patrně převzata do knihy Tomší, Lubomír, Lukeš, Jan, Tomíček, Jan, Uhlíř, Václav, Historické varhany v Čechách, 263 stran, první vydání, nakladatelství Libri, s.r.o., Praha 2000, na str. 118. Ve zprávě z r. 1944 je uvedeno jméno Karel Horák a rok pořízení varhan 1796 SOkA RK, AM Týniště, kart. 32, inv. č. 341, Týnišťský kostel etc. 295/ SOkA RK, fond Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou, kart. 258, inv. V21/2 15, žádost o opravu varhan z r. 1878. 296/ PK Týniště, str. 93, 95 Po příchodu nového lokalisty do Týniště nechal onen ještě před svojí instalací (10. 8. 1853) naladit a dle možností opravit varhany. Práci provedl Amand Hanisch z Rychnova nad Kněžnou za 15 zl, stravu a byt po dobu 10 dnů. 297/ PK Týniště, str. 297. 226

Fuks J.: Varhany Rychnovska III. Opravu provedl varhanář téhož roku za 193 zl. Během 26 dnů trvání opravy bydleli a stravovali bezplatně na faře varhanář se svým pomocníkem. 298/ Nové varhany postavil v r. 1884 Josef Vanický z Třebechovic za 1240 zl. Staré varhany byly tehdy uznány za zcela nepotřebné a odstraněny. 299/ Josef Vanický je opatřil novou skříní, Principálem 8 a Salicionálem 8, doplnil k nim nový pedál 8 + 16, novou trakturu a měch, a postavil je v r. 1892 v kostele v Lichkově. 300/ 298/ SOkA RK, fond Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou, kart. 258, inv.v21/2 15; Dle nápisu ve varhanách ji provedl (dokončil?) dne 21. 5. 1878. 299/ PK Týniště, str. 294 Důvodem odstranění starých varhan patrně nebylo jen jejich stáří: varhany, jež tak hrůzné tóny vydávaly, že každému v kostele zaléhaly uši, slovem varhany tyto jelikož staré a již častokráte opravované byly naprosto nepotřebné. Nejeden znalec vyjádřil se o nich, že jiného nezasluhujou než sekerou je rozbit a nové postavit. Odkoupil je dp. Häusler z Kostelce n. Orl. za 50 zl. Na varhany se sebralo v kollatuře 800 zl., především zásluhou kaplana Frant. Vacka, který s velkým sebezapřením 2x prošel celou kollaturu a sbíral příspěvky. V Týništi se sebralo 455,67 zl., v Petrovicích 86,32 zl., v Lípě a Dlouhé Louce 78,99 zl., v Rašovicích (Křivicích) 33,75 zl., v Albrechticích 35,30 zl., v Štěpánovsku 38,65 zl., v Nové Vsi 12,05 zl. Zbytek 500 zl. uhradilo záduší. Někteří farníci se sbírkami nesouhlasili, např. rolníci Václ. Marek a Bartoš z Albrechtic před kaplanem zavírali dveře. Na faře obdrželi i anonymní korespondenční lístek, že varhany jsou dobré, že odírá žebráky a že toto nelidské konání (?) vrazí do novin. str. 295 Na str. 299 je jako rok postavení nových varhan uveden r. 1894. Naproti tomu je v článku J. Pěnicy Po stopách nových varhan je zaznamenán rok 1889; Stejný rok pořízení nových varhan uvádí i A. Čapek SOkA RK, AM Týniště, kart. 17 kniha 75, inv. č. 78, Alois Čapek: Dějiny Týniště nad Orlicí, kniha 14, str. 1471 V přihlašovacím archu pro Katastr varhan (SOkA RK, fond Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou, kart. 453) je uveden r. 1891 a tato dispozice: I.manuál ii.manuál pedál Bourdon 16 Principál houslový 8 Subbas 16 Principál 8 Salicionál 8 Octavbas 16 Flauta 8 Flétna příčná 4 Gamba dolce 8 pedálová spojka Octava 4 manuálová spojka Mixtura 2 2/3, 4x p, mf, pleno 300/ Nápis v hracím stolu varhan v Lichkově; Anton Herrmann k němu připsal nenávistný dovětek: Zu einem Deutschen Ort eine Tschechische Aufschrift machen dazu gehört Tschechische Kekheit aber für Deutsches Gelde eine gute Arbeit machen das hält ein Tscheche für Dummheit. Darum macht man nur Pfuscherei für Deutsche ist ja gut. Es wird wohl noch ein Deutscher sein das besser machen thut. Der Tscheche den Deutschen hassen thut kennt man aus allen Zeiten. Darum kann ein Werk von Vanický kein Deutsches Lied begleiten. Ausgearbeitet von Anton Herrmann aus Böh. Aicha 1903 (Zanechat na německém místě český nápis, k tomu je třeba české drzosti, ale odvést za německé peníze dobrou práci, to Čech považuje za pitomost. Proto jenom fušuje, pro Němce je dobré dost. Snad se najde nějaký Němec, který to udělá lépe. Čech nenávidí Němce už od pradávna. Proto nemůže Vanického práce doprovázet německou píseň. Vyhotovil Anton Herrmann z Českého Dubu 1903) Varhany se prý příliš neosvědčily, jak se uvádí ve zprávě patronátního úřadu v Kostelci nad Orlicí z 24. 8. 1895: naproti tomu že neosvědčily se varhany dodané firmou P.T. panem proboštem odporučenou, 227

Orlické hory a Podorlicko 20: 165 261 (2013) Nové varhany měly 2 manuály s pedálem a tuto dispozici. Jejich popis známe z Katastru varhan. 301/ Těžkou ránu zasadila varhanám I. světová válka a rekvizice cínových píšťal. Dne 8. 5. 1918 si stěžoval rekvírující varhanář Čápek, že farář nechce vydat píšťaly. 302/ V r. 1930 doplnil Josef Hubička z Prahy do II. manuálu rejstříky Aeolina 8 a Vox celestis 8, do pedálu Subbas tichý 16, vše v pneumatické soustavě. Ve 40. letech se uvažovalo o opravě varhan a farnost proto vedla rozsáhlou korespondenci s varhanářským závodem Jana Tučka v Kutné Hoře. Nakonec bylo rozhodnuto o stavbě nových varhan s použitím zachovalých součástí ze starých (píšťaly, vzdušnice, měch). J. Tuček předložil v r. 1942 rozpočet stavby varhan za 97 341 K. Návrh dispozice vypracoval Dr. Hugo Doskočil, jehož snahou bylo zachovat zvuk původních varhan. Pro nedostatek místa vypustil z návrhu Kvintu z I. man. a Chorábas v pedálu. Tak povstala tato dispozice: I.manuál, C g 3, 56 tónů II.manuál, C g 3, 56 tónů Pedál, C f 1 Bourdon 16 kvintadena 16 Principálbas 16 Principál 8 Principál houslový 8 Soubbas 16 Flétna koncertní 8 kryt líbezný 8 Subbas tichý 16 (dnes označen jako Bourdon 16 ) Gamba 8 Gamba dolce 8 violoncello 8 Kryt 8 aeolina 8 Salicionál 8 vox celestis 8 Oktáva 4 Flétna příčná 4 Superoktáva 2 Pikola 2 Mixtura 2 2/3, 3x kvinta 1 1/3 Trubka 8 Flageolet 1 Oboe 8 Pevné kombinace: pp, p, mf, pleno, tutti, anulátor pedálu vypínač, vypínač rejstříků, vypínač cresc., jazyků, tremolo II. manuálu, 1 řada volné kombinace, spojky I P, II P, I II 16, I II 8, I II 4, I I 4, II II 4,crescendový válec, ukazatel crescenda, ukazatel žaluzií II. manuál byl postaven do žaluzií a opatřen tremolem. Tyto varhany s kuželkovými vzdušnicemi a pneumatickou trakturou postavil v r. 1942 43. závod Jana Tučka, op. 432. Stály na 8 sloupech, hrací stůl byl umístěn dodané do kostela Cuclavského, jakož jsme slyšeli i nevalnou chválu o varhanách touže firmou dodaných do kostela v Lichkově; Podle informace naší P.T.panem proboštem odporučená firma staví velmi dobrá harmonia, ale varhany její při nejmenším zvláště zimního času velmi těžko jdou. SOkA RK, fond Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou, kart. 455, oprava varhan v Chlenech. 301/ SOkA RK, fond Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou, kart. 453, přihlašovací arch pro Katastr varhan: Postaveny 1891; J. Vanický Třebechovice; opraveny firmou Vanický Třebechovice vícekráte; system kuželový I.Manual ii.manual Pedal, Principal 8 Houslový principal 8 Subbas 16 Bourdon 16 Salicional 8 Octavbas 16 Gamba 8 Flétna 4 Flauta 8 1.)Pedálová spojka, 2.)manuálová sp., 3.) piano, 4.) mezzoforte, 5.) pleno Octava 4 měch 1 zásobní a 1 čerpací; tlak 85 %; skříň dvojdílná, renaissanční se zvláštním Mixtura 2 2/3, 4x hracím stolem 302/ Národní archiv v Praze, sign. ZPÚ, karton 70, Rekviziční katastr, vikariát Rychnov nad Kněžnou. 228

Fuks J.: Varhany Rychnovska III. pod nimi. Prospekt (dle návrhu ředitele kůru Josefa Pěnicy) byl tvořen kolovou hradbou velkých kovových píšťal po celé šířce kůru. 303/ Farnost měla problémy se získáním peněz na zaplacení, neb varhanář ji upomínal ještě v r. 1944, a to i prostřednictvím advokáta. V současnosti nástroj není funkční a patrně již nikdy nebude. Nástroj byl zcela rozebrán a odstraněn z kůru před r. 2008. Podle Aloise Čapka měli snad jakési malé přenosné varhánky i zdejší literáti v 19. stol. Okazuje na inventář knihy účtů literátského bratrstva z r. 1820, kde je uveden i jeden orgán. Připouštěl ale, že mohlo jít i o klavichord, později uložený v týnišťském muzeu. 304/ Varhaníci Po třicetileté válce bývali městští písaři zároveň kantory (učiteli) a varhaníky. Od r. 1650 do své smrti v r. 1687 byl takovým písařem Jan Dyttman, rodák z Mikořína ve Slezsku. V r. 1688 zde nastoupil asi na 1/2 roku Šípek, propuštěný obcí pro nestřídmý život. Vystřídal jej v r. 1688 učitel Novotný. Poté známe ještě Františka Benedikta Dyttmana v letech (1692 1697), syna Jana Dyttmana, a Václava Františka Jirušku (1698 cca 1723) z Častolovic. Zemřel v r. 1739 ve věku 83 let. 305/ Dále známe Jana Holiče (1723 cca 1728), Františka Štajmona (1728 1740) (Steymana) z Týniště, předtím působícího v Ústí n/orl., zámečníka, který zemřel v r. 1767. Po něm nastoupil Jan Kubánek, rodem z Jilemnice, výborný varhaník a dobrý počtář, který byl i městským písařem. Takto byly obě funkce spojeny 40 let. V r. 1775 (tj. o 4 roky před vznikem literátského kůru) zde založil Muzykantské bratrstvo k provozování hudby v kostele. 306/ O jeho schopnostech svědčí i způsob, jímž opatřil zdejším literátům noty. Když jim je královéhradecký varhaník Volkert ze zlé vůle nechtěl zapůjčit, došel si Kubánek do Hradce, poslouchal u sv. Ducha časně ráno roráty, dělal si při tom poznámky a ve dne vše přepsal. 307/ Od 15. 4. 1790 zde působil kantor a hudební skladatel Josef Hais z Týniště (zemřel 19. 11. 1817). Když se v r. 1794 ženil s dcerou Václava Voříška, zamknul paličky od bubnů, aby mu hudebníci při svatbě nemohli dělat intrády. Ti se o tom však včas dozvěděli a udělali si paličky z polínek. A. Čapek v letech 1818 1856 uvádí učitele Jana Stočka. Od r. 1827 měl pomocníka Antonína Sejkoru, rodáka z Týniště. Týž později nastoupil na jeho místo a v letech 1856 1874 zde působil jako učitel a řídící učitel. 308/ 303/ Pěnica, J., Po stopách nových varhan, in Československý varhaník X, č. 5 6, str. 59 61. 304/ SOkA RK, AM Týniště, kart. 17 kniha 70, inv. č. 73, Alois Čapek: Dějiny Týniště nad Orlicí, kniha 9, str. 901. 305/ SOkA RK, AM Týniště, kart. 17 kniha 72, inv. č. 75, Alois Čapek: Dějiny Týniště nad Orlicí, kniha 11, str. 1187. 306/ SOkA RK, fond AM Týniště, kart. 17 kniha 70, inv. č. 73, Alois Čapek: Dějiny Týniště nad Orlicí, kniha 9, str. 907. 307/ SOkA RK, fond AM Týniště, kart. 17 kniha 70, inv. č. 73, Alois Čapek: Dějiny Týniště nad Orlicí, kniha 9, str. 896 897, s odkazem na zdejšího městského kronikáře Pelikána. 308/ SOkA RK, fond AM Týniště, kart. 17 kniha 72, inv. č. 75, Alois Čapek: Dějiny Týniště nad Orlicí, kniha 11, str. 1189, 1195; 229

