Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Polabské hůry CZ0210713
1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Polabské hůry Kód lokality: CZ0210713 Kód lokality v ÚSOP: 5367 Rozloha (ha): 24,8473 Biogeografická oblast: kontinentální Zařazení EVL na evropský seznam: 2011/64/EU Nařízení vlády o stanovení národního seznamu EVL: nařízení vlády č. 318/2013 Sb., příloha 109 1.2 Způsob zajištění ochrany Zvláště chráněná území (ZCHÚ) NENÍ Ochranné pásmo zvláště chráněného území (OP ZCHÚ) NENÍ Navrhovaná kategorie ZCHÚ podle platného nařízení vlády přírodní památka Smluvní ochrana dle 39 ZOPK NENÍ Základní ochrana dle 45c, odst. 2 ZOPK Celková rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (ha): 24,8473 Relativní rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (%): 100 Jiná území chráněná podle národní legislativy, evropské legislativy nebo mezinárodních úmluv v překryvu s EVL Ptačí oblasti NEJSOU 1.3 Územně správní příslušnost Středočeský kraj Dotčené obce Bříství, Přerov nad Labem, Semice Dotčená katastrální území Bříství, Přerov nad Labem, Semice nad Labem 1.4 Stručná charakteristika území Ekotop Geologie: Hůry jsou budovány odolnými turonskými písčitými slínovci jizerských vrstev České křídové pánve. Geomorfologie: Svědecké vrchy se vypínají přibližně čtyřicet metrů nad plochý terén Středolabské tabule (Semická hůra dosahuje výšky 231 m n. m., Přerovská hůra 237 m n. m. a Vršek u Vestce (Břístevská hůra) 233 m n. m.). Na vzniku hůr se podílely tektonické poruchy ZSZ směru v součinnosti s erozivní činností Labe po čas celého pleistocénu. Reliéf: Výrazné svědecké vrchy oválného tvaru. Bezlesé plochy jsou na Semické hůře rozčleněny agrárními terasami, které dokládají bývalé zemědělské využití. Pedologie: Na svazích hůr jsou vyvinuty mělčí pararendziny.
Krajinná charakteristika: Lokalita je umístěna v ploché, tradičně zemědělské krajině. Je tvořena třemi výraznými a pravidelnými svědeckými vrchy - Semickou, Přerovskou a Břístevskou (v mapách také zvanou Vršek u Vestce) hůrou, které jsou výraznou krajinnou dominantou širšího okolí a zároveň ostrovy přírodních biotopů v intenzivně využívaném prostředí. Dělí se na tři disjunktní části, pokrývající zmíněné svědecké vrchy (resp. jejich vybrané partie, zejména jižní svahy). Názvy jednotlivých částí v textu odpovídají názvům příslušných vrchů. Biota Flóra a vegetace: Na svazích všech hůr jsou velkoplošně vyvinuta typická společenstva bílých strání s hojným výskytem druhů červeného seznamu. Dominující vegetací jsou širokolisté suché trávníky as. Scabioso-Brachypodietum. Místy tvoří přechody k úzkolistým suchým trávníkům as. Carici humilis-festucetum sulcatae. Typickými druhy těchto trávníků jsou válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum), smělek štíhlý (Koeleria macrantha), třeslice prostřední (Briza media), ostřice chabá (Carex flacca), o. plstnatá (C. tomentosa), o. nízká (C. humilis), vítod chocholatý (Polygala comosa), řimbaba okoličnatá (Pyretrum corymbosum), šalvěj luční (Salvia pratensis), smldník jelení (Peucedanum cervaria), jehlice trnitá (Ononis spinosa), bělozářka větvitá (Anthericum ramosum) a řada dalších. Jakkoliv je druhová skladba xerotermních trávníků na jednotlivých hůrách velice podobná a většina druhů se opakuje ve všech výskytech společenstva, každá z částí EVL má svůj specifický charakter. Na jižním svahu Semické hůry převažují rozvolněnější trávníky s vysokým podílem dvouděložných druhů a naopak jen s nízkým podílem vysokých trav. Společenstvo se jeví být poměrně málo degradované a dosti rezistentní. Na Přerovské hůře v trávnících výrazně - s výjimkou nejprudších svahů - převládá válečka prapořitá, ostatní druhy mívají nižší abundanci. Trávníkům Břístevské hůry taktéž dominují vysoké trávy v čele s válečkou prapořitou, patrný je však také více mezofilní charakter, indikovaný druhy jako řepík lékařský (Agrimonia eupatoria) nebo chrastavec rolní (Knautia arvensis). V křovinatých partiích a okrajích lesů se na větších plochách objevují také teplomilné lemy as. Geranio-Peucedanetum cervariae. Na úpatí Přerovské hůry a Semické hůry se rozkládají také velké plochy se sečeným trávníkem spadajícím do subxerotermního křídla vegetace mezofilních ovsíkových luk as. Ranunculo bulbosi-arrhenatheretum elatioris. Jedná se o poměrné pestrý porost, který se v mozaice prolíná s již vyhraněně teplomilnými porosty, včetně úzkolistých trávníků sv. Fragario viridis-festucetum rupicolae. Menší plocha udržovaného mezofilního trávníku s výrazným podílem teplomilných prvků se nachází také v severovýchodním cípu Přerovské hůry. V mozaice se suchými trávníky jsou bohatě zastoupeny vysoké mezofilní křoviny as. Pruno-Ligustretum, místy s podrostem kamejky modronachové (Lithospermum purpurocaeruleum). Na vrcholu Semické hůry a