Příloha č. 2 k rozhodnutí o změně registrace sp. zn. sukls30527/2010 1. NÁZEV PŘÍPRAVKU SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU ZOLPIDEM ORION 10 mg Potahované tablety 2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ Jedna potahovaná tableta obsahuje zolpidemi tartras 10 mg Pomocné látky: 85,88 mg laktózy v 1 potahované tabletě Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 3. LÉKOVÁ FORMA Potahované tablety. Bílé, podlouhlé bikonvexní potahované tablety z obou stran s půlicí rýhou, z jedné strany vyryto ZIM a 10.. Tabletu lze dělit na dvě stejné poloviny. 4. KLINICKÉ ÚDAJE 4.1. Terapeutické indikace Krátkodobá terapie nespavosti. Benzodiazepiny nebo benzodiazepinům podobná léčiva jsou indikovány pouze tehdy, když je porucha vážná, vyřazuje pacienta z činnosti, nebo jej vystavuje extrémnímu stresu. 4.2. Dávkování a způsob podání Léčba by měla být co nejkratší. Obecně se trvání léčby pohybuje od několika dnů do 2 týdnů, maximálně, včetně doby vysazování terapie, do 4 týdnů. Vysazování terapie by mělo probíhat individuálně. V některých nutných případech může být maximální doba terapie překročena; v tomto případě je třeba znovu přehodnotit stav pacienta. Přípravek se užívá těsně před ulehnutím a zapíjí se tekutinou. Dospělí Doporučená denní dávka pro dospělé je 10 mg těsně před ulehnutím. Starší pacienti U starších nebo oslabených pacientů, kteří mohou být obzvlášť citliví k účinkům zolpidemu, je doporučovaná denní dávka 5 mg. Tato dávka může být zvýšena na 10 mg pouze pokud není dosaženo dostatečné klinické odpovědi a přípravek je dobře snášen. Pacienti s hepatální insuficiencí Pacientům s hepatální insuficiencí, kteří nevylučují léčivo tak rychle jako ostatní pacienti, se doporučuje dávka 5mg. Tato dávka může být zvýšena na 10 mg pouze pokud není dosaženo dostatečné klinické odpovědi a přípravek je dobře tolerován. Celková denní dávka zolpidemu nesmí u žádného pacienta překročit 10 mg. Děti a dospívající do 18 let Zolpidem 10 mg je kontraindikován u dětí a dospívajících do 18 let. 1
4.3. Kontraindikace Závažná hepatální insuficience. Hypersenzitivita na zolpidem nebo na kteroukoli pomocnou látku. Syndrom spánkové apnoe. Myasthenia gravis. Závažná respirační insuficience. Děti a dospívající do 18 let věku. 4.4. Zvláštní upozornění a opatření pro použití Obecné Příčina insomnie by měla být identifikována, pokud je to možné. Před předpisem hypnotika by měly být nejprve léčeny faktory, které způsobují insomnii. Pokud insomnie neustoupí po 7-14 dnech terapie, může to indikovat přítomnost primární psychiatrické nebo somatické poruchy, která by měla být vyšetřena. Při předepisování tohoto přípravku a dalších přípravků ze skupiny benzodiazepinů, a jiných hypnotik by měly být brány v potaz účinky, které se projevují po jejich podání a jsou popsané níže. Tolerance Ztráta hypnotického efektu krátkodobě působících benzodiazepinů a benzodiazepinům podobných přípravků se může vyvinout při opakovaném užívání po dobu několika týdnů. Závislost Užívání benzodiazepinů nebo benzodiazepinům podobných přípravků může vést k vývoji somatické a psychologické závislosti na tyto produkty. Riziko vzniku závislosti stoupá s dávkou a trváním léčby a je také větší u pacientů s anamnézou psychiatrických poruch a/nebo alkoholového nebo drogového abusu. Jakmile se jednou vyvine somatická závislost, náhlé ukončení terapie je doprovázeno abstinenčními příznaky. Jedná se o bolesti hlavy nebo svalů, extrémní úzkost a tenzi, neklid, zmatenost