Výroč ní zpráva ČR 2012

Transkript

1 H y g i e n i c k á s t a n i c e hl. m. Prahy Referát drogové epidemiologie Výroč ní zpráva ČR 20 Incidence, prevalence, zdravotní dopady a trendy léčených uživatelů drog PRAHA červen 2013

2 Referát drogové epidemiologie Hygienická stanice hl. m. Prahy: Mgr. Barbora Petrášová Bc. Anna Füleová Rytířská Praha 1 tel.: drogy@hygpraha.cz ISBN

3 OBSAH ZDROJE INFORMACÍ, DEFINICE A METODIKA...8 INCIDENCE A PREVALENCE LÉČENÝCH UŽIVATELŮ DROG SOCIOEKONOMICKÉ CHARAKTERISTIKY LÉČENÝCH UŽIVATELŮ DROG ROČNÍ INCIDENCE A PREVALENCE LÉČENÝCH UŽIVATELŮ DROG A KATEGORIZACE DROG REGIONÁLNÍ DISTRIBUCE LÉČENÝCH UŽIVATELŮ DROG VĚKOVÁ DISTRIBUCE ZPŮSOB APLIKACE DROG A FREKVENCE JEJICH UŽÍVÁNÍ KOMBINACE DROG Tabulky a grafy..31 INCIDENCE A PREVALENCE PROBLÉMOVÝCH UŽIVATELŮ DROG Tabulky a grafy..83 LÉČENÍ UŽIVATELÉ DROG V ZAŘÍZENÍCH MŠMT ČR Tabulky...95 ODHAD PREVALENCE VŠECH PROBLÉMOVÝCH UŽIVATELŮ DROG V ČR Tabulky a grafy VIROVÉ HEPATITIDY A, B, C VIROVÁ HEPATITIDA A VIROVÁ HEPATITIDA B VIROVÁ HEPATITIDA C Tabulky a grafy HIV / AIDS U INJEKČNÍCH NARKOMANŮ... 7 Tabulky.. 9 INFORMACE O VÝMĚNNÉM PROGRAMU STŘÍKAČEK A JEHEL ZA ROK Tabulky PŘEDÁVKOVÁNÍ A ZDRAVOTNÍ KOMPLIKACE V SOUVISLOSTI S UŽITÍM DROGY (VČETNĚ NÁSLEDNÝCH ÚMRTÍ) Tabulky a grafy. 143 PLNĚNÍ SUBSTITUČNÍCH PROGRAMŮ V ROCE TRENDY INCIDENCE LÉČENÝCH UŽIVATELŮ DROG ZA OBDOBÍ A PREVALENCE LÉČENÝCH UŽIVATELŮ DROG ZA OBDOBÍ Tabulky a grafy. 166 HLAVNÍ ZÁVĚRY D I S ZA ROK Příloha: Databáze léčebně-kontaktních center v ČR k

4 Seznam tabulek: Incidence a prevalence léčených uživatelů drog 1. Léčebná / kontaktní centra podle typu Léčebná / kontaktní centra podle krajů Vykazující léčebná / kontaktní centra podle typu zařízení a krajů Motiv či důvod návštěvy L/K centra S kým žijí uživatelé drog Charakter bydlení uživatelů drog žádajících o léčbu Národnost uživatelů drog žádajících o léčbu Charakter zaměstnání uživatelů drog žádajících o léčbu Charakter zaměstnání uživatelů drog žádajících o léčbu podle krajů Nejvyšší dokončené vzdělání uživatelů drog žádajících o léčbu Incidence, prevalence, specifická věková incidence a prevalence na obyvatel v ČR a podle krajů Základní droga podle pohlaví - skupiny drog Léčení uživatelé drog podle skupiny základní drogy a typu léčebného / kontaktního centra Základní droga podle skupin drog a krajů - nově evidovaní klienti v roce Základní droga podle skupin drog a krajů - všichni klienti v roce Věkové skupiny uživatelů drog - žadatelů o léčbu podle pohlaví Léčení uživatelé drog podle věkové skupiny a typu léčebného / kontaktního centra Základní drogy a skupiny drog podle věkových skupin - muži Základní drogy a skupiny drog podle věkových skupin - ženy Základní drogy a skupiny drog podle věkových skupin - celkem Věková distribuce uživatelů drog - žadatelů o léčbu - incidence v roce Věková distribuce uživatelů drog - žadatelů o léčbu - prevalence v roce Průměrný věk uživatelů drog - žadatelů o léčbu podle skupin základní drogy a pohlaví Věk prvního užití základní drogy podle základní drogy a věkových skupin Způsob aplikace základní drogy - muži Způsob aplikace základní drog - ženy Způsob aplikace základní drogy - celkem Léčení uživatelé drog podle způsobu aplikace základní drogy a typu léčebného / kontaktního centra

