Mgr. Jan Ptáčník. Astronomie. Fyzika - kvarta Gymnázium J. V. Jirsíka

Mgr. Jan Ptáčník Astronomie Fyzika - kvarta Gymnázium J. V. Jirsíka

Astronomie Jevy za hranicemi atmosféry Země Astrofyzika Astrologie

Historie Thalés z Milétu: Země je placka Ptolemaios: Geocentrismus Kopernik: Heliocentrismus de Brahe: kompromis Galilei: Heliocentrismus, fyzikální principy Bruno: Vesmír je nekonečný

Sluneční soustava Tvořena Sluncem, 8 planetami, planetkami, kometami,... Dělení planet planety zemského typu x planety obří vnitřní planety x vnější planety

Sluneční soustava Model sluneční soustavy zmenšený 1 000 000 000 krát Objekt Průměr Model Vzdálenost od Sl. Slunce 1 400 mm Merkur 5 mm hrášek 60 m Venuše 12 mm lískový oříšek 110 m Země 13 mm lískový oříšek 150 m Mars 7 mm hrášek 230 m Jupiter 140 mm grapefruit 800 m Saturn 120 mm grapefruit 1 500 m Uran 50 mm mandarinka 3 000 m Neptun 50 mm mandarinka 4 500 m Pluto 2 mm zrnko pepře 6 000 m nejbližší hvězdy 40 000 000 m daleké galaxie 10 17 m

Sluneční soustava Stáří: cca. 5 mld. let Vznik z pramlhoviny Velikost: cca. 2 l.y. Součást Mléčné dráhy Budoucnost?

Sluneční soustava

Nebeská mechanika Newtonův gravitační zákon Keplerovy zákony Obecná teorie relativity

První Keplerův zákon Planety se pohybují polem Slunce po elipsách málo odlišných od kružnic, v jejichž společném ohnisku je Slunce. Výstřednost ( excentricita )

Druhý Keplerův zákon Obsahy ploch opsaných průvodičem planety za jednotku času jsou konstantní. Průvodič Perihelium Afélium

Třetí Keplerův zákon Poměr druhých mocnin oběžných dob dvou planet se rovná poměru třetích mocnin hlavních poloos jejich trajektorií. T 1 2 T 2 2 = r 1 Poloměr oběhu uvádíme v astronomických jednotkách AU (střední vzdálenost Země od Slunce): 3 r 2 3 1AU =149,6 10 6 km

Sluneční soustava

Merkur spousta kráterů bez atmosféry velké rozdíly teplot (450 C až -150 C) pomalá rotace

Merkur

Venuše třetí nejjasnější objekt velmi hustá atmosféra (CO 2, H 2 SO 4, HCl, HF, ) velmi vysoké teploty (až 450 C) pomalá a OPAČNÁ rotace

Venuše

Mars řídká atmosféra (CO 2 ) stopy vody ledové čepičky kamenitý a prašný povrch dva měsíce (Phobos a Deimos)

Hlavní pás planetek Největší: Ceres tisíce planetek různé tvary proč zůstávají?

Hlavní pás planetek

Jupiter největší plynná planeta - helium a vodík jádro kapalné a pevné spousta vírů měsíce: Io, Europa, Ganymed, Callisto, (63)

Jupiter

Saturn plynná planeta - helium a vodík jádro kapalné a pevné prstenec (průměr čtvrt milionu km, tloušťka 3 km) měsíce: cca. 62 (Titan)

Saturn

Uran plynná planeta - helium a vodík jádro kapalné a pevné jiný typ rotace prstence

Neptun plynná planeta - helium a vodík + metan jádro kapalné a pevné prstence tzv. ledový obr

Neptun

Pluto trpasličí planeta měsíce: Charon, celkem 3 součást Kuiperova pásu (2. největší po Eris) vykloněná dráha

Měsíc Hmotnost 81-krát menší než Země Vázaná rotace Teploty: -200 C až 100 C Povrch: moře a krátery Slapové jevy

Měsíc

Slunce Hvězda tvořena plazmou Rotace: 28 dní ( různá rychlost ) Jádro: 15 000 000 K Povrch: 6 000 K Konvekce Dynamový jev

Slunce Atmosféra: fotosféra - chromosféra - koróna Sluneční vítr Sluneční skvrny ( jedenáctiletý cyklus ) Sluneční aktivita: erupce, protuberance

Slunce

Zatmění Slunce a Měsíce

Další objekty Meteoroid meteor meteorit meteorický roj Kometa jádro, koma, ohon Halleyova kometa (1986, 2061)

Vývoj hvězd vznik: prachoplynná mračna protohvězda stlačení zvyšování teploty - zažehnutí termonukleární reakce proton protonový cyklus

Vývoj hvězd spalování vodíku - nejstabilnější období čím větší hvězda, tím kratší životnost konec při spálení všeho vodíku smršťování -> zvýšení teploty -> zážeh spalování helia na uhlík rozepnutí -> snížení teploty září oranžovo-červeně: Rudý obr

Vývoj hvězd - malá hvězda Vyhoření helia - smrštění malá hmotnost - žádný zážeh chladnutí vznik Bílého trpaslíka - dlouhý dojezd

Vývoj hvězd - střední hvězda Vyhoření helia - smrštění zážeh uhlíku -> Veleobr vyčerpání uhlíku - zhroucení a výbuch -> Supernova ze zbylého jádra vzn. Neutronová hvězda (Pulsar)

Vývoj hvězd - velká hvězda Vyhoření helia - smrštění zážeh uhlíku -> Veleobr vyčerpání uhlíku - zhroucení -> zážeh dalších reakcí konec až při vzn. železného jádra zhroucení do Černé díry

Galaxie Druhy galaxií: eliptická spirální nepravidelná

Měření vzdálenosti v astronomii Astronomická jednotka: 1 AU Světelný rok: 1 ly Parsek: 1 pc

Měření času v astronomii Sluneční čas pravý sluneční den přísluní: delší den odsluní: kratší den Hvězdný čas

Souhvězdí 88 souhvězdí Trojpísmenné označení Různé vzdálenosti Orientace : Polárka (Severka)

Souhvězdí