a podrážděnost V závažných případech se mohou vyvinout tyto příznaky: derealizace, depersonalizace, hyperakuze, hyposenzitivita a brnění končetin, hypersenzitivita ke světlu, hluku a fyzickému kontaktu, halucinace nebo epileptické záchvaty. Návrat nespavosti Při vysazení léčby hypnotiky se mohou znovu přechodně objevit příznaky, které k léčbě benzodiazepiny a benzodiazepinům podobnými látkami vedly, a to ve zvýšené intenzitě. Přítomny mohou být i další reakce, včetně změn nálad, úzkosti a neklidu. Je důležité, aby pacient o této možnosti věděl a neměl obavy, pokud po vysazení léčiva k těmto příznakům dojde. Jsou důkazy, že v případě benzodiazepinů a benzodiazepinům podobných přípravků s krátkodobým účinkem mohou zvláště pří vysokých dávkách vzniknout abstinenční příznaky i během intervalu mezi dávkami. Při vysazování přípravku je doporučeno postupné snižování dávky, aby se minimalizovalo riziko vzniku abstinenčních příznaků/návratu insomnie. Trvání léčby Trvání léčby by mělo být co nejkratší (viz bod 4.2) a nemělo by překročit 4 týdny včetně procesu vysazování terapie. Prodloužení této délky léčby by se nemělo dít bez přehodnocení stavu pacienta. Na začátku terapie je užitečné informovat pacienta, že terapie bude pouze dočasná. Amnézie Benzodiazepiny nebo benzodiazepinům podobné přípravky mohou indukovat vznik anterográdní amnézie. Tyto příznaky se většinou objeví několik hodin po užití přípravku. Aby byl minimalizován vznik tohoto rizika, měl by se pacient ujistit, že bude mít možnost nepřetržitého spánku 7-8 hodin (viz bod 4.8). 2
Psychiatrické a "paradoxní" reakce Při užívání benzodiazepinů nebo benzodiazepinům podobných přípravků se mohou objevit příznaky jako neklid, agitovanost, podrážděnost, agresivita, bludy, hněv, noční můry, halucinace, psychózy, somnambulismus, nevhodné chování, zhoršení insomnie a ostatní nežádoucí poruchy chování. V případě, že se objeví tyto příznaky, měla by být terapie ukončena. Tyto reakce se častěji objevují u starších pacientů. Specifické skupiny pacientů Starší nebo oslabení pacienti by měli být léčeni nižšími dávkami: viz doporučené dávkování (bod 4.2). Díky myorelaxačnímu účinku je vyšší riziko pádů a následných zlomenin krčku femuru, obzvláště u starších pacientů, když v noci vstanou. Pacienti s renální insuficiencí (viz bod 5.2.) Ačkoliv není nutná úprava dávkování, musí být těmto pacientům věnována zvýšená pozornost. Pacienti s chronickou respirační insuficiencí Těmto pacientům by měla být věnována zvýšená pozornost, protože benzodiazepiny mohou narušit respirační funkce. Je třeba vzít v úvahu, že úzkost a agitovanost byly popsány jako příznaky dekompenzace respirační insuficience. Pacienti se závažnou jaterní insuficiencí Benzodiazepiny a benzodiazepinům podobné přípravky nejsou indikovány u pacientů se závažnou hepatální insuficiencí, neboť mohou způsobit encefalopatii. Užívání u pacientů s psychotickým onemocněním Benzodiazepiny a benzodiazepinům podobné přípravky nejsou doporučovány pro primární léčbu. Užívání u pacientů s depresí Přestože dosud nebyly prokázány relevantní klinické, farmakokinetické a farmakodynamické interakce s SSRI, měl by být užíván zolpidem u pacientů s příznaky deprese s opatrností. Mohou se objevit sebevražedné tendence. Díky možnosti úmyslného předávkování by se těmto pacientům mělo předepisovat co nejmenší množství přípravku. Benzodiazepiny a benzodiazepinům podobné přípravky by se neměly užívat jako samostatná terapie při terapii deprese nebo úzkosti