Kurs ekologické floristiky den třetí (kritický) Program (i) Jestřábník a ti druzí (žluté Cichorioideae) (ii) Svízel se svízeli (iii) Na břehu řeky Svratky kvete rozrazil (iv) Ostřice jsou lehké... (v) možná přijde i kouzelník (Pavel) se svými mrkvemi
Žluté Cichorioideae O čem bude řeč: Hieracium: sylvaticum, lachenalii, maculatum, schmidtii, bifidum, caesium laevigatum - umbellatum, sabaudum, racemosum - prenanthoides?, alpinum s.l. Hieracium (Pilosella): pilosella, lactucella, bauhinii, cymosum, cespitosum, echioides, horské luční piloselly Crepis: biennis, capillaris, succisifolia-mollis, paludosa, praemorsa? Tragopogon: dubium, pratensis, orientalis Scorzonera: humilis, hispanica Leontodon: autumnalis, hispidus Hypochoeris: radicata, maculata Lactuca: viminea, quercina + Mycelis muralis Sonchus: oleraceus, asper, arvensis? Lapsana communis Picris hieracioides Willemetia stipitata O čem nebude řeč: Taraxacum
Jak se liší Hieracium x Pilosella Hieracium: problematika agamospermie; hlavní x vedlejší druhy Znaky podrodu: nažky s límečkem, chmýr dvouřadý, listy často(!) zubaté až hrubě oddáleně zubaté, rostliny nemají výběžky důležité: odění zákrovů: jednoduché, hvězdovité, stopkaté žlázky; zuby listů Kvetou od konce jara do podzimu, časně letní mají většinou řídká květenství a velké úbory Pilosella: problematika hybridizace; podle mne složitější Znaky podrodu: nažky nahoře jen vroubkované, chmýr jednořadý, listy často(!) celokrajné, rostliny často(!) s výběžky pod nebo nad zemí Kvetou od konce jara do léta, mají většinou malé úbory v pseudookoličnatých květenstvích (kromě skupiny H. pilosella) důležité: odění (tytéž typy, ale na listech); co je akladium, co je flagela jak se liší Crepis: zákroveček (někdy málo patrný), víceřadý chmýr
Hieracium pravé morfologicky (a) Lodyha s 0-1 listem ve středu, přízemní růžice s listy na bázi uťatými H. murorum: zákrov s převahou stopkatých žlázek (černavý), listy svrchu chlupaté, úborů ca 4-15 H. bifidum: zákrov s převahou hvězdovitých a jednoduchých chlupů (šedý) H. murorum H. murorum H. bifidum H. lachenalii
(b) Lodyha s (2)3-8 listy, přízemní růžice chudší, všechny listy s klínovitou bází H. lachenalii: zákrov s převahou stopkatých černých žlázek H. maculatum: totéž, ale listy nápadně velké a skvrnité oba druhy N-Ph H. caesium : zákrov s převahou jednoduchých a hvězdovitých chlupů (šedý), bez stopkatých chlupů, úborů málo (2-4) olistěné bifidum H. vulgatum: totéž, ale zákrov s vtroušenými stopkatými žlázkami, uborů více (4-8) oba druhy hory a Č. středohoří(?)
(c) Lodyha řídce pravidelně olistěná (ca 8-15 listů), listy s 3-5 nápadnými velkými zuby, květenství chocholík až hrozen H. laevigatum (d) Lodyha hustě olistěná, listy nenápadně pravidelně zoubkaté H. umbellatum: zákrovní listeny srpovitě vně zahnuté, okolík H. sabaudum: zákrov přitisklý, listy pravidelně rozložené, lata H. racemosum: zákrov přitisklý, listy pod polovinou nahloučené a pak náhle se zmenšující, květenství hrozen laevigatum umbellatum sabaudum racemosum
e) snadno poznatelné extrabuřty H. schmidtii sivozelená rostlina, lodyha 0-1 list, listy štětinatě chlupaté a brvité ( nízké modrozelené bifidum se štětinovitými brvami) H. prenanthoides H. alpinum agg. (f) jen Karpaty, kalcifyty: H. villosum, H. bupleuroides
Hieracium pravé ekologicky a fenologicky (a) světlé listnaté lesy, okraje, sekundární monokultury, V-VI(-VII) Genisto-germanicae-Quercion, Carpinion: H. sylvaticum, H. lachenalii, H. maculatum (i bory); spíše bučiny až smrčiny: H. vulgatum; Quercetalia pubescentis: H. bifidum (převážně Ca!), (b) totéž, ale VII-IX H. umbellatum (též suché bezlesí!), H. sabaudum (až ruderál), H. racemosum (naopak jen přirozené lesy) (c) xeroterm, skály apod. na Si (Alysso-Festucenion pallentis), V-VI(-VII) H. schmidtii (kaňony, vz. i hory) (d) xeroterm, skály apod. hlavně na Ca, hory (Alysso-Festucion, Diantho- Seslerion), VI-VII H. bifidum, H. caesium (hlavně hory, tam Calamagrostion arundinaceae) (e) jen hory H. alpinum (subalpin), H. prenanthoides (spíše kleč a vysokostébelné nivy)