Vršku u Vestce byly nevhodně založeny maloplošné kultury borovice černé (Pinus nigra), v jejichž podrostu jsou však dosud přítomny druhy teplomilných lemů. Na hůrách roste řada vzácných druhů rostlin: třešeň křovitá (Prunus fruticosa), hvězdnice zlatovlásek (Aster linosyris), pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule), zeměžluč spanilá (Centaurium pulchellum), vousatka prstnatá (Bothriochloa ischaemum), strdivka sedmihradská (Melica nutans), chrpa chlumní (Centaurea triumfettii), hořec brvitý (Gentianopsis ciliata), ledenec přímořský (Tetragonolobus maritimus), kavyl vláskovitý (Stipa capillata), kavyl Ivanův (Stipa pennata), černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora), lněnka lnolistá (Thesium linophyllon), oman srstnatý (Inula hirta) a na Břístevské hůře i početná populace hořečku nahořklého (Gentianella amarella). Na území byla zavlečena řada nepůvodních druhů, z nichž některé mohou vykazovat invazní chování. Nejvýznamnější problém představují výsadby i nálety trnovníku akátu (Robinia pseudacacia), místy se vydatně šíří také žanovec měchýřník (Collutea arborescens). Nezavlečeným, ale přesto agresivně se šířícím druhem je třtina křovištní (Calamagrostis epigejos), která však, narozdíl od některých podobných lokalit, zatím nepředstavuje vážnou hrozbu. Fauna: Lokalita je významná i výskytem celé řady vzácných druhů bezobratlých. Vyskytuje se zde kupříkladu kudlanka nábožná (Mantis religiosa), z brouků byl zaznamenán krasec Anthaxia candens, vzácnější Lepidoptera zastupují přástevník černoskvrnný (Diaphora luctuosa) nebo Euchalcia consona z čeledi Noctuidae.Z obratlovců obývají výslunné stráně užovka hladká (Coronella austriaca) nebo ještěrka obecná (Lacerta agilis), v minulosti byla zaznamenána také ropucha krátkonohá (Bufo calamita).
2. Stav EVL a předmětů ochrany 2.1 Předměty ochrany a jejich cílový stav Stanoviště Kód předmětu ochrany: 6210 Název předmětu ochrany: Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) Rozloha (ha): 7,4851 Relativní rozloha (%): 30,12 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu: vynikající hodnota Cílový stav předmětu ochrany: zvýšit rozlohu a zlepšit strukturu porostů oproti době vyhlášení Kód předmětu ochrany: 6510 Název předmětu ochrany: Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) Rozloha (ha): 4,1995 Relativní rozloha (%): 16,9 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu: významná hodnota Cílový stav předmětu ochrany: zachovat předmět ochrany v rozloze odpovídající době vyhlášení a zlepšit strukturu porostů 2.2 Nároky předmětů ochrany Stanoviště Kód předmětu ochrany: 6210 Název předmětu ochrany: Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) Popis nároků předmětu ochrany: Stanoviště je zde zastoupeno dvěma biotopy - Suchými širokolistými trávníky svazu Bromion erecti (T3.4D) a suchými úzkolistými trávníky svazu Festucion valesiaceae (T3.3D). Suché širokolisté trávníky svazu Bromion erecti (T3.4D) se vyvinuly se na mírnějších svazích na středně hlubokých až hlubokých půdách. Typicky se jedná o zapojené či mezernaté porosty s dominancí širolistých travin - sveřepu vzpřímeného (Bromus erectus) nebo válečky prapořité. Bývají většinou druhově bohaté s celou řadou teplomilných širolistých bylin. Suché úzkolisté trávníky svazu Festucion valesiaceae (T3.3D) se vyskytují na výslunných svazích (obvykle) na bazických horninách a mělčích typech půd. Mívají spíše nízkostébelný habitus s různou mírou zápoje. V obou uvedených případech se může jednat o sekundární vegetaci na místech původních teplomilných doubrav, v minulosti využívaných jako ovčí pastviny. Kromě pastvy mohou být tyto trávníky využívány jako jednosečné louky. Trávníky bývaly udržovány sečí či pastvou a v současnosti je ohrožuje právě absence tradičního managementu, která vede k zapojování porostu a k ústupu citlivých druhů rostlin (včetně vstavačovitých) a postupnému převládnutí silných kompetitorů. V důsledku hromadění živin a zvýšených spadů dusíku může docházet k proměně suchých trávníků v nevyhraněné mezofilní porosty, popřípadě až k sukcesi k formacím dřevin. Vhodným způsobem péče je odstraňování náletových dřevin a pravidelná (nikoliv však nutně každoroční) pastva či sečení, popřípadě jejich kombinace. Kód předmětu ochrany: 6510 Název předmětu ochrany: Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) Popis nároků předmětu ochrany: Stanoviště je zde zastoupeno biotopem mezofilních ovsíkových luk (T1.1). Jedná se o nejrozšířenější typ polopřirozených luk vyskytující se roztroušeně po celém území státu od nížin až po podhůří, především v blízkosti sídel. Existuje velká škála různých fytocenologických typů těchto mezofilních ovsíkových luk, navíc se často
