No. 7 prosinec 2012 překlad z anlického originálu Re N e w Tow n Warsaw Ústí nad Labem Cracow Praha Hnúšta Karlsruhe Velenje Ljubljana Newsletter
Vážení čtenáři, předkládáme Vám sedmé vydání zpravodaje projektu. Toto vydání uvádí klíčová fakta o projektu a jeho aktuálním vývoji. Pokud se Vám tento zpravodaj dostává do rukou poprvé, pak jistě nevíte, že tento projekt vytváří platformu k diskusi o urbánních problémech. Vytváří vlastní výzkumy i případové studie. Nejvíce se zaměřuje na zajímavé příklady regenerace měst postižených socialistickou výstavbou, a to v Polsku, Slovinsku, Slovensku, České republice a v Německu. Sedmé vydání přináší: REVITALIZACE VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ VE VELENJE BYLA ÚSPĚŠNĚ UKONČENA stavujeme nedávno dokončenou pilotní akci, investice, jejímž cílem je vytvoření multifunkčního veřejného prostoru v sídlišti ze 70. let slovinského města Velenje. Zajímavé na akci je, že byla realizována za aktivní účasti samotných obyvatel sídliště na stavebních pracích. MEZINÁRODNÍ VÝZKUM VELKÝCH SÍDLIŠŤ Předmětem výzkumu projektu bylo pět zemí střední Evropy a jejich města, která se vyznačují vysokým podílem budov postavených během socialistického období. Hlavním cílem studie bylo získat znalosti o kvalitě života obyvatel a hlavních problémech vybraných lokalit. Dalším cílem průzkumu bylo identifikovat rozvojové příležitosti, které by mohly zvýšit atraktivitu pro místní obyvatele nebo přispět k odstranění překážek rozvoje. TŘI ZAJÍMAVÉ NÁPADY SE SOCIALISTICKOU VÝSTAVBOU Představujeme tři zajímavé projekty, které se zaměřily na socialistickou architekturu a urbánní plánování. Dohromady představují cenný zdroj znalostí pro vývoj a revitalizaci městských částí postavených ve střední Evropě v období socialismu. UNIVERZITA V LUBLANI, FAKULTA EKONOMICKÁ (FELU) Představujeme Ekonomickou fakultu Univerzity v Lublani - mezinárodně uznávanou vzdělávací a výzkumnou instituci v oblasti obchodu a ekonomiky. Klíčové dovednosti ekonomické fakulty jsou využívány i v rámci projektu v oblasti tvorby metodologie pro úspěšnou regeneraci měst. DATABÁZE RENEWTOWN V rámci projektu vznikly tři databáze: 1) dobré praxe, 2) iniciativ a 3) odborníků v oblasti regenerace městských částí vystavěných během socialistické éry. Základní myšlenkou projektu je využít zkušeností a znalostí současných a minulých iniciativ za posledních 20 let a využít je k dalšímu rozvoji nástrojů na podporu revitalizace postsocialistických měst ve střední Evropě. Page 2
REVITALIZACE VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ VE VELENJE BYLA ÚSPĚŠNĚ UKONČENA Rekonstrukce veřejného prostoru na sídlišti ve Velenje je jedním ze čtyř pilotních akcí, investic financovaných v rámci projektu. Pilotní investice byly v rámci projektu naplánovány jako možné modelové řešení pro typické problémy částí středoevropských postsocialistických měst. Obecným cílem všech čtyř investic je zlepšení životních podmínek obyvatel použitím inovativních a efektivních opatření, která mohou být dobrým příkladem pro následování. Před zahájením stavby bylo na místě pilotní akce pouze špatně udržované hřiště pro děti vklíněné do prostoru mezi bloky panelových domů v ulici Koželjskega v městské části Gorica. Veřejný prostor obklopený šesti bytovkami zaujímal 3 386 m2. Vše ze socialistické éry je obyčejně vnímáno negativně a všechny pozitivní aspekty tohoto období bývají zpravidla ignorovány. Jednou z hodnot zakořeněnou v minulém období socialistického vývoje města Velenje je dobrovolná práce a solidarita občanů. Největší část města Velenje byla postavena včetně občanské vybavenosti a správních i bytových domů v letech 1950 až 1960, a to právě za výrazné pomoci dobrovolných brigádníků. Page 3
