VŠB Technická univerzita Ostrava Hornicko-geologická fakulta Institut environmentálního inženýrství DIPLOMOVÁ PRÁCE

VŠB Technická univerzita Ostrava Hornicko-geologická fakulta Institut environmentálního inženýrství DIPLOMOVÁ PRÁCE Ostrava 2015 Bc. Lucie Naivertová

VŠB Technická univerzita Ostrava Hornicko-geologická fakulta Institut environmentálního inženýrství Nakládání s odpady v Elektrárně Třebovice Waste management in Power Plant Třebovice Ostrava 2015 Bc. Lucie Naivertová

Na tomto místě bych chtěla poděkovat své vedoucí diplomové práce, paní doc. Dr. Ing. Radmile Kučerové, která mi pomáhala s přípravou této závěrečné práce.

Abstrakt: Diplomová práce se zabývá nakládáním s odpady v Elektrárně Třebovice patřící do společnosti Veolia Energie ČR, a.s. (dále jen Veolia Energie ČR). V úvodu je představena činnost společnosti Veolia Energie ČR a environmentální profil společnosti Veolia Energie ČR. Hlavní část práce je věnována systému nakládání s odpady v Elektrárně Třebovice. Závěr práce je věnován systému hospodaření s odpady. Environmentální profil společnosti Veolia Energie ČR poukazuje na značné know-how společnosti snižovat množství produkovaných emisí CO 2 s využitím biopaliv a tzv. kogenerační výrobou tepla a elektrické energie. Hlavní kapitola diplomová práce se věnuje praktickému pojetí při zpracování odpadů v Elektrárně Třebovice. Na počátku této kapitoly je uvedeno názvosloví používané v Elektrárně Třebovice, dále je uvedeno schéma procesu při nakládání s odpady, vznik a zařazování odpadů a zejména povinnosti pracovníků jednotlivých útvarů a organizačních celků při nakládání s odpady vč. uvedení vyznačení shromažďovacích míst a kategorií odpadů a její evidence. Klíčová slova: Odpad, nakládání s odpady, nebezpečný odpad, environmentální aspekt, sklad odpadů

Abstract: This thesis deals with waste management in Power Plant Třebovice belongs to the company Veolia Energy ČR, a.s. (next only Veolia Energy ČR). The introduction presents the company's operation. In addition, in my thesis, I devote to environmental performance of the company and the system of the waste management. In the conclusion is evaluated the waste management system in the Power Plant Třebovice. Environmental profile of Veolia Energy ČR points to the considerable know-how to reduce the amount of CO 2 emissions produced by using biofuels and so-called cogeneration of heat and electricity. The main chapters of the thesis is devoted to practical concepts for waste treatment in Power Plant Třebovice. At the beginning of this chapter is given terminology used in Power Plant Třebovice, as well as a diagram of the process of waste management, creation and classification of waste and in particular the obligation to employees of individual departments and organizational units in waste management included putting marking assembly points and categories of waste included waste records. Key words: Waste, waste management, dangerous waste, environmental aspect, waste storage

Seznam použitých symbolů a značek: symbol název BOZP bezpečnost a ochrana zdraví při práci ČIŽP Česká inspekce životního prostředí ČSÚ Český statistický úřad ETB Elektrárna Třebovice HK horkovodní kotel ILNO identifikační list nebezpečného odpadu MŽP Ministerstvo životního prostředí N označení kategorie pro odpad nebezpečný NL nebezpečné látky O označení kategorie pro odpad ostatní OH odpadový hospodář OS obsluha skladu (pověřený zaměstnanec střediska kotelna) PCB polychlorované bifenyly POH plán odpadového hospodářství PP pracovní postup R-110 kv rozvodna 110 kv RSEM Region Severní Morava ŘS ředitelství společnosti Veolia Energie ČR S spolupracuje se zodpovídajícím SP shromažďovací prostředek SVZ sekretariát vedoucího závodu SŽP specialista životního prostředí TŽP technik životního prostředí VSMaR vedoucí střediska měření a regulace VS vedoucí skladů VSČ vedoucí správní činnosti VSE vedoucí střediska elektro VSK vedoucí střediska kotelna VSS vedoucí střediska strojovna VV vedoucí výroby

VZ Z ZPPP ZPÚ ŽP vedoucí závodu zodpovídá zodpovědný pracovník určený ve smlouvě o dílo k převzetí prací zodpovědný pracovník za svěřený úsek v areálu ETB životní prostředí

OBSAH 1. ÚVOD... 1 2. CHARAKTERISTIKA SPOLEČNOSTI VEOLIA ENERGIE ČR... 2 2.1. ORGANIZAČNÍ STRUKTURA SPOLEČNOSTI... 4 2.1.1. REGIONY SPOLEČNOSTI... 4 2.1.1.1. REGION SEVERNÍ MORAVA... 4 2.1.1.1.1. ZÁVOD ELEKTRÁRNA TŘEBOVICE... 4 2.1.1.2. REGION STŘEDNÍ MORAVA... 6 2.1.1.3. REGION ČECHY... 7 2.1.1.4. REGION VÝCHODNÍ MORAVA... 7 2.1.2. DCEŘINÉ SPOLEČNOSTI... 8 2.1.2.1. OLTERM & TD OLOMOUC... 8 2.1.2.2. AMPLUSERVIS... 9 2.1.2.3. VEOLIA ENERGIE KOLÍN... 9 2.1.2.4. VEOLIA ENERGIE MARIÁNSKÉ LÁZNĚ... 10 2.1.2.5. VEOLIA PRŮMYSLOVÉ SLUŽBY ČR... 10 2.1.2.6. INSTITUT ENVIRONMENTÁLNÍCH SLUŽEB... 11 3. ENVIRONMENTÁLNÍ PROFIL SPOLEČNOSTI VEOLIA ENERGIE ČR... 12 3.1. KOGENERACE... 13 3.1.1. SPALOVÁNÍ BIOMASY... 13 4. SYSTÉM HOSPODAŘENÍ S ODPADY V ELEKTRÁRNĚ TŘEBOVICE... 15 4.1. HIERARCHIE ZPŮSOBŮ NAKLÁDÁNÍ S ODPADY V ELEKTRÁRNĚ TŘEBOVICE 15 4.2. POJMY A DEFINICE SYSTÉMU HOSPODAŘENÍ S ODPADY V ELEKTRÁRNĚ TŘEBOVICE... 16 4.3. SCHÉMA A POPIS PROCESU VZNIKU ODPADU NEBO VÝROBKU KE ZPĚTNÉMU ODBĚRU... 19 4.4. POŽADAVKY NA NAKLÁDÁNÍ S ODPADY... 21 4.5. VZNIK A ZAŘAZENÍ ODPADŮ... 22 4.6. ZAJIŠTĚNÍ SOUHLASU K NAKLÁDÁNÍ S NEBEZPEČNÝMI ODPADY... 23 4.7. POVINNOSTI ÚTVARŮ A OSOB... 23 4.7.1. VEDOUCÍ ZÁVODU ELEKTRÁRNY TŘEBOVICE... 23 4.7.2. OSOBA ODPOVĚDNÁ ZA PROVOZ SKLADU ODPADŮ... 23 4.7.3. TECHNIK ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ELEKTRÁRNY TŘEBOVICE... 24 4.7.4. VEDOUCÍ STŘEDISEK A ÚTVARŮ ELEKTRÁRNY TŘEBOVICE PRODUKUJÍCÍ ODPAD 25 4.7.5. PRACOVNÍCI ODPOVĚDNÍ ZA PŘEDÁVÁNÍ PRACOVIŠTĚ EXTERNÍ FIRMĚ A PROVÁDĚNÍ DOZORU INVESTORA... 26 4.7.6. VEDOUCÍ SPRÁVNÍ ČINNOSTI... 26

4.7.7. VEDOUCÍ ÚTVARU NÁKUPU, ZAJIŠŤUJÍCÍ SMLUVNÍ VZTAHY NA DODÁVKY A PRÁCE... 26 4.7.8. VEDOUCÍ SKLADŮ UMÍSTĚNÝCH V ELEKTRÁRNĚ TŘEBOVICE... 26 4.8. MÍSTA VZNIKU A SHROMAŽĎOVACÍ MÍSTA ODPADŮ V ELEKTRÁRNĚ TŘEBOVICE... 27 4.8.1. SHROMAŽĎOVACÍ MÍSTA... 27 4.8.2. SKLAD ODPADŮ... 31 4.8.3. SHROMAŽĎOVÁNÍ SMĚSNÝCH KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ... 33 4.8.4. SHROMAŽĎOVÁNÍ ODPADU PŘI SPALOVÁNÍ ÚHLÍ... 34 4.8.5. SHROMAŽĎOVÁNÍ NEBEZPEČNÝCH ODPADŮ... 36 4.8.6. SHROMAŽĎOVÁNÍ OSTATNÍCH ODPADŮ... 38 4.8.7. ZPĚTNÝ ODBĚR... 38 4.9. EVIDENCE ODPADŮ... 38 4.9.1. EVIDENCE ODPADŮ VEDENÁ TECHNIKEM ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ELEKTRÁRNĚ TŘEBOVICE... 38 4.10. OPATŘENÍ PRO PŘÍPAD HAVÁRIE PŘI NAKLÁDÁNÍ S ODPADY... 39 4.10.1. POSTUP OBSLUHY PŘI ZAJIŠTĚNÍ MÍSTA HAVÁRIE V ELEKTRÁRNĚ TŘEBOVICE... 39 4.10.2. PROSTŘEDKY PRO HAVARIJNÍ ZÁSAH V ELEKTRÁRNĚ TŘEBOVICE... 40 4.11. DODAVATELSKÉ FIRMY V ETB... 40 5. VYHODNOCENÍ SYSTÉMU NAKLÁDÁNÍ S ODPADY V ELEKTRÁRNĚ TŘEBOVICE... 41 6. ZÁVĚR... 42 POUŽITÁ LITERATURA:... 44

