Ze života farnosti Pozlovice Rok 2014 Rok 2014 byl výborem Valného shromáždění OSN vyhlášen se zaměřením na rodiny. Tato skutečnost nabídla příležitost změnit úhel pohledu na roli rodiny, zhodnotit současné trendy, sdílet osvědčené postupy v oblasti rodinné politiky, přezkoumat problémy, kterým čelí rodiny po celém světě, a doporučit řešení.. Rok 2014 tak ukázal, jak je pro náš život rodina důležitá. Na důležitostt rodin ve svých pastýřských listech poukazoval i arcibiskup olomoucký Mons. Jan Graubner. Tyto listy byly čteny při bohoslužbách ve všech kostelích olomoucké arcidiecéze. Také naše farnost se do této aktivity zapojila různými akcemi, které se během roku 2014 uskutečnily (pouť rodin, společné setkání rodin z valašsko- klobouckého děkanátu v naší farnosti, aktivity pro děti na farní zahradě apod). Částt Filipín zasáhl začátkem roku tajfun Haiyan a zanechal za sebou ničivou zkázu. Charitaa ČR spolu s ostatními národními Charitami se zapojila do pomoci. Farníci z Pozlovic a Ludkovic přispěli na pomoc částkou 15.990 Kč přes Charitu Luhačovice. Tradiční Tříkrálová sbírka konaná ve farnosti Pozlovice vynesla 92.757 Kč, z toho: Pozlovice - 46.356 Kč, Podhradí - 13.634 Kč, Řetechov - 9.310 Kč, Ludkovice - 23.457 Kč. Děkujeme všem dobrovolní íkům, kteří se zapojili.
Koledníci: Anna Mališková, Radim a Vít Pinďákovi a Jiří Mališka V únoru, na svátek Panny Marie Lurdské byla v kostele udílena svátost nemocných pomazáním starým a nemocným lidem. Po skončení mše svaté bylo na faře připraveno krátké posezení těch, co přijali tuto svátost. Svátost nemocných přijalo z Pozlovic a Podhradí 45, v Ludkovicích 17 a na Řetechově 19 farníků. Na Zelený čtvrtek 17. 4. 2014 po skončení mše svaté byla před kostelem podávána jako v loňském roce Sederová večeře. Bylo pěkné počasí, a tak se večeře podává venku. Ženy ze společenství Modlitby matek upekly nekvašené chleby a připravily přílohu podle židovských zvyků. V hostinci u Krajčů upekl Roman Krajča jehněčí maso, které poskytl pan farář. Večeře se zúčastnili téměř všichni účastníci církevních obřadů Zeleného čtvrtku. Zato adorace, která následovala po večeři, se účastnilo asi 20 farníků.
Kaplan P. Mgr. Jacek Broncik a jáhen Karel Adámek při mši svaté Michal Štěpáník a Anna Gajdůšková při vydávání pečeného beránka
SVATÝ TÝDEN 2014 POZLOVICE Květná neděle 13. dubna 2014 Uvedení do Svatého týdne 8.00 a 10.00 hodin Nedělní pořad bohoslužeb 14.30 hodin Křížová cesta Zelený čtvrtek 17. dubna 2014 Den ustanovení Eucharistie a svátosti kněžství 18.00 hodin Mše svatá s umýváním nohou na památku Poslední večeře Páně Po mši svaté přenesení Nejsvětější svátosti do Getsemanské zahrady a bdění s Ježíšem Kostel bude otevřený do 22.00 hodin k adoraci a četbě písma svatého Po mši svaté se venku budou podávat pokrmy připomínající Poslední večeři Páně pečený beránek, nekvašené chleby, hořké byliny, vařená vejce a víno Velký pátek 18. dubna 2014 Den utrpení a umučení Páně Den přísného půstu a újmy v jídle 15.00 hodin Pobožnost křížové cesty 18.00 hodin Velkopáteční obřady Bílá sobota 19. dubna 2014 Církev bdí u Božího hrobu 9.00 hodin Zahájení adorace u Božího hrobu 9.30 hodin Adorace pro děti 18.00 hodin Ukončení adorace 20.00 hodin Vigilie Zmrtvýchvstání Páně vezměte si s sebou svíce Prosíme farníky, aby se zapisovali na adoraci, aby byla v kostele zajištěna neustálá přítomnost u Božího hrobu Slavnost Zmrtvýchvstání Páně neděle 20. dubna 2014 8.00 a 10.00 hodin Nedělní pořad bohoslužeb Na závěr každé mše svaté bude žehnání pokrmů Velikonoční pondělí pondělí 21. dubna 2014 8.00 a 10.00 hodin Nedělní pořad bohoslužeb
