OBSAH: 7. SOUSTAVA NATURA 2000...2 7.1. VÝČET, LOKALIZACE A CHARAKTERISTIKA NAVRHOVANÝCH ÚZEMÍ NATURA 2000...2 7.1.1. Přístupy a východiska...2 7.1.2. Vyhodnocení území Jihomoravského Kraje...3 7.1.3. Závěry...28 7.2. VYMEZENÍ ÚZEMNÍ INTERAKCE TĚCHTO LOKALIT S VYHLÁŠENÝMI ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÝMI ÚZEMÍMI...29 7.2.1. Přístupy a východiska...29 7.2.2. Vyhodnocení...29 7.2.3. Závěry...30 7.3. PODKLADY, LITERATURA, LEGISLATIVA...30 SEZNAM TABULEK: TABULKA 7.1. PTAČÍ OBLASTI V ČESKÉ REPUBLICE...4 TABULKA 7.2. PTAČÍ OBLASTI V KRAJÍCH ČESKÉ REPUBLIKY...4 TABULKA 7.3. PTAČÍ OBLASTI V CHKO A NP JIHOMORAVSKÉHO KRAJE...5 TABULKA 7.4. PŘEHLED PTAČÍCH OBLASTÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE...5 TABULKA 7.5. TYPY PŘÍRODNÍCH STANOVIŠŤ...14 TABULKA 7.6. PŘEHLED EVROPSKY VÝZNAMNÝCH LOKALIT V JIHOMORAVSKÉM KRAJI K 1.6.2004...17 TABULKA 7.7. NATURA 2000 VE ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍCH...29 Doplnění Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 7. SOUSTAVA NATURA 2000 str. 7.1
7. SOUSTAVA NATURA 2000 Zodpovědný řešitel tématu: Ing. Eliška Zimová, LŐW & spol., s.r.o. Doplnění provedl Odbor životního prostředí, zodpovědný řešitel: Ing. Marek Krchňavý 7.1. VÝČET, LOKALIZACE A CHARAKTERISTIKA NAVRHOVANÝCH ÚZEMÍ NATURA 2000 7.1.1. PŘÍSTUPY A VÝCHODISKA NATURA 2000 je soustava území chráněných podle směrnic EU. Jsou jimi směrnice č. 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků + přílohy I. až III. ( směrnice o ptácích ) a směrnice č. 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin + přílohy I. až V. ( směrnice o stanovištích ). Povinnosti, zakotvené v těchto směrnicích Česká republika transformovala do české legislativy prostřednictvím novely zákona č. 114/1992 Sb. ve znění zákona č. 218/2004 Sb. Tyto povinnosti se však promítnou i do dalších právních předpisů. Podle směrnice o ptácích se pro vybrané druhy ptáků vyhlašují tzv. oblasti ochrany ptactva (SPA) podle zák. č. 114/92 Sb. ve znění zákona č. 218/04 Sb. ptačí oblasti. Podle směrnice o stanovištích musí být vyhlašována zvláštní chráněná území (SAC) pro vybraná přírodní stanoviště a vybrané druhy živočichů a rostlin - podle zák. č. 114/1992 Sb. ve znění zákona č. 218/2004 Sb. evropsky významné lokality. Tyto dvě kategorie chráněných území tvoří dohromady soustavu NATURA 2000. Evropsky významné lokality ( 45a) jsou plochy oblasti, které významně přispívají k obnově příznivého stavu alespoň jednoho typu evropských stanovišť nebo alespoň jednoho evropsky významného druhu z hlediska jeho ochrany nebo vedou k udržení biologické rozmanitosti. U druhů živočichů vyskytujících se v rozsáhlých areálech evropsky významné lokality odpovídají vybraným místům v přirozeném areálu rozšíření těchto druhů, jež se vyznačují fyzikálními a biologickými faktory nezbytnými pro jejich život a rozmnožování. Tyto lokality stanoví vláda nařízením a tyto biogeografické oblasti budou zařazeny do národního seznamu. Ptačí oblasti ( 45e) jsou vymezeny jako území nejvhodnější pro ochranu ptačích populací z hlediska jejich výskytu, stavu a početnosti populací ptačích druhů vyskytujících se na území České republiky a zároveň chráněných předpisy Evropských společenství. Ptačí oblasti vymezuje vláda nařízením tak, aby bylo zajištěno přežití chráněných druhů ptáků, jejich rozmnožování a zajištěny podmínky pro jejich ochranu. Při tom uvede činnosti člověka v těchto oblastech, ke kterým je třeba souhlas orgánu ochrany přírody. Vymezení ptačích oblastí na území, které není dosud zvláště chráněno (podle části 3 zákona), je možné pouze po projednání s dotčenými kraji a obcemi. Vytvoření soustavy těchto chráněných území evropského významu, NATURA 2000, je jedním z hlavních požadavků zákonných předpisů EU na ochranu přírody. Jejím cílem je chránit nejvzácnější a nejvíce ohrožené druhy planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodní stanoviště. Členské státy EU jsou povinny vybrat nejhodnotnější území s výskytem cílových druhů a přírodních stanovišť a zajistit jejich zákonnou ochranu. Hlavním posláním soustavy NATURA 2000 je zachovat biologickou rozmanitost na celém území EU. Doplnění Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 7. SOUSTAVA NATURA 2000 str. 7.2
Směrnice o stanovištích vytváří podmínky pro územní ochranu ve spolupráci s vlastníky a uživateli ve větší míře než dosud předpokládaly naše zákonné předpisy o ochraně přírody a krajiny. NATURA 2000 tak do určité míry respektuje i hospodářské zájmy v území. Ptačí oblasti jsou vybírány podle přesných pravidel členským státem EU a přímo nahlašovány Evropské komisi. Evropsky významné lokality navržené členským státem EU v podobě tzv. národního seznamu území jsou předloženy Evropské komisi. Evropská komise bude z předložených údajů zjišťovat, ve spolupráci s najatými odborníky, zda lokality uvedené v národním seznamu dostatečně ochrání uvedené druhy rostlin a živočichů a biotopy. Pokud Evropská komise navržený seznam shledá nedostatečným, uloží, aby Česká republika doplnila do seznamu další území tak, aby byla zajištěna dostatečná ochrana všech druhů a biotopů. Do tří let od data vstupu Evropská komise sestaví ve spolupráci s ČR evropský seznam (tzv. SCI - "území významná pro Evropské společenství"), který bude konečnou dohodou o tom, jaká evropsky významná území bude stát povinen v rámci soustavy NATURA 2000 chránit. 