1. ÚVOD Téma této diplomové práce se zabývá problematikou nakládání s odpady v Elektrárně Třebovice patřící do společnosti Veolia Energie ČR. Veškerá výrobní i nevýrobní činnost dnešní společnosti je doprovázena vznikem odpadů, z nichž část má vlastnosti odpadů nebezpečných. Otázka jejich odstranění a racionálního využití představuje dnes proto prvořadý úkol z hlediska ochrany životního prostředí i z hlediska ekonomického. Teoreticky by skutečný odpad vlastně ani neměl existovat. U většiny známých výrob i spotřebních postupů vznikají vedlejší produkty. Pokud výrobce nebo společnost neumí tyto vedlejší produkty dále zpracovat, tedy zařadit do koloběhu společenské prospěšnosti, nazývá je odpadem.[10] Odpadové hospodářství je v ČR upraveno zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, řadou vyhlášek, kterými je konkretizován a prováděn a Nařízením vlády č. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodářství České republiky.[16]. V souvislosti s nakládáním vzniklého odpadu se Elektrárna Třebovice musí řídit integrovaným povolením a platnou legislativou pro nakládání s nebezpečným odpadem.[11.] Mezi hlavní vlivy na životní prostředí patří výroba a spotřeba elektrické energie, výroba tepla spotřeba vody, využité suroviny (uhlí) a tuhé odpady. [12] Cílem této diplomové práce je shrnutí a zhodnocení systému hospodaření s odpady v Elektrárně Třebovice. 2015 1

2. CHARAKTERISTIKA SPOLEČNOSTI VEOLIA ENERGIE ČR Společnost Veolia Energie ČR je tradičním výrobcem a dodavatelem tepla pro města a jejich obyvatele, průmyslové podniky, zdravotnická a školská zařízení, veřejné instituce a obchodní a administrativní centra. Do konce roku 2014 byl dle [9] název společnosti Dalkia Česká republika, a.s., patřící do skupiny francouzské skupiny Veolia a EDF. V průběhu prvního pololetí 2014 pokračovalo jednání o změně akcionářské struktury a k datu 25.7.2014 byla uzavřena jednání mezi skupinami Veolia a EDF ohledně partnerské spolupráce. Jejich završením se Veolia stala stoprocentním akcionářem aktivit mimo území Francie. Evropská unie schválila rozdělení skupiny Dalkia tak, že mezinárodní aktivity Dalkia se staly 100% aktivitami Veolia a francouzské aktivity skupiny Dalkia přešly pod hlavičku EDF. Společnost Veolia Energie ČR je zároveň jedním z největších nezávislých výrobců tepla a elektrické energie vyrobené v kogeneraci v České republice a významným poskytovatelem energetických služeb. Společnost Veolia Energie ČR je také prvním nezávislým provozovatelem sítě chladu na českém trhu. Skupina Veolia Energie ČR působí v České republice více než 20 let. Svou činnost rozděluje do tří strategických oblastí sítě tepla a chladu, dodávky průmyslových utilit a poskytování energetických služeb pro budovy. Zvyšováním výkonu svých zařízení přispívá k omezování spotřeby energie, a tím i ke snížení emisí CO 2. Veolia Energie ČR je jedním z největších poskytovatelů podpůrných služeb pro českou přenosovou soustavu, čímž napomáhá k zajištění rovnováhy v oblasti výroby a spotřeby elektřiny v České republice. Klíčové údaje společnosti Veolia Energie ČR za rok 2013 podle [4]: Obrat 8,8 miliard Kč 1 627 zaměstnanců Prodej elektřiny 2 064 GWh Prodej tepla 12 991 TJ Prodej chladu 14,2 GWh Instalovaný tepelný výkon 2 906 MWt Instalovaný elektrický výkon 377 MWe Délka primárních sítí 486 km 2015 2

Délka sekundárních sítí 248 km Veolia Energie ČR působí na trhu s teplem, který pokrývá území měst Ostrava, Karviná, Havířov, Olomouc, Nový Jičín, Přerov, Frýdek-Místek, Krnov, Praha a prostřednictvím dceřiných společností rovněž ve městech Kolín, Ústí nad Labem a Mariánské Lázně. Veolia Energie ČR, a.s. se rovněž snaží rozšiřovat své činnosti o dodávky chladu umožňující klimatizovat objekty jejich zákazníků. Jedním ze závazků Veolia Energie ČR je ochrana životního prostředí a přírodních zdrojů. Společnost má zavedený a certifikovaný systém řízení podle ISO 14001:2004. Další rozšiřování oblasti ochrany životního prostředí je jedním z jejích nejdůležitějších cílů také do budoucnosti. Společnost Veolia Energie ČR, a.s. má několik dceřiných společností. Jsou to Olterm & TD Olomouc, AmpluServis, Veolia Energie Kolín, Veolia Energie Mariánské Lázně, Veolia Průmyslové služby ČR zahrnující Veolia Komodity ČR a Veolia Powerline Kaczyce a Institut environmentálních služeb. Veolia Energie ČR nabízí prostřednictvím své dceřiné společnosti AmpluServis také údržbu, opravy, rekonstrukce a montáže energetických zařízení v teplárnách a elektrárnách, ale i v průmyslu chemickém, petrochemickém, potravinářském, hutnickém a dalším. S tím úzce souvisí i nabídka specializovaných služeb, jako jsou revize vyhrazených elektrických, tlakových, plynových a zdvihacích zařízení, služby akreditovaných chemických laboratoří, jako jsou rozbory paliv, průmyslových vod a olejů, služby vibrační diagnostiky, termografie, rentgeny svarů a další činnosti v oblasti nedestruktivní defektoskopie [4]. 2015 3

2.1. ORGANIZAČNÍ STRUKTURA SPOLEČNOSTI 2.1.1. REGIONY SPOLEČNOSTI Společnost Veolia Energie ČR tvoří čtyři regiony (Region Severní Morava, Region Střední Morava, Region Východní Morava a Region Čechy). 2.1.1.1. REGION SEVERNÍ MORAVA Region Severní Morava je největší organizační jednotkou společnosti Veolia Energie ČR. Prostřednictvím jedné z nejrozsáhlejších sítí dálkového tepla ve střední Evropě (342 km) dodává tepelnou energii zhruba 105 tisícům domácností, průmyslovým podnikům, nemocnicím, obchodním střediskům, školám a dalším zákazníkům v Ostravě, Krnově a okolních městech. Region Severní Morava tvoří čtyři závody (Elektrárna Třebovice, Teplárna Přívoz, Závod Krnov a Závod Distribuce a služby). Správní činnosti zajišťují pro všechny čtyři závody společné útvary regionu (útvar výrobního náměstka s technickým útvarem a útvarem pro řízení výroby, dále ekonomický útvar, personální útvar, obchodní útvar). Region Severní Morava je také významným výrobcem elektřiny a poskytovatelem podpůrných a systémových služeb pro regulaci výkonů a přenosů energetické soustavy ČR (ČEPS). Mezi největší zákazníky patří OKK-Koksovny, RPG Byty, SBD Vítkovice, SBD Nová huť, Pražské pivovary, Fakultní nemocnice Ostrava, Městská nemocnice Ostrava, Mlékárna Kunín - provozovna Martinov, Dopravní podnik Ostrava, město Krnov, Krnovské škrobárny a lihovary, Pega, Kofola či Avion Shopping Park firmy IKEA [4]. 2.1.1.1.1. ZÁVOD ELEKTRÁRNA TŘEBOVICE Závod Elektrárna Třebovice je největším závodem Regionu Severní Morava. Stavba elektrárny byla zahájena v polovině roku 1931 a počátkem roku 1933 se uskutečnily provozní zkoušky jednotlivých částí technologického zařízení, které byly včetně zkušebního provozu celé elektrárny ukončeny v dubnu 1933. Elektrárna byla uvedena do provozu v červenci 1933 pouze jako elektrárna. V šedesátých letech minulého století byla Elektrárna Třebovice přestavěna na teplárnu z důvodu výstavby sídliště Poruba spojenou s dodávkami tepla. Název Elektrárna Třebovice však již zůstal nezměněn [4]. Celkový pohled na Elektrárnu Třebovice je zachycen na obrázku 1. 2015 4

Od uvedení do provozu a v průběhu provozu prošla Elektrárna Třebovice mnoha technickými změnami a modernizacemi vč. navyšování elektrického i tepelného výkonu. V současné době je Elektrárna Třebovice vybavena osmi kotli (dvěma horkovodními, šesti parními) s celkovým instalovaným tepelným výkonem 765 MWt a třemi turbogenerátory s celkovým instalovaným elektrickým výkonem 177 MWe. Novodobý vývoj je směrován na další zvýšení kombinované výroby tepla a elektřiny s plným využitím zařízení kotelny, rekonstruovaného z hlediska snižování přísných emisních limitů. Pro výrobu tepla a elektrické energie se používá černé uhlí z nedalekých dolů společnosti OKD, které je do Elektrárny Třebovice přepravováno po železnici. Po několika změnách majitele a reorganizacích se elektrárna stala k 1.5.1992 majetkem společnosti Moravskoslezské teplárny, které po privatizaci do rukou francouzského koncernu Veolia několikrát změnily název až na současný (2015) Veolia Energie ČR [4]. Obrázek 1 Celkový pohled na závod Elektrárna Třebovice [13]. 2015 5