5 29. Injekční uživatelé drog podle věku ze všech léčených uživatelů drog a nově zachycených (FTD) Injekční aplikace jakékoliv drogy v současnosti / kdykoliv dříve podle pohlaví Injekční aplikace jakékoliv drogy všemi klienty v současnosti / kdykoliv dříve - podle základní drogy Věk prvního injekčního užití drogy Frekvence užití základní drogy Drogy užívané v kombinaci se základní drogou Drogy užívané v kombinaci se základní drogou podle skupin sekundární drogy Pořadí oblíbenosti / dostupnosti drog v procentech Incidence a prevalence problémových uživatelů drog 37. Problémoví uživatelé drog podle pohlaví Problémoví uživatelé drog podle způsobu aplikace Charakter zaměstnání problémových uživatelů drog podle krajů Nejvyšší dokončené vzdělání problémových uživatelů drog žádajících o léčbu (PUD) Incidence, prevalence, specifická věková incidence a prevalence problémových uživatelů drog (PUD) na obyvatel v ČR podle krajů Problémoví uživatelé drog (PUD) podle pohlaví a základní drogy Problémoví uživatelé drog podle pohlaví a věkových skupin Léčení uživatelé drog v zařízeních MŠMT ČR 44. Léčení uživatelé drog podle krajů Léčení uživatelé drog podle základní drogy a pohlaví Léčení uživatelé drog podle drog užívaných v kombinaci se základní drogou a pohlaví Léčení uživatelé drog podle základní drogy a věku Léčení uživatelé drog podle způsobu aplikace a pohlaví a Léčení uživatelé drog s bydlištěm v diagnostických ústavech podle základní drogy b Léčení uživatelé drog s bydlištěm v diagnostických ústavech podle drog užívaných v kombinaci Léčení uživatelé drog s bydlištěm v diagnostických ústavech podle základní drogy a věku Léčení uživatelé drog s bydlištěm v diagnostických ústavech podle základní drogy a způsobu aplikace drogy

6 Odhad prevalence všech problémových uživatelů drog v ČR 52. Odhad prevalence všech problémových uživatelů opiátů, amfetaminů a injekčních Odhad prevalence všech problémových uživatelů opiátů, amfetaminů a dalších injekčních uživatelů drog podle pohlaví Virové hepatitidy A, B a C 54. Virová hepatitida typu A Akutní virová hepatitida typu B Chronická virová hepatitida typu B Akutní virová hepatitida typu C Chronická virová hepatitida typu C Virová hepatitida typu A podle krajů Akutní virová hepatitida typu B podle krajů Chronická virová hepatitida typu B podle krajů Akutní virová hepatitida typu C podle krajů Chronická virová hepatitida typu C podle krajů Vyšetření markerů virových hepatitid A, B, C u nově evidovaných injekčních problémových uživatelů heroinu a pervitinu v roce Vyšetření markerů virových hepatitid A, B, C u všech injekčních problémových uživatelů heroinu a pervitinu v roce HIV / AIDS u injekčních narkomanů 66. Hlášené případy HIV pozitivní a případy AIDS v ČRChyba! Záložka není definována Vyšetření HIV u nově zachycených injekčních problémových uživatelů heroinu a pervitinu Vyšetření HIV u všech injekčních problémových uživatelů heroinu a pervitinu Výměnný program stříkaček a jehel 69. Výměnný program stříkaček a jehel podle krajů. 138 Akutní předávkování a zdravotní komplikace v souvislosti s užitím drogy 70. Intoxikovaní podle hlásícího zařízení a krajů Základní droga podle pohlaví Drogy užívané v kombinaci se základní drogou podle pohlaví 147 4

7 73. Základní droga podle krajů Skupiny základní drogy podle věkových skupin a pohlaví Základní droga podle věkových skupin srovnání počtu případů v letech 2010 a Základní droga podle frekvence užití Způsob aplikace základní drogy podle pohlaví Základní droga podle příčiny intoxikace Základní droga podle typu bydliště Základní droga podle typu zaměstnání Trendy incidence léčených uživatelů drog za období a trendy prevalence léčených uživatelů drog za období Základní data incidence (1. část) Základní data incidence dle EMCDDA (2. část) Základní data prevalence Virové hepatitidy - Podíl osob s rizikovým chováním podle věkových skupin (v % ve věkové skupině) - srovnání let Výskyt virové hepatitidy typu A, B a C a podíl injekčních narkomanů - srovnání let

8 Seznam grafů: Incidence a prevalence léčených uživatelů drog graf č. 1: Léčebná / kontaktní centra podle typu zařízení graf č. 2: Klienti podle typu zařízení graf č. 3: Zaměstnání nově evidovaných a všech léčených uživatelů drog graf č. 4: Skupiny základních drog proporcionální zastoupení graf č. 5: Poměr skupin mužů a žen podle skupin drog graf č. 6: Specifická incidence a prevalence ve věkové skupině let/ obyvatel srovnání ČR a krajů graf č. 7: Skupiny základní drogy podle krajů nově evidovaní klienti graf č. 8: Skupiny základní drogy podle krajů všichni klienti graf č. 9: Léčení uživatelé drog podle věku graf č. 10: Průměrný věk uživatelů vybraných drog podle pohlaví graf č. 11: Věk prvního užití základní drogy nově evidovanými klienty podle věkových skupin graf č. : Věk prvního užití základní drogy všemi léčenými klienty podle věkových skupin graf č. 13: Způsob aplikace základní drogy graf č. 14: Podíl injekčních uživatelů drog ve věkových skupinách graf č. 15: Frekvence užívání základní drogy graf č. 16: Drogy užívané novými klienty jako základní a sekundární graf č. 17: Drogy užívané všemi klienty jako základní a sekundární Incidence a prevalence léčených problémových uživatelů drog graf č. 18: Charakter zaměstnání srovnání problémových a všech léčených uživatelů drog graf č. 19: Specifická incidence a prevalence ve věkové skupině let/ obyvatel u všech léčených a problémových uživatelů drog srovnání krajů a ČR graf č. 20: Podíl skupin základní drogy srovnání léčených problémových a všech uživatelů drog graf č. 21: Klienti podle věkových skupin srovnání léčených problémových a všech uživatelů drog Odhad prevalence všech problémových uživatelů drog v ČR graf č. 22: a) Odhad počtu problémových uživatelů drog podle pohlaví graf č.22: b) Odhad počtu problémových uživatelů opiátů, amfetaminů, ostatních drog a injekčních uživatelů drog Virové hepatitidy A, B, C graf č. 23: Virová hepatitida A, B, C akutní a chronická podle věkových skupin graf č. 24: Virová hepatitida A, B, C akutní a chronická podíl osob s rizikovým chováním podle věku graf č. 25: Podíl injekčních narkomanů na celkovém počtu hepatitid graf č. 26: Poměr injekčních narkomanů z celkového počtu hlášených virových hepatitid A, B, C (akutní a chronické) 6

