Výroční zpráva. Zdravotní následky uživatelů drog v Česku v roce 2017

Výroční zpráva Zdravotní následky uživatelů drog v Česku v roce 2017

Výroční zpráva Zdravotní následky uživatelů drog v Česku v roce 2017 Anna Füleová, Jana Zónová Praha, říjen 2018 Hygienická stanice hlavního města Prahy, Rytířská 404/12, 100 01 Praha 1 www.hygpraha.cz ISBN 978-80-906632-2-0

Obsah Úvod... 4 Virové hepatitidy... 7 Virová hepatitida A... 9 Virová hepatitida A v české populaci dle věku a rizikového chování... 9 Podíl injekčních uživatelů drog na výskytu VHA v Česku dle regionů... 10 Virová hepatitida B... 11 Virová hepatitida B v české populaci dle věku a rizikového chování... 12 Podíl injekčních uživatelů drog na výskytu VHB v Česku dle regionů... 13 Virová hepatitida C... 15 Virová hepatitida C v české populaci dle věku a rizikového chování... 15 Podíl injekčních uživatelů drog na výskytu VHC v Česku dle regionů... 16 Infekce virem lidské imunodeficience... 17 Výskyt HIV pozitivních případů v Česku dle regionů... 17 Podíl injekčních uživatelů drog na výskytu HIV v Česku... 19 Předávkování a zdravotní komplikace v souvislosti s užitím drogy... 21 Regionální rozložení... 22 Intoxikovaní podle pohlaví a základní drogy... 23 Typy zdravotnických zařízení... 24 Užití více drog (polydrug use)... 25 Věk a pohlaví osob intoxikovaných drogami v Česku... 25 Frekvence záchytů intoxikací... 27 Aplikace drogy... 28 Příčiny intoxikace... 29 Sociodemografické ukazatele... 29 Fatální intoxikace drogou... 30 Vybrané trendy u intoxikací drogou v Česku... 31 Závěry... 33 Zkratky... 35 Seznam tabulek... 36 Seznam obrázků... 36 Informační zdroje a použitá literatura... 37

Úvod Vážení čtenáři, vážení kolegové, jako již tradičně vydává mnou řízená Hygienická stanice hlavního města Prahy (dále jen HSHMP ) tuto zprávu o zdravotních následcích uživatelů drog a navazuje tak na každoročně vydávané publikace s názvem Incidence, prevalence, zdravotní dopady a trendy léčených uživatelů drog v ČR. Jak všichni dobře víte, v oblasti monitorování drogové situace v Česku došlo bohužel v roce 2015 k zásadní změně. Touto změnou bylo zřízení Národního registru léčby uživatelů drog (dále jen NRLUD ), a jeho provoz byl spuštěn v březnu 2015. Jeho správou byl pak pověřen Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR). 1 Spuštění tohoto registru s sebou přineslo řadu problémů, které se bohužel do dnešní doby a to přes velkou snahu HSHMP i řady odborníků, nepodařilo zcela napravit. Data, která tak jsou v NRLUD uvedena jsou z našeho pohledu výrazně podhlášena a neúplná. Pro ilustraci uvádím, že například v roce 2014, kdy data naposledy sbírali zaměstnanci jednotlivých krajských hygienických stanic, bylo registrováno 254 léčebně-kontaktních center (z nichž 76,4 % podávalo hlášení) a tímto způsobem bylo zaevidováno přes 10 000 klientů. Přesto, že aktuálně je do NRLUD registrováno 331 léčebně-kontaktních center, tak ve funkci vytěžování je za rok 2017 evidováno pouze 1 738 klientů. Bohužel, bez validních dat z NRLUD není možné publikovat žádné výstupy, závěry a ani sledovat dlouhodobé trendy. Na tento problém jsme já i moji kolegové opakovaně upozorňovali, jak Hlavní hygieničku ČR, tak i odpovědné zaměstnance ÚZIS. Bohužel se tento problém nepodařilo uspokojivě vyřešit a z tohoto důvodu jsem se rozhodl, že letošní výroční zpráva, kterou HSHMP vydává, bude zaměřena pouze na zdravotní následky léčených uživatelů drog, které HSHMP získává od kolegů z jednotlivých krajských hygienických stanic a ze systému EPIDAT. Je nutno podotknout, že ÚZIS z dostupných dat z NRLUD vypracoval za rok 2017 zprávu: Léčba uživatelů drog v ČR v roce 2017 (dostupné na: http://uzis.cz/rychle-informace/lecbauzivatelu-drog-v-cr-v-roce-2017), z našeho pohledu je však nutné případné čtenáře upozornit, že zpracovávaná data jsou neúplná a nevypovídají objektivně o drogové situaci v Česku. Tímto bych také velmi rád poděkoval za spolupráci všem krajským hygienickým stanicím, které zajišťují regionální sběr dat o intoxikovaných osobách (tento ukazatel není sledován prostřednictvím NRLUD) a také všem organizacím a institucím, které nám data poskytují a umožňují tímto longitudinální sledování zdravotních dopadů u drogově závislých v Česku. 1 Národní registr léčby uživatelů drog, dostupné na: http://www.uzis.cz/registry-nzis/nrlud 4

Pevně věřím, že se podaří společným jednáním tento problém vyřešit a bude tak možné NRLUD využívat plně tak, aby opět mohly být odborné veřejnosti poskytována plnohodnotná data o objektivní skutečnosti v oblasti léčených uživatelů drog v Česku. V Praze dne 4. 10. 2018 RNDr. Jan Jarolímek, Ph.D., MBA Digitálně podepsal RNDr. Jan Jarolímek, Ph.D., MBA DN: c=cz, 2.5.4.97=NTRCZ-71009256, o=hygienická stanice hlavního města Prahy se sídlem v Praze [IČ 71009256], ou=hshmp, ou=2815, cn=rndr. Jan Jarolímek, Ph.D., MBA, sn=jarolímek, givenname=jan, serialnumber=p170534, title=ředitel HSHMP Datum: 2018.10.04 09:20:08 +02'00' RNDr. Jan Jarolímek, Ph.D., MBA ředitel Hygienické stanice hlavního města Prahy 5

Kapitola 1 Infekce spojené s užíváním drog 6

Virové hepatitidy Virové hepatitidy (dále jen VH ) představují stále velmi závažný zdravotnický problém. Jedná se o difuzní zánětlivě-nekrotizující onemocnění jater způsobené virem. Existuje pět různých virů hepatitidy virus hepatitidy A, B, C, D a E, které způsobují krátkodobou akutní infekci. Viry hepatitidy B, C a D mohou zapříčinit i dlouhodobou infekci, tj. chronickou hepatitidu. Akutní i chronická forma onemocnění je příčinou významné nemocnosti i úmrtnosti v Česku i ve světě. Akutní virové hepatitidy v celosvětovém měřítku patří mezi nejčastější jaterní onemocnění, a dle odborných odhadů zapříčiní 1-2 miliónu úmrtí ročně. Následkem chronických forem onemocnění umírá dalších několik milionů osob ročně. 2 Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že v Evropě žije 13,3 miliónů lidí s chronickou virovou hepatitidu B (1,8 % dospělých) a 15 miliónů lidí s virovou hepatitidou C (2,0 % dospělých). 3 V námi sledované specifické skupině injekčních uživatelů drog (IUD) je v Evropě i v Česku dlouhodobě vysoká prevalence infekce způsobené virem hepatitidy C. Na každých 100 nakažených virem VHC připadá 75 až 80 osob, u nichž onemocnění přejde do chronického stádia. Dle výsledků studií z čtyřiadvaceti zemí Evropy byl ve vzorcích od injekčních uživatelů drog v letech 2014/2015 zjištěn výskyt protilátek VHC v rozmezí od 16 do 84 %. Infekce virem hepatitidy B (VHB) je u uživatelů drog méně častá než infekce VHC. Odhaduje se, že virem VHB je aktuálně nakaženo 1,7 až 11 % injekčních uživatelů drog. 4 V roce 2017 v české populaci zaznamenáváme téměř 60 % podíl IUD na počtu nově zjištěných případů virové hepatitidy C (graf 1). Podíl IUD na počtu nových případů s diagnózou virová hepatitida B má sestupnou tendenci. Zvýšený výskyt virové hepatitidy A v Ústeckém kraji (61,5 % ze všech VHA v Česku) se mezi uživateli návykových látek nikterak neprojevil. Prezentovaná data jsou výstupem z registru hygienické služby (EPIDAT), který slouží k evidenci a analýze infekčních onemocnění v české populaci. Rizikové chování uváděné v textu představuje přítomnost některého ze sociálně negativních jevů u nemocných osob s diagnózou VH, tj. užívání nelegálních psychoaktivních látek, nadměrné pití alkoholu, užívání těkavých látek, hraní hazardních her, bezdomovectví, nízká úroveň osobní hygieny apod. 2 Jiří Beneš, hlavní autor a pořadatel, Infekční lékařství, Galén, 2009, ISBN 978-80-7262-644-1 3 www.euro.who.int 4 Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost, Evropská zpráva o drogách, Trendy a vývoj, Lucemburk, Úřad pro publikace Evropské unie, 2017, ISBN 978-92-9497-099-2 7

