Tragédie ruského letadla na Sinaji 2.11.2015 ČT 24 str. 1 21:31 Horizont 23 minut po startu se letoun se 224 lidmi na palubě rozpadl ve vzduchu. Nepřežil nikdo. Tolik o katastrofě víme. Aerolinky tvrdí, že piloti ani stroj neselhali. Mluví o vnějším vlivu. Úniky z egyptského vyšetřování ale sestřelení vylučují. Milada MCGRATHOVÁ, redaktorka Ostatky 144 lidí ze zříceného ruského letadla se vrátily do Petrohradu, do márnice, kde probíhají soudní pitvy a identifikace. Mnoho příbuzných se může spolehnout jen na analýzu DNA. Do úterka přistanou ještě dva speciály s mrtvými. Třetí den po katastrofě se obrysy zostřují, zatím ale bez spolehlivých závěrů. Letecká společnost vylučuje technickou závadu, argumentuje troskami rozesetými na 20 kilometrech čtverečních. Alexander SMIRNOF, ředitel leteckých operací, Metrojet Jediným vysvětlením rozpadu letadla ve vzduchu zůstává konkrétní náraz mechanický nebo fyzický vliv. Milada MCGRATHOVÁ, redaktorka Ocas zůstal celý, trup a křídla shořely. To, že by náraz přišel zvenčí, jak tvrdí aerolinky, ale podle anonymního zdroje z vyšetřování vylučuje už první zběžná prohlídka záznamu černých skříněk, je z ní prý jasné i to, že piloti nevyslali žádné nouzové volání. Jenže i tyto informace mají protipól, skříňky jsou sice zachovalé, ale rozbor oficiálně ještě nezačal. Alexander NARADKO, šéf ruské agentury pro letectví Analýza začne teprve tehdy, až se dostaví všechny strany vyšetřování na egyptské ministerstvo civilního letectví.
Milada MCGRATHOVÁ, redaktorka V Egyptě zůstávají ruští experti pod osobním dohledem ministra pro mimořádné situace. Pátrání rozšířily o dalších 10 kilometrů čtverečních. Vladimir PUTIN, ruský prezident Je nutné udělat všechno, aby se odhalil objektivní obraz toho, co se skutečně stalo. Milada MCGRATHOVÁ, redaktorka Pozornost se zaměřuje i na minulost aerolinek, zřícený stroj před 14 lety škrtl ocasem o přistávací dráhu. Po opravě ale létal dál. Letiště v Šarm aš Šajchu potvrdilo, že stroj prošel před odletovou prohlídkou zcela hladce. Aerolinky měly určitý skluz ve výplatách mezd, ale podle holdingu, který je dozoruje, neměly finanční problémy, které by ohrozily bezpečnost provozu. Milada McGrathová, Česká televize. Další záhada leteckého průmyslu, tedy alespoň prozatím. Miroslav Karas, Moskva. Mirku, k jaké teorii se prozatím přiklání ruská média? Miroslav KARAS, redaktor Přestože od tragédie uplynulo už více hodin, tak stále informace, které přicházejí, jsou takové, že oficiální místa v Moskvě hovoří, že těch informací je málo. Hovory jsou rozporuplné, nicméně Moskva zatím nepřiklání k žádné z těch verzí jako k hlavní. Média už čím dál tím méně hovoří, prakticky už vypustily tu příčinu, že by mohlo k tragédii dojít lidskou chybou. Zaměřují se spíše už pouze na dvě a to je technická závada letounu, ale letecká společnost to odmítá anebo k teroristickému útoku nebo k něčemu, co mohlo způsobit odlomení zadní části letadla. Právě o té teroristické verzi se začíná ve zdejších ruských sdělovacích prostředcích stále častěji mluvit, ale opakuji, znovu oficiální místa říkají, že je velmi málo informací, abychom se mohli, cituji, touto verzí skutečně jako pravdivou verzí zabývat. Bude potřeba si počkat a to ruská média akcentují na prvním místě, na otevření černých skříněk, které by mohly více napovědět.