7.1.2. VYHODNOCENÍ ÚZEMÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE NATURA 2000 zahrnuje na území EU celkem 253 nejohroženějších typů přírodních stanovišť, 200 druhů živočichů, 434 druhů rostlin a zvláště také 181 druhů ptáků. V České republice se vyskytuje 46 druhů ptáků, 40 druhů rostlin, 76 druhů živočichů a 58 typů přírodních stanovišť, pro něž mají být vyhlašována chráněná území soustavy NATURA 2000. O výskytu těchto druhů rostlin a živočichů a typů přírodních stanovišť (biotopů), vyjmenovaných v příloze II směrnice o stanovištích (a dalších druhů do této přílohy navržených a schválených Evropskou komisí), jsou od roku 2000 zjišťovány potřebné údaje v terénu. U druhů rostlin, živočichů a ptáků zjišťují odborníci jejich celkové rozšíření a početnost na lokalitách. U biotopů se zjišťuje jejich rozloha, reprezentativnost (typičnost) a zachovalost. Na území České republiky se nacházejí dvě tzv. biogeografické oblasti, kontinentální a panonská. Kontinentální oblast zahrnuje naprostou většinu území ČR, panonská oblast se nachází na jižní Moravě. Dosud bylo zařazeno do národního seznamu celkem 863 evropsky významných lokalit. V Jihomoravském kraji se nachází celkem 176 evropsky významných lokalit. Evropsky významné lokality pokrývají přibližně 9,6 % území České republiky a zhruba 67 % z těchto oblastí překrývá již existující zvláště chráněná území. Rozloha chráněných území v České republice se zvýší o 3,4 % území. Většina lokalit bude mít po svém vyhlášení statut přírodní památky, tedy nejmírnější stupeň ochrany. Ptačích oblastí je v České republice 38 o celkové rozloze 693 622 ha, což je 8,8 % z rozlohy republiky. Z této rozlohy ptačích oblastí 439 494,8 ha, což je 59,5 %, překrývá již existující zvláště chráněná území. V Jihomoravském kraji je vymezeno celkem 8 ptačích oblastí. ČR, stejně jako ostatní členské státy EU mají povinnost v šestiletých intervalech podávat Evropské komisi hlášení o stavu lokalit soustavy NATURA 2000 a jimi chráněných fenoménů. Tento stav smí být obecně pouze stejný nebo lepší ve srovnání s okamžikem vyhlášení. Doplnění Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 7. SOUSTAVA NATURA 2000 str. 7.3
V době doplnění koncepce ŽP Jihomoravského kraje jsou v rámci NATURA 2000 vymezeny ptačí oblasti. U evropsky významných lokalit probíhá proces doplňování do národního seznamu. AOPK ČR (2007). Ptačí oblasti Na území Jihomoravského kraje je vymezeno 8 ptačích oblastí o celkové rozloze 41 007,5 ha. Z celkové rozlohy Jihomoravského kraje 719 308 ha tak ptačí oblasti zabírají pouze 5,7 %. Z toho ptačí oblast Podyjí zahrnuje celé území NP Podyjí a téměř polovinu jeho ochranného pásma a ptačí oblast Pálava je navržena v hranicích CHKO Pálava. Tabulka 7.1. Ptačí oblasti v České republice Počet vymezených oblastí Celková rozloha (ha) Nejmenší navržená oblast (ha) Největší navržená oblast (ha) Průměrná rozloha (ha) Pokrytí území ČR navrženými oblastmi (%) 38 693 622 110(Řežabinec)96 844(Šumava) 18 253 8,8 Tabulka 7.2. Ptačí oblasti v krajích České republiky Název kraje Rozloha kraje (ha) Počet oblastí ochrany ptactva zasahujících do kraje Celková plocha oblastí ochrany ptactva zasahujících do kraje (ha) % rozlohy kraje zahrnuté do oblastí ochrany ptactva Praha 49 653,60 0 0 0 Vysočina 679 539,0 0 0 0 Pardubický 452 260,10 3 15 394 3,4 Středočeský 1 101 299,00 5 39 056 3,5 Jihomoravský 719 308,00 8 41 007,5 5,7 Plzeňský 756 618,40 2 50 913 6,7 Královéhradecký 476 570,20 5 37 909 8 Zlínský 396 043,50 4 34 669 8,8 Liberecký 316 353,90 3 33 348 10,5 Moravskoslezský 556 695,40 5 70 886 12,7 Karlovarský 331 707,10 2 48 238 14,5 Jihočeský 1 007 124,50 9 157 533 15,6 Ústecký 534 106,80 5 84 442 15,8 Olomoucký 514 241,30 4 88 703 17,2 Doplnění Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 7. SOUSTAVA NATURA 2000 str. 7.4
Tabulka 7.3. Ptačí oblasti v CHKO a NP Jihomoravského kraje Název CHKO/NP Rozloha CHKO/NP (ha) Celková plocha oblastí ochrany ptactva v CHKO/NP (ha) % rozlohy CHKO/NP CHKO Pálava 8 536 8 536 100 NP Podyjí 6 052 6 052 100 ochr. pásmo NP Podyjí 3 145 1 513 48,1 Tabulka 7.4. Přehled ptačích oblastí Jihomoravského kraje Pořadové číslo Název Rozloha ha 1 Bzenecká Doubrava - Strážnické Pomoraví 11725,4 2 Hovoransko Čejkovicko 1411,7 3 Jaroslavické rybníky 357 4 Lednické rybníky 685,1 5 Pálava 8539,4 6 Podyjí 7665,7 7 Soutok a Tvrdonice 9575,6 8 Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny 1047,5 Popis ptačích oblastí v Jihomoravském kraji Bzenecká Doubrava Strážnické Pomoraví 11 725,4ha V oblasti bylo zjištěno celkem 238 druhů ptáků. Jsou zde vhodné podmínky jak pro vodní a mokřadní druhy ptáků nebo druhy lužního lesa, tak pro druhy vázané na suché stepní nebo lesostepní prostředí. V luhu Moravy hnízdí oba druhy luňáků (Milvus spp.), nachází se zde jedinečná smíšená lesní kolonie téměř 20 párů čápa bílého (Ciconia ciconia) a volavky popelavé (Ardea cinerea). Hojný je zde strakapoud prostřední (Dendrocopos medius). Přilehlé louky jsou jedním z posledních hnízdišť kolihy velké (Numenius arquata) v ČR, pravidelně zde hnízdí vodouš rudonohý (Tringa totanus) nebo chřástal polní (Crex crex). Místa s roztroušenou zelení obývají ťuhýk obecný (Lanius collurio), pěnice vlašská (Sylvia nisoria) a strnad luční (Miliaria calandra). Mokřady jsou hnízdištěm bukače velkého (Botaurus stellaris), chřástala malého (Porzana parva), obou druhů čírek (Anas crecca, A. querquedula) a lžičáka pestrého (Anas clypeata). Hojný je moták pochop (Circus aeruginosus) s 20-25 páry i cvrčilka slavíková (Locustella luscinioides). Hnízdí zde i sýkořice vousatá (Panurus biarmicus). Borové lesy na vátých píscích jsou v rámci ČR tradičními a významnými hnízdišti např. 10-15 párů dudka chocholatého (Upupa epops), v současnosti minimálně 50 párů lelka lesního (Caprimulgus europaeus) a 20-40 párů skřivana lesního (Lullula arborea). Silné populace vytváří v této jedinečné oblasti také bělořit šedý (Oenanthe oenanthe), břehule říční (Riparia riparia) nebo rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus). Doplnění Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 7. SOUSTAVA NATURA 2000 str. 7.5
Území jehož páteř tvoří poslední neregulovaný úsek dolního toku Moravy se zbytky typických nivních luk je významnou tahovou cestou i zimovištěm pro mnoho druhů vodního ptactva, jejichž počty dosahují často tisíců jedinců. y ptáků, pro které je ptačí oblast navržena: Čáp bílý 19-25 Strakapoud jižní 30-50 Strakapoud prostřední 50-100 Moták pochop 20-25 Skřivan lesní 20-40 Lelek lesní 40-50 Další druhy přílohy I směrnice o ptácích: Bukač velký 0-1 Bukáček malý 1-3 Čáp černý 2-3 Ledňáček říční 8-10 Datel černý 10-15 Žluna šedá do 5 Včelojed lesní 5-6 Luňák hnědý 2-3 Luňák červený 1-2 Chřástal polní 1 Chřástal kropenatý 1-2 Chřástal malý 0-2 Slavík modráček 0-1 Pěnice vlašská 20-40 Jeřáb popelavý 0-1 Lejsek bělokrký min. 300 Ťuhýk obecný 80-100 Doplnění Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 7. SOUSTAVA NATURA 2000 str. 7.6
