MÉNĚ ZNÁMÉ DRUHY JETELOVIN PRO POTENCIÁLNÍ PĚSTOVÁNÍ V PODMÍNKÁCH ARIDNÍHO KLIMATU

Transkript

1 MÉNĚ ZNÁMÉ DRUHY JETELOVIN PRO POTENCIÁLNÍ PĚSTOVÁNÍ V PODMÍNKÁCH ARIDNÍHO KLIMATU Less known species of the legumes for potential growing in arid climate conditions Pelikán J. 1, Knotová D. 1, Raab S. 2, Vymyslický T. 2, Janků L. 3, Lošák M. 4 1 Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko 2 Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko 3 Agrostis, spol. s r.o. Rousínov 4 Oseva PRO, výzkum a vývoj, spol. s r.o. Zubří Abstrakt V roce 2009 probíhalo na čtyřech agroekologicky odlišných lokalitách zkoušení čtrnácti druhů z čeledi Fabaceae, s cílem zjištění možnosti pěstování v podmínkách aridního klimatu. Pro tento účel byly vybrány druhy jednoleté, dvouleté i vytrvalé, u kterých byl jistý předpoklad, že mají patřičné vlastnosti pro růst na takovýchto stanovištích. Sledována byla jejich polní vzcházivost a hlavní vývojové fáze. V roce 2010 proběhlo zopakování pokusu pouze na jedné lokalitě. Bylo zjištěno, že zkoušené druhy lze využít k pěstování v suchých podmínkách České republiky za předpokladu získání dostatečného množství osiva. Výsledky ukázaly, že zkoušeným druhům při vzcházení lépe vyhovují sušší podmínky, avšak vývoj je v těchto podmínkách pomalejší. Klíčová slova: Fabaceae, polní vzcházivost, vývojové fáze. Abstract On the four different agro-ecological localities the fourteen species of family Fabaceae were studied in The possibilities their cultivation in arid climate were the goal. For this purpose was selected species of annual, biennial and perennial, which have properties for the growth of such sites. Their field emergence and the major development phase we observed. In 2010 the trial was repeated only on one locality. It was found that the tested species can be used to growing in dry conditions in the Czech Republic provided for a sufficient quantity of seed. The results showed that the germination of the tested species better suited to drier conditions, but development is slower in these conditions. Key words: Fabaceae, field emergence, development phase. Úvod Vedle negativního vlivu člověka na přírodu se stále více dostává do popředí nebezpečí důsledků klimatických změn (zvyšování teploty, snižování srážek, častější výkyvy a extrémy počasí). Výsledkem působení těchto faktorů je výrazné zvýšení lability krajinného systému, se všemi jeho důsledky. Nejvíce postižené jsou sušší oblasti, které se podle různých modelů mají v budoucích desetiletích na našem území rozšiřovat. Bude se tedy nutně měnit struktura flóry, zejména nárůstem podílu druhů pocházejících z teplejších oblastí, včetně druhů invazních. Předmětem zkoušení v našich podmínkách ne příliš známých druhů z čeledi Fabaceae bylo vytipování těch druhů, které by mohly splňovat požadavky na použití ve formě komponent jetelotravních společenstev, jako producentů organických látek a stabilizujícího prvku pro další sukcesi v podmínkách s nedostatkem vody. Většinu zkoušených druhů popsali Pelikán et 482

2 al (2009). Porovnání laboratorní klíčivosti a polní vzcházivosti zkoušených druhů provedli Minjaríková et al (2010). Materiál a metodika V roce 2009 bylo na 4 lokalitách a v roce 2010 na jedné lokalitě zkoušeno 14 motýlokvětých druhů z hlediska možnosti jejich pěstováni v podmínkách aridního klimatu. Od každého druhu bylo ve třech opakováních vyseto po 50 semenech. Před výsevem byla stanovena laboratorní klíčivost a v průběhu vegetace byl zjišťován počet vzešlých rostlin a stanovovány termíny hlavních vývojových fází počtem dnů od výsevu do dosažení dané fáze. Výsledky a diskuse V tab. 1 je uveden přehled zkoušených druhů s uvedením jejich původního areálu rozšíření. Ve většině případů se jedná odruhy pocházející z jižní Evropy. Z uvedených druhů se u nás vyskytují v přírodě Trifolium arvense, Trifolium pannonicum a Anthyllis vulneraria, jiné jsou k nám občas zavlékány a lze je ojediněle v přírodě nalézt (Dostál 1989). Sem patří Trifolium nigrescens, Trifolium glomeratum, Trifolium subterraneum, Vicia lutea a Ornithopus compresus). Další skupinu tvoří druhy, které se u nás v přírodě nevyskytují, jsou však předmětem zájmu šlechtitelů a v současné době jsou od nich registrovány odrůdy (Trifolium alexandrinum, Trifolium resupinatum, Lotus ornithopodioides). Medicago radiata, Trifolium hirtum a Trifolium cherleri se v naší republice v přírodě nevyskytují. Převážnou většinu těchto druhů zkoušel a popsal již v minulém století Vacek (1963). Tab. 1: Přehled zkoušených druhů s uvedením areálu rozšíření Druh vytrvalost Původní areál rozšíření Anthylis vulneraria Víceletý Evropa, severní Afrika a Přední Asie Lotus ornithopodioides Jednoletý Oblast Středozemního moře Medicago radiata Jednoletý Přední Asie Trifolium alexandrinum Jednoletý Východní oblast Středomoří Trifolium arvense Jednoletý Skoro celá Evropa Trifolium nigrescens Jednoletý Oblast Středozemního moře Trifolium panonicum Vytrvalý Maďarsko, Ukrajina, Itálie, Balkán Trifolium resupinatum Jednoletý Jižní Evropa a Přední Asie Trifolium subteraneum Jednoletý Oblast Středozemního moře Trifolium hirtum Jednoletý Mediterán Ornithopus compresus Jednoletý Pyrenejský poloostrov Trifolium cherleri Jednoletý Mediterán Trifolium glomeratum Jednoletý Oblast Středozemního moře Vicia lutea Jednoletý Jižní Evropa V tabulce 2 jsou uvedeny hodnoty laboratorní klíčivosti a % vzešlých rostlin ze semen vysetých na jednotlivých lokalitách. Nejvyšší vzcházivost byla zaznamenána v roce 2009 na výsušné lokalitě v Troubsku, dále následovaly experimentální plocha v Ratíškovicích a lokalita v Rousínově. Nejhorší vzcházivost těchto druhů byla zjištěna na lokalitě v Zubří. Ve srážkově abnormálním roce 2010 byly zkoušky provedeny pouze na lokalitě v Troubsku a byl oproti předchozímu roku zaznamenán pokles vzešlých rostlin. 483