Orlické hory a Podorlicko 20: 165 261 (2013) Následují období je pro nás poněkud nepřehledné, protože jednotlivé prameny uvádějí různé údaje. V r. 1859 zde působil podučitel Franz Boura (později řídící učitel), původem z Náchoda, který hrál na housle a na varhany. Připomínán ještě v r. 1862. 309/ Působil také jako podučitel v Ličně. PK Lično uvádí, že v r. 1871 byl z Lična přeložen do Týniště Franz Boura, roz. v Náchodě 1838. 310/ Zemřel v r. 1895. Dále známe jméno řídícího učitele Frant. Nového, který řídil i kůr. Po jeho úmrtí (před 10. 9. 1895) vedla kůr zdejší rodačka sl. Konst. Vilímková až do 12. 9. 1895, kdy byl ředitelem kůru jmenován provizorně zvolený řídící učitel Jan Šmíd. Funkce se vzdal 16. 5. 1899. 311/ Od 1. 9. 1899 byl ředitelem kůru Ludvík Zajíc. Ve funkci působil i v r. 1929. 312/ Ve 40. letech 20. stol. byl ředitelem kůru Josef Pěnica. LII. UHŘÍNOV POD DEŠTNOU (VELKÝ UHŘÍNOV, GROSS AURIM) Filiální (dříve farní) kostel sv. Vavřince V r. 1661 patřil tehdy ještě dřevěný velkouhřínovský kostel k solnickému farnímu, v r. 1724 byl oddělen a povýšen na farní. V letech 1752 1754 byl z kamene postaven nový kostel. 313/ Inventáře kostela uvádí v r. 1746 varhany ( Organum ), v r. 1776 byly popsány jako Organum cum pedali. 314/ Podobně i PK Týniště jej zaznamenala v r. 1864. Naproti tomu uvádí PK Týniště, str. 138, že od 18. 7. 1818 byl učitelem Josef Rouček, synek zdejší, nevšedními schopnostmi nadaný, až podnes (1838) působící ve svém povolání. PK Týniště, str. 160. 309/ SOkA RK, fond Archiv děkanství Kostelec nad Orlicí, kart. 242, inv. č. 965/93, Liber Computuum Ecclesiarum in Decanata Kostelecensis cis aquilam ab Anno 1831 1853. 310/ PK Lično, str. 308 SOkA RK, AM Týniště, kart. 17 kniha 70, inv. č. 73, Alois Čapek: Dějiny Týniště nad Orlicí, kniha 9, str. 910 A. Čapek též podrobně popsal hudební produkce na kůru za posledních dvou uvedených učitelů. 311/ PK Týniště, str. 160; dále SOkA RK, fond Archiv děkanství Kostelec nad Orlicí, kart. 235, inv. č. 925/53, Kostelní zaměstnanci 1862 1904, přímluvný dopis kosteleckého děkana, aby Jan Šmíd dostal místo regenschoriho v Týništi po úmrtí řídícího učitele Frant. Nového, který řídil i kůr. Naproti tomu ale A. Čapek řídícího Nového vůbec nezmiňuje. 312/ SOkA RK, fond Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou, kart. 853, inv.5 2/1 5: V r. 1903 požádal přifařené obce o zvýšení pravidelného příjmu alespoň na 400 K ročně. V žádosti uvedl, že výnos štoly je sotva 400 K ročně, příspěvek od obce a záduší nepatrný (154 K 60 h), studia jej stála mnoho námahy a peněz a také funkce je spojena s námahou, vykonává ji svědomitě. Ještě v r. 1921 úspěšně žádal o zvýšení příjmu z dosavadních 1100 Kč na 3600 Kč. 313/ Gedenk=Buch der Pfarrkirche sct: Laurentii zu Grossauerschim, uložena ve Waldkraiburgu (dále již jen Farní kronika Uhřínova), 2. oddíl, Pfarre; tentýž pramen uvádí i rok 1721 s tím, že první farář byl jmenován až v r. 1724 ve 3. Oddílu, Reihefolge der Pfarrer; obdobně in SOkA RK, fond Archiv fary Uhřínov p. Deštnou (dále již jen AF Uhřínov), kart. 544, inv. č. 2168/1, Pamětní kniha fary ve Velkém Uhřínově od r. 1839 vedená Josefem Urnerem, děkanem (dále již jen PK fary Uhřínov), str. 38; Zde je na str. 2 je uvedeno povýšení na farnost v r. 1721. 314/ SOkA RK, AF Uhřínov, kart. 555, inv. č. 2145, sign. 78. 230

Fuks J.: Varhany Rychnovska III. V r. 1777 bylo vyplaceno králickému varhanáři za přeladění varhan a opravu měchů 13 zl. 17 kr. ( dem Grulicher Orgelmacher von Uberstimmungder Orgel und Verbessten Balken ). V r. 1799 bylo zaplaceno za opravu měchů 1 zl. 34 kr., v r. 1800 9 zl. za přeladění, v r. 1819 5 zl. 49 kr. za opravu měchů. V r. 1824 vyplaceno rokytnickému varhanáři Georgu Spanelovi 35 zl. za opravu manuálů a pedálu a okožení měchů. 315/ Dle zprávy varhanáře Fr. Jos. Swobody byly varhany postaveny v r. 1750. 316/ Neobvyklá varhanní skříň se poněkud podobá skříni v děkanském kostele v Opočně a pozitivu v Ledcích (dříve v Křivicích). Hrací skříň byla původně zabudována do postamentu varhan. V něm jsou dosud zaslepené otvory po rejstříkových táhlech 4 vpravo a 6 vlevo. Tj. nástroj měl původně patrně jeden manuál a celkem 10 hlasů. Původní prospektové píšťaly jsou zdobeny 3 bradavicemi. Neobvyklé je rovněž použití železa na páky rejstříkové traktury. Teprve G. Spanel přistavěl pozitiv se 4 rejstříky do zábradlí kůru, patrně v r. 1800. Rekviziční katastr uvádí rok postavení 1755, v r. 1800 přebudování od Georga Spanela z Rokytnice v Orlických horách, 14 reg., 2 man, ped., zásobníkový měch, starou dvoudílnou skříň (hlavní stroj, pozitiv) z měkkého dřeva, hrací stůl zabudovaný do pozitivu. Tehdy měl nástroj tuto dispozici 317/ : Flaut Transver 4 f Mixtur 3 f Subbas 16 f Minor 4 f Superoktav 1 f Oktav 8 f Major 8 f Prinzipal 2 f Sedecim 1/2 f Quinta 1 1/2 f koppel 4 f Oktav 2 f Prinzipal 4 f koppel 8 f V r. 1858 zaplaceno za opravu měchů 1 zl. 30 kr. 318/ V r. 1872 varhany štafíroval Jan Honěk z Nového Hrádku. Vídeňský varhanář Fr. Jos. Swoboda navrhnul v r. 1908 postavení nových varhan. Z nabídky můžeme dobře poznat přístup tehdejších varhanářů ke starým nástrojům ve snaze o získání zakázky. Staré varhany nemilosrdně odsoudil coby zcela zastaralé; tónový rozsah 45 kláves a krátké oktávy v basu nedostatečné, dispozice se na straně malých hlasů nedá změnit a také se nedá zlepšit. Dřevěné píšťaly jsou zcela sežrány červotočem, měchy defektní, nevyplatí se přestavět doplněk mechaniky pro příliš vysoké náklady s tím spojené. Nabídnul nový nástroj s 18 rejstříky, tj. 7 hlasů, 6 spojek a 5 kolektivů, vše za 4200 K. 319/ 315/ SOkA RK, AF Uhřínov p. Deštnou, kart. 555, inv. č. 2137, sign. 70, Kostelní účty 1776 1828; obdobně i laskavé sdělení MUDr. Tomáše Horáka ex SOA Zámrsk, fond Velkostatek Solnice, kniha 2076. 316/ SOA Zámrsk, Vs Solnice, karton 160, složka Varhany patronátních kostelů 1907 1909, nabídka Fr. J. Swobody na postavení nových varhan z 21. 7. 1908. 317/ Národní archiv v Praze, Rekviziční katastr, fond ZPÚ, kart. 70, vikariát Rychnov nad Kněžnou, Groß Auerschim, záznam z 24. 9. 1917; obdobně in Katastr varhan, in Národní archiv v Praze, fond ZÚ, kart. 615, okres Žamberk. Uvádí, že varhany pocházejí z r. 1746 a že podle pamětní knihy Georg Spanel přistavěl pozitiv a samostatný hrací stůl. 318/ SOkA RK, AF Uhřínov, kart. 555, inv. č. 2141, sign. 74, Kostelní účty. 319/ SOA Zámrsk, Vs Solnice, karton 160, složka Varhany patronátních kostelů 1907 1909, nabídka Fr. J. Swobody na postavení nových varhan z 21. 7. 1908. 231

Orlické hory a Podorlicko 20: 165 261 (2013) Obr. 18. Uhřínov pod Deštnou. Foto J. Fuks, 27. 8. 2006. V r. 1931 proběhla oprava varhan. Připravovala se již za Světové války, náklady měly být 1200 Kč, varhanář Václav Poláček však musel tehdy narukovat a z opravy sešlo. Po válce vysvětlil, že vzrostly ceny a předložil nový rozpočet. Vyřízení žádosti o povolení opravy na biskupské konzistoři a na zemském úřadu v Praze trvalo 2 roky a varhanář poté již nechtěl zakázku převzít pro nárůst cen. Poté opravu varhan odsunuly nutná oprava věže, fary a nátěr kostela. Teprve v r. 1930 se přistoupilo opět k opravě varhan. Rozpočet opravy zněl na 16 785 Kč. Podle původního plánu měla být křiklavá Mixtura nahrazena novým rejstříkem. Velký zájem o opravu projevil bývalý zdejší kaplan, v době opravy již zástupce památkové péče, finanční ředitel 232

Fuks J.: Varhany Rychnovska III. a profesor v Hradci Králové Dr. Hugo Doskočil. Rozhodl, že i křiklavé rejstříky patří k baroknímu nástroji a vypracoval nový plán opravy. Tak povstala tato dispozice: I.manuál ii.manuál Pedál Principal 4 (původní) Salicional 8 (nový) Bourdunbas 16 (nový) Copula maj.8 (původní) Copula major 8 (původní) Subbas 16 (původní) Gamba 8 (nová) Fleta minor 4 (původní) Oktávbas 8 (původní) Fléta 4 (nová) aeolina 4 (nová) Copula min.4 (původní) Vox coelestis 4 (nový) Octava 2 (původní) Principal 2 (původní) Kvinta 1 1/2 (původní) Superoktav 1 (původní) Mixtura 3x (původní) Kvinta 1 1/3 (původní) pedálová a manuálová spojka Nově byly postaveny měchy, hrací stůl s rejstříkovými táhly. Krátké oktávy v manuálech a pedálu byl rozšířeny. Celý nástroj byl vyčištěn a přeladěn níže (dříve měl tzv. vídeňské ladění). Řezby byl prožrány červotočem a nahrazeny novými, které vyřezal Vincenc Seibert z Malého Uhřínova za 180 Kč. Celkové náklady opravy dostoupily 18 000 Kč. 320/ Po opravě se patrně projevily nedostatky, když V. Poláček napsal farnímu úřadu, že poruchy, vznikly li jeho nedopatřením, odstraní do 18. toho měsíce, nebo v nejbližších dnech a zdarma, upozornil, že varhany jsou složitý stroj a že za poruchy vzniklé přírodní mocí nebéřu zodpovědnosti a za odstranění těchto účtuji nejlevnější cenu. 321/ V r. 1942/43 zaplaceno za údržbu varhan 20 německých Marek, v r. 1944/45 20 Marek. 322/ Současný stav: Po záchraně stavby kostela místními nadšenci vedenými Dr. Zdeňkem Formánkem byly opraveny i varhany. Opravu provedl v r. 2004 Ivan Červenka z Jakubovic u Lanškrouna. Odstranil pneumatické doplňky, nástroj napustil přípravkem proti červotoči. Dispozice v r. 2006: I. manuál, C f 3 ii. manuál, C f 3 pedál, C c Copula 8 copula 8 Subbas 16 Principál 4 copula min. 4 Bordunbas 16 Copula 4 kvinta 2 2/3 (označena 1 1/3 ) Oktávbas 8 Fléta 4 Oktáva 2 Kvinta 1 2/3 Superoktáva 1 Mixtura 3x, 1/2 (rep. c, c 1, c 2) Principal 2 (prospekt) 320/ Farní kronika Uhřínova, 1. oddíl, Kirche; Varhanář doplnil chybějící půltóny ve velké oktávě a rozšířil rozsah manuálů do f 3. Přímo na kancely vzdušnice hlavního stroje napojil olověnými trubičkami kuželkovou vzdušnici a na ni osadil Gambu 8. Doplňky hlavního stroje umístil na přístavek umístěný pod vzdušnicí hlavního stroje. Ze skříně pozitivu zachoval pouze prospekt, onu skříň zvětšil a doplnil do ní na výpustkovou vzdušnici Salicional, Aeolinu a Vox coelestis. Měchy nahradil plovákovým měchem umístěným v místnosti za varhanami. 321/ SOkA RK, AF Uhřínov, kart. 552, inv. č. 2110, sign. 43, Patronátní budovy 1861 1940, nedatovaný dopis. 322/ SOkA RK, AF Uhřínov, kart. 555, inv. č. 2141, sign. 74, Kostelní účty. 233