9 Intoxikace v souvislosti s užitím drogy graf č. 27: Intoxikace drogami podle skupin užitých drog graf č. 28: Intoxikace drogami intoxikované osoby podle věkových skupin Trendy incidence léčených uživatelů drog za období graf č. 29: Trendy léčených uživatelů drog uživatelé drog ve věku let a jejich specifická věková incidence a prevalence graf č. 30: Léčení uživatelé opiátů a stimulancií a jejich incidence a prevalence graf č. 31: Počet nově registrovaných uživatelů heroinu a pervitinu a jejich kumulace graf č. 32: a) Průměrný věk nově registrovaných uživatelů vybraných drog graf č. 32: b) Průměrný věk všech léčených uživatelů vybraných drog graf č. 33: Trend podílu mužů a žen u uživatelů pervitinu graf č. 34: Trend podílu mužů a žen u uživatelů heroinu graf č. 35: Počet nově registrovaných injekčních uživatelů drog a jejich kumulace graf č. 36: Počet nově registrovaných injekčních uživatelů heroinu a pervitinu a jejich kumulace graf č. 37: Trend podílu způsobu aplikace mezi uživateli heroinu graf č. 38: Trend podílu způsobu aplikace mezi uživateli pervitinu graf č. 39: Trendy prvně léčených uživatelů drog doba užívání pervitinu u mužů před návštěvou L/K centra, doba užívání pervitinu u žen před návštěvou L/K centra graf č. 40: Trendy prvně léčených uživatel drog doba užívání heroinu u mužů před návštěvou L/K centra, doba užívání heroinu u žen před návštěvou L/K centra graf č. 41: a) Trend podílu užívání vybraných drog jako základní a sekundární droga u nově evidovaných uživatelů drog graf č. 41: b) Trend podílu užívání vybraných drog jako základní a sekundární droga u všech léčených uživatelů drog graf č. 42: Trend počtu léčených uživatelů kokainu graf č. 43: Trend podílu věkových skupin prvního užití základní drogy graf č. 44: Virová hepatitida A trend podílu osob s rizikovým chováním podle věkových skupin nemocných graf č. 45: Virová hepatitida B trend podílu osob s rizikovým chováním podle věkových skupin nemocných graf č. 46: Virová hepatitida C trend podílu osob s rizikovým chováním podle věkových skupin nemocných graf č. 47: Podíl injekčních uživatelů drog mezi nemocnými virovou hepatitidou A, B, C graf č. 48: Trend podílu skupin základní drogy u akutních předávkování drogou graf č. 49: Trend podílu věkových skupin intoxikovaných osob u akutních předávkování drogou 7

10 ZDROJE INFORMACÍ, DEFINICE A METODIKA Referát drogové epidemiologie Hygienické stanice hl. m. Prahy je pověřen sběrem dat o léčených uživatelích drog a zabezpečuje tuto činnost ve spolupráci s dalšími Krajskými hygienickými stanicemi (KHS). Touto činností byl pověřen v návaznosti na vládní usnesení č. 446/1993, vycházející z Akčního programu OSN, schváleného Valným shromážděním v roce Od probíhá sběr a zpracování informací o uživatelích drog, kteří prvně v životě požádali o léčebnou, poradenskou či sociální službu v některém z tzv. léčebněkontaktních center, což jsou zdravotnická i nezdravotnická zařízení, poskytující tyto služby (dále L/K centra). Od byl tento drogový informační systém provozovaný hygienickou službou rozšířen o informace o klientech, kteří jsou v L/K centrech v dlouhodobém či opakovaném léčení. Získaná data jsou shromažďována pravidelně čtvrtletně prostřednictvím pracovišť drogové epidemiologie KHS a jsou sumarizována v referátu drogové epidemiologie Hygienické stanice hl. m. Prahy. Rutinní sběr dat o léčených uživatelích drog je prováděn s využitím formuláře doporučeného Evropským monitorovacím centrem pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) pro drogový informační systém v Evropě. Získaná data jsou každé čtvrtletí kontrolována a jsou vyřazována vykázaná hlášení o stejném klientovi tak, aby byl každý klient vykázán pouze jednou v příslušném kalendářním roce. Ostatní záznamy o tomtéž klientovi jsou ponechávány v databázi jako tzv. změnová hlášení, která dokumentují drogovou kariéru daného klienta v daném roce, ale do prevalenčních ani incidenčních dat se nezapočítávají. Užité definice : Incidence léčených uživatelů drog v roce 20 eviduje všechny nově evidované uživatele drog žadatele o první léčbu v životě (First Treatment Demand FTD) v průběhu roku 20. Prevalence léčených uživatelů drog v roce 20 eviduje všechny uživatele drog žadatele o léčbu, kteří v průběhu roku 20 alespoň jedenkrát navštívili některé ze zařízení, která poskytují péči osobám užívajícím drogy. Problémové užívání drog je injekční užívání jakékoliv drogy a/nebo dlouhodobé a pravidelné užívání opiátů a/nebo kokainu a/nebo drog amfetaminového typu. 8