Hovoransko Čejkovicko 1 411,7 ha Ptačí oblast se rozkládá v okolí obcí Hovorany, Čejč a Čejkovice na jižní Moravě. Jedná se o extenzivně, maloplošným způsobem obhospodařovanou zemědělskou krajinu se zbytky suchých lesostepních stanovišť. Místa s roztroušenou zelení hojně obývají ťuhýk obecný (Lanius collurio) a pěnice vlašská (Sylvia nisoria). Travnaté stepní lokality obývá strnad luční (Miliaria calandra) a běžně hnízdí bramborníček černohlavý (Saxicola torquata) a křepelka polní (Coturnix coturnix). Úvozové cesty, svahy teras a přirozené sprašové stěny pravidelně obsazují břehule říční (Riparia riparia) a pravidelně vlha pestrá (Merops apiaster) a bělořit šedý (Oenanthe oenanthe). Množství drobných sadů a vinic v záhumenkových tratích jsou hnízdištěm strakapouda jižního (Dendrocopos syriacus) a v současnosti také jediným pravidelným hnízdištěm strnada zahradního (Emberiza hortulana) na jižní Moravě. y ptáků, pro které je ptačí oblast navržena: Strakapoud jižní 15-25 Pěnice vlašská 70-100 Strnad zahradní 6-18 Další druhy přílohy I směrnice o ptácích: Ťuhýk obecný 70-90 Jaroslavické rybníky 357,0 ha Území je tvořeno soustavou dvou velkých a šesti malých rybníků a zbytkem lužního lesa v okolí řeky Dyje. Jaroslavické rybníky mají význam především jako hnízdiště ptáků a tahová zastávka. Vzhledem k tomu, že se jedná o více vodních nádrží různé velikosti a hloubky s různým způsobem využití a s různým rozsahem litorálních porostů a dalších biotopů, poskytují vhodné životní prostředí pro ptačí druhy s různými nároky na prostředí. Velmi významná je kolonie kvakošů nočních (Nycticorax nycticorax) na ostrůvku Horního rybníka, protože je jednou ze čtyř známých kolonií v České republice. K dalším pravidelně hnízdícím druhům patří zrzohlávka rudozobá (Netta rufina), moták pochop (Circus aeruginosus), husa velká (Anser anser), cvrčilka slavíková (Locustella luscinoides), rákosník velký (Acrocephallus arundinaceus) a sýkořice vousatá (Panurus biarmicus). Mnoho ptačích druhů se zde zastavuje na tahu. Doplnění Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 7. SOUSTAVA NATURA 2000 str. 7.7
y ptáků, pro které je ptačí oblast navržena: Kvakoš noční 50 Další druhy přílohy I směrnice o ptácích: Ledňáček říční 1-2 Luňák hnědý 0-1 Lednické rybníky 685,1 ha Ptačí oblast Lednické rybníky tvoří soustava pěti rybníků mezi obcemi Lednice, Hlohovec a Sedlec u Mikulova. Lednické rybníky jsou obecně považovány za jednu z nejvýznamnějších ornitologických lokalit v České republice. Nejhodnotnější je asi kolonie kvakošů nočních (Nycticorax nycticorax) a volavek popelavých (Ardea cinerea) na třech ostrovech Zámeckého rybníka, kteří zde hnízdí nepřetržitě od roku 1932. Z dalších ptáků hnízdí zrzohlávka rudozobá (Netta rufina), sýkořice vousatá (Panurus biarmicus), rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus), cvrčilka slavíková (Locustella luscinioides), slavík modráček středoevropský (Luscinia svecica cyanecula), chřástal vodní (Rallus aquaticus), vzácně chřástal malý (Porzana parva). Lednické rybníky jsou významným shromaždištěm vodních ptáků, zejména hus velkých (Anser anser), hus polních (Anser fabalis), hus běločelých (Anser albifrons), čírek obecných (Anas crecca) a lžičáků pestrých (Anas clypeata). y ptáků, pro které je ptačí oblast navržena: Kvakoš noční 243 Strakapoud jižní min. 5 Zrzohlávka rudozobá 290-370 Lžičák pestrý 1 000-1 400 Husa velká 2 000-6 300 Doplnění Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 7. SOUSTAVA NATURA 2000 str. 7.8
Další druhy přílohy I směrnice o ptácích: Bukač velký 0-1 Bukáček malý 1-5 Volavka stříbřitá Pokus o hnízdění 2000 Čáp bílý 2-3 Husa polní 200-10 000 Datel černý 3-5 Žluna šedá 1-2 Strakapoud prostřední min. 30 Kopřivka obecná 70-200 Husa běločelá 300-4 000 Moták pochop 9-12 Chřástal malý 0-3 Ledňáček říční 0-2 Slavík modráček 2-10 Pěnice vlašská 10-20 Lejsek bělokrký 30-50 Ťuhýk obecný 10-20 Pálava 8 539,4 ha Ptačí oblast Pálava s dominantou Pavlovských vrchů je cenná především významným podílem přirozených nebo málo ovlivněných stepních a lesních ekosystémů. Nejcennější biotopy druhově bohatých stepí, lesostepí, teplomilných doubrav a suťových lesů se vyvinuly na vápencových kopcích Pavlovských vrchů. Lesní komplex Milovického lesa tvoří teplomilné doubravy a panonské dubohabřiny. Řeka Dyje je obklopena lužním lesem, loukami a mokřadními společenstvy. Z ornitologického hlediska spočívá hlavní význam Pálavy ve hnízdění vzácných a ohrožených druhů, z nichž některé zde dosahují nejvyšších hustot v rámci ČR. K těmto druhům patří např. čáp bílý Ciconia ciconia (lesní kolonie), strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus), dudek chocholatý (Upupa epops), pěnice vlašská (Sylvia nisoria), ťuhýk obecný (Lanius collurio), strnad luční (Miliaria calandra). V Milovickém lese pravidelně hnízdní velmi silné populace káně lesní (Buteo buteo), jestřába lesního (Accipiter gentilis) a včelojeda lesního (Pernis apivorus). Velmi hojnými druhy jsou i krutihlav obecný (Jynx torquilla), strakapoud prostřední (Dendrocopos medius) a lejsek bělokrký (Ficedula albicollis). Do NPR Křivé jezero se přestěhovala i jediná kolonie kormorána velkého (Phalacrocorax carbo) na Moravě. Pavlovské vrchy představují i jediné pravidelnější zimoviště zedníčka skalního v ČR (Tichodroma muraria). Doplnění Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 7. SOUSTAVA NATURA 2000 str. 7.9
y ptáků, pro které je ptačí oblast navržena: Čáp bílý 10-12 Strakapoud jižní 50-60 Strakapoud prostřední 70-150 Včelojed lesní 6-9 Pěnice vlašská 350-600 Lejsek bělokrký 1 000-2 000 Ťuhýk obecný 1 000-1 300 Další druhy přílohy I směrnice o ptácích: Bukáček malý 1-3 Čáp černý 1 Ledňáček říční 2-5 Datel černý 20-25 Žluna šedá 8-16 Luňák hnědý 1-2 Luňák červený 1 Orel mořský 1 Moták pochop 6-8 Výr velký 4-5 Raroh velký 0-1 Chřástal malý 0-1 Slavík modráček 0-2 Podyjí 7 665,7 ha Ptačí oblast Podyjí v hranicích národního parku je jedinečný přírodní celek o rozloze 62 km 2 nacházející se na jihu Moravy při hranicích s Rakouskem. Většina území je porostlá lesem, většinou listnatým (nejčastěji dubohabřiny). Ve východní části se rozkládají rozsáhlá vřesoviště, které mají xerotermní charakter. V ptačí oblasti bylo zjištěno 161 druhů ptáků. Odlesněné biotopy obývají dudek chocholatý (Upupa epops), strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus), krutihlav obecný (Jynx torquila), skřivan lesní (Lullula arborea), ťuhýk obecný (Lanius collurio), pěnice vlašská (Sylvia nisoria) a strnad luční (Miliaria calandra). V lesích v kaňonu Dyje hnízdí čáp černý (Ciconia nigra), holub doupňák (Columba oenas) a lejsek malý (Ficedula parva). Doplnění Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 7. SOUSTAVA NATURA 2000 str. 7.10