Graf 1 Podíl injekčních uživatelů drog (absolutní počet) na VH v Česku v roce 2017 VHC chronická VHB akutní VHB VHA 0 200 400 600 800 1000 1200 Celkem případů Z toho IUD Zdroj: SZÚ, EPIDAT, Hygienická stanice hl. m. Prahy, 2018 8

Virová hepatitida A Virová hepatitida A (dále jen VHA ) je celosvětově rozšířená infekce, a může se vyskytovat buď sporadicky, nebo v epidemiích. Podle pravděpodobnosti nákazy jsou geografické oblasti rozlišovány na oblasti s vysokými, středními nebo nízkými hodnotami. V oblastech s vysokým endemickým výskytem, tj. především v oblastech s nízkou úrovní hygieny, jsou infekce VHA velmi běžné a vyskytují se již v dětském věku. V některých místech Afriky a Asie má dokonce více než 90 % populace sérologické známky prodělané infekce. Ve vyspělých zemích představuje tato hodnota 33 %. 5 Virová hepatitida A v české populaci dle věku a rizikového chování Počet hlášených onemocnění VHA se v Česku v období posledních pěti let pohybuje ve stovkách případů ročně. Lokální epidemie probíhající na území Česka vznikají převážně v kolektivech s těsnějším soužitím osob nebo v predisponovaných sociálních skupinách s nižším hygienickým standardem. 6 U VHA převažuje způsob přenosu fekálně-orální cestou, toto infekční onemocnění je nazýváno nemoc špinavých rukou. Přenos infekce parenterálně je zaznamenáván jen zcela ojediněle (koncentrace viru v krvi je mnohem nižší než ve stolici). 7 Proti tomuto virovému zánětu jater se lze účinně chránit očkováním. Podíl injekčních uživatelů drog na počtu případů VHA, jak vyplývá z dlouhodobého sledování hygienickou službou, je nízký. Občasné zvýšení počtu IUD má souvislost také se sociálním a hygienickým zázemím uživatelů drog. Výrazné navýšení počtu nemocných bylo např. z důvodu epidemie VHA v roce 2008, která propukla v hl. m. Praze v populaci uživatelů drog; v roce 2015 to byla epidemie VHA v Karlovarském kraji, v roce 2016 v kraji Jihomoravském. V roce 2017 bylo v Česku nově nahlášeno 772 případů virové hepatitidy A, z toho bylo 10 injekčních uživatelů drog, tj. 1,3 % (v roce 2016 to bylo 930 případů, z toho bylo 136 injekčních uživatelů drog, tj. 14,6 %). Nejvyšší zastoupení injekčních uživatelů drog mezi nakaženými VHA je ve věkové skupině 35 44 let (tabulka 1). 6 LEYMANN D. L.: Control of communicable diseases manual. American Public Health Association, 2015, ISBN 978-0-87553-018-5 6 MZ ČR, Situace ve výskytu virových hepatitid v České republice, dostupné na: http://www.mzcr.cz/dokumenty/svetovy-denproti-zloutenkamzloutenka-kazdorocne-zabije-vice-lidi-nez-hivtub_12370_3438_1.html 7 Jiří Beneš, hlavní autor a pořadatel, Infekční lékařství, Galén, 2009, ISBN 978-80-7262-644-1 9

Tabulka 1 Virová hepatitida A v Česku v roce 2017 počty osob podle věkových skupin Věková skupina Celkem nemocných Z toho s rizikovým chováním % ve věkové skupině Z toho IUD % ve věkové skupině 0 9 * * * * 1 4 116 * * * * 5 9 150 * * * * 10 14 105 1 1,0 * * 15 19 45 2 4,4 1 2,2 20 24 44 2 4,5 1 2,3 25 34 95 12 12,6 2 2,1 35 44 103 14 13,6 6 5,8 45 54 57 4 7,0 * * 55 64 30 1 3,3 * * 65 74 15 * * * * 75 + 3 * * * * Celkem 772 36 4,7 10 1,3 Zdroj: SZÚ,EPIDAT, Hygienická stanice hl. m. Prahy, 2018 Podíl injekčních uživatelů drog na výskytu VHA v Česku dle regionů Ve sledovaném období byl nejvyšší počet případů VHA zaznamenán v Ústeckém kraji, a to 475 případů onemocnění (61,5 % z celého Česka). Přičemž u injekčních uživatelů toto onemocnění nebylo v tomto kraji zaznamenáno. Na druhém místě v počtu nejvíce hlášených případů VHA je s výrazným odstupem Středočeský kraj, tj. 87 případů onemocnění, z nichž byli 2 IUD (podíl IUD činí 2,3 %). Na třetím místě v počtu všech případů onemocnění VHA je kraj Jihomoravský (81 osob), z toho bylo toto infekční onemocnění diagnostikováno ve 3 případech u IUD (podíl IUD činí 3,7 %). Nejvyšší procentuální zastoupení injekčních uživatelů mezi nakaženými VHA je v kraji Jihočeském, kde ze 17 případů byli nakaženi 4 IUD, tj. 23,5 % (tabulka 2). 10

Tabulka 2 Virová hepatitida A v Česku v roce 2017 počty osob podle krajů Kraj Celkem IUD % Ústecký 475 * * Středočeský 87 2 2,3 Jihomoravský 81 3 3,7 Hl. m. Praha 56 * * Liberecký 19 1 5,3 Jihočeský 17 4 23,5 Moravskoslezský 10 * * Karlovarský 5 * * Královéhradecký 5 * * Olomoucký 4 * * Pardubický 4 * * Plzeňský 3 * * Vysočina 3 * * Zlínský 3 * * Celkem 772 10 1,3 Zdroj: SZÚ, EPIDAT, Hygienická stanice hl. m. Prahy, 2018 Virová hepatitida B WHO odhaduje, že celosvětově bylo více než 2 miliardy osob infikováno virem hepatitidy B (dále jen VHB ), z toho 257 milionů má chronickou formu tohoto onemocnění. Každý rok na následky spojené s onemocněním VHB zemře přibližně 887 000 osob. V zemích s vysokým výskytem VHB (HBsAg prevalence 8 %) dochází nejčastěji k infekci v dětském věku (Dálný východ, subsaharská Afrika, Oceánie a jižní Amerika). V zemích se středním endemickým výskytem (HBsAb prevalence 2 7 %) se infekce vyskytuje ve všech věkových skupinách, ale vyšší pravděpodobnost přechodu do chronické formy je opět v dětském věku (Amazonie, jižní části východní a centrální Evropy, blízký východ a Indický poloostrov). 8 V zemích, kde je výskyt VHB velmi nízký (HBsAg prevalence < 2 %), většina infekcí nastává u mladých dospělých, převážně během nechráněného sexuálního styku nebo u injekčních uživatelů drog (západní Evropa a Severní Amerika). 9 8 LEYMANN D. L.: Control of communicable diseases manual. American Public Health Association, 2015, ISBN 978-0-87553-018-5 9 GREENWOOD, D., BARER, M., SLACK, R., IRVING, W.: Medical mikrobiology. Elsevier Ltd., 2012, ISBN 978-0-7020-4089-4 11