Základní myšlenkou pilotní akce projektu ve Velenje bylo využít této socialistické tradice a zapojit obyvatele do procesu revitalizace veřejných prostor. Proto tato pilotní akce splnila dva hlavní cíle: Vytvoření multifunkčního veřejného prostoru, který uspokojuje potřeby všech generací Facilitací podpořit místní komunitu v mezigeneračním a multikulturním dialogu a zvýšit zapojení občanů do péče o jejich bydliště Samotné stavbě předcházela jednání a průzkumy zájmu obyvatel, jak se mají prostory změnit, aby obyvatelé byli ochotní participovat jako dobrovolní dělníci na revitalizačním projektu. Šetření se zúčastnilo 39% obyvatel sídliště. Nejdůležitější informací průzkumu bylo, že více než 71 % respondentů je ochotno dobrovolně pomáhat při realizaci pilotní akce. Výsledky průzkumu také ukázaly, že většina lidí upřednostňuje využití plochy na dětské hřiště (74% odpovědí), další chtěli prostor pro sport a rekreaci (14%), jíní si přáli park (11%) a 1% si přálo jiné zařízení. Projekt byl zahájen v létě roku 2012. Materiál potřebný k dokončení projektu byl financován právě z projektu. Fyzická práce na stavbě byla provedena hlavně dobrovolníky. 64 dobrovolníků odpracovalo od 9. do 13. července 1567 hodin, aby se jejich okolí stalo hezčím a příjemnějším místem k životu. Projekt byl podpořen částkou 38.500 EUR z ERDF. Page 4
Slavnostního zahájení se dokonce zúčastnil i prezident Slovinské republiky Danilo Türk. Akce přilákala zájem místních i celoplošných médií. Prezident zdůraznil potřebu mezigenerační solidarity na různých úrovních, jakož i na sídlištích, která dávají svým občanům naději pro spokojený život. Uvedl, že Slovinsko má pevnou tradici v solidaritě, kterou přineslo nadšení lidí po druhé světové válce. Velenje se stalo a stále zůstává symbolem solidarity a silné vůle k vybudování budoucnosti společně. Pomoc dobrovolníků při realizaci pilotního projektu ve Velenje navázala na duch dobrovolnictví a je presentována celému Slovinsku i Evropě jako příklad dobré praxe. Místní koordinátor: Město Velenje, kontakt: marko.govek @ velenje.si Page 5
MEZINÁRODNÍ VÝZKUM VELKÝCH SÍDLIŠŤ Podstatu výzkumu tvořily rozhovory s obyvateli měst střední Evropy, která se vyznačují vysokým podílem zástavby v době socialistické éry. Rozhovory byly vedeny se třemi cílovými skupinami: místní lidé, místní podnikatelé a provozovatelé podniků a skupina odborníků, většinou šlo o zástupce institucí veřejné správy či nevládních organizací. Respondenti byli tázáni na kvalitu života, veřejných prostor a budov v jejich městech nebo městských čtvrtích, a také na spokojenost s místní samosprávou. Také se vyjadřovali k aktivitám týkajících se nejnovějších problémů souvisejících s životem. Dalším cílem průzkumu bylo identifikovat rozvojové příležitosti, které by mohly pomoci zvýšit atraktivitu pro místní obyvatele nebo přispět k odstranění překážek rozvoje. V některých případech je kvalita života považována obyvateli v dotčených městech nebo Photoměstských by Annegretčástech Haase jako průměrná nebo nižší, než je průměr. To ukazuje určitou úroveň stagnace v oblasti kvality bydlení v panelových čtvrtích postavených v zemích východního bloku. C o u n tr y C z e c h R e p u b li c G erm any P o la n d S lo va k i a S lo ve n i a C i ty / T o w n C h o m u to v Ú s tí n a d L a b e m C o ttb u s K a r ls r u h e K raków W arszawa H n ú š a R i m a vs k á S o b o ta N o va G o r i c a V e le n je Tabulka: Města, v nichž byla provedena studie V době socialismu bydlení v nově postavených sídlištích vykazovalo paradoxně vyšší sociální úroveň než dnes. S možností nové individuální výstavby nebo výstavby v rámci developerských projektů narostly i požadavky na úroveň bydlení. Page 6