y ptáků, pro které je ptačí oblast navržena: Strakapoud jižní 10-15 Pěnice vlašská 38-48 Další druhy přílohy I směrnice o ptácích: Čáp černý 3-6 Ledňáček říční 3-5 Datel černý 8-10 Žluna šedá 3-5 Strakapoud prostřední 15-22 Včelojed lesní 3-5 Moták pochop 1 Výr velký 4-6 Sokol stěhovavý 0-1 Chřástal polní 0-6 Sýc rousný 0-1 Skřivan lesní 4-6 Lejsek malý 4-7 Lejsek bělokrký 175-195 Ťuhýk obecný 29-35 Lelek lesní 3-5 Soutok a Tvrdonice 9 575,6 ha Oblast soutoku řek Moravy a Dyje se rozkládá jižně od Lanžhota. Je tvořena komplexem různých typů prostředí od lesů různého stáří přes paseky až k loukám se solitérně rostoucími duby. Je protkána sítí kanálů, starých říčních ramen, potoků a močálů. Typickým fenoménem této oblasti jsou jarní záplavy. V oblasti byl zjištěn výskyt asi 240 druhů ptáků. Pro některé druhy představuje jediné hnízdiště na území ČR (orel královský Aquila heliaca, od r. 2001 2 páry), u dalších druhů území s největší početností a koncentrací hnízdících párů v rámci republiky (např. luňák hnědý Milvus migrans a luňák červený Milvus milvus - u obou druhů přes 10 párů; raroh velký Falco cherrug - až 4 páry; čáp bílý Ciconia ciconia - okolo 50 párů). V posledních letech zde hnízdí také okolo 5-6 párů čápa černého (Ciconia nigra). Ve třech koloniích hnízdí společně s čápy bílými i volavka popelavá (Ardea cinerea, celkově 200-300 párů). Ve starých porostech lužních lesů hnízdí holub doupňák (Columba oenas), strakapoud prostřední (Dendrocopos medius), datel černý (Dryocopus martius), žluna šedá (Picus canus). Vlhké nivní louky využívá k hnízdění chřástal polní (Crex crex), bekasina otavní (Gallinago gallinago), vodouš rudonohý (Tringa totanus), konipas luční (Motacilla flava). Významnou skupinou hnízdících druhů jsou ptáci vodní a mokřadní (např. čírka modrá Anas querquedula, čírka obecná Anas crecca, lžičák pestrý Anas clypeata, chřástal kropenatý Doplnění Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 7. SOUSTAVA NATURA 2000 str. 7.11
Porzana porzana, chřástal malý Porzana parva, celorepublikově ojedinělý je hnízdní výskyt chřástala nejmenšího Porzana pusilla). Na neregulovaném úseku řeky Dyje hnízdí ledňáček říční (Alcedo atthis), pisík obecný (Actitis hypoleucos). Dále je třeba zmínit početnou hnízdní populaci krutihlava obecného (Jynx torquilla), ťuhýka obecného (Lanius collurio), ťuhýka šedého (Lanius excubitor), bramborníčka černohlavého (Saxicola torquata), strnada lučního (Miliaria callandra - až 20 zpívajících samců). V oblasti také dosud hnízdí až 10 párů husy velké (Anser anser), včetně párů obsazujících stromová hnízda. V tahovém období představují nejvýznamnější fenomén nivní louky během jarních záplav, kde se shromažďují velká hejna především brodivých, vrubozobých a bahňáků, popř. některých druhů pěvců. Významné je také unikátní podzimní tahové shromaždiště a společné nocoviště luňáků červených (pravidelně sledované od r. 1994, dosavadní maximum v říjnu 2000-132 ex.); tento druh zde i pravidelně zimuje v počtu až 25 ex. V zimním období se na řekách Dyji a Moravě shromažďuje až několik tisíc jedinců kachen. V některých letech bývají obsazována společná zimní nocoviště severských druhů hus (husa běločelá Anser albifrons, husa polní Anser fabalis), rovněž v řádu až tisíců ptáků. Významné je i pravidelné zimování orla mořského (Haliaeetus albicilla) v počtu až 12 ex. a společné zimní nocoviště motáka pilicha (Circus cyaneus) v počtu až 20 ex., v některých letech obývané společně s kalousem pustovkou (Asio flammeus). y ptáků, pro které je ptačí oblast navržena: Čáp bílý 50-65 Ledňáček říční 10-15 Žluna šedá 30-40 Strakapoud prostřední 500 Včelojed lesní 11-16 Luňák hnědý 10-13 Luňák červený 8-13 Moták pilich 10-16 Lejsek bělokrký 1 400-2 000 Další druhy přílohy I směrnice o ptácích: Bukač velký 0-1 Čáp černý 4-6 Datel černý 30-40 Orel mořský 0-1 Moták pochop 0-2 Raroh velký 2-4 Chřástal polní 10-23 Chřástal kropenatý 0-7 Doplnění Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 7. SOUSTAVA NATURA 2000 str. 7.12
Chřástal malý 0-2 Pěnice vlašská 10-20 Ťuhýk obecný 200-300 Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny 1 047,5 ha Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny leží na soutoku tří jihomoravských řek: Dyje, Svratky a Jihlavy. Přestože stavbou nádrže došlo k nenávratnému zničení rozsáhlých lužních biotopů, lokalita se postupně stala cenným územím pro hnízdění, tah a zimování některých druhů ptáků v ČR. Střední nádrž VDNM je nejvýznamnějším hnízdištěm rybáka obecného (Sterna hirundo), zrzohlávky rudozobé (Netta rufina) a racka chechtavého (Larus ridibundus) v ČR, zároveň i jediným pravidelným hnízdištěm pro racka černohlavého (Larus melanocephalus), racka bělohlavého (Larus cachinnans) a racka bouřního (Larus canus) v ČR. Ještě donedávna představovala i největší hnízdiště pro husu velkou (Anser anser - do r. 1995), a v první polovině 80. let také jediné hnízdiště kormorána velkého (Phalacrocorax carbo) v ČR. Početně zde hnízdí také běžnější druhy našich kachen. Je třeba také zdůraznit význam lokality jakožto tahové zastávky a zimoviště vodních ptáků. Tato nádrž představuje největší pravidelné zimoviště morčáka bílého (Mergus albellus), husy polní (Anser fabalis), husy běločelé (Anser albifrons) a orla mořského (Haliaeetus albicilla) v ČR. Početnost obou druhů severských husí i orla mořského dosahuje evropského významu. y ptáků, pro které je ptačí oblast navržena: Husa polní 1 000-5 500 Husa běločelá 2 000-25 000 Husa velká 700-3 500 Další druhy přílohy I směrnice o ptácích: Bukáček malý 0-1 Ledňáček říční 2 Slavík modráček 2-5 Racek černohlavý 4-17 Doplnění Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 7. SOUSTAVA NATURA 2000 str. 7.13