Virová hepatitida B v české populaci dle věku a rizikového chování Virová hepatitida B představuje spolu s virovou hepatitidou C vysoké riziko zejména pro injekční uživatele drog. Přenos infekce se uskutečňuje parenterálně krví, event. krevními deriváty. K přenosu dochází i při těsném styku s infikovanou osobou, a to zvláště mezi sexuálními partnery. 10 V roce 2017 se na počtu případů akutní VHB podílí injekční uživatelé v Česku z 16,5 % (v roce 2016 byl zjištěn podíl 12,3 %). Oproti minulému roku došlo v české populaci k mírnému navýšení v počtu nově zjištěných případů akutní VHB. Celkem bylo zaznamenáno 85 případů akutní VHB; oproti roku 2016 se zvýšil celkový počet o 12 případů (tabulka 3). Počet injekčních uživatelů drog mezi nemocnými se taktéž zvýšil a to o 5 osob (z 9 IUD v roce 2016 na 14 IUD v roce 2017). Nejvíce případů mezi IUD bylo zaznamenáno ve věkové skupině 25 34 letých. V této věkové skupině je rovněž nejvyšší procentuální zastoupení nakažených IUD, kdy z 24 nemocných spadá 8 do skupiny IUD, tzn. 33,3 %. Tabulka 3 Akutní virová hepatitida B v Česku v roce 2017 počty osob podle věkových skupin Věková skupina Celkem nemocných Z toho s rizikovým chováním % ve věkové skupině Z toho IUD % ve věkové skupině 0 * * * * * 1 4 * * * * * 5 9 * * * * * 10 14 * * * * * 15 19 1 * * * * 20 24 1 1 100,0 * * 25 34 24 17 70,8 8 33,3 35 44 23 9 39,1 5 21,7 45 54 11 3 27,3 1 9,1 55 64 10 * * * * 65 74 9 1 11,1 * * 75 + 6 * * * * Celkem 85 31 36,5 14 16,5 Zdroj: SZÚ, EPIDAT, Hygienická stanice hl. m. Prahy, 2018 10 Jiří Beneš, hlavní autor a pořadatel, Infekční lékařství, Galén, 2009, ISBN 978-80-7262-644-1 12

V roce 2017 bylo v české populaci zaznamenáno celkem 245 případů chronického onemocnění virovou hepatitidou B (v roce 2016 to bylo 204 případů onemocnění). Oproti předchozímu roku se taktéž zvýšil podíl injekčních uživatelů drog na tomto onemocnění (z 5,4 % v roce 2016 na 7,8 % v roce 2017) (tabulka 4). Tabulka 4 Chronická virová hepatitida B v Česku v roce 2017 počty osob podle věkových skupin Věková skupina Celkem nemocných Z toho s rizikovým chováním % ve věkové skupině Z toho IUD % ve věkové skupině 0 * * * * * 1 4 1 * * * * 5 9 * * * * * 10 14 * * * * * 15 19 5 * * * * 20 24 5 1 20,0 1 20,0 25 34 52 3 5,8 3 5,8 35 44 58 10 17,2 8 13,8 45 54 48 8 16,7 7 14,6 55 64 44 3 6,8 * * 65 74 25 * * * * 75 + 7 * * * * Celkem 245 25 10,2 19 7,8 Zdroj: SZÚ, EPIDAT, Hygienická stanice hl. m. Prahy, 2018 Podíl injekčních uživatelů drog na výskytu VHB v Česku dle regionů Nejvíce případů akutního onemocnění VHB bylo v roce 2017 evidováno v hl. m. Praze, tj. 18 osob, z toho 1 IUD. Nejvyšší počet injekčních uživatelů drog nemocných tímto typem virového zánětu jater hlásí Moravskoslezský kraj (4 IUD z celkem 14 nemocných osob) a kraj Olomoucký (4 IUD z celkem 5 nemocných osob). Chronických onemocnění bylo nejvíce zjištěno v hl. m. Praze, tj. 56 osob (z toho 1 IUD); nejvyšší počet injekčních uživatelů drog mezi nemocnými byl zjištěn v kraji Ústeckém, a to 10 osob. Podíl injekčních uživatelů drog je v roce 2017 mezi nemocnými akutní VHB v Česku přibližně dvojnásobný oproti chronické VHB (16,5 %, resp. 7,8 %) (tabulky 5, 6). 13

Tabulka 5 Akutní virová hepatitida B v Česku v roce 2017 počty osob podle krajů Kraj Celkem IUD % Hl. m. Praha 18 1 5,6 Středočeský 16 1 6,3 Moravskoslezský 14 4 28,6 Ústecký 11 1 9,1 Olomoucký 5 4 80,0 Plzeňský 5 1 20,0 Jihočeský 4 * * Jihomoravský 2 * * Karlovarský 2 * * Liberecký 2 2 100,0 Vysočina 2 * * Zlínský 2 * * Královéhradecký 1 * * Pardubický 1 * * Celkem 85 14 16,5 Zdroj: SZÚ, EPIDAT, Hygienická stanice hl. m. Prahy, 2018 Tabulka 6 Chronická virová hepatitida B v Česku v roce 2017 počty osob podle krajů Kraj Celkem IUD % Hl. m. Praha 56 1 1,8 Středočeský 40 3 7,5 Ústecký 39 10 25,6 Liberecký 32 * * Moravskoslezský 15 2 13,3 Jihočeský 10 * * Zlínský 10 * * Olomoucký 9 * * Královéhradecký 7 1 14,3 Plzeňský 6 2 33,3 Jihomoravský 5 * * Karlovarský 5 * * Pardubický 5 * * Vysočina 6 * * Celkem 245 19 7,8 Zdroj: SZÚ, EPIDAT, Hygienická stanice hl. m. Prahy, 2018 14

Virová hepatitida C WHO odhaduje, že více než 185 miliónů lidí (přibližně 3 % celosvětové populace) je postiženo chronickou formou virové hepatitidy C (dále jen VHC ) a přibližně 350 000 500 000 úmrtí ročně je spojováno s VHC. Na základě geografického výskytu byly země/oblasti rozděleny do tří kategorií. Většina populace Afriky, Ameriky, západní Evropy, většina středního východu a jižní Asie spadají do oblastí s prevalencí VHC pod 2,0 %. Prevalence ve východní Evropě, větší části Asie a regionů západního Pacifiku se pohybuje od 2,0 % do 2,9 %. V severních a subsaharských částech Afriky a na středním východě se prevalence VHC pohybuje v rozmezí od 1 % až do 12 %. 11 VHC je nejčastějším infekčním onemocněním v evropské populaci injekčních uživatelů drog. V Evropě je infikováno VHC 15 84 % injekčních uživatelů drog. K přenosu nákazy v této rizikové skupině dochází převážně sdílením jehel a stříkaček a dalšího injekčního náčiní. Průběh infekce VHC u stárnoucí populace injekčních uživatelů drog často zhoršuje nadměrná konzumace alkoholu, přibývá počet případů cirhózy a rakoviny jater. 12 Virová hepatitida C v české populaci dle věku a rizikového chování Nejnebezpečnější z virových hepatitid, jak z hlediska závažnosti zdravotních následků, tak z pohledu rizika šíření tohoto infekčního onemocnění je virová hepatitida C (VHC), která významně ohrožuje komunitu injekčních uživatelů drog. Trend vysokého podílu injekčních uživatelů drog, který stále tvoří téměř 60 % všech nemocných, v Česku přetrvává. Vzhledem k tomu, že neexistuje prevence vakcinací, zůstává tato virová hepatitida společensky vysoce nebezpečnou. I přes realizované aktivity v oblasti primární, či sekundární prevence, zůstává podíl injekčních uživatelů drog mezi nemocnými stále vysoký. Nejvyšší počty injekčních uživatelů drog v Česku jsou mezi nemocnými VHC ve věku 25 34 let, celkem 243 osob (tabulka 7). U nemocných VHC v Česku došlo oproti minulému roku k poklesu v počtu celkem evidovaných případů z 1 104 osob na 992 osob. Co se ale týká podílu injekčních uživatelů na tomto onemocnění, oproti roku 2016 došlo v roce 2017 k mírnému navýšení (z 58,4 % v roce 2016 na 59,2 % v roce 2017). 11 LEYMANN D. L.: Control of communicable diseases manual. American Public Health Association, 2015, s.252 268. ISBN 978-0-87553-018-5 12 Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost, Evropská zpráva o drogách, Trendy a vývoj, Lucemburk, Úřad pro publikace Evropské unie, 2017, ISBN 978-92-9497-099-2 15