27. 4. 2014 statisíce poutníkůů zaplnily Svatopetrské náměstí a jeho okolí ve Vatikánu, kde papež František prohlásil za svaté dva své předchůdce v čelee katolické církve, a to Jana Pavla II. a Jana XXIII. Jednu z nejvýznamnějších katolických událostí za poslední léta si vedle poutníků nenechaly ujít desítky předních světových politiků. Vzhledem k tomu, že probíhal přímý přenos této slavnosti v televizi, byla tuto neděli slavena v Pozlovicích jenom jedna mše svatá, aby farníci mohli tuto slavnost doma sledovat na svých obrazovkách. Jelikož se letos neuskutečnila zvlášť pouť mužů a žen na poutní místo Provodov, jak tomu bylo v předchozích dvou letech, ve spolupráci s Charitou svaté Rodiny se konala pouť rodin. Dohodli se na tom zástupci farní rady i s ohledem na to, že
rok 2014 je rokem rodin. Všichni zahájili pouť na hřišti na Řetechově. Po cestě se hrály různé hry podle rodin. Na Provodově v kostele byla odsloužena mše svatá a poté bylo posezení u ohně na zahradě hostince, vyhodnocení soutěží. Celou akci koordinoval jáhen Karel Adámek se svými spolupracovníky. Pouť byla společná pro obě farnosti Pozlovice a Luhačovice. Akce se velmi vydařila i k pěknému počasí, které účastníkům přálo. Účastníci pěší pouti na hřišti na Řetechově Od začátku května do konce září byl pozlovický kostel zapojen do projektu Otevřené brány, který je spolufinancován Zlínským krajem a Městysem Pozlovice. Kostel byl otevřen vždy v sobotu a neděli odpoledne od 14 18 h, a to s průvodcem, který na požádání provedl komentovanou prohlídku. Kostel v r. 2014 v rámci tohoto projektu navštívilo 892 hostů, z toho 27 bylo ze zahraničí. Průvodce dělali naši studenti, a to Anna Mališková, Marek Coufalík, Jan Šůstek a Vít Miškařík.
V neděli odpoledne 11. května 2014 se konala na Podhradí u sochy sv. Floriana tradiční májová pobožnost. Jinak se májové pobožnosti konávaly ve všední dny po mši svaté v kostele sv. Martina nebo v Augustiniánské kapli. 18. května 2014 uspořádalo Valašsko-kloboucké centrum pro rodinu u příležitosti Roku rodin v Pozlovicích děkanátní den rodin. Program byl zahájen mší svatou v kostele. Po mši následovalo na návsi divadelní představení Vojty
Vrtka z Doudleb. Dále byl připraven program pro děti ve farní budově, na zahradě fary a v jejím okolí. Počasí bylo velmi proměnlivé. Chvíli pršelo, pak zase svítilo sluníčko a zase pršelo. Avšak nikomu to na náladě neubralo. Program byl připraven tak, aby se realizoval jak za sucha, tak i za mokra. Na návsi hasiči z Podhradí postavili stany, byly připraveny i stánky s občerstvením. Během programu hrála mládežnická hudební skupina jak v altánku na návsi, tak i v budově fary. Zadarmo byl účastníkům vydáván teplý čaj ochucený sirupy z Podravky a všichni si rádi pochutnali na buchtách, které přivezly rodiny z celého děkanátu. Děkanátní den rodin v Pozlovicích
23. května 2015 se farnost podruhé zapojila do projektu Noc kostelů. V 17 hodin byla slavena mše svatá. Po ní se v 18.00 hod rozezněly všechny zvony na věži kostela, které oznámily zahájení noci kostelů a uskutečnil se koncert klarinetového kvarteta Habanera a Žesťového souboru ZUŠ Luhačovice. Poté byla možno si prohlídnout interiér kostela (průvodce Anna Mališková), varhany (Vít Miškařík), hrobku Sereniyů (Ing. Jiří Šůstek) a věž se zvony (Marek Coufalík). V předsíni byla připravena nástěnka o historii kostela a farnosti. Návštěvníci si mohli prohlédnout farní kroniky a odnést si krátké poselství z Písma svatého. Akce trvala do 23.00 hodin.