Evropsky významné lokality SMĚRNICE RADY 92/43/EHS Příloha I. Typy přírodních stanovišť v zájmu Společenství, jejichž ochrana vyžaduje vyhlášení zvláštních oblastí ochrany Tabulka 7.5. Typy přírodních stanovišť Typy přírodních stanovišť přílohy I. směrnice o stanovištích Skupina Kód Priorit.stanov. Název stanoviště Pobřežní a halofytní stanoviště 1340 * Vnitrozemské slané louky Pobřežní písečné duny a kontinentální duny 2330 Sladkovodní stanoviště 3130 Sladkovodní stanoviště 3140 Otevřené trávníky kontinentálních dun s paličkovcem (Corynephorus) a psinečkem (Agrostis) Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto- Nanojuncetea Tvrdé oligo-mezotrofní vody s bentickou vegetací parožnatek Sladkovodní stanoviště 3150 Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition Sladkovodní stanoviště 3160 Přirozená dystrofní jezera a tůně Sladkovodní stanoviště 3220 Sladkovodní stanoviště 3230 Sladkovodní stanoviště 3240 Sladkovodní stanoviště 3260 Sladkovodní stanoviště 3270 Alpínské řeky a bylinná vegetace podél jejich břehů Alpínské řeky a jejich dřevinná vegetace s židoviníkem německým (Myricaria germanica) Alpínské řeky a jejich dřevinná vegetace s vrbou šedou (Salix elaeagnos) Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion Bahnité břehy řek s vegetací svazů Chenopodion rubri p. p. a Bidention p. p. Vřesoviště a křoviny mírného pásu 4030 Evropská suchá vřesoviště Vřesoviště a křoviny mírného pásu 4060 Alpínská a boreální vřesoviště Vřesoviště a křoviny mírného pásu 4070 * Křoviny s borovicí klečí (Pinus mugo) a pěnišníkem Rhododendron hirsutum (Mugo- Rhododendretum hirsuti) Vřesoviště a křoviny mírného pásu 4080 Subarktické vrbové křoviny Vřesoviště a křoviny mírného pásu 40A0 * Kontinentální opadavé křoviny Doplnění Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 7. SOUSTAVA NATURA 2000 str. 7.14
Skupina Kód Priorit.stanov. Název stanoviště Tvrdolisté křoviny 5130 Přirozené a polopřirozené travinné formace 6110 * Formace jalovce obecného (Juniperus communis) na vřesovištích nebo vápnitých trávnících Vápnité nebo bazické skalní trávníky (Alysso- Sedion albi) prioritní stanoviště Přirozené a polopřirozené travinné formace 6150 Silikátové alpínské a boreální trávníky Přirozené a polopřirozené travinné formace 6190 Přirozené a polopřirozené travinné formace 6210 * Přirozené a polopřirozené travinné formace 6230 * Panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis) Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) (* význačná naleziště vstavačovitých ) ově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) Přirozené a polopřirozené travinné formace 6240 * Subpanonské stepní trávníky Přirozené a polopřirozené travinné formace 6250 * Panonské sprašové stepní trávníky Přirozené a polopřirozené travinné formace 6260 * Panonské písčité stepi Přirozené a polopřirozené travinné formace 6410 Přirozené a polopřirozené travinné formace 6430 Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae) Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně Přirozené a polopřirozené travinné formace 6440 Nivní louky říčních údolí svazu Cnidion dubii Přirozené a polopřirozené travinné formace 6510 Přirozené a polopřirozené travinné formace 6520 Horské sečené louky Vrchoviště, rašeliniště a slatiniště 7110 * Aktivní vrchoviště Vrchoviště, rašeliniště a slatiniště 7120 Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) Degradovaná vrchoviště (ještě schopná přirozené obnovy) Vrchoviště, rašeliniště a slatiniště 7140 Přechodová rašeliniště a třasoviště Vrchoviště, rašeliniště a slatiniště 7150 Vrchoviště, rašeliniště a slatiniště 7210 * Vrchoviště, rašeliniště a slatiniště 7220 * Prolákliny na rašelinném podloží (Rhynchosporion) Vrchoviště, rašeliniště a slatiniště 7230 Zásaditá slatiniště Vápnitá slatiniště s mařicí pilovitou (Cladium mariscus) a druhy svazu Caricion davallianae Petrifikující prameny s tvorbou pěnovce (Cratoneurion) Doplnění Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 7. SOUSTAVA NATURA 2000 str. 7.15
Skupina Kód Priorit.stanov. Název stanoviště Skalní stanoviště a jeskyně 8110 Silikátové sutě horského až niválního stupně (Androsacetalia alpinae a Galeopsietalia ladani) Skalní stanoviště a jeskyně 8150 Středoevropské silikátové sutě Skalní stanoviště a jeskyně 8160 * Vápnité sutě pahorkatin a horského stupně Skalní stanoviště a jeskyně 8210 Skalní stanoviště a jeskyně 8220 Skalní stanoviště a jeskyně 8230 Chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svahů Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů Pionýrská vegetace silikátových skal (Sedo- Scleranthion, Sedo albi-veronicion dillenii) Skalní stanoviště a jeskyně 8310 Jeskyně přístupné veřejnosti Lesy 9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum Lesy 9130 Bučiny asociace Asperulo-Fagetum Lesy 9140 Lesy 9150 Středoevropské subalpínské bučiny (s javorem Acer a šťovíkem horským Rumex arifolius) Středoevropské vápencové bučiny (Cephalanthero-Fagion) Lesy 9170 Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum Lesy 9180 * Lesy 9190 Lesy 91D0 * Rašelinný les Lesy 91E0 * Lesy 91F0 Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích Staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur) na písčitých pláních Lesy 91G0 * Panonské dubohabřiny Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) Smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis) a jilmem habrolistým (Ulmus minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo jasanem úzkolistým (Fraxinus angustifolia) podél velkých řek atlanstké a středoevropské provincie (Ulmenion minoris) Lesy 91H0 * Panonské šipákové doubravy Lesy 91I0 * Eurosibiřské stepní doubravy Lesy 91TO Bory Lesy 9410 Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) Doplnění Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 7. SOUSTAVA NATURA 2000 str. 7.16