11 Incidence problémových uživatelů drog v roce 20 eviduje všechny nově evidované problémové uživatele drog žadatele o první léčbu v životě (FTD) v průběhu roku 20. Prevalence problémových uživatelů drog v roce 20 eviduje všechny problémové uživatele drog, kteří v průběhu roku 20 alespoň jedenkrát navštívili některé ze zařízení, která poskytují péči osobám užívajícím drogy. Jak v incidenci, tak i v prevalenci je každý klient vykazován pouze jedenkrát v hodnoceném kalendářním roce, bez ohledu na počet jeho návštěv v příslušném zařízení či na návštěvy ve více z těchto zařízení v průběhu roku. Incidenci a prevalenci problémových uživatelů drog je ve výroční zprávě věnována samostatná kapitola, doplněná v další samostatné kapitole o odhad celkové prevalence problémových uživatelů drog v populaci v ČR v roce 20. Léčebně-kontaktní centrum (L/K) zdravotnické či nezdravotnické zařízení, poskytující léčebnou, poradenskou či sociální službu osobám užívajícím drogy. Tato L/K centra jsou ve smyslu doporučení Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) rozlišena do 5 kategorií. Z nich kategorii praktičtí lékaři v ČR nesledujeme. Kategorie vězeňská služba také dosud není k dispozici, protože v rámci Vězeňské služby ČR evidence těchto osob probíhá odděleně od sběru dat hygienickou službou ve vlastním systému sběru dat o léčených uživatelích drog v rámci Vězeňského informačního systému (VIS). Je sice kompatibilní s drogovým informačním systémem Hygienické stanice hl. m. Prahy, ale případné propojení dat zatím neexistuje, ani možnost vyloučení případných záznamů o stejné osobě v obou systémech evidence. Některá L/K centra však poskytují služby pro vězeňství a jimi léčení uživatelé drog jsou vykázáni v datech, která uvádí tato zpráva. Typy L/K center, která poskytla data v rámci sledování ukazatele Vyžádaná léčba uživatelů drog : nízkoprahová zařízení (kód 1 ) ambulantní zařízení (kód 2 ) lůžková zařízení (kód 3 ) 9

12 Všechny následující informace (kromě případů akutních předávkování a zdravotních komplikací v souvislosti s užitím drogy a částečně i virových hepatitid) se týkají pouze těch uživatelů drog, kteří byli v roce 20 alespoň jedenkrát v kontaktu s některým L/K centrem. Stávající drogový informační systém neumožňuje zachytit část populace experimentující s užíváním drog, u které se v souvislosti s drogou zatím neobjevily zdravotní či jiné problémy motivující ji k návštěvě L/K centra, ani tzv. skrytou populaci uživatelů drog, populaci těch, kteří doposud jakoukoliv pomoc těchto L/K center z nejrůznějších důvodů odmítají. Informace o experimentující populaci je možno získat pomocí cílených dotazníkových studií většinou zaměřených na školní populaci (v minulosti např. Mládež a drogy 1994, 1997 a 2000, nebo opakované studie ESPAD) a některých studií zaměřených na celou populaci. Tyto informace nejsou součástí naší zprávy, protože od roku 2001 školní studie hygienická služba v ČR neprovádí. Data z provedených studií jsou k dispozici na internetových stránkách Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti v ČR Informace o tzv. skryté populaci problémových uživatelů drog vycházejí jednak z kvalifikovaných odhadů expertů, případně jsou odhady jejich prevalence realizovány pomocí různých metod, lišících se dostupností a spolehlivostí užitých zdrojů dat. Odhad celkové prevalence všech problémových uživatelů drog v této výroční zprávě vychází z hlášené prevalence léčených problémových uživatelů drog a tzv. in-treatment rate (ITR), což je procentuální vyjádření odhadu počtu problémových uživatelů drog léčených v L/K centrech k počtu všech problémových uživatelů drog v populaci. Informace o incidenci a prevalenci všech léčených uživatelů drog byly v roce 20 získány z celkem 206 L/K center z celkového počtu 268 L/K center databáze celé ČR (tab. č. 1). Procento vykazujících L/K center tvoří 76,9 %. Celkem 62 evidovaných L/K center, která uvádějí, že léčí uživatele drog, nenahlásilo v roce 20 informace do drogového informačního systému, jejich podíl tvoří 23 % z existujících pracovišť. V databázi vykazujících L/K center jsou nejčastěji zastoupena ambulantní zařízení, ať již zdravotnická či nezdravotnická. Celkem jich bylo koncem roku 20 evidováno 93, tj. 45,1 % ze všech hlásících L/K center (graf č.1). Na hlášené incidenci, resp. prevalenci léčených uživatelů drog se však podílejí v 21,7 %, resp. 25,6 %, oproti minulému roku mírně 10