Klíčové údaje Regionu Severní Morava za rok 2013 [4]: Obrat: 4,2 mld. Kč Počet zaměstnanců: 579 Prodej tepla: 5 558 TJ Prodej chladu: 12 GWh Prodej elektřiny: 1 035 GWh Instalovaný tepelný výkon: 1 143 MWt Instalovaný elektrický výkon: 193 MWe Délka primárních sítí: 199 km Délka sekundárních sítí: 173 km 2.1.1.2. REGION STŘEDNÍ MORAVA Region Střední Morava zásobuje teplem zhruba 44 tisíc bytů v Olomouci, Přerově a Novém Jičíně. Také vyrábí elektřinu a je jedním z nejdůležitějších poskytovatelů podpůrných služeb v České republice. Svým klientům navíc dodává páru o speciálních parametrech určenou pro náročnou technologii. Největšími klienty jsou Olterm&TD Olomouc, Fakultní nemocnice Olomouc, ADM Prague, Olma, Nestlé Čokoládovny, Farmak, Univerzita Palackého Olomouc, Teplo Přerov, Precheza, PSP Technické služby, Meopta Přerov, Město Nový Jičín, Tonak nebo Středomoravská nemocniční se svými Nemocnicemi Přerov a Šternberk. Region Střední Morava tvoří tři závody: Závod Teplárna Olomouc, Závod Teplárna Přerov a Distribuce a služby. Klíčové údaje Regionu Střední Morava za rok 2013 [4]: Obrat: 1,8 mld. Kč Počet zaměstnanců: 325 Prodej tepla: 3 185 TJ Prodej elektřiny: 373 GWh Instalovaný elektrický výkon: 102 MWe Délka primárních sítí: 163 km Délka sekundárních sítí: 13 km 2015 6

2.1.1.3. REGION ČECHY Region Čechy zastřešuje aktivity společnosti Veolia Energie ČR v Čechách, v současné době konkrétně v Praze, kde má dlouholeté zkušenosti v oblasti poskytování multitechnických služeb (působí zde od roku 1991), dále v Kolíně, Vlašimi, Mariánských Lázních, Roudnici nad Labem, Horní Plané a dalších městech. Region Čechy, který zahrnuje dceřiné společnosti Veolia Energie Kolín a Veolia Energie Mariánské Lázně, zásobuje teplem zhruba 28 tisíc domácností a další klienty z nejrůznějších odvětví. Mezi významné klienty patří např. Magistrát Hlavního města Prahy, Městská část Praha 1, Městská část Praha 16 Radotín, Pražské vodovody a kanalizace, Eltodo, MŠ a ZŠ Praha 13, MTH Kolín, Bioferm Kolín, Eligo, Paramo, lázeňské budovy a nemocnice v Mariánských Lázních a další zákazníci z nejrůznějších odvětví. Klíčové údaje Regionu Čechy za rok 2013 [4]: Obrat: 1 154 mil. Kč Počet zaměstnanců: 164 Prodej tepla: 2 183 TJ Prodej chladu: 1,3 GWh Prodej elektřiny: 46 GWh Instalovaný tepelný výkon: 488 MWt Instalovaný elektrický výkon: 20,7 MWe Délka primárních sítí: 225,1 km Délka sekundárních sítí: 22,1 km 2.1.1.4. REGION VÝCHODNÍ MORAVA Region Východní Morava zásobuje teplem téměř 70 tisíc domácností, školy, nemocnice, úřady, obchodní střediska, průmyslové podniky a další zákazníky v Karviné, Havířově, Frýdku-Místku a řadě okolních měst a obcí. Další činností regionu je výroba elektrické energie v kombinovaném cyklu. Mezi největší zákazníky regionu patří Havířovská teplárenská společnost, Distep, RPG Byty, BYT servis-služby, SBD Drubyd, Lázně Darkov, Doly Karviná a Lazy společnosti OKD, řada průmyslových podniků, zejména v průmyslové 2015 7

zóně Karviná Nové Pole (např. Shimano, Baumann Springs, Sejong, Mölnlycke) a také nemocnice ve městech Karviná, Havířov i Frýdek-Místek. Teplo a elektřina je vyráběna ve třech zdrojích: Teplárna Karviná, Teplárna Československé armády a Teplárna Frýdek-Místek. Klíčové údaje Regionu Východní Morava za rok 2013 [4]: Obrat: 1,8 mld. Kč Počet zaměstnanců: 407 Prodej tepla: 3 366 TJ Prodej chladu: 0,8 GWh Prodej elektřiny: 256 GWh Instalovaný tepelný výkon: 681 MWt Instalovaný elektrický výkon: 82 MWe Délka primárních sítí: 113 km Délka sekundárních sítí: 62 km 2.1.2. DCEŘINÉ SPOLEČNOSTI 2.1.2.1. OLTERM & TD OLOMOUC Olterm & TD Olomouc, společný podnik společnosti Veolia Energie ČR (66 %) a Statutárního města Olomouc (34 %), distribuuje teplo a provozuje lokální kotelny v Olomouci a okolí. Teplem zásobuje téměř 26 tisíc domácností, školy a podniky z terciární a komerční sféry. Zároveň od roku 1997 provozuje Plavecký bazén Olomouc, kde se společnost Veolia Energie ČR podílela spolu s městem na projektu rekonstrukce a výstavbě nových atrakcí, mezi které patří zejména Aquacentrum Delfínek. Olterm & TD Olomouc ke konci roku 2010 úspěšně dokončil zavádění integrovaného systému řízení dle norem ČSN EN ISO 9001:2009; ČSN EN ISO 14001:2005 a ČSN OHSAS 18001:2008, což dle [2] znamenalo další významný krok v procesu neustálého zlepšování v oblasti kvality, životního prostředí a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci [2]. 2015 8

2.1.2.2. AMPLUSERVIS AmpluServis má dlouholetou zkušenost v oblasti služeb spojených s opravami, údržbou, rekonstrukcí a montáží energetických zařízení (kotlů, čerpadel, ventilátorů, parních turbín, generátorů, horkovodů, parovodů apod.) v teplárnách a elektrárnách, v průmyslu chemickém, petrochemickém, potravinářském, hutnickém a dalších odvětvích. Poskytuje také expertní služby (revize vyhrazených elektro, tlakových, plynových a zdvihacích zařízení), chemické služby (především rozbory paliv, průmyslových vod a olejů), služby vibrační diagnostiky, termovize, rentgeny svarů atd. AmpluServis je držitelem certifikátu ČSN EN ISO 9001:2009, ČSN EN ISO 14001:2005 a ČSN OHSAS 18001:2008. Má vytvořen inspekční orgán na inspekční postupy pro kotle, tlakové nádoby a vibrační diagnostiku, který získal akreditaci Českého institutu pro akreditaci (ČIA). Zákazníky jsou mateřská společnost Veolia Energie ČR a sesterská Veolia Energie Kolín, ČKD Praha DIZ, ADM Prague, Siemens Industrial Turbomachinery, ArcelorMittal Ostrava, Knauf Insulation atd. [2]. 2.1.2.3. VEOLIA ENERGIE KOLÍN Veolia Energie Kolín ekologicky šetrným způsobem vyrábí a dodává teplo do více než osmi tisíc domácností, dále pak úřadům, organizacím, školám a průmyslovým klientům ve městě. Tepelnou energii dodává jak v páře na primární straně, tak v teplé vodě na straně sekundární. Vyrábí také elektřinu v kogeneračním cyklu a pomocí malé vodní elektrárny na řece Labe a zároveň dodává páru pro technologie místních chemických a potravinářských firem. Od roku 2008 poskytuje podpůrné služby pro ČEPS. V roce 2010 realizovala společnost dvě významné investiční akce v celkové hodnotě přes 100 milionů korun výstavbu nové zcela zakryté gravitační vykládky paliva a nové skládky paliva v uzavřených silech. Díky těmto moderním zařízením se podařilo eliminovat emise uhelného prachu a hluku ze skladování uhlí, což přispělo ke zlepšení životního prostředí ve městě. Mezi nejvýznamnější zákazníky patří distribuční společnost MTH Kolín, Paramo hospodářské středisko Kolín, Bioferm Kolín či Správa městských sportovišť Kolín. Veolia 2015 9

Energie Kolín byla v roce 2010 recertifikována dle norem ČSN EN ISO 9001 a ČSN EN ISO 14001 [2]. 2.1.2.4. VEOLIA ENERGIE MARIÁNSKÉ LÁZNĚ Veolia Energie Mariánské Lázně je výrobcem a dodavatelem tepla pro více než 3 300 domácností ve městě Mariánské Lázně a řadu zákazníků z lázeňského, zdravotnického a hotelového sektoru. Patří mezi ně například známý hotel Falkensteiner Grand Spa Hotel Marienbad nebo Nemocnice Mariánské Lázně. Od roku 2010 společnost navíc vedle centrálního zdroje a primárních sítí pronajímá a provozuje na základě dlouhodobé smlouvy také sekundární sítě a výměníkové stanice, díky čemuž výrazně upevnila pozici dálkového vytápění ve městě. Veolia Energie Mariánské Lázně tedy spravuje celý tepelný systém od výroby až po distribuci koncovým uživatelům, což v praxi znamená dodávky tepla a teplé užitkové vody přímo odběratelům za mnohem příznivější ceny. Vedle výroby a distribuce tepla se Veolia Energie Mariánské Lázně zabývá rovněž výrobou elektrické energie v kogeneračním cyklu. Společnost byla v roce 2007 recertifikována dle normy ČSN OHSAS 18001 [2]. 2.1.2.5. VEOLIA PRŮMYSLOVÉ SLUŽBY ČR Veolia Průmyslové služby ČR (dříve NWR Energy) představuje pro společnost Veolia Energie ČR světovou referenci v oblasti těžebního provozu a průmyslu. Je totiž exkluzivním dodavatelem všech energií potřebných pro průmyslovou činnost hlavního zákazníka - největší těžební společnost v České republice OKD. Veolia Průmyslové služby ČR zajišťuje dodávku a distribuci elektrické energie a výrobu tepla, teplé vody a stlačeného vzduchu pro doly OKD prostřednictvím předávacích míst, která se nacházejí na povrchu. Dlouhodobá spolupráce předpokládá dodávky přibližně ve výši 2 miliard m³ stlačeného vzduchu, 1 milionu GJ tepla a 900 tisíc GWh elektřiny ročně. Objem dodávek stlačeného vzduchu řadí společnost Veolia Energie ČR mezi nejvýznamnější dodavatele této komodity na světě [2]. 2015 10