Prohlídka hrobky Serenyiů při noci kostelů Pouť farnosti na Svatý Hostýn v roce 2014 byla naplánovány tak, že jsme se připojili k větší pouti, které zde bývají pořádány. V r. 2014 jsme se zúčastnili pouti včelařů, která se konala 25. května 2014. Autobus farníků byl spokojený. 10. června 2014 bylo z kostela sv. Martina odvezeno na restaurování 6 okenních vitráží 2 z kaple sv. Anny a čtyři z presbytáře. Jedná se o poslední vitráže, které zatím nebyly zrestaurovány. Restaurování provádí p. Jiří Černohorský z Prahy. Boží tělo se letos uskutečnilo dne 19. 6. 2014. Jednotlivé oltáře připravily skupiny, tak jak v předcházejících letech u kostela sv. Martina Podhradí, u vchodu do fary Řetechov, u vchodu do základní školy rodina Bednaříkova a Bětíkova a u sochy sv. Jana Nepomuckého ženy z Pozlovic. Letos nám počasí přálo, a tak průvod prošel obcí bez obav z deště, jak tomu bylo v předchozím roce.
Průvod vychází z kostela Průvod před hotelem Ogar
1. oltář u boční kaple u kostela 2. oltář ve vchodu fary
3. oltář ve vchodu do základní školy 4. oltář u sochy sv. Jana Nepomuckého u hasičské zbrojnice
29. června 2014 putovali farníci na tradiční pěší pouť na Provodov. Po cestě bylo několik zastávek. První byla u kříže nad Pozlovicemi. U tohoto kříže se modlíme za obec Pozlovice. Druhá zastávka je na křižovatce na Řetechově. Zde se připojí poutníci z Luhačovic a Řetechova. Za obcí Řetechov u kříže je další zastávka s modlitbou, písní Svatý kříži tebe ctíme a malým občerstvením, které tradičně připravili Řetechovjané (voda a štamprle slivovice). Po cestě při východu z kostela se zpívají mariánské písně, za Řetechovem se modlí růženec. V lese nad Provodovem se k 120 poutníkům jdoucím od Pozlovic a Řetechova připojí 32 poutníků z obce Podhradí. Společně se ještě pomodlíme u 5. Zastavení křížové cesty za zemřelé poutníky. Při příchodu na poutní místo jdeme průvodem do kostela pozdravit společnou modlitbou Pannu Marii. Následuje mše svatá na venkovním prostranství. Počasí bylo velmi pěkné. Po skončení mše svaté se poutníci farníci z Luhačovic a Pozlovic loučí s panem kaplanem P. Jackem Broňczykem, který je přeřazen do farnosti Holešov. Na závěr je ještě svátostné požehnání. Bohoslužbu doprovázela zpěvy společná schola z Luhačovic a Pozlovic a dechovka z Provodova. Ozvučení zajistil Vít Miškařík. 20. července 2014 jsme v kostele při mši svaté přivítali nového kaplana P. Mgr. Stanislava Trčku. Pochází z nedalekých Drnovic u Val. Klobouk. Předtím bylo jeho působiště v Hranicích na Moravě.
Pozlovické pouti ke sv. Anně předchází 24. hodinové čtení bible v kostele. Letos jsme četli texty z knih: Žalmy, Kazatel a Leviticus. Začalo se číst v pátek večer a ukončení v sobotu večer před mší svatou. Četli dobrovolníci, kteří se přihlásili.