13 vzrostl jejich podíl o 2,5 %, resp. 3,8 %. Uživateli drog jsou nejčastěji navštěvována nízkoprahová zařízení, zejména ve větších městech, která se podílejí na léčbě 58,2 % u nově evidovaných klientů a 50,8 % ze všech klientů v roce 20 (ve srovnání s rokem 2011 se mírně snížil jejich podíl u všech léčených klientů o 2,2 %; u nově evidovaných léčených klientů je podíl téměř identický) graf č. 2. V tabulkách č. 2 a 3 je uvedeno rozložení L/K center v jednotlivých krajích ČR, počty L/K center spolupracujících na hlášení léčených uživatelů drog a rozčlenění vykazujících L/K center podle jejich typu. Nejvíce evidovaných L/K center se nachází v Moravskoslezském kraji 36 evidovaných z toho 22 hlásících center, následuje kraj Praha s 31 evidovanými L/K centry a 26 hlásícími. Stejně jako v minulém roce v 11 bývalých okresech ČR není evidováno žádné hlásící L/K centrum pro uživatele drog (Praha 3, Praha východ, Rakovník, Plzeň jih, Plzeň sever, Semily, Jablonec nad Nisou, Jičín, Rychnov nad Kněžnou, Vyškov a Brno venkov). Hodnocení dostatečnosti sítě L/K center v jednotlivých krajích by mohlo být zavádějící. Evidence nových klientů víceméně dobře odráží skutečnou incidenci uživatelů drog, ale evidence všech léčených klientů již může být zkreslená. Některá zařízení běžně přijímají klienty z jiných krajů, zejména opakovaně léčené, což zvyšuje počty všech léčených klientů v rámci kraje, tedy jejich prevalenci. Jiným příkladem je situace, že v kraji např. neexistují detoxifikační lůžka ani psychiatrické léčebny, případně jsou limitované substituční služby pro uživatele drog, a proto lze předpokládat, že prevalence uživatelů drog žijících v těchto krajích bude naopak podhodnocena, protože tito klienti vyhledají léčení v jiných lokalitách. Navíc se v datech o léčených uživatelích drog nezapočítávají klienti zejména nízkoprahových center, kterým jsou poskytovány jiné než léčebné služby a kteří tvoří často většinu klientely příslušného L/K centra (např. sociální či asistenční služby, prostá výměna stříkaček a jehel bez poradenství či léčení, hygienická a potravinová pomoc apod.). Databáze L/K center podle krajů a počty nových i již dříve léčených uživatelů drog v těchto L/K centrech za rok 20 jsou uvedeny v příloze této zprávy. Informace o incidenci virových hepatitid typu A, B a C, jejichž výskyt má souvislost s rizikovým chováním a s injekčním užíváním drog, jsou získávány prostřednictvím automatizovaného systému hlášení infekčních onemocnění EPIDAT. K dispozici jsou také údaje o výsledcích vyšetření laboratorních markerů virových hepatitid, které je sledováno a v některých L/K centrech nabízeno injekčním uživatelům drog. 11

14 Tato část zprávy je doplněna o dostupné informace o výměnném programu jehel a stříkaček, realizovaném prostřednictvím L/K center jak v kontaktních centrech, tak terénními pracovníky. Zdrojem informací o výskytu HIV/AIDS u injekčních uživatelů drog je Národní referenční laboratoř pro HIV /AIDS ve Státním zdravotním ústavu. Situaci v testování injekčních uživatelů drog mapovala v hlášeních o léčených uživatelích drog jednotlivá L/K centra. Sledování výskytu akutních předávkování a zdravotních komplikací, ke kterým v souvislosti s užitím drogy došlo, slouží jako další nepřímý zdravotní indikátor při monitorování drogové scény. Sběr informací pokračoval v uplynulém roce opět systémem tzv. sentinelových pracovišť, zhruba pokrývajících bývalá krajská města. Nejkompletnější informace jsou již tradičně díky kvalitnímu sběru dat z Ústeckého a Moravskoslezského kraje. Sběr dat probíhá sentinelovým způsobem z pracovišť, která jsou ochotná tato data hygienické službě poskytovat, jejich spektrum v jednotlivých krajích se meziročně příliš nemění, proto je možné data porovnávat v trendu. Informace o substitučních programech pro uživatele drog v ČR byly získány z MZ ČR. Výroční zprávu uzavírá kapitola, ve které jsou zachyceny trendy vybraných charakteristik léčených uživatelů drog, typů užívaných drog a výskytu virových hepatitid u osob s rizikovým chováním.

15 INCIDENCE A PREVALENCE LÉČENÝCH UŽIVATELŮ DROG Socioekonomické charakteristiky léčených uživatelů drog Formulář (převzatý z Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost EMCDDA) užívaný pro hlášení o léčených uživatelích drog, klientech L/K center, poskytuje informace o vybraných socioekonomických charakteristikách těchto osob. V tabulce č. 4 jsou uvedeny okolnosti, které uživatele drog vedly či dokonce přinutily k návštěvě L/K centra a k žádosti o léčebnou či poradenskou službu. Celkem 53,6 % všech a 47,6 % nově evidovaných uživatelů drog navštívilo L/K centra z vlastního rozhodnutí nebo byli klienti ovlivněni některým z rodinných příslušníků (v roce 2011 to bylo 57,3 % ze všech klientů a 49,7 % z nově evidovaných uživatelů drog). Sociální služba, soudy či policie jsou jako iniciátoři návštěvy v L/K centru uváděny pouze v 7,1 % mezi všemi klienty, 7,9 % mezi nově evidovanými. Mezi všemi léčenými ženami je návštěva L/K centra z vlastního rozhodnutí o 5,5 % nižší ve srovnání s muži, naopak vliv rodiny je ve srovnání s muži vyšší stejně jako v předchozích letech i když v roce 20 se jedná pouze o jedno procentní rozdíl v podílu. Nižší je i podíl žen, kterým byla soudem či policií léčba v L/K centru nařízena (o 1,4 %). Naopak ve srovnání s muži jsou ženy častěji do L/K centra posílány sociální službou (podíl těchto žen je o 3,7 % vyšší než u mužů mezi všemi léčenými klienty, o 4,1 % u prvožadatelů o léčbu). Zhruba třetina všech i nově evidovaných léčených uživatelů drog žije s rodiči, dále 21,8 % všech léčených klientů udává, že žije pouze sám častěji muži (25,8 %) než ženy (13,2 %). Mezi nově evidovanými klienty žije samo 20,2 % z nich (mezi muži 23,9 %, mezi ženami,6 %). Závažné jsou informace o tom, že spolu s uživatelem drog žijí děti, ať již s partnerem či bez něj tuto skutečnost uvedlo celkem 686 všech léčených uživatelů drog, o 8 případů více než v roce Jedná se o 7,7 % ze všech klientů, a o,4 % z léčených žen uživatelek drog). Tuto skutečnost uvedlo i 270 nově evidovaných klientů, tj. 6,3 % podíl u mužů i žen; ženy prvožadatelky pak tvoří v tomto sledovaném ukazateli 10,7 % podíl tabulka č. 5. Z výše uvedených zjištění lze konstatovat, že samy s dítětem žijí výrazně častěji ženy než muži, a to v obou hodnocených kategoriích klientů. Tabulka č. 6 dokumentuje socioekonomickou situaci u osob dlouhodobě užívajících drogy. Osob s přechodným bydlištěm, osob umístěných v nějakém zařízení či dokonce bezdomovců je výrazně více mezi opakovaně léčenými a dlouhodobými uživateli drog než 13