Níže uvádíme stručný tabulkový přehled evropsky významných lokalit v Jihomoravském kraji, které byly zařazeny do národního seznamu. Tabulka 7.6. Přehled evropsky významných lokalit v Jihomoravském kraji zařazených do národního seznamu k 1.6.2007 Kód lokality Název lokality Status lokality CZ0623022 Baštinský potok Národní seznam CZ0623803 Bezručova alej Národní seznam CZ0622220 Bílá hora Národní seznam CZ0724090 Bílé Karpaty Národní seznam CZ0623035 Bílý kopec u Čejče Národní seznam CZ0622150 Biskoupský kopec Národní seznam CZ0623701 Blansko - kostel Národní seznam CZ0623702 Borotín - zámek Národní seznam CZ0624094 Bosonožský hájek Národní seznam CZ0623798 Božické rybníky Národní seznam CZ0623772 Božický mokřad Národní seznam CZ0623003 Břeclav - kaple u nádraží Národní seznam CZ0623004 Břežanka a Břežanský rybník Národní seznam CZ0623775 Bučovice - zámek Národní seznam CZ0620073 Bzenecká střelnice Národní seznam CZ0724091 Chřiby Národní seznam CZ0623345 Citonice - rybník Skalka Národní seznam CZ0623354 Crhov - Rozsíčka Národní seznam CZ0624116 Čejkovické Špidláky Národní seznam CZ0623359 Čekal Národní seznam CZ0624062 Černecký a Milonický hájek Národní seznam CZ0624072 Čertoryje Národní seznam CZ0622181 Červené stráně Národní seznam CZ0623703 Dědice - kostel Národní seznam CZ0612133 Dědkovo Národní seznam CZ0624104 Děvín Národní seznam Doplnění Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 7. SOUSTAVA NATURA 2000 str. 7.17
Kód lokality Název lokality Status lokality CZ0623704 Dlouhá Lhota Národní seznam CZ0623697 Doubravník - kostel Národní seznam CZ0623799 Drnholecký luh Národní seznam CZ0622218 Dunajovické kopce Národní seznam CZ0623778 Emin zámeček Národní seznam CZ0620112 Hadcové stráně v údolí Jihlavy Národní seznam CZ0623010 Hevlínské jezero Národní seznam CZ0623807 Hobrtenky Národní seznam CZ0624070 Hodonínská doubrava Národní seznam CZ0622007 Horky u Milotic Národní seznam CZ0623705 Hostim - zámek Národní seznam CZ0622009 Hovoranské louky Národní seznam CZ0623040 Hovoranský hájek Národní seznam CZ0623348 Jankovec Národní seznam CZ0623780 Jaroslavice - zámek Národní seznam CZ0624066 Jasenová Národní seznam CZ0623349 Javorník - hliník Národní seznam CZ0610179 Jedlový les a údolí Rokytné Národní seznam CZ0620162 Ječmeniště Národní seznam CZ0623041 Jevišovka Národní seznam CZ0620078 Jezero Národní seznam CZ0624067 Kamenný vrch Národní seznam CZ0624115 Kamenný vrch u Kurdějova Národní seznam CZ0623368 Kaolinka Únanov Národní seznam CZ0620177 Kapánsko Národní seznam CZ0623781 Klentnice - kostel svatého Jiří Národní seznam CZ0623800 Knížecí les Národní seznam CZ0622162 Kopečky u Únanova Národní seznam CZ0623709 Křetín - zámek Národní seznam CZ0623710 Křtiny - kostel Národní seznam Doplnění Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 7. SOUSTAVA NATURA 2000 str. 7.18
Kód lokality Název lokality Status lokality CZ0624128 Krumlovsko-Rokytenské slepence Národní seznam CZ0624064 Krumlovský les Národní seznam CZ0624101 Kuntínov Národní seznam CZ0624065 Květnice Národní seznam CZ0623016 Lednice - zámek Národní seznam CZ0623370 Letiště Marchanice Národní seznam CZ0623711 Lipov - kostel Národní seznam CZ0623372 Lom u Žerůtek Národní seznam CZ0623324 Loučka Národní seznam CZ0622017 Louky pod Kumstátem Národní seznam CZ0623355 Lovčický potok a Jordánek Národní seznam CZ0624129 Luční údolí Národní seznam CZ0622165 Malhostovická pecka Národní seznam CZ0623357 Mašovice - lom Národní seznam CZ0620101 Mikulovický les Národní seznam CZ0622166 Milejovské louky Národní seznam CZ0623018 Milotice - letiště Národní seznam CZ0624100 Milovický les Národní seznam CZ0620147 Miroslavské kopce Národní seznam CZ0624130 Moravský kras Národní seznam CZ0623358 Mouřínov - ý rybník Národní seznam CZ0622168 Mušenice Národní seznam CZ0624103 Mušovský luh Národní seznam CZ0624117 Na Adamcích Národní seznam CZ0622169 Na Kocourkách Národní seznam CZ0622170 Na lesní horce Národní seznam CZ0620154 Načeratický kopec Národní seznam CZ0623344 Nad Brněnskou přehradou Národní seznam CZ0623351 Nad kapličkou Národní seznam CZ0622172 Nad Vápenkou Národní seznam Doplnění Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 7. SOUSTAVA NATURA 2000 str. 7.19
Kód lokality Název lokality Status lokality CZ0622173 Netopýrky Národní seznam CZ0624099 Niva Dyje Národní seznam CZ0623708 Nový zámek Jevišovice Národní seznam CZ0620169 Ochůzky - Nedánov Národní seznam CZ0624071 Očov Národní seznam CZ0623019 Oleksovická mokřina Národní seznam CZ0622174 Panský les - Jezdiny Národní seznam CZ0620049 Paví kopec Národní seznam CZ0622175 Pekárka Národní seznam CZ0623808 Pisárky Národní seznam CZ0623021 Písečný rybník Národní seznam CZ0622176 Pod Rybníkem Národní seznam CZ0623360 Podmolí - strouha Národní seznam CZ0624096 Podyjí Národní seznam CZ0620139 Polámanky Národní seznam CZ0623788 Popice - fara Národní seznam CZ0624060 Pouzdřanská step - Kolby Národní seznam CZ0624114 Přední kout Národní seznam CZ0623801 Přísnotický les Národní seznam CZ0623329 Prudká Národní seznam CZ0623365 Rakšické louky Národní seznam CZ0623819 Řeka Rokytná Národní seznam CZ0623045 Rendezvous Národní seznam CZ0622142 Rojetínský hadec Národní seznam CZ0623713 Rosice - zámek Národní seznam CZ0620158 Rumunská bažantnice Národní seznam CZ0623782 Rybniční zámeček Národní seznam CZ0620037 Sivický les Národní seznam CZ0624118 Skalky u Havraníků Národní seznam CZ0620048 Skalky u Sedlece Národní seznam Doplnění Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 7. SOUSTAVA NATURA 2000 str. 7.20
Kód lokality Název lokality Status lokality CZ0620031 Slanisko Dobré Pole Národní seznam CZ0620187 Slanisko Novosedly Národní seznam CZ0624102 Slanisko u Nesytu Národní seznam CZ0623025 Slavkovský zámecký park a aleje Národní seznam CZ0624119 Soutok - Podluží Národní seznam CZ0623707 Starý zámek Jevišovice Národní seznam CZ0622217 Stepní stráně u Komořan Národní seznam CZ0624043 Stolová hora Národní seznam CZ0624069 Strabišov - Oulehla Národní seznam CZ0624020 Stránská skála Národní seznam CZ0624068 Strážnická Morava Národní seznam CZ0623797 Strážnicko Národní seznam CZ0623366 Střelická bažinka Národní seznam CZ0623026 Studánkový vrch Národní seznam CZ0624234 Svatý kopeček u Mikulova Národní seznam CZ0624097 Šévy Národní seznam CZ0622179 Široký Národní seznam CZ0620051 Šlapanické slepence Národní seznam CZ0624112 Špice Národní seznam CZ0622221 Štěpánovský lom Národní seznam CZ0623027 Šumické rybníky Národní seznam CZ0623011 Tasovický lom Národní seznam CZ0623717 Tavíkovice - zámek Národní seznam CZ0623046 Trávní dvůr Národní seznam CZ0625020 Trenckova rokle Národní seznam CZ0622037 Trkmanec - Rybníčky Národní seznam CZ0622026 Trkmanské louky Národní seznam CZ0624098 Turold Národní seznam CZ0624106 Tvořihrázský les Národní seznam CZ0623367 U Huberta Národní seznam Doplnění Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 7. SOUSTAVA NATURA 2000 str. 7.21