nacházejí v mozaice s jinými biotopy bezlesí. Jsou to vysokostébelné až středně vzrůstavé porosty bez vazby na určitý půdní podklad. V blízkosti toků obsazují spíše vyšší stupně náplavových teras, vyhýbají se trvale přemokřeným místům. Vedle běžných trav ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), srha říznačka (Dactylis glomerata), kostřavy (Festuca spp.) a tomka vonná (Anthoxantum odoratum), jsou též zastoupeny dvouděložné rostliny, jako např. řebříčky (Achillea spp.), pampelišky (Taraxacum spp.), jitrocele (Plantago spp.), kakost luční (Geranium pratense), jetel luční (Trifolium pratense), zvonek rozkladitý (Campanula patula), kopretina bílá (Leucanthemum album), chrpy (Centaurea spp.). Zpravidla se jedná o dvousečné louky, které lze přihnojovat a vápnit. Musí se však dávat pozor, aby nedošlo k předávkování dusíkem, které vede k dominanci vysokých tvrdolistých trav. Biotop je tedy ohrožen přehnojováním, ruderalizací, opouštěním pozemků a jejich následným zarůstáním. Základem obhospodařování je pravidelná seč minimálně jednou ročně. 2.3 Řešení konfliktů při zajišťování požadavků různých předmětů ochrany EVL Konflikt není předpokládán 2.4 Konflikt s jinými ochrannými režimy dle ZOPK Management xerotermních stanovišť může mít negativní dopad na některé ze zdejších zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Je však třeba vzít v potaz, že naprostá většina těchto druhů je existenčně vázána právě na xerotermní stanoviště, jejichž ochrana je tedy i ochranou druhu. Lze tedy očekávat, že krátkodobý pokles v početnosti bude více než vyvážen dlouhodobým zajištěním životních podmínek druhu. Z tohoto důvodu lze podobné zásahy a jejich důsledky akceptovat. Jakkoliv by péče o druhy neměla probíhat na úkor stanoviště, je zároveň důležité, aby byly při managementu požadavky zvláště chráněných a ohrožených druhů zohledňovány co možná nejvíce. Například při výřezu náletů by opět měly být přednostně zachovávány ohrožené xerotermní dřeviny. Při kosení je zase vhodné vytvářet mozaiku kosených a nekosených ploch, která zajistí dozrání semen později plodících druhů rostlin a úkryty a zdroj potravy pro různé druhy živočichů. 2.5 Využívání EVL a zhodnocení jeho důsledků pro předměty ochrany Stručná charakteristika a vliv činnosti Osídlení Výrazné izolované vrcholy svědeckých hor lákaly člověka již od dávných dob. Na Přerovské a Semické hůře se nacházejí pozůstatky hradišť, jejichž původ sahá až ke keltskému osídlení. Plošina na vrcholu však byla pravděpodobně obývána již dříve, jak dokládá keramika kultury lužické, knovízské a slezské. Vrchy byly osídleny ještě v raném středověku, poté však byly opuštěny a nadále využívány již jen jako zemědělská půda. Vrchol Břístevské hůry sice nenese stopy staršího osídlení, lze však alespoň předpokládat jeho kultovní využití, někdy ve středověku či raném novověku zde byl postaven kříž a na počátku 18. století také barokní kaple, z níž dnes zbyly jen ruiny. Lze předpokládat, že se historické osídlení podílelo na podobě vegetace hůr. Zejména v raných dobách skýtalo zázemí pro zemědělství, na místě sídlišť a v jejich blízkém okolí docházelo k obohacování půdy živinami a jevy spojené s osídlením mohly zvýhodňovat některé rostlinné druhy. Dnes jsou však již stopy osídlení z většiny překryty vlivy pozdějších činností. Zemědělské hospodaření a jeho absence Lokalita se nachází v krajině, která byla kontinuálně zemědělsky využívána již od prehistorických dob. Zemědělské využívání lokality lze očekávat již v souvislosti s historickým osídlením. Polabské hůry byly obhospodařovány i po jeho skončení. Část území sloužila jako louky nebo pastviny, část jako sady, místy lze nalézt i zbytky terasovitých úprav terénu. Při úpatí Přerovské hůry se rozkládají sečené záhumenky, kosený mezofilní trávník se vyskytuje i na úpatí Semické hůry. Extenzivní zemědělství se zasloužilo o to, že se na lokalitě dlouhodobě udrželo xerotermní bezlesí. Extenzivní pěstování ovoce neznamenalo prakticky žádné poškození xerotermní vegetace, sady naopak skýtaly řadu míst, kde se daná vegetace mohla dochovat či přímo prosperovat. Podobně i v okolí a na úhorech malých extenzivních polí se udržela řadateplomilných druhů. V současné době je však již většina plochy nevyužívaná a předmětná společenstva degradují. V lepším případě dochází k převládnutí jedné výrazné dominanty (zejména válečky prapořité), v horším případě původní vegetaci vytlačují křoviny a expanzní druhy rostlin. Hospodaření dodnes přetrvalo jen na několika málo místech, především na stanovištích mezofilních trávníků na úpatí Přerovské a Semické hůry (zákresy 6 a 13). Sečeny jsou však dnes jen z části, i zde tedy dochází k degradaci, tím výrazněji, že tento typ trávníku není na rozdíl od xerotermních stepí chráněn
