Pastevní management suchých trávníků v CHKO Český kras zachování a obnova druhově bohatých společenstev

Bohemia centralis, Praha, 32: 395 406, 2014 Pastevní management suchých trávníků v CHKO Český kras zachování a obnova druhově bohatých společenstev Grazing management of dry grasslands in the Český kras/bohemian Karst conservation and restoration of species rich communities Hana Mayerová 1, Tomáš Tichý 2, Petr Heřman 2, 3 a Zuzana Münzbergová 1, 4 1 Katedra botaniky, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova v Praze, Benátská 2, CZ 128 01, Praha 2; kontakt: mayerova.ha@volny.cz 2 Správa chráněné krajinné oblasti Český kras, CZ 267 18, Karlštejn 85 3 Katedra zoologie a rybářství, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, Česká zemědělská univerzita, Kamýcká 129, CZ 165 21, Praha 6 4 Botanický ústav Akademie věd ČR, v. v. i., CZ 252 43, Zámek 1, Průhonice Abstract. Sheep and goat grazing traditionally belongs to the settled landscape of the Bohemian Karst and many plant and animal species are bound to the open pasture landscape. In the 20th century, these species became threatened by massive pasture abandonment and woody vegetation expansion, both natural succession and artificial plantations. Several former pastures with most valuable and protected dry grasslands communities were chosen in 2005 and 2006 for the reintroduction of grazing management. Since the beginning, the impact of grazing on vegetation and individual plant species has been monitored on both grazed and control plots. Monitoring using fixed transects was also carried out for butterflies as a representative group of invertebrates. After seven years, analyses show statistically significant effect of grazing on plant species number and composition. The results indicate that the implemented grazing management helps to conserve and restore high plant species diversity. Grazing increases heterogeneity, mainly on a small scale, where more species are able to survive on 1 m 2 due to lowered competition. Also the development of vegetation on grazed and control plots differs. Typical steppe species (short, tussock or rosette plants or annuals) are abundant on grazed plots, whereas control plots are preferred by grasses and taller, more competitive species. Key words: grazing, dry grasslands, diversity, protected species, monitoring, Český kras/bohemian Karst, restoration, butterflies 395

BOHEMIA CENTRALIS 32 Úvod Krajina Českého krasu je obývána člověkem nepřetržitě nějakých sedm tisíc let (Stolz et Matoušek 2006). S lidským osídlením byla vždy spojena pastva domácích zvířat, která patří mezi významné krajinotvorné vlivy (Mládek et al. 2006, Poschlod et Wallis De Vries 2002). Vzhledem k relativně nízké úživnosti suchých trávníků na mělké půdě na vápenci byla v Českém krasu velmi rozšířena pastva ovcí a koz, snášejících méně kvalitní píci i skalnatý terén. Pastva udržovala části krajiny bezlesé a podporovala tak druhy rostlin i živočichů vázané na otevřená stanoviště (Konvička et al. 2005). Z ochranářského hlediska tak pastva, vedle ostatních hospodářských činností člověka, hrála pozitivní roli ve zvýšení a udržování druhové rozmanitosti. Ve 20. století rozsah pastvy výrazně poklesl, především po druhé světové válce a dále po roce 1990. Spolu s poklesem intenzity pastvy se výrazně změnila i tvář krajiny, rozsáhlé plochy bezlesí zarostly dřevinami, ať už samovolně především v nepřístupných polohách, nebo byly osázeny uměle. Na začátku 21. století je krajina nejenom