2.1.2.6. INSTITUT ENVIRONMENTÁLNÍCH SLUŽEB Institut environmentálních služeb (IES) je vzdělávací a tréninkovou organizací francouzské nadnárodní společnosti Veolia Environnement (VE). Od roku 2002 působí v České republice a na Slovensku a s některými produkty, službami či vzdělávacími akcemi také v dalších evropských zemích. IES je významnou součástí mezinárodní sítě tréninkových center VE, tzv. Campusů VE. Od roku 2004 má IES zaveden a certifikován integrovaný systém řízení (ISO 9000, EMS 14000 a OHSAS 18000). IES je společným podnikem společnosti Campus VE France (40 %), Veolia Voda prostřednictvím Pražských vodovodů a kanalizací (30 %) a společnosti Veolia Energie ČR (30 %). IES má vzdělávací centra v Praze, Ostravě a Banské Bystrici a zastoupení v Teplicích [2]. 2015 11

3. ENVIRONMENTÁLNÍ PROFIL SPOLEČNOSTI VEOLIA ENERGIE ČR Veolia Energie ČR při svých činnostech využívá profesionálního know-how získaného dlouholetým působením na trhu energetických služeb a neustálou modernizací technologií a kogenerační výrobou tepla a elektřiny aktivně přispívá ke zlepšování životního prostředí v České republice. Veolia Energie ČR je certifikována dle normy ČSN EN ISO 14001. Základní pravidla, kterými se Veolia Energie ČR řídí v oblasti životního prostředí: Prevence znečišťování životního prostředí: hledání úspor energií, snižování počtu lokálních zdrojů, rozvoj sítí dálkového vytápění atd. Výroba tepla a elektřiny v ekologicky šetrné kogeneraci. Nahrazování stále většího množství uhlí obnovitelnými a druhotnými zdroji energie. Neustálé zlepšování, modernizace a inovace energetických zařízení. Nové realizované projekty se vyznačují tím, že na jedné straně přinášejí společnosti Veolia Energie ČR i jejím zákazníkům úspory a na druhé straně jsou velmi šetrné k životnímu prostředí. Pro ilustraci je v grafu 1 znázorněn vývoj spotřeby biomasy a snížení CO 2 vlivem spalování biomasy v letech 2003-2012. Díky tomu je společnost Veolia Energie ČR úspěšná i v získávání prostředků pro své ekologické projekty z fondů Evropské unie. Příkladem ekologicky šetrného projektu dle principů Politiky udržitelného rozvoje je biokotel v krnovské teplárně spalující stoprocentně biomasu nebo nová turbína TG4 v teplárně Olomouc, která umožnila zvýšit kombinovanou výrobu tepla a elektřiny [3]. 2015 12

Graf 1 Vývoj spotřeby biomasy a snížení CO 2 vlivem spalování biomasy v letech 2003-2012 [3]. 3.1. KOGENERACE Důležitým pilířem firemní strategie je kombinovaná výroba tepla a elektřiny nebo-li kogenerace, která je mnohem ohleduplnější k životnímu prostředí než oddělená výroba, protože umožňuje zvýšit účinnost zařízení a ušetřit velké množství paliva (až 40 %). Produkce emisí je tak výrazně nižší. V kombinované výrobě tepla a elektřiny je Veolia Energie ČR jedničkou v České republice [3]. 3.1.1. SPALOVÁNÍ BIOMASY Veolia Energie ČR neustále zvyšuje podíl obnovitelných a druhotných zdrojů energie, zejména biomasy, která představuje strategické palivo budoucnosti. Výroba zelené energie má kromě příznivého vlivu na životní prostředí také pozitivní dopad na ceny tepla i elektřiny a také na místní zaměstnanost. 2015 13

Nejvýznamnějším zdrojem biomasy je především zelená štěpka vznikající při zpracování dřevní hmoty během těžby dřeva, dále různé zbytky rostlin ze zemědělské a potravinářské výroby, jako jsou obilné otruby, zbytky z lisování olejnatých semen, pelety ze slámy apod. Veolia Energie ČR začala spalovat biomasu v roce 2003 v teplárně Krnov a postupně se přidaly další zdroje. V současné době je biomasa využívána např. v Ostravě, Karviné, Frýdku- Místku, Olomouci, Kolíně či Novém Jičíně. Od roku 2003 již bylo pro výrobu tepla i elektřiny využito 724 000 tun biomasy, která nahradila 850 000 tun CO 2. Cílem skupiny Veolia Energie ČR v České republice je zvýšit podíl biomasy v palivovém mixu z aktuálních 2,2 % (v roce 2010) na 14 % v roce 2016, což představuje asi 530 000 tun paliva [3]. 2015 14

4. SYSTÉM HOSPODAŘENÍ S ODPADY V ELEKTRÁRNĚ TŘEBOVICE Elektrárna Třebovice má pro systém hospodaření s odpady zpracován interní pracovní postup č. ETB-PP-4.25/01.01 s názvem Nakládání s odpady v Elektrárně Třebovice. Předmětem pracovního postupu je dle jeho obsahu stanovit závazná pravidla pro nakládání s odpady a vymezit povinnosti zaměstnanců Elektrárny Třebovice, zaměstnanců ŘS, RSEM a cizích firem v areálu Elektrárny Třebovice tak, aby nakládání s odpady v ETB bylo v souladu s platnými právními předpisy. Cílem tohoto pracovního postupu je zajistit splnění podmínek a požadavků zákona o odpadech a souvisejících právních předpisů při nakládání s odpady v Elektrárně Třebovice [5]. Každý má při své činnosti nebo v rozsahu své působnosti povinnost předcházet vzniku odpadů, omezovat jejich množství a nebezpečné vlastnosti. Odpady, jejichž vzniku nelze zabránit, musí být využity, případně odstraněny způsobem, který neohrožuje lidské zdraví a životní prostředí a který je v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb. a se zvláštními právními předpisy [6]. 4.1. HIERARCHIE ZPŮSOBŮ NAKLÁDÁNÍ S ODPADY V ELEKTRÁRNĚ TŘEBOVICE V rámci odpadového hospodářství musí být v Elektrárně Třebovice dodržována následující hierarchie způsobů nakládání s odpady: Předcházení vzniku odpadů, což znamená chovat se tak, abychom vytvořili co nejméně odpadu. Opětovné použití, což znamená, věci, které již nepotřebujeme, nevyhazovat, ale nalézt pro ně náhradní využití. Recyklace odpadů, což znamená třídit odpady, předávat k recyklaci, k výrobě nových výrobků. Jiné využití, což znamená odpady, které už nelze využít, předat k výrobě energie. Odstranění odpadů, což je poslední možnost s následným skládkováním. 2015 15

Odpad BC. LUCIE NAIVERTOVÁ: NAKLÁDÁNÍ S ODPADY V ELEKTRÁRNĚ TŘEBOVICE 4.2. POJMY A DEFINICE SYSTÉMU HOSPODAŘENÍ S ODPADY V ELEKTRÁRNĚ TŘEBOVICE Je každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a přísluší do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů [5]. Nebezpečný odpad Je odpad vykazující jednu nebo více nebezpečných vlastností (výbušnost, oxidační schopnost, vysoká hořlavost, hořlavost, dráždivost, škodlivost zdraví, toxicita, karcinogenita, žíravost, infekčnost, teratogenita, mutagenita, schopnost uvolňovat vysoce toxické nebo toxické plyny ve styku s vodou, vzduchem nebo kyselinami, senzibilita, ekotoxicita, schopnost uvolňovat nebezpečné látky do životního prostředí při nebo po odstraňování) uvedených v příloze č. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů [5]. Komunální odpad Je veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob, a který je uveden jako komunální odpad v Katalogu odpadů, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání [5]. Odpadové hospodářství Je činnost zaměřená na předcházení vzniku odpadů, na nakládání s odpady a na následnou péči o místo, kde jsou odpady trvale uloženy, a kontrola těchto činností [5]. Nakládání s odpady Je jejich shromažďování, sběr, výkup, přeprava a doprava, skladování, úprava, využití a odstranění [5]. Zařízení Je technické zařízení, místo, stavba nebo část stavby [5]. 2015 16

Shromažďování odpadů Je krátkodobé soustřeďování odpadů do shromažďovacích prostředků v místě jejich vzniku před dalším nakládáním s odpady [5]. Skladování odpadů Je přechodné soustřeďování odpadů v zařízení k tomu určeném po dobu nejvýše 3 let před jejich využitím nebo 1 roku před jejich odstraněním [5]. Skládka odpadů Je zařízení zřízené v souladu se zvláštním právním předpisem (stavební zákon) a provozované ve třech na sebe bezprostředně navazujících fázích provozu, včetně zařízení provozovaného původcem odpadů za účelem odstraňování vlastních odpadů a zařízení určeného pro skladování odpadů s výjimkou skladování odpadů podle 4, odst. 1, písmene h) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů [5]. První fáze provozu skládky - provozování zařízení k odstraňování odpadů jejich ukládáním na nebo pod úrovní terénu. Druhá fáze provozu skládky - provozování zařízení k případnému využívání odpadů při uzavírání a rekultivaci skládky. Třetí fáze provozu skládky - provozování zařízení neurčeného k nakládání s odpady za účelem zajištění následné péče o skládku po jejím uzavření. Sběr odpadů Je soustřeďování odpadů právnickou osobou nebo fyzickou osobou oprávněnou k podnikání od jiných subjektů za účelem jejich předání k dalšímu využití nebo odstranění [5]. Výkup odpadů Je sběr odpadů v případě, kdy odpady jsou právnickou osobou nebo fyzickou osobou oprávněnou k podnikání kupovány za sjednanou cenu [5]. 2015 17