Orlické hory a Podorlicko 20: 165 261 (2013) Varhaníci Předpokládáme, že učitelé zastávali i varhanickou funkci. V r. 1668 zde byl školmistrem Martin Bek, který vyučoval děti vedle řemesla a zemřel v roce 1685. V r. 1685 vyučoval děti vedle svého řemesla Jindřich Köhler. Po něm přišel v r. 1705 Leopold Michalička jako učitel, který vedle školy provozoval obchod plátnem, byl v zásadě zhýralým člověkem a přitom pijanem, dělal velké dluhy, které nemohl splatit, musel utéci a hledat své štěstí ve světě. (Podle zápisu faráře Josefa Čecha ve farní kronice z r. 1943 zemřel v r. 1734 a výše zaznamenaná poznámka není pravdivá.) Po něm přišel v r. 1718 Antonín Englich z Jadrné u Kunštátu, po něm následoval v r. 1730 Adam Schäfer. Po něm přišel v r. 1745 Johann Stenzel z Rückers (Szczytna) v kladském hrabství, jehož hlavním zaměstnáním bylo obuvnictví. Po jeho smrti vyučoval jeho syn Karl Stenzel. Po něm přišel v r. 1770 Josef Zwehr, který zemřel svobodný. V r. 1773 přišel Ignác Priesel z Nebeské Rybné, 41 let zde zastával místo učitele s veškerou ctí. Po jeho smrti v r. 1811 zaujal jeho místo syn Laurenz (Vavřinec) Priesel. V r. 1813 však z neznámých příčin místo opustil a odešel hledat štěstí do Uher. Po roce a půl se vrátil a žádal opět svoje místo ve škole. To však již bylo zadáno. V r. 1813 nastoupil bývalý solnický podučitel František Kulka, který obdržel ustanovovací dekret 16.9.1813. Místo ve škole zastával se ctí a slávou až byl majitelem panství přeložen jako učitel do Solnice. Jeho příjem činil 100 zl. ročně. 323/ V r. 1825 žádal o uvolněné místo učitele ve Velkém Uhřínově Christoph Kreisel, solnický poddaný. Tehdy mu bylo 27 let. Předtím působil 8 let jako pomocný učitel (Gehilfslehrer) v Nebeské Rybné. 324/ Od r. 1824 Jan Volf, rodák z Tisovce, jehož ustanovil majitel panství učitelem. Byl velmi činorodý, pilný a neúnavný pracovník, který si zasloužil čest a slávu. Od r. 1854 nastoupil Eduard Mannel z Horní Rokytnice (nar. 1. 9. 1834). 325/ Ignác (Hynek) Katzer, nar. 30. 9. 1785 ve Velkém Uhřínově, byl zde po r. 1800 učitelem. Jeho skladby se dochovaly v Národním muzeu a v jeho rodišti. 326/ V r. 1905 byl řídícím učitelem Gabriel Görig (nar. 1. 12. 1859). V té době byl ve funkci již 25. rokem, tzn. od r. 1880. 327/ Učil zde ještě v r. 1908. 328/ Od r. 1906 zde působil chorregent Klemens Friemel (nar. 6. 6. 1862). V r. 1914 byl přeložen do Říček. 329/ 323/ PK fary Uhřínov, str. 117; obdobně Farní kronika Uhřínova, 4. oddíl, Schule in Großauřim; obdobně SOkA RK, AF Uhřínov, kart. 553, inv. č. 2117, sign. 50, Beschreibung über die Triwial=- Pfarrschule im dem Orte GroßAuržim im Jahre 822 324/ SOkA RK, fond Archiv města Solnice, kart. 59, inv. č. 344, sign. 14, žádost Christopha Kreisela z r. 1824. 325/ PK fary Uhřínov, str. 117; obdobně Farní kronika Uhřínova, 4. oddíl, Schule in Großauřim; 326/ Pazdírkův hudební slovník naučný II, část osobní A K, nákladem Ol. Pazdírka v Brně, 1937, str. 530. 327/ Farní kronika Uhřínova, 1. oddíl, Kirche. 328/ Farní kronika Uhřínova, 4. oddíl, Schule in Großauřim. 329/ SOkA RK, AF Uhřínov, kart. 552, inv. č. 2109, sign. 42, Kostelní zaměstnanci, dopis z 3. 7. 1914. 234

Fuks J.: Varhany Rychnovska III. Josef Zeipelt, nar. 5. 3. 1879 v Prorubkách, předtím působil v Bělé. Za Světové války musel narukovat a jeho místo zastával provizorně Josef Dlouhý, učitel z Deštného. Teprve ve školním roce 1915/16 se mohl učitel Zeipel vrátit, protože na podzim 1914 byl v ruském Polsku zasažen střepinou granátu a uznán neschopným další vojenské služby. Od 1. 9. 1919 získal Josef Zeipelt místo řídícího učitel v Kunštátu (Orlické Záhoří) a do Uhřínova přišel Ernest Mader, nejprve jako provizor a od 1. 12. 1920 definitivně jmenovaný řídící učitel. Dne 1. 9. 1927 odešel na odpočinek do Rokytnice v Orl. h. Dne 1. 9. 1927 přesídlil do Rokytnice a přenechal své místo Augustu Steinerovi. Od 1. 9. 1928 došlo opět ke změně, kdy byl na zdejší školu jmenován nový řídící učitel Alfred Ham, nar. v r. 1894 v Kačerově. 330/ LIII. VAMBERK Je zde kostel sv. Prokopa, který v roce 1713 nově postavil hrabě Norbert Leopold z Kolowrat; dříve to byl dřevěný kostel, který byl v roce 1617 popsán jako starý a sešlý proto mohl být velmi starý. Byl obsazen farářem v roce 1647 a je pod patronátem vrchnosti. Kromě farního kostela je v městečku ještě pohřební kaple sv. Barbory, kterou postavil v roce 1696 Johann Adam hrabě Záruba 331/ Farní kostel sv. Prokopa Před r. 1677 byl kostel dřevěný, v r. 1677 přestavěn a v r. 1713 znovu vystavěný z kamene. 332/ Nové varhany do kostela nechal pořídit farář Damián Rozvada, který zde pobýval v letech 1741 1774. Také nechal rozšířit kůr a velmi dobře jej vybavil. 333/ V r. 1825 opravil varhany kutnohorský varhanář Thomas Wokurka za 205 zl. 334/ V r. 1833 zaplaceno 2 zl. 23 kr. a 2 zl. 44 kr.za opravu měchů. 335/ V r. 1839 bylo zaplaceno za opravu varhan 1 zl. 15 kr. a v r. 1846 4 zl. 45 kr. za opravu měchů. 336/ V r. 1848 jsou varhany popsány s 24 rejstříky, štafírovaným pozitivem v zábradlí, 2 křídly a hracím stolem uprostřed kůru, 3 velmi poškozenými měchy na šlapání, které nutně potřebují opravu. 337/ 330/ Farní kronika Uhřínova, 4. oddíl, Schule in Großauřim. 331/ PK Pěčín, str. 58. 332/ SOkA RK, fond Archiv fary Vamberk, kart. 556, inv. 2146, sign. 1, Kronika farnosti římskokatolické církve Vamberk (dále již jen Kronika fary Vamberk), str. 2; naproti tomu SOA Zámrsk, Vs Borohrádek, knihy 2259 2262, inventář kostela a fary z r. 1822 uvádí jako rok postavení kostela r. 1710). 333/ Kronika fary Vamberk, str. 26. 334/ SOkA RK, AF Vamberk, kn. 598, inv. č. 2349/104; naproti tomu Kronika fary Vamberk, str. 34 uvádí opravu u sv. Prokopa i u sv. Barbory za 120 zl. 335/ SOkA RK, AF Vamberk, kart. 596, inv. 2245/100, Zádušní účty 1814 1838. 336/ SOkA RK, AF Vamberk, kart. 597, inv. č. 2246/101, kniha zádušních účtů 1839 1872. 337/ SOA Zámrsk, Vs Borohrádek, knihy 2259 2262, inventáře kostela a fary z r. 1848, 1857. 235

Orlické hory a Podorlicko 20: 165 261 (2013) V r. 1848 při generální opravě kostela opravil varhany Georg Spanel ml. z Rokytnice (u varhanáře je uvedeno epiteton der die große Orgel in der Reichenauer S. Trinitätskirche gebaut. ). 338/ V r. 1849 zaplaceno za opravu měchů 14 zl. 60 kr., v r. 1852 8 zl. 30 kr. 339/ V r. 1854 byla provedena nutná oprava varhan, varhanáři Hanischovi z Rokytnice bylo za ni zaplaceno 17 zl. 30 kr. vídeňské měny. 340/ V inventáři z r. 1857 byly varhany popsány s 24 hlasy a 3 poškozenými měchy. 341/ Při prohlídce kostela v r. 1862 bylo poznamenáno, že již několik let se hovoří o nutnosti opravy varhan. 342/ V r. 1863 předložil Spanel rozpočet opravy varhan znějící na 316 zl. 343/ Na podzim 1863 porouchal z nezdárnosti žák II. tř. Vaněk varhany u sv. Prokopa, začež byl přiměřeně potrestán. 344/ V r. 1865 varhany opravil Amadeus Hanisch z Rychnova n. Kn.. Oprava tehdy trvala několik měsíců a stála 600 zl. ( v roce 1865 od varhanáře Hejnricha z Rychnova opravovány ). 345/ V r. 1883 zaplaceno vamberskému Hajnišovi za opravu měchů 1 zl. 60 kr. V r. 1890 zaplaceno 6 zl. 50 kr. varhanáři za prohlídku varhan. V r. 1894 byly opraveny varhany za 47 zl. 50 kr. 346/ V r. 1887 opravil truhlář Jan Hajniš měchy za 10 zl. 44 kr. 347/ V r. 1893 opraveny varhany a měchy nákladem zádušního jmění. 348/ V r. 1896 opravil sedlář Antonín Klášterecký měchy za 30 zlatých. 349/ Čištění varhan se chystalo v r. 1898, v rámci oprav kostela po požáru (vnitřek tehdy nebyl ohněm dotčen). 350/ 9. 4. 1899 se Josef Hubička ucházel o zakázku opravy varhan: V úctě podepsaný dovoluje si tímto oznámiti sl. Farnímu úřadu, že varhany ve zdejším farním chrámu Páně důkladně prohledl a shledal, že také částečně od požáru jsou poškozené tak, že oprava jich jest velmi nutná. By varhany vyhovovali všem moderním požadavkům, jest třeba zříditi místo starých rejstříků Gamba 8 a Salicional 8 rejstříky nové. Mechanika, měchy, píšťaly dřevěné 338/ SOkA RK, Gedenkbuch bei der Wamberger Pfarre, 1844 1993, str. 51. 339/ SOkA RK, AF Vamberk, kart. 597, inv. č. 2246/101, kniha zádušních účtů 1839 1872. 340/ SOA Zámrsk, Vs Rychnov n/kn., kart. 589, účet kostela sv. Prokopa 1854; obdobně SOkA RK, AF Vamberk, kart. 597, inv. č. 2246/101, kniha zádušních účtů 1839 1872; shodně i AF Vamberk, kart. 599, inv. 2252, sign. 107, Kostelní účty. 341/ SOkA RK, AF Vamberk, kart. 599, inv. č. 2257, sign. 112, Inventáře 1783 1943: die Orgel ist ein groses Werk von 24 Registern und 2 Seitenflüegele in der fronte des Chors das Positiv und in der Mitte der Spieltisch, das Positif ist stafirt, dann 3 Balgen zum Tretten. Diese sind sehr schadhaft und benötzhigen einer Reparatur 342/ SOA Zámrsk, Vs Borohrádek, kart. 102, Baubesichtigungs Protocoll, 5. 7. 1862. 343/ SOA Zámrsk, Vs Borohrádek, kart. 102 344/ SOkA RK, Gedenkbuch bei der Wamberger Pfarre, 1844 1993, str. 57. 345/ SOkA RK, AF Vamberk, kart. 599, inv. č. 2257, sign. 112, Inventáře 1783 1943. 346/ SOkA RK, AF Vamberk, kart. 597, inv. č. 2247/102, kniha zádušních účtů 1873 1905. 347/ SOkA RK, AF Vamberk, kart. 599, inv. 2252, sign. 107, Kostelní účty. 348/ SOkA RK, Gedenkbuch bei der Wamberger Pfarre, 1844 1993, str. 54. 349/ SOA Zámrsk, Vs Borohrádek, kart. 102, stvrzenka. 350/ Státní okresní archiv v Rychnově n/kn (dále již jen SOA RK), fond Archiv děkanství Rychnov n/ Kn, kart. 449, inv. č. 2006/185, kostelní zaměstnanci. 236

Fuks J.: Varhany Rychnovska III. Obr. 19. Vamberk, sv. Prokop. Foto J. Fuks, 4. 6. 2006. 237