Podle obyvatel hlavní problémy spojené s bydlením v koncentrovaných čtvrtích tkví v nízkém počtu parkovacích míst a ve zničených nebo zanedbaných veřejných prostranstvích. Případové studie jednotlivých středoevropských měst tyto problémy potvrzují, neboť uvádějí zvýšené riziko sociálně patologických jevů, včetně vandalismu a zneužívání drog, nadprůměrné míry kriminality. Tyto faktory snižují pocit bezpečí v těchto lokalitách. Místní lidé uvádějí do souvislosti zlepšení kvality života v panelových bytových sídlištích se zvýšením bezpečnosti. Rovněž také přikládají význam na kvalitu veřejných prostor a často navrhují výstavbu cyklistických stezek a chodníků a nových parkovacích míst. Souhrn návrhů nejdůležitějších priorit ukazuje, že veřejná správa a ostatní zúčastněné strany by se měly zaměřit na: Zmenšení sociální nerovnosti těchto městských částí, Pokračování procesů regenerace bytových sídlišť a veřejných prostranství; může být realizováno mnoho aktivit, jako je rozšíření a zlepšení kvality prostorů pro trávení volného času různých věkových skupin, Zvýšení počtu parkovacích míst, Podpora výstavby cyklostezek a zlepšení dopravních služeb, Vymezení prostor pro pořádání společenských a kulturních aktivit a poskytování pravidelného úklidu veřejných prostranství. Do budoucna bude pro rozvoj těchto lokalit důležité, aby byly místní komunity více zapojeny do procesu plánování a rozhodování ze strany místních orgánů a aby se dosáhlo dohody mezi všemi zúčastněnými stranami samosprávou, obyvateli a provozovateli podniků. Na jedné straně dosáhnout kompromisu bude těžké. Na druhou stranu kompromis přispěje k otevřenosti vztahů v procesu plánování a ke spokojenosti místních obyvatel a sdružení. Page 7
TŘI ZAJÍMAVÉ NÁPADY SE SOCIALISTICKOU VÝSTAVBOU Projekt UNFINISHED MODERNIZATIONS Pod názvem projektu Nedokončené modernizace (http://www.unfinishedmodernisations.net/) se skrývá partnerský, dlouhodobý výzkum architektury a urbánního plánování se zaměřením na jihovýchodní Evropu. Projekt usiluje o identifikaci účinných, pružných a společensky odpovědných modelů architektury a urbanismu v socialistické Jugoslávii a jeho nástupnických státech. Zvláštní pozornost je věnována kritickému přehodnocení modernizačních procesů a kontextualizace místních architektonických a urbanistických koncepcí v rámci mezinárodního vývoje architektury. Přestože mnohé architektonické a urbanistické modely vytvořené během socialismu nebyly dostatečně popsány a postrádaly odpovídající interpretaci, byli originální a experimentální. Mohly by sloužit jako inspirace pro progresivní současnou praxi uvnitř i mimo hranice regionu.. PROJEKT ATRIUM Architektonické stopy totalitních režimů 20. století jsou jizvami strašlivé minulosti. Pokud by byly řízeny a hodnoceny v souladu s Rozhodnutím Rady Evropy č.12/07 a využily by se jako objekty cestovního ruchu, mohly by se stát důležitým impulsem místního rozvoje. Projekt Atrium (http:/www.atrium-see.eu/) byl navržen proto, aby se chopil této stále ještě z velké části neprozkoumané příležitosti. Kolem nového kulturního směru by vznikly nové služby, a t í m b y s e v y t v o ř i l y n o v é p ra c o v n í p ř í l e ž i t o s t i ( z v l á š t ě p ro m l a d é l i d i a p ro že ny ). PROJEKT TRAJEKT Trajekt (http://trajekt.org/) je otevřená slovinská mediální platforma pro výměnu informací o architektuře a urbanismu - novinky o událostech, knihy, projekty, výstavy, apod. Platforma byla založena v dubnu 2002. Šíření informací je zcela svobodné, ale musí být splněna minimální publikační kritéria. Platforma pravidelně podává zprávu o aktivitách týkajících se architektury a stavby z dob socialismu. Stránka má čtvrtmilionovou návštěvnost za rok.. Page 9 4 Page