Tabulka 7 Virová hepatitida C (akutní i chronická) v Česku v roce 2017 počty osob podle věkových skupin Věková skupina Celkem nemocných Z toho s rizikovým chováním % ve věkové skupině Z toho IUD % ve věkové skupině 0 3 * * * * 1 4 2 * * * * 5 9 * * * * * 10 14 1 * * * * 15 19 33 26 78,8 25 75,8 20 24 115 92 80,0 87 75,7 25 34 342 264 77,2 243 71,1 35 44 286 196 68,5 174 60,8 45 54 113 67 59,3 46 40,7 55 64 56 16 28,6 11 19,6 65 74 28 1 3,6 * * 75 + 13 1 7,7 1 7,7 Celkem 992 663 66,8 587 59,2 Zdroj: SZÚ, EPIDAT, Hygienická stanice hl. m. Prahy, 2018 Podíl injekčních uživatelů drog na výskytu VHC v Česku dle regionů Nejvyšší počet, tj. 170 osob, s diagnózou virové hepatitidy C je v roce 2017 nahlášen z Ústeckého kraje (tabulka 8). Nejvyšší podíly IUD, které překračují 2/3 podíl na počtu nemocných VHC v roce 2017 byly zaznamenány v Karlovarském kraji (81,9 %), Ústeckém kraji (71,8 %) a kraji Jihočeském (70,8 %). Tabulka 8 Virová hepatitida C v Česku v roce 2017 počty osob podle krajů Kraj Celkem IUD % Ústecký 170 122 71,8 Hl. m. Praha 133 50 37,6 Středočeský 118 67 56,8 Jihočeský 89 63 70,8 Plzeňský 31 20 64,5 Karlovarský 83 68 81,9 Liberecký 53 30 56,6 Královéhradecký 59 31 52,5 Pardubický 22 14 63,6 Vysočina 13 7 53,8 Jihomoravský 49 17 34,7 Olomoucký 19 12 63,2 Zlínský 25 14 56,0 Moravskoslezský 128 72 56,3 Celkem 992 587 59,2 Zdroj: SZÚ, EPIDAT, Hygienická stanice hl. m. Prahy, 2018 16

Infekce virem lidské imunodeficience Závažným zdravotním dopadem v souvislosti s rizikovým chováním, které ohrožuje zdraví populace, je také výskyt HIV infekce. Celosvětově se počet infikovaných osob virem HIV ke konci roku 2016 odhaduje na 36,7 miliónu. Největší počet těchto infikovaných osob (bez rozdílu věku) žije ve východní a jižní Africe (cca 19 miliónů), dále v západní a centrální Africe (6,5 miliónu), 5,1 miliónu v Asii, 2,4 miliónu v západní Evropě a severní Americe, 2 milióny v Latinské Americe, 1,5 mil. ve východní Evropě a centrální Asii, 230 000 osob v oblasti Středního Východu a v severní Africe. Nově infikovaných osob virem HIV je v roce 2016 cca 1,8 miliónu. Počet úmrtí na AIDS se odhaduje v roce 2016 na 1 milión. 13 Celosvětové regionální trendy v ročním přírůstku nových infekcí HIV se velmi liší. K největším poklesům mezi lety 2010 až 2016 došlo ve východní a jižní Africe (29% pokles), v Asii a Tichomoří (13% pokles), západní a střední Africe (9% pokles), západní a střední Evropě a Severní Americe (9% pokles). Na druhou stranu ve východní Evropě a střední Asii počet nově infikovaných osob virem HIV vzrostl za sledované období o alarmujících 60 %. 14 Z případů HIV hlášených v Evropě, kde je znám způsob přenosu, zůstává procento připisované injekčnímu užívání drog nízké a stabilní, odhaduje se přibližně na 5 %. Evropský průměr však značně převyšuje Litva (34 %), Lotyšsko (32 %), Lucembursko (27 %) a Estonsko (25 %). 15 Výskyt HIV pozitivních případů v Česku dle regionů Z analýzy Státního zdravotního ústavu (SZÚ), Národní referenční laboratoře pro HIV/AIDS (NRL AIDS) vyplynulo, že v roce 2017 došlo k poklesu počtu nově zachycených případů infekce HIV v Česku pod hodnoty zjištěné jak v roce 2016, tak i v roce 2015. Bylo zjištěno 254 nových případů infekce HIV, což je o 32 méně než v roce 2016 a o 12 případů méně než v roce 2015 (graf 2). V relativním vyjádření představuje tento výskyt 2,4 nových případů na 100 000 obyvatel. 16 13 UNAIDS, dostupné na: http://www.unaids.org/sites/default/files/media_asset/20170720_data_book_2017_en.pdf 14 Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost, Evropská zpráva o drogách, Trendy a vývoj, Lucemburk, Úřad pro publikace Evropské unie, 2017, ISBN 978-92-9497-099-2 15 Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost, Evropská zpráva o drogách, Trendy a vývoj, Lucemburk, Úřad pro publikace Evropské unie, 2017, ISBN 978-92-9497-099-2 16 Tisková zpráva NRL pro HIV-AIDS - Trendy vývoje a výskyt HIV-AIDS v ČR v roce 2017, dostupné na: http://szu.cz/tema/prevence/tiskova-zprava-nrl-pro-hiv-aids-trendy-vyvoje-a-vyskyt-hiv-1?highlightwords=hiv%2faids 17

Graf 2 Počty nových případů HIV infekce v Česku v letech 1985 2017 350 300 250 266 286 254 200 180 150 100 50 0 90 40 58 3 15 1985 1990 1995 2000 2005 2010 2015 2016 2017 Zdroj: SZÚ, NRL AIDS, 2018 Téměř polovina osob, u kterých byla v roce 2017 nově diagnostikovaná infekce HIV, uvádí obvyklé bydliště v hl. m. Praze (48,0 %) a další desetina v jejím okolí, ve Středočeském kraji (10,2 %). Z relativních údajů (přepočteno na 100 000 obyvatel) je patrný dominující výskyt v hl. m. Praze 9,5 případů na 100 000 obyvatel, s odstupem následuje kraj Ústecký (2,3 případů na 100 000 obyvatel), Královehradecký a Jihomoravský (shodně 2,0 případů na 100 000 obyvatel). Nejnižší výskyt nových infekcí HIV zaznamenal kraj Olomoucký (graf 3). 17 Graf 3 Počet HIV pozitivních případů v Česku na 100 000 obyvatel podle kraje bydliště v době první diagnózy za období 1. 1. 2017 31. 12. 2017 Česko Olomoucký Vysočina Moravskoslezský Plzeňský Pardubický Zlínský Jihočeský Liberecký Karlovarský Středočeský Královéhradecký Jihomoravský Ústecký Hl. m. Praha 2,4 0,3 0,8 0,9 0,9 1 1,2 1,3 1,4 1,7 1,9 2 2 2,3 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 9,5 Zdroj: SZÚ, NRL AIDS 17 Tisková zpráva NRL pro HIV-AIDS - Trendy vývoje a výskyt HIV-AIDS v ČR v roce 2017, dostupné na: http://szu.cz/tema/prevence/tiskova-zprava-nrl-pro-hiv-aids-trendy-vyvoje-a-vyskyt-hiv-1?highlightwords=hiv%2faids 18

Podíl injekčních uživatelů drog na výskytu HIV v Česku Nejčastější způsob přenosu infekce virem HIV je dlouhodobě zaznamenáván tzv. sexuální cestou, a v roce 2017 tento hlavní způsob přenosu činí 94,1 % (graf 4). Z celkového počtu 254 nových případů bylo 181 (71,3 %) zjištěno u mužů majících sex s muži. Oproti tomu dlouhodobě přetrvává nízký podíl přenosu prostřednictvím injekčního užívání drog. V roce 2017 byl tento způsob přenosu zjištěn u 5 mužů (2,0 % případů). Graf 4 Rozdělení HIV pozitivních případů v Česku podle způsobu přenosu v roce 2017 (v %) 1% 2% 0% 1% 3% homo/bisexuální 23% heterosexuální homo/bisexuální/iud injekční uživatel drog nozokomiální příjemci krve 70% neobjasněný Zdroj: SZÚ, NRL AIDS Za celé období sledování HIV/AIDS (1985 2017) bylo v Česku provedeno celkem 27 500 463 vyšetření na HIV u občanů ČR/rezidentů, z nichž je evidováno 3 160 HIV pozitivních osob. Z toho bylo zjištěno 114 případů u injekčních uživatelů drog (podíl injekčních uživatelů drog ze všech případů HIV infekce činí 3,6 %). K 31. 12. 2017 bylo v Česku evidováno 590 případů rozvinutého AIDS, ve 41 případech (6,9 %) se jednalo o injekční uživatele drog. 19