Orlické hory a Podorlicko 20: 165 261 (2013) i cínové musí býti důkladně opravený. Celý nástroj sestávající ze dvou manualů a 1 pedálu a z 24 rejstříků musí se důkladně vyčistit a naladit. Celou tuto naznačenou opravu varhan jsem ochoten pro vésti se zárukou za cenu 560 zlatých r.č.. Jelikož jsou varhany o půl tonu níže, jest třeba je naladit dle normalního A, tím bych musel do každého rejstříku první největší píšťalu zříditi novou, naklad ovšem by se o 140 zlatých zvětšil tak že by celá oprava varhan a ladění dle normalního A stála 700 zl.r.č.. V pádu, že by sl. patronátní úřad žádal rozpočet, jsem jej ochoten ihned sl. patronátnímu úřadu zaslati. 351/ V r. 1900 byla oprava provedena. 352/ V r. 1910 varhany opravil Václav Poláček z Rychnova nad Kněžnou. 353/ V inventáři z r. 1898 byly varhany popsány takto: 354/ Varhany vzácné to dílo o 23 rejstříkách jsou umístěny ve dvou postranních křídlech hudebního choru. V čele chóru stojí samostatný positiv a uprostřed hrací stůl. Positif je částečně ozdobný. Za levým postranním křídlem varhan nalézá se jeden zcela nový moderní měchostroj s pojišťovacím ventilem a jedním tlapadlem pro kalkanta. Stroj těchto varhan byl r. 1900 znovu zřízen dle potřeby doplněn a normálně naladěn od varhanáře Hubičky z Prahy nakladem J. E. vysoko. ro. paní patronky a přifařených obcí za 1240 K. Zevnější nátěr varhan zůstal tentýž jako byl od r. 1865 toliko 4 andílkové s hudebními nástrojí byly polychromovány. Varhany ta byly také již v roce 1865 od varhanáře Hejnricha z Rychnova opravovány. Oprava trvala po několik měsíců a vyžadovala značný náklad, který byl uhražen p. patronem, zčásti ze záduší a z části příspěvku dobrodinců ze 600 K. Nástroji se patrně vyhnula rekvizice cínových píšťal za Světové války byl zapsán v seznamu varhan obzvláště hudební nebo uměleckohistorické hodnoty. 355/ V r. 1929 opravil varhany Václav Poláček z Rychnova n. Kn.. nákladem 6000 Kč z peněz dobrodinců. 356/ V r. 1968 provedena generální oprava varhan varhanářem Františkem Čálkem z Kutné Hory za 1115 Kčs, dokončena v červnu 1969. 357/ V Soupisu varhan se dochoval popis nástroje z r. 1988. 358/ 351/ SOkA RK, AF Vamberk, kart. 571, inv. č. 2214, sign. 69, Patronátní budovy 1848 1938. 352/ SOkA RK, AF Vamberk, kart. 599, inv. č. 2257, sign. 112, Inventáře 1783 1943; Rekviziční katastr uvádí 1900 obnoveny Hubičkou nákladem 1240, K, zásuvkové vzdušnice, 24 reg., 2 man., 18 pedálů, 1 měch zásobovací, 2dílnou skříň, datum záznamu říjen 1917. Národní archiv v Praze, Rekviziční katastr, sign ZPÚ, kart. 70, vikariát Rychnov nad Kněžnou. 353/ SOkA RK, fond Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou, kart. 453, přihlašovací arch pro Katastr varhan. 354/ SOkA RK, AF Vamberk, kart. 599, inv. č. 2257, sign. 112, Inventáře 1783 1943. 355/ Národní archiv v Praze, Katastr varhan rekviziční z, fond ZPÚ, kart. 68, Hradec Králové, Vamberk unbek., 1902 opr. Hubička, 24 reg. 2 man, 18 ped. 356/ SOkA RK, fond Archiv města Vamberk (dále již jen AM Vamberk), kniha 49, inv. č. 71, Pamětní kniha města Vamberka, založena od roku 1924, str. 207. 357/ SOkA RK, Gedenkbuch bei der Wamberger Pfarre, 1844 1993, str. 188: V říjnu 1968 začal opravu a generální čištění varhan u sv. Prokopa p. varhanář František Čálek z Kutné Hory, celé varhany rozebral, vysavačem vyčistil prach, nakonzervoval dřevo, dost nových částí dal. Pro nemoc opravu přerušil přes zimu a dokončil v červnu 1969. Náklad oprav byl velký, část hrazena z kostelních účtů: Kč 1115 Č. l. den 52 dne 30. 6. 69. Dodatečně namontováno varhanní tremolo. 358/ Soupis varhan, akce provedená Českou hudební společností, pod vedením prof. Jiřího Sehnala, záznamy jsou uloženy v hudebním oddělení Moravského zemského muzea v Brně, č. 831, Vamberk, Sv. Prokop, zpracoval Bohuslav Vodička, 9. 12. 1988 238

Fuks J.: Varhany Rychnovska III. V letech 1992 1995 nástroj opravil Ivan Červenka z Jakubovic za cca 700 000 Kč. Celý nástroj byl kompletně rozebrán, vyčištěn a petrifikován. Bylo vyměněno veškeré kování, okožení, pulpety, vadné píšťalnice a lávky na cínové píšťaly, klaviatury, pedálnice a ventilátor. Byly zhotoveny kopie dřevěných rejstříků (Copula 8, Copula 4, Bourdunflaut 8 a Flauta dulcis 4 ), v hlavním stroji byl doplněn chybějící rejstřík Nasardquint 3, terciová řada do Mixtury a v pozitivu byl vyměněn poškozený rejstřík Rauschquint 2x. Restaurována byla hrací i rejstříková traktura (výměna kování, vadných ložisek, ramínek, úhelníků, abstraktů, hřebenů ). Celý nástroj byl zkompletován, naintonován a naladěn na 440 Hz. V manuálech byly samozřejmě zachovány krátké oktávy a dispozice nástroje byla vrácena do původního stavu. 359/ Dispozice (2001): Hlavní stroj, C c 3, 45 tónů Pozitiv, C c 3, 45 tónů Pedál, C a, 18 tónů Principal 8 Flétna 8 violon 16 Piffra (8, od c 1) Flétna 4 Subbas 16 Fletna 8 Fugara 4 Octavbas 8 Quintadena 8 Principal 2 Principalbass 4 Viola di Gamba 8 Šustivá kvinta1 1/2 (1 1/3 +1 ), rep.c, f Qüntbaßs 3 Salicional 8 Octava 4 spojka II/I, I/P (šlapky) Fletna 4 Gemzhorn 4 Qunta 3 Nassard 3 Horny Octav 2 Šustivá Qunta 1 1/2 (1 1/3 +1 ), rep. c 2 Mixtura 1 1/2 3x, rep. c1, c2 Varhany jsou zapsány ve státním seznamu movitých kulturních památek pod č. 5349. Popsal dispozici nástroje: Hlavní stroj, C c 3, 45 tónů Pozitiv, C c 3, 45 tónů Pedál, C a, 18 tónů Principal 8 Fletna 8 violonbas 16 Piffra 8 (od c 1) Fletna 4 Subbas 16 Flétna 8 Fugara 4 (nepůvodní) Octavbas 8 Quintadena 8 Principal 2 Principalbas 4 Viola di Gamba 8 Šustivá kvinta 1 1/2 Quintbas Aeolina 8 (nepůvodní) Salicional 8 Octava 4 spojka II/I, I/P Flétna 4 Kamzičí roh 4 Quinta 3 Horní oktava 2 Šustivá kvinta 1 1/2 Mixtura 1 1/2 359/ Uhlíř, Václav, Varhany ve farním kostele sv. Prokopa ve Vamberku, IKD č. 14/95, str. 5. 239

Orlické hory a Podorlicko 20: 165 261 (2013) Hřbitovní kostel sv. Barbory Obr. 20. Vamberk, sv. Barbora. Foto J. Fuks, 13. 7. 2005. V r. 1822 je zaznamenán pozitiv se 4 rejstříky, černě natřený a před 12 lety vylepšený. 360/ Pozitiv byl zakoupen v Hradci Králové. Pochází z minoritského kostela na Pražském předměstí, který byl zbořen při stavbě městského opevnění. Píšťaly z dobrého anglického cínu, 2 měchy na tahání. 361/ V r. 1825 zaplaceno truhláři 7 zl.18 kr. za opravu dřevěných píšťal. 362/ V r. 1841 zaplaceno za 2 řemeny k měchům 2 zl. 60 kr., v r. 1845 za opravu měchů 1 zl. 15 kr. 363/ V r. 1854 bylo zaplaceno 50 kr. vídeňské měny za dva šrouby u pedálu. 364/ V inventáři z r. 1857 je u nástroje uveden již i pedál kromě 4 rejstříků. 365/ 360/ SOA Zámrsk, Vs Borohrádek, knihy 2259 2262, inventář kostela z r. 1822. 361/ SOA Zámrsk, Vs Borohrádek, knihy 2259 2262, inventář kostela z r. 1848; Obdobně Rekviziční katastr: Dle inventáře positivek této pochází ze starého kostela minoritského v Hradci Králové, 4 reg., 2 tahací měchy, datum zápisu 1. 10. 1917. NA v Praze, Rekviziční katastr, sign ZPÚ, kart. 70, vikariát Rychnov nad Kněžnou. 362/ SOkA RK, AF Vamberk, kart. 596, inv. 2245/100, Zádušní účty 1814 1838. 363/ SOkA RK, AF Vamberk, kart. 597, inv. č. 2246/101, kniha zádušních účtů 1839 1872. 364/ SOA Zámrsk, Vs Rychnov n/kn., kart. 589, účet kostela sv. Prokopa 1854. 365/ SOA Zámrsk, Vs Borohrádek, knihy 2259 2262, inventář kostela z r. 1857. 240

Fuks J.: Varhany Rychnovska III. Při prohlídce kostela v r. 1862 bylo zaznamenáno, že varhany nejsou použitelné. 366/ V r. 1863 opravil ( eine solide, tüchtige Herstellung ) varhany varhanář Spanel za 316 zl. 367/ Dne 23. 8. 1872 podal Georg Spanel rozpočet na opravu varhan (86 zl.). 368/ Téhož roku bylo zaplaceno za opravu varhan 150 zl. 369/ V r. 1881 opraveny měchy za 1 zl. 80 kr. 370/ V r. 1898 byly opraveny varhany za 7 zl. 15 kr., v r. 1899 zaplaceno za řemen k varhanám 4 zl. 5 kr. a dále 2 zl. 8 kr. za sedlářskou práci. 371/ Nástroji se patrně vyhnula rekvizice cínových píšťal za Světové války byl zapsán v seznamu varhan obzvláště hudební nebo uměleckohistorické hodnoty. 372/ V r. 1942 opravil varhany Václav Poláček z Rychnova n. Kn.. Změnil ovládání měchů z tahacích na šlapací. 373/ O opravě napsal podrobněji Bohuslav Malý: Při celkové úpravě chrámu byly firmou Poláčkovou důstojně opraveny také tyto malé varhánky čistě barokní disposice, pocházející ze zrušeného minoritského kostela v Hradci Králové, které byly postaveny okolo roku 1705. Mistr Poláček nejen, že zde špatný, věkem již sešlý zásuvkový systém bezvadně opravil, ale ještě 2 hlasy v soustavě pneumatické nástroj doplnil, dal mu přesný chod a ozev a jedinečnou intonaci, takže tento nástroj svým sytým stříbrem hlasovým, nikoli ostrým, řezavým, jako tak mnohý barokní nástroj vlastní, nám dává beze sporu věrný obrázek minulých dob baroka. Původní, krásně řezaná skříň byla nástroji zachována, bohatě zlacena a doplněna osvětlovacími tělesy, která její krásu ještě více vyzdvihují. Doplněné hlasy jsou: Vox celestis 8 a Salicionál 8. Tento Salicionál možno nazvat kabinetním kouskem Poláčkových dílen, neboť tak krásně intonovaného Salicionálu jsem ještě nikde neslyšel, svou průzračnou, éterickou jemností je jedinečným, ve vyšších polohách k nám pak mluví jako pastýřova šalmaj, se zabarvením anglického rohu. 374/ V r. 1969 provedena generální oprava varhan (varhanářem Františkem Čálkem z Kutné Hory). 375/ 366/ SOA Zámrsk, Vs Borohrádek, kart. 102, Baubesichtigungs Protocoll, 5. 7. 1862; shodně in SOkA RK, AF Vamberk, kart. 571, inv. č. 2214, sign. 69, Patronátní budovy 1848 1938, Baubesichtigungs Protocoll, 5. 7. 1862: die kleine dort befindliche Orgel ist im elendesten Zustande, so zwar daß gar nicht mehr benützt wird. 367/ SOA Zámrsk, Vs Borohrádek, kart. 102, dopis patronátnímu úřadu z 12. 6. 1862. 368/ SOkA RK, AF Vamberk, kn. 342, inv. č. 2200/55, Jednací protokol vikariátního úřadu Vamberk pro r. 1872. 369/ SOkA RK, AF Vamberk, kart. 597, inv. č. 2246/101, kniha zádušních účtů 1839 1872. 370/ SOkA RK, AF Vamberk, kart. 599, inv. 2252, sign. 107, Kostelní účty. 371/ SOkA RK, AF Vamberk, kart. 597, inv. č. 2247/102, kniha zádušních účtů 1873 1905. 372/ Národní archiv v Praze, Katastr varhan rekviziční z, fond ZPÚ, kart. 68, Hradec Králové, Vamberk S. Barbora unbek., z kostela Minoritů v HK, 4 reg. 373/ SOkA RK, AM Vamberk, kniha 50, inv. č. 72, Pamětní kniha města Vamberka od roku 1934, str. 101. 374/ Varhaník, roč. VII(1942), č. 9 10, článek Bohumila Malého: Poorlický varhanář. 375/ SOkA RK, Gedenkbuch bei der Wamberger Pfarre, 1844 1993, str. 188: V červenci 1969 asi 8 dní trvala generální oprava varhan ve hřbit kostele sv. Barbory. Opravy obojích varhan provedena asi po 40 letech. U sv. Barbory stála Kč. 792 (Viz článek farního deníku 62, 6. 7. 1969). 241