16 mezi žadateli o prvé léčení. Mezi všemi léčenými i nově evidovanými klienty udává stálé bydliště shodně, tj. 44,4 % osob, což je o 3,4 % méně než v předchozím roce. Mezi všemi klienty se snížil podíl osob bez domova z 13,4 % v roce 2011 na,2 % v roce 20, také byl zjištěn nižší podíl osob bydlících v nějakém zařízení a to z,7 % v roce 2011 na 10,0 % v roce 20. Mezi nově evidovanými naopak došlo k mírnému nárůstu u bezdomovectví z,4 % v roce 2011 na 13,6 % v roce 20. Bydlení v nějakém zařízení udává 8,0 % prvožadatelů oproti 8,6 % v roce Stejně jako v předchozích letech sledování bylo zjištěno, že mezi bezdomovci je o více než třetinu vyšší podíl mužů ve srovnání s ženami. Sledována je také situace, kdy léčený uživatel drog žije s dalším uživatelem drog. Mezi prvožadateli o léčbu je takových osob 925 (tj. 21,4 %), mezi všemi klienty (tj. 21,7 %). Častěji tuto skutečnost uvádějí mezi všemi léčenými klienty i provožadateli ženy, tj. 28,0 % z prvožadatelek a 27,6 % ze všech léčených žen, oproti 18,3 % u prvožadatelů mužů a 18,9 % mezi všemi léčenými uživateli muži. Všichni léčení uživatelé drog bydlící v zařízení uvedli nejčastěji 195x věznici, 191x doléčovací centrum či terapeutickou komunitu, 183x výchovný či diagnostický ústav mládeže, 136x ubytovnu, 48x dětský domov, 38x squat, 35x azylový dům, ale i 22x chráněné bydlení, 15x psychiatrickou léčebnu aj. Mezi nově evidovanými uživateli drog bylo 52 osob s jinou než českou národností, mezi všemi uživateli drog v roce 20 pak 119 osob. Počet osob s jinou než českou národností se ve srovnání s minulým rokem mírně snížil, ale u značného počtu uživatelů drog nebyla národnost uvedena (u 20,4 % prvožadatelů o léčbu, u 14,0 % ze všech klientů) tabulka č. 7. Nejčastěji mezi všemi klienty byla kromě české národnosti uvedena národnost slovenská (77 osob), romská (42 osob), ukrajinská (11 osob), ruská (5 osob), arménská (4 osoby), britská (3 osoby), německá, maďarská, italská, bulharská, bosenská (po 2 osobách), z dalších 9 zemí 1 osoba. Velice závažnou sociální situaci dokumentuje tabulka č. 8 a graf č. 3 zachycující charakter zaměstnání léčených uživatelů drog. Pravidelné zaměstnání vykazuje pouze 647 léčených uživatelů drog prvně registrovaných (15,0 %), mezi všemi klienty je to osob (17,8 %), u mužů o 6,1 % více než u žen. Nezaměstnaných či pouze příležitostně pracujících bylo mezi žadateli o prvou léčbu osob (50,4 %), mezi všemi klienty osob (tj. 54,5 %). Vyšší je podíl nezaměstnaných či pouze příležitostně pracujících mezi muži (mezi prvožadateli o léčbu 51,6 %, mezi všemi klienty 56,3 % mužů, oproti 47,9 %, resp. 50,6 % žen). Podíl studentů a žáků je mezi prvožadateli o léčbu téměř o třetinu vyšší než mezi všemi léčenými klienty (15,0 %, resp. 10,7 %), oproti roku 2011 došlo k mírnému snížení tohoto sledovaného ukazatele. Nadále však platí, že stejně jako v minulém roce je 14