Úprava odpadů Je každá činnost, která vede ke změně chemických, biologických nebo fyzikálních vlastností odpadů (včetně jejich třídění) za účelem umožnění nebo usnadnění jejich dopravy, využití, odstraňování nebo za účelem snížení jejich objemu, případně snížení jejich nebezpečných vlastností [5]. Využití odpadů Je činnost, jejímž výsledkem je, že odpad slouží užitečnému účelu tím, že nahradí materiály používané ke konkrétnímu účelu, a to i v zařízení neurčeném k využití odpadů podle 14 odst. 2 zákona o odpadech, nebo že je k tomuto konkrétnímu účelu upraven; v příloze č. 3 k tomuto zákonu je uveden příkladný výčet způsobů využití odpadů [5]. Materiálové využití odpadů Je způsob využití odpadů zahrnující recyklaci a další způsoby využití odpadů jako materiálu k původnímu nebo jiným účelům, s výjimkou bezprostředního získání energie [5]. Recyklace odpadů Je jakýkoliv způsob využití odpadů, kterým je odpad znovu zpracován na výrobky, materiály nebo látky pro původní nebo jiné účely jejich použití, včetně přepracování organických materiálů; recyklací odpadů není energetické využití a zpracování na výrobky, materiály nebo látky, které mají být použity jako palivo nebo zásypový materiál [5]. Energetické využití odpadů Je použití odpadů hlavně způsobem obdobným jako paliva za účelem získání jejich energetického obsahu nebo jiným způsobem k výrobě energie [5]. Odstranění odpadů Je činnost, která není využitím odpadů, a to i v případě, že tato činnost má jako druhotný důsledek znovuzískání látek nebo energie; v příloze č. 4 k zákonu o odpadech je uveden příkladný výčet způsobů odstranění odpadů [5]. 2015 18

Zpracování odpadů Je využití nebo odstranění odpadů zahrnující i přípravu před využitím nebo odstraněním odpadů [5]. Prvotní původce odpadů Je každý, při jehož činnosti vzniká odpad [5]. Původce odpadů Je fyzická nebo právnická osoba oprávněná k podnikání, při jejichž činnosti vznikají odpady, nebo právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, které provádějí úpravu odpadů nebo jiné činnosti, jejichž výsledkem je změna povahy nebo složení odpadů, a dále obec od okamžiku, kdy nepodnikající fyzická osoba odpad odloží na místě k tomu určeném; obec se současně stane vlastníkem tohoto odpadu [5]. Oprávněná osoba Je každá osoba, která je oprávněna k nakládání s odpady podle zákona o odpadech nebo podle zvláštních právních předpisů [5]. Shromažďovací prostředky odpadů Jsou zejména speciální nádoby, kontejnery, obaly, jímky a nádrže. Svým provedením nebo v kombinaci s technickým provedením a vybavením místa, v němž jsou umístěny, zabezpečují, že odpad do nich umístěný je chráněn před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem ohrožujícím životní prostředí [5]. 4.3. SCHÉMA A POPIS PROCESU VZNIKU ODPADU NEBO VÝROBKU KE ZPĚTNÉMU ODBĚRU Schéma a popis procesu vzniku odpadu nebo výrobku ke zpětnému odběru je dle [5] přehledně znázorněn v následujícím vývojovém diagramu, viz obrázek 2. 2015 19

Vznik odpadu nebo výrobku ke zpětnému odběru Jedná se o odpad nebo výrobek? výrobek Umístění zářivek a rtuťových výbojek do SP odpad Zatřídění nového druhu odpadu ano Jedná se o nový druh odpadu? Odvoz do skladu RSEM ne Zajištění správného označení SP a zpracování ILNO Umístění odpadu do SP Zajištění předání výrobků ke zpětnému odběru smluvní firmě Zajištění souhlasu k nakládání s NO Kontrola naplnění SP Převoz do skladu NO ETB Archivace dokumentace o předání výrobků Zajištění odvozu a zneškodnění odpadů Provedení záznamu do průběžné evidence odpadů Vyhotovení ročního hlášení o produkci a nakládání s odpady Vyhotovení ročních statistických údajů pro ČSÚ Obrázek 2 Schéma a popis procesu vzniku odpadu nebo výrobku ke zpětnému odběru. Zdroj [5]. 2015 20

4.4. POŽADAVKY NA NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Předcházet vzniku odpadů, omezovat jejich množství a nebezpečné vlastnosti. Zařadit odpad podle Katalogu odpadů a do kategorie nebezpečný, je-li uveden v Seznamu nebezpečných odpadů nebo má-li jednu nebo více nebezpečných vlastností, uvedených v příloze č. 2 (Seznam nebezpečných vlastností odpadu) zákona o odpadech. Vzniklé odpady shromažďovat utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií. V rámci odpadového hospodářství musí být dodržována tato hierarchie způsobů nakládání s odpady: o předcházení vzniku odpadů o příprava k opětovnému použití o recyklace odpadů o jiné využití odpadů, například energetické využití o odstranění odpadů [15]. Od hierarchie způsobů nakládání s odpady je možno se odchýlit, pokud se na základě posuzování životního cyklu celkových dopadů zahrnujícího vznik odpadu a nakládání s ním prokáže, že je to vhodné. Zajistit odstranění odpadů způsobem, který neohrožuje lidské zdraví a ŽP v případě, že jejich vzniku nelze zabránit a jejich využití není možné. Zabezpečit odpady před nežádoucím znehodnocením, odcizením či únikem, ohrožujícím ŽP. Nakládat s odpady pouze způsobem stanoveným zákonem o odpadech a prováděcími předpisy. Vést průběžnou a roční evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi, a to za každý druh odpadu samostatně v rozsahu stanoveném zákonem o odpadech a prováděcími právními předpisy. Zasílat příslušnému správnímu úřadu údaje v rozsahu stanoveném zákonem o odpadech a prováděcím právním předpisem včetně evidencí a ohlašování zařízení a látek s obsahem PCB. Tuto evidenci archivovat. 2015 21

Umožnit kontrolním orgánům přístup do objektů a prostor ETB a na vyžádání předložit dokumentaci a poskytnout pravdivé a úplné informace související s nakládáním s odpady. Nakládat s nebezpečnými odpady jen se souhlasem příslušného správního úřadu. Odpovědnost původce odpadů (ETB) za nakládání s odpady trvá do doby jejich předání k využití nebo odstranění oprávněné osobě (smluvní firmě). Oprávněná osoba, která převezme od původce odpady, přejímá na sebe tak většinu povinností původce stanovené zákonem o odpadech. Zjistit, zda osoba, která přebírá odpady, je k jejich převzetí podle zákona o odpadech oprávněna. V případě, že se tato osoba oprávněním neprokáže, nesmí jí být odpad předán. Vykonávat kontrolu vlivů nakládání s odpady na zdraví lidí a životní prostředí. Ustanovit odpadového hospodáře v případě, že samostatná provozovna ETB nakládala v posledních 2 letech s nebezpečnými odpady v množství větším než 100 t nebezpečných odpadů za rok. Platit poplatky za ukládání odpadů na skládky způsobem a v rozsahu stanoveném zákonem o odpadech [5]. 4.5. VZNIK A ZAŘAZENÍ ODPADŮ Původci odpadů jsou povinni vzniklé odpady třídit, odděleně shromažďovat a ukládat do shromažďovacích prostředků na shromažďovacích místech odpadů nebo ve skladu odpadů. Při nakládání s odpady je nutno dbát, aby nedošlo k znehodnocení odpadů, k jejich odcizení nebo nežádoucímu úniku do prostředí [5]. Cizí firmy působící v areálu ETB si samostatně zabezpečují odstranění odpadů, které vznikly v důsledku jejich činnosti. Při této činnosti se řídí obecně platnými právními předpisy, ustanoveními příslušné smlouvy o dílo uzavřené s ETB, jimiž se řeší problematika nakládání s odpady a dalšími rozhodnutími oprávněných orgánů státní správy [5]. O vzniku nového druhu odpadu v ETB je nutno neprodleně informovat TŽP ETB, který: 1. Stanoví způsob nakládání s odpadem. 2. Provede jeho zařazení dle Katalogu odpadů. 2015 22

3. Pokud se jedná o nebezpečný odpad, zabezpečí souhlas státní správy k nakládání s tímto odpadem a zpracuje identifikační list nebezpečného odpadu [5]. 4.6. ZAJIŠTĚNÍ SOUHLASU K NAKLÁDÁNÍ S NEBEZPEČNÝMI ODPADY V případě, že vznikne nový druh nebezpečného odpadu, zajistí TŽP ETB vydání souhlasu k nakládání s tímto odpadem a zároveň požádá o změnu integrovaného povolení pro ETB. 4.7. POVINNOSTI ÚTVARŮ A OSOB V následujících podkapitolách jsou uvedení jednotliví zaměstnanci dílčích útvarů a organizačních složek s uvedením jejích základních povinností při nakládání s nebezpečnými odpady. 4.7.1. VEDOUCÍ ZÁVODU ELEKTRÁRNY TŘEBOVICE Povinnostmi vedoucího závodu Elektrárny Třebovice je: Zajistit v ETB dodržování zásad nakládání s odpady dle tohoto pracovního postupu. Zajistit obsazení funkce TŽP ETB. Určit osoby odpovědné za provoz skladu odpadů [5]. 4.7.2. OSOBA ODPOVĚDNÁ ZA PROVOZ SKLADU ODPADŮ Povinnostmi osoby odpovědné za provoz skladu odpadů je: Zajistit provoz skladu odpadů v souladu se schváleným provozním řádem. Informovat TŽP ETB o kumulaci odpadů ve skladu odpadů a potřebě odvozu odpadů [5]. 2015 23