Kladení věnce u kříže na hřbitově k uctění obětem 1. světové války Na místním hřbitově je přemístěn a připraven k opravě starý kříž, který roky stál vzadu u hřbitovní zdi. Okolí toto kříže bylo zarosteno křovím. 26. 8. 2014 se na konala za účasti zástupce Zlínského kraje, farnosti a městyse Pozlovice konala prohlídka tohoto kříže a stanoven postup pro jeho restaurování. V občasníku č. 4/2014 vyšel k historii kříže následující článek, jehož autorem je p. Pavel Máčala z Podhradí: Za mramorovými náhrobky vzadu u hřbitovní zdi pozlovického hřbitova se krčí nahnutý, větrem a deštěm ošlehaný starý kamenný pomník. Neudržovaný, zapomenutý a krušpánkem zakrývající se sotva znatelným nápisem. Kdo si ho povšimne? Má nám po letech ještě co říct? A hle! O několik dní později ten samý kříž stojí na novém frekventovaném místě u vchodu hřbitova vznešeně se tyčí nad vší tou krásou. Proč ta náhlá proměna? V roce 1874 rodičům Františkovi a Anně Máčalíkovým z Řetechova umírá poslední ze čtyř jejich dětí, 19-tiletý Josef, jemuž tento náhrobní kříž zhotovil významný regionální kamenický mistr Štěpán Minařík. Narodil se v Čechách na Kladensku a přiženil se do Sehradic. Později se se svou ženou Veronikou rozenou Pastorkovou usadil v podnájmu u vdovce Benedikta Miškaříka v Podhradí čp. 26. Důvodem byl pravděpodobně zdejší zdroj pískovcového kamene z lomu pod Větrníkem a Korytech. I kameník Alois Matulík často uváděl, že zdejší kámen je velmi vhodný k sochařským účelům. Mistr Štěpán Minařík zemřel mladý v roce 1877 ve věku 40-ti let. Ovdovělá jeho žena se znovu provdala za vdovce Benedikta Miškaříka a dál zůstala i se svým synem Štěpánem v Podhradí.
Za svůj krátký život Štěpán Minařík stačil vytvořit řadu pozoruhodných děl v oblasti drobné sakrální architektury na Zlínsku. Jeho kříže a sochy lze spatřit např. v Sehradicích, Bylnici, Šumicích, Štítné, Vizovicích, Petrůvce, Biskupicích, Slavičíně, Klečůvce, Vlachovicích a Rokytnici. Kříž na hrbitově je jediným jeho zachovalým dílem na Pozlovicku a díky identifikaci PhDr. Aleše Nanáka, iniciativě P. Huberta Wojcika a vedení městyse zaujal důstojné místo, které si po právu toto dílo i jeho tvůrce zaslouží. Původní místo náhrobního kříže Nové umístění kříže 12. září 2014 byl na Řetechově znovu posvěcen opravený kříž rodinou Tvarůžkových. Při tomto znovuposvěcení byl přečten panem Tvarůžkem tento text: Milá rodino, občané, přátelé, pane faráři, Dovolte mi, abych vás všechny jménem rodiny Tvarůžkovy přivítal dnes na znovuposvěcení po opravě tohoto kříže, jež dali postavit v r. 1918 manželé Josef a Františka k uctění památky svého syna Aloise Tvarůžka, jenž padl v 1. světové válce za Bučovem v Rusku, ale také poděkování Bohu za šťastný návrat jejich druhého syna Františka, mého otce, který byl povolán na vojnu do Itálie a v r. 1918 se vrátil živ a zdráv ke svým rodičům na Řetechov.
Letošního roku si připomínáme 100. výročí začátku nesmyslné a hrůzné 1. světové války, při níž zahynuly milióny lidí, jak v Rusku, Itálii, Francii a jinde ve světě. Dovolte mi krátce o historii. Pan Alois pocházel ze zemědělské rodiny jako jeden ze čtyř dětí. Narukoval jako jiní občané Řetechova a Pradliska do války v Rusku, k jedné setnině spolu s panem Janem Coufalíkem z Řetechova. Spolu pak bok po boku prožívali útrapy války. Bohužel taky spolu v zákopu při nepřátelském útoku byli raněni tříštivým granátem. Jan Coufalík do nohou a Alois těžce do břicha. Byli převezeni do nemocnice v Marmarozciget v Uhrách. Jan dle jeho vyprávění navštěvoval kamaráda, který mu říkával, Janku, Janku, ty se uzdravíš, vrátíš se domů, ale já se už nevrátím. Pozdravuj moje rodiče, sourozence a všechny občany. Tak se bohužel stalo. Alois zemřel dne 1. 11. 1915 a byl pochován někde v Uhrách, tak jako tisíce jiných vojínů. Jan Coufalík se uzdravil a vrátil se do rodné obce, oženil se, založil si rodinu a žil zde až do své smrti. Kolikrát jsem s ním hovořil o 1. světové válce a když měl hodně přes 80 let, chodil na procházku s hůlčičkou směrem k tomuto kříži, ptal jsem se ho vždy: Dědečku, kam jdete na procházku? Ano Franto, jdu ke kříži za Lojzkem, popovídat si s ním, jak jsme prožívali válku a pomodlit se za něho a ostatní padlé z Řetechova a Pradliska během 1. světové války. Myslím, že je nutné při této příležitosti vzpomenout na ně a nezapomínat, aby další generace nezažily hrůzy válek a 2 milióny obětí. Byli to: Kuchař František zemřel 3. 5. 1915 42 roků Divoký Tomáš 30. 11. 1915 42 roků Zábojník Alois 5. 5. 1915 29 roků Slabý Ludvík 22. 7. 1915 25 roků Martinec Josef 16. 9. 1915 20 roků Tvarůžek Alois 1. 11. 1915 19 roků Stolařík Josef 11. 11. 1915 20 roků Máčalík František 26. 6. 1916 51 roků ČEST JEJICH PAMÁTCE. Vážení občané, přátelé, Děkuji i celé rodině, řemeslníkům, restaurátoru a všem, kteří se jakýmkoliv způsobem podíleli na opravě tohoto kříže. Též děkujeme Vám všem, kteří jste se ve velkém počtu dnešního znovuposvěcení zúčastnili.