Orlické hory a Podorlicko 20: 165 261 (2013) V Soupisu varhan je uložen popis nástroje z 24. 1. 1989. 376/ V r. 1996 nástroj opravili varhanáři Hans van Rossum z Nizozemí a Piére Pfister z Francie, odstranili pneumatické doplňky, obnovili krátké oktávy, naladili nerovnoměrnou temperaturu. 377/ Dispozice (2005): Manuál, C c 3, 45 tónů pedál, C a Copula 8 Subbas 16 Principál 4 Oktavbas 8 Flauta 4 Oktáva 2 Quinta 1 1/3 Šustivá kvinta 2x Měch se zásobníkem vespod skříně. Varhany jsou zapsány ve státním seznamu movitých kulturních památek pod č. 6176. Varhaníci Prvními známými učiteli ve Vamberku byli Bolehowsky, po něm Hrdliczka, Schieszler a Zawadil. 378/ V r. 1755 žádal homolský kantor Jan Šisler o uprázdněné místo varhaníka ve Vamberku. 379/ V r. 1784 žádal domašínský kantor a městský písař Josef Zavadil o uprázdněné místo varhaníka ve Vamberku. 380/ Václav Voříšek (nar. kolem r. 1749 v Týništi zemř. 30. 1. 1815 ve Vamberku na souchotiny.) Varhaník v Krupí, potom rektor školy ve Vamberku. Měl vynikající způsobilost k vyučování a k hudbě. Jeho synem byl Jan Václav Hugo Voříšek. 381/ Vyučoval zde v r. 1793. 382/ 376/ Soupis varhan, akce provedená Českou hudební společností, pod vedením prof. Jiřího Sehnala, záznamy jsou uloženy v hudebním oddělení Moravského zemského muzea v Brně, č. 832, Vamberk, Sv. Barbora, zpracoval Bohuslav Vodička, 24.1.1989 Popsal stav nástroje: Manuál, C c 3, 45 tónů Pedál, C a, 22 tónů Copula 8 Subbas 16 Salicionál 8 Oktavbas 8 Vox Celeste 8 Principál 4 Flauta 4 Oktáva 2 Quinta 1 1/3 Šustivá kvinta 2x 377/ Bořek, L., IX. Voříškův Vamberk 99, Programový almanach 4. ročníku soutěže, Rychnov n/kn, 1999. 378/ SOkA RK, Gedenkbuch bei der Wamberger Pfarre, 1844 1993, str. 115. 379/ SOkA RK, AM Vamberk, kart. 2, inv. č. 176. 380/ SOkA RK, AM Vamberk, kart. 2, inv. č. 181. 381/ Československý hudební slovník osob a institucí, M Ž, str. 909; dále ex SOkA RK, Gedenkbuch bei der Wamberger Pfarre, 1844 1993, str. 115. 382/ SOkA RK, AM Vamberk, kart. 3, Školské záležitosti. 242

Fuks J.: Varhany Rychnovska III. Václav Kodýtek (*17. 1. 1787 Česká Rybná 12. 1. 1872 Vamberk). Byl zde od r. 1807 učitelským pomocníkem u rektora Václava Voříška a vzal si jeho dceru Eleonoru za choť. Stal se rektorem zdejší školy od r. 1815 do r. 1848. Od r. 1859 ve výslužbě. Napsal první český životopis svého zemřelého švagra J. V. H. Voříška. 383/ Po něm následoval Josef Wrabec, který uvedl do pořádku školu a kostelní hudbu. Zemřel v r. 1876 v Brně. 384/ Podučitel Václav Kodytek zde 20. 8. 1860 žádal o byt. V r. 1862 zmíněn učitel Václav Vašátko. 385/ Již 1. 5. 1869 se připomíná řídící učitel a chorregent Josef Prokeš, nar. 1840 v Knířově u Vysokého Mýta, syn tamějšího učitele. Dříve byl rok podučitelem v Mělníku a 5 let učitelem v Heřmanově Městci. Zemřel 31. 8. 1891 ve Vamberku. 386/ Jeho roční služné činilo v r. 1880 15 zl. 78 kr. 387/ Arnošt Praus, nar. 13. 7. 1851 zde, zemř. 26. 6. 1912 v Příboře. Nevíme, kdy řídil zdejší kůr. Navštěvoval trojtřídní reálku v Poličce, později studoval v Praze na učitelské přípravce a na varhanické škole (1868 1871). Učil na obecné škole v Rychnově nad Kněžnou a v Olešnici na Moravě. Absolvoval státní zkoušku z houslí, zpěvu a klavíru (1883). Též skládal. 388/ Když se Josef Prokeš 12. 3. 1884 vzdal funkce ředitele kůru, byl jí po proběhlém konkursu pověřen Alois Vymetal. Ten později odešel do Slaného a městský úřad jmenoval regenschorim Josefa Hommera (?). 389/ V r. 1887 se ucházel o místo ředitele kůru František Pospíšil, nar. 31. 1. 1855 v Chotěboři, dosud privátní učitel hudby v Německém Brodu. Předložil doporučení tamního děkana o tom, že dobře hraje na varhany, jakož i potvrzení od V. V. Hausmanna o tom, že jej dobře zastupoval po dobu Hausmannova pobytu v lázních a že jej doporučuje coby znatele veškerého katolického ritu. 390/ Patrně neuspěl v konkursu, protože v r. 1888 i 1889 vykonával funkci ředitele kůru Josef Novák (?). 391/ Arnošt Praus (*3. 3. 1873 zde, +12. 11. 1907 v Klokočově u Příboru), syn učitele hudby a ředitele kůru Arnošta Prause. Studoval pobočný ústav českého gymnázia v Brně (1883/84) a v Rychnově (1884/87), dále varhanickou školu v Praze (1889/91) a skladbu u Antonína Dvořáka. Byl ředitelem kůru ve Vamberku (1892/94). Po skon- 383/ Československý hudební slovník osob a institucí, A L, str. 690; To neodpovídá záznamu z r. 1860, kde byl uveden jen jako podučitel viz níže. 384/ SOkA RK, Gedenkbuch bei der Wamberger Pfarre, 1844 1993, str. 115. 385/ SOkA RK, AF Vamberk, kart. 571, inv. č. 2224, sign. 79, Škola a učitelé. 386/ SOA RK, fond Archiv děkanství Rychnov n/kn, kart. 449, inv. č.2007/186, Škola a učitelé. 387/ SOA Zámrsk, Vs Borohrádek, kart. 102, žádost J. Prokeše o zvýšení služného. 388/ Československý hudební slovník osob a institucí, M Ž, str. 356. 389/ Otazník je zde uveden, protože si nejsme jisti správným přepisem jeho jména (v citovaném pramenu bylo naškrábáno dosti nečitelně). SOkA RK, fond Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou, kart. 463; SOkA RK, AF Vamberk, kart. 599, inv. 2252, sign. 107, Kostelní účty řídícím učitelem byl do r. 1887. 390/ SOkA RK, AF Vamberk, kart. 571, inv. č. 2212, sign. 67, Kostelní zaměstnanci. 391/ SOA Zámrsk, Vs Borohrádek, kart. 102, kvitance chorregenta o přijetí podpory od patrona 12 fr. 50 kr. za období od 1. října do 31. prosince 1888. 243

Orlické hory a Podorlicko 20: 165 261 (2013) čení vojenské služby žil u rodičů v Příboře, kde řídil městskou hudbu. Přijal místo ředitele kůru i městské hudby v Imotsi (v Dalmácii), učitele hudby a sbormistra Zvonimiru ve Splitu. Brzy se však vrátil do vlasti, kde se stal varhaníkem v Bzenci na Moravě (do r. 1903). Krátce vyučoval hudbě na učitelském ústavu v Soběslavi (1903/4). Místa se vzdal pro chorobu, opět se stal varhaníkem v Bzenci (1906) a nato se odstěhoval do Klokočova u Příbrami. Okolo r. 1904 oslepl. 392/ V r. 1897 byl varhaníkem Barták, s nímž byl místní farář velmi nespokojen. 393/ Od r. 1900 byl ředitelem kůru Karel Klapka, nar. 17. 1. 1875 v Berouně. Absolvent varhanické školy pražské konzervatoře. Až do své smrti 13. 6. 1941 zastával místo ředitele kůru. 394/ Dne 6. 8. 1941 nastoupil nový ředitel kůru Jaroslav Dumek, absolvent pražské konzervatoře. 15. 10. 1945 odešel na místo ředitele hudební školy v Mladé Boleslavi. 395/ S těmito údaji nekoresponduje záznam o Fr. Víchovi, který údajně přišel v r. 1896 z Pěčína do Vamberka, kde se stal ředitelem kůru a varhaníkem až do r. 1947. 396/ V r. 1947 dne 15. května nastoupil místo varhaníka a ředitele kůru při farním kostele sv. Prokopa Josef Kubíček, rodák z Pěčína okr. Žamberk. 397/ Dále zde byl varhaníkem Alois Malík 398/, přesnější data neznáme. Od r. 1972 zde hrál p. Malátek ze Sopotnice. 399/ V současnosti je varhaníkem Karel Chudý, dříve varhaník v Rychnově n/kn., Častolovicích a na dalších místech. V r. 1879 kalkant Anton Juli. 400/ V r. 1903 se připomíná kalkant Kubík s ročním příjmem 10 zl. 401/ Dne 1. 12. 1946 zemřel ve věku 89 1/2 roku Václav Hejlek, dlouholetý kalkant při farním kostele. 402/ Rodáci Jan Václav Hugo Voříšek (*11. 5. 1791 Vamberk, +19. 9. 1825 Vídeň). Syn zdejšího rektora školy Václava Voříška. Významný hudební skladatel. V r. 1822 získal místo druhého dvorní varhaníka ve Vídni. Od následujícího roku první varhaník. O několik měsíců později však onemocněl tuberkulosou a na ni též zemřel. 403/ 392/ Československý hudební slovník osob a institucí, M Ž. 393/ SOA Zámrsk, Vs Borohrádek, kart. 102, stížnostní dopis z 29. 2. 1897. 394/ SOkA RK, AM Vamberk, kniha 50, inv. č. 72, Pamětní kniha města Vamberka od roku 1934, str. 88. 395/ SOkA RK, AM Vamberk, kniha 50, inv. č. 72, Pamětní kniha města Vamberka od roku 1934, str. 89, 148. 396/ PK Pěčín, str. 564. 397/ SOkA RK, AM Vamberk, kniha 50, inv. č. 72, Pamětní kniha města Vamberka od roku 1934, str. 162. 398/ SOkA RK, Gedenkbuch bei der Wamberger Pfarre, 1844 1993, str. 200. 399/ Laskavé sdělení varhaníka ve Vamberku p. Malátka, 4.6.2006. 400/ SOkA RK, AF Vamberk, kart. 599, inv. 2252, sign. 107, Kostelní účty. 401/ SOkA RK, AF Vamberk, kart. 597, inv. č. 2247/102, kniha zádušních účtů 1873 1905. 402/ SOkA RK, AM Vamberk, kniha 50, inv.č. 72, Pamětní kniha města Vamberka od roku 1934, str. 162. 403/ Československý hudební slovník osob a institucí, M Ž, str. 908 909. 244

Fuks J.: Varhany Rychnovska III. Pochází odsud i František Kalousek (*24. 10. 1831?). Studoval v Praze varhanickou školu, učil hře na klavír, později se stal varhaníkem a ředitelem kůru v Černovicích v Bukovině. Též skládal. 404/ LIV. VODĚRADY Farní kostel sv. Petra a Pavla Kostel ve Voděradech patrně stával již r. 1350, kdy se připomíná zdejší farář Radslav z Voděrad. Současný kostel pochází z 16. stol. V r. 1652 byl z velké části zničen požárem a o rok později obnoven. 405/ První varhany získal kostel patrně okolo r. 1797. Jednalo se o staré varhany z Týniště nad Orlicí. Tam v r. 1797 objednal častolovický vrchnostenský úřad nový pozitiv za 300 zl. u kutnohorského varhanáře (dle ceny nástroj se čtyřstopým principálem). 50 zl. měl dát patron, 50 zl. měšťané a 200 zl. mělo být získáno z prodeje kostelních lesů, mimo jiné ze jmění Voděradského kostela. Staré varhany měly být prodány za 70 zl. do Voděrad, kde v té době nebyl ani pozitiv. Za utržené peníze měly být uhrazeny dovoz a štafírování. 406/ Podle zápisu v kostelních účtech z r. 1797 nakonec kostel získal týnišťské varhany darem bezplatně. Za jejich odvoz do Voděrad bylo zaplaceno 2 zl. 24 kr., za postavení ve Voděradech bylo zaplaceno varhanáři 40 zl. Dále kostel zaplatil 7 zl. za dovoz nářadí varhanáře z Kutné Hory do Týniště (za 3 1/2 dne po 2 zl.). Na týnišťské varhany kostel platil 100 zl. 407/ V r. 1816 byly varhany opraveny truhlář Mietezky dostal za opravu 8 zl., rokytnický varhanář za postavení nových měchů ( von Aufstellen eines neuen Blaßebalgs ) 15 zl., voděradský kovář za pobíjení nové skříně varhan ( von Beschlagen des neuen Kastens an der Orgel ) 9 zl., dále 12 zl. 9 kr. za trámy pod nově postavené varhany a 23 zl. za prkna. 408/ Staré varhany byly v r. 1848 v tak špatném stavu, že již nebylo možno na ně hrát. Nový nástroj za 640 zl. stříbra postavil v r. 1853 Amadeus Hanisch z Rychnova n. Kn.. 409/ V r. 1888 byl postaven nový nynější kostel. Ze starého kostela byly přeneseny varhany, v r. 1890 bylo zaznamenáno, že jsou v dobrém stavu. 410/ 404/ Československý hudební slovník osob a institucí, A L, str. 637. 405/ Dep. BKH, Das neue Gedenkbuch der Wodierader Localie ab anno 1836 (dále již jen PK Voděrady), str. 28. 406/ Laskavé sdělení MUDr. Tomáše Horáka; L. Tomší uvedl ve studii K historii varhanářského řemesla v Kutné Hoře in Hudební nástroje 4, 5, 6/1990, str. 141 142, 175 176, 209 212 na str. 176, že oním varhanářem byl Matěj Karel Horák a v poznámkách na str. 212 odkázal na SÚA Praha, fond České gubernium, kart. 4713, fasc. 133, č. 34. Podle laskavého sdělení MUDr. Tomáše Horáka odpovídá odkaz skutečnosti, pouze v záznamu není uvedeno jméno varhanáře je jen označen jako kutnohorský varhanář. Máme za to, že tedy týž varhanář přenesl a sestavil varhany ve Voděradech. 407/ SOkA RK, fond Archiv fary Voděrady (AF Voděrady), kart. 610, inv. č. 2294/37, účty. 408/ SOkA RK, AF Voděrady, kart. 610, inv. č. 2294/37, účty. 409/ PK Voděrady, str. 35. 410/ SOkA RK, fond Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou, kart. 258, inv. č. V 19/2 11, kostelní inventář z r. 1890. 245