4.7.3. TECHNIK ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ELEKTRÁRNY TŘEBOVICE Povinnostmi technika životního prostředí Elektrárny Třebovice je: Vést průběžnou a roční evidenci odpadů v ETB v interním softwarově aplikačním systému EisOrgNet. Zasílat orgánům státní správy evidenční listy pro přepravu nebezpečných odpadů, pokud tato povinnost není smluvně zajišťována osobou oprávněnou k převzetí odpadů. Zasílat orgánům státní správy roční hlášení o produkci a nakládání s odpady. Provádět kontrolní činnost odpadového hospodářství v ETB. Vyžadovat u odpovědných osob dodržování zásad nakládání s odpady podle pracovního postupu. Zařazovat odpady podle Katalogu odpadů a do kategorie nebezpečný, je-li odpad uveden v Seznamu nebezpečných odpadů, nebo má-li jednu nebo více nebezpečných vlastností. Zpracovávat identifikační listy nebezpečných odpadů. Plnit ohlašovací povinnost vyplývající ze zákonných předpisů. Zajistit nakládání s odpady v ETB jen způsobem, který je v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů [6] a prováděcími právními předpisy v platném znění. Zajistit odstranění odpadů, pokud není možné jejich využití. Při předávání odpadů zajistit, aby odpady byly převzaty oprávněnou osobou. V případě, že se tato osoba oprávněním neprokáže, nesmí jí být odpad předán. Podle potřeby zajistit prostřednictvím ŘS zhotovení analytických rozborů odpadů nebo ekotoxikologických testů. Jejich výsledky podle potřeby dokladovat orgánům státní správy. Shromažďovat odpady podle druhů a kategorií, zajistit jejich správné označení. Zajistit umístění identifikačního listu nebezpečného odpadu v blízkosti shromažďovacího prostředku na shromažďovacích místech a ve skladu odpadů. Vést a uchovávat evidenci produkovaných odpadů podle druhů a kategorií. Zajistit zpracování a aktualizaci provozního řádu skladu odpadů. Předcházet vzniku odpadů, omezovat jejich množství a nebezpečné vlastnosti. Zajistit souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady. 2015 24

Umožnit kontrolním orgánům přístup do objektů, prostor a zařízení a na vyžádání předložit vedenou dokumentaci, platné doklady a souhlas k nakládání s NO. Poskytnout orgánům při šetření pravdivé a úplné informace související s odpadovým hospodářstvím v ETB. Sledovat a vyhodnocovat náklady ETB na činnosti související s odpadovým hospodářstvím. Zpracovávat podklady pro plán nákladů a výnosů ETB souvisejících s odpadovým hospodářstvím, včetně jeho aktualizací. Spolupracovat s ostatními TŽP a SŽP na úseku odpadového hospodářství ŘS a ostatních závodů ve společnosti Veolia Energie ČR [5]. 4.7.4. VEDOUCÍ STŘEDISEK A ÚTVARŮ ELEKTRÁRNY TŘEBOVICE PRODUKUJÍCÍ ODPAD Povinnostmi vedoucích středisek a útvarů Elektrárny Třebovice produkující odpad je: Nárokovat a vybavit pracoviště potřebnými prostředky pro nakládání a manipulaci s odpady (vhodná obalová technika, kontejnery, sudy, sorpční prostředky apod.). Zajistit ukládání odpadů na stávající shromažďovací místa rozmístěná v ETB. V případě potřeby krátkodobě zřídit nové shromažďovací místo, zajistit jeho umístění a správné označení ve spolupráci s TŽP ETB. Seznámit podřízené zaměstnance se zásadami nakládání s odpady podle zásad tohoto pracovního postupu ETB. Při vydávání pracovních příkazů na provedení práce, při nichž mohou vzniknout odpady, pověřit odpovědnou osobu za manipulaci a uložení vzniklých odpadů [5]. 2015 25

4.7.5. PRACOVNÍCI ODPOVĚDNÍ ZA PŘEDÁVÁNÍ PRACOVIŠTĚ EXTERNÍ FIRMĚ A PROVÁDĚNÍ DOZORU INVESTORA Povinnostmi pracovníků odpovědných za předávání pracoviště externí firmě a provádění dozoru investora je: Zajistit dodržování povinností původců odpadů podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech (je-li součástí předmětu smlouvy o dílo nakládání s odpady vzniklými při činnosti externí firmy v ETB). Zajistit proškolení určeného zástupce firmy v rozsahu zásad nakládání s odpady podle tohoto pracovního postupu ETB. Určit vyhrazená shromažďovací místa pro shromažďování odpadů (je-li součástí smlouvy o dílo možnost využití shromažďovacích míst ETB) [5]. 4.7.6. VEDOUCÍ SPRÁVNÍ ČINNOSTI Povinnostmi vedoucího správní činnosti je: Zajistit dodržování zásad nakládání s odpady při zajišťování úklidu, strážní služby, stravování, pronájmu objektů a ostatních činností při správě majetku v ETB. V případě zajišťování těchto prací externími firmami stanovit zásady pro nakládání s odpady v souladu s tímto pracovním postupem. Zajistit smluvní vztahy na odstranění komunálních odpadů [5]. 4.7.7. VEDOUCÍ ÚTVARU NÁKUPU, ZAJIŠŤUJÍCÍ SMLUVNÍ VZTAHY NA DODÁVKY A PRÁCE Povinnostmi vedoucího útvaru nákupu, zajišťující smluvní vztahy na dodávky a práce je: Zajistit v předmětu plnění smluv na dodávky a práce, při kterých je možnost vzniku odpadů, také správné nakládání s odpady podle platné legislativy [5]. 4.7.8. VEDOUCÍ SKLADŮ UMÍSTĚNÝCH V ELEKTRÁRNĚ TŘEBOVICE Povinnostmi vedoucího skladů v Elektrárně Třebovice je: Zajistit zpětný odběr zářivek a výbojek. Zajistit vedení průběžné evidence zpětného odběru. 2015 26

4.8. MÍSTA VZNIKU A SHROMAŽĎOVACÍ MÍSTA ODPADŮ V ELEKTRÁRNĚ TŘEBOVICE V ETB se nachází několik shromažďovacích míst odpadů v jednotlivých provozních budovách a na venkovních prostranstvích pro nejčastěji produkované druhy ostatních a nebezpečných odpadů. Větší část ostatních a nebezpečných odpadů je ukládána ve skladu odpadů [5]. 4.8.1. SHROMAŽĎOVACÍ MÍSTA Shromažďovací místa odpadů jsou tzv. mezideponie, umístěné v provozních objektech nebo na volných prostranstvích ETB. Odpady jsou zde uchovávány v obalech po dobu nezbytně nutnou před jejich odvozem k odstranění nebo před přemístěním do skladu odpadů. Shromažďovací prostředky odpadů musí být odlišeny (tvarově, barevně nebo popisem) od prostředků nepoužívaných pro nakládání s odpady, nebo používaných pro jiné druhy odpadů. Nebezpečné odpady na shromažďovacích místech musí být označeny tabulkou s názvem odpadu, katalogovým číslem odpadu, jménem odpovědné osoby a ve vybraných případech také výstražnými symboly nebezpečnosti, bezpečnostními značkami nebo textem nebezpečný odpad. V blízkosti nebezpečných odpadů musí být vyvěšen "Identifikační list nebezpečného odpadu". Odvoz odpadů ze shromažďovacích míst provádí pověřený zaměstnanec 1x týdně vždy ve čtvrtek pravidelně. V případě nutnosti dřívějšího odvozu provede mistr provozu zápis do knihy předání mistrů a příslušný technolog přenese požadavek na pověřeného zaměstnance, který zajistí odvoz. Odvoz strusky a popílku ze shromažďovacích míst je prováděn na základě smluvního vztahu s odběratelem. Popílek ze suchého odběru je certifikován jako výrobek a nakládání s ním převážně nespadá pod rámec nakládání s odpady. V interním softwarově aplikačním systému EisOrgNet je průběžná evidence odpadů a výrobků přehledně oddělena [5]. Na obrázku 3 jsou dle [5] schematicky do letecké fotografie vyznačena místa hlavních shromažďovacích míst odpadů v areálu Elektrárny Třebovice. 2015 27

Obrázek 3 Schéma hlavních shromažďovacích míst odpadů v areálu Elektrárny Třebovice [5] A Sklad odpadů B F Hlavní shromažďovací místa odpadů v areálu ETB B 17 04 05 Železo a ocel 17 02 01 Dřevo 17 09 04 Směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod čísly 17 09 01, 17 09 02 a 17 09 03 C, D 15 01 10 Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné 15 02 02 Absorpční činidla, filtrační materiály, čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami 17 02 03 Plasty E 17 04 11 Kabely neuvedené pod 17 04 10 16 02 14 Vyřazená zařízení neuvedená pod čísly 16 02 09 až 16 02 13 F 10 01 01 Škvára, struska a kotelní prach 2015 28

V následujících obrázcích 4, 5, 6, 7 a 8 jsou fotografována hlavní shromažďovací místa odpadů dle místního označení B, C, D, E a F. Obrázek 4 Celkový pohled na hlavní shromažďovací místo B Obrázek 5 Celkový pohled na hlavní shromažďovací místo C 2015 29