Kříž nechali postavit na konci Řetechova směrem na Luhačovice v r. 1918 manželé Josef a Františka Tvarůžkovi k uctění památky svého syna Aloise, který padl v 1. světové válce, a na poděkování Bohu za šťastný návrat jejich druhého syna Františka. Opravu kříže zajistila rodina Tvarůžkova. Kříž před opravou Kříž po opravě
19. září 2014 se uskutečnila u budovy základní školy slavnost s odhalením pamětní desky manželům Věře a JUDr. Janovi Haluzovým. Tito významní farníci by se v letošním roce dožili 90 (mezi lidmi jmenovaná Věruška ) a 100 let (mezi lidmi jmenovaný Janíček ). Slavnosti se zúčastnila řada významných hostů ze Zlínského kraje, senátu ČR a organizace Orel. Slavnostně tak byl zahájen Mezinárodní dětský folklorní festival Písní a tancem, jehož spoluzakladatelkou byla p. Věra Haluzová.
1. října 2014 jela farní rada do Zlína na setkání s Arcibiskupem Janem. Při tomto setkání farních rad arcibiskup představil hospodaření biskupství a farností v nově se rodícím systému financování církve. Dalším novým křížem je kříž postavený v Ludkovicích na pasekách, na zahradě pana Kunorzy 10. října 2014, který nechal vyrobit a postavit Alois Kunorza, Ludkovice čp. 172 na poděkování při příležitosti přijetí svátosti biřmování. Kříž je postaven na krásném místě pod lesem. Pod tímto křížem jsou následující zápisy: Říká se, že Duch vane, kam chce. Jsem rád, že dnes zavanul sem mezi nás. A je to určitě proto, že chtěl On sám a taky proto, že jsme to chtěli i my sami. Není to ovšem samozřejmost. Často totiž, když máme trápení a je nám zle, Boha spíše obviňujeme a zatracujeme, když se nám daří, máme zase tendence na něho zapomínat. Ale i v těchto chvílích Duch vytrvale vane kolem nás a trpělivě čeká na chvíli, kdy se v nás ozve touha či potřeba procitnout a zaposlouchat se do jeho hlasu. To neustálé soupeření víry a pochyb je lidské. Máme totiž dvojí přirozenost - tělesnou a duchovní. A náš život je neustálé úsilí o jednotu mezi těmito dvěma světy. Ten kříž, jak tu stojí, je drobným výsledkem tohoto věčného úsilí. Je viditelným důkazem pozoruhodného vanutí Ducha. Je projevem vděčnosti za uslyšený hlas Boží. Jeho cesta započala už před dlouhou dobou, v roce 1998, kdy jsem já sám zaslechl hlas Boží a nechal se v dospělém věku pokřtít. Od té doby neustále žasnu, jak obdivuhodně Duch působí. Když jsem se v roce 2010 přestěhoval do Zlína a začal spolupracovat s firmou Roberta Kunorzy, syna Aloise, vanutí Ducha nabralo na obrátkách. Nejdříve jsem Roberta požádal, aby dělal kmotra mému nejmladšímu synovi Gabrielovi. Zjistili jsme ovšem, že Robert není biřmovaný. Ale jak je v rodině Kunorzových zvykem, vše se musí dělat důkladně, správně a pořádně. Robert neváhal a nastoupil přípravu na biřmování. Tím uvnitř rodiny rozproudil debatu o Bohu a jeho hlasu mezi námi. Dalším pokračováním bylo, když se Robertovi narodil syn Patrik. O kmotrovství byl požádán bratr Richard. Ale taky nebyl biřmovaný. Jenže ani on neváhal a po přípravě se nechal biřmovat. A dokonce i otec Roberta a Richarda, Alois, ucítil touhu a potřebu nějak vyjádřit svůj vztah k Bohu a přijal svátost biřmování též. A to už jsem si řekl, to nemůže být přeci jen tak. Nechat se v dospělosti biřmovat, to je přece jasný důkaz duchovního prozření a otevření se hlasu Božímu. To si zaslouží vyjádřit něčím neobyčejným. A napadlo mě vyjádřit to něčím hmotným.