extrémní povahou svého stanoviště. Pravidelněji je nejspíše obhospodařován menší mezofilní trávník v severovýchodním cípu Přerovské hůry (zákres 1). Byla zde zaznamenána pastva ovcí a kromě toho je trávník pravděpodobně i kosen. Kosen je také trávník okolo nových výsadeb na západním svahu Semické hůry (viz níže, oddíl Lesnictví), kosení je zde pravděpodobně prováděno na ochranu vysazených stromů. Lesnictví Ve druhé polovině 20. století byly vrchol Břístevské hůry (zákres 15), hrana a část svahu na Semické hůře (zákresy 10 a 11) osázeny borovicí černou. Na Přerovské hůře (zhruba ve středu lokality, zákres 4) byl pro změnu vysazen akát. Ve všech třech případech jde o zásah s významným negativním dopadem na předmět ochrany. Borovice černá je na jedné straně druhem s natolik blízkým rozšířením, že jej nelze považovat za zcela cizí našemu prostředí a nemívá ani nijak vyšší expanzní tendence než naše domácí borovice lesní (Pinus sylvestris). Ve světlých porostech této dřeviny mohou často přežívat i prvky xerotermních trávníků. Na straně druhé jsou však zdejší výsadby natolik husté, že pod sebou zastínily a zahubily veškerou původní vegetaci a navíc poskytly zdroj diaspor pro další zarůstání xerotermního bezlesí. Přítomnost akátiny je pak díky obohacování půdy dusíkem a invaznímu chování druhu jevem zcela bezvýhradně negativním bez polehčujících aspektů. Xerotermní trávník na západním svahu Semické hůry byl v poměrně nedávné době - alespoň z části pravděpodobně již po vyhlášení EVL - osázen směsí listnatých i jehličnatých dřevin. Některé stromky jsou již poměrně odrostlé, jiné naopak musely být vysazeny prakticky recentně. Mladé výsadby jsou opatřeny pletivem proti okusu. Výsadba je dost hustá, porost však není doposud natolik vzrostlý, aby měl výraznější dopad na trávník pod sebou. Pokud by však tento zásah zůstal neřešen, mohl by znamenat i zánik předmětu ochrany v těchto místech. Rekreace Všechna tři místa se nacházejí blízko stávajících sídel. Díky zajímavému terénu, bohaté historii, v okolí spíše ojedinělé přítomnosti přírodních prvků a hezkým výhledům se pak stávají oblíbeným cílem pro výlety, vycházky, venčení psů, oslavy, obřady a sportovní aktivity. Návštěvníci po sobě zhusta zanechávají různé druhy odpadu, což vede k ruderalizaci již tak degradujících trávníků, které jsou předmětem ochrany (výrazně více jsou postiženy xerotermní trávníky na svazích než mezofilní trávníky na úpatích). Je však třeba poznamenat, že škody jsou spíše estetické než biologické. Na svazích Přerovské hůry byl v nedávné minulosti pravděpodobně též provozován motokros. Disturbance, kterou pojezdy působí v xerotermní vegetaci, může mít na předmět ochrany pozitivní dopad, pokud by se však výrazně zvýšila její intenzita, vedla by až k lokální destrukci předmětu ochrany a k dalším nepříznivým jevům, jako je například zvýšená eroze. Recentně však nebyly stopy po něm zaznamenány. Těžba nerostných surovin Ve východním cípu Semické hůry se nachází malý mělký hliník (větší část je pokryta zákresem 12), který pravděpodobně sloužil obyvatelstvu Semic. Stopy po těžbě hlín nebo kamene lze spatřit také nad cestou v západní části Přerovské hůry. Těžbu nerostných surovin lze označit za omezený krátkodobý negativní zásah do předmětu ochrany, který však z dlouhodobého hlediska spíše zvyšuje geodiverzitu lokality. Zdejší malá těžební díla procházejí spontánní renaturací, na dříve obnažených místech lze nalézt iniciální stádia společenstev teplomilných trávníků i některé vzácnější konkurenčně slabé druhy rostlin. Sběr zkamenělin V západních partiích Přerovské hůry byly zaznamenány stopy - včetně drobných výkopů - po maloplošném sběru fosilií. Pokud bude sběr provozován pouze v malé (recentní) míře, bude mít na předmět ochrany jen minimální vliv. Drobné disturbance s ním spojené mohou dokonce působit pozitivně, neboť podobně jako maloplošná těžba nerostných surovin pomáhají blokovat sukcesi a zvyšovat diverzitu stanoviště. 2.6 Související platné dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních zákonů Lesní hospodářské plány / lesní hospodářské osnovy Typ dokumentu: LHO Přírodní lesní oblast: 17 - Polabí Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod: 101813 - LHO Lysá nad Labem, z.o. Mělník Výměra LHC / zařizovací obvod v EVL (ha): 1,5907 Období platnosti LHP (LHO): 1. 1. 2007-31. 12. 2016 Organizace lesního hospodářství: neuvedeno Nižší organizační jednotka: neuvedeno
Typ dokumentu: LHO Přírodní lesní oblast: 17 - Polabí Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod: 104803 - LHO Český Brod, z.o. Nymburk Výměra LHC / zařizovací obvod v EVL (ha): 0,6734 Období platnosti LHP (LHO): 1. 1. 2006-31. 12. 2015 Organizace lesního hospodářství: neuvedeno Nižší organizační jednotka: neuvedeno Typ dokumentu: LHP Přírodní lesní oblast: 17 - Polabí Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod: 104000 - Nymburk Výměra LHC / zařizovací obvod v EVL (ha): 0,0748 Období platnosti LHP (LHO): 1. 1. 2006-31. 12. 2015 Organizace lesního hospodářství: LS Nymburk Nižší organizační jednotka: neuvedeno