Obrázek 6 Celkový pohled na hlavní shromažďovací místo D Obrázek 7 Celkový pohled na hlavní shromažďovací místo E 2015 30

Obrázek 8 Celkový pohled na hlavní shromažďovací místo F 4.8.2. SKLAD ODPADŮ Sklad odpadů je provozován v souladu s vyhláškou č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění. Jako sklady odpadů mohou sloužit volné plochy, přístřešky, budovy, podzemní a nadzemní nádrže apod., které splňují technické požadavky kladené na sklady odpadů touto vyhláškou, požadavky stanovené zákonem a zvláštními právními předpisy na ochranu životního prostředí a zdraví lidí a které byly zřízeny k tomuto účelu v souladu se zvláštními právními předpisy [7]. V následujících obrázcích 9 a 10 je znázorněn celkový a vnitřní pohled na sklad odpadů A. 2015 31

Obrázek 9 Celkový pohled na sklad odpadů A Všechny odpady jsou označeny tabulkou s názvem odpadu a katalogovým číslem odpadu, jménem odpovědné osoby a dalšími náležitostmi, u nebezpečných odpadů je vyvěšen Identifikační list nebezpečného odpadu, který obsahuje potřebné informace pro nakládání s tímto odpadem. Sklad odpadů je provozován podle ETB-PP-4.9/01.02 Provozní řád pro sklad nebezpečných odpadů. 2015 32

Obrázek 10 Vnitřní pohled do skladu odpadů A 4.8.3. SHROMAŽĎOVÁNÍ SMĚSNÝCH KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ Směsné komunální odpady vznikají na všech výrobních i nevýrobních úsecích ETB. Obaly určené k jejich shromažďování jsou umístěny v dílnách, kancelářích apod. Jedná se vždy o dva shromažďovací prostředky, označené nápisy SPALITELNÝ ODPAD a NESPALITELNÝ ODPAD. Vyprazdňování těchto obalů v administrativních a sociálních budovách zajišťuje smluvně firma, která v ETB vykonává úklidové práce. V provozních budovách a dílnách vyprazdňují nádoby s komunálním odpadem určení zaměstnanci jednotlivých úseků. Spalitelný odpad je následně využíván externí firmou k výrobě certifikovaného paliva PALOZO. Po naplnění menších obalů nebo nádob jsou komunální odpady přemístěny do velkoobjemových kontejnerů, rozmístěných v areálu ETB. Kontejnery pro shromažďování spalitelného odpadu jsou výrazně označeny tak, aby nemohlo dojít k záměně spalitelného a nespalitelného odpadu [5]. Směsný komunální odpad nespalitelný je evidován a vykazován v hlášení o produkci a nakládání s odpady pod katalogovým číslem odpadů 20 03 01, jeho spalitelná složka je 2015 33

evidována pod katalogovým číslem odpadů 15 01 02 Plastové obaly, podle převládajícího druhu odpadu. Za zajištění smluvních vztahů na odvoz velkoobjemových kontejnerů se směsným komunálním odpadem je odpovědný útvar správní činnosti RSEM. Odvoz kontejnerů z areálu ETB je zajišťován svozovými vozidly smluvní firmy v pravidelných intervalech [5]. 4.8.4. SHROMAŽĎOVÁNÍ ODPADU PŘI SPALOVÁNÍ ÚHLÍ Při spalování černého uhlí v parních a horkovodních kotlích vzniká odpad a to popel, struska a škvára. Popel, nebo li popílek, je složka tuhých zbytků po spalování uhlí unášena spalinami z ohniště. V současné době je popílek využíván buď jako certifikovaný výrobek, který se používá při výrobě pórobetonu nebo cementu, nebo je bez certifikace, tedy jako odpad a slouží k výrobě základkových směsí do dolů. Popílek jako odpad je z kotlů primárně převážně odváděn suchou pneumatickou cestou do sil popílku, které se nachází v areálu ETB. Ze sil popílku je popílek odvážen autocisternami externím odběratelem. Popílek je stále ještě možno současně odvádět tzv. mokrou cestou na tzv. odkaliště, které se nachází poblíž areálu ETB. Odtud je popílek bagrován a odvážen nákladními auty rovněž externím odběratelem. Struska jako odpad vytéká ve formě tekuté strusky ze spalovacích komor dvou parních kotlů K12,13 do granulační nádrže s vodou, po zchlazení je vytahována pomocí korečkového vynašeče a padá do drtiče, kde je podrcena a soustavou žlabů je hydraulicky pomoci vody dopravována do mokré jímky. Po té je pomocí jeřábu překládána do suché jímky a opětovně pomocí jeřábu je struska nakládána na nákladní auta a odvážena opět externím odběratelem. Ze strusky je dále vyráběna otryskávací směs. Ročně je vyprodukováno cca 12 tis. tun strusky [8]. Škvára jako odpad je nakládána na nákladní auta a odvážena opět externím odběratelem. Na následujícím obrázku 11 je vyobrazen celkový pohled na sila popílku. 2015 34

Obrázek 11 Celkový pohled na sila popílku s objemem každého z nich 750m 3 2015 35

4.8.5. SHROMAŽĎOVÁNÍ NEBEZPEČNÝCH ODPADŮ Nebezpečný odpad musí být pověřeným zaměstnancem uložen do připravené vhodné obalové techniky. Těsným obalem pro kapalné odpady se rozumí např. ocelový sud se šroubovatelným uzávěrem opatřený těsněním, ocelový nebo plastový kanystr s těsným uzávěrem. Pro vyprodukované pevné nebezpečné odpady lze použít plastové sudy, případně ocelové sudy s víkem připevněným pomocí ocelové obruče. Nebezpečné odpady jsou ukládány na shromažďovací místo nebo do skladu nebezpečných odpadů, kde musí být označeny názvem odpadu, katalogovým číslem odpadu, jménem odpovědné osoby, výstražnými symboly nebo bezpečnostnímu značkami, případně textem nebezpečný odpad a ILNO. Za provoz skladu nebezpečných odpadů zodpovídá středisko kotelna ETB. Obsluha skladu (pověřený zaměstnanec střediska kotelna) po převzetí odpadu zabezpečí jeho dočasné uložení do skladu nebezpečných odpadů. Provozní hodiny příjmu do skladu jsou stanoveny na čtvrtek od 7.00-12.00 hodin. V případě "nárazové" vyšší produkce odpadů v ETB (při poruchách, haváriích apod.) musí být neprodleně informován vedoucí závodu ETB. Pro takovéto účely slouží pro likvidaci odpadů prázdné ocelové sudy umístěné pod koridorem za pletivem, opatřené tabulkou ("určeno pro ropnou havárii"). Za odvoz nebezpečných odpadů k odstranění oprávněnou osobou ze skladu nebezpečných odpadů zodpovídá TŽP ETB [5], [14]. V tabulce 1, viz níže, je uveden přehled odpadů s označením nebezpečné. 2015 36

Místo vzniku odpadu zauhlování, kotelna, mlýnice, strojovna, kondenzace, CHÚV, dílny MaR elektro strojovna, kondenzace, CHÚV, elektro, MaR zauhlování, kotelna, mlýnice, strojovna, kondenzace, CHÚV, elektro, MaR zauhlování, kotelna, mlýnice, strojovna, kondenzace, CHÚV, sklady, MaR, elektro elektro, MaR CHÚV kotelna, sklady, společné útvary regionu, kryty CO kotelna a mlýnice zauhlování, kotelna, mlýnice, strojovna, kondenzace, CHÚV, elektro, MaR, sklady, společ. útvary RSEM kotelna, strojovna, CHÚV, elektro, MaR, sklady, společ. útvary RSEM kotelna, strojovna, CHÚV, elektro, MaR, sklady, společné útvary RSEM kotelna, CHÚV, elektro, MaR, sklady, společné útvary RSEM Tabulka 1 Tabulka odpadů kategorie Nebezpečné [5] Název odpadu jiné motorové, převodové a mazací oleje minerální nechlorované izolační a teplonosné oleje jiná rozpouštědla a směsi rozpouštědel obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné absorpční činidla, filtrační materiály, čisticí tkaniny, ochranné oděvy znečištěné NL vyřazená zařízení obsahující nebezpečné složky laboratorní chemikálie a jejich směsi, které jsou nebo obsahují NL olověné akumulátory odpady obsahující ropné látky zářivky a jiný odpad obsahující rtuť vyřazená zařízení obsahující chlorofluorouhlovodíky baterie a akumulátory a netříděné baterie a akumulátory obsahující tyto baterie vyřazené elektrické a elektronické zařízení obsah. NL Kategorie a kód odpadu N 13 02 08 N 13 03 07 N 14 06 03 N 15 01 10 N 15 02 02 N 16 02 13 N 16 05 06 N 16 06 01 N 16 07 08 N 20 01 21 Obalová technika kov. nádoba, ocel. sud 200 l s víčkem a těsněním plastová nádoba, manipulační nádrž 1,8 m 3 kovový kanystr, ocel. sud 200 l s víčkem a těsněním plastový sud plastový sud Shromažďovací místo dílna MaR (Servopohony) chlazení T-30, olejové hospodářství dílna el. motorů, box údržby strojovny tzv. tepláky strojovny, shrom. místo u boxu č. 24P box mazačů tepláky strojovny, shrom. místo u boxu č. 24P box mazačů Sklad odpadů sklad odpadů --- VSE sklad odpadů sklad odpadů sklad odpadů Odpovědná osoba za shrom. odpadu VSK, VSS, VSMaR VSS, VSE, VSMaR VSK, VSS, VS, VSE, VSMaR, VSČ VSK, VSS, VS, VSE, VSMaR, VSČ plastový sud --- sklad odpadů VSE, VSMaR podle typu odpadu --- sklad odpadů VSS na paletě --- sklad odpadů VSK, VS, VSČ plastový sud nebo ocel. sud 200 l s víkem a obručí kovová nádoba --- sklad odpadů VSK kabelový prostor č. 4 (pod elektrovelínem), elektrodílna sklad odpadů, sklad ŘS ETB (výrobky ke zpět. odběru) 20 01 23 volně ložené --- sklad odpadů 20 01 33 N N 20 01 35 plastový sud sklad ŘS ETB sklad odpadů plastové sudy, na paletě --- sklad odpadů VSE VS (výrobky) VSK, VSE, VSMaR, VV, VSS, VSČ, VS VSK, VSE, VSMaR, VV, VSS, VSČ, VS VSK, VSE, VSMaR, VV, VSS, VSČ, VS 2015 37