Orlické hory a Podorlicko 20: 165 261 (2013) Obr. 21. Voděrady. Foto J. Fuks. Při přenesení musel být nástroj upraven a přizpůsoben novému kůru. Ze záznamů můžeme vyčíst, že šlo o dvoumanuálový nástroj s pedálem Pozitiv měl samostatnou skříň, nejspíše tedy pozitiv v zábradlí kůru. 411/ 411/ SOkA RK, fond Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou, kart. 259, záznamy při úpravě varhan: Poněvadž podlaha na kruchtě v bývalém kostele nebyla rovna, nýbrž prostřední čásť nižší a postranní díly v pravo a v levo nerovně vyvyšeny; musily při umístění varhan na nynější kruchtě, která má podlahu činící rovinu, veškeré podnožky a podklady nově vyhotoveny býti; mimo to i spodky korpusů se musily přiměřeně naplatiti a upraviti, aby na rovnou podlahu postaveny býti mohly. Taktéž podlážku nad mechanikou bylo přiměřeně upraviti a k této jednu postranici novou druhou pak nastavenou a přiměřeně upravenou položiti. 246

Fuks J.: Varhany Rychnovska III. Nové varhany zhotovili bratři Paštikové v r. 1902 za 2276 K. Kolaudace varhan proběhla v listopadu 1902. 412/ V Rekvizičním katastru je stížnost varhanáře Čapka z 8. 5. 1918 na neochotu faráře k vydání píšťal. Václav Poláček z Rychnova n. Kn. nástroj opravil ve dnech 5. 9. 7. 1920, za 660 Kč. 413/ Po druhé světové válce proběhla oprava varhan. V r. 1981 se uskutečnila už dávno potřebná a toužená oprava varhan. Poslední akce na varhanách byla hned po 2. svět. válce. P. vikář Bohusl. Blecha svěřil práci jakémusi quasi varhanáři prý z Kraslic. Ze soucitu zřejmě, aby mu dopřál výdělek. (Brzy nato byl onen varhanář odsunut do Německa.) Ale ten varhany spíše pokazil než opravil. Tak zněl úsudek několika varhanářů, kteří během let varhany shlédli. V r. 1981 se ujal práce mladý, velmi dobrý mistr varhanář, p. František Nožina z Prahy, zaměstnanec firmy Igra v Praze. Pracoval ve svých volných chvílích obětavě s povolením svého zaměstnavatele. Vypomáhali mu jeho dva bratři, rovněž varhanáři, kteří však momentálně měli jiná zaměstnání. Podle jejich úsudku by byly varhany vydržely ještě asi 3 roky a pak by se už ani opravit nedaly. Nejprve zpevnili všechno, co bylo Měchy, které již stářím tak sešlé jsou, že ani za dokonalou opravu nestojí, musely se aspoň do takového stavu přivésti, aby do té doby, dokud nových na nejvýš potřebných měchů opatřeno nebude, službu konaly, aby se vůbec na varhany hráti mohlo. Jelikož měchy v starém kostele na půdě umístěny byly, dány jsou tam i nyní ale dle stávajících okolností v jiné poloze, nad to jest i nyní strop nad kůrem výše, pročež musil vzduchovod /:Windkanal:/ nastaven a kolenem opatřen báti. Že bez provedení uvedených prací za stávajících okolností postavení varhan na kruchtě kostela Voděradského; jakož i že na tato okolnosti zření vzáto nebylo, jelikož se předvídati nedaly, zcela nemožno by bylo; ztvrzují. Ve Voděradech dne 19. října 1887. Ig. Gibiz ř. učitel co ředitel kůru a varhaník Zusammenstellung der Mehrarbeien, die beim Wiederaufstellen der Orgel, im Folge der anderen Verhältnissen vorgenommen wurden. 1. Reparatur der Bälken samt Leder und Leim 7 f 50 x Windkanals Verlängerung und neues Rein mit Anbringung, sammt Tischlerarbeit 8 f 2. 24 neue Backen unter die Windläden sammt Zupassung á 25 x 6 f 3. 24 neue Backen zu den Wellenbrettern sammt Zupassung á 30 x 7 f 20 x 4. Unterlage a. Ausbesserung bei beiden Hauptkörpern 2 f 5. Unterlagspacken zu den Steinabstrakten im Manuale 4. Stück, im Positive 4 Stück im Pedal 8 St. zusammen 16 St. samt Zupassung á 20 kr. 3 f 20 x 6. Ausbesserung der Decke ober der Mechanik 50 x 7. dtto der Seitenwand bei der Mechanik 1 f 50 x 8. Neue Seitenwand des Manuals,,,,,, 1 f 50 x 9. Stellage zum Balkentastan neues Material x Tischlerarbeit 3 f 50 x 10. Fusboden beu der Stellage zum Balkenbrettern samt Material 2 f 10 11. Mangent wegge für den Bälgetreter, und die Hebel fach liegen 2 f fl. 45 Woděrad am 23. Oktober 1887 Ant. Bebak Bauführer Das diese Arbeiten nothwendig waren, und daß vorstehendegeführte damit verbundene Auslagen ganz richtig sind, wird bestättiget. Woděrad am 23. Oktober 1887. Ig. Gibis Regenschori u Organist 412/ PK Voděrady, str. 81; dále SOkA RK, fond Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou, kart. 463. 413/ PK Voděrady, str. 81; Jednalo se o opravu traktury, vyčištění, intonaci a naladění. (SOkA RK, fond Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou, kart. 463). 247

Orlické hory a Podorlicko 20: 165 261 (2013) napadeno červotočem, pak provedli vlastní opravy. O stravování jmenovaných, kteří dojížděli z Prahy a museli maximálně využívat času, se obětavě starala paní Růžena Tkadlecová, manželka voděradského kostelníka. 414/ Současný stav (21. 4. 2001): Dvoumanuálový nástroj, umístěný v jednodílné pseudorenesanční skříni. Rejstříková traktura je pneumatická (sklopky), tónová traktura horního manuálu též, u spodního je mechanická. Dispozice dle pořadí hlasů od prospektu: spodní manuál, C f 3, 54 tónů horní manuál, C f 3, C f 3, 54 tónů Pedál, C d 1, 27 tónů Principál 8 (v prospektu) Picolo 2 Subbass 16 Oktáva 4 kvinta 2 2/3 cello 8 Salicionál 8 Principal 4 Pedálová spojka Gamba 8 kvintadena 8 Pevné kolektivy p, f, pleno Kryt 8 aeoline 8 Fléta 4 vox celestis 8 Mixtura 2 2/3, 3x Stroj horního manuálu je umístěn ve varhanní skříni až dole na podlaze. Jeho rejstříkové sklopky mají odlišný tvar oproti ostatním rejstříkům. Hrací stůl však působí kompaktním dojmem, jako kdyby již od počátku měl dva manuály. V r. 1992 provedl opravu varhan Jan Karel ze Sázavy. I. manuál je mechanická kuželka, II. manuál tlaková pneumatika, rejstříky a pevné kolektivy jsou výpustné. 415/ Varhaníci V r. 1800 byl zde ustanoven první zkoušený učitel Václav Danihelis, rozený ze Solnice. 416/ V r. 1887 byl ředitelem kůru a varhaníkem Ig. Gibis. 417/ V r. 1890 měl kostel na kůru mimo varhan 2 lesní rohy, altovou violu, 2 trubky (jednu v pořádku, druhou poškozenou), 2 klarinety, 2 tympány, 4 pulty na noty a 3 lavic, kancionál (Lieder u. Ceremonienbuch), skříň na hudební nástroje a nepoužitelný měděný kotel. 418/ V r. 1907 byl ředitelem kůru řídící učitel Matějka. 419/ Až do r. 1914 byli řediteli kůru ve Voděradech řídící učitelé ve Voděradech. K první změně tohoto stavu došlo 1. 5. 1914, kdy do funkce nastoupil Václav Vodička, dosud varhaník u Panny Marie v Hradci Králové. Jeho podmínkou bylo zvýšení dosavadní odměny ředitele kůru, což farní úřad vyjednal od 1. 7. 1914 (na 400 K ročně). Již v červenci však regenschori narukoval do armády a jeho místo zůstalo uprázdněno až do nástupu Josefa Satrapy 1. 11. 1914. Onen místo zastával 414/ PK Voděrady, str. 143. 415/ Laskavé sdělení varhanáře Jana Karla. 416/ PK Voděrady, str. 37. 417/ SOkA RK, fond Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou, kart. 259, zápis s pokyny k přenesení varhan. 418/ SOkA RK, fond Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou, kart. 258, inv. č. V 19/2 11, kostelní inventář z r. 1890. 419/ SOkA RK, fond Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou, kart. 463, dobrozdání o stavu varhan z 24. 1. 1907. 248

Fuks J.: Varhany Rychnovska III. do 15. 1. 1915. Ani další regenschori František Obst zde dlouho nevydržel od 1. 3. 1915 do r. 1916. 420/ František Obst (nar. 29. 1. 1893), býval provizorním ředitelem kůru na Novém Hrádku, v Ohnišově a ve Voděradech, kdež všude se těšil vřelým sympatiím pro svou bodrou povahu a svou brilantní hrou na varhany a housle. Ve Voděradech zastupoval ředitele kůru odvedeného do války. 421/ Dne 22. 5. 1919 byl jmenován ředitelem kůru p. Josef Kováříček. Působil zde obětavě až do onemocnění v r. 1974. Krátce poté zemřel. Po něm se obětavě ujal kůru p. Miloslav Brich, rodák z Pohoří, bytem ve Voděradech. 422/ Svoji funkci zastává dodnes. Odměna kalkanta ve 2. pol. 19. stol. představovala 8 zl. ročně. 423/ LV. VRCHNÍ ORLICE Filiální kostel sv. Jana Nepomuckého Do r. 1785 přifařena pod Neratov, poté pod Bartošovice. 424/ V letech 1708 1712 postaven kostel. V r. 1770 byla provedena jeho celková oprava. 425/ V r. 1773 byl kostel opravován a rozšířen. 426/ Podle zádušních účtů byly varhany postaveny okolo r. 1748. Tehdy bylo vyplaceno varhanáři z Králík na nové varhany 10 zl., dále v r. 1749 na stejný účel 30 zl. V r. 1756 je ladil opět králický varhanář za 3 zl. 427/ Oprava proběhla i v r. 1787 428/ a 1828 429/, kdy bylo zaplaceno rokytnickému Spanelovi 8 zl. konv. měny. Dle inventářů byly varhany v r. 1848 v dobrém stavu, v r. 1868 oceněny na 200 zl. 430/ 420/ PK Voděrady, str. 98; SOkA RK, fond Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou, kart. 464, inv. č. 5 33/4 1017, korespondence k odměně regenschoriho. 421/ SOkA RK, fond AF Solnice, Kronika fary římskokatolické církve v Solnici, sign. C 336, C 337, C 338, str. 347 348, (str. 180 181 kopie). 422/ PK Voděrady, str. 90, 91. 423/ SOkA RK, fond Archiv fary Voděrady, kart. 610, inv. č. 2296/39, zádušní účty 1844 1938. 424/ SOkA RK, fond Obecní úřad Neratov, Kronika Eduarda Aligera, inv. č. 77 1/1, kniha č. 1626, kart. č. 202, překlad JUDr. Zdeňka Šebesty, str. 289, s. 8 překladu. 425/ SOkA RK, fond Obecní úřad Neratov, Kronika Eduarda Aligera, inv. č. 77 1/1, kniha č. 1626, kart. č. 202, překlad JUDr. Zdeňka Šebesty, str. 288, s. 8 překladu; V inventáři z r. 1770 je zapsán jako kaple postavená v r. 1713 a benedikovaná v r. 1714 Dep. BKH, FÚ Neratov, inventář kostela z r. 1836. 426/ Dep. BKH, Liber Memorabilium Localiae Bärnwaldensis Volumen 1, (neratovská pamětní kniha), str. 23, překlad Jany Šebové, str. 14 překladu. 427/ Laskavé sdělení MUDr. Tomáše Horáka ex SOA Zámrsk, fond Velkostatek Rokytnice v Orlických horách, kniha 6032, Zádušní účty filiálního kostela ve Vrchní Orlici. 428/ Laskavé sdělení MUDr. Tomáše Horáka ex SOA Zámrsk, fond Velkostatek Rokytnice v Orlických horách, kniha 6038, Zádušní účty filiálního kostela ve Vrchní Orlici. 429/ Laskavé sdělení MUDr. Tomáše Horáka ex SOA Zámrsk, fond Velkostatek Rokytnice v Orlických horách, kniha 6043, Zádušní účty filiálního kostela ve Vrchní Orlici 430/ Laskavé sdělení MUDr. Tomáše Horáka ex SOA Zámrsk, fond Velkostatek Rokytnice v Orlických horách, kniha 6253, Inventáře filiálního kostela ve Vrchní Orlici. 249