Kód lokality Název lokality Status lokality CZ0622223 U kapličky Národní seznam CZ0622224 U Michálka Národní seznam CZ0620132 Údolí Chlébského potoka Národní seznam CZ0624095 Údolí Dyje Národní seznam CZ0614131 Údolí Oslavy a Chvojnice Národní seznam CZ0624132 Údolí Svitavy Národní seznam CZ0623718 Uherčice - zámek Národní seznam CZ0623793 Úvalský rybník Národní seznam CZ0620181 Valtrovický luh Národní seznam CZ0620024 Váté písky Národní seznam CZ0622161 Ve Žlebě Národní seznam CZ0620103 Věteřovská vrchovina Národní seznam CZ0622184 Visengrunty Národní seznam CZ0620027 Vracovská doubrava Národní seznam CZ0623719 Vranov nad Dyjí - základní škola Národní seznam CZ0620084 Vranovický a Plačkův les Národní seznam CZ0620055 Vrbický hájek Národní seznam CZ0623030 Vrbovecký rybník Národní seznam CZ0623031 Vypálenky Národní seznam CZ0620056 Výrovické kopce Národní seznam CZ0620039 Za Dyjí Národní seznam CZ0622219 Zápověď u Karlína Národní seznam CZ0624108 Zimarky Národní seznam CZ0622215 Zkamenělá svatba Národní seznam CZ0620120 Zlobice Národní seznam CZ0623033 Znojmo - hrad Národní seznam CZ0623034 Znojmo - Kostel Nalezení sv. kříže Národní seznam CZ0620076 Zřídla u Nesvačilky Národní seznam CZ0622167 Žebětín Národní seznam CZ0623032 Židlochovický zámecký park Národní seznam Doplnění Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 7. SOUSTAVA NATURA 2000 str. 7.22
Níže uvádíme stručný tabulkový přehled evropsky významných lokalit v Jihomoravském kraji, které byly navrženy k doplnění do národního seznamu pro panonskou oblast. Tabulka 7.6. Přehled navržených evropsky významných lokalit k doplnění do národního seznamu v Jihomoravském kraji pro panonskou oblast k 1.6.2007 Kód lokality Název lokality Status lokality CZ0620001 Bezourek Návrh CZ0620002 Člupy Návrh CZ0620003 Dyjské svahy Návrh CZ0620004 Fládnitzské vřesoviště Návrh CZ0620005 Hochberk Návrh CZ0620006 Kameníky Návrh CZ0620007 Kamenná hora u Derflic Návrh CZ0620008 Klínky Návrh CZ0620009 Lednické rybníky Návrh CZ0624001 Meandry Dyje Návrh CZ0624002 Meandry Jihlavy Návrh CZ0620010 Modřické rameno Návrh CZ0620011 Nové hory Návrh CZ0620012 Ondrovské Návrh CZ0620013 Pod Šibeničním kopcem Návrh CZ0620014 Přední kopaniny Návrh CZ0620015 Pustiny Návrh CZ0620016 Rašovický zlom-chobot Návrh CZ0620017 Stračí Návrh CZ0620018 Větrníky Návrh Doplnění Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 7. SOUSTAVA NATURA 2000 str. 7.23
ROSTLINY V České republice probíhá zjišťování nebo ověřování lokalit 40 evropských druhů rostlin. Z toho je 36 druhů vyšších rostlin a 4 druhy nižších rostlin v příloze č. II směrnice č. 92/43/EHS o stanovištích. V jihomoravském kraji je zastoupeno 14 druhů evropsky významných druhů rostlin na lokalitách NATURA 2000: Vysvětlivky: * = prioritní druh, výskyt: pokud je druh na více lokalitách je uvedena zkratka okresu Výskyt Český název Latinský název Kuntínov, BV včelník rakouský Dracocephalum austriacum Více lokalit BK,BM,BO, HO,VY, ZN HO,BV BM,BO, BV,HO,ZN střevíčník pantoflíček pelyněk jihomoravský * (pelyněk Pančičův) koniklec velkokvětý Cypripedium calceolus Artemisia pancicii Pulsatilla grandis BO,BV,HO hadinec nachový Echium russicum Stolová hora a Děvín BV hvozdík Lumnitzerův Dianthus lumnitzeri ZN hvozdík moravský * Dianthus moravicus Trkmanské louky, Trkmanecrybníčky BV pcháč žlutoostenný Cirsium brachycephalum BV, HO srpice karbincolistá * Serratula lycopifolia BV,HO katrán tatarský Crambe tataria Hodonínská Doubrava, Čertoryje HO mečík bahenní Gladiolus palustris BV,ZN kosatec skalní písečný Iris humilis subsp. arenaria Náměšťská obora- Oslava a Chvojnice Mechorosty Náměšťská obora- Oslava a Chvojnice jazýček jaderský dvouhrotec zelený Himantoglossum adriaticum Dicranum viride Doplnění Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 7. SOUSTAVA NATURA 2000 str. 7.24
ŽIVOČICHOVÉ V České republice probíhá zjišťování nebo ověřování lokalit 76 evropských druhů živočichů. Z toho je 15 druhů brouků, 1 korýš, 16 druhů kruhoústí a ryby, 6 druhů měkkýšů, 11 druhů motýlů, 6 druhů obojživelníků, 1 druh plazů, 1 druh rovnokřídlí, 3 druhy vážek, 1 druh štírka a 15 druhů savců v příloze č. II směrnice č. 92/43/EHS o stanovištích. V jihomoravském kraji je zastoupeno 49 druhů evropsky významných druhů živočichů (mimo ptáků) na lokalitách NATURA 2000: Vysvětlivky: * = prioritní druh, výskyt: pokud je druh na více lokalitách je uvedena zkratka okresu Živočichové Výskyt Název česky Název latinsky BK,ZN,BO kovařík Limoniscus violaceus BM,BV,HO,ZN BO,BV BV,HO,ZN HO (Chřiby) BV,HO,ZN,BO roháč obecný páchník hnědý * lesák rumělkový tesařík alpský * tesařík obrovský HO (Bílý kopec u chrobák Čejče Lucanus cervus Osmoderma eremita Cucujus cinnaberinus Rosalia alpina Cerambyx cerdo Bolbelasmus unicornis BV,HO střevlík Carabus hungaricus HO střevlík Carabus variolosus BV,ZN,BO hrouzek běloploutvý Gobio albipinnatus HO,BV,ZN ZN (údolí Dyje) HO,BV,ZN bolen dravý hořavka duhová piskoř pruhovaný Aspius aspius Rhodeus sericeus amarus Misgurnus fossilis Doplnění Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 7. SOUSTAVA NATURA 2000 str. 7.25