17 podíl studentů a žáků mezi ženami ve srovnání s muži téměř dvojnásobný. Ženy mají rovněž vyšší podíl ve srovnání s muži v kategorii ekonomicky neaktivních klientů (specifikované jako důchodce včetně invalidních, osob v domácnosti, osob na mateřské dovolené apod.), kde v obou hodnocených skupinách nad muži převažují počtem i podílem. Tabulka č. 9 mapuje rozdílnou situaci v zaměstnanosti léčených uživatelů drog v jednotlivých krajích. Nezaměstnané uživatele drog nacházíme v absolutních počtech obdobně jako v minulých letech nejčastěji v Praze, Ústeckém kraji, Středočeském kraji a Olomouckém kraji, s odstupem pak v Moravskoslezském kraji. Mezi všemi léčenými uživateli drog v krajích tvoří tito klienti největší podíl v kraji Jihočeském (68,0 %) a Ústeckém kraji (67,4 %), nejmenší je v roce 20 jejich podíl rovněž jako v roce 2011 v Karlovarském kraji (20,6 %). Mezi nově evidovanými uživateli drog je nejvyšší podíl nezaměstnaných stejně jako mezi všemi uživateli drog v Jihočeském kraji (66,3 %), následují kraje Liberecký (63,4 %), Středočeský (61,3 %) a Moravskoslezský (61,0 %). Podíl nezaměstnaných je s výjimkou krajů Praha, Liberecký a Královéhradecký vyšší mezi všemi klienty ve srovnání s prvožadateli o léčbu. Studenti a žáci byli co do počtu nejčastěji evidováni v Praze, kraji Vysočina a Moravskoslezském kraji, ale tvoří největší podíl mezi všemi evidovanými uživateli drog v kraji Vysočina (21,8 %), Praze (16,6 %) a Moravskoslezském kraji (16,0 %), nejnižší je tento podíl v kraji Karlovarském (1,3 %) a Plzeňském (5,1 %). Mezi nově evidovanými klienty je podíl studentů a žáků ve všech krajích vyšší ve srovnání se všemi léčenými klienty kromě Karlovarského kraje, kde je tento podíl shodný v obou sledovaných skupinách. Poslední ze socioekonomických charakteristik léčených uživatelů drog se zaměřuje na nejvyšší dosažené vzdělání klientů L/K center (tabulka č. 10). Největší zastoupení, tj. celkem 42,5 % z prvožadatelů o léčbu a 44,7 % všech klientů má pouze základní vzdělání nebo nedokončené základní vzdělání. Nedokončené základní vzdělání mají častěji prvožadatelé o léčbu, zejména ženy ve srovnání s muži. Na druhém místě se nacházejí stejně jako v minulých letech klienti se střední školou bez maturity mezi všemi klienty se jedná o 27,0 % podíl a mezi prvožadateli o 24,7 % podíl. Muži mají v této kategorii výrazně vyšší podíl oproti ženám v obou sledovaných skupinách. Vyšší či vysokoškolské vzdělání uvádí u všech léčených uživatelů pouze 1,4 % klientů a u prvožadatelů 1,2 % klientů. Z výše uvedených skutečností lze konstatovat, že užívání drog je stejně jako v minulých letech nepřímo úměrné s výškou dosaženého vzdělání. 15

18 Roční incidence a prevalence léčených uživatelů drog a kategorizace drog Ze sledování incidence v roce 20 vyplynulo, že počet evidovaných prvožadatelů o léčbu ve srovnání s rokem 2011 poklesl o 199 osob na celkem osob, tj. incidence 41,1 / obyvatel. Věkově specifická incidence ve skupině 15-39letých byla osob, tj. 109,1 / obyvatel této věkové skupiny (tabulka č. 11). Prevalence všech léčených uživatelů drog se v roce 20 rovněž mírně snížila. Její hodnota dosáhla na 85,2 / obyvatel (tj osob), specifická prevalence ve věkové skupině let se snížila na 223,8 / obyvatel (tj osob). V porovnání s rokem 2011 se prevalence v roce 20 snížila o 2,9 / obyvatel, bylo evidováno celkem o 329 léčených uživatelů drog méně. Rovněž jako v minulých letech přetrvává problém kvality hlášených údajů, kdy celkový počet klientů je ovlivňován i způsobem kódování klientů z nízkoprahových center, u nichž je uváděn místo data narození pouze rok narození (na základě závěru Úřadu pro ochranu osobních údajů, který datum narození označil jako citlivý údaj a nepovolil jeho předávání do drogového informačního systému Hygienické služby ČR). Z těchto důvodů jsou každé čtvrtletí prověřovány stovky nejednoznačně kódovaných záznamů o léčených uživatelích drog a upřesňováno, zda se nejedná o záznam o stejném klientovi. Referát drogové epidemiologie tak v průběhu roku vyřazuje několik set záznamů jako tzv. duplicitní nebo změnová hlášení. Záznam o léčení klienta je z analyzované evidence vyřazen již v případě podezření na stejnou osobu klienta, pokud se nepodaří jednoznačně prokázat, že se jedná o dvě různé osoby. Tím vzniká podhlášení celkového počtu léčených uživatelů drog. Počty nově evidovaných uživatelů drog a všech léčených uživatelů drog v roce 20 podle základní drogy a pohlaví jsou uvedeny v tabulce č., proporcionální zastoupení jednotlivých skupin drog znázorňuje graf č. 4. Mezi nově evidovanými uživateli drog bylo mužů (67,3 %) a žen (32,5 %), u 10 osob pohlaví nebylo uvedeno. Mezi všemi léčenými klienty bylo mužů (67,8 %) a žen (31,9 %), u 22 osob pohlaví nebylo uvedeno. V roce 20 bylo dále z L/K center nahlášeno celkem 222 léčených gamblerů, 91,9 % mužů, řada z nich užívala nějakou další nelegální drogu jako sekundární, případně i injekčně. 16