Orlické hory a Podorlicko 20: 165 261 (2013) Obr. 22. Vrchní Orlice, snímek z Katastru varhan. 250

Fuks J.: Varhany Rychnovska III. V r. 1850 byly opraveny. 431/ V r. 1857 se uvažovalo o opravě varhan za 68 zl. konv. měny. 432/ Podle záznamu v Rekvizičním katastru měl nástroj tuto dispozici: Coppel minor OctavBass Coppel major Subbas Principal 4 Octava Sedecima Quinta Mixtura Hrací stůl byl zabudován do korpusu varhan (Spielschrank). 433/ Rovněž zůstaly uchráněny rekvizice prospektových píšťal. Nástroj byl zdevastován cca r. 1970. Podle dochovaného snímku a nalezených trosek můžeme zaznamenat, že nástroj měl klaviatury vestavěny do postamentu (Spielschrank), mechanickou trakturu. S největší pravděpodobností měl zásuvkové vzdušnice. V pedálu bylo 18 tónů. 2 klínové měchy se nacházely na půdě kostela. Varhaníci Podle neratovské farní kroniky zde do r. 1791 zajišťoval kostelní hudbu učitel z Neratova. 434/ Dále jsme nalezli jména zdejších učitelů: V r. 1714 učitel František Christen (učitel nouzové školy, možná ani na varhany nehrál). 435/ Josef Christen (nar. 5. 4. 1705), syn šolce, který se naučil hrát na varhany u neratovského učitele. Hrál zde na varhany a zpíval. 436/ V r. 1781 zde vyučoval Franz Ludwig Pehl. 437/ LVI. VYSOKÝ ÚJEZD NAD DĚDINOU Filiální (dříve farní) kostel sv. Jakuba Staršího Zdejší plebán je zmíněn již v r. 1369, kostel se připomíná již v r. 1580. 438/ Podle farní kroniky byl postaven již před r. 1384. 439/ 431/ Národní archiv v Praze, Katastr varhan, fond ZÚ kart.615, okres Žamberk. 432/ SOA Zámrsk, fond Velkostatek Rokytnice v Orl. h., kart. 123, dopis ze 4. 4. 1857. 433/ Národní archiv v Praze, Rekviziční katastr, fond ZPÚ, kart. 68, Králíky, Hohenörlitz, obdobně Národní archiv v Praze, Katastr varhan, fond ZÚ kart. 615, okres Žamberk; Poznámku v Katastru o původu nástroje z nejmenovaného moravského kláštera máme za pochybnou. 434/ Gedenk=Buch bei der Localie Bärenwald, 2. díl, str. 383. 435/ SOkA RK, fond Obecní úřad Neratov, Kronika Eduarda Aligera, inv. č. 77 1/1, kniha č. 1626, kart. č. 202, překlad JUDr. Zdeňka Šebesty, str. 290, s. 9 překladu. 436/ Trostbärnla, Heimatskalender Oberes Adlergebirge, Grulichen Ländchen, Friesental, Herausgegeben für die Mittglieder des Vereins Landschftsrat Adlergebirge, ročník 1972, str. 58, článek Friedricha Zerbse Geschehen um Dorfkirchen. 437/ SOA Zámrsk, fond Velkostatek Rokytnice v Orl. h., kart. 179, quitance. 438/ Pamětní kniha děkanství Dobrušského založená roku 1846, etc. (Roštlapil), (zde citováno podle scanu na CD disku uloženém na děkanství v Dobrušce, str. 719. 439/ SOkA RK, fond Archiv fary Vysoký Újezd nad Dědinou, Pamětní kniha fary římskokatolické církve Vysoký Újezd 1836 1955, kart. 611, inv. č. 2304/2, str. 47, překlad JUDr. Zdeňka Šebesty, C 402/2, (dále již jen PK Vysoký Újezd), s. 51 překladu. 251

Orlické hory a Podorlicko 20: 165 261 (2013) V r. 1808 dne 9. 5. byl pro kostel pořízen pozitiv postavený mlynářem Václavem Kunzem z Kačerova. 440/ V r. 1819 měl kostel pozitiv na kůru. Pozitiv se připomíná ještě v r. 1834. 441/ V r. 1822 zaplaceno za kůži na potažení měchu 2 zl. 442/ V r. 1838 byly pořízeny nové varhany. 443/ V r. 1839 kostel přispěl na pořízení nových varhan ve Zvoli částkou 300 zl. konv. měny. 444/ V r. 1841 byly varhany vylepšeny a přeladěny. 445/ V r. 1861 zaplaceno hejneschovskému varhanáři Johannu Andreisovi za opravu varhan 5 zl. rak. měny. 446/ V r. 1874 zaplaceno za vyčištění pozitivu a vylepšení dvou měchů Antonínu Krátkému z Nového Města n/met. 7 zl. 50 kr. 447/ V r. 1878 při opravě kostela byly varhany přeloženy (snad přemístěny). 448/ V r. 1882 zaplaceno Josefu Vanickému za opravu varhan 80 zl. 449/ V r. 1896 postavil nové varhany Leopold Andrýs z Náchoda za 860 zl. Dne 31. 5. 1896 byly posvěceny. 450/ V r. 1896 zaplaceno za nové varhany 859 zl. 50 kr., za odklizení starých varhan 1 zl. 60 kr., za zrcadlo k varhanám 40 kr., za 2 mosazné svícny k varhanám 2 zl. 85 kr. V r. 1897 byly varhany kolaudovány za účasti c. a k. fojtovního komisaře Václava Petráše, vrchního inženýra Václava Repiše z Hradce Králové a ředitele kůru v Českém Meziříčí Josefa Roušara coby znalce. 451/ V r. 1923 varhany opravil a vyčistil Václav Poláček z Rychnova nad Kněžnou za 2285 Kč. Opravil prasklou vzdušnici, nově okožil měchy a vzduchovody. 452/ Současný stav (12. 9. 2003): Jednomanuálový mechanický nástroj s kuželkovými vzdušnicemi. Manuál, C f 3 Pedál, C d 1 Bourdun 16 Subbas 16 Principal 8 Principalbas 8 Flauta 8 Salicional 8 spojka man./ped. táhlo Oktava 4 pleno šlapka 440/ PK Vysoký Újezd, s. 951 překladu. 441/ PK Vysoký Újezd, s. 11, 52 překladu. 442/ SOkA RK, fond Archiv fary Vysoký Újezd nad Dědinou, kart. 619, inv. č. 2347/45, Zádušní účty farního kostela 1806 1838. 443/ PK Vysoký Újezd, s. 96 překladu. 444/ SOkA RK, AF Vysoký Újezd nad Dědinou, kart. 620, inv. č. 2348/46, Zádušní účty farního kostela 1839 1875. 445/ PK Vysoký Újezd, s. 61 překladu. 446/ SOkA RK, AF Vysoký Újezd nad Dědinou, kart. 620, inv. č. 2348/46, Zádušní účty farního kostela 1839 1875). 447/ SOkA RK, AF Vysoký Újezd nad Dědinou, kart. 620, inv. č. 2348/46, Zádušní účty farního kostela 1839 1875. 448/ PK Vysoký Újezd, s. 23 překladu. 449/ SOkA RK, AF Vysoký Újezd nad Dědinou, kart. 619, inv. č. 2343/41, Zádušní účty farního kostela. 450/ PK Vysoký Újezd, s. 26 překladu. 451/ SOkA RK, AF Vysoký Újezd nad Dědinou, kart. 619, inv. č. 2343/41, Zádušní účty farního kostela. 452/ SOkA Náchod, fond Okresní úřad Nové Město nad Metují, kart. 246, jednotlivé kostely, U Z, rozpočet opravy ze 4. 2. 1922, dobrozdání o provedené opravě z 2. 9. 1923. 252

Fuks J.: Varhany Rychnovska III. Quinta 2 2/3 Mixtura 2 + 1 1/3 +?, 3x, rep. na c 1 kalkantník Stejnou dispozici v r. 1916 zaznamenal i Katastr varhan. 453/ Varhaníci Podle nedatovaného záznamu o povinnostech místního kantora z prvé poloviny 19. stol. byla varhanická funkce spojena s učitelským místem. Vyučování obstarával až do roku 1793 jakýsi Falta ve svém domku u Jílovic. Je otázkou, zda zároveň i varhaničil. Roku 1794 zde byla postavena jednotřídní škola, v níž vyučovali: Od roku 1794 do 16. 7. 1811 Karel Talavašek, 16. 7. 1811 do 6. 1. 1820 Jan Hráský, 6. 1. 1820 do 1. 12. 1831 Jiří Novák, 1. 12. 1831 do 16. 9. 1832 Jan Potoček coby provizor, 16. 9. 1832 do 28. 6. 1833 Josef Falta, 28. 6. 1833 do 17. 8. 1835 Jan Hráský coby provizor, 17. 8. 1835 do 30. 11. 1871 Matěj Kozák, 453/ Národní archiv v Praze, fond ZÚ, kart. 614, okres Náchod. 253 Obr. 23. Vysoký Újezd. Foto J. Fuks, 4. 3. 2006.

Orlické hory a Podorlicko 20: 165 261 (2013) 1. 12. 1871 do 1. 9. 1878 Antonín Volf, 1. 9. 1878 do 1882 Vojtěch Kouba 454/ Od 15. 4. 1882 řídící učitel Jan Příhoda. 455/ Jako ředitel kůru byl veden v kostelních účtech od r. 1884. Zemřel 21. 7. 1902. 456/ Dne 10. 2. 1904 byl jmenován řídícím učitelem Josef Meisner, zemř. 16. 1. 1918. 457/ Od r. 1906 byl ředitelem kůru František Volf. Funkci zastával ještě v r. 1924. 458/ Od 25. 7. 1918 do 30. 6. 1930 byl řídícím učitelem zde Josef Šubrt. Po něm nastoupil do funkce František Miler. 459/ U nich nevíme, zdali též vedli kůr. V r. 1806 placeno kalkantovi 1 zl. 30 kr. ročně. 460/ V r. 1903 dostal měchošlap 12 K ročně. 461/ LVII. ZÁMĚL Hřbitovní kostel sv. Marka Kaple byla založena v r. 1713. 462/ V r. 1788, v období josefínských reforem byla hradní kaple zrušena (1787) a její varhany darovány kostelu sv. Vavřince. Naopak staré a velmi poškozené varhany z kostela sv. Vavřince byly darovány do kostela sv. Marka. Víme o nich, že měly 6 rejstříků a pedál. 463/ Přenesl je a opravil za 20 zl. 30 kr. libchavský varhanář (patrně Hypolit Renner). V r. 1821 byl nástroj opraven za 30 zl. a natřen za 9 zl. V r. 1828 jej opravil Ignatz Welzel za 100 zl. konv. měny, 3 zl. dostal truhlář. 464/ Další opravu provedl v r. 1849 Georg Spanel, jemuž bylo 23. 12. 1849 povoleno vyplacení 24 zl. konv. měny. 465/ 454/ PK Vysoký Újezd, s. 92 překladu; Vojtěch Kouba byl veden jako chorregent v kostelních účtech od 1. 9. 1878 SOkA RK, fond Archiv fary Vysoký Újezd nad Dědinou, kart. 619, inv. č. 2343/41, Zádušní účty farního kostela. 455/ Pamětní kniha obce Ledec, díly 1 4, scan na CD uložen v SOkA RK pod č. 266 269, díl 1, str. 377 a násl., str. 747. 456/ SOkA RK, AF Vysoký Újezd nad Dědinou, kart. 619, inv. č. 2343/41, Zádušní účty farního kostela. 457/ PK Vysoký Újezd, s. 92 překladu. 458/ SOkA Náchod, fond Okresní úřad Nové Město nad Metují, kart. 246, jednotlivé kostely, U Z, dobrozdání z 2. 9. 1923, žádost ředitele kůru o drahotní příspěvek ze dne 22. 10. 1921, vyřízení žádosti Zemskou správou politickou v Praze z 9. 4. 1924. 459/ Flesar, Antonín, Popis historicko archeologicko statistický okresu Opočenského, str. 258. 460/ SOkA RK, AF Vysoký Újezd nad Dědinou, kart. 619, inv. č. 2347/45, Zádušní účty farního kostela 1806 1838. 461/ SOkA RK, AF Vysoký Újezd nad Dědinou, kart. 619, inv. č. 2343/41, Zádušní účty farního kostela. 462/ PK Potštejn, str. 248; obdobně SOkA ÚO, fond Sbírka kronik č. 233, Gedenkbuch der Pfarre Sopotnitz 1836, str. 233. 463/ PK Potštejn, str. 91, 253; obdobně in SOkA RK, AF Potštejn, kart. 350, inv. č. 1461, sign. 57, inventáře z r. 1822, 1853. 464/ Laskavé sdělení MUDr. Tomáše Horáka ex SOA Zámrsk, fond Patronátní úřad Potštejn, kniha 91, Účty kaple sv. Marka v Záměli; shodně i SOkA RK, AF Potštejn, kart. 349, inv. č. 1456, sign. 52, Zádušní účty 1798 1833. 465/ Podle SOkA RK, AF Potštejn, kart. 350, inv. č. 1458, sign. 54, Zádušní účty kaple sv. Marka v Záměli 1834 1915 mu bylo vyplaceno 60 zl. za opravu a naladění; obdobně SOA Zámrsk, fond Krajský úřad HK I, kart. 89, korespondence o opravě. 254