Českého krasu zalesněna nejvíce za posledních minimálně několik století (Sádlo et al. 2005). Za účelem péče o ohrožené druhy a krajinný ráz podporuje Správa Chráněné krajinné oblasti Český kras pastvu nízkoprodukčních suchých trávníků smíšenými stády ovcí a koz na vybraných lokalitách bývalých pastvin, nejvýznamnějších z hlediska ochrany přírody (Háková et al. 2004). Kombinace ovcí a koz je nejvýhodnější při pastvě trávníků zarůstajících dřevinami kozy dávají přednost právě dřevinám a jsou schopny spásat i metající kvetoucí vyšší trávy (Mládek et al. 2006). Při opětovném zavádění pastevních managementů je nicméně nutné vzít v úvahu, že příliš nízká intenzita pastvy nedokáže sukcesi dřevin potlačit a příliš vysoká intenzita zase vede k degradaci půdy (Watkinson et Ormerod 2001). Oba extrémy přitom mají negativní vliv na druhovou bohatost (Matějková et al. 2003). Cílem zaváděného pastevního managementu tak je umožnit působení takové míry disturbance, která podporuje a udržuje vysokou druhovou bohatost společenstev suchých trávníků, jež se dochovala po létech tradičního hospodaření. Na lokalitách, kde došlo k výraznější degradaci, je pak cílem pomocí pastevního managementu stav společenstev zlepšit a umožnit zachování biotopů mnohdy ohrožených druhů bezlesí. Nomenklatura v dalším textu je sjednocena podle prací Kubát et al. (2002), Laštůvka et Liška (2011). 396 Metodika Způsob pastvy V roce 2005 byl zaveden pastevní management na lokalitách Pání hora (3 ha; NPR Karlštejn) a NPP Zlatý kůň (15 ha), v roce 2006 pak byl rozšířen i na lokalitu Šanův kout (8 ha; NPR Karlštejn). Na těchto lokalitách probíhá každoročně od

H. Mayerová, T. Tichý, P. Heřman a Z. Münzbergová: Pastevní management suchých trávníků v CHKO Český kras dubna do října nátlaková rotační pastva smíšeného stáda ovcí a koz o celkovém počtu cca 100 kusů. Pohyb stáda je omezen na plochu zhruba 0,25 ha pomocí oplůtků, které se posunují po lokalitě po dostatečném vypasení plochy za dobu zhruba 3 7 dnů (v závislosti podle nárůstu biomasy v daném ročním období). Na každé lokalitě tak stádo stráví několik týdnů, přičemž celková délka pobytu závisí na velikosti lokality. Každá lokalita je spasena každoročně alespoň jednou. Při nižším nárůstu biomasy se stihnou některé lokality spást i dvakrát za sezónu. Studium vegetace Před zavedením pastvy byly na každé lokalitě založeny trvalé plochy pro monitoring stavu vegetace a vlivu pastvy. Jedná se o plochy 1 1 m, vždy v páru pasená a kontrolní, která je trvale chráněná klecí před okusem. Sledováno je osm párů na lokalitách Pání hora a Zlatý kůň a 11 párů na lokalitě Šanův kout. Na těchto plochách je každý rok před započetím pastvy odečítána pokryvnost jednotlivých druhů cévnatých rostlin v procentech. Z primárních dat byl testován vliv interakce času a pastvy na počet druhů pomocí analýzy variance (aov v prostředí R, R Core Team 2013), na druhové složení pak pomocí přímé gradientové analýzy (RDA) v programu CANOCO for Windows 4.5 (ter Braak et Šmilauer 2002). V obou případech byly vlivy času, managementu i páru ploch odečteny jako kovariáty a ze všech analýz byly vyloučeny druhy, které se v průběhu sledování vyskytly pouze jednou. Analýzy byly provedeny nejprve pro data ze všech tří lokalit dohromady, poté pro každou lokalitu zvlášť. Následně byla definována reakce druhu na pastvu jako pokryvnost v roce 2011 minus pokryvnost v roce 2005, resp. 2006 na pasené ploše, od níž byl následně odečten stejný rozdíl na ploše kontrolní. Reakce druhu na pastvu byla