spojené s depresí (u těchto pacientů mohou tyto přípravky vyvolat sebevražedné tendence). Užívání u pacientů s anamnézou abusu drog nebo alkoholu Benzodiazepiny a benzodiazepinům podobné přípravky by měly být užívány s maximální ostražitostí u pacientů s anamnézou abusu drog nebo alkoholu. Tito pacienti by měli být pod pečlivým dohledem při užívání zolpidemu, neboť se u nich může snadno vyvinout návyk a psychologická závislost. Přípravek obsahuje laktózu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, Lappovým nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy nesmějí užívat tento přípravek. 4.5. Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce Současné užívání s alkoholem se nedoporučuje. Sedativní efekt může být zvýšen, pokud je přípravek užíván v kombinaci s alkoholem. V důsledku toho dochází k ovlivnění schopnosti řídit a obsluhovat stroje. Zvýšená pozornost by měla být věnována případům, kdy je zolpidem užíván v kombinaci s ostatními přípravky s tlumivým účinkem na CNS. (viz bod 4.4). Zvýšení centrálního tlumivého účinku se může objevit v případech současného podávání s antipsychotiky (neuroleptiky), hypnotiky, anxiolytiky/sedativy, myorelaxancii, antidepresivy, 3
narkotickými analgetiky, antiepileptiky, anestetiky a antihistaminiky se sedativním účinkem (víz bod 4.8 a 5.1). V případě narkotických analgetik se může objevit zvýšená euforie, která může vést ke zvýšení psychologické závislosti. Zolpidem je metabolizován enzymy ze skupiny cytochromů P450. Hlavní enzym je CYP3A4. Rifampicin indukuje metabolismus zolpidemu, a tím snižuje maximální plazmatickou koncentraci o 60 %, a může tak snížit jeho účinek. Podobné účinky mohou být očekávány také u silných induktorů cytochromu P450. Látky inhibující jaterní enzymy (obzvlášť CYP3A4) mohou zvyšovat plazmatické koncentrace a aktivitu zolpidemu. Nicméně v případě, že je zolpidem současně užíván v kombinaci s itrakonazolem (inhibitorem CYP3A4), není významně ovlivněna ani farmakokinetika ani farmakodynamika zolpidemu. Klinický význam těchto skutečností není znám. 4.6. Těhotenství a kojení Nejsou k dispozici dostatečné informace o bezpečnosti užívání zolpidemu v průběhu těhotenství a kojení. Ačkoliv studie na zvířatech neukazují teratogenní nebo embryotoxické účinky, nebyla u člověka bezpečnost užívání zolpidemu v graviditě stanovena. Proto by zolpidem neměl být užíván během těhotenství, zvláště v prvním trimestru. Pokud je přípravek předepisován ženě v produktivním věku, musí být poučena informovat svého lékaře při plánování těhotenství a při podezření na těhotenství, aby mohl lékař léčbu zolpidemem ukončit. Pokud je ze závažných zdravotních důvodů zolpidem podáván v pozdní fázi těhotenství nebo během porodu, mohou být očekávány účinky na novorozence vycházející z farmakologického účinku přípravku jako je hypotermie, hypotonie a středně závažná respirační deprese. U novorozenců narozených matkám, které užívaly dlouhodobě v pozdních fázích těhotenství benzodiazepiny nebo benzodiazepinům podobné přípravky, se mohou vyvinout v postnatálním období abstinenční příznaky jako výsledek somatické závislosti. Zolpidem přechází v minimálním množství do mateřského mléka. Neměl by být proto užíván během kojení, neboť nejsou ještě prozkoumány účinky na kojence. 4.7.Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje Schopnost řídit a obsluhovat stroje může být nepříznivě ovlivněna sedací, amnézií, poruchou koncentrace a porušenou funkcí svalů. Pokud je doba spánku nedostatečná, je pravděpodobnost zhoršení pozornosti vyšší (viz bod 4.5). 