Miroslav Karas, prozatím díky. Pojďme se teď podívat za bezpečnostním analytikem Lukášem Dyčkou, jestli se slyšíme, dobrý večer. Hodně se mluví o tom, jestli teroristy dokázali sestřelit, respektive islámský stát řekl, že sestřelili to letadlo z nebe nad Egyptem. Myslíte si, že je to reálné? Jaké zbraně by museli mít k dispozici na to, aby to dokázali ten letoun letěl ve výšce 9,5 kilometru. Lukáš DYČKA, bezpečnostní analytik, Univerzita obrany Přesně tak, já si osobně myslím, že je to reálné velmi omezeně, spíše vůbec, protože k tomu jsou zapotřebí protiletadlové raketové komplety aspoň středního dosahu, jedině ty mají výškový dosah přes 10 kilometrů a jako příklad můžu sloužit typ kup z výzbroje Armády České republiky neb právě ten systém "BUK", který sestřelil nad Ukrajinou asi před rokem ten malajsijský boeing 777 a v současné době a to je problém těch zbraní, oni jsou většinou samohybné, ale mají velké množství vozidel, to znamená, jsou to mohutné systémy, které těžko v poušti schováte a je docela obtížně představitelné, že by s nimi teroristé byli schopni operovat. A není možné, že by k něčemu podobnému se dostali například z výzbroje irácké armády. Víme o tom, že v některých dobytých iráckých kasárnách zabavili velké množství zbraní, které předtím dali irácké vládě americké jednotky. Lukáš DYČKA, bezpečnostní analytik, Univerzita obrany Ono k tomu sestřelu došlo nad Sinají, takže tam by spíš bylo pravděpodobnější, že se k nim dostali od egyptské armády, která jich má poměrně velké množství. Na druhou stranu já jsem žádnou takovou informaci nezaznamenal a ono koneckonců, i kdyby se to povedlo a kdyby tenhle systém ukořistili, tak já si neumím představit povstalce, respektive ty ozbrojence z Islámského státu, že by s nimi byli schopni a uměli operovat. Jak jsem řekl, těch vozidel v tom systému, aby fungovaly, je mnoho. To je první věc. A druhá věc, střelit ruské letadlo bez přístupu k informacím v podstatě není možné, protože nejsou schopni identifikovat jaké letadlo vlastně nad vámi letí. To znamená, že by byla jen nějaká střelba do vzduchu s tím, že by teroristé čekali, co teprve zasáhne. Mnohem pravděpodobnější podle mě bude, když už tak nějaká bomba a na palubě toho letounu. K tomu se ještě dostaneme, Lukáš Dyčka, respektive děkuji za váš názor. Teď už vítám Ladislava Kellera, kapitána Boeingu 737, leteckého publicistu, dobrý večer i vám. Mluvili jsme o těch dvou věcech, to znamená, sestřelení, lidské chybě. Obě se řekněme, podařilo vyloučit nebo označit za velmi
nepravděpodobné. Je podle vás možné, že by se letoun rozpadl pouze nějakým technickým problémem? Stává se to například při startu nebo při přistání, ale v letové hladině? To je velmi nepravděpodobné, protože jakákoliv technická závada v podstatě kromě výbuchu, nezpůsobí okamžitou destrukci letadla. To znamená, že ty takové ty celkem časté závady, které se stávají, to znamená, vysazení motoru, hydraulika, elektrotechnika, to všechno způsobí sice problém, ale nezpůsobí destrukci letadla. To může způsobit pouze na srážkách s nějakým jiným objektem, například letadlo, v extrémním případě si můžeme dokonce povídat o srážce s meteorem, ale to, že by jen třeba závada na motoru, byť i jeho roztržení, nezpůsobí to, že letadlo se rozpadne ve vzduchu na několik kusů. Hodně se mluví o tom, že ten letoun měl poškozený ocas před několika lety. Aerolinky říkají, že tato závada byla pečlivě opravená, že se nemohla podepsat na této katastrofě. Souhlasíte s tím? Já si to myslím, že to je pravda, protože takových letadel létá po světě stovky, čas od času se to stane. Tato letadla jsou podle příslušných technologických postupů opravená. Posouzen jejich technický stav a pokud to ten technický stav umožňuje, tak jsou znovu puštěna do provozu. Pokud si pamatuji, tak pouze v jednom případě došlo k tomu, že vlivem nekvalitní opravy došlo potom k destrukci toho letadla za letu a to se stalo v Japonsku a to už je prostě víc jak 20 let. A potom následuje podobná destrukce, jako následovala tady. To znamená, letadlo se rozpadne prakticky v letové hladině, ve velké výšce. Tam došlo k tomu, že vlastně to letadlo jako takové zůstalo v podstatě celé, ale došlo k tomu, že upadla kilovka, kilová plocha, takže to letadlo bylo směrově nestabilní a směrově se nedalo řídit.