vypočítána jako průměr hodnot pro každý druh, ke kterému byly k dispozici hodnoty alespoň ze tří ploch (přes všechny lokality). Sledování motýlů V případě ve dne aktivních druhů ze skupiny Rhopalocera, prezentovaných v této práci, bylo použito transektové sčítání dospělců (Heřman et Vrabec 2010), kdy byly na předem vytyčených neměnných liniích pasenými plochami při každé pochůzce zaznamenávány veškeré pozorované druhy v dosahu pěti metrů. Doplňkově probíhalo též sledování vývojových stadií. Exkurze na lokalitách za tímto účelem se uskutečnily v období 2005 2013 během vegetační sezóny (duben až říjen), s intervalem min. jednou, častěji dvakrát měsíčně. Sezóna 2008 nebyla vzhledem k významné metodické odchylce (nižší intenzita denních exkurzí na lokalitách způsobená dlouhodobou zdravotní indispozicí tehdejšího zpracovatele) zahrnuta do srovnání početnosti zjištěných druhů v jednotlivých letech (Obr. 3). 397

BOHEMIA CENTRALIS 32 Výsledky Studium vegetace Analýza dat z let 2005 2011 ukázala po šesti letech managementu statisticky průkazný vliv pastvy na počet druhů i na druhové složení trvalých ploch (Tab. 1). Na začátku pastvy byl počet druhů na pasených a nepasených plochách stejný, v roce 2011 je počet druhů vyšší na plochách pasených na všech třech lokalitách (Tab. 2). Nejvýraznější je přitom nárůst počtu druhů na pasených plochách na lokalitě Šanův kout, která je ze všech tří lokalit druhově nejchudší, na lokalitách s vyšším průměrným počtem druhů na plochu je na druhou stranu patrný pokles druhů na nepasených plochách (Obr. 1). 27 24 Pání hora 21 18 15 12 9 6 počet druhů na plochu Šanův kout Zlatý kůň 27 24 21 18 15 12 9 6 27 24 21 18 15 12 9 6 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 kontrolní pasené Obr. 1: Průkazný vliv pastvy na počet rostlinných druhů na lokalitách Pání hora, Zlatý kůň a Šanův kout (viz Tab. 1). V grafu je znázorněn aritmetický průměr, jeho směrodatná odchylka a její 1,96 násobek. Fig. 1: Significant effect of grazing on the number of plant species at the Pání hora, Zlatý kůň and Šanův kout sites (see Tab. 1). The graph shows arithmetic mean, its standard error and its 1.96 multiple. 398

H. Mayerová, T. Tichý, P. Heřman a Z. Münzbergová: Pastevní management suchých trávníků v CHKO Český kras reakce na pastvu 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 All ole Poa ang Gal ver Ach mil Ver pra Cer hol Thy pul Thl per Ara hi r San min Res l ut Cen sca Ech vul Fes rup Sti cap Aci arv Sal pra Are ser Sca och Fra vir Pot are Ses hi p Fes val Car hum reakce na pastvu 0-2 -4-6 -8-10 -12-14 -16-18 -20 Bot i sc Ses cae Tar s.rud Bra pin Hi e pil Fes pal Hyp per Kna arv Tor jap Bro ere Pul pra Hel gra Art cam Ery cre Hel can St a r ec Teu cha Arr ela Car car Cer arv Eup cyp Lot cor Al y mon Koe mac Li n cat Asp cyn Sec var Pi m sax Sed alb Obr. 2: Reakce jednotlivých rostlinných druhů na pastvu. Kladná hodnota druhům se lépe daří na plochách pasených. Záporná hodnota druhům se daří lépe na plochách kontrolních. Zkratku tvoří vždy první tři písmena latinského rodového a druhového jména. Fig. 2: Individual plant species response to grazing. Positive value species prefer grazed plots, negative value species prefer control plots. Shortcut name for each species is formed by first three letters of Latin genus and species name. Průkazné analýzy testující vliv pastvy na druhové složení na všech třech lokalitách dokazují, že vegetace pasených a nepasených ploch se od započetí managementu v roce 2005 vyvíjí rozdílně. Nejlépe je ovšem tento rozdíl vidět na reakci jednotlivých druhů na pastvu (Obr. 2). S pastvou se daří typickým stepním druhům, přičemž společnými znaky jsou nižší vzrůst, trsnatost či tvorba přízemní listové růžice, např. ostřice nízká (Carex humilis), kostřava walliská (Festuca valesiaca), mochna písečná (Potentilla arenaria), hlaváč žlutavý (Scabiosa ochroleuca), písečnice douškolistá (Arenaria serpyllifolia), šalvěj luční (Salvia pratensis), huseník chlupatý (Arabis hirsuta), mateřídouška vejčitá (Thymus 399