4.8. Nežádoucí účinky Nežádoucí účinky jsou seřazeny podle frekvence výskytu podle následující konvence: velmi časté ( 1/10), časté ( 1/100 až < 1/10), méně časté ( 1/1 000 až < 1/100), vzácné ( 1/10 000 až < 1/1 000), velmi vzácné (< 1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit). Tyto účinky jsou spojeny s individuální senzitivitou a objevují se častěji během jedné hodiny po užití přípravku, pokud pacient hned po užití neulehne nebo neusne (viz bod 4.2). Psychiatrické poruchy Méně časté: Paradoxní reakce: neklid, agitovanost, podrážděnost, agresivita, bludy, hněv, noční můry, halucinace, psychózy, somnambulismus, nevhodné chování a ostatní nežádoucí poruchy chování (tyto reakce jsou pravděpodobnější u starších pacientů, viz bod 4.4), anterográdní amnézie, která může být spojena s nevhodným chováním. 4
Při léčbě benzodiazepiny nebo benzodiazepinům podobnými přípravky se může manifestovat preexistující deprese (viz bod 4.4). Užívání (dokonce i v terapeutických dávkách) může vést k rozvoji somatické závislosti. Přerušení terapie může vést k rozvoji abstinenčních příznaků nebo k návratu nespavosti (viz bod 4.4). Může se vyvinout psychologická závislost. U lidí závislých na více lécích byl hlášen abusus. Pokles libida. Poruchy nervového systému Časté: Ospalost následující den, otupění emocí, snížená pozornost, zmatenost, vyčerpanost, bolesti hlavy, závratě. Poruchy oka Časté: Dvojité vidění. Poruchy ucha a labyrintu Časté: Vertigo, ataxie. Gastrointestinální poruchy Méně časté: Gastrointestinální poruchy (průjem, nauzea, zvracení). Poruchy jater a žlučových cest Není známo: Zvýšená hladina jaterních enzymů. Poruchy kůže a podkožní tkáně Méně časté: Kožní reakce Není známo: Hyperhydróza, angioneurotický edém. Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně Časté: Svalová slabost Celkové poruchy a reakce v místě aplikace Není známo: Porucha chůze, léková tolerance. Poranění, otravy a procedurální komplikace Není známo: Pády (převážně u starších pacientů a při nesprávném užívání přípravku při nedodržování preskribčních doporučení). 4.9. Předávkování Při předávkování samotným zolpidemem nebo v kombinaci s dalšími látkami tlumícími CNS (včetně alkoholu) bylo hlášeno poškození vědomí zahrnující stavy od ospalosti až ke kómatu, včetně fatálních následků. Pacienti se plně uzdravili z předávkování více než 400 mg zolpidemu, což je 40násobek doporučené dávky. Jako pomoc je třeba všeobecná symptomatická a podpůrná léčba. Pokud je to vhodné, měla by být okamžitě provedena gastrická laváž, v případě potřeby intravenózní suplementace tekutin. Pokud již gastrická laváž není přínosem, je vhodné podat aktivní uhlí k redukci absorpce. Mělo by se zvážit monitorování respiračních a kardiovaskulárních funkcí. Sedativa by měla být z léčby vyřazena, a to i v případě excitace. V případě, že se objeví závažné příznaky, by se mělo zvážit podání flumazenilu. V léčbě předávkování kterýmkoli lékem je třeba vzít v úvahu, že otrava mohla být způsobena více přípravky. Díky velkému distribučnímu objemu a vazbě zolpidemu na proteiny není hemodialýza a forsírovaná diuréza efektivní metodou terapie předávkování. Hemodialyzační studie u pacientů s renálním selháním užívajících terapeutické dávky ukázaly, že zolpidem nelze dialyzovat. 5