Kapitola 2 Intoxikace drogami 20

Předávkování a zdravotní komplikace v souvislosti s užitím drogy Předávkování drogami nadále zůstává v evropské dospělé populaci hlavní příčinou tzv. odvratitelných úmrtí mezi uživateli drog, více než tři čtvrtiny obětí předávkování jsou muži (78 %). Pravděpodobnost úmrtí je zejména u uživatelů opioidů v Evropě celkově 5 až 10krát vyšší než u jejich vrstevníků téhož věku a pohlaví. Vyšší úmrtnost mezi uživateli opioidů se primárně spojuje s předávkováním (přímá drogová úmrtí), významné jsou však i jiné příčiny úmrtí, které s užíváním drog nepřímo souvisí, jako jsou infekce, nehody, násilí a sebevraždy. Dle odborných odhadů zemřelo v Evropské unii (EU) v důsledku předávkování v roce 2015 minimálně 7 585 uživatelů drog. Pokud do těchto čísel zahrneme také Norsko a Turecko, hodnota úmrtí stoupne na 8 441 úmrtí. Necelých 80 % úmrtí v Evropě má souvislost s opioidy. Počet úmrtí mezi starší populací vzrůstá, zatímco u mladších věkových skupin klesá, což odráží stárnutí evropské populace uživatelů opioidů. 18 Sledování výskytu akutních předávkování a zdravotních komplikací, ke kterým dochází v souvislosti s užitím drogy, slouží jako významný nepřímý zdravotní indikátor i při monitorování drogové scény v Česku. Hygienická služba zajišťuje longitudinální sledování těchto dat, a to prostřednictvím tzv. sentinelových pracovišť. V rámci drogové epidemiologie jsou sledována data o frekvenci akutních předávkování, podílu jednotlivých drog na evidovaných případech i o charakteristikách intoxikovaných osob. V roce 2017 bylo hygienickým stanicím zapojeným do sběru dat nahlášeno celkem 1 158 případů akutních intoxikací či jiných zdravotních komplikací v souvislosti s užitím drogy. Ve srovnání s rokem 2016 došlo k vzestupu o 57 případů. 18 Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost, Evropská zpráva o drogách, Trendy a vývoj, Lucemburk, Úřad pro publikace Evropské unie, 2017, ISBN 978-92-9497-099-2 21

Regionální rozložení Nejvíce případů akutního předávkování a zdravotních komplikací v souvislosti s užitím drogy nahlásil kraj Ústecký, tj. 374 případů. Na druhém místě je kraj Moravskoslezský s 240 případy a na třetím kraj Karlovarský s 186 případy. S velkým odstupem pak následují kraje Zlínský, Středočeský a Pardubický. Ve čtyřech regionech (kraje Jihočeský, Jihomoravský, Královéhradecký a hl. m. Praha) není sběr těchto dat realizován. Tabulka 9 Počet intoxikovaných osob podle krajů Počet případů 2016 % z Česka Počet případů 2017 % z Česka Změna 2016/2017 v % Hl. m. Praha * * * * * Středočeský 61 5,5 67 5,8 9,8 Jihočeský * * * * * Plzeňský 32 2,9 39 3,4 21,9 Karlovarský 218 19,8 186 16,1-14,7 Ústecký 338 30,7 374 32,3 10,7 Liberecký 57 5,2 42 3,6-26,3 Královéhradecký * * * * * Pardubický 63 5,7 59 5,1-6,4 Vysočina 25 2,3 33 2,8 32,0 Jihomoravský * * * * * Olomoucký 53 4,8 41 3,5-22,6 Zlínský 94 8,5 77 6,6-18,1 Moravskoslezský 160 14,5 240 20,7 50,0 Česká republika 1101 100 1158 100 5,2 Zdroj: Hygienická stanice hl. m. Prahy, 2018 Oproti roku 2016 se zvýšil počet evidovaných případů akutní intoxikace a zdravotních problémů v souvislosti s užitím drogy v kraji Moravskoslezském, kraji Vysočina, Plzeňském, Ústeckém, a Středočeském. Naopak k poklesu počtu evidovaných případů došlo v kraji Libereckém, Olomouckém, Zlínském, Karlovarském a kraji Pardubickém (tabulka 9). Oproti roku 2016 došlo k navýšení počtu evidovaných případů akutní intoxikace o 5,2 %. Regionální přehled počtu intoxikací podle zastoupení základní drogy znázorňuje graf 5. 22

Graf 5: Počty intoxikací v krajích Česka podle skupiny základní drogy Česká republika Moravskoslezský Zlínský Olomoucký Vysočina Pardubický Liberecký Ústecký Karlovarský Plzeňský Středočeský 0 200 400 600 800 1000 1200 Opiáty Stimulancia Kanabinoidy Halucinogeny Rozpustidla Sedativa, hypnotika Jiné drogy a léky Neznámá Zdroj: Hygienická stanice hl. m. Prahy, 2018 Intoxikovaní podle pohlaví a základní drogy Akutní intoxikace a zdravotní problémy v souvislosti s užitím opiátů jsou evidovány v 86 případech, tj. v 7,4 % (v roce 2016 to bylo 76 případů) a tvoří pátou nejčastější skupinu drog vedoucích ke sledovaným zdravotním komplikacím. Častěji byli postiženi muži (64,0 %). Nejvíce případů u mužů i žen bylo zaznamenáno po požití drog zařazených do skupiny ostatní opiáty, tj. 75 případů, po požití heroinu bylo intoxikováno 9 případů (graf 6). Jako čtvrtá nejčastější příčina problémů byly uvedeny intoxikace a zdravotní komplikace v souvislosti s užitím kanabinoidů (139 případů, tj. 12,0 %). Oproti roku 2016 došlo k malému navýšení těchto intoxikací o 6 případů. Podíl žen mezi těmito případy tvoří 28,1 %. Jiné drogy a léky jsou třetí nejpočetnější skupinou, která v roce 2017 způsobila intoxikace a zdravotní problémy v souvislosti s jejich užitím. Celkem bylo zaznamenáno 145 případů, tj. 12,5 %. Oproti předešlým letům, v roce 2017 nezaznamenáváme převahu žen nad muži (69 žen, 76 mužů). Skupina případů intoxikací souvisejících s užitím sedativ a hypnotik je v roce 2017 druhou nejpočetnější (328 osob, tj. 28,3 %). V souvislosti s požitím hypnotik/sedativ je stejně jako v minulém roce vyhledalo léčebnou péči více žen (61,3 % žen oproti 38,7 % mužů). Nejvíce intoxikovaných osob bylo zaznamenáno po užití pervitinu a ostatních stimulancií, tj. 414 (272 mužů a 142 žen) a tyto drogy tvoří 35,8 % ze všech evidovaných případů. Nejčastější užitou drogou byl pacienty uveden pervitin, tj. 339 osob (224 mužů a 115 žen). 23

Intoxikace způsobené rozpustidly byly zaznamenány ve 32 případech, což představuje 2,8 % ze všech hlášení. Lékařské ošetření v souvislosti s užitím halucinogenů si vyžádaly 4 intoxikované osoby, užití halucinogenů patří mezi nejméně často hlášené intoxikace. Intoxikace související s požitím neznámé nebo neurčené drogy byly v roce 2017 zaznamenány v 10 případech (8 mužů a 2 ženy). Graf 6: Počty intoxikací v Česku podle skupiny základní drogy a pohlaví 250 200 150 100 Muži Ženy 50 0 Zdroj: Hygienická stanice hl. m. Prahy, 2018 Typy zdravotnických zařízení Škála zdravotnických zařízení, kde bylo poskytnuto ošetření intoxikovaným osobám, je rozmanitá. Hlášení je poskytováno z různých typů zařízení, jako jsou oddělení nemocnic: anesteziologicko-resuscitační oddělení (ARO), jednotka intenzivní péče (JIP), interní, psychiatrické či dětské oddělení. Intoxikace hlásí také rychlá zdravotnická pomoc (RZP), které je v roce 2017 zdrojem nejvyššího podílu hlášení z Ústeckého kraje (231 případů intoxikací). Největší počet případů je hlášen z pracovišť JIP/interních a RZP, shodně 311 případů. Co se týče počtu hlášených případů, na třetím místě jsou hlášení z psychiatrie, 209 případů intoxikací, z toho 180 případů z Moravskoslezského kraje. Na čtvrtém místě jsou oddělení dětská, kde je evidováno 160 případů (125 případů z Ústeckého kraje). Dalším podstatným hlásicím zařízením jsou pracoviště ARO, ze kterých je nahlášeno 63 případů (graf 7). Data nejširšího rozsahu typů hlásících zařízení (7 typů zařízení) poskytuje v roce 2017 Karlovarský kraj. Z ostatních krajů bylo poskytnuto hlášení z 1-4 typů zařízení. 24