3. Péče o EVL 3.1 Popis optimálního způsobu péče o předměty ochrany Xerotermní trávníky: Popisovaný management se týká vyhraněných výskytů stanoviště 6210 - polopřirozených suchých trávníků a facií křovin na vápnitých podložích. Výskyty teplomilných trávníků v méně extrémních polohách v mozaice s mezofilními trávníky se zabývá další oddíl textu. Již delší dobu neudržované trávníky na xerotermních stepích je nezbytné začít opět obhospodařovat. Významná část z nich se rozkládá na prudkých svazích, jejichž kosení by bylo obtížné, optimálním managementem je tedy pastva ovcí, která s sebou nese i další pozitivní aspekty jako je mělká nepravidelná disturbance či mozaikovité využívání trávníků, které v důsledku zajišťuje rozmanitější nabídku mikrostanovišť. Stádo ovcí je vhodné doplnit několika kozami (zhruba v poměru 1 koza na 3-5 ovcí, maximálně však 1 ku 1). Vhodnější je spíše krátkodobá intenzivní forma pastvy, kdy by bylo celé území přepaseno zhruba během jednoho měsíce (na jednu část lokality tedy připadá dle její velikosti asi 7-12 dní). Aby byly trávníky dostatečně přepaseny, mělo by stádo čítat asi 70-130 zvířat. Optimální doba pro tento management se pohybuje od vrcholného jara do začátku podzimu. Termín je doporučeno měnit mezi jednotlivými lety. Pastva může probíhat jak na volno, s doprovodem pastevce, tak formou oplůtků. Za vhodnější lze považovat především druhou možnost, i první možnost však potřebám předmětu ochrany plně dostačuje. V případě oplůtkové pastvy je vhodné každou z částí EVL rozdělit do 3-5 menších oplocených okrsků, mezi nimiž budou zvířata přesouvána poté, co stávající oplůtek nejlépe úplně vypasou. Zároveň by však každý oplůtek měl být během sezóny přepasen alespoň jednou. Při obou formách pastvy je vždy potřeba vymezit na botanicky méně hodnotné ploše (nejlépe mimo předmět ochrany nebo dokonce vně EVL) okrsek, kam budou zvířata zavíraná na noc. Tak bude zajištěn alespoň částečný odnos živin z hodnotných trávníků. Pokud by se ukázalo, že jedno přepasení ročně výše stanoveným počtem zvířat nevyužívá plně možnosti dané produktivitou lokality, je vhodné zkusit zvýšit počet zvířat (nejvyšší mez, kterou lokalita dokáže unést, je odhadována okolo 200 kusů), případně zavést i druhou pastvu ročně. Mimo intenzivního přepásání lze také připustit méně vhodnou extenzivní formu, zejména v případě, že by nebyl k dispozici dostatečný počet zvířat. Za těchto podmínek by stačilo cca 40-50 zvířat, která by pasené plochy využívala po celou sezónu. Po skončení pastvy či alespoň na konci sezóny by pak měly být posekány nedopasky na pastvinách. Místy se může na zásahových plochách vyskytovat ve větším množství i třtina křovištní - většinou se však takové výskyty omezují jen na několik m2 převážně v okraji trávníku - která může při pastvě působit problémy - ovce se jí vyhýbají a pastva by tak mohla usnadnit expanzi druhu. Je tedy třeba místa s třtinou pokosit a přepást až obrážející výhonky. Namísto kosení je také možné třtinu vypálit, vypalování bez následné pastvy je však vysoce nevhodné (vedlo by opět k rychlejšímu šíření). Alternativně je možné porosty třtiny zbavit stařiny (tj. pokosit a/nebo vyhrabat) a přepást je již brzy z jara (v dubnu či květnu), což však vzhledem k jejich malé rozloze management spíše komplikuje. Zejména lépe přístupné plochy na mírnějších svazích - typicky v bývalých sadech - lze obhospodařovat též pravidelným ručním kosením. Při kosení však nedochází k drobným disturbancím, typickým pro pastvu a nezbytným k zachování některých konkurenčně slabých druhů, naopak spíše vede k zapojení drnu. Proto je kosení vhodné po několika letech střídat pastvou. Doporučeným obdobím ke kosení je začátek léta (zhruba od konce června do konce července). Aby se minimalizovaly škody na bezobratlých a pozdně kvetoucích druzích rostlin, mělo by probíhat mozaikovým způsobem, při němž by asi 25 % plochy bylo ponecháno nepokoseno do příštího roku a nepokosené plochy by se každoročně obměňovaly. Xerotermní trávník v bývalém hliníku je ohrožen především intenzivním zarůstáním borovicemi (z náletu či výsadby). Je tedy třeba provést především urychlený výřez. Vegetace je zde však poměrně málo zapojena, neboť se jedná o relativně rané stadium sukcese na narušené ploše. Tento charakter prospívá konkurenčně slabým druhům a bylo by žádoucí jej udržet i nadále. Pro obhospodařování je tedy výrazně vhodnější intenzivní pastva. Extenzivní pastva nebo seč se spíše nedoporučují (je však možné je využít v případě, že jiný management není k dispozici). Přínosem by mohly být též různé disturbanční aktivity jako cyklistika, motokros aj. při těch z nich, kde se pohyb omezuje