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 5.1. Farmakodynamické vlastnosti Farmakoterapeutická skupina: Hypnotika a sedativa, léčiva podobná benzodiazepinům ATC kód: N05CF02 Zolpidem, imidazopyridin, je benzodiazepinu podobné hypnotikum. V experimentálních studiích bylo prokázáno, že má sedativní účinky v nižších dávkách, než je třeba pro dosažení antikonvulsivního, myorelaxačního nebo anxiolytického efektu. Tyto účinky souvisejí se specifickým agonistickým působením na centrální receptory náležící ke komplexu makromolekulárních receptorů GABA-omega (BZ1 & BZ2), které regulují otvírání chloridových iontových kanálů. Zolpidem účinkuje primárně na omega (BZ1) subtyp receptorů. Klinická relevance těchto mechanismů není známa. 5.2. Farmakokinetické vlastnosti Absorpce Zolpidem je rychle absorbován a má rychlý nástup hypnotického efektu. Biologická dostupnost je 70% po perorálním podání. V rozmezí terapeutických dávek vykazuje lineární kinetiku. Terapeutická plazmatická hladina je mezi 80 a 200 ng/ml. Maximální plazmatická koncentrace je dosažena během 0,5 až 3 hodin po podání. Distribuce Distribuční objem u dospělých je 0,54 l/kg a klesá na 0,34 l/kg u starších pacientů. Vazba na plazmatické proteiny je 92%. First pass efekt metabolismu je přibližně 35%. Opakované podání nemodifikuje vazbu na plazmatické proteiny, a to znamená, že nedochází ke kompetici mezi zolpidemem a jeho metabolity o vazebná místa. Eliminace Poločas eliminace je krátký - v průměru 2,4 hodiny a účinek trvá až 6 hodin. Všechny metabolity jsou farmakologicky neúčinné a jsou eliminovány močí (56%) a stolicí (37%). Zolpidem není podle studií dialyzovatelný. Zvláštní skupiny pacientů U pacientů s renální insuficiencí je pozorováno mírné snížení clearance (nezávisle na možné dialýze). Ostatní farmakokinetické vlastnosti zůstávají nezměněny. U starších pacientů a u pacientů s jaterní insuficiencí je zvýšená biologická dostupnost zolpidemu. Clearance je snížena a poločas eliminace je prodloužen (přibližně 10 hodin). U pacientů s jaterní cirhózou byl pozorován 5násobné zvětšení AUC a 3násobné prodloužení biologického poločasu. 5.3. Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti Preklinické účinky byly pozorovány pouze po dávkách značně převyšujících maximální expozici u člověka, jsou proto málo signifikantní pro klinické použití. 6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 6.1. Seznam pomocných látek Jádro tablety: Monohydrát laktózy Mikrokrystalická celulóza Sodná sůl karboxymetylškrobu (typ A) Magnesium-stearát Hypromelóza Potahová vrstva tablety: 6
Hypromelosa (E 464) Oxid titaničitý (E 171) Makrogol 400. 6.2. Inkompatibility Neuplatňuje se. 6.3. Doba použitelnosti 3 roky 6.4. Zvláštní opatření pro uchovávání Uchovávat v původním obalu. 6.5. Druh obalu a velikost balení Potahované tablety jsou baleny v: PVC/PE/PVDC/Al blistrech v papírových krabičkách. HDPE kontejnerech s PP dětským bezpečnostním uzávěrem V jednodávkových blistrech (PVC/PE/PVDC/Al). Velikost balení: - krabičky obsahující 10, 14, 15, 20, 28, 30, 50, 100 a 500 tablet balených v blistrech. - krabičky obsahující 50 tablet v nemocničním balení. - kontejnery s dětským bezpečnostním uzávěrem obsahující 30, 100, nebo 500 tablet. Na trhu nemusí být všechny velikosti balení. 6.6. Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním Žádné zvláštní požadavky. 7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI Orion Corporation P.O. Box 65 FI-02101 Espoo Finsko 8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO 57/690/08-C 9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE 10. 12. 2008 10.DATUM REVIZE TEXTU 21.4.2010 7