BOHEMIA CENTRALIS 32 pulegioides), nebo se jedná o druhy jednoleté jako např. penízek prorostlý (Thlaspi perfoliatum) a rozrazil časný (Veronica praecox). Naproti tomu na plochách kontrolních se lépe daří konkurenčně silnějším druhům zapojenějších trávníků. V této skupině je více travin a bylin s vyšším vzrůstem, např. vousatka prstnatá (Bothriochloa ischaemum), pěchava vápnomilná (Sesleria caerulea), válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum), chrastavec rolní (Knautia arvensis), sveřep vzpřímený (Bromus erectus), pelyněk ladní (Artemisia campestris), čistec vzpřímený (Stachys recta) či ožanka kalamandra (Teucrium chamaedrys). Také je zde několik druhů z čeledi bobovitých (Fabaceae), které jsou často zvířaty preferenčně spásány, což zhoršuje jejich přežívání na pasených plochách, např. štírovník růžkatý (Lotus corniculatus) nebo čičorka pestrá (Securigera varia). Tab. 1: Výsledky analýzy variance a RDA analýzy testující vliv pastvy na počet rostlinných druhů a druhové složení trvalých ploch. P-hodnoty < 0,05 považovány za průkazné (*, **, ***), mezi 0,05 a 0,1 považovány za okrajově průkazné (.). Tab. 1: Results of the analysis of variance and redundancy analysis testing the effect of grazing on the number of plant species and species composition on permanent plots. P-values < 0.05 considered significant (*, **, ***), p-values between 0.05 and 0.1 marginally significant (.). vliv na počet druhů vliv na druhové složení P-hodnota Df (reziduály) P-hodnota vys. variabilita (%) Všechny lokality < 0,001 *** 294 0,010 * 0,6 Pání hora 0,017 * 101 0,028 * 1,7 Zlatý kůň 0,016 * 101 0,054. 1,5 Šanův kout 0,001 ** 118 0,004 ** 1,8 Tab. 2: Průměrný počet rostlinných druhů na plochu (1 m 2 ) na pasených a kontrolních plochách na sledovaných lokalitách v letech 2005 resp. 2006 a 2011. Uvedeny jsou aritmetický průměr a směrodatná odchylka. Tab. 2: Average number of plant species per plot (1 m 2 ) on grazed and control plots on monitored sites in 2005, 2006 respective and 2011. Arithmetic mean and standard error are shown. 2005 (2006) 2011 Kontrolní Pasené Kontrolní Pasené Všechny lokality 15,26 ± 5,93 15,62 ± 6,03 14,67 ± 5,62 17,37 ± 5,11 Pání hora 18,38 ± 5,48 17,88 ± 5,49 15,13 ± 2,9 19,13 ± 3,48 Zlatý kůň 18,88 ± 5,62 19,25 ± 5,06 17 ± 4 22,63 ± 5,66 Šanův kout 10,55 ± 2,16 10,82 ± 3,55 9,55 ± 2,3 13,18 ± 3,46 400

H. Mayerová, T. Tichý, P. Heřman a Z. Münzbergová: Pastevní management suchých trávníků v CHKO Český kras Sledování motýlů V sezónách 2005 2013 bylo na sledovaných plochách zjištěno celkem 62 druhů denních motýlů, z toho na lokalitě Šanův kout 54 druhů a na lokalitě Zlatý kůň 58 druhů (viz Příloha). Z celkového množství je necelá třetina (17 druhů, tj. 27,4 %) ochranářsky významná zahrnuje druhy podléhající legislativní ochraně nebo zařazené do červeného seznamu (Farkač et al. 2005). Vliv pastevního managementu je nicméně v krátkodobém horizontu pouze jedním z faktorů ovlivňujících pozorovanou diverzitu, což dokazují meziroční