na relativně úzkou linii, je však vhodné dráhy průběžně přesouvat. Mezofilní trávníky: Jelikož se mezofilní trávníky (stanoviště 6510) v EVL vyskytují v mozaice s ostrůvky teplomilných trávníků (stanoviště 6210), je níže popsaný management stanoven nejen pro ně, ale pro celou mozaiku stanovišť, v níž mezofilní trávníky dominují. Mezofilní trávníky by měly být obhospodařovány zejména pravidelným kosením. Vhodné jsou spíše dvě seče, pokud by však při nich docházelo ke zjevnému ochuzování druhové skladby trávníku, je možné snížit intenzitu na jednu seč ročně. První seč by měla proběhnout zhruba od začátku června, vhodnější je však ji situovat až na začátek léta. Druhá seč by pak měla následovat s odstupem alespoň 1,5 měsíce. Při první seči by mělo být
vynecháno 15-25 % plochy (v podobě menších plošek či pásů) a teprve při druhé seči bude plocha kompletně pokosena. Místa nekosená při první seči je třeba důsledně střídat. Pokosenou biomasu je třeba nejprve nechat asi týden usušit (tak bude umožněno dozrání a vypadání semen některých rostlin a únik bezobratlých živočichů) a poté z kosené plochy odstranit, mulčování trávníků je vysoce nevhodné. Namísto druhé seče je také možné přepasení otav, např. stádem, které bude spásat teplomilné trávníky, jak je popsáno výše. Pastva (zejména ve stejném režimu jako výše) jako úplná náhrada kosení je méně vhodná, je však přípustná. I v případě, že by pastva měla kosení nahradit, je vhodné alespoň zajistit pokosení nedopasků a celou plochu mezofilní louky pokosit jednou za několik let. Při obhospodařování trávníků je nepřípustné používat metody intenzivního zemědělství - přeorávání, bránování či válcování půdy, dosévání kulturních druhů, plošné aplikace herbicidů, hnojení tekutými statkovými nebo jakýmikoliv průmyslovými hnojivy a další. Hnojení je možné pouze po konzultaci s OOP malým množstvím tuhých statkových hnojiv. Pokud by po hnojení došlo k ochuzení trávníků a k převládnutí vysokých tvrdolistých trav, je nutné hnojení opět ukončit. Odstraňování dřevin: Obě nelesní stanoviště je třeba chránit před zarůstáním dřevinami i před cíleným zalesňováním, k němuž v území dochází (viz kapitola 2.5). Ze zachovalých trávníků je třeba vyřezat většinu náletových dřevin, zejména mezofilních, běžně se vyskytujících růže šípková (Rosa canina agg.), svída krvavá (Cornus sanguinea), trnka obecná (Prunus spinosa) - a případně i nepůvodních druhů - žanovec měchýřník. Také místa již zarostlá - zejména střed Přerovské hůry (zákres 4) a plocha v její západní části (zákres 2), severní svah Břístevské hůry (zákres 16), menší plochy na Semické hůře (zákres 8) - je vhodné postupně přeměňovat zpět v původní trávníky. Po výřezu by podle typu stanoviště měla následovat pastva (strmé xerotermní svahy) nebo kosení (mírné polohy na úpatí), zvláště důležité je následné přepasení (nebo posekání) případných výmladků. Případně je možné pastvu směřovat do porostů již před výřezem, aby se tak zajistila likvidace či alespoň oslabení části dřevin (možné použít i v případě likvidace akátin - viz níže). V takovém případě by bylo možné vybudovat zde trvalé oplocení, v němž by bylo delší dobu ponecháno stádo složené čistě z koz. Pastva by mohla případně probíhat i po celý rok, včetně zimního období, kdy by byl tlak na dřeviny obzvláště velký a docházelo by častěji k poškozování kůry nebo celých kmínků. Plochy, které nebudou ani přepásány ani koseny, je potřeba vyřezávat opakovaně, alespoň jednou za 5-10 let. Při výřezu je možné ponechávat osaměle stojící stromy, zejména duby a staré ovocné dřeviny. Důsledně by měly být chráněny výskyty vzácných teplomilných křovin - zejména třešně křovité. Proti těm je možné zasáhnout až ve chvíli, kdy by hrozila jejich plošná expanze do bezlesí, což je však spíše nepravděpodobné. Menší vzrostlé náletové lesíky a formace křovin je možné ponechat samovolnému vývoji, a to buď v celé ploše, nebo zredukované na úzký pás (to se týká zejména zákresu 8), rozdělující lokalitu na jednotlivé partie, nebo oddělující ji od okolních pozemků. Vyřezanou dřevní hmotu je vhodné odstranit z EVL, možné je však také její spálení na botanicky nehodnotných místech (například holé plochy po kompletním výřezu). Mladé výsadby dřevin na západním svahu Semické hůry (zákres 7) je nezbytné odstranit urychleně a přednostně, neboť jejich negativní vliv bude rychle narůstat a postupně by mohl vést až k lokálnímu zániku předmětu ochrany. Na místě je možné ponechat nanejvýše několik vybraných solitérních dubu (do cca 5 jedinců). Vysazené stromky je vhodné likvidovat včetně kořenového systému, tedy vytrháváním nebo vyrýpáváním, větší stromy je možné vyřezat (potom je však nutné likvidovat případné výmladky). K likvidaci může také posloužit stádo koz, nejlépe bylo-li by zde několik let po sobě, aby kozy zlikvidovaly