Takže tento kříž je dárkem Aloisovi. Ať je mu drobnou odměnou za jeho píli, vnitřní energii a moudrost, kterou sdílí se svým okolím. Ať je mu odměnou za jeho odvahu, trpělivost a lásku, kterou věnoval své rodině, své práci a hlavně Bohu. A tím, že je vystavěn v krajině, se tento kříž stává také společným vyjádřením vděčnosti nás všech, kteří žijeme v tomto vrtkavém světě. Stává se naším poděkováním za neustálé vanutí Ducha a nedokončené požehnání, kterým Bůh provází naše životy. Bohu díky. Kříž tento ustanoven a vysvěcen Otcem Hubertem, farářem Luhačovickým, ku cti a slávě Boží na památku přijetí svátosti biřmování Aloisem Kunorzou z Ludkovic. Krista Pána v tiché radosti malířka Jana Jurášková z Mysločovic malovala, její manžel tesař Petr za pomoci tovaryše Rudolfa Dittricha z Tečovic kříž nahrubo opracovali, sám Alois Kunorza z Ludkovic pak vlastní rukou celé dílo zdárně dokonal. Kristu Pánu buď věčná chvála. Nový kříž na zahradě pana Kunorzy
Stavění kříže Společné foto při svěcení kříže
V neděli 12. října 2014 proběhlo v kostele sčítání účastníků bohoslužeb. Obou mší se zúčastnilo celkem 410 osob. Pro srovnání uvádíme údaje z předchozích sčítání: Rok 2004-407 lidí a rok 2009 397 lidí. Při misijní neděli 19. 10. 2014 se vybralo na misie při sbírce 15.000 Kč a v misijním koláči taky 15.000Kč. Ženy z farnosti napekly dobroty a těmi byly obdarováni všichni návštěvníci bohoslužeb. 26. října 2014 jsme v kostele při mši svaté gratulovali a poděkovali za její práci, kterou vykonává pro farnost, naší kostelnici paní Emilii Šnajdarové k jejímu životnímu jubileu 80. narozeninám. Koncem října přijeli pracovníci firmy Atelier Vitraj z Prahy namontovat zpět opravené okenní vitráže. Následně po této montáži byla vymalována kaple a presbytář. Vymalovaly se pouze stěny, stropy nikoli. Tuto malbu provedli malíři firmy MNO pana Poláška z Prštného. Restaurování těchto šesti vitráží stála 318.700 Kč. Dotací se vrátilo 140.000 Kč z Ministerstva kultury a 82.600 Kč z fondu kultury Zlínského kraje. 96.100 Kč byl vlastní vklad farnosti. Malba kaple a presbytáře stála 30.000 Kč.
Restaurované vitraje
Restaurované vitraje
V sobotu 8. 11. 2014 jsme měli adorační den ve farnosti. Během dne se před Nejsvětější svátostí vystřídali farníci, kteří se předem zapsali do rozpisu adorací. Na zahájení i ukončení se konala mše svatá. V neděli 9. 11. 2014 jsme oslavili svatomartinské hody v naší farnosti. Při této příležitosti zavítal do našeho kostela P. Ponížil, novokněz a kaplan z Val. Klobouk. Udílel novokněžské požehnání. Po mši svaté o ¾ na 12 hod. byla pod kostelem na ulici K Přehradě sehrána scénka ze života sv. Martina. Tuto scénku tradičně zajišťovali členové místního jezdeckého klubu a ministranti společně se scholou, která představení doprovázela svým zpěvem.