Graf 7: Počty intoxikací v Česku podle typů zdravotnického zařízení Soudní 0 Centrální příjem 43 Jiné ARO 61 63 Dětské 160 Psychiatrie 209 RZP JIP, Interna 311 311 0 50 100 150 200 250 300 350 Zdroj: Hygienická stanice hl. m. Prahy, 2018 Užití více drog (polydrug use) Většina uživatelů psychoaktivních látek, pacientů, u kterých byla stanovena diagnóza akutní předávkování způsobené užitím drog, kombinuje dvě nebo více těchto látek současně. Z celkového počtu 1 158 případů intoxikací byla zaznamenána kombinace dvou drog u 469 osob (287 mužů a 182 žen), z nich 130 (69 mužů a 51 žen) užilo třetí drogu, a z nich ještě 37 osob užilo čtvrtou drogu (19 mužů a 18 žen). Droga v kombinaci byla celkem zachycena ve 40,5 % hlášených případech. Nejčastější sekundární drogu přestavují kanabinoidy (162 případů), sedativa/hypnotika (132 případů) a alkohol (130 případů). Výraznou skupinu drog užitých v kombinaci představují stimulancia (113 případů, z toho byl 44x uveden amfetamin a 43x pervitin) a opiáty (37 případů, z toho 5x heroin). Opiáty a stimulancia byly jako tzv. doplňková droga uvedeny celkem v 150 případech, sedativa/hypnotika v 132 případech. Věk a pohlaví osob intoxikovaných drogami v Česku Mezi hlášenými případy o intoxikovaných osobách v roce 2017 převažují muži nad ženami (stejně jako v předchozích letech). Podíl mužů se do roku 2015 postupně snižoval a docházelo tak k vyrovnávání zastoupení obou pohlaví. V roce 2010 bylo evidováno 63,5 % mužů, v roce 2015 tento podíl činil 53,9 %. V posledních dvou letech je však trend opačný, a zastoupení mužů v roce 2017 činí 57,3 %. V roce 2017 je nejvíce případů ve věku mezi 25 39 let (438 případů, tj. 37,8 % ze všech evidovaných), dále následuje věková kategorie nejstarších osob nad 40 let (303 osob, tj. 26,2 %). V nejmladší věkové kategorii (do 15 let) je 142 intoxikovaných osob (12,3 %). Počty intoxikovaných mužů a žen v Česku podle věkového zastoupení jsou uvedeny v tabulkách 10, 11. 25

Tabulka 10 Počet intoxikovaných mužů v Česku podle věkové skupiny a skupiny základních drog Skupiny základních drog do 15 let 15-19 20-24 25-39 40 a více Neznámo Celkem Opiáty 6 2 5 24 18 * 55 Stimulancia 40 10 49 149 21 3 272 Kanabinoidy 5 13 24 48 10 * 100 Halucinogeny * * 1 * * * 1 Rozpustila 5 * 2 9 8 * 24 Sedativa, hypnotika 1 9 10 53 53 1 127 Jiné drogy a léky 12 13 5 22 24 0 76 Neznámá 4 * * * 3 1 8 Celkem 73 47 96 305 137 5 663 Zdroj: Hygienická stanice hl. m. Prahy, 2018 Tabulka 11 Počet intoxikovaných žen v Česku podle věkové skupiny a skupiny základních drog Skupiny základních drog do 15 let 15-19 20-24 25-39 40 a více Neznámo Celkem Opiáty 6 * 5 10 10 * Stimulancia 37 17 21 50 17 * Kanabinoidy * 11 10 9 9 * Halucinogeny * * 1 2 * * Rozpustila 4 * 1 1 2 * Sedativa, hypnotika 4 18 15 52 112 * Jiné drogy a léky 16 26 2 9 16 * Neznámá 2 * * * * * Celkem 69 72 55 133 166 * 495 Zdroj: Hygienická stanice hl. m. Prahy, 2018 31 142 39 3 8 201 69 2 26

Frekvence záchytů intoxikací Opakované užití drogy bylo příčinou zdravotních komplikací v 34,5 % případů, avšak neurčená frekvence užití je stále uváděna ve vysokém procentu případů (36,7 %). První kontakt s drogou vedl k předávkování nebo jiné zdravotní komplikaci ve 28,8 % případů (v roce 2016 to bylo 29,8 % případů). Stejně jako v předešlých letech, roce 2015 a 2016, je dále zaznamenáván vzestup počtu intoxikací při prvním kontaktu se stimulancii (17 případů v roce 2014, 76 případů v roce 2015, 111 případů v roce 2016 a 117 případů v roce 2017). Tabulka 12 Počet intoxikovaných v Česku podle frekvence užití základní drogy Základní droga Opakovaný abusus První kontakt Neznámá počet % počet % počet % Celkem Heroin 6 66,7 1 11,1 2 22,2 9 Morfin 1 50,0 * * 1 50,0 2 Ostatní opiáty 19 25,3 17 22,7 39 52,0 75 Kokain 1 100,0 * * * * 1 Amfetamin 40 63,5 8 12,7 15 23,8 63 Pervitin 102 30,1 103 30,4 134 39,5 339 Extáze 2 18,2 6 54,5 3 27,3 11 Marihuana 65 46,8 19 13,7 55 39,6 139 Barbituráty 1 20,0 2 40,0 2 40,0 5 Benzodiazepiny 52 29,4 38 21,5 87 49,2 177 Ostatní sedativa 49 33,6 72 49,3 25 17,1 146 LSD * * * * 1 100,0 1 Psilocybin * * 2 100,0 * * 2 Durman * * * * 1 100,0 1 Toluen 5 29,4 * * 12 70,6 17 Jiná rozpustidla 2 13,3 4 26,7 9 60,0 15 Jiné drogy, léky 49 33,8 59 40,7 37 25,5 145 Neznámá 6 60,0 2 20,0 2 20,0 10 Celkem 400 34,5 333 28,8 425 36,7 1158 Zdroj: Hygienická stanice hl. m. Prahy, 2018 27

Aplikace drogy Nejčastější způsob aplikace základní drogy mezi intoxikovanými osobami v roce 2017 představuje s hodnotou 45,5 % tzv. požití drogy (perorální způsob). Z celkem 527 pacientů (242 mužů a 285 žen), kteří uvedli tento způsob aplikace drogy, byla intoxikace způsobena nejčastěji po užití těchto drog: benzodiazepiny užilo 168 osob (31,9 %), ostatní sedativa 144 osob (27,3 %) a 142 osob (26,9 %) užilo jiné drogy a léky. Injekční, tedy nejrizikovější aplikace jak z hlediska šíření infekčních chorob, tak z hlediska nástupu účinku látky a výskytu případných komplikací byla zjištěna ve 21,2 % případů aplikace drog s následkem intoxikace (z toho 71,0 % muži, 29,0 % ženy). Injekční aplikace se týká 77,8 % případů užití heroinu, 51,3 % případů užití pervitinu, ale i 45,3 % užití jiných opiátů. Tato aplikace drogy byla dále použita též ve 26 případech u užití amfetaminu, což představuje 41,3 % užití této drogy. Injekční aplikace se objevuje i při užití jiných a tzv. neznámých drog. V případě intoxikací stimulačními látkami, jsou uváděny veškeré způsoby aplikace drogy, výraznou převahu má injekční užití, své zastoupení má ale také kouření, požití a inhalace, takřka 17 % stimulačních látek je užito jiným, blíže nespecifikovaným způsobem. U opiátů, kromě výrazně převažující aplikace injekční, se objevuje požití, kategorie užití jinak a neznámo. U kanabinoidů převažuje v 83,5 % klasické kouření. Ve skupině látek, které řadíme mezi sedativa, je jako nejčastější způsob aplikace uváděno požití, a to v 96,6 %. Toluen a další rozpustidla byla z 81,3 % inhalována, z 18,8 % požitá. Porovnání aplikace drogy podle pohlaví znázorňuje graf 8. Graf 8: Počty intoxikací v Česku podle pohlaví a způsobu aplikace základní drogy 300 285 250 242 200 174 150 100 50 71 96 34 45 50 56 45 45 15 0 Injekční Kouření Požití Inhalace Jinak Neznámo Muži Ženy Zdroj: Hygienická stanice hl. m. Prahy, 2018 28