i obrážející výmladky. Postupně by měly být také likvidovány starší porosty stanovištně nepůvodních dřevin v EVL. Jedná se především o výsadby borovice černé na Semické (zákresy 10 a 11) a Břístevské hůře (zákres 15) a výsadbu akátu na Přerovské hůře (zákres 4). Plochy vedené v katastru jako PUPFL je třeba za tímto účelem převést na jiný typ pozemku, popřípadě je alespoň klasifikovat jako bezlesí na lesní půdě. Borové výsadby lze postupně - každoročně - od kraje ubírat formou skupinového výběru či maloplošné holé seče. Pokud bude těžba postupovat po malých částech, nedojde tak k rázovému nárůstu managementových nákladů a vlastník pozemků může mít k dispozici pravidelný příjem z prodeje dřeva. Malé mýtinky, které tak vzniknou, je třeba v prvních letech ožínat, aby nezarostly ruderální vegetací a postupně je připojovat k pastevnímu areálu. Možné je také jejich mulčování senem z přilehlých xerotermních trávníků, čímž se urychlí přenos diaspor a zároveň omezí růst ruderálních druhů. Díky malé rozloze akátiny, která se nachází zhruba v centrální partii Přerovské hůry, bude likvidaci možné provést účinně a s relativně nízkými náklady i rizikem pro předmět ochrany. Jednotlivé akáty v porostu bude třeba nejprve oslabit. Vhodnou a levnou metodou je narušení lýka kroužkováním (po asi 90 % obvodu), přípustná (leč pro vyšší náklady méně vhodná) je také injektáž kapsle s arboricidem případně i jiné metody. Po několika letech je pak možné oslabené stromy pokácet. Doporučeným termínem pro kácení je konec srpna či začátek září, aby případné výmladky vyrazily ještě před příchodem zimy a byly tak vystaveny poškození mrazem. V následující sezóně je nutné plochy přepást nebo vyřezat a v přepásání či výřezech je nutné pokračovat i v dalších letech až do úplného potlačení. Opatření nemusí být prováděno naráz, vhodnější je vybrat nejprve pouze několik stromů a každoročně jejich počet zvyšovat až do úplné likvidace.
Návštěvnost: Regulace návštěvnosti není ani nezbytná ani reálná. Jednou za čas by pouze bylo dobré uklidit EVL od odpadků. V případě obnovených motokrosových aktivit na Přerovské hůře by bylo vhodné zjistit podrobné informace a podle nich přijmout vhodná opatření. Pokud v místě existuje nějaké větší motokrosové uskupení, bylo by možné se s ním dohodnout na spolupráci při managementu lokality. Spolupráce by mohla spočívat kupříkladu ve střídavém projíždění vybraných ploch. Takové plochy by měly být důsledně střídány, aby po určité době, kdy bude plocha disturbována pojezdem, následovalo delší období opětovné regenerace. Aktivity tohoto druhu je zvláště vhodné situovat do bývalých těžebních prostorů - hliníků (kupř. zarůstajícího hliníku ve východním cípu Semické hůry) nebo selských lůmků. Tím by se zabránilo nadměrné zátěži pro předmětná společenstva a mohla by se tak vyvinout celá škála sukcesních stádií, příhodná pro různé druhy xerotermní bioty. Tato doporučení vycházejí ze zkušeností, získaných při péči o některé podobné lokality (kupř. EVL Milovice-Mladá), které ukazují, jak je možné úspěšně sladit zájmy ochrany přírody se zájmy veřejnosti a snížit tak náklady na management. 3.2 Navrhovaná opatření Opakovaná opatření Číslo zákresu managementového opatření 1, 6, 13 Kosení těžkou mechanizací Kosení Cílový předmět ochrany 6510 Popis opatření seč mezofilních trávníků běžnou mechanizací; mozaiková forma - při 1. seči vynechat 15-25 % plochy, 2. seč celá plocha; biomasu odklidit mimo plochu Vhodný interval 2 x za 1 rok Kalendář pro management 1. seč (1.6.)-20.6.-15.7., 2. seč 1.8.-30.9. (s odstupem alespoň 1,5 měsíce) alternativou druhé seče (přípustná je i pastva místo obou sečí) může být také pastva ovcí a koz ve stejném režimu jako na plochách xerotermních trávníků vč. posekání nedopasků Číslo zákresu managementového opatření 3, 5, 7, 9, 12, 14 Extenzívní pastva ovcemi či kozami Pastva Cílový předmět ochrany 6210 Popis opatření intenzivní přepasení trávníků smíšeným stádem ovcí a koz (v poměru 3:1, celkem 70-130 zvířat na lokalitu); pastva na volno s doprovodem pastevce nebo v úsecích, oddělených mobilními oplůtky - oplůtky budou střídány po úplném přepasení plochy v oplůtku; zvířata je třeba na noc zahánět mimo pastvinu; termín přepasení jednotlivých úseků meziročně střídat; na konci sezóny posekat nedopasky Vhodný interval 1 x za 1 rok Kalendář pro management 1.5.-30.9. na snáze dostupných místech (bývalé sady) může být alternativou i ruční kosení v termínu 20.6.-31.7. Mimo intenzivního přepásání lze také připustit méně vhodnou extenzivní formu, tj. cca 40-50 zvířat, která by pasené plochy využívala po celou sezónu; lépe přístupné plochy na mírnějších svazích (tedy plochy 5, 7, 9 a 14) lze obhospodařovat též pravidelným ručním kosením (po několika letech střídat pastvou). Jednorázová opatření Číslo zákresu managementového opatření 10, 11, 15 Likvidace invazních a expanzivních rostlin plošná Invazní druhy Cílový předmět ochrany 6210 Popis opatření postupné kácení výsadeb borovice černé; dřevo je třeba odklízet z EVL nebo spálit na vybraném místě; mýtiny je třeba obžínat a/nebo mulčovat senem z přilehlých trávníků Kalendář pro management 1.11.-31.3. po obnově vegetace je třeba mýtiny připojovat k sousednímu pastevnímu areálu Číslo zákresu managementového opatření 4