Pilosella: mnohem větší problém; k dobrým druhům patří mnoho hybridogenních či zpětně hybridogenních taxonů ty neumím! ( Franta Krahulec) ekologické těžiště převážně bezlesí bez problémů: H. pilosella H. aurantiacum H. lactucella
(a) H. echioides: růžice zaschlá, olistěná lodyha (5-20), chlupy jako Echium, výrazné listeny pod květenstvím; skalní spíše nevápenný xeroterm (b) obdobně štětinatě chlupaté, ale růžice, lodyžní listy do 5-6, často sivozelené H. bauhinii: výběžky, termofytikum (xeroterm až ruderál) H. piloselloides: bez výběžků, spíše termofytikum, často až ruderál
(c) > měkce chlupaté, zelené až šedozelené, květenství hodně stažená H. caespitosum: černavé lodyhy a zákrovy, stopkaté žlázky, tmavé čnělky, obvykle výběžky; mezofilní až vlhčí louky H. cymosum: šedivé krátce chlupaté lodyhy a zákrovy, hvězdovité chlupy, žluté čnělky, bez výběžků; sušší louky až xeroterm
Ekologický přehled obyčejných pilosell Skály a skalní stepi s Festuca pallens, obvykle nevápnité (Alysso-Festucion pallentis apod.) H. cymosum, H. echioides, H. pilosella Písčiny a další biotopy na suchých písečných půdách (Plantagini-Festucion ovinae) - H. pilosella agg., H. cymosum Suché stráně, pastviny a suché louky (Arrhenatherion, Bromion) H. bauhinii, H. piloselloides, H. cymosum Louky od stř. poloh do hor (vlhčí Arrhenatherion, Calthion, Polygono-Trisetion) H. caespitosum Vlhké oligotrofní louky, pastviny, od stř. poloh do hor (Caricion fuscae, Violion caninae, Molinion) H. lactucella (H. caespitosum) Horské smilkové louky (Nardo-Agrostion tenuis) - H. aurantiacum Mimo pořadí: sušší ruderál: H. pilosella, H. bauhinii, H. piloselloides
Crepis: jediný větší problém: capillaris x biennis Crepis biennis Crepis capillaris Nelesní ubikvist louky ruderál Limity: ne vlhko Ekologie obdobná Subatlant: hojně Z Čechy, jinak roztr.
Crepis mollis: succisifolia x mollis: vertikální gradient subspecií subsp. succisifolia: lysé, listy dlouhé, jemně zubaté vlhké a slatinné louky N-H (Molinion, Polygono-Trisetion, Nardo-Agrostion tenuis subsp. mollis: chlupaté, listy kratší, celokrajné subalpinské vysokostébelné nivy (Adenostylion)
Crepis bez problémů: C. conyzifolia: horské louky a pastviny (Nardo-Agrostion tenuis) C. paludosa: vlhké louky, olšiny, vlhké suťáky (Calthion, Alnenion glutinoso-incanae, Acerenion C. rhoeadifolia: ruderál v termofytiku C. praemorsa: slatinné louky, stráně (Molinion, Bromion)
Tragopogon T. pratensis prašníky černé zákrov ± delší květů louky spíše vlhčí více v z. polovině Čech T. orientalis: prašníky žlutočerné zákrov kratší květů suché louky, stráně Arrhenatherion, Bromion T. dubius lodyha nafouklá, dutá největší nažky, úbory ruderál v termofytiku
Scorzonera S. hispanica větvená olistěná lodyha; suché louky, bílé stráně (Bromion, Geranion sanguinei) S. humilis málo listů málo úborů; vlhké louky až suché pastvina na kyselotě (Caricion fuscae, Molinion, Violion caninae
Lapsana communis ontogenetická heterofylie Mycelis muralis x Lactuca quercina teplomilné dubohabřiny Lactuca viminea stepi a skály v termofytiku; nasedání listů!
Leontodon hispidus: nevětvené, velmi polymorfní Hypochoeris radicata: sivozelený, větvený, štětiny, louky, pastviny, ruderál H. maculata: velké flekaté přízemní listy; výslunné stráně (Bromion) Leontodon autumnalis: větvené, zelené, peřenodílné listy přízemní; ruderál, louky, pastviny
Willemetia stipitata sivozelená. lysá, zákrovy a pod úbory černě chlupatá vlhké kyselé louky,prameniště (Caricion fuscae), jz. Čechy Picris hieracioides: kotvičkovité chlupy; pseudookolík suchá výslunná stanoviště, často synantropní: Astragalo austriaci-achileenion setaceae; Dauco-Melilotion
Sonchus: ruderály S. arvensis s. str. S. oleraceus: listy neosténkaté, lodyhy lysé, pod květenstvím ± bezlisté S. asper: listy osténkaté, až pod úbory, lodyka žláznatá