4.8.6. SHROMAŽĎOVÁNÍ OSTATNÍCH ODPADŮ V ETB dochází ke vzniku ostatních odpadů, které lze shromažďovat na vyhrazených místech, a to buď na shromažďovacích místech, nebo ve skladu odpadů. Za provoz skladu nebezpečných odpadů zodpovídá středisko kotelna ETB. Obsluha skladu (pověřený zaměstnanec střediska kotelna) po převzetí odpadu zabezpečí jeho dočasné uložení do skladu nebezpečných odpadů. Provozní hodiny příjmu do skladu nebezpečných odpadů jsou stanoveny na čtvrtek od 7.00-12.00 hodin. Za odvoz ostatních odpadů k využití nebo odstranění oprávněnou osobou ze skladu odpadů zodpovídá TŽP ETB [5]. 4.8.7. ZPĚTNÝ ODBĚR Zářivky a výbojky jsou ke zpětnému odběru předávány do skladu RSEM v provozních hodinách skladu. Shromažďovací místo ve skladu RSEM je po dohodě s odpadovým hospodářem společnosti Veolia Energie ČR označeno jako Výrobky ke zpětnému odběru. Shromažďovací místa na středisku elektro a ve skladu odpadů jsou označena ve smyslu zákona č.185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů [5]. 4.9. EVIDENCE ODPADŮ Podle 39 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, je původce odpadů povinen vést evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi. Rozsah vedení průběžné evidence je stanoven v 21 vyhlášky MŽP č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady [5]. 4.9.1. EVIDENCE ODPADŮ VEDENÁ TECHNIKEM ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ELEKTRÁRNĚ TŘEBOVICE TŽP ETB vede a uchovává průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s odpady za původce odpadů (ETB) za každý druh odpadu samostatně v interním softwarově aplikačním systému EisOrgNet. TŽP ETB je povinen: zasílat do 15. února následujícího roku pravdivé a úplné hlášení o druzích, množství odpadů a způsobech nakládání s nimi v ETB orgánu státní správy příslušnému podle místa provozovny ETB, 2015 38

zasílat ve stanoveném termínu podklady pro roční výkaz o odpadech pro ČSÚ na ředitelství společnosti [5]. 4.10. OPATŘENÍ PRO PŘÍPAD HAVÁRIE PŘI NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Možné příčiny havarijních stavů: Rozlití kapalných odpadů (chemikálie, ropné látky, apod.). Rozsypání pevných odpadů (chemikálie, apod.). Požár, exploze [5]. 4.10.1. POSTUP OBSLUHY PŘI ZAJIŠTĚNÍ MÍSTA HAVÁRIE V ELEKTRÁRNĚ TŘEBOVICE V případě úniku závadných látek je nezbytné postupovat v souladu s pracovním postupem ETB-PP-4.29/01.01 Havarijní plán pro předcházení a řešení stavu nouze a samostatnou přílohou HP č. 01 Souhrnný plán opatření pro případ havarijního znečištění vod Elektrárny Třebovice. Při úniku nebezpečných odpadů je nutno: Zabránit dalšímu úniku nebezpečných látek utěsněním obalu nebo přečerpáním do náhradního obalu. Zasažené místo okamžitě sanovat dle charakteru nebezpečnosti odpadu (zasypat Vapexem, použít sorpční textilie, apod.). Při sanaci postupovat podle konkrétních informací uvedených v identifikačním listu nebezpečného odpadu. Provést následnou očistu místa úniku. Kontaminované sorbenty uložit do shromažďovacích nádob a předat k likvidaci osobě oprávněné k převzetí odpadů zajišťuje TŽP ETB [5]. 2015 39

4.10.2. PROSTŘEDKY PRO HAVARIJNÍ ZÁSAH V ELEKTRÁRNĚ TŘEBOVICE Pro bezpečné odstranění havarijních úniků lze použít vhodné sorbenty, např. Vapex, sorpční rohože apod. Sorbenty jsou umístěny v provozních budovách, ve skladu odpadů, v revizní věži, v chemické úpravně vody. Nádoby pro případ havárie k uložení sorpčních materiálů nasycených nebezpečnými odpady jsou umístěny pod koridorem za pletivem, opatřeny tabulkou "URČENO PRO ROPNOU HAVÁRII" [5]. 4.11. DODAVATELSKÉ FIRMY V ETB Pro ETB zajišťují řadu činností a prací (údržba, investice apod.) externí dodavatelské firmy. Povinnosti dodavatelských firem zajišťujících práce v ETB, při nakládání s odpady, vyplývají z 16 zákona č.185/2001 Sb., o odpadech. Je povinností všech útvarů, zajišťujících smluvní vztahy na jednotlivé dodavatelské činnosti, zajistit v předmětu plnění rovněž záležitosti nakládání s odpady, vzniklými činností uvedené firmy v ETB. Jsou-li součástí smluvního vztahu nepřetržité a systematické práce a činnosti, musí firmy při nakládání s odpady, vzniklými při jejich činnosti postupovat podle platných právních norem pro odpadové hospodářství, podle pokynů objednatele a předpisů platných pro odpadové hospodářství ETB. Jedná se především o shromažďování odpadů utříděných podle jednotlivých druhů a kategorií. Vzhledem k tomu, že se jedná o činnosti firem, které mají trvalejší charakter, musí být pověřený zástupce externí firmy prokazatelně poučen prostřednictvím ZPPP o způsobu nakládání s odpady v ETB. Jsou-li součástí smluvních vztahů s dodavatelskými firmami nahodilé práce a činnosti, při nichž jim v ETB vznikají odpady, budou si dodavatelské firmy samy zajišťovat jejich shromažďování podle jednotlivých druhů a kategorií, jejich přepravu v areálu ETB a následné odstranění oprávněnou osobou, pokud ve smlouvě nebude stanoveno jinak [5]. 2015 40

5. VYHODNOCENÍ SYSTÉMU NAKLÁDÁNÍ S ODPADY V ELEKTRÁRNĚ TŘEBOVICE Elektrárna Třebovice vede evidenci odpadů v interní evidenci Lotus Notes. Za nakládání odpadů odpovídá technik životního prostředí Elektrárny Třebovice, který je podřízen přímo vedoucímu závodu Elektrárny Třebovice. Elektrárna Třebovice nakládá s odpady plně v souladu s Integrovaným povolením a plánem odpadového hospodářství a platné legislativy. Důkazem je skutečnost, že Elektrárna Třebovice je držitelem certifikátu EMS a dosud nebyla postihnuta žádnou sankcí. Ve společnosti je zaveden systém třídění odpadů, díky kterému je možné maximálně využívat odpad jako druhotné suroviny nebo jej předávat k další recyklaci. Ke všem odpadům má Elektrárna Třebovice vyhotoveny základní popisy odpadů a v případě nebezpečného odpadu identifikační listy. 2015 41

6. ZÁVĚR Cílem diplomové práce bylo popsat způsob, jak je nakládáno s odpady v Elektrárně Třebovice, patřící společnosti Veolia Energie ČR. Ze zjištěných výsledků práce je patrné, že systém nakládání s odpady je na velmi sofistikované úrovni, kdy je dodržována veškerá legislativa a zákonné normativy. Důležitým ukazatelem je perfektně propracovaná interní metodika nakládání s odpady a to jak bezpečnými či nebezpečnými. Rovněž samotní zaměstnanci Elektrárny Třebovice jsou naprosto zodpovědní k nakládání s odpady, které řádně separují a shromažďují na určená místa. Dále jsou jednou ročně školeni z problematiky nakládání s odpady, o čemž svědčí skutečnost, že výraznou měrou přispívají jak k ochraně životního prostředí, tak k dobrému image společnosti. Z výsledků diplomové práce vyplynulo, že nejvíce odpadu vzniká při spalování černého uhlí, které je dále ve značné míře využíváno k dalšímu zpracování externími firmami. Množství a kvalitu tohoto produkovaného odpadu však není tak jednoduché ovlivnit, neboť jeho množství závisí především na klimatických podmínkách (provozu elektrárny kogeneraci, tedy kombinované výrobě tepla a elektrické energie), dále na kvalitě uhlí samotného, tak dále na procesu spalování. Na základě dodržování platné legislativy, stanovených cílů v systému nakládání s odpady a na základě probíhajících dohledů při svých činnostech, kdy Elektrárna Třebovice, respektive celá společnost Veolia Energie ČR využívá profesionálního know-how získaného dlouholetým působením na trhu energetických služeb (neustálou modernizací technologií zejména díky kogenerační výrobě tepla a elektrické energie, která aktivně přispívá ke zlepšování životního prostředí nejen na Ostravsku, ale i v celé České republice), je celá společnost Veolia Energie ČR je certifikována dle normy ČSN EN ISO 14001. 2015 42

PŘÍLOHA 1 IDENTIFIKAČNÍ LIST NEBEZPEČNÉHO ODPADU 2015 43