Likvidace invazních a expanzivních rostlin plošná Invazní druhy Cílový předmět ochrany 6210 Popis opatření likvidace akátiny; stromy je třeba nejprve oslabit (kroužkování, pastva koz, injektáž arboricidu) a pokácet až po několika letech (po proschnutí koruny); v následujících letech je třeba kontrolovat zmlazení; vyřezané dřevo je nutné odklízet z EVL nebo spálit na vybraném místě Kalendář pro management kroužkování: kdykoliv; kácení 20.8.-30.9. plochu po kácení je třeba začít obhospodařovávat pastvou nebo kosením Číslo zákresu managementového opatření bez zákresu (vymezeno plochou EVL) Odstranění odpadků či skládky Odstranění odpadu Cílový předmět ochrany 6210, 6510 Popis opatření odstranění odpadků z EVL; v případě potřeby opakovat Kalendář pro management kdykoliv Číslo zákresu managementového opatření 2, 4, 8, 16 Výřez náletových dřevin plošně Výřez náletu Cílový předmět ochrany 6210, 6510 Popis opatření likvidace náletových dřevin na zarostlých místech - obnova původního bezlesí; v některých případech - zvláště u porostů na mezích nebo na hranicích EVL je možné ponechat úzký nevyřezaný pás dřevin; šetřit vzácné xerotermní druhy; možno ponechat vybrané solitéry zejména dubu a starých ovocných dřevin; vyřezanou biomasu odklidit z EVL nebo spálit na vybraném místě; v následujících sezónách kontrolovat výmladky; při výřezu na konci vegetační sezóny možná bodová aplikace arboricidu na řez Kalendář pro management 20.8.-31.3. po výřezu a obnovení vegetace zavést pastvu nebo kosení, podle typu stanoviště; pokud plocha nebude udržována, je třeba výřez po cca 5-10 letech opakovat Číslo zákresu managementového opatření 7 Výřez náletových dřevin plošně Výřez náletu Cílový předmět ochrany 6210 Popis opatření likvidace mladých výsadeb v původním xerotermním trávníku vytrháváním, vyrýpáváním, vyřezáváním, či pastvou koz (po více sezón); odstraněné stromky je třeba odklidit z EVL nebo zlikvidovat na vybraném místě Kalendář pro management 1.11.-31.3. trávník je třeba nadále udržovat pastvou nebo kosením Číslo zákresu managementového opatření 3, 5, 6, 9, 12, 14 Výřez skupin či jednotlivých náletových dřevin Výřez náletu Cílový předmět ochrany 6210, 6510 Popis opatření výřez náletů v zachovalejších trávnících; možno ponechávat vybrané solitéry teplomilných křovin či dubů, vždy důsledně šetřit výskyty třešně křovité; vyřezanou dřevní hmotu je nezbytné odklízet z EVL nebo spálit na vybraném místě; v následujících sezónách kontrolovat případné výmladky; při výřezu na konci vegetační sezóny možná bodová aplikace arboricidu na řez Kalendář pro management 20.8.-31.3. plocha by měla být udržována pastvou nebo kosením, v případě jejich absence je třeba výřez každých 5-10 let opakovat
4. Závěrečné údaje 4.1 Použité podklady HÁKOVÁ, A.; KLAUDISOVÁ, A.; SÁDLO, J. et al. (2004). Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. PLANETA. XII, 8, s. 1-132. 1213-3393. SÁDLO, J. (2003). Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd: Kód díla - A0052 Polabí u Čelákovic. 37 s. Manuskript. Archivuje Sbírka listin ÚSOP AOPK ČR, Praha. WAGNEROVÁ, M. (2004). Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd: Kód díla - A0471. 5 s. Manuskript. Archivuje AOPK ČR, RP Střední Čechy, Sbírka listin ÚSOP, AOPK Praha. 4.2 SDO zpracoval Organizace: AOPK ČR, Regionální pracoviště Střední Čechy Zpracovatel: Mgr. Josef Spilka E-mail: stredni.cechy@nature.cz Datum zpracování: 5. Seznam zkratek AOPK ČR ES EVL LHC LHO LHP OOP OP ZCHÚ PUPFL SDO ÚSOP ZCHÚ ZOPK Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Evropský seznam Evropsky významná lokalita lesní hospodářský celek lesní hospodářská osnova lesní hospodářský plán orgán ochrany přírody ochranné pásmo zvláště chráněného území pozemek určený k plnění funkcí lesa Souhrn doporučených opatření Ústřední seznam ochrany přírody zvláště chráněné území zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů
6. Přílohy 6.1 Orientační mapa evropsky významné lokality CZ0210713_Polabske_hury_orientacni_mapa.pdf 6.2 Mapa způsobu zajištění ochrany EVL NENÍ 6.3 Mapa zákresů managementových opatření na vymezených plochách CZ0210713_Polabske_hury_Invazni_druhy.pdf CZ0210713_Polabske_hury_Koseni.pdf CZ0210713_Polabske_hury_Pastva.pdf CZ0210713_Polabske_hury_Vyrez_naletu.pdf 6.4 Rámcová směrnice pro lesní stanoviště NENÍ 6.5 Doplňující dokumenty NEJSOU