Fuks J.: Varhany Rychnovska III. V 70. letech 19. století opravoval varhany rychnovský varhanář Amadeus Hanisch. V r. 1875 mu bylo zaplaceno 40 zl. za novou (?) vzdušnici a píšťaly, v r. 1876 za opravu pedálu a přeložení klaviatury 50 zl., v r. 1877 50 zl. za vyčištění píšťal, opravu skříně, intonaci a ladění. 466/ O zakázku vystavění nového nástroje se ucházelo více varhanářů Fr. Jos. Swoboda z Vídně v r. 1907 s pneumatickou trakturou, za 1 700, fl. Manuál Pedál spojky Principál 8 Subbas 16 (či Bordun 16 ) suboktávová Gedeckt 8 superoktávová Salicionál 8 man./ped. Fugara 4 (či Oktav 4 ) oktávová do pedálu Mixtur 2 2/3 Normal Koppelung im Pedal Bratři Paštikové 28. 1. 1907 za 1 800, K, doporučili nahradit Fugaru 4 Oktávou, která lépe vyplní velký rozdíl mezi 8 a 2 2/3 Manuál Pedál spojky Principál 8 Subbas 16 (či Bordun 16 ) oktávová I 4 / I Kryt 8 man./ped. Salicionál 8 Fugara 4 Doublet 2 2/3 2 (Mixtura) Josef Kobrle 30. 3. 1908, 7 rejstříků, 5 kolektivů, kuželkové vzdušnice, cena 3 500 K Bohumil Paštika ze Staré Boleslavi 18. 6. 1908, za 2 440, K Manuál Pedál Principál 8 Subbas 16 (či Bordun 16 ) Kryt 8 Salicionál 8 spojky Oktáva 4 oktávová I 4 / I Dolce 4 man./ped. Flétna 4 kolektivy: p, mf, f, ff, spojka kombinací s rejstříky I Václav Poláček z Rychnova n. Kn. předložil nabídku na varhany se 7 rejstříky za 2092 K. 467/ Práce byla zadána Josefu Hubičkovi. Z původně nabízené ceny 2160 K totiž slevil 160 K. Kolaudace nástroje proběhla 4. 1. 1910, až po několika urgencích ze strany varhanáře. Kauce ve výši 100 K mu byla vyplacena až v r. 1911. 468/ V r. 1947 opravil varhany V. Poláček za 720 Kčs. 469/ Nástroj má jednodílnou pseudorenesanční skříň, hrací stůl je zabudován zboku skříně (patrně z důvodu nedostatku místa na kůru, neb varhanář v návrhu počítal 466/ SOkA RK, AF Potštejn, kart. 350, inv. č. 1458, sign. 54, Zádušní účty kaple sv. Marka v Záměli 1834 1915. 467/ SOkA RK, fond Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou, kart. 458. 468/ SOA Zámrsk, fond Velkostatek Potštejn, kart. 193, složka Hubička Orgel; dále in SOkA RK, AF Potštejn, kart. 350, inv.č. 1458, sign. 54, Zádušní účty kaple sv. Marka v Záměli 1834 1915; obdobně PK Potštejn, str. 291; obdobně SOkA RK, fond Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou, kart. 458. 469/ PK Potštejn, str. 318. 255

Orlické hory a Podorlicko 20: 165 261 (2013) Obr. 24. Záměl. Foto J. Fuks. s jeho umístěním před varhanami). Traktura je pneumatická (dle V. Uhlíře mechanická kuželka). Nemá elektrické čerpadlo vzduchu, je nutno šlapat měch vespodu varhanní skříně, klínový se zásobníkem. Dispozice (14. 8. 2003): Manuál, C f 3, 54 tónů Pedál, C d 1, 27 tónů Principal 8 (prospekt, přetřený stříbřenkou) Subbas 16 Oktava 4 Kryt 8 pevné kombinace: Piano, Mezzoforte, Forte Salicional 8 vymikač Flaute 4 Oktavová spojka 4 Dolce 4 Pedálová spojka Varhany jsou zapsány ve státním seznamu movitých kulturních památek pod č. 6197. Varhaníci Podle záznamů v zádušních účtech zde provozovali hudbu sopotničtí ředitelé kůru. 470/ 470/ SOkA RK, AF Potštejn, kart. 350, inv.č. 1458, sign. 54, Zádušní účty kaple sv. Marka v Záměli 1834 1915. 256

Fuks J.: Varhany Rychnovska III. LVIII. ZDOBNICE (GROS STIEBNITZ) Filiální (dříve farní) kostel Dobrého Pastýře V r. 1786 dostala Zdobnice prvního duchovního pastýře. V r. 1788 byl položen základní kámen kostela. Stavba byla vysvěcena 22. 11. 1789. 471/ Poslední neděli po letnicích, která byla 22. listopadu roku 1789, byl chrám páně vysvěcen. 472/ Podle zápisu v Rekvizičním katastru byl nástroj postaven v r. 1790. 473/ Podle Katastru varhan měl nástroj tuto dispozici: Hlavní stroj Pozitiv Pedál Principal 8 Flaut Major 8 Subbaß 16 Trinuna 8 Principal 4 Oktavbaß 8 Quintatön 8 Flaut Minor 4 violonbaß 8 Salicional 4 Oktav 2 Principalbaß 4 Principal 4 nasatquint 1 1/2 Quintbaß 3 Fugara 4 rauschquint 2x Superoctavbaß 2 Bifara 2 Superoktav 2 spojka I/II Quint 1 1/2 Cimbel 1 Mixtura 3x Sedecima 1/2 474/ Na postavení varhan ( zur vollkommenern Baung der Orgel widmete. ) věnoval 300 zl. konv. měny Franz Ruffer, mlynář a zahradník z Malé Zdobnice č. 2. 475/ V r. 1802 se ukázalo, že váha nových varhan je příliš velká a dosavadní dřevěný kůr ji neunese. 476/ Patrně tedy bylo třeba varhany přenést na nový kůr. V r. 1848 opravil varhany Georg Spanel z Rokytnice. 477/ V r. 1849 proběhla oprava za 176 zl. konvenční měny (nebo 440 zl. vídeňské). 478/ Významnou opravu provedl v r. 1872 Augustin Spanel. Jeho rozpočet počítal s cenou 260 zl. za opravu a 120 zl. za nové měchy. 479/ 471/ Dep. BKH, Gedenkbuch der Lokalie zu Großstiebnitz, etc. 1836 (dále již jen PK Zdobnice), str. 9, 11. 472/ PK Zdobnice, str. 14. 473/ Národní archiv v Praze, Rekviziční katastr, fond ZPÚ, kart. 70, vikariát Rychnov nad Kněžnou, Zdobnice zápis z 29. 9. 1917 uvádí dále opravy 1899, 1901, 2 man, pedál, 24 reg. 474/ Národní archiv v Praze, Katastr varhan, fond ZÚ kart. 615, okres Žamberk. 475/ PK Zdobnice, str. 14; Franz Ruffer zemřel 13. 11. 1799. 476/ SOA Zámrsk, fond Velkostatek Rychnov nad Kněžnou, kart. 596, dopis z 23. 11. 1802. 477/ Nápis na výplni pozitivu: Georg Spanel Orgelbauer in Rokytnitz hat im Jahre 1848 an dieser Orgel eine Hauptreparatur vorgenomen 478/ SOA Zámrsk, Vs Rychnov nad Kněžnou, kart. 596, dopis z 23. 5. 1857. 479/ SOA Zámrsk, Vs Rychnov nad Kněžnou, kart. 596, složka Oprava varhan 1872 1874, rozpočet opravy z 28. 7. 1872, mimo jiné uvádí, že oprava je mimořádně nutná, nástroj popsal s 24 hlasy, 12 v manuálu, 7 v pozitivu a 5 v pedálu.; obdobně nápis na výplni pozitivu: Augustin Spanel Orgelbauer in Rokytnitz hat im Jahre 1873 an dießer Orgel eine Hauptreparatur vorgenomen und 3 neue Blasbalgen dazu gemacht ). 257

Orlické hory a Podorlicko 20: 165 261 (2013) Provedenou opravu kontroloval rychnovský varhaník Alois Langer v r. 1874, jak vyplývá z jeho zápisu o podrobné prohlídce nástroje i nových měchů. Za prohlídku varhan mu bylo vyplaceno 8 zl. 93 kr. 480/ V r. 1885 a 1899 za 482 zl. opravil varhany Franz Finger z Kunčiny Vsi. 481/ V r. 1901 byly varhany štafírovány za sumu 220 K. 482/ V r. 1904 zaplaceno Franzi Fingerovi za opravu 13 K. 483/ V r. 1907 byly opraveny píšťaly za 7 K 81 h, v r. oprava varhan za 1,60 K, v r. 1911 oprava měchů za 12 K. 484/ V r. 1918 a 1923 se píše, že varhany potřebovaly vyčistit, naladit a vylepšit. 485/ V r. 1927 varhany opravil a pozměnil dispozici Václav Poláček z Rychnova n. Kn. spolu s Jindřichem Trejtnarem. 486/ Již v r. 1968 je zaznamenáno v inventáři kostela, že nástroji chybí některé píšťaly, jiné jsou poškozené. 487/ Současný stav: Pozoruhodně velký nástroj ve třech skříních, se samostatným hracím stolem. Na evangelní straně hlavní stroj, na epištolní pedál, v zábradlí kůru pozitiv. Mechanická traktura, zásuvkové vzdušnice. Manuály mají rozsah C c3, 49, Pedál C a, 18. Téměř všechny rejstříkové štítky chybí, takže dispozice se dá vydedukovat pouze podle nápisů na táhlech, traktuře a uvnitř nástroje. Dle vzhledu skříní a dispozice jde patrně králický nástroj. Z hlediska výtvarného by snad mohlo jít i o dílo G. Spanela nejstaršího, proti tomu však svědčí netypická dispozice se samostatnými alikvoty, Bifarou a neobvyklým rejstříkem Trinuna dřevěný 8 hlas). Nástroj je dnes před zánikem, poškozený, chybí větší část píšťalového fondu obou manuálů. Zaznamenáme alespoň pořadí hlasů směrem od prospektu: Pořadí hlasů, dle nápisů na táhlech: Oktava (4 ) Trinuna (8 ) dřevo Mixtura 3x Cimbal Quinta Rauschquint (nyní zinek, úzká menzura, intonační válečky Gamba 8?) 480/ SOkA RK, fond Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou, kart. 256, 5 12/1 25. 481/ nápis na výplni pozitivu: Franz Finger Orgelbauer in Kunzendorf hat im Jahre 1885 die Blasbälge repariert und die Orgel gestimmt, 1899 derselbe die ganze Orgel reparirt ; PK Zdobnice, str. 117. 482/ PK Zdobnice, str. 120. 483/ SOkA RK, fond Archiv fary Zdobnice, kart. 629, inv. č. 2411, Zádušní účty 1820 1906. 484/ SOkA RK, AF Zdobnice, kart. 629, inv. č. 2412/63, Zádušní účty 1860 1911. 485/ SOkA RK, AF Zdobnice, kart. 626, inv. č. 2389/40, Patronátní budovy 1809 1941, obdobně SOkA ÚO, fond Okresní úřad Žamberk, kart. 163, 5 2g. 486/ Zápis uvnitř varhan; obdobně PK Zdobnice, str. 137 podle zápisu povolilo ministerstvo kultu a vyučování opravu varhan o celkové výši nákladů 11756 Kč. Opravou byla pověřena firma Poláček (nesprávně uvedeno Čapek) z Rychnova, stála 1300 Kč. Patrně došlo k výměně Rauschquinty za Gambu. Jiné změny jsme nedokázali identifikovat (chybějící píšťaly). 487/ Dep. BKH, AF Slatina nad Zdobnicí. 258

Fuks J.: Varhany Rychnovska III. Obr. 25. Zdobnice. Foto J. Fuks. Quintatön (8 ) kov (chybí) Biffara (dnes kovová 2 ) Salicional (8 ) kov, skříňový vous Fugara (4 ) kov, skříňový vous Port(unal 8 ) dřevo (zezadu nápis Flöte) Pozitiv: Pedál Principal 4 (prospekt) Oktávbas 4 (prospekt)? 3x violon 8? 2x violon 16? 2?? 1 Principal 8 Copula 4 Subbas 16 Copula 8 Varhaníci První zmínka o vyučování ve Zdobnici je z r. 1781. Tehdy vyučoval Ernst Weinmar. 488/ 13. listopadu 1826 zemřel na zápal plic učitel ve Velké Zdobnici Josef Ruffer, který zastával tento úřad k plné spokojenosti svých představených. Uprázdněné místo 488/ Pischel, Fritz, článek Auszug aus der Geschichte der Stiebnitzer Schule, in Trostbärnla, Heimatskalender Oberes Adlergebirge, Grulichen Ländchen, Friesental, Herausggeben die Mitglieder des Vereins Landschaftsrat Adlergebirge, ročník 1989, str. 56. 259