Co se dá usuzovat z těch údajů, které máme, prozatímních údajů samozřejmě, klesání, ztráta rychlosti, piloti neprovedli žádné nouzové volání, co se podle vás odehrálo? To znamená, to hodně nasvědčuje tomu, že došlo mohlo dojít k tomu výbuchu bomby na palubě. To je jedna možnost. Zrovna tak mohlo tady dojít například k vniknutí teroristů do kabiny, kterým se povedlo tu posádku zpacifikovat tak rychle, že nevydaly žádné nouzové volání a signály o tom, že jsou přepadeni, to je také čirá spekulace, takže v této chvíli mluvit o jakékoliv příčině je naprosto předčasné a všechno je na úrovni spekulací. Poprosím už jenom krátce, černé skříňky podle vás dají ty odpovědi a kdy se jich můžeme dočkat? Určitě dají, na většinu otázek odpovědi, a dočkat se jich můžeme v průběhu několika týdnů. První závěry můžou být řekněme do tří, čtyř dnů. Ladislav Keller, díky moc. Pojďme ještě jednou do Moskvy, Miroslav Karas. Mirku, co by pro ruské úřady znamenalo, řekněme, horší variantu z hlediska jejich pozice, stroj, který byl ve špatné technické kvalitě, který nebyli schopni zkontrolovat nebo udržet anebo útok teroristů. Miroslav KARAS, redaktor Samozřejmě odpovědi jsou takové, že obě varianty jsou pro ruské úřady špatné, pokud by se prokázala technická závada, ještě se vrátím k tomu poškození té ocasní části před zhruba 10 lety. Ukazují aerolinky to, že mají certifikát z loňského roku o úplné kontrole, která se dělá jednou za 12 let a ta by odhalila údajně cokoliv. Samozřejmě technická závada by ukázala pro ruské úřady to, co se šeptá a co se vidí i v internetových diskusích. Že sestav menších ruských aerolinek je mnohdá žalostný. Připomenu, že Rusko je jednom z předních míst ve světě v počtu dopravních nehod a v počtu úmrtí
následkem dopravních nehod. Byla by to tedy špatná vizitka už dnes v mnohdy špatných ruských aerolinek a tedy i špatnému přístupu ke kontrole. Pokud by šlo o tu druhou verzi, tedy o teroristický čin, proto by to bylo i špatné, protože by se ukázalo, že mají pravdu v mnohém ti experti, kteří začali kritizovat po 30. září syrské, tedy ruské nálety na Sýrii, kteří upozorňují na to, že může dříve nebo později dojít k jakési odvetě ze strany Muslim právě kvůli tomu a už dnes se začínají objevovat některé komentáře, že toto může být klidně první signál. Jaroslav Karas, uslyšíme určitě od tebe všechny další vývoje v této ostře sledované kauze. Díky moc.