Příčiny intoxikace Příčinou zdravotní komplikace bylo u 63,2 % případů předávkování drogou, v 27,1 % jiná určená diagnóza. U 9,7 % případů nebyla diagnóza určena. Jako jiná diagnóza byly uvedeny například: náhodná otrava, otrava (analgetiky, antipyretiky a antirevmatiky, hormony a jejich syntetickými náhradami a antagonisty, antihypertenzivy, prostředky působícími na kardiovaskulární systém, diuretiky), poruchy chování a poruchy duševní způsobené užíváním alkoholu, opioidů, kanabinoidů, sedativ a hypnotik, toxické účinky organických rozpustidel, postižení plodu a novorozence při toxikomanii matky, novorozenecké abstinenční příznaky, poruchy chování způsobené užitím různých typů drog, anxiózní porucha, delirium, psychotická porucha, bludy, deprese, bezvědomí. Sociodemografické ukazatele Naprostá většina intoxikovaných osob (87,1 %) uvádí ve zdravotnické dokumentaci trvalé bydliště, které je však často značně vzdálené od místa řešení případu (graf 9). Je to údaj zjištěný na základě dokladů a nemusí odrážet reálnou aktuální situaci. Přechodné bydliště je uváděno u 4,9 % intoxikovaných. Celkem 27 osob, tj. 2,3 %, tvoří osoby bez domova, z nichž většina jsou uživatelé pervitinu (12 případů, tj. 44,4 % z uvedených osob bez domova), další jsou uživatelé marihuany (6 případů, tj. 22,2 %), amfetaminu (3 případy, tj. 11,1 %), benzodiazepinů, heroinu, ostatních opiátů a jiných drog, léků. Graf 9: Bydliště intoxikovaných drogou v Česku 5% 2% 6% 87% Stálé Přechodné Bezdomovectví Neznámo Zdroj: Hygienická stanice hl. m. Prahy, 2018 29

Nezaměstnanost je stále významným ukazatelem sociálních dopadů spojených s užíváním drog. Charakter zaměstnání je vykazován téměř stejně jako v minulých letech. Největší podíl, tj. 37,2 % případů akutních intoxikací tvoří ti, u nichž není známo, zda je osoba zaměstnaná či nikoliv (graf 10). Celkem 18,2 % intoxikovaných uvádí pravidelné zaměstnání a 21,4 % jiné zaměstnání. Zbývajících 23,1 % intoxikovaných jsou nezaměstnaní, případně pracující příležitostně. Nejčetněji jsou jako nezaměstnané uváděny osoby intoxikované pervitinem. Graf 10: Zaměstnání intoxikovaných drogou v Česku 37% 18% 23% 22% Pravidelné Nezaměstnaný Jiné Neznámo Zdroj: Hygienická stanice hl. m. Prahy, 2018 Fatální intoxikace drogou Komplexní sledování drogových úmrtí na národní úrovni probíhá pomocí dat z Národního registru pitev a toxikologických vyšetření prováděných na odděleních soudního lékařství (tzv. speciální registr) a z informačního systému Zemřelí, tzv. obecného registru mortality. Oba tyto registry spravuje ÚZIS. V roce 2016 (poslední dostupná data) bylo do speciálního registru nahlášeno 96 přímých drogových úmrtí způsobených předávkováním nelegální drogou, těkavými látkami a psychoaktivními léky, jednalo se o předávkování sebevražedná, náhodná či bez zjištěného úmyslu. 19 19 Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2016, dostupné na: https://www.drogyinfo.cz/publikace/vyrocni-zpravy/vyrocni-zprava-o-stavu-ve-vecech-drog-v-ceske-republice-v-roce-2016/ 30

Vybrané trendy u intoxikací drogou v Česku Longitudinální sledování dat o intoxikovaných osobách (od roku 1995) i přes svá omezení (hlášení probíhá tzv. sentinelovým způsobem, tj. není pokryto plošně celé území Česka) nám umožňuje sledování zdravotních komplikacích spojených s užitím drogy v trendu. Počet hlášených intoxikací drogou v Česku v letech 2000 2016 se pohybuje od 805 případů za rok (v roce 2011) do 1255 případů (v roce 2007). V roce 2017 bylo zaznamenáno 1 158 drogou intoxikovaných osob. Hlášení o počtu intoxikovaných osob v Česku má poměrně vyrovnaný trend (graf 11). Graf 11: Trend hlášených případů intoxikací drogou v Česku 985 1183 1000 881 952 1193 954 1255 1146 1018 849 805 1039 1043 1123 1205 1101 1158 Zdroj: Hygienická stanice hl. m. Prahy, 2018 Zastoupení jednotlivých skupin drog, užívaných jako droga základní, které jsou důvodem intoxikace organizmu, se v jednotlivých letech liší zejména u opiátů, kde zaznamenáváme klesající trend, oproti tomu dochází k vzestupu u stimulancií. Výrazný podíl si v celém sledovaném období udržují sedativa a hypnotika. Poměrně vyrovnaný trend zaznamenáváme u skupiny drog jiné drogy a léky a u kanabinoidů (graf 12). 31

Graf 12: Trendy podílu skupin drog na intoxikacích v Česku 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 Neznámá Jiné drogy, léky Sedativa, hypnotika Rozpustidla Halucinogeny Kanabinoidy Stimulancia Opiáty Zdroj: Hygienická stanice hl. m. Prahy, 2018 Populace uživatelů drog v Česku stárne a obdobný trend zaznamenáváme i mezi osobami intoxikovanými drogou. Z dlouhodobého sledování je patrný vzestupný trend v nejpočetnější věkové kategorii 25-39 let a nejstarší věkové kategorii nad 40 let (graf 13). Graf 13: Trendy věkové kategorie osob intoxikovaných drogou v Česku 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 Neznámý věk 40 a více let 25-39 let 20-24 let 15-19 let 0-14 let Zdroj: Hygienická stanice hl. m. Prahy, 2018 32

Závěry Kapitola 1: Infekce spojené s užíváním drog Injekční uživatelé drog v Česku tvoří velmi výrazný podíl na počtu nemocných virovou hepatitidou C, u ostatních typů virových hepatitid je jejich podíl zřetelně menší; Podíl IUD na výskytu VHA je stabilně nízký, počet nakažených se zvyšuje až v případě, že vzplane epidemie přímo mezi uživateli drog; tato příčina vzestupu nových případů onemocnění VHA byla zaznamenána v letech 2014-2015 v Karlovarském kraji a v roce 2016 se projevila v Jihomoravském kraji. V roce 2017 bylo celostátně nahlášeno 772 případů VHA, z nichž bylo 10 IUD; nejpočetnější skupina IUD mezi nakaženými VHA je ve věkové skupině 35 44 let a tvoří zde necelých 14 %; Výskyt akutní VHB v Česku, oproti předešlým letům, kdy byla patrná klesající tendence, se v roce 2017 mírně navýšil (v roce 2016 bylo zaznamenáno 73 případů, v roce 2017 případů 85). Počet IUD mezi nemocnými se taktéž mírně navýšil a představuje 16,5 %; Vzrostl počet chronických onemocnění VHB (v roce 2016 celkem evidováno 204 případů, v roce 2017 celkem 245 evidovaných případů); z tohoto počtu bylo 19 injekčních uživatelů drog, což odpovídá necelým 7,8 %; většina těchto IUD je ve věku 35 54 let; Počet evidovaných nemocných hepatitidou C klesl meziročně o víc než 10 %, a to z 1 104 osob v roce 2016 na 992 osob v roce 2017; z tohoto počtu je 587 injekčních uživatelů drog, což představuje takřka 60 % podíl; ve věkových kategoriích 15 19 let a 20 24 let tvoří IUD 3 / 4 podíl na VHC; šíření hepatitidy C v komunitě českých uživatelů drog je dlouhodobý problém; největší podíl IUD mezi nemocnými VHC je v Karlovarském kraji (81,9 %), Ústeckém kraji (71,8 %) a kraji Jihočeském (70,8 %); V roce 2017 došlo k poklesu počtu nově zachycených případů HIV infekce pod hodnoty zjištěné v roce 2016 i v roce 2015. Bylo zjištěno 254 nových případů infekce HIV. Za celé období sledování (1985 2017) bylo v Česku k 31. 12. 2017 evidováno 3 160 HIV pozitivních osob, z toho 114 případů u IUD; Injekční užívání drog v Česku nepředstavuje hlavní cestu přenosu HIV infekce, v roce 2017 byl tento způsob přenosu zjištěn u 5 mužů (2,0 % případů); 33