výkyvy v počtu zjištěných druhů na obou lokalitách (propad roku 2010, Obr. 3). Rovněž u počtu druhů rostlin byl v prvních letech výraznější rozdíl mezi jednotlivými roky než vliv managementu (Mayerová et al. 2010). Přesto bylo na konci sledovaného období na obou lokalitách zachyceno více druhů (sezóna 2013: Šanův kout 31 druhů, Zlatý kůň 33 druhů) než na jeho počátku (sezóna 2006: 24, resp. 31 druhů). Stejně jako u rostlin je také výraznější nárůst na lokalitě s menším výchozím počtem druhů, tedy Šanově koutě (viz kapitola Studium vegetace). 45 40 Šanův kout Zlatý kůň 35 30 25 20 2006 2007 2009 2010 2011 2012 2013 Obr. 3. Počty druhů denních motýlů ve sledovaném období na pasených plochách lokalitách Šanův kout a Zlatý kůň. Sezóna 2008 nebyla z metodických důvodů hodnocena. Fig. 3. Number of butterfly species since 2006 on the grazed Šanův kout and Zlatý kůň sites. Season 2008 is missing due to methodological issues. 401

BOHEMIA CENTRALIS 32 Z hlediska jednotlivých druhů je potřeba zmínit okáče skalního (Chazara briseis) a hnědáska květelového (Melitaea didyma), kteří byli v rámci sledování pasených ploch naposledy zachyceni v sezóně 2007 (Petrů 2007). Oba druhy recentně prošly drastickým poklesem početnosti na celém jimi dosud obývaném území v rámci ČR a minimálně u prvního z nich není ani velkoplošnější management patrně schopen trend úbytku zvrátit (J. Beneš in litt.). Naproti tomu soumračník žlutoskvrnný (Thymelicus acteon) se na lokalitě Zlatý kůň od ojedinělého pozorování v sezóně 2009 objevuje pravidelně ve větších četnostech. 402 Diskuse Výsledky z roku 2012 přinesly statistické potvrzení pozorovaného vlivu pastvy na vegetaci, které jsme neprokázali v dřívějších letech (Mayerová et al. 2010). V předchozích letech byl stále vyšší vliv meziroční variability, než vliv pastevního managementu, což se změnilo až po šesti letech pastvy. Z výsledků je přitom patrná odlišnost lokalit Pání hora a Zlatý kůň od lokality Šanův kout. Na všech lokalitách se průkazný vliv pastvy ukázal až v roce 2011, na prvních dvou lokalitách se však pase o rok déle než na Šanově koutě; tato lokalita tedy na pastvu reaguje rychleji a výrazněji (viz výrazné změny průměrného počtu druhů na Obr. 1). Příčinu můžeme hledat v nižší počáteční druhové bohatosti lokality, která byla na počátku sledování výrazně degradovanější než vysoce zachovalá společenstva na Pání hoře a Zlatém koni. Jelikož na Pání hoře a Zlatém koni dochází ke změnám počtu druhů spíše na plochách nepasených (a to k poklesu), je možné argumentovat, že v závislosti na iniciální druhové bohatosti lokality můžeme sledovat buď výrazný efekt přítomnosti pastvy (zvýšení počtu druhů na pasených plochách méně bohatých lokalit), nebo výrazný efekt absence pastvy (pokles počtu druhů na nepasených plochách bohatých lokalit). Zvýšení počtu druhů na pasených plochách souhlasí se závěry řady dalších studií (např. Olff et Ritchie 1998, Barbaro et al. 2001, Pavlů et al. 2007, Dostálek et Frantík 2008). Zajímavou otázkou pak je, jestli je zvýšení počtu druhů důsledkem objevení nových druhů, které dříve nebyly ani na jedné lokalitě, nebo jestli se jedná o zvýšení počtu druhů pouze na malé škále, tedy mezi plochami. Ze sebraných dat vyplývá, že od roku 2006 bylo celkem zaznamenáno 150 druhů vyšších rostlin. Počet druhů zaznamenaný v jednom roce (na všech lokalitách) se nicméně každý rok pohybuje okolo 115, z nichž 97 je stále stejných. Tato čísla ukazují, že ačkoli meziročně se objevují druhy nové i mizí staré, v celkovém druhovém složení nedochází k velkým změnám. Přesto je na jednotlivých lokalitách pozorován nárůst průměrného počtu druhů na plochu i průkazný rozdíl ve vegetačním složení mezi pasenými a nepasenými plochami. Nejlepším vysvětlením pozorovaného rozdílu tedy je, že pastva vytváří na pasených plochách