P. Ponížil uděluje novokněžské požehnání Scénka ze života sv. Martina, žebrák Martina Tomášková
16. listopadu 2014 o pouti k sv. Anežce České, kdy si připomínáme 20. výročí posvěcení kaple na Řetechově, byl posvěcen nově zhotovený dřevěný kříž. Tento kříž byl následující den na státní svátek 17. listopadu odvezen a usazen na vrcholu kopce Komonec. Kříž je z dubového dřeva o rozměrech 2 x 3 m. Iniciátorem vzniku tohoto kříže pro Komonec je pan František Divoký z Řetechova. Při stavění tohoto kříže se sešlo více než 50 lidí. Původní obrázek Nově postavený kříž Svěcení nového kříže před kaplí na Řetechově
Společné foto při stavění kříže V neděli 23. listopadu 2014 v 15:00 hodin byl znovu posvěcen kříž rodiny Martincovy ze mlýna. Svěcení kříže provedl P. otec Hubert Wojcik za účasti příbuzných, přátel, farníků a ostatních účastníků. Památeční kříž se nachází na křižovatce u Pozlovské přehrady nedaleko kostela sv. Martina v Pozlovicích. Toto místo je symbolem díku za mír, který zavládl po šesti nepokojných letech druhé světové války. Anna Martincová, Za Potokem 307 o tom napsala: Historii kříže popisuje Josef Martinec takto: Tento kříž dal postavit můj dědeček Karel a babička Anna Martincovi za zdárné ukončení druhé světové války. Navrhl jej a postavil známý sochař pan František Prachař ze sítenských pasek v roce 1945. Na kříži se nachází tento nápis: Já jsem cesta, pravda a život. Kdo ve mne věří, neumírá na věky. Tento kříž nás provází na naší životní pouti v dobách zlých a dobrých až do dnešních dnů. Současné restaurátorské práce na této připomínce míru provedl Jiří Rejda z Brumova-Bylnice. Chtěl bych poděkovat otci Hubertovi, hlavní iniciátorce za obnovu paní Marii Lukešové a celé Martincově rodině za finanční podporu a obnovu kříže. Vždy v úctě, lásce kříž svůj měj a na pozemské pouti se k němu rád obracej. Ať další pokolení kříž v lásce mají a dalším generacím tu lásku předávají. To Vám ve stručnosti napsal Jožka ze mlýna a celá Martincova rodina.
Kříž před opravou Kříž po opravě Znovuposvěcení kříže
Účastníci svěcení Martincova kříže Koncem listopadu 2014 přijeli varhanáři z Polska a naladili v kostele varhany. 29. listopadu 2014 posvětil P. Hubert Wojcik na Řetechově nově postavenou hasičskou zbrojnici za účasti mnoha obyvatel této vesnice. V sobotu 6. prosince 2014 přišel do kostela svatý Mikuláš navštívil naši farnost. Letos ho představoval stejně jako v loňském roce Luděk Vavrys z Podhradí. Spolu s andílky nadělil dětem malé dárečky adventní kalendáře. Předtím se podíval na scénku, kterou si připravila mládež z farnosti o svatém Mikuláši nazvanou Mikuláš a kouzelný koberec. Všem se příběh moc líbil. Scénku připravila Pavla Stolaříková.
Příjezd svatého Mikuláše ke kostelu Děti při nadílce (Adam Zapletal říká básničku)
Štěpán Vráblík říká básničku Maruška Coufalíková, Verunka Šůstková a Eliška Sedlářová (herci scénky o svatém Mikuláši)
Od května 2014 máme pro kostelnickou službu nového kostelníka Antonína Mazla, který se přistěhoval do Pozlovic z Velešovic u Slavkova u Brna. V rámci předvánočního koncertu vystoupila v neděli 21. 12. 2014 v kostele svatého Martina dechová hudba Nivničanka. Záštitu nad tímto koncertem převzal městys Pozlovice. Plný kostel se tak slavnostně naladil posluchače na nadcházející vánoční svátky. Koncert byl nahráván a při vstupu byly nabízeny k prodeji svíčky pro Betlémské světlo, které bylo od neděle k dispozici v kostele.