Kapitola 2 : Intoxikace drogami V roce 2017 bylo nahlášeno celkem 1 158 případů akutních intoxikací či jiných zdravotních komplikací v souvislosti s užitím drogy; nejvíce intoxikovaných osob bylo zaznamenáno po užití pervitinu nebo ostatních stimulancií; V období mezi lety 2000 a 2017 bylo zachyceno zhruba 800 1 250 případů ročně, bez zřetelné tendence růstu či poklesu počtu intoxikovaných, tj. pozorujeme poměrně vyrovnaný trend; V roce 2017 byla tímto sběrem dat zachycena 2 úmrtí v souvislosti s užitím drogy, je třeba ovšem vzít v úvahu, že toto číslo není ve vztahu k české populaci konečné; Zastoupení jednotlivých drog, užívaných jako základní, se v průběhu času mění; v posledních letech pozorujeme pokles užívání opiátů a jistý vzestup u stimulancií; výrazný podíl si na intoxikacích udržují také sedativa a hypnotika; Z celkového počtu byla ve 40 % hlášených případů zaznamenána kombinace dvou drog; nejčastější sekundární drogou jsou kanabinoidy, hypnotika/sedativa a alkohol; V roce 2017, stejně jako v letech minulých, převažují mezi intoxikovanými osobami muži. Sestupný trend a vyrovnávání obou pohlaví však v posledních dvou letech nabírá opačný směr; v roce 2015 činil podíl mužů 53,9 %, v roce 2016 byl tento podíl 54,1 % a v roce 2017 je tento podíl 57,3 %; Nejvíce případů intoxikací, 438 osob, tj. 37,8 %, je ve věkové skupině 25 39 let; v nejmladší věkové kategorii dětí do 15 let je zaznamenáno 142 intoxikovaných; Nejčastější způsob aplikace základní drogy je požití (45,5 %), injekční aplikace byla evidována ve 21,2 % případů intoxikací; První kontakt s drogou vedl k předávkování nebo jiné zdravotní komplikaci ve 28,8 % případů, častěji došlo k intoxikaci u osob již opakovaně zneužívajících drogy (34,5 %); Většina intoxikovaných má trvalé bydliště vzdálené od místa, kde došlo ke zdravotním komplikacím způsobeným zneužitím drogy; necelých 5 % má bydliště přechodné a 2,3 % tvoří osoby bez domova (tito jsou většinou uživatelé pervitinu); U většiny intoxikovaných (37,2 %) není známo, zda jsou zaměstnáni či nikoliv; celkem 18,2 % uvádí pravidelné zaměstnání a 23,1 % uvádí, že jsou nezaměstnaní; 34

Zkratky AIDS ARO CP EPIDAT HIV HSHMP IUD JIP LSD NRL AIDS NRLUD RZP SZÚ ÚZIS VH VHA VHB VHC WHO Acquired Immune Deficiency Syndrome syndrom získaného imunodeficitu anesteziologicko-resuscitační oddělení nemocnice Centrální příjem nemocnice, Oddělení centrálního příjmu program využívaný hygienickou službou pro evidenci a analýzu infekčních nemocí Human immunodeficiency virus - virus lidského imunodeficitu Hygienická stanice hlavního města Prahy injekční uživatel drog Jednotka intenzivní péče oddělení nemocnice dietylamid kyseliny lysergové halucinogenní látka Národní referenční laboratoř pro HIV/AIDS Národní registr léčby uživatelů drog Rychlá zdravotnická pomoc Státní zdravotní ústav Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky virová hepatitida virový zánět jater virová hepatitida A virová hepatitida B virová hepatitida C World Health Organization (Světová zdravotnická organizace) 35

Seznam tabulek Tabulka 1: Virová hepatitida A v Česku v roce 2017 počty osob podle věkových skupin Tabulka 2: Virová hepatitida A v Česku v roce 2017 počty osob podle krajů Tabulka 3: Akutní virová hepatitida B v Česku v roce 2017 počty osob podle věkových skupin Tabulka 4: Chronická virová hepatitida B v Česku v roce 2017 počty osob podle věkových skupin Tabulka 5: Akutní virová hepatitida B v Česku v roce 2017 počty osob podle krajů Tabulka 6: Chronická virová hepatitida B v Česku v roce 2017 počty osob podle krajů Tabulka 7: Virová hepatitida C v Česku v roce 2017 počty osob podle věkových skupin Tabulka 8: Virová hepatitida C v Česku v roce 2017 počty osob podle krajů Tabulka 9: Počet intoxikovaných osob podle krajů Tabulka 10: Počet intoxikovaných mužů v Česku podle věkové skupiny a skupiny základních drog Tabulka 11: Počet intoxikovaných žen v Česku podle věkové skupiny a skupiny základních drog Tabulka 12: Počet intoxikovaných v Česku podle frekvence užití základní drogy Seznam obrázků Graf 1: Podíl injekčních uživatelů drog (absolutní počet) na VH v Česku v roce 2017 Graf 2: Počty nových případů HIV infekce v Česku v letech 1985-2017 Graf 3: Počet HIV pozitivních případů v Česku na 100 000 obyvatel podle kraje bydliště Graf 4: Rozdělení HIV pozitivních případů v Česku podle způsobu přenosu v roce 2017 (v %) Graf 5: Počty intoxikací v krajích Česka podle skupiny základní drogy Graf 6: Počty intoxikací v Česku podle skupiny základní drogy a pohlaví Graf 7: Počty intoxikací v Česku podle typů zdravotnického zařízení Graf 8: Počty intoxikací v Česku podle pohlaví a způsobu aplikace základní drogy Graf 9: Bydliště intoxikovaných drogou v Česku Graf 10: Zaměstnání intoxikovaných drogou v Česku Graf 11: Trendy hlášených případů intoxikací drogou v Česku Graf 12: Trendy podílu skupin drog na intoxikacích v Česku Graf 13: Trendy věkové kategorie osob intoxikovaných drogou v Česku 36

Informační zdroje a použitá literatura Zdroje dat Drogový informační systém zajišťovaný hygienickou službou ČR, Hygienická stanice hl. m. Prahy, dostupné na: http://www.hygpraha.cz/obsah/drogy_473_1.html MZ ČR, Situace ve výskytu virových hepatitid v České republice, dostupné na: http://www.mzcr.cz/dokumenty/svetovy-den-proti-zloutenkamzloutenka-kazdorocne-zabije-vice-lidinez-hivtub_12370_3438_1.html Informační systém hygienické služby, EPIDAT Státní zdravotní ústav Praha, NRL AIDS, dostupné na: http://www.szu.cz/tema/prevence/rocni-zpravyo-vyskytu-a-sireni-hiv-aids-v-cr Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, dostupné na: http://www.uzis.cz/registry-nzis/nrlud Literatura BENEŠ, J.: Infekční lékařství, Galén, 2009, str. 137-140. ISBN 978-80-7262-644-1 Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost, Evropská zpráva o drogách, Trendy a vývoj, Lucemburk, Úřad pro publikace Evropské unie, 2017, ISBN 978-92-9497-099-2 GREENWOOD, D., BARER, M., SLACK, R., IRVING, W.: Medical mikrobiology. Elsevier Ltd., 2012, str. 493 494, 464 473, 537 544. ISBN 978-0-7020-4089-4 HEYMANN D. L.: Control of communicable diseases manual. American Public Health Association, 2015, str. 252 268. ISBN 978-0-87553-018-5 MRAVČÍK, V., CHOMYNOVÁ, P., GROHMANNOVÁ, K., JANÍKOVÁ, B., TION LEŠTINOVÁ, Z., ROUS, Z., KIŠŠOVÁ, L., KOZÁK, J., NECHANSKÁ, B., VLACH, T., ČERNÍKOVÁ, T., FIDESOVÁ, H., VOPRAVIL, J. 2017. Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2016. Praha: Úřad vlády České republiky. ISBN 978-80-7440-200-5 37

Výroční zpráva Zdravotní následky uživatelů drog v Česku v roce 2017 Vydala Hygienická stanice hlavního města Prahy První vydání, Praha 2018 Rytířská 404/12, 100 01 Praha 1 www.hygpraha.cz ISBN 978-80-906623-2-0