H. Mayerová, T. Tichý, P. Heřman a Z. Münzbergová: Pastevní management suchých trávníků v CHKO Český kras potlačením konkurence prostor pro koexistenci většího počtu druhů, zatímco na plochách nepasených dochází k úbytku druhů v důsledku vyšší konkurence, zarůstání a hromadění stařiny. Též je třeba poznamenat, že na lokalitě Šanův kout bylo na začátku experimentu 47 druhů, které se vyskytovaly i na ostatních lokalitách. V roce 2011 již počet společných druhů stoupl na 56. Mezi lokalitami tedy dochází k šíření druhů a rozdíly mezi lokalitami se snižují. Závěry z toho vyplývající jsou tedy takové, že na malém měřítku (plochy 1 m 2 ) pastva heterogenitu zvyšuje, zatímco na měřítku velkém (na úrovni lokalit), dochází k homogenizaci a sdílení druhů. Změny druhového složení rovněž potvrzují pozitivní vliv pastvy na zachování a obnovu společenstev suchých stepních trávníků. Pasené plochy svým složením zachovávají typické druhy rozvolněných stepí s nízkou vegetací, přizpůsobené častému okusu a sešlapu, zatímco plochy kontrolní se více vzdalují původnímu stavu, hromadí se na nich stařina, více se zde vyskytují druhy dřevin a druhové složení odpovídá zapojenému trávníku s dominancí několika druhů travin a několika druhy konkurenčně silnějších vytrvalých bylin. V případě diverzity denních motýlů se výrazně projevuje meziroční variabilita, způsobená více faktory (např. klimatické výkyvy, ovlivňující mj. též četnost exkurzí na lokalitách v konkrétní sezóně). Ze zjištěného druhového spektra však vyplývá, že pastva (resp. její extenzivní formy) jako jeden z vhodných způsobů managementu vyhovuje minimálně 12 ze 17 (tj. přes 70 %) zjištěných ochranářsky významných druhů (Beneš et al. 2002) a je tak jedním z optimálních prostředků k zachování nebo posílení jejich populací na lokalitách. Závěr Pastevní management, zavedený v letech 2005 a 2006, na sledovaných lokalitách průkazně přispívá k zachování stepní vegetace a udržení vysoké druhové bohatosti (lokality Pání hora a Zlatý kůň), stejně jako k obnově žádoucího stavu společenstev a zvyšování diverzity (lokalita Šanův kout) pomocí zvyšování heterogenity na malé škále. Jedná se tedy o vhodný způsob managementu těchto lokalit, a to i co se týče zvolené intenzity pastvy, protože jak poukazuje řada studií, nevhodně zvolená intenzita pastvy by na tomto typu stanovišť vedla k poklesu druhové bohatosti (Milchunas et al. 1988, Dostálek et Frantík 2008). Poděkování Autoři děkují všem, kteří přispěli k projektu od jeho začátku, zejména tak Správě CHKO Český kras a studentům, kteří se účastnili založení projektu a sběru dat v prvních letech, Anně Šlechtové, Kateřině Čihákové a Elišce Trnkové. 403

BOHEMIA CENTRALIS 32 Literatura Barbaro L., Dutoit T. et Cozic P. (2001): A six-year experimental restoration of biodiversity by shrub-clearing and grazing in calcareous grassland of the French Prealps. Biodiversity and Conservation, 10: 119 135. Beneš J., Konvička M., Dvořák J., Fric Z., Havelda Z., Pavlíčko A., Vrabec V. et Weidenhoffer Z. [eds] (2002): Motýli České republiky: Rozšíření a ochrana I, II / Butterflies of the Czech Republic: Distribution and conservation I, II. Společnost pro ochranu motýlů, Praha, 857 s. Dostálek J. et Frantík T. (2008): Dry grassland plant diversity conservation using low intensity sheep and goat grazing management: case study in Prague (Czech Republic). Biodiversity and Conservation, 17: 1439 1454. Farkač J., Král D. et Škorpík M. [eds] (2005): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Red list of threatened species in the Czech Republic. Invertebrates. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 760 s. Háková A., Klaudisová A. et Sádlo J. (2004): Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. Planeta XII, 3/2004 druhá část. Ministerstvo životního prostředí, Praha, 144 s. Heřman P. et Vrabec V. (2010): Denní motýli (Lepidoptera: Rhopalocera) pastvou udržovaných ploch CHKO Český kras. In: Konvička M. et Beneš J. [eds]: V. Lepidopterologické kolokvium. Sborník abstraktů z konference 26. listopadu 2010. ENTÚ BC AV ČR, České Budějovice, s. 18 19. Konvička M., Beneš J. et Čížek L. (2005): Ohrožený hmyz nelesních stanovišť: ochrana a management. Sagittaria, Olomouc, 127 s. Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J. et Štěpánek J. [eds] (2002): Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha, 928 s. Laštůvka Z. et Liška J. (2011): Komentovaný seznam motýlů České republiky [Annotated checklist of moths and butterflies of the Czech Republic (Insecta: Lepidoptera)]. Biocont Laboratory, Brno, 148 s. Matějková I., van Diggelen R. et Prach K. (2003): An attempt to restore a central European species-rich mountain grassland through grazing. Applied Vegetation Science, 6: 161 168. Mayerová H., Čiháková K., Florová K., Kladivová A., Šlechtová A., Trnková E. et Münzbergová Z. (2010): Vliv pastvy ovcí a koz na vegetaci suchých trávníků v CHKO Český kras. Příroda, Praha, 29: 51 72. Milchunas D.G., Sala O.E. et Lauenroth W.K. (1988): A generalized model of the effects of grazing by large herbivores on grassland community structure. The American Naturalist, 132: 87 106. Mládek J., Pavlů V., Hejcman M. et Gaisler J. [eds.] (2006): Pastva jako prostředek údržby trvalých travních porostů v chráněných územích. VÚRV, Praha, 104 s. Olff H. et Ritchie M.E. (1998): Effects of herbivores on grassland plant diversity. Trends in Ecology & Evolution, 13: 261 265. Pavlů V., Hejcman M., Pavlů L. et Gaisler J. (2007): Restoration of grazing management and its effect on vegetation in an upland grassland. Applied Vegetation Science, 10: 375 382. Petrů M. (2007): Monitoring motýlů (Lepidopter) na vybraných pasených plochách v Českém krasu II. Msc., dep. Správa CHKO Český kras, Karlštejn, 36 s. Poschlod P. et Wallis De Vries M. (2002): The historical and socioeconomic perspective of calcareous grasslands lessons from the distant and recent past. Biological Conservation, 104: 361 376. R Core Team (2013): R: A language and environment for statistical computing. R Foundation for Statistical Computing, Vienna, Austria. URL http://www.r-project.org/. Sádlo J., Pokorný P., Hájek P., Dreslerová D. et Cílek V. (2005): Krajina a revoluce. Významné přelomy ve vývoji kulturní krajiny českých zemí. Praha, Malá Skála, 248 s. Stolz D. et Matoušek V. [eds.] (2006): Berounsko a Hořovicko v pravěku a raném středověku. Hořovice, Elce Book Publishing, 324 s. Ter Braak C.J.F. et Šmilauer P. (2002): CANOCO Reference Manual and CanoDraw for Windows User's Guide: Software for Canonical Community Ordination (version 4.5). Ithaca, NY, USA (www.canoco.com): Microcomputer Power. Watkinson A.R. et Ormerod S.J. (2001): Grasslands, grazing and biodiversity: editors introduction. Journal of Applied Ecology, 38: 233 237. Recenzovali: RNDr. Petr Petřík, Ph.D. Mgr. Tomáš Černý, Ph.D. 404