3 Tab. 2: Srovnání laboratorní klíčivosti a polní vzcházivosti na jednotlivých lokalitách labor. % vzešlých rostlin klíčivost Zubří Rousínov Ratíškovice Trou bsko Druh (%) Anthylis vulneraria Lotus ornithopodioides Medicago radiata Trifolium alexandrinum Trifolium arvense Trifolium nigrescens Trifolium panonicum Trifolium resupinatum Trifolium subteraneum Trifolium hirtum Ornithopus compresus Trifolium cherleri Trifolium glomeratum Vicia lutea 90 nehod. nehod nehod. V tabulce 3 jsou uvedeny počty dnů od výsevu po dosažení jednotlivých sledovaných vývojových fází na jednotlivých zkušebních místech. Nejrychlejší tvorba prvého pravého lístku byla zaznamenána u všech druhů v Zubří, s výjimkou druhu Trifolium alexandrinum, který vytvořil první pravý lístek nejdříve na lokalitě Rousínov a druhu Trifolium cherleri, který vytvořil první pravý lístek na lokalitě Troubsko. Nepozději vytvořily první pravý lístek zkoušené druhy v suchých podmínkách lokality Ratíškovice. Obdobná situace byla zaznamenána také při sledování začátku tvorby listové růžice. Nejdříve se tvořila na lokalitě Zubří, v Troubsku a Rousínově si počty dnů více či méně odpovídaly a nejpozději byl výskyt tohoto znaku zaznamenán v Ratíškovicích. Poměrně pozdě se listová růžice začala tvořit v Troubsku ve druhém roce zkoušení. Začátek kvetení u všech druhů nejdříve nastoupil v Rousínově, dále v Troubsku a nejpozději v Zubří. V Ratíškovicích byl začátek kvetení zaznamenán pouze u dvou druhů (Trifolium cherleri a Vicia lutea). V Troubsku ve druhém roce zkoušení byl začátek kvetení srovnatelný s počátkem v předchozím roce. U druhu Trifolium glomeratum nebyl začátek kvetení zaznamenán na žádné lokalitě. Závěr Zkoušené druhy lze využít k pěstování v suchých podmínkách České republiky za předpokladu získání dostatečného množství osiva. U některých ze zkoušených druhů (Trifolium nigrescens, Trifolium hirtum, Trifolium cherleri, Trifolium glomeratum) by bylo nutno osivo dovážet. Výsledky ukázaly, že zkoušeným druhům při vzcházení lépe vyhovují sušší podmínky, avšak vývoj je v těchto podmínkách pomalejší. 484

4 Poděkování Příspěvek vznikl při řešení výzkumného projektu financovaného MŠMT ČR č. 2B08020 Modelový projekt zamezení biologické degradace půd v podmínkách aridního klimatu a při řešení výzkumného záměru financovaného MŠMT ČR č. MSM Literatura: DOSTÁL J. (1989): Nová květena ČSSR 1. ČSAZ, Academia Praha, ISBN X MINJARÍKOVÁ P., PELIKÁN J., HUTYROVÁ H., KNOTOVÁ D. (2010): Porovnání laboratorní klíčivosti a polní vzcházivosti jednoletých druhů jetelovin. In: Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 2010 (Sborník příspěvků). ČZU Praha a VÚRV Praha Ruzyně v.v.i., s.: PELIKÁN J., KNOTOVÁ D., GOTTWALDOVÁ P., HUTYROVÁ MARKOVÁ H., VYMYSLICKÝ T. (2009): Perspektivní druhy čeledi Fabaceae. In: Trávníky 2009 zeleň v suchých oblastech ČR. Agentura Bonus: ISBN VACEK V. (1963): Studium, udržování a využití světových sortimentů pícních rostlin. I. Planá flora. A. Čeleď motýlokvěté (Papilionaceae). Dílčí závěrečná zpráva. Výzkumná stanice pícninářská Troubsko, 228 s. Kontaktní adresa: Ing. Jan Pelikán, CSc., Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o., Zahradní 1, Troubsko, pelikan@vupt.cz 485

5 Tab. 3: Počty dnů od výsevu po dosažení jednotlivých vývojových fází A B C Druh Zub. Rous. Rat. Tr.09 Tr.10 Zub. Rous. Rat. Tr.09 Tr.10 Zub. Rous. Rat. Tr.09 Tr.10 Anthylis vulneraria Lotus ornithopodioides Medicago radiata Trifolium alexandrinum Trifolium arvense Trifolium nigrescens Trifolium panonicum Trifolium resupinatum Trifolium subteraneum Trifolium hirtum Ornithopus compresus Trifolium cherleri Trifolium glomeratum Vicia lutea A: první pravý list B: tvorba přízemní růžice C: začátek kvetení 486