19 Mezi žadateli o prvou léčbu jsou nejčastěji užívanou skupinou drog stimulancia, celkem osob, tj. 70,6 % ze všech nově evidovaných klientů (o 1,3 % více oproti roku Samotný pervitin uvedlo jako základní drogu osob, tj. 70,4 (oproti roku 2011 nárůst o 79 osob, tj. 1,3 %). Druhou nejčastěji registrovanou skupinou drog mezi nově evidovanými klienty jsou kanabinoidy celkem 747 osob, tj. 17,3 %, výlučně uživatelé marihuany; oproti předchozímu roku pokles o 92 osob, tj. 1,3 %. Na třetím místě jsou evidováni uživatelé opiátů celkem 417 osob, tj. 9,7 % (pokles o 26 osob, tj. 0,1 %), z toho užívání heroinu jako základní drogy uvedlo 239 osob, tj. 5,5 % z poprvé léčených uživatelů drog (pokračuje pokles počtu nově léčených uživatelů heroinu oproti roku 2011 se snížil o 30 osob, jeho podíl se snížil o 0,5 %). V roce 20 je počet uživatelů nesubstitučního Subutexu a Suboxonu mezi prvožadateli, kteří uvádí tuto drogu jako základní celkem 114 osob. Do popředí se dostává také Subutex užívaný nejen v substituční léčbě, ale i jako nelegální sekundární droga patří mu 4. místo u obou sledovaných skupin uživatelů drog. Ze všech uživatelů této drogy v ČR pochází z Prahy 37,9 % hlášených nejvíce ze všech krajů, Praha spolu se Středočeským krajem nahlásila zhruba 77 % uživatelů nesubstitučního Subutexu. Mezi nově evidovanými uživateli drog je podíl uživatelů Subutexu v ČR zhruba 3,8 %, v Praze však dokonce 11,3 %. V porovnání se všemi léčenými uživateli drog je mezi prvožadateli o léčbu zaznamenán vyšší podíl uživatelů stimulancií (o 3,5 %), naopak podíl uživatelů opiátů je u nově evidovaných uživatelů drog nižší o 8,3 %. Podíl uživatelů kanabinoidů jako základní drogy je mezi prvožadateli o léčbu vyšší o 4,9 % a počet uživatelů kanabinoidů se nachází na druhém místě za stimulancii, na rozdíl od všech léčených uživatelů drog, mezi nimiž jsou až na místě třetím. U ostatních skupin drog se podíl skupin užívaných drog mezi prvožadateli a všemi léčenými klienty podstatněji neliší. Mezi všemi klienty léčenými v průběhu roku 20 jsou také nejčastěji užívanou skupinou drog stimulancia (6 013 osob, tj. 67,1 je to o 14 osob méně ve srovnání s rokem 2011), samotný pervitin pak uvádí osob, tj. 66,9 % téměř shodný počet s rokem 2011 (5 999 osob), byl však zaznamenán mírný nárůst v podílu o 4,4 %. Na druhém místě jsou mezi všemi klienty užívány opiáty, celkem je udává jako základní drogu osob, tj. 18,0 %. Oproti roku 2011 byl zjištěn jejich pokles o 176 osob, tj. o 1,3 %, z toho heroin uvádí 879 osob, tj. 9,8 % ze všech klientů léčených v roce 20 (o 246 osob méně než v roce 2011, tj. o 2,3 %). Tento pokles zčásti kompenzovali uživatelé 17

20 Subutexu, zaznamenán byl oproti roku 2011 mírný nárůst o 41 osob, z nichž většina (téměř ¾) užívá ještě další 1 2 drogy sekundární. Kanabinoidy, téměř výhradně marihuana, jsou jako základní droga udávány ve,4 % (oproti 13,1 % v roce 2011) ze všech léčených uživatelů drog. Dále jsou v nízkých podílech zastoupeny hypnotika, sedativa, tj. 0,8 % u všech léčených uživatelů oproti 0,7 % u prvožadatelů. Uživatelé rozpustidel jako základní drogy vykazují mezi všemi klienty 0,2 % podíl a mezi provožadateli 0,3 % podíl. Velmi nízké zastoupení mají uživatelé extáze jako základní drogy (3 prvně léčené osoby, resp. 6 ze všech evidovaných léčených uživatelů drog). Počet se v posledních letech prakticky nemění, zdaleka nedosahuje hodnot uváděných např. v roce 2002, kdy bylo evidováno 193 osob, resp. 218 osob udávajících extázi jako základní drogu. Ze zjištěných údajů za rok 20 vyplývá, že pokračuje trend ve snižování počtů léčených uživatelů drog udávajících jako základní drogu kokain, jejich počty se zvyšovaly do roku 2009, v roce 20 (rovněž jako v roce 2011) došlo opět ke snížení na 30 osob mezi všemi léčenými uživateli a bylo zaznamenáno pouze 14 osob mezi prvožadateli. Podíl uživatelů kokainu je v obou sledovaných skupinách totožný, tj. 0,3 %. Na grafu č. 5 je zachycen vzájemný poměr mužů a žen podle jednotlivých skupin užívaných drog, a to zvlášť pro žadatele o první léčbu a pro všechny léčené klienty. Z grafu je patrné, že tento poměr se u nově evidovaných i všech léčených uživatelů drog významně neliší kromě skupiny drog halucinogeny u prvožadatelů. Nebyly evidovány žádné ženy užívající jako základní drogu halucinogeny mezi prvožadateli, mezi všemi léčenými uživateli drog byly zastoupeny pouze dvě ženy. Nejvyšší podíl mužů je mezi všemi léčenými uživateli kokainu, nejnižší mezi uživateli skupiny drog hypnotika, sedativa. Z dostupných dat byl zjištěn poměrně vysoký podíl žen mezi uživateli stimulancií (33,7 %) a mezi uživateli opiátů, kde představují ženy 27,3 %. Nejvyšší podíl u žen je však zastoupen ve skupině drog hypnotika, sedativa, tj. 53,3 % mezi všemi uživateli. Data o léčených uživatelích drog přinášejí odlišnosti podle typu L/K centra, kde se klient léčí, tj. zda využívá služeb center nízkoprahových, ambulantních či lůžkových. V tabulce č. 13 je uvedeno porovnání klientů těchto zařízení podle skupin základní drogy a vybraných drog, které klienti užívají. Nejvíce nově registrovaných klientů je hlášeno z nízkoprahových center, kde počet osob představuje 58,2 % podíl ze všech prvožadatelů. Mezi klienty těchto zařízení 18