Na Boží narození 25. 12. 2014 sehrály děti Živý betlém na návsi ve spolupráci s Pavlou Stolaříkovou z Luhačovic a Klárou Bětíkovou z Pozlovic. Mládež připravila scénku velmi profesionálně. Při Živém betlému jsme si také zazpívali koledy, které promítal na zeď altánu Vít Miškařík a schola pod vedením Jirky Mikulce předzpívávala. Zapojili jsme se tak do celorepublikové akce Česko zpívá koledy a připravili jsme si Pozlovice zpívají koledy. 28. prosince 2014 při obou mších svatých mohli manželé obnovit své manželské sliby. Ve farnosti nadále funguje společenství Modliteb matek a Modliteb otců. Společenství Modliteb matek se schází každý čtvrtek na faře a sejde se jich tak kolem 10. Společenství Modliteb mužů se schází taky na faře ale jen jednou za měsíc a bývá jich tak kolem čtyř. Jednou za čtvrt roku pořádají Modlitby matek tzv. Modlitební triduum (pátek neděle).
V rámci církevních restitucí byl vrácen farnosti les parcela číslo 1269 o výměře 28.212 m 2. Pozemek leží v katastrálním území Ludkovice (za křižovatkou na Hlinném). Kromě již zmíněné Tříkrálové sbírky uvádíme několik údajů ze statistiky farnosti: Provozní dotací 12.000 Kč z Městyse Pozlovice jsme spolufinancovali akce v průběhu církevního roku. Platba za spotřebu elektřiny, plynu a vody byla 72 tis. Kč. Tato částka reprezentuje poplatky za energie do konce listopadu 2014. Další výdajovou položkou v celkové částce cca 25 tis. Kč jsou bohoslužebné a další režijní výdaje. Odeslali jsme na potřeby diecéze 31.300 Kč a příspěvek na havarijní fond 3.000 Kč. V rámci vyhlašovaných sbírek jsme odeslali na seminář 13.412 Kč, misie 30.000 Kč, charitu 11.879 Kč, haléř sv. Petra 13.313 Kč, církevní školy 8.782 Kč, křesťanská media 3.183 Kč, pomoc pronásledovaným křesťanům v Sýrii 16.218 Kč. Poskytli jsme během roku 18.500 Kč jako dary na postní almužnu, na adopci na dálku a na likvidaci lepry. Byla pořádána humanitární sbírka oděvů pro Ukrajinu. Akce, které pořádali ministranti a mládež v roce 2014: 31. 1. Ministrantský fotbalový turnaj v Brumově Bylnici 2. 5. 3. Jarní tábor v Bratřejově 17. 5. Děkanátní setkání ministrantů ve Vysokém Poli 20. 26. 7. Letní tábor v Rychalticích 18. 21. 8. Dětský tábor v Kelči 18. 21. 8. Výlet do Jeseníků a Polska 23. 8. Cyklovýlet na Velehrad 6. 9. Ministrantská pouť arcidiecéze v Kroměříži 23. 12. Putování za Vánoční hvězdou 27. 12. Turnaj v minikopané v Následnicích 30. 12. Pouť na Svatý Hostýn
Jarní tábor v Bratřejově 2. 5. 3. 2014
Děkanátní pouť ministrantů ve Vysokém Poli 17. 5. 2014 Ministrantský tábor Rychaltice 20. 26. 7. 2014
Tábor Kelč 18. 21. 8. 2014 Výlet Jeseníky Polsko 18. 21. 8. 2014
Cyklopouť na Velehrad 23. 8. 2014
Ministrantská pouť v Kroměříži 6. 9. 2014 Putování za Vánoční hvězdou 23. 12. 2014
Turnaj Následovice 27. 12. 2014 Putování na Svatý Hostýn 30. 12. 2014
Statistika farnosti 2014: Křty 10 dětí, z toho 4 děvčata a 6 chlapců 1. sv. přijímání dětí Svatby 11 manželských párů v kostele sv. Martina Pohřby 12 farníků V Pozlovicích, únor 2015 Foto: Antonín Miškařík, Ing. Dušan Richter, Tomáš Semela, Michal Štěpáník Zpracoval a zapsal: Antonín Miškařík Doplnila a celkově upravila: Bronislava Coufalíková