Výskyt ZN,BV BV (Soutok Podluží) BV (Soutok Podluží) BK, ZN (Moravský kras, Podyjí) BV (Soutok Podluží) Název česky sekavec písečný ježdík žlutý drsek větší vranka obecná ostrucha křivočará Název latinsky Cobitis taenia Gymnocephalus schraetzer Zingel zingel Cottus gobio Pelecus cultratus ZN, BV sekavec Cobitis elongata BV (Soutok Podluží) HO, BV (Chřiby, Bílé Karpaty, Slanisko u Nesytu ZN,HO (Bílé Karpaty, Božické rybníky, Břežanka a Břežanský rybník) HO, BV, BO, ZN HO,BV (Písečný rybník, Soutok Podluží HO,BV (Milovický les, Nedakonický les) recentní údaje chybí Bílé Karpaty HO,BV více lokalit HO,BK HO, BV BO,BV,ZN,HO,BK ježdík dunajský vrkoč útlý vrkoč bažinný velevrub tupý svinutec tenký hnědásek osikový modrásek očkovaný ohniváček černočárý modrásek bahenní bourovec trnkový přástevník kostivalový Gymnocephalus baloni Vertigo angustior Vertigo moulinsiana Unio crassus Anisus vorticulus Euphydryas maturna Maculinea teleius Lycaena dispar Maculinea nausithous Eriogaster catax (Panaxia quadripunctaria) Doplnění Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 7. SOUSTAVA NATURA 2000 str. 7.26
* Euplagia quadripunctaria HO,BV žluťásek barvoměnný Colias myrnidone HO Vymřelý (Tabulová hora BV) BO,ZN,BK ZN bělásek východní modrásek stepní čolek velký čolek dravý Leptidea morsei Polyommatus eroides Triturus cristatus Triturus carnifex BV,ZN,VY,BO,HO HO (Chřiby) BV,HO BV,ZN,BO,BM,BK Pouze rozmnožování (HO,BV) BV,HO,BK,ZN BK Moravský kras ZN,BK,BV HO,BK,ZN,BV BK,HO,BO,VY, ZN,BV,BM Vyškov, Špice (VY,BO) HO,BV kuňka obecná kuňka žlutobřichá čolek podunajský vrápenec malý netopýr východní netopýr černý netopýr pobřežní netopýr brvitý netopýr velkouchý netopýr velký sysel obecný bobr evropský BV (Soutok Podluží, vydra říční Mušovský luh) Bombina bombina Bombina variegata Triturus dobrogicus Rhinolophus hipposideros Myotis blythii Barbastella barbastellus Myotis dasycneme Myotis emarginatus Myotis bechsteinii Myotis myotis Spermophilus citellus Castor fiber Lutra lutra Doplnění Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 7. SOUSTAVA NATURA 2000 str. 7.27
HO,BV,BO,VY tchoř stepní Mustela eversmannii 7.1.3. ZÁVĚRY Ptačí oblasti v Jihomoravském kraji mají celkovou rozlohu 41 007,5 ha, což je 5,7 % z celkové rozlohy Jihomoravského kraje (719 308 ha). V kraji je vymezeno 8 ptačích oblastí. Z toho ptačí oblast Podyjí zahrnuje celé území NP Podyjí a téměř polovinu jeho ochranného pásma a ptačí oblast Pálava je v hranicích CHKO Pálava. V kraji je 176 evropských významných lokalit zařazených do národního seznamu a 20 evropských významných lokalit navržených k doplnění do národního seznamu. (k 1.6.2007) Doplnění Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 7. SOUSTAVA NATURA 2000 str. 7.28
7.2. VYMEZENÍ ÚZEMNÍ INTERAKCE TĚCHTO LOKALIT S VYHLÁŠENÝMI ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÝMI ÚZEMÍMI 7.2.1. PŘÍSTUPY A VÝCHODISKA Plochy chráněné v rámci NATURA 2000 jsou navrhovány podle kriterií evropských směrnic na ochranu přírody. Vlastnímu návrhu těchto ploch předcházelo rozsáhlé mapování přírodních stanovišť. Celý proces je tak opřen o vědecky podložené a aktuální údaje z celého území České republiky. Výsledkem jsou ekologicky a přírodně cenné plochy navržené do soustavy NATURA 2000. Tyto plochy se v řadě případů překrývají s již existujícími chráněnými plochami podle zákona č. 114/1992 Sb. Evropsky významné lokality pokrývají přibližně 9,6 % území České republiky a zhruba 67 % z těchto oblastí překrývá již existující zvláště chráněná území. Rozloha chráněných území v České republice se zvýší o 3,4 % území. Ptačích oblastí je v České republice vymezeno 38 což je 8,8 % z rozlohy republiky. Z této rozlohy ptačích oblastí 59,5 %, překrývá již existující zvláště chráněná území. 7.2.2. VYHODNOCENÍ Na území Jihomoravského kraje je vymezeno 8 ptačích oblastí, které zabírají pouze 5,7 % z celkové rozlohy Jihomoravského kraje. Z toho ptačí oblast Podyjí zahrnuje celé území NP Podyjí a téměř polovinu jeho ochranného pásma a ptačí oblast Pálava je v hranicích CHKO Pálava. Z celkové rozlohy ptačích oblastí v Jihomoravském kraji je tedy více než 39 procent navrženo na území národního parku Podyjí a chráněných krajinných oblastí. Evropsky významné lokality jsou také na území ptačích oblastí i zvláště chráněných území. Území soustavy NATURA 2000 v Jihomoravském kraji zabírá celkem plochu 82 088 ha, což je 12,16 % z rozlohy kraje (jsou to přes sebe překryté ptačí oblasti a evropsky významné lokality). Z celkové plochy území soustavy NATURA 2000 je 6496,5 ha na území již existujících maloplošných ZCHÚ, což je 7,5 % z celkové rozlohy soustavy NATURA v Jihomoravském kraji. Na ploše velkoplošných ZCHÚ je 35 188,2 ha území NATURA 2000, což je 40,9 % z celkové rozlohy soustavy NATURA v Jihomoravském kraji. Tabulka 7.7. NATURA 2000 ve zvláště chráněných územích plocha v ha NATURA (EVL + OOP) v JMK 82 088 Ptačí oblasti v JMK 40 903,90 Evropsky významné lokality 66 652,60 maloplošná chr. území v JMK 10 188,50 NATURA v plochách MCHÚ 6 496,50 NATURA v plochách VCHÚ 35 188,20 celková plocha JMK 719 308 Doplnění Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 7. SOUSTAVA NATURA 2000 str. 7.29
7.2.3. ZÁVĚRY Území soustavy NATURA 2000 jsou navržena podle výsledků odborného mapování území ČR. Na území Jihomoravského kraje je vymezeno 41 007,5 ha ptačích oblastí, což je 5,7 % z celkové rozlohy Jihomoravského kraje. Evropsky významné lokality jsou na 66 652,6 ha, což je 9,4 % území Jihomoravského kraje. Ptačí oblasti i evropsky významné lokality se v řadě případů překrývají, celková plochy soustavy NATURA 2000 v Jihomoravském kraji činí 82 088 ha, což je 12,16 % jeho území. Z plochy území NATURA 2000 je 6496,5 ha navrženo na území již existujících maloplošných ZCHÚ, což je 7,5 % z celkové rozlohy soustavy NATURA 2000 v Jihomoravském kraji. Na ploše velkoplošných ZCHÚ je navrženo 35 188,2 ha území NATURA 2000, což je 40,9 % z celkové rozlohy soustavy NATURA 2000 v Jihomoravském kraji. Celkem je to 48,4 %. Téměř polovina navržených ploch NATURA 2000 v Jihomoravském kraji je navržena v již existujících zvláště chráněných územích. 7.3. PODKLADY, LITERATURA, LEGISLATIVA AOPK ČR, 2002. NATURA 2000. AOPK, Praha. AOPK ČR, 2004, NATURA 2000. AOPK, Praha. Mapový podklad AOPaK ČR Praha, červen 2004. Šťastný K., Bejček V., Hudec K.: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice. Nakladatelství a vydavatelství H & H, Praha 1997, 457. www.natura.cz Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Zpravodaj MŽP č.6, ročník XIV, MŽP, Praha 2004. Doplnění Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 7. SOUSTAVA NATURA 2000 str. 7.30