UNIVERSITA V LUBLANI, FAKULTA EKONOMICKÁ Univerzita v Lublani byla založena v roce 1919. Jejích 23 fakult a 3 umělecké akademie se mohou pochlubit více než 51.000 studentů zapsaných ve 166 bakalářských, 206 magisterských a 21 doktorandském studijním programu. Fakulta ekonomická (FELU) je jednou z největších fakult univerzity. Má 250 stálých zaměstnanců (učitelů, výzkumných pracovníků a podpůrného personálu). Fakulta byla založena v roce 1946. Prostřednictvím svých aktivit se FELU profiluje jako národní leader a mezinárodně uznávaná vzdělávací a výzkumná instituce v oblasti obchodu a ekonomiky. V současné době je více než 6000 studentů zapsaných v bakalářských, magisterských i doktorandských oborech fakulty. Pracovníci FELU se zabývají více než 90 výzkumnými a poradenskými projekty každý rok. Mezi klíčové kompetence Fakulty ekonomické v rámci projektu patří vývoj metodologie pro úspěšnou regeneraci měst. To bude základ pro přípravu tzv. Příručky modelů a Nadnárodní strategie rozvoje měst, což jsou dva hlavní výstupy projektu. tým: Další řešitelé: Irena Ograjenšek, - místní koordinátorka a vedoucí výzkumu Andreja Cirman Polona Domadenik Jože Sambt Lejla Perviz Mojca Bavdaž Urška Potočnik, finanční manažerka projektu Katarina Katja Mihelič Tjaša Redek
THE RENEWTOWN DATABASES Základní myšlenkou projektu je využít zkušeností a znalostí souvisejících současných a minulých iniciativ z posledních 20 let, a na základě toho přispět k rozvoji nástrojů na podporu revitalizace post-socialistických měst střední Evropy. Jedním z klíčových výsledků projektu (v souladu se základní myšlenkou) je vývoj tří databází: osvědčených postupů (dobré praxe), iniciativ a odborníků odborníci v oblasti regenerace městských oblastech postavených během socialistického období. Databáze dobré praxe zahrnuje 132 případy z 13 středoevropských zemí a 69 měst. Databáze obsahují velké množství projektů s využitím jak "měkkých" tak investičních investičních nástrojů zaměřených na zlepšení kvality života v městských částech postavených během socialistického období. Důležitým kritériem pro výběr do databází byl ucelený a inovativní přístup. Dle přijaté typologie je databáze rozčleněna dle následujících činností: Větší možnosti pro místní kulturní a společenské akce ve veřejných prostorách, Zvýšení kvality nevyužitého veřejného prostoru mezi bloky domů, Zvýšení podpory rozvoje malých podniků, zejména v oblasti obchodu v hustě obydlených částech, Zlepšení atraktivity architektury socialistických budov, Vyšší míra zapojení místní komunity na akcích pořádaných v její čtvrti, Nové funkce pro budovy éry socialismu 1945 1989. www.renewtown.eu Rozptyl příkladů dobré praxe v databázi na mapě Evropy Page 10
The partnership in Hnusta, 2012 Projekt ve zkratce Projekt nové postsocialistické město - konkurenceschopné a atraktivní" je financován v rámci Programu Central Europe a je realizován v období od 1. dubna 2011 do 31. března 2014. Partnerství projektu tvoří osm veřejných institucí z České republiky, Německa, Polska, Slovenska a Slovinska. Výsledkem budou čtyři pilotní akce prováděné v těchto lokalitách: Nowa Huta v Krakově, Jižní Město v Praze, Velenje (Slovinsko) a Hnúšťa (Slovensko). Vedoucí partner: Polská akademie věd, Ústav geografie a územního plánování Stanislava Leszczyckého Celkový rozpočet: EUR 1.514.061,60 Spolufinancování z ERDF: EUR 1.271.020,36 Kontakt Koordinátorka projektu: Magdalena Watorska-Dec, tel. +48226978992, email: decmagda@twarda.pan.pl. Partner projektu v Ústeckém kraji: Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s. Koordinátor projektu: Miroslav Cingl, tel. +420475200016, email.: cingl@rra.cz Page 11