H. Mayerová, T. Tichý, P. Heřman a Z. Münzbergová: Pastevní management suchých trávníků v CHKO Český kras Příloha Druhy motýlů ze skupiny Rhopalocera zjištěné na lokalitách Šanův kout a Zlatý kůň v období 2005 2013. Systém a názvosloví dle Laštůvka et Liška (2011). A druh nezjištěn ( absent ), P druh zjištěn ( present ). VU zranitelný, EN ohrožený, CR kriticky ohrožený (dle Farkač et al. 2005); O ohrožený, SO silně ohrožený (zvláště chráněné druhy dle vyhl. 395/1992 Sb.). Butterfly species (group Rhopalocera) recorded at the Šanův kout and Zlatý kůň sites in 2005 2013. System and names follow Laštůvka et Liška (2011). A absent, P present. VU vulnerable, EN endangered, CR critically endangered (following Farkač et al. 2005); O endangered, SO severely endangered (specially protected species according to Act No. 395/1992). DRUH ŠANŮV KOUT ZLATÝ KŮŇ OHROŽENÍ Erynnis tages (Linnaeus, 1758) P P Spialia sertorius (Hoffmannsegg, 1804) P P VU Pyrgus malvae (Linnaeus, 1758) P P Pyrgus carthami (Hübner, 1813) P P VU Carterocephalus palaemon (Pallas, 1771) P P Thymelicus sylvestris (Poda, 1761) A P Thymelicus lineola (Ochsenheimer, 1808) P P Thymelicus acteon (Rottemburg, 1775) A P EN Hesperia comma (Linnaeus, 1758) P P VU Ochlodes sylvanus (Esper, 1777) P P Iphiclides podalirius (Linnaeus, 1758) P P VU / O Papilio machaon (Linnaeus, 1758) P P O Leptidea sinapis (Linnaeus, 1758) P P VU Anthocharis cardamines (Linnaeus, 1758) P P Pieris brassicae (Linnaeus, 1758) P P Pieris rapae (Linnaeus, 1758) P P Pieris napi (Linnaeus, 1758) P P Pontia edusa (Fabricius, 1777) P A Colias alfacariensis Ribbe, 1905 P P Colias crocea (Fourcroy, 1785) P A Gonepteryx rhamni (Linnaeus, 1758) P P Hamearis lucina (Linnaeus, 1758) P P VU Lycaena phlaeas (Linnaeus, 1761) P P Thecla betulae (Linnaeus, 1758) A P Satyrium spini (Den. & Schiff., 1775) P P VU Satyrium acaciae (Fabricius, 1787) P A VU Callophrys rubi (Linnaeus, 1758) P P Cupido minimus (Fuessly, 1775) P P 405

BOHEMIA CENTRALIS 32 DRUH ŠANŮV KOUT ZLATÝ KŮŇ OHROŽENÍ Celastrina argiolus (Linnaeus, 1758) P P Scolitantides orion (Pallas, 1771) P P VU Plebejus argus (Linnaeus, 1758) P P Plebejus argyrognomon (Bergsträsser, 1779) P P Aricia agestis (Den. & Schiff., 1775) P P Polyommatus icarus (Rottemburg, 1775) P P Polyommatus coridon (Poda, 1761) P P Polyommatus daphnis (Den. & Schiff., 1775) A P VU Argynnis paphia (Linnaeus, 1758) P P Argynnis aglaja (Linnaeus, 1758) A P Argynnis adippe (Den. & Schiff., 1775) P P VU Issoria lathonia (Linnaeus, 1758) P P Boloria dia (Linnaeus, 1767) P P Nymphalis polychloros (Linnaeus, 1758) P P Inachis io (Linnaeus, 1758) P P Aglais urticae (Linnaeus, 1758) P P Vanessa atalanta (Linnaeus, 1758) P P Vanessa cardui (Linnaeus, 1758) P P Polygonia c-album (Linnaeus, 1758) A P Araschnia levana (Linnaeus, 1758) P P Limenitis camilla (Linnaeus, 1764) P P VU / O Melitaea didyma (Esper, 1778) P A EN Melitaea athalia (Rottemburg, 1775) P P Pararge aegeria (Linnaeus, 1758) A P Lasiommata megera (Linnaeus, 1767) P P Coenonympha pamphilus (Linnaeus, 1758) P P Coenonympha arcania (Linnaeus, 1761) P P Coenonympha glycerion (Borkhausen, 1788) P P Aphantopus hyperantus (Linnaeus, 1758) P P Maniola jurtina (Linnaeus, 1758) P P Erebia medusa (Den. & Schiff., 1775) P P Melanargia galathea (Linnaeus, 1758) P P Hipparchia semele (Linnaeus, 1758) P P CR Chazara briseis (